9 C 241/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Miroslavou Kramnou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa ; zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 8 684,12 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 850 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně od 20. 3. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 6 834,41 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 796,68 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 264,36 Kč, úroku ve výši 28 % ročně z částky 5 089,71 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 5 089,71 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 26. 5. 2021 a doplněnou podáním ze dne 12. 10. 2021, se žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 8 684,12 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 25. 7. 2017 do zaplacení z nevrácené dlužné jistiny zápůjčky 5 089,71 Kč a úroku 28 % ročně od 30. 11. 2017 z dlužné jistiny 5 089,71 Kč do zaplacení. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce číslo v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal společnosti zapůjčenou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem 7 145 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peníze ve výši 1 379 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 100 Kč a nákladů na hotovostní inkaso splátek ve výši 4 666 Kč Celkem tak žalovaný měl vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku 15 145 Kč, a to v 60 týdenních splátkách (59 po 253 Kč a 60. splátka ve výši 218 Kč). Žalovaný svůj závazek nesplnil, protože uhradila pouze částku 6 150 Kč. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně doložila smlouvou o postoupení pohledávek spolu s jejich seznamem.

2. Žalovaný, ač usnesením vyzván, aby se k žalobě a jejímu doplnění vyjádřil, tak ve stanovené lhůtě neučinil.

3. K jednání, nařízenému na den 16. 11. 2021, se žalobkyně ani její právní zástupce nedostavili, neúčast u jednání omluvili podáním ze dne 9. 11. 2021, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ač žaloba spolu s usnesením s výzvou, aby se k žalobě písemně vyjádřil, jí byla doručena do jí užívané schránky dne 4. 11. 2021 a předvolání k jednání jí bylo doručeno vložením do schránky téhož dne. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně.

4. Soud provedl dokazování listinami, které předložila žalobkyně, a to: - smlouvou o zápůjčce číslo uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným dne datum, včetně smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, - zákaznickou kartou ze dne datum, - tabulkou umoření ke smlouvě o zápůjčce číslo - předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně žalovaného ze dne 12. 3. 2020, včetně podacího lístku, - smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, - oznámením o postoupení pohledávky z téhož dne, přičemž zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně poskytla žalovanému dne datum v hotovosti částku 8 000 Kč jako zápůjčku, kterou se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit navýšenou o poplatek 7 145 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 379 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 100 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 666 Kč, a to v hotovosti v 59 týdenních splátkách po 253 Kč a 60. splátkou ve výši 218 Kč, počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Při žádání o zápůjčku žalovaný uvedl (viz zákaznická karta ze dne datum), že žije s rodiči, platí externí splátky zápůjček 2 000 Kč měsíčně, odhadované měsíční výdaje má 7 000 Kč, je zaměstnán jako montážní dělník u firmy právnická osoba obec s čistým měsíčním příjmem 9 807 Kč, přičemž pracovní poměr má sjednán na dobu určitou do 22. 12. 2016. Uvedl, že je svobodný; údaje byly ověřeny z pracovní smlouvy a tří výplatních pásek. Předžalobní výzvou z 12. 3. 2020 byl žalovaný vyzván, aby zaplatil žalovanou částku do 19. 3. 2020.

5. Podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 25. 2. 2013 do 30. 11. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem (§ 1), pokud se nejedná mimo jiné o odloženou finanční službu s celkovou výší nižší než 5 000 Kč (§ 2 písm. e). Celkovou výší spotřebitelského úvěru se přitom rozumí souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici (§ 3 písm. k ). Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které e sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná (§ 9 odst. 1).

6. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; přitom bezdůvodně se obohatí mimo jiné zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly; podle jeho ust. § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

7. Žaloba je opodstatněná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně.

8. Předmětem podnikatelské činnosti žalobkyně je poskytování peněžních prostředků jakožto zápůjčky, a vystupuje tedy z pozice věřitele ve smyslu § 3 písm. b) zákona č. 145/2010 Sb. Oproti tomu žalovaná je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Před uzavřením smlouvy žalobkyně porušila svou zákonnou povinnost poskytnout spotřebiteli úvěr pouze tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Ustanovení § 9 odst. 1 o následku v podobě neplatnosti právního jednání bylo podle důvodové zprávy k zákonu č. 43/2013 Sb. začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a posílena ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Odbornou péčí se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost věřitele, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Věřitel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr. Ani povinnost uložená spotřebiteli v § 9 odst. 3 nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Z uvedeného vyplývá i závěr, že to rozhodně není sám spotřebitel, kdo může objektivně prohlásit, že poskytovatel úvěru s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, natož formou podpisu na předem připraveném formuláři, který je pro všechny zákazníky žalobkyně totožný (zde ve formulářové smlouvě o zápůjčce). Navíc závěr o odborném posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je závěrem právním, nikoliv skutkovým, a účastníci jej tedy nemohou učinit nesporným ani v průběhu soudního řízení; mohou učinit nespornými pouze konkrétní podklady, které byly pro tento účel před uzavřením smlouvy spotřebitelem poskytovateli úvěru poskytnuty.

9. Ze zákaznické karty ke smlouvě je zřejmé, že žalobkyně sice úvěruschopnost žalovaného posuzovala, nikoliv však s odbornou péčí, protože v takovém případě by mu úvěr nemohla poskytnout. Při uvedení měsíčního příjmu 9 807 Kč se jednalo o jediný příjem žalovaného z pracovního poměru, který byl uzavřen na dobu určitou a měl skončit dva měsíce po uzavření smlouvy o zápůjčce, přičemž žalovaný měl poskytnuté finanční prostředky spolu se souhrnným poplatkem splácet nejméně až do listopadu 2017. Při sjednávání smlouvy o zápůjčce, při zohlednění výše jediného příjmu žalovaného, jeho výdajů a připočtení další povinnosti začít splácet tuto zápůjčku další částkou 1 012 Kč měsíčně, právní předchůdkyně žalobkyně musela mít objektivní pochybnost o schopnosti žalovaného úvěr splácet, byť se jednalo o relativně nízké týdenní splátky 253 Kč. Právě těmto situacím má odborné posuzování úvěruschopnosti spotřebitelů zabránit; byla to právě žalobkyně, která měla po získání těchto informací od žalovaného objektivně jako profesionál vyhodnotit jeho situaci a žalovaného ochránit před nezodpovědným zadlužením a vlastní neznalostí a zápůjčku mu neposkytnout.

10. Soud tak hodnotí smlouvu o zápůjčce jako absolutně neplatnou, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila zákon o spotřebitelském úvěru a současně narušila veřejný pořádek. Již ze samotné formulace § 9 odst. 1 – jinak je smlouva neplatná - vyplývá, že zákonodárce klade velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet a s tím souvisící nutnost poskytovatelů úvěrů postupovat s odbornou péčí. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužování domácností se všemi nežádoucími dopady jak pro jednotlivce, tak potažmo pro celou společnost. Tímto způsobem zákon o spotřebitelském úvěru, coby kogentní právní předpis, chrání i veřejný zájem a pořádek.

11. Protože je smlouva od počátku neplatná, získal žalovaný na úkor žalobkyně, majetkový prospěch v podobě původně poskytnuté částky 8 000 Kč bez právního důvodu a je povinen jej vrátit jakožto bezdůvodné obohacení. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že tak učinil, přitom na žalovaném je v tomto směru důkazní břemeno k jeho obraně, neboť žalobkyně z povahy věci nemůže prokazovat své negativní tvrzení, a sice že žalovaný dluh v plné výši nezaplatil. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný podle smlouvy zaplatila pouze částku 6 150 Kč, soud proto přiznal žalobkyni rozdíl mezi zapůjčenou částkou 8 000 Kč a uhrazenou částkou 6 150 Kč, tj. částku 1 850 Kč.

12. Současně vznikla žalovanému nevrácením celé částky druhotná povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení z částky 1 850 Kč, a to ve smyslu § 1958 odst. 2 občanského zákoníku v návaznosti na výzvu k zaplacení obsaženou v předžalobní výzvě. V té byl žalobkyní vyzván k zaplacení do 19. 3. 2020 a ode dne následujícího je žalovaný v prodlení. Ohledně zbytku požadovaného plnění byla žaloba zamítnuta.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, kdy žalobkyně byla převážně neúspěšná ve věci a byla by povinna uhradit část nákladů řízení, po zohlednění úspěchu a neúspěchu, žalovanému. Jelikož žalovanému dosud v tomto sporu prokazatelné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, jak ve výroku III. rozsudku uvedeno.

14. O lhůtě k peněžitému plnění soud rozhodl podle zásady, stanovené v ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. do tří dnů od právní moci rozsudku, když neshledal důvod ke stanovení delší lhůty k plnění či k plnění ve splátkách. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci.