9 C 224/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Miroslavou Kramnou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa ; zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 91 400 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do částky ve výši 11 716,14 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení k 5. 1. 2021 a zákonném úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí z částky 10 995,15 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 504 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 19 504 Kč od 14. 8. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se zamítá ohledně částky 17 440 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 32 496,18 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 34 553,56 Kč.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 296 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 28 296 Kč od 14. 8. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žaloba se zamítá ohledně částky 26 160 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 47 908,67 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 51 123,67 Kč.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 36 944 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 39 283,07 Kč, zákonným úrokem z prodlení 7,25 % ročně z částky 36 944 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, zákonným úrokem z prodlení z částky 36 944 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanoveno ČNB, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a dále zaplacení částky 54 456 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 58 110,30 Kč, zákonným úrokem z prodlení 7,25 % ročně z částky 54 456 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, zákonným úrokem z prodlení z částky 54 456 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, od 1. 7. 2021 z částky 54 456 Kč zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanoveno ČNB, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Uvedla, že společnost právnická osoba, uzavřela s žalovaným datum smlouvu o půjčce číslo v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal společnosti půjčenou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem 17 440 Kč Celkem měl tedy žalovaný vrátit společnosti 37 440 Kč, a to v 78 týdenních splátkách po 480 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena 29. 9. 2007. Žalovaný však neplatil řádně a poslední platbu provedl 18. 7. 2006, v souladu s dohodou stran tak uplynutím sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky vzniklo věřitelce právo na vrácení celé zbývající části dluhu, tedy 19 735,04 Kč z půjčené částky a 17 208,96 Kč ze sjednaného poplatku, spolu se zákonným úrokem z prodlení od 7. 10. 2007 do zaplacení. Dále žalobkyně uvedla, že společnost právnická osoba, uzavřela s žalovaným datum smlouvu o půjčce číslo v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal společnosti půjčenou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem 26 160 Kč Celkem měl tedy žalovaný vrátit společnosti 56 160 Kč, a to v 78 týdenních splátkách po 720 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena 15. 9. 2007. Žalovaný však neplatil řádně a poslední platbu provedl 18. 7. 2006, v souladu s dohodou stran tak uplynutím sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky vzniklo věřitelce právo na vrácení celé zbývající části dluhu, tedy 29 089,74 Kč z půjčené částky a 25 366,26 Kč ze sjednaného poplatku, spolu se zákonným úrokem z prodlení od 23. 9. 2007 do zaplacení. Na smlouvu z datum žalovaný uhradil celkem částku 496 Kč a na smlouvu z datum celkem částku 1 704 Kč. Žalobkyně se stala nositelkou pohledávky na základě smlouvy o postoupení z datum s účinností ke dni 5. 1. 2021, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z 6. 1. 2021.

2. Podáním z 27. 10. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět v části požadovaného zákonného úroku z prodlení.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Při jednání dne 12. 4. 2022 zástupce žalobkyně setrvala na podané žalobě se zohledněním částečného zpětvzetí příslušenství pohledávky, když ani po podání žaloby žalovaný na dluh ničeho neuhradil.

5. Soud provedl důkaz smlouvou o půjčce z datum číslo smlouvou o půjčce ze dne datum číslo smlouvou o postoupení pohledávek z datum včetně její přílohy, oznámením o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího lístku, předžalobní výzvou z 29. 7. 2021 a zjistil následující skutkový stav: právnická osoba, poskytla žalovanému v hotovosti dne datum částku 20 000 Kč jakožto půjčku, kterou se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšenou o souhrnný poplatek 17 440 Kč, a to v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 480 Kč, počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy a dne datum mu poskytla částku 30 000 Kč jakožto půjčku, kterou se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšenou o souhrnný poplatek 26 160 Kč, a to v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 720 Kč, počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Podle smluvních podmínek uvedených na zadní straně smlouvy, které tvořily její nedílnou součást, se účastníci v článku 8 dohodli, že v případě, kdy žalovaná nesplní včas povinnost uhradit splátku, má žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky žalované. Původní věřitelka převedla pohledávku na žalobkyni (číslo přílohy smlouvy o postoupení), což bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným 1. 2. 2021. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k plnění výzvou z 29. 7. 2021, odeslanou doporučeně 30. 7. 2021.

6. Soud aplikoval na věc ve smyslu § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. občanský zákoník č. 40/1964 Sb. platný a účinný do 31. 12. 2013, protože smlouva o půjčce byla uzavřena ještě za jeho účinnosti. Podle jeho § 657 smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. Podle § 39 neplatný je mimo jiné právní úkon, který se příčí dobrým mravům. Podle § 41, vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Podle § 517 odst. 1 a 2 dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení; přičemž jejich výši stanoví prováděcí předpis, kterým bylo s účinností do 31. 12. 2013 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Podle jeho § 1, ve znění účinném od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2013, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. Podle § 524 může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

7. Žaloba je důvodná pouze částečně.

8. Pokud jde o ujednání o výši„ souhrnného poplatku“ za poskytnutí půjčky, hodnotí je soud jako absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Ač původní věřitelka označila ve smlouvě navýšení půjčky„ souhrnným poplatkem“, jedná se fakticky o úplatu za poskytnutí peněz, a tedy úroky ve smyslu § 658 odst. 1 občanského zákoníku. Ten jejich sjednání sice připouštěl, nicméně jejich dohodnutá výše musela být v souladu se základními zásadami pro právní úkony obsaženými v hlavě čtvrté občanského zákoníku. V této věci však výše dohodnutých úroků představuje 87,2 % u obou půjčených částek, takže by měl žalovaný vracet 187,2 % půjčených prostředků u každé smlouvy. Takové ujednání je bezesporu v rozporu s obecnými zásadami slušnosti, které jsou běžně v civilizované společnosti zastávány a ve svém souhrnu jsou označovány jako dobré mravy. Samozřejmě je logické a opodstatněné, že věřitelé půjčující peníze za dobu, co nemohou s půjčenou částkou disponovat, požadují určitou úplatu za půjčení, ta by však měla odpovídat určité obvyklé ceně peněz, za kterou jsou půjčovány. 87,2 % však jsou úrokem, který lze hodnotit jako lichevní, protože spotřebitelé využívající k čerpání úvěru služeb nebankovních subjektů, jsou téměř ve všech případech osoby, kterým by banky, které poskytují standardní úroky, z nějakého důvodu nepůjčily. K půjčce od nebankovního subjektu tak přistupují zpravidla v určité tísni, kdy nemají na výběr. Původní věřitelka žalovanému za této situace poskytla půjčku 20 000 Kč, za kterou si nechala slíbit kromě jejího vrácení i úrok 16 720 Kč a půjčku 30 000 Kč, za kterou si nechala slíbit kromě jejího vrácení i úrok 26 160 Kč, tedy plnění, které je k poskytnuté půjčce v hrubém nepoměru. Proto soud v této části žalobě nevyhověl včetně souvisejících zákonných úroků z prodlení.

9. Vzhledem k tomu, že část smlouvy o„ souhrnném poplatku“ lze oddělit od zbývajících ujednání smlouvy, považuje soud v ostatním smlouvu za platnou. Předáním peněz společností právnická osoba, žalovanému tak došlo k uzavření smluv o půjčce a bylo povinností žalovaného vrátit půjčené částky. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že svou povinnost splnil, přitom je na něm, aby v tomto směru vyvinul v řízení aktivitu, protože žalobkyně z povahy věci nemůže prokazovat negativní tvrzení, že žalovaný nezaplatil. Žalobkyně se oproti původní částce 37 440 Kč, k jejímuž vrácení se žalovaný ve smlouvě zavázal, domáhá zaplacení pouhých 36 944 Kč; z toho vyplývá, že žalovaný v minulosti na dluh uhradil 496 Kč; soud tak přiznal žalobkyni rozdíl mezi částkou půjčenou (20 000 Kč) a vrácenou (496 Kč), tedy 19 504 Kč, neboť současně prokázala, že je nositelkou pohledávky. Žalobkyně se současně oproti původní částce u další smlouvy 56 160 Kč, k jejímuž vrácení se žalovaný ve smlouvě zavázal, domáhá zaplacení pouhých 54 456 Kč; z toho vyplývá, že žalovaný v minulosti na dluh uhradil 1 704 Kč; soud tak přiznal žalobkyni rozdíl mezi částkou půjčenou (30 000 Kč) a vrácenou (1 704 Kč), tedy 28 296 Kč, neboť současně prokázala, že je nositelkou pohledávky. Nezaplacením dluhu vznikla žalovanému druhotná povinnost k zaplacení zákonných úroků z prodlení; do prodlení se žalovaný dostal dnem následujícím po uplynutí lhůty stanovené k úhradě ve výzvě k plnění do 13. 8. 2021, tj. od 14. 8. 2021 je v prodlení.

10. V rozsahu částečného zpět vzetí ohledně příslušenství, soud řízení zastavil, jak uvedeno ve výroku I. rozsudku, a to v souladu s § 96 odst. 1, 3 o.s.ř.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, když žalobkyně měla pouze částečný úspěch ve věci s tím, že žalovanému, který by na ni měl částečně právo, podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci.