9 C 223/2023

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Miroslavou Kramnou ve věci žalobkyně:Anonymizováno., IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem JUDr. Jiřím Šmídou sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému:Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 450 435,55 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje co do částky 5 874,65 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 5 003,99 Kč a smluvní pokutu 870,66 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 165 492,02 Kč do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se v části o zaplacení částky 283 566,87 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 449 058,89 Kč od datum do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 506 Kč zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 449 058,89 Kč s kapitalizovaným smluvním úrokem 5 003,99 Kč, náklady spojenými s uplatněním pohledávky 506 Kč, smluvní pokutou 870,66 Kč a zákonným úrokem z prodlení. Uvedla, že dne datum právní předchůdkyně žalobkyně společnost Anonymizováno uzavřela se žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, když žalovaný podepsal žádost o úvěr, která obsahovala základní parametry požadovaného úvěru, poté podepsanou žádost právní předchůdkyně vyhodnotila a v případě akceptace na účet uvedený žalovaným poukázala finanční prostředky v žalovaným požadované výši, tj. částku 876 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet bankovním převodem formou 120 pravidelných měsíčních anuitních splátek s uvedením variabilního symbolu var. symbol, se splatností 1. splátky ke dni datum, přičemž celková měsíční splátka úvěru byla sjednána ve výši 10 126 Kč. Celkově se tak žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně splatit částku 1 215 120 Kč. Poskytnutí finančních prostředků žalovanému žalobkyně dokládá platební historií úvěrového účtu žalovaného. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 6,90 % ročně a sazba RPNS ve výši 7,12 % ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí prověřovala pravdivost tvrzení žalovaného ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření úvěryschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru. Žalobkyně současně v návrhu upozornila, že pokud žádost obsahuje ujednání o tzv. revolvingovém úvěru, pak předmětem tohoto žalobního návrhu není pohledávka z takového úvěrového produktu, ale výhradně pohledávka z úvěru popsaného v textu výše. Žalovaný porušil svoji povinnost pravidelně a včas hradit měsíční splátky vyčerpané výše úvěru. Právní předchůdkyni žalobkyně žalovaný uhradil částku ve výši 710 507,98 Kč, která byla započtena na čerpané finanční prostředky, sjednané smluvní úroky, případný poplatek za sjednané pojištění, poplatky za vedení úvěrového účtu, odeslání písemných upomínek či zákonné úroky z prodlení a smluvní pokuty. Banka proto využila svého smluvního oprávnění, odstoupila od úvěrové smlouvy a prohlásila úvěr ke dni datum za splatný. V případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky úvěru delším 30 dnů, byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení jednorázové smluvní pokuty ve výši 8 % ze splatné splátky, smluvní pokutu za spuštění vymáhacího procesu ve výši 800 Kč, zákonný úrok z prodlení, poplatek za odeslání písemné upomínky 100 Kč, resp. 200 Kč. Žalobkyně se stala nositelkou pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností ke dni datum, což bylo žalovanému bankou oznámeno.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Na výzvu soudu k doplnění tvrzení a doložení způsobu zkoumání úvěryschopnosti žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru žalobkyně sdělila, důkazy o posuzování úvěryschopnosti žalovaného úvěr splácet bohužel nedisponuje. Současně vzala žalobu částečně zpět co do částky 5 874,65 Kč představující požadované příslušenství, resp. kapitalizovaný úrok ve výši 5 003,99 Kč a smluvní pokutu ve výši 870,66 Kč, když nadále požaduje pouze dlužnou jistinu ve výši 449 058,89 Kč, zákonný úrok z prodlení z této jistiny, náklady spojené s uplatněním pohledávky a náklady řízení. V rozsahu částečného zpětvzetí soud řízení zastavil v souladu s § 96 odst. 1, 2 o.s.ř.

4. Soud provedl důkaz listinami a zjistil následující skutkový stav: Dne datum požádal žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně o klasický spotřebitelský úvěr ve výši 876 000 Kč bez pojištění, splatný ve 120 měsíčních splátkách ve výši 10 126 Kč formou bankovního převodu vždy k 17. dni v měsíci počínaje datum s roční úrokovou sazbou 6,90 %, kdy celková částka splatná klientem činila 1 215 120 Kč, (č. žádosti Anonymizováno). Dopisem ze datum předchůdkyně žalobkyně akceptovala žádost žalovaného o klasický úvěr (č. smlouvy a úvěrového účtu: Anonymizováno). Dopisem ze datum banka odstoupila od úvěrové smlouvy č. hodnota z důvodu prodlení žalovaného se splácením ke dni datum a vyzvala ho k úhradě dlužné částky ve výši 454 934 Kč. Dopisem ze dne datum odeslaný žalovanému na adresu uvedenou v žádosti o klasický úvěr oznámila banka žalovanému postoupení pohledávky z předmětné Smlouvy na žalobkyni. Ta vyzvala dopisem z datum k úhradě dlužné částky 455 302,63 Kč do datum. Na předžalobní výzvu ze dne datum k úhradě dlužné částky 454 933,54 Kč s příslušenstvím nejpozději do datum, žalovaný nereagoval. Ke zkoumání úvěryschopnosti žalovaného žalobkyně nedoložila ničeho a na výzvu soudu sdělila, že žádnými důkazy v tomto směru nedisponuje.

5. Podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 25. 2. 2013 do 30. 11. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem (§ 1), pokud se nejedná mimo jiné o odloženou finanční službu s celkovou výší nižší než 5 000 Kč (§ 2 písm. e) zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Celkovou výší spotřebitelského úvěru se přitom rozumí souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici (§ 3 písm. k). Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které sed sjednává spotřebitelský úvěr, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěryschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěryschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná (§ 9 odst. 1). Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.

6. Žaloba je opodstatněná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně.

7. Oznámením o postoupení pohledávky žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky. Předmětem podnikatelské činnosti právní předchůdkyně žalobkyně bylo poskytování spotřebitelského úvěru, a vystupovala tedy z pozice věřitele ve smyslu § 3 písm. b) zákona č. 145/2010 Sb. Oproti tomu žalovaný je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Před uzavřením smlouvy původní věřitelka porušila svou zákonnou povinnost poskytnout spotřebiteli úvěr pouze tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Ustanovení § 9 odst. 1 o následku v podobě neplatnosti právního jednání bylo podle důvodové zprávy k zákonu č. 43/2013 Sb. začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a posílena ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Odbornou péčí se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost věřitele, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a - objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Věřitel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr. Ani povinnost uložená spotřebiteli v § 9 odst. 3 nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí.

8. Z žádosti o úvěr a listin, které měla původní věřitelka při sjednávání smlouvy k dispozici, není zřejmé, že by úvěruschopnost žalovaného vůbec posuzovala, jakým způsobem, z čeho vycházela, aby mohla dospět k závěru, že žalovaný bude schopen předmětný úvěr splácet. Na výzvu žalobkyně sdělila, že důkazy o posuzování úvěryschopnosti žalovaného splácet úvěr nedisponuje. Žalobkyně tak neprokázala, že její právní předchůdkyně splnila svou zákonnou povinnost s odbornou péčí zkoumat schopnost žalovaného úvěr splácet. Soud tak hodnotí smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou. Žalobkyně tvrdila, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 876 000 Kč a uhradil 710 507,98 Kč. Žalovaný tak získal na úkor původní věřitelky, potažmo žalobkyně, majetkový prospěch v podobě částky 165 492,02 Kč (rozdíl mezi poskytnutou a uhrazenou částkou) bez právního důvodu a je povinen jej jakožto bezdůvodné obohacení vrátit Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že tak učinil, přitom je na něm, aby byl v tomto směru aktivní. Proto soud žalobě co do částky 165 492,02 Kč vyhověl (výrok II.)

9. Ohledně zbytku požadovaného plnění byla žaloba zamítnuta, a to i ohledně úroků z prodlení. Stanovená lhůta k úhradě dluhu je totiž lhůtou, která teprve určuje hmotněprávní splatnost celého dluhu podle zákona o spotřebitelském úvěru; naopak nepředstavuje lhůtu k plnění již splatného dluhu ve smyslu § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalovaný se tak do prodlení dosud nedostal; prodlení nastane až v případě, že žalovaný dluh neuhradí ve stanovené lhůtě.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s přihlédnutím k tomu, že žalovanému, který by na ni měl právo, dosud prokazatelné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci.