9 C 223/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Miroslavou Kramnou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně ; zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalované o zaplacení 52 460 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 510 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 10. 3. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 14 890 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2801,40 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 309,91 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 000 Kč od 7. 12. 2019 do 9. 3. 2021 a z částky 9 490 Kč od 10. 3. 2021 do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 12 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 390 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 10. 3. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá ohledně částky 11 100 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 3 569,38 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10 583,14 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 239,45 Kč od 7. 12. 2019 do 9. 3. 2021 a z částky 6 849,45 Kč od 10. 3. 2021 do zaplacení a ohledně úroku 23,72 % ročně z částky 14 239,45 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 520 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 10. 3. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žaloba se zamítá co do částky 8 050 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 435,53 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 10 181,92 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 760,67 Kč od 7. 12. 2019 do 9. 3. 2021, z částky 3 480 Kč od 10. 3. 2021 do zaplacení a ohledně úroku 23,72 % ročně z částky 12 760,67 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 52 460 Kč spolu se sjednaným úrokem a zákonným úrokem z prodlení z jednotlivých částek specifikovaných v návrhu. Uvedla, že společnost právnická osoba, uzavřela s žalovanou po posouzení úvěruschopnosti datum smlouvu o půjčce číslo v tentýž den jí poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala společnosti půjčenou částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 680 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnou za administrativní činnost 2 400 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč. Souhrn uvedených částek měla žalovaná zaplatit věřitelce v 58 týdenních splátkách po 360 Kč, počínaje 17. 12. 2015 a konče 19. 1. 2017. Žalovaná uhradila pouze 3 480 Kč a dluží ke dni postoupení pohledávky datum částku 17 400 Kč sestávající z částek 12 000 Kč na jistině, 1 427,60 Kč na poplatku za administrativní činnost, 3 972,40 Kč na poplatku za hotovostní inkaso splátek. Vedle celkové dlužné částky 17 400 Kč (dlužná jistina 12 000 Kč a dlužné úhrady za služby 5 400 Kč) požaduje žalobkyně po žalované zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 8 309,91 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 801,40 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 12 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 12 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Dále právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou po posouzení úvěruschopnosti dne datum smlouvu o půjčce číslo v tentýž den jí poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala společnosti půjčenou částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 2 100 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnou za administrativní činnost 3 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč. Souhrn uvedených částek měla žalovaná zaplatit věřitelce v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, počínaje 1. 10. 2015 a konče 3. 11. 2016. Žalovaná uhradila pouze 7 610 Kč a dluží ke dni postoupení pohledávky datum částku 18 490 Kč sestávající z částek 14 239,45 Kč na jistině, 4 250,55 Kč na poplatku za hotovostní inkaso splátek. Vedle celkové dlužné částky 18 490 Kč (dlužná jistina 14 239,45 Kč a dlužné úhrady za služby 4 250,55 Kč) požaduje žalobkyně po žalované zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 10 583,14 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 569,38 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 14 239,45 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05% ročně z dlužné jistiny 14 239,45 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Dále právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou po posouzení úvěruschopnosti dne datum smlouvu o půjčce číslo v tentýž den jí poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala společnosti půjčenou částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 2 660 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnou za administrativní činnost 3 800 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek 7 600 Kč. Souhrn uvedených částek měla žalovaná zaplatit věřitelce v 58 týdenních splátkách po 570 Kč, počínaje 10. 7. 2015 a konče 12. 8. 2016. Žalovaná uhradila pouze 6 490 Kč a dluží ke dni postoupení pohledávky datum částku 16 570 Kč sestávající z částek 6 239,33 Kč na jistině, 3 800 Kč na poplatku za administrativní činnost a 3 809,33 Kč na poplatku za hotovostní inkaso splátek. Vedle celkové dlužné částky 16 570 Kč (dlužná jistina 12 760,67 Kč a dlužné úhrady za služby 3 809,33 Kč) požaduje žalobkyně po žalované zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 10 181,92 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 435,53 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 12 760,67 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05% ročně z dlužné jistiny 12 760,67 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. V důsledku fúze sloučením přešla datum žalovaná pohledávka na společnost právnická osoba; žalobkyně se stala nositelkou pohledávek na základě smlouvy o postoupení z datum, což bylo žalované vždy oznámeno dopisem.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud provedl důkaz smlouvou o půjčce z datum číslo smlouvou o půjčce z datum číslo smlouvou o půjčce z datum číslo včetně smluvních podmínek, kartou zákazníka ke každé ze smluv o půjčce, výzvou k plnění z 22. 2. 2021, oznámením o postoupení pohledávky z datum včetně poštovního podacího lístku, smlouvou o postoupení pohledávek a zjistil následující skutkový stav: právnická osoba, poskytla žalované datum v hotovosti částku 12 000 Kč jakožto zápůjčku, kterou se žalovaná zavázala společnosti vrátit navýšenou o poplatek 8 880 Kč, představující součet poplatku za administrativní činnost 2400 Kč, úroků 1 680 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč, které si žalovaná zvolila zaškrtnutím příslušného pole jako režim splácení. Celkovou dlužnou částku 20 880 Kč měla žalovaná zaplatit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 360 Kč, počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Žalovaná před poskytnutím zápůjčky uvedla, že má jedno nezaopatřené dítě rok narození 2003, bydlí v nájmu, má jiné úvěry u téhož věřitele měsíčně 4 080 Kč, je v domácnosti, její měsíční příjem je tvořen dávkami státní podpory 15 120 Kč, přídavkem ve výši 610 Kč, výživným ve výši 1 800 Kč a dalším příjmem 9 500 Kč, který není nijak specifikován, příjmy tedy v celkové výši 27 030 Kč, měsíčně hradí za nájem/inkaso 10 050 Kč, na domácnost 10 000 Kč, na splátky/půjčky/alimenty 4 080 Kč a na telefon 200 Kč. Poskytovatelka zápůjčky údaje ověřila z občanského průkazu, výpisu z účtu, nájemní/ubytovací smlouvy a výměru státní podpory (karta zákazníka). Na základě smlouvy o půjčce z datum číslo právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované 24. 9. 2015 v hotovosti částku 15 000 Kč jakožto zápůjčku, kterou se žalovaná zavázala společnosti vrátit navýšenou o poplatek 11 100 Kč, představující součet poplatku za administrativní činnost 3 000 Kč, úroků 2 100 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč, které si žalovaná zvolila zaškrtnutím příslušného pole jako režim splácení. Celkovou dlužnou částku 26 100 Kč měla žalovaná zaplatit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Žalovaná před poskytnutím zápůjčky uvedla, že má jedno nezaopatřené dítě rok narození 2003, bydlí v nájmu, má jiné úvěry u téhož věřitele měsíčně 3 168 Kč, je v domácnosti, její měsíční příjem je tvořen dávkami státní podpory 19 600 Kč, další osoba v domácnosti 5 000 Kč a další příjem 4 500 Kč, které nejsou nijak specifikovány, příjmy tedy v celkové výši 29 100 Kč, měsíčně hradí za nájem/inkaso 10 200 Kč, na domácnost 8 000 Kč, na splátky/půjčky/alimenty 3 168 Kč a na telefon 200 Kč. Poskytovatelka zápůjčky údaje ověřila z občanského průkazu, výpisu z účtu, nájemní/ubytovací smlouvy a výměry státní podpory (karta zákazníka). Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou také další smlouvu o půjčce dne datum číslo na základě které poskytla žalované v hotovosti částku 19 000 Kč jakožto zápůjčku, kterou se žalovaná zavázala společnosti vrátit navýšenou o poplatek 14 060 Kč, představující součet poplatku za administrativní činnost 3 800 Kč, úroků 2 660 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 7 600 Kč, které si žalovaná zvolila zaškrtnutím příslušného pole jako režim splácení. Celkovou dlužnou částku 33 060 Kč měla žalovaná zaplatit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 570 Kč, počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Žalovaná před poskytnutím zápůjčky uvedla, že má jedno nezaopatřené dítě rok narození 2003, bydlí v nájmu, má jiné úvěry u téhož věřitele měsíčně 2 238 Kč, je v domácnosti, její měsíční příjem je tvořen dávkami státní podpory 16 470 Kč, přídavkem 610 Kč, další příjem 8 000 Kč, který není nijak specifikován, příjmy tedy v celkové výši 25 080 Kč, měsíčně hradí za nájem/inkaso 9 100 Kč, na domácnost 7 500 Kč, na splátky/půjčky/alimenty 2 328 Kč a na telefon 200 Kč. Poskytovatelka zápůjčky údaje ověřila z občanského průkazu, výpisu z účtu, nájemní/ubytovací smlouvy a výměry státní podpory (karta zákazníka). Původní věřitelka zanikla ke dni datum v důsledku fúze sloučením s nástupnickou společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, obec a číslo; přitom přešlo na nástupnickou společnost jmění zanikající společnosti (internetový výpis z obchodního rejstříku). Tato nabyvatelka pak oznámila žalované (pod novým názvem právnická osoba), že žalované pohledávky postoupila žalobkyni (dopis s podacím lístkem).

4. Podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 25. 2. 2013 do 30. 11. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem (§ 1), pokud se nejedná mimo jiné o odloženou finanční službu s celkovou výší nižší než 5 000 Kč (§ 2 písm. e)). Celkovou výší spotřebitelského úvěru se přitom rozumí souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici (§ 3 písm. k )). Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná (§ 9 odst. 1).

5. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; přitom bezdůvodně se obohatí mimo jiné zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.

6. Žaloba je opodstatněná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně.

7. Výpisem z obchodního rejstříku a oznámením o postoupení pohledávky žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky. Předmětem podnikatelské činnosti původní věřitelky bylo poskytování peněžních prostředků jakožto zápůjčky, a vystupovala tedy z pozice věřitele ve smyslu § 3 písm. b) zákona č. 145/2010 Sb. Oproti tomu žalovaná je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Proto se soud primárně zabýval tím, zda poskytovatelka úvěru splnila svou zákonnou povinnost vyplývající z § 9 odst. 1 tohoto zákona. Uvedené ustanovení bylo podle důvodové zprávy k zákonu č. 43/2013 Sb. začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a současně ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Odbornou péčí se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost věřitele, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Věřitel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr. Ani povinnost uložená spotřebiteli v § 9 odst. 3 nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Obecně je totiž kladen velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužování domácností se všemi nežádoucími dopady jak pro jednotlivce, tak potažmo pro celou společnost. Ve všech uvedených souvislostech je to tedy jedině poskytovatel úvěru, který nese následek nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, protože on je adresátem takové povinnosti, přičemž z judikatury jednoznačně vyplývá, že se nemůže spokojit s pouhým čestným prohlášením žadatele o úvěr ohledně příjmů a výdajů, ale jeho prohlášení musí rovněž dostupným způsobem ověřovat.

8. Z karet zákazníka je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně sice úvěruschopnost žalované posuzovala, nikoliv však s odbornou péčí, protože v takovém případě by jí zápůjčky nemohla poskytnout. Při uvedených příjmech tvořených výlučně dávkami státní podpory, případně dalším příjmem, který není nijak specifikován a ničím doložen, i kdyby se žalovaná subjektivně domnívala, že bude schopna svému závazku dostát, musela mít úvěrující společnost minimálně objektivní pochybnost o schopnosti žalované zápůjčku částkou 1 440 Kč, 1 800 Kč či 2 280 Kč (u první půjčky), měsíčně splácet., a to zvláště za situace, kdy půjčky byly právní předchůdkyní žalobkyně poskytovány žalobkyni v rozmezí tří měsíců (červenec, září, prosinec) v průběhu jednoho roku vždy v době, kdy nebyla uhrazena předcházející půjčka, žalovaná byla v domácnosti odkázána pouze na dávky státní podpory, kdy další tvrzené příjmy nebyly ničím doloženy, ani specifikovány. Právní předchůdkyně žalobkyně tak měla po získání těchto informací objektivně jakožto profesionálka vyhodnotit situaci žalované, ochránit ji před nezodpovědným zadlužením a případnou vlastní neznalostí a zápůjčku jí neposkytnout.

9. Soud tak hodnotí všechny smlouvy o zápůjčce jako absolutně neplatné, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila zákon o spotřebitelském úvěru. Jelikož jsou smlouvy od počátku neplatné, získala žalovaná na úkor původní věřitelky, potažmo žalobkyně, majetkový prospěch v podobě poskytnutých částek 12 000 Kč, 15 000 Kč a 19 000 Kč bez právního důvodu a je povinna je vrátit jakožto bezdůvodné obohacení. Žalovaná netvrdila, natož aby prokázala, že tak učinila, přitom je na ní, aby byla v tomto směru v řízení aktivní. Soud tedy vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaná na dluh u půjčky z 10. 12. 2015 uhradila 3 480 Kč, u půjčky z 24. 9. 2015 uhradila 7 610 Kč, u půjčky z 3. 7. 2015 uhradila 6 490 Kč a přiznal jí tak rozdíl mezi částkou půjčenou a vrácenou, tedy částky 2 510 Kč, 7 390 Kč a 8 520 Kč.

10. Současně vznikla žalované nevrácením uvedených částek druhotná povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení, a to ve smyslu § 1958 odst. 2 občanského zákoníku v návaznosti na výzvu k zaplacení obsaženou v předžalobní výzvě. Ve výzvě byla určena lhůta k zaplacení do 9. 3. 2021 a od ode dne následujícího je žalovaná v prodlení. Ohledně zbytku požadovaného plnění byla žaloba zamítnuta.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s tím, že žalované, která by na ni měla částečně právo, podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání přípustné do 15 dnů ode dne jeho doručení, ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně ve trojím vyhotovení, prostřednictvím podepsaného soudu. Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci.