9 C 328/2020

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Miroslavou Kramnou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce ; zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované ; zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , LL.M. sídlem adresa o zaplacení 40 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 40 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 40 000 Kč od 20. 10. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku 13 975,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobou podanou u soudu dne 27. 11. 2020 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 40 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně od 20. 10. 2020 do zaplacení s poukazem na skutečnost, že mezi žalobcem jako vypůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem došlo k uzavření reálné smlouvy o zápůjčce v souladu s § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., a to tak, že žalobce dne 4. 3. 2020 poskytl žalované bezhotovostním převodem z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] ve prospěch účtu žalované č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] částku 40 000 Kč. Zápůjčka byla poskytnuta jako bezúročná a za účelem financování operace nosu žalované. Mezi účastníky nedošlo ke sjednání splatnosti předmětné zápůjčky, proto žalobce dne 1. 9. 2020 odeslal žalované dopis označený jako„ Výpověď smlouvy o zápůjčce, výzva k úhradě zapůjčené částky - [jméno] [příjmení] [příjmení]“, kterým předmětnou smlouvu o zápůjčce vypověděl a vyzval žalovanou k vrácení zapůjčené částky 40 000 Kč do šesti týdnů ode dne doručení dopisu bezhotovostním převodem na bankovní účet žalobce. Lhůta pro vrácení zapůjčené finanční částky začala běžet doručením dopisu dne 7. 9. 2020. Jelikož žalovaná existenci závazku ze smlouvy o zápůjčce popřela, žalobce zaslal prostřednictvím právního zástupce žalované předžalobní výzvu dne 14. 9. 2020. Žalovaná nevrátila z předmětné půjčky ničeho, proto se žalobce obrátil na soud.

2. Ve věci byl dne 7. 12. 2020 vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná odpor, neboť tvrzení žalobce ohledně nároku a uzavření smlouvy o zápůjčce se nezakládá na pravdě. Žalobce předložil k důkazu pouze ty, které mohly vzniknout a vznikly v jeho sféře vlivu. Uvedla, že žalobce peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, které uplatňuje žalobou, jí poskytl jako dar ve smyslu § 2055 zák. č. 89/202 Sb. občanský zákoník. V době, kdy obdržela od žalobce peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč na svůj účet, disponovala peněžními prostředky z vlastních zdrojů získaných za prodej bytu ve svém vlastnictví ve výši 1 410 000 Kč a neměla tedy důvod s žalobcem uzavírat smlouvu o zápůjčce, když si mohla operaci nosu pohodlně financovat z vlastních peněžních prostředků. Dále žalovaná uvedla, že dar jí byl žalobcem poskytnut jako jakási forma omluvy za přestupek, který se stal v prosinci 2019, když žalobce jako její expartner spáchal přestupek proti občanskému soužití (fyzické napadení žalované při procházce s nezl. synem, jehož otcem je žalobce). Asi po 2 měsících začal na ni žalobce vyvíjet nátlak, aby podala, jako osoba blízká, návrh na zastavení přestupkového řízení a za tímto účelem jí žalobce zaslal e-mail svého právního zástupce Mgr. [příjmení], v němž byl předpřipraven„ návrh na zastavení přestupkového řízení [anonymizována dvě slova] [rok]“. Žalobce tak činil ve snaze zabránit svému stíhání a rovněž ve snaze obnovit rodinné vazby s žalovanou a nezl. synem. Žalovaná jako matka společného nezl. syna neměla zájem na dalším projednávání přestupku, kterého se vůči ní žalobce dopustil, a příslušnému orgánu odeslala návrh na zastavení přestupkového řízení, k čemuž následně také došlo. V této souvislosti učinila také zpětvzetí návrhu na úpravu rodičovských práv k nezletilému synovi a po těchto událostech a krocích skutečně došlo mezi účastníky k obnovení partnerského soužití. Žalobce v reakci na kroky žalované zaslal této částku ve výši 40 000 Kč, která měla sloužit jako forma jakéhosi„ poděkování/odpustku“, jelikož si byl vědom, že se žalovaná chystá podstoupit operaci nosu. Nicméně v srpnu 2020 došlo opětovně ke změně situace a partnerský vztah účastníků byl definitivně ukončen. Od té chvíle došlo k obratu v jednání žalobce a tento začal po žalované vymáhat částku s neprokázaným a lživým tvrzením, že se jednalo o zápůjčku. Žalovaná dále předložila výpis ze svého účtu ze dne 4. 3. 2020, kdy žalobce ve zprávě pro příjemce při zaslání částky 40 000 Kč žalované napsal„ na operaci nosu, Miluji tě“. Jednání žalobce je tak třeba posuzovat ve smyslu § 555 o.z. podle svého obsahu. Z jednání žalobce je tak zjevné, že zamýšlel žalované částku ve výši 40 000 Kč poskytnout jako dar a nikoliv zápůjčku. Tuto skutečnost dokládá i komunikace mezi účastníky z whatsapp, na kterou odkázal k důkazu, a která dokládá, že mezi účastníky nedošlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, jak žalobce tvrdí. K odvolání daru nejsou splněny podmínky podle platné právní úpravy. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, když má za to, že prokázala nedůvodnost žaloby.

3. V reakci na obsah odporu žalobce nadále setrval na důvodnosti svého nároku na vrácení zapůjčených finančních prostředků s příslušenstvím. A tvrzení žalované označil za čistě účelová, vnitřně rozporná a nijak nepodložená, žalovaná předkládá pouze domněnky a poskytnutí daru ze strany žalobce nijak neprokazuje. Tvrzení žalované, že disponovala částkou 1 410 000 Kč a nepotřebovala od žalobce zápůjčku na operaci nosu a že se jednalo o dar, považuje žalobce za vnitřně rozporné. Pokud totiž disponovala uvedenými finančními prostředky, které mohla použít dle svého uvážení, pak by nemělo smysl ani to, aby jí žalobce finanční prostředky daroval. Žalobce dále své tvrzení, že se jednalo o zápůjčku žalované a nikoliv dar chce prokázat výpisy ze svého účtu, z nichž vyplývá, že žalovaná vrátila žalobci v měsíci dubnu 2020 finanční prostředky vynaložené žalobcem na koupi elektrokola pro žalovanou. Z tohoto jednání žalované žalobce jednoznačně dovozuje vnitřní rozpornost tvrzení žalované, že poskytnuté prostředky měly představovat dar a nikoliv zápůjčku. Dále žalobce nepovažuje za tvrzení s logickým základem, že finanční prostředky měla žalovaná přijmout jako jakousi formu omluvy za údajné spáchání přestupku žalobcem a za zastavení přestupkového řízení, když v takovém případě by zjevně žalovaná trvala na tom, aby jí byly finanční prostředky poskytnuty před tím, než bude řízení zastaveno, aby měla jistotu, že peníze obdrží. Podle žalobce se jednalo o nesouvisející události. Žalobce je přesvědčen, že argumentace žalované je čistě účelová, nepodložená a nijak neprokazuje, že se mělo jednat o dar. Oproti tomu má za to, že on doložil a tvrdí všechny rozhodné skutečnosti, které prokazují vznik a existenci jeho nároku. Pokud by podle soudu nebylo prokázáno uzavření smlouvy o zápůjčce, požadoval vrácení poskytnutých peněž z titulu bezdůvodného obohacení, které je žalovaná povinna vydat.

4. K jednání dne 25. 5. 2021 se dostavil pouze právní zástupce žalobce, který omluvil jeho neúčast z pracovních důvodů a soud jednal v nepřítomnosti žalobce. Obě strany setrvaly na svých stanoviscích vyjádřených již v žalobě a odporu proti plat. rozkazu. Pokud byl právní zástupce žalobce dotazován, čím je prokazováno uzavření tvrzené smlouvy, jaký byl její obsah a jaká byla dojednána splatnost, odkázal na své písemné podání k odůvodnění odporu žalované. Splatnost zápůjčky sjednána nebyla a toto není ani povinná náležitost smlouvy. K tomu, že k vypovězení smlouvy došlo ze strany žalobce bezprostředně poté, kdy účastníci definitivně ukončili partnerské soužití, není schopen uvést více, než že k vypovězení došlo v zákonem stanovené době a podle jeho informací se to nevázalo k nějaké konkrétní situaci. Dohoda o vrácení peněz je podle něj patrná z komunikace účastníků, ze které je zřejmé, že žalovaná věděla o poskytnutí finančních prostředků. K dotazu soudu, co vyvrací tvrzení žalované, že se mělo ze strany žalobce jednat o dar, uvedl, že se jedná o vyvracení negativní skutečnosti a domnívá se, že vše již uvedli.

5. Právní zástupce žalované odkázal na obsah písemného odůvodnění odporu a uvedl, že poslední podání žalobce z 10. 2. 2021 postrádá jakoukoliv logiku. Zdůraznil, že všechny okolnosti provázející převod finančních prostředků ve svém souhrnu zcela jednoznačně prokazují, že se jednalo o dar. S tímto nápadem přišel žalobce, který znal zdravotní stav a zdravotní potíže žalované a sám navrhl, že jí daruje prostředky, které částečně pokryjí operaci nosní přepážky. Operace byla původně naplánovaná na duben 2020, ale s ohledem na epidemickou situaci byla odložena, proběhla v [obec] až 16. 9. 2020 a její cena činila 45 000 Kč. Vezmeme-li se v potaz zprávu pro příjemce uvedenou u předmětné platby, kde žalobce uvedl, že se jedná o prostředky na operaci nosu s dovětkem„ Miluji Tě“, lze si stěží představit, že by tímto způsobem byla poskytována zápůjčka. Celá záležitost je poměrně nešťastná, kdy se jedná o vyřizování osobních účtů po ukončeném soužití účastníků řízení. Pokud z výpisů z účtu žalobce vyplývá, že mu žalovaná v dubnu 2020 vrátila finanční prostředky za elektrokolo, stalo se tak z důvodu, že žalovaná si zakoupila elektrokolo za 60 000 Kč, ale neměla na své kartě tak vysoký limit, proto kupní cenu uhradil žalobce a žalovaná mu následně tyto prostředky refundovala. Zbytek do částky 60 000 Kč byl uhrazen v hotovosti z prodeje stávajícího kola žalované. Kolo si žalovaná pořizovala zhruba v březnu 2020, přesné datum neví, ale dohledala by účet.

6. Soud provedl důkaz předloženými listinami, kdy zjistil, že dopisem z 1. 9. 2020, adresovaným žalované, žalobce vypověděl smlouvu o zápůjčce ze dne [datum], kdy došlo mezi účastníky k uzavření tzv. reálné smlouvy o zápůjčce a žalobce převedl na účet žalované částku 40 000 Kč ze svého účtu a na základě této smlouvy vznikl žalované závazek zapůjčenou částku žalobci vrátit. K úhradě zapůjčené částky poskytl lhůtu do 6 týdnů od doručení přípisu. Dle dodejky byl dopis žalované doručen 7. 9. 2020. Z výzvy k úhradě zapůjčené částky ze dne 14. 9. 2020 bylo zjištěno, že prostřednictvím právního zástupce žalobce vyzval žalovanou k bezodkladnému vrácení zapůjčené částky 40 000 Kč na účet žalobce. Současně bylo žalované sděleno, že žalobce odmítá její sdělení, že poskytnuté peněžní prostředky měly představovat dar. Žalovaná byla upozorněna, že v případě nevrácení peněz se žalobce bude domáhat vymožení v soudním řízení. Výzva byla odeslána doporučeně 15. 9. 2020 a poštou žalované uložena 18. 9. 2020. Z výpisu žalobce u [právnická osoba] ze dne 4. 3. 2020 bylo zjištěno, že z účtu č. [bankovní účet], majitel [celé jméno žalobce] proběhla transakce na protiúčet č. [bankovní účet] [příjmení] [jméno] ve výši 40 000 Kč se zprávou pro příjemce„ Na operaci nosu. Miluji Tě“. Z výpisů ze spořícího účtu žalované ze dne 13. 2. a 13. 3. 2020 soud zjistil, že k 13. 2. 2020 zde byl konečný zůstatek ve výši 1 410 000 Kč a k 13. 3. 2020 částka 1 410 757,26 Kč. Podle výpisů z účtu žalobce u [právnická osoba] zaslala žalovaná žalobci ve dnech 9. 4. 2020, 10. 4. 2020 2 x 20 000 Kč a dne 16. 4. 2020 ještě doplatek elektrokola 15 000 Kč. Z komunikace mezi účastníky přes wathsapp bez uvedení data soud zjistil, že [celé jméno žalobce] sděluje žalované, že jí dnes pošle ty peníze na operaci, když to slíbil a na„ ?“ ze strany žalované odpovídá, že jí na to dal ruku a on své sliby plní. K údivu žalované, že to myslel„ [celé jméno žalobce]“ vážně spolu s konstatováním, že právě peníze přišly, za což moc děkuje a váží si toho, žalovaná sděluje, že vymyslí na oplátku něco pro něho a že ji opravdu zaskočil. Žalobce reaguje, že jen činy a dobro žalované dokáží. Z přestupkového spisu [územní celek], [číslo jednací] bylo zjištěno, že řízení o přestupku proti obč. soužití, kterého se měl dopustit dne 8. 12. 2019 [celé jméno žalobce] tím, že měl jinému ublížit na zdraví a úmyslně narušit obč. soužití tak, že měl po předchozí rozepři strčit zezadu oběma rukama do oblasti beder svou přítelkyni [celé jméno žalované], která v důsledku toho upadla na zem, bylo zastaveno usnesením ze dne [datum], když postižená nedala souhlas s projednáním přestupku. Přestupkové řízení bylo zahájeno [datum], předvolání k nařízenému jednání na 27. 3. 2020, bylo [celé jméno žalobce] doručeno 24. 1. 2020. V [obec] byl dne [datum] vypracován Návrh na zastavení přestupkového řízení. Usnesení o zastavení přest. řízení bylo žalobci doručeno 9. 4. 2020 (tj. po odeslání částky 40 000 Kč dne 4. 3. 2020).

7. Podle § 2393 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil dle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Podle § 555 cit.zák. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí sde podle jeho pravé povahy.

9. Podle § 2060 bylo-li někomu něco dáno z uznání nebo vzhledem k jeho zásluhám nebo jako zvláštní odměna, je to darování, pokud na to příjemce neměl již dříve nárok.

10. Výše zjištěný skutkový stav provedeným dokazováním soud posoudil dle citovaných zák. ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji v celém rozsahu zamítl. Bylo sice prokázáno, že žalobce ze svého účtu zaslal žalované dne 4. 3. 2020 částku 40 000 Kč na operaci nosu s dovětkem„ Miluji Tě“, což ostatně nebylo žalovanou stranou ani rozporováno, avšak žalobci se již nepodařilo prokázat, že se mělo jednat o zápůjčku na základě uzavřené reálné smlouvy o zápůjčce mezi účastníky, případně snad o bezdůvodné obohacení žalované. Pokud by se mělo od začátku jednat o zápůjčku, a to i bez sjednané splatnosti, nic nebránilo žalobci tento úmysl či dohodu mezi účastníky jednoznačně uvést ve zprávě pro příjemce„ zápůjčka“ na operaci nosu místo vyznávání citů. Soud se neztotožnil z tvrzením žalobce a jeho právního zástupce, že komunikace mezi účastníky prokazuje zápůjčku. Nic takového z ní nevyplývá, spíše naopak potvrzuje skutečnost, že se ze strany žalobce jednalo v té době o dar pro žalovanou, jak tato uváděla. Soud nesouhlasí ani s názorem žalobce, že by tvrzení žalované měla být vnitřně rozporná a ničím nepodložená. Například vysvětlení žalované, proč v souvislosti se zakoupením elektrokola zhruba v březnu 2020 hradil kupní cenu žalobce a ona mu v dubnu částku 45 000 Kč ve třech splátkách vrátila, když v době zakoupení neměla na své bankovní kartě dostatečný limit pro úhradu kupní ceny elektrokola, jako zcela logické a nic na tom nemůže změnit fakt, že v té době měla na svém účtu částku převyšující milión korun a že by tato situace snad měla prokazovat, že v případě částky 40 000 Kč se nemohlo jednat o dar, ale o zápůjčku. Právě naopak, v případě elektrokola si žalovaná peníze od žalobce půjčila, proto je také vrátila, avšak jeví se zcela pochopitelným, že v případě daru 40 000 Kč na operaci nosu tyto žalobci na výzvu nevrátila. Rovněž další úvahy žalobce se soudu jeví spíše jako vnitřně rozporné a účelové. Soud se neztotožnil s názorem žalobce, že by nemělo zjevně smysl žalované darovat finanční prostředky, když tvrdila, že nepotřebovala zápůjčku, neboť měla k dispozici vysokou finanční částku. Právě naopak. Přece to, že někdo má k dispozici dostatek finančních prostředků na svém účtu a nepotřebuje tudíž půjčit peníze, ještě neznamená, že je nemůže od někoho dostat jako dar, zvláště pokud se jedná o osoby v partnerském vztahu a nejde zde o potřebnost, ale o výraz citu či nějakého poděkování. Tvrzení žalobce, že pokud by se mělo jednat ze strany žalobce o jakousi formu omluvy za údajné spáchání přestupku a že by zjevně žalovaná trvala na pom, aby jí žalobce poskytl finanční prostředky předtím, než bude řízení o přestupku zastaveno, se soudu jeví spíše jako spekulace, když ani soudu není stanovisko žalované v tomto směru známo. Co však prokázáno bylo, je skutečnost, že rozhodnutí o zastavení přestupkového řízení bylo žalobci doručeno dne 9. 3. 2020, přičemž částku 40 000 Kč odeslal na účet žalované již 4. 3. 2020. K tomu, co žalobce vyvodil z komunikace účastníků v souvislosti s převodem peněz, překvapením žalované a tím, že vymyslí pro žalobce na oplátku něco pro něho, že z této komunikace lze dovodit dohodu o zapůjčení peněz, se soud již nebude blíže vyjadřovat, pouze snad vysloví svůj názor, že komunikace svědčí o darování a nikoli zápůjčce. Je také sice pravdou, že určení splatnosti ve smlouvě o zápůjčce není povinnou náležitostí, ale je velmi zvláštní, že žalobce vypoví údajně uzavřenou smlouvu o zápůjčce krátce poté, kdy definitivně účastníci ukončí partnerský vztah a mají neshody ohledně nezl. syna a dojde ke zhoršení jejich vztahů. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že v době poskytnutí částky 40 000 Kč se ze strany žalobce jednalo o dar pro žalovanou. Poté prokazatelně došlo k zastavení přestupkového řízení proti žalobci, žalovaná vzala zpět návrh na úpravu rodičovských práv k nezl. synovi účastníků a došlo i k obnovení jejich partnerského soužití. Na tomto nic nemůže změnit skutečnost, že později v srpnu 2020 se účastníci definitivně rozešli. Soud neshledal ani důvod darovanou částku 40 000 Kč žalované žalobcem posoudit jako bezdůvodné obohacení, jak žalobce také navrhoval, aniž toto blíže zdůvodnil. Vzhledem k výše uvedenému soud neshledal žalobu důvodnou a rozhodl, jak ve výroku rozsudku uvedeno.

11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a neúspěšnému žalobci uložena povinnost uhradit ve sporu úspěšné žalované na nákladech řízení částku 13 794 Kč, která představuje náklady právního zastoupení žalované dle vyhl. 177/96 Sb (AT) za tři úkony právní služby dle § 7 AT (převzetí a příprava zastoupení, odůvodnění odporu, účast při jednání) po 2 700 Kč, jeden poloviční úkon za podaný odpor ve výši 1 350 Kč, 4 x režijní paušál dle § 13 odst. 3 AT po 300 Kč, náhradu za ztrátu času za 4 započaté půlhodiny po 100 Kč, náklady cestovného k jednání osobním automobilem na trase [obec] - [obec] a zpět při počtu ujetých 82 km, celkem 500 Kč, vše navýšeno o 21% DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., když právní zástupce žalované osvědčil, že je plátcem této daně, tj. o částku 2 425,50 Kč Celkem je tak žalobce povinen zaplatit žalované, k rukám jejího právního zástupce, částku 13 975,50 Kč.

12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř.