9 C 267/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Miroslavou Kramnou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně ; zastoupená advokátem Mgr. ICLic. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného ; zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovitosti

I. Určuje se, že [jméno] [příjmení], [datum narození], naposledy bytem [adresa žalobkyně], byl k okamžiku své smrti dne [datum] vlastníkem pozemků [parcelní číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] - rodinný dům, a [parcelní číslo] - zahrada, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném pro obec a [katastrální uzemí] na listu vlastnictví [číslo].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 19 000 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku 1. Žalobkyně se svým podáním domáhala určení neplatnosti darovací smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi jejím zesnulým manželem [jméno] [příjmení], narozeným [datum], naposledy bytem [adresa žalobkyně], jenž byl dárcem a obdarovaným [celé jméno žalovaného], narozeným [datum], bytem [adresa žalovaného]. Předmětem darovací smlouvy byl pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, a [parcelní číslo] - zahrada, a to vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí], [územní celek]. Důvod neplatnosti darovací smlouvy žalobkyně spatřuje v nevyžádání souhlasu s uzavřením darovací smlouvy, jelikož v rámci nemovitosti byla společná domácnost žalobkyně a dárce, čímž došlo k narušení rodinné domácnosti bez splnění zákonem požadované podmínky. Z výše uvedených důvodů žalobkyně považuje darovací smlouvu za neplatnou a s tím související vlastnické právo předmětných nemovitostí k okamžiku smrti dárce (manžela žalobkyně) za zachované.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, jelikož nebylo ohroženo bydlení žalobkyně z důvodu převodu vlastnického práva na žalovaného. Žalovaný nabídl žalobkyni uzavření nájemní smlouvy, i když s určitým časovým odstupem od uzavření darovací smlouvy. Žalovaný v souvislosti s ustanovením občanského zákoníku vyžadující písemný souhlas uvedl, že účelem ustanovení je především ochrana slabší strany a ochrana bydlení, zpochybňoval činění jakéhokoli nátlaku na dárce ze strany žalovaného resp. obdarovaného. Nadto žalobkyně byla přítomna uzavírání darovací smlouvy, úřednímu ověření podpisu, což zapříčinilo, že absencí písemného souhlasu nedošlo k ohrožení účelu zákona.

3. Soud se zabýval otázkou naléhavého právního zájmu žalobkyně na žalovaném určení. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), lze žalovat mj. o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem je zde dán podstatou věci, když pan [jméno] [příjmení] již zemřel a jako vlastník je v katastru nemovitostí zapsán žalovaný. Dále z toho důvodu, že řízení o pozůstalosti již proběhlo, žalobkyni byl vydán majetek nepatrné hodnoty jako vypravitelce pohřbu a žalobkyně nemá jinou možnost, jak se domáhat ochrany svého bydlení než jít cestou určovací žaloby. Určovací žaloba v daném případě eliminuje stav právní nejistoty.

4. Provedeným dokazováním byly zjištěny následující skutečnosti: Darovací smlouvou ze dne [datum] převedl dárce [jméno] [příjmení], [datum narození] na obdarovaného [celé jméno žalovaného], narozeného [datum] tyto nemovitosti, a to pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 337 m2, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, a dále pozemek parc. [číslo] o výměře 356 m2, a to vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí], [územní celek].

5. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 27. 7. 2021, k listu vlastnictví [anonymizováno], [katastrální uzemí], [územní celek], soud zjistil, že poslední změna vlastnického práva byla provedena na základě darovací smlouvy ze dne [datum]. Právní účinky zápisu vkladu byly provedeny k datu [datum] a jako vlastník předmětných nemovitostí je evidován žalovaný.

6. Z oddacího listu ze dne [datum] vyplývá, že dne [datum] došlo k uzavření manželství mezi [jméno] [příjmení], narozeným [datum] a [celé jméno žalobkyně] (rozenou [příjmení]), narozenou [datum].

7. Úmrtním listem ze dne [datum], vystaveným matrikářkou Úřadu městského obvodu [část obce] a [část obce] soud zjistil, že [jméno] [příjmení], [datum narození] zemřel dne [datum] a jeho manželkou k datu úmrtí byla žalobkyně.

8. Z usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 13. 7. 2021, č. j. [číslo jednací], vydaným soudním komisařem v rámci dědického řízení po zemřelém [jméno] [příjmení], [rodné číslo], zemřelém [datum], soud zjistil, že dědické řízení bylo zastaveno z důvodu zanechání majetku nepatrné hodnoty, majetek nepatrné hodnoty byl vydán [celé jméno žalobkyně], narozené [datum], jakožto vypravitelce pohřbu. A soudnímu komisaři byla určena odměna ve výši 1 452 Kč.

9. Dopisem ze dne 30. 7. 2021 se dřívější právní zástupce žalobkyně, Mgr. [jméno] [příjmení], obrátil na žalovaného s návrhem na řešení věci mimosoudně. V dopise uvádí, že z podkladů, které má k dispozici jasně plyne, že v době uzavření darovací smlouvy byl pan [jméno] [příjmení] duševně nemocen a v důsledku zdravotního stavu nebyl způsobilý činit právní jednání, a už vůbec nebyl schopen činit právní jednání takového významu (převod vlastnického práva k nemovitým věcem). Navrhl, aby se žalovaný k němu dostavil dne 6. 8. 2021 v 9:00 případně, aby kontaktoval jeho kancelář a domluvil si jiný termín. V závěru shrnul možné postupy ve věci, a to v návaznosti na postup žalovaného. Doručení dopisu bylo potvrzeno poštovním doručovatelem prostřednictvím emailu, kdy k doručení došlo dne 2. 8. 2021.

10. Emailovou zprávou ze dne 5. 8. 2021 informoval Mgr. [jméno] [příjmení] dřívějšího zástupce žalobkyně o převzetí právního zastoupení žalovaného. Požádal o zaslání listin, dle nichž měl být dárce nezpůsobilý právně jednat. A dále rozvedl, že uzavření darovací smlouvy nebylo unáhlené, podpisu smlouvy byly přítomny další 4 nezúčastněné osoby včetně žalobkyně.

11. Emailovou zprávou ze dne 6. 10. 2021 popsal zástupce žalobkyně, Mgr. ICLic. [jméno] [příjmení], svůj pohled na daný případ a vyzval zástupce žalovaného, aby probral věc se svým klientem a do týdne mu zaslal jeho stanovisko.

12. Ze zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] (psychiatričky) ze dne 5. 8. 2021, vyplývá, že žalobkyně trpí duševní poruchou, v jejíž důsledku je v invalidním důchodu. Vyjadřovací a kognitivní schopnosti žalobkyně jsou limitované, přítomnost žalobkyně u soudu by mohla ohrozit stabilitu jejího duševního zdraví. Je doporučováno, aby si žalobkyně zvolila zástupce pro své zastupování při jednáních s úřady.

13. Soud zamítl návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem k ocenění hodnoty provedených stavebních prací žalovaným v předmětné věci, jelikož dané nebylo předmětem řízení.

14. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. [jméno] [příjmení], [datum narození], jakožto dárce uzavřel dne [datum] darovací smlouvu se svým synovcem [celé jméno žalovaného], narozeným dne [datum]. Předmětem darovací smlouvy byl pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, a [parcelní číslo] - zahrada, a to vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí], [územní celek]. V době uzavření darovací smlouvy byl dárce ženatý, jeho manželkou byla žalobkyně a sdíleli společnou rodinnou domácnost v předmětné nemovitosti. K úmrtí [jméno] [příjmení] došlo dne [datum]. Žalovaný byl jako vlastník nemovitostí zapsán v katastru nemovitostí na základě darovací smlouvy ze dne [datum], a to k datu [datum].

15. Podle § 747 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), má-li alespoň jeden z manželů právo nakládat domem nebo bytem, ve kterém se nachází rodinná domácnost manželů nebo rodiny, a tohoto domu nebo bytu je k bydlení manželů nebo rodiny nezbytně třeba, musí se zdržet všeho a předejít všemu, co může bydlení znemožnit nebo ohrozit. Manžel zejména nesmí bez souhlasu druhého manžela takový dům nebo byt zcizit nebo k domu, jeho části nebo k celému bytu zřídit právo, jehož výkon je neslučitelný s bydlením manželů nebo rodiny, ledaže zajistí manželovi nebo rodině po všech stránkách obdobné bydlení s bydlením dosavadním.

16. Podle § 749 o. z. souhlas manžela podle § 747 a 748 vyžaduje písemnou formu.

17. Soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými ustanoveními a dospěl k názoru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi zemřelým [jméno] [příjmení] a obdarovaným [celé jméno žalovaného] (žalovaným) byla uzavřena darovací smlouvy. Jednou ze základních zásad občanského zákoníku je ochrana rodiny potažmo manželství. Proto, aby došlo k ochraně bydlení manžela či manželky tak, jak je vymezuje § 747 o. z. je nutné splnit následující předpoklady. Alespoň jeden z manželů musí mít právo nakládat s bytem či domem, v dané nemovitosti musí být rodinná domácnost manželů či rodiny, musí zde být bytová potřeba a nesmí existovat písemný souhlas manžela v souladu s § 749 o. z. V dané věci bylo nesporné, že zemřelý [jméno] [příjmení] byl vlastníkem předmětných nemovitostí do uzavření darovací smlouvy, v domě bydlel společně se svou manželkou (žalobkyní) a v domě byla jejich rodinná domácnost. Žalovaným nebylo tvrzeno, že došlo k udělení písemného souhlasu s převodem předmětných nemovitostí ze strany žalobkyně, pouze bylo sděleno, což je nesporné, že žalobkyně byla přítomna podpisu darovací smlouvy. Nadto žalovaný tvrdil, že nedošlo k ohrožení bydlení žalobkyně, když v domě stále bydlí a žalobkyni byla ze strany žalovaného učiněna nabídka na uzavření nájemní smlouvy. K tomu soud uvádí, že je sice pravdou, že žalobkyně v domě v současné době bydlí, ale dané může být ze strany žalovaného kdykoli změněno, i vzhledem k tomu, že sám žalovaný uváděl, že došlo k vyhrocení vztahů mezí žalobkyní a žalovaným. Žalovaný je v katastru nemovitostí uveden jako vlastník nemovitostí, s nemovitostmi nakládá dle svého uvážení, žalobkyně nemá na nemovitostech zřízené věcné břemeno dožití a nabídka zřízení nájemní smlouvy žalobkyni nezaručuje poklidné bydlení. Žalobkyně je v invalidním důchodu z důvodu psychického onemocnění. Žalobkyně byla účastna uzavření darovací smlouvy mezi jejím manželem a žalovaným, ale nikdy nedala souhlas manželovi, aby mohl předmětné nemovitosti zcizit. Na základě všeho výše uvedeného soud rozhodl tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl.

18. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a zavázal žalovaného, aby zaplatil ve sporu úspěšné žalobkyni na nákladech řízení částku 19 000 Kč. Přiznané účelně vynaložené náklady řízení sestávají ze soudního poplatku 5 000 Kč a z nákladů právního zastoupení, konkrétně z odměny advokáta stanovené dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif) v platném znění. Podle § 7 bod 5., § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu činí sazba za mimosmluvní odměnu za jeden úkon právní služby v této věci částku 2 500 Kč, konkrétně se jedná o 4 úkony spočívající v převzetí věci a přípravě zastoupení, návrhu ve věci samé a účasti u jednání soudu dne 13. 4. 2022 a 24. 8. 2022, a to vše dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu. A dále za 2 úkony dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu v polovině sazby - dvě jednoduchá vyjádření. Celkem se jedná o částku 12 500 Kč. Zástupce žalobkyně má dále nárok na paušální náhradu hotových výdajů ve výši 1 500 Kč (300 Kč za každý z pěti úkonů právní služby) dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Celkové účelně vynaložené náklady právního zástupce žalobkyně činí 14 000 Kč. Advokát žalobkyně soudu nedoložil, že je plátcem DPH, z toho důvodu soud nenavýšil odměnu a náhradu o 21 % v souladu s § 14a advokátního tarifu. Dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. rozhodl soud o povinnosti žalovaného zaplatit přiznané náklady řízení právnímu zástupci žalobkyně.