9 C 234/2019

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Miroslavou Kramnou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobkyně ; zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného ; zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnictví

I. Žaloba, aby soud určil, že žalobkyně je vlastnicí sporné nemovitosti p. číslo druh pozemku zahrada, v obci obec, k. ú. část obce u obec, zapsané u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, stát. instituce na list vlastnictví, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna uhradit žalovanému na nákladech řízení částku 23 716 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum, upřesněnou podáním ze datum, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému určení, že je vlastnicí sporné nemovitosti p. číslo druh pozemku zahrada, v obci obec, katastrální uzemí, v současnosti zapsáno u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, stát. instituce na list vlastnictví s poukazem na skutečnost, že od přidělení sporné nemovitosti (p. číslo) v roce rok o tuto nepřetržitě pečovala i za pomoci svého syna jméno příjmení, datum narození a činila tak v dobré víře, že přidělená nemovitost spadá do jejího vlastnictví. O tom, že sporná nemovitost je zapsána na list vlastnictví do vlastnictví žalovaného se dozvěděla ze soudního předvolání syna ve věci vedené pod sp. zn. spisová značka o vyklizení nemovitosti. Pokud z žaloby na vyklizení vyplývá, že žalovaný se stal vlastníkem na základě dědického rozhodnutí sp. zn. spisová značka, je nerozhodné, jakým omylem k tomu došlo, ale žalobkyně užívala nemovitost v dobré víře déle než 10 let, a to i po právní moci rozhodnutí o dědictví. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení spatřuje v tom, že je v současnosti parcela zapsána u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, stát. instituce na listu jiného vlastníka (list vlastnictví). Bez požadovaného určení je její právní postavení nejisté.

2. Žalovaný ve svém vyjádření s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Na svou obranu uvedl, že je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník sporné nemovitosti od r. rok na základě dědického rozhodnutí. Předtím pozemek vlastnili jeho rodiče - jméno celé jméno žalovaného příjmení příjmení, kterým byl přidělen přídělovou listinou anonymizováno obec číslo ze dne datum. K tvrzení žalobkyně, že pozemek byl stejnou listinou přidělen jí, nemůže vyloučit, že mohlo dojít k chybě a přidělení stejného pozemku více osobám, nicméně na rozdíl od rodičů žalovaného, žalobkyně nikdy nebyla jako vlastník pozemku zapsána do katastru nemovitostí. Vyloučil, že by žalobkyně sporný pozemek jakkoliv užívala poté, co jej nabyl v roce rok do svého vlastnictví, od té doby o pozemek pečuje žalovaný a v roce rok ho i oplotil, aby nedocházelo k jeho užívání jinými osobami. Z dětství si pamatuje, že užívání pozemku bylo v minulosti předmětem sporů mezi jeho otcem a žalobkyní, kdy otec si doma opakovaně stěžoval, že žalobkyně na pozemek chodila bez jeho souhlasu nebo na něj umisťovala odpad. Že by si však žalobkyně nárokovala vlastnické právo ke spornému pozemku, o tom neví. Dále žalovaný uvedl, že pokud by i žalobkyně někdy v minulosti užívala, činila tak neoprávněně a s vědomím, že není jeho vlastníkem. Dokládá to např. listina Hlášení změn číslo v níž žalobkyně dne datum ohlašovala, vlastníci předmětného pozemku (rodiče žalovaného) chtějí tento sami obhospodařovat. Již zde žalobkyně dávala najevo, že ví, že vlastníkem pozemku byli rodiče žalovaného. Poukázal i na darovací smlouvu ze dne datum, kterou žalobkyně převáděla veškeré své nemovitosti na svého syna jméno příjmení (rok). Pokud by byla přesvědčena o svém vlastnictví ke sporné parcele číslo darovala by synovi i tento pozemek, avšak sporný pozemek v darovací smlouvě uveden není. Rovněž v Prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků ze dne datum syn žalobkyně jméno příjmení mj. odsouhlasil a podepsal, že vlastníkem pozemku parc. číslo je žalovaný. Ani v průběhu digitalizace mapových podkladů cca v letech rok žalobkyně, ani její syn nevznesli žádné námitky. Na základě územního souhlasu MMO provedl žalovaný v roce rok oplocení pozemku, a to mj. i na hranici s pozemkem p. číslo ve vlastnictví syna žalobkyně a žádný z nich proti tomuto oplocení ničeho nenamítal, navíc když o tom žalovaný žalobkyni ústně informoval, reagovala tak, že s tímto souhlasí, protože ví, že pozemek je jeho. Z uvedeného vyplývá, že žalobkyně velmi dobře věděla, že vlastníkem pozemku p. číslo byli nejdříve rodiče žalovaného a následně žalovaný. I pokud by žalobkyně před rokem rok snad k pozemku vlastnické právo vydržela, s čímž žalovaný nesouhlasí, pak by zde muselo dojít k jeho dalšímu vydržení žalovaným a žaloba by i v takovém případě byla nedůvodná.

3. V replice na vyjádření žalovaného uvedla žalobkyně, že žalobkyně obdržela spornou nemovitost na základě dřívější přídělové listiny, konkrétně ze dne datum, proto nemůže být přídělová listina žalovaného ze dne datum platná. Znovu poukázala na institut vydržení v dobré víře, což prolamuje všechny námitky žalovaného. Současně avizovala podání žaloby na určení vlastnictví ze strany syna ohledně některých přilehlých nemovitostí, když v archivech bylo zjištěno, že v dobách minulých byla mapa, dle které byly nemovitosti původně přiděleny, svévolně na katastru překreslována bez platného právního důvodu.

4. Žalobkyně tvrdí, že je vlastnicí celé parcely číslo své vlastnictví opírá o listinu vydanou Okresním úřadem v obec, zemědělské oddělení ze dne datum, v níž se uvádí, že je vlastníkem předmětné parcely. Po upozornění soudu, že v této listině se jedná o část parcely číslo o výměře 0,12 ha zdůraznila, že na Katastrálním úřadu, pracoviště obec se nenachází žádná listina, z níž by vyplývalo jakým způsobem byl příděl číslo rozdělen mezi žalobkyni a právní předchůdce žalovaného a ani katastrální úřad není schopen určit, jaké kdo měl části toho pozemku a patrně nějakým nesprávným postupem, který ani žalobkyně není schopna vysvětlit byla parcela rozdělena. Nesouhlasí však s názorem žalovaného, že snad mělo dojít k rozdělení parcel na parc. číslo včetně určení oněch rozměrů. Jde o nepravdivou dedukci.

5. Soudem konstatováno, že pokud v jednom ze svých podání žalobkyně odkazuje na citaci katastrálního úřadu, že není zřejmé, na základě čeho získala rodina příjmení parcelu číslo tak tato skutečnost byla nesporně prokázána důkazem - originálem přídělové listiny vydané Okresním národním výborem (anonymizováno odbor rady) v obec ze dne datum pod zn. Zem číslo rok, kdy příděl byl převzat jméno a jméno příjmení datum. Z této listiny soud zjistil, že do vlastnictví jim byla odevzdána zemědělská usedlost adresa, kdy se jednalo o příděl číslo o přibližné výměře 13 ha. Mj. se jednalo o st. p. číslo s domem adresa, část parcely číslo, číslo, atd. Jednalo se o vkladní listinu opatřenou i kulatým úředním razítkem a podpisem vedoucího zemědělského odboru rady ONV.

6. Z originálu přídělové listiny předložené žalobkyní pak bylo zjištěno, že přídělová listina byla vydána Okresním národním výborem, odborem zemědělství a lesního hospodářství dne datum pro jméno příjmení a družku jméno příjmení každému k jedné ideální polovici. Příděl se týkal nemovitostí v kat. území část obce, a to příděl číslo usedlost adresa o přibližné výměře 13 ha. Mj. se jednalo o přidělení parcely číslo části parcely číslo o výměře 0, číslo ha, parc. číslo další. Příděl byl převzat datum. Předmětná přídělová listina není označena žádnou značkou, podpisem vedoucího odboru zemědělství a lesního hospodářství, ani kulatým či jiným úředním razítkem.

7. Žalovaný zdůraznil, že jeho předchůdcům byla přidělena od počátku usedlost adresa, jak vyplývá z přídělové listiny a žalobkyni s jméno příjmení usedlost č,p. anonymizováno a není tedy pravdou, že žalobkyně s jméno příjmení jako první měli v rámci přídělu budovu adresa a až po příchodu žalovaných se to rozdělilo a dostali anonymizováno. Dále uvedl, že v době vystavení přídělových listin měl pozemek číslo výměru 2 299 m2 a zahrnoval dnešní parcely číslo, číslo i číslo. Z obou přídělových listin vyplývá, že jejich předmětem je část pozemku číslo, v případě žalobkyně o výměře 0,12 ha, což podle žalovaného odpovídá dnešním parcelám číslo. Tomuto odpovídají i potvrzení vydaná Okresním úřadem v obec z r. rok. Stejně jako žalobkyně má potvrzení ze dne datum na pozemek číslo o výměře 0,12 ha, tak předchůdci žalovaného dostali potvrzení již datum na parcelu číslo o výměře 0, číslo ha, což v součtu činí 2 299 m2. Žalovaný dále poukázal na Hlášení změn číslo v němž žalobkyně konstatuje, že vlastníky pozemků parc. číslo jsou manželé celé jméno žalovaného. V roce rok žalobkyně darovací smlouvou převedla všechny své nemovitosti na syna jméno příjmení, avšak parc. číslo předmětem převodu nebyla. Darování všech svých pozemků, které vlastnila na základě přídělu číslo sdělila žalobkyně katastrálnímu úřadu v dopise z datum. Žalovaný dále poukázal i na skutečnost, že hranice pozemků byly odsouhlaseny i synem žalobkyně. Výše uvedené skutečnosti svědčí o tom, že žalobkyně nebyla v dobré víře ohledně vlastnictví sporného pozemku. Žalovaný rovněž uvedl, že sporný pozemek číslo nabyl do svého vlastnictví v rámci dědického řízení po zemřelém otci v roce rok a pouze on platí daň z nemovitosti z předmětného pozemku. Nechal zaměřit hranice pozemkou právnická osoba v r. rok a jméno příjmení svým podpisem zaměřené hranice potvrdil. Žalovaný parcelu číslo o výměře 1 104 m2 (jak je zapsáno v katastru nemovitostí) užívá a obhospodařuje, parcela je po celém obvodu oplocena a pokud se tam nacházejí nějaké věci pana příjmení, toto je předmětem jiného řízení u soudu pod sp. zn. spisová značka, kde je řízení zatím přerušeno kvůli tomuto řízení.

8. Na otázku soudu, zda a kdy žalobkyně platila daň z nemovitosti z předmětného pozemku, nebyla žalobkyně schopna jednoznačně odpovědět.

9. Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj, územní pracoviště obec dne datum potvrdil, že celé jméno žalovaného, tj. žalovaný, podal daňové přiznání k dani z nemovitých věcí na roky rok - rok, ve kterých zdaňuje nemovité věci - pozemky parc. číslo zapsané na list vlastnictví pro k. ú. část obce u obec. U uvedených pozemků je daň z nemovitých věcí uhrazena.

10. Po předložení originálu přídělové listiny, po jejím porovnání s kopií založenou ve spise, a prokázání skutečnosti, že podle této přídělové listiny se uskutečnil převod vlastnického práva u přídělu číslo usedlost adresa s přibližnou výměrou 13 ha, v k.ú. část obce pro jméno příjmení a jméno příjmení každému k jedné ideální polovici, byla žalobkyně vyzvána soudem, aby doložila a prokázala, na základě čeho se měla stát výlučnou vlastnicí předmětných nemovitostí, když ve většině listin osvědčujících jí tvrzené vlastnické právo nefiguruje sama, ale je tam uveden jméno jméno někdy jako spoluvlastník, jindy případně, že pozemky mají být součástí BSM (nyní společné jmění manželů), konkrétně v listině anonymizováno notářství v obec ze datum.

11. Žalobkyně uvedla, že jméno jméno byl její manžel, který zemřel v roce rok, ale jelikož veškeré pozemky byly napsány jenom na ni, nebyly předmětem dědictví. O dotvrzení skutečnosti, na základě čeho se stala výlučnou vlastnicí pozemků, požádala o poskytnutí nějaké lhůty, když listin je hodně, ale je připravena se v nějaké lhůtě vyjádřit. Dále prostřednictvím svého právního zástupce potvrdila, že v darovací smlouvě z roku rok není sporná parcela číslo uvedena, protože v té době patrně neměla vůli tuto parcelu převádět, třeba ji chtěla dát někomu jinému, má tři děti. Po poučení soudem o koncentraci řízení požádala žalobkyně o poskytnutí lhůty 3 týdnů k dotvrzení a prokázání skutečnosti, na základě čeho a jakým způsobem se žalobkyně stala výlučnou vlastnicí předmětné nemovitosti.

12. V poskytnuté lhůtě sdělila žalobkyně, že nedisponuje relevantními listinami, které by jednoznačně daly odpověď na tvrzení, že zaniklo BSM (bezpodílové spoluvlastnictví manželů) mezi ní a jméno jméno. Přiložila usnesení název soudu ze dne 7. 8. 2014, č.j. číslo jednací, z něhož vyplývá, že jméno jméno nezanechal žádný majetek, tudíž sporná parcela v té době nebyla v BSM. Následně předložila příjmení jméno příjmení, zootechnika v bývalém JZD část obce a jméno příjmení, ekonomky tamtéž ze datum o tom, že celé jméno žalobkyně bydlí v rodinném domku adresa v část obce a že jmenovaná nabyla ideální polovinu tohoto domku přídělem od bývalého ONV v obec. Druhou polovinu nabyl její druh jméno příjmení, který také pracoval v bývalém JZD do r. rok a asi tehdy opustil společnou domácnost a odstěhoval se ze část obce. Hodnotu přídělu splácela a o domek se starala celé jméno žalobkyně, od r. rok provdaná za jméno jméno.

13. Při jednání datum byli žalobkyně spolu se svým právním zástupcem upozorněni soudem, že přes poučení soudu dosud náležitě nedotvrdili skutečnost, na základě čeho a jakým způsobem se žalobkyně stala výlučnou vlastnicí tvrzené předmětné nemovitosti.

14. Právní zástupce žalobkyně konstatoval, že v té době měli v evidenci na katastrálním úřadu i státní notáři značný nepořádek, takže v té době mohlo taktéž dojít k převodu oné sporné jedné poloviny přídělu parc. číslo v k.ú. část obce. Pro přesvědčení žalobkyně o tom, že je výlučnou vlastnicí svědčí např. i rozhodnutí Okresního úřadu obec o tom, že platila zůstatkovou hodnotu zemědělského přídělu za celou nemovitost (domek - pozn. soudu). K listině Geodézie - Komplexní zakládání vlastnických vztahů z datum, na níž svým podpisem žalobkyně potvrdila své vlastnictví k nemovitostem zapsaným na list vlastnictví k.ú. část obce, kde není uvedena parc. číslo také potvrdila, že nedošlo k žádné změně, uvedl, že žalobkyně tuto listinu podepsala, ale mělo-li dojít k převodu vlastnictví k oné parc číslo, pak toto prohlášení nemůže nahrazovat právně relevantní úkony o nabývání či ztrátě vlastnictví. Žalobkyni byl tento dokument předložen formou poštovní přepravy, aniž by byl přiložen nákres či snímek, geometrický plán. Žalobkyně si při podpisu listiny neuvědomila, že tam schází uvést parc. číslo.

15. Soudem poté bylo konstatováno, že ani po tomto přednesu není zřejmé, jakým způsobem a na základě jakého rozhodnutí či sdělení přišel jméno příjmení, jako původní přídělce ideální poloviny přídělu o své vlastnictví, když z potvrzení o úhradě přídělu nic takového nevyplývá.

16. V reakci na přednes právního zástupce žalobkyně rovněž žalovaný zastává názor, že žalobkyně neprokázala své výlučné vlastnictví k předmětnému pozemku, kdy navíc kromě jméno příjmení u tohoto pozemku v roce rok figuroval jako jeden z bezpodílových spoluvlastníků i tehdejší manžel žalobkyně jméno jméno a ani ve vztahu k němu nebylo dosud dotvrzeno a prokázáno, jak pozbyl své spoluvlastnictví a došlo ke vzniku výlučného vlastnictví pouze žalobkyně. Poukázal na stávající judikaturu, podle níž účastníkem řízení o určení vlastnictví k nemovitosti musí být ať už na straně žalující či žalované označeny všechny osoby, které přicházejí v úvahu jako vlastník pozemku. Za této situace již jen z tohoto důvodu nelze vyhovět.

17. Soud provedl důkaz výpisy z katastru nemovitostí pro k.ú. část obce u obec, územní celek, kdy zjistil, že na list vlastnictví je jméno příjmení zapsán jako vlastník parc. číslo o výměře 124 m2, jehož součástí je stavba adresa (dříve 19a pozn. soudu), parc. číslo zahrada o výměře 170 m2 a parc. číslo zahrada o výměře 855 m2. Nabývacím titulem je Smlouva darovací ze dne datum s právními účinky vkladu ke dni datum. Skutečnost, že by žalobkyně byla v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník celé parc. číslo nebyla ničím prokázána. Z list vlastnictví pak bylo zjištěno, že ke dni 10. 10. 2019 byl celé jméno žalovaného zapsán mj. jako vlastník parc. St. číslo o výměře 549 m2, jejíž součástí je stavba adresa rod. dům, dále parc. číslo zahrada o výměře 170 m2, parc. číslo zahrada o výměře 1 104 m2, parc. číslo ostatní plocha - zeleň o výměře 78 m2. Nabývacím titulem je usnesení soudu o schválení dědické dohody číslo jednací název soudu ze dne datum rozhodnutí, právní moc datum. Ke dni datum došlo na list vlastnictví k té změně, že žalovaný již není zapsán jako vlastník parc. St. číslo, jejíž součástí je stavba rod. domu adresa.

18. Soud provedl důkaz těmito listinami: -) přídělová listina z datum pro manžele příjmení, -) fotokopie přídělové listiny z datum pro jméno příjmení a družku jméno příjmení, která souhlasí s originálem této listiny, která byla krátkou cestou žalobkyni vrácena, -) sdělení ONV obec, odb. vodního a lesního hospodářství a zemědělství z datum adresované celé jméno žalobkyně, -) potvrzení téhož odboru z datum, -) identifikace parcel střediskem Geodézie v obec z datum, -) doklad Státního notářství v obec z datum, -) potvrzení o trvalém pobytu jméno příjmení vydaného stát. instituce z datum, -) potvrzení JZD příjmení příjmení jméno z datum, -) potvrzení Okresního úřadu v obec - zemědělského oddělení z datum, -) sdělení Katastrálního úřadu k žádosti o prošetření z datum, -) doklad Geodézie obec ve věci komplexního zakládání vlastnických vztahů v část obce, -) výpisem z Katastru nemovitostí na list vlastnictví, k.ú. část obce u obec k datu datum, k datu datum, -) výpisem z Katastru nemovitostí na list vlastnictví k datum, -) potvrzení o konečném návrhu přídělu z datum pro jméno a jméno příjmení vydané Okresním úřadem v obec - zemědělským odd. -) hlášení změn v evidenci nemovitostí o změně v k.ú. část obce, která nastala k datum, -) darovací smlouva sepsaná formou Notářského zápisu datum, -) souhlasné prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků datum a k tomu náležející vytyčovací náčrt z datum, -) územní souhlas stát. instituce vč. snímků z datum, -) spis název soudu zn. spisová značka, -) spis Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální prac. zn. PD číslo, -) spis název soudu zn. spisová značka, -) usnesení název soudu z datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, -) sdělení KÚ obec z datum, číslo listu, avšak kromě výše učiněných zjištění z dalších důkazů již za dané situace další skutková zjištění významná pro právní hodnocení a rozhodnutí neučinil, když žalobkyně řádně nedotvrdila a neprokázala, na základě jaké skutečnosti (právního titulu) a kdy se měla stát výlučnou vlastnicí parc. číslo.

19. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala svou aktivní procesní legitimaci, tzn. neprokázala své oprávnění k podání předmětné žaloby a již tato skutečnost postačuje k tomu, aby žaloba byla zamítnuta a soud také takto ve věci rozhodl. S ohledem na rozsáhlou argumentaci žalobkyně soud nad rámec uvedeného ještě dodává, že řádný nabývací titul k předmětné nemovitosti měli pouze rodiče žalovaného. Žalovaný se stal vlastníkem předmětné parcely za základě dědické dohody ze dne datum a tak jako jeho právní předchůdci, rovněž on byl jako vlastník parc. číslo zapsán do katastru nemovitostí. Pokud by se i žalobkyně stala vlastníkem sporného pozemku, což se v tomto případě nestalo, nebylo by možno žalobě vyhovět také z důvodu, že žalovaný nabyl předmětný pozemek na základě řádného nabývacího titulu v rámci dědického řízení po úmrtí otce a uzavřené dědické dohody již v roce rok. Od té doby je zapsán jako vlastník sporného pozemku. Žalovanému nelze upřít, že by se nechoval jako vlastník a o pozemek se nestaral, neboť od jeho nabytí platí daň z nemovitých věcí, pozemek posléze i oplotil, proti čemuž žalobkyně ničeho nenamítala a žalovaný hospodaří na něm dosud. Žalovaný tak byl po celou dobu v dobré víře, že je vlastníkem předmětného pozemku a dobrá víra žalovaného ohledně jeho vlastnictví nebyla nikdy žalobkyní v tomto řízení zpochybněna.

20. Žalobkyní v žalobě navrhované důkazy soud neprovedl pro jejich nadbytečnost, když uvedení svědci měli vypovídat k tomu, jestli žalobkyně předmětný pozemek užívala, avšak skutečnosti významné pro rozhodnutí byly zjištěny z jiných důkazů. Za situace, kdy z provedených listinných důkazů bylo možno učinit závěr, že žalobkyně nemohla být v dobré víře, že je vlastníkem pozemku, otázka faktického užívání pro posouzení případného vydržení se jeví nadbytečná. Pokud by žalobkyně dovozovala svou dobrou víru ve vlastnictví sporné parcely z listiny odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství ONV v obec z datum, pak ta dobrá víra by byla přerušena nejpozději okamžikem podpisu Komplexního zakládání vlastnických vztahů v část obce z datum a netrvala by zákonem požadovaných 10 let. Skutečnost, že se žalobkyně necítila být vlastníkem sporného pozemku dávala najevo i následně, např. když datum podepsala Hlášení změn, v němž právní předchůdce žalovaného označuje jako vlastníky zmíněné parc. číslo, kteří chtějí parcelu sami obhospodařovat. Soud dále poznamenává, že přestože přídělová listina pro jméno příjmení a žalobkyni je ze dne datum, nelze přehlédnout, že převážně na všech listinách, o které žalobkyně opírala svůj nárok a na které odkazovala, je uváděno datum přídělu datum, což však odpovídá datu vydání přídělové listině právním předchůdcům žalovaného, tj. jméno a jméno příjmení.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která neměla úspěch ve věci, uložil povinnost uhradit úspěšnému žalovanému na nákladech řízení částku ve výši 23 716 Kč. Tato částka sestává z nákladů na právní zastoupení dle vyhl. 177/96 Sb. za 7 úkonů právní služby (převzetí věci, 2 x písemné vyjádření, 4 x účast při jednání) po 2 500 Kč (§ 9 odst.3a), 7x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 odst. 3 cit. vyhl. a dle § 137 odst. 3 o.s.ř. 21 % DPH z částky 19 600 Kč, tj. 4 116 Kč, když právní zástupce žalovaného osvědčil, že je plátcem této daně. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobkyně povinna náklady řízení žalovanému uhradit k rukám jeho právního zástupce.

22. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve trojím vyhotovení. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.