9 C 66/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní titul Miroslavou Kramnou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně ; zastoupená advokátem titul. jméno příjmení, anonymizováno. sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalované o zaplacení 30 000 Kč s příslušenstvím I. ; Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 12 750 Kč od 2. 3. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. ; Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni další částku 17 250 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 25 000 Kč od 20. 8. 2017 do 1. 3. 2020 a z částky 17 250 Kč od 2. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá. III. ; Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 30 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 25 000 Kč 20. 8. 2017 do zaplacení. Uvedla, že žalovaná uzavřela datum s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba smlouvu o úvěru číslo podle které se banka zavázala poskytnout žalované neúčelový hotovostní úvěr ve výši 25 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit původnímu věřiteli spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem, tj. celkovou částku 42 250 Kč, a to ve 13 splátkách (po 3 250 Kč). První splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni 19. 8. 2017. Původní věřitel splnil svůj závazek, když žalované sjednaný úvěr poskytl dne datum, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná nesplnila svůj závazek, když úvěr neuhradila řádně a včas a ocitla se tak v prodlení. Žalobkyně tak požaduje zaplacení částky 30 000 Kč, která představuje neuhrazenou jistinu ve výši 25 000 Kč, neuhrazený úrok z úvěru ve výši 1 724 Kč, neuhrazený poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 3 276 Kč. Posouzení úvěryschopnosti žalované úvěr splácet spočívá v prověřování podle vnitřních kritérií poskytovatele: max. počet 3 závazků u jiných věřitelů, 0 zahájených exekučních řízení, negativní lustrace v insolvenčním rejstříku, při podání žádosti požadováno uvedení příjmů, výdajů, lustrace v ISIR, CEE a databází inkasních agentur.Původní věřitel měl právo očekávat, že úvěrovaný má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, jak plyne z § 4 NOZ. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou z datum, což bylo žalované oznámeno. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 48 850,95 Kč včetně všech nákladů a sankcí a nákladů právního zastoupení žalobkyně 12 196 Kč, a to ihned.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud provedl důkaz smlouvou o postoupení pohledávek z datum včetně přílohy, Smlouvou o úvěru číslo ze dne datum, formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, předpisem splátek ke smlouvě ze dne datum, žádostí o poskytnutí úvěru z datum, přehledem úhrad ze strany žalované za období od 25. 7. 2016 do 15. 5. 2018 (celkem 12 250 Kč) a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu: 4. právnická osoba uzavřela s žalovanou Smlouvu o úvěru číslo dne datum dle § 2395 a násl. NOZ a téhož dne poskytla žalované hotovostní úvěr ve výši 25 000 Kč, což potvrdila žalovaná podpisem. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkovou částku 42 250 Kč (tj. včetně úroku, poplatku za vyhodnocení úvěru, poplatku za sjednání úvěru a inkasního poplatku) ve 13 splátkách po 3 250 Kč od měsíce po podpisu smlouvy, poslední splátka 19. 8. 2017. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, tudíž se ocitla v prodlení a žalobkyně požaduje žalovanou částku. Část společnosti právnická osoba byla převedena ve prospěch společnosti právnická osoba Žalobkyně coby postupník uzavřela dne datum se společností právnická osoba coby postupitelem smlouvu o postoupení pohledávek, jejíž přílohou byl seznam postoupených pohledávek, včetně té za žalovanou a tato byla o postoupení vyrozuměna. Za období od 25. 7. 2016 do 15. 5. 2018 žalovaná uhradila na předmětný úvěr částku 12 250 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 26. 2. 2020 byla žalovaná vyzvána k okamžité úhradě částky 48 850,95 Kč a nákladů za právní zastoupení 12 196 Kč.

5. Podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 25. 2. 2013 do 30. 11. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem (§ 1), pokud se nejedná mimo jiné o odloženou finanční službu s celkovou výší nižší než 5 000 Kč (§ 2 písm. e)). Celkovou výší spotřebitelského úvěru se přitom rozumí souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici (§ 3 písm. k )). Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná (§ 9 odst. 1).

6. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; přitom bezdůvodně se obohatí mimo jiné zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.

7. Žaloba je opodstatněná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně. Smlouvou o postoupení pohledávky žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky. Předmětem podnikatelské činnosti původní věřitelky je poskytování peněžních prostředků jakožto zápůjčky a vystupuje tedy z pozice věřitele ve smyslu § 3 písm. b) zákona č. 145/2010 Sb. Oproti tomu žalovaná je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Výše poskytnutého úvěru činila 25 000 Kč.

8. Žalobkyně v žalobě neuvedla žádná konkrétní skutková tvrzení, z nichž by vyplývalo, jakým způsobem její právní předchůdkyně posuzovala schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet, resp. odkázala na vnitřní kritéria poskytovatele; tj. zjm. lustrace v dostupných databázích a sdělení příjmů a výdajů žadatelem o úvěr. Současně v tomto směru ani nenavrhla žádné konkrétní důkazy. Proto ji soud v tomto ohledu písemně vyzval. Kromě citace zákonných ustanovení a právního výkladu na uvedenou výzvu reagovala žalobkyně skutkově tak, že popsala opětovně vnitřní kritéria poskytovatele zápůjčky, kterými se při poskytování úvěrů řídí. Konkrétně má jít o maximální počet tří závazků u jiných věřitelů ověřený interním systémem poskytovatele, žádné zahájené exekuční řízení, negativní lustrace v insolvenčním rejstříku, požadavek na uvedení příjmů a výdajů, lustrace v ISIR, Centrální evidenci exekucí a databázích inkasních agentur, požadavek na pravdivé vyplnění veškerých údajů ze strany žadatele o úvěr. Žádné důkazní návrhy žalobkyně však opět neučinila a ani žádné důkazy ke svému podání nepřipojila. K jednání se následně nedostavila, čímž se zbavila možnosti být soudem poučena podle § 118a občanského soudního řádu o nutnosti doplnění konkrétních tvrzení ve vztahu k poměrům žalované před uzavřením smlouvy a důkazních návrhů.

9. Ustanovení § 9 odst. 1 o následku v podobě neplatnosti právního jednání bylo podle důvodové zprávy k zákonu č. 43/2013 Sb. začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a posílena ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Odbornou péčí se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost věřitele, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak v závislosti na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Věřitel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr. Ani povinnost uložená spotřebiteli v § 9 odst. 3 nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí.

10. V této věci z ničeho neplyne, že by právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované vrátit úvěr jakkoliv posuzovala, že by skutečně prováděla tvrzené lustrace, požadovala po žalované doložení příjmů a výdajů apod. Soud proto hodnotí smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou. Žalobkyně neunesla břemeno konkrétních tvrzení, natož důkazní, ke splnění povinnosti její právní předchůdkyně postupovat s odbornou péčí. Nesplněním této povinnosti věřitelka jasně porušila zákon o spotřebitelském úvěru a současně narušila veřejný pořádek. Již ze samotné formulace § 9 odst. 1 – jinak je smlouva neplatná - vyplývá, že zákonodárce klade velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet a s tím souvisící nutnost poskytovatelů úvěrů postupovat s odbornou péčí. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužování domácností se všemi nežádoucími dopady jak pro jednotlivce, tak potažmo pro celou společnost. Tímto způsobem zákon o spotřebitelském úvěru, coby kogentní právní předpis, chrání i veřejný zájem a pořádek.

11. Protože je smlouva od počátku neplatná, získala žalovaná na úkor původní věřitelky, potažmo žalobkyně, majetkový prospěch v podobě celkově poskytnuté částky 25 000 Kč bez právního důvodu a je povinna jej vrátit jakožto bezdůvodné obohacení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná celkem uhradila 12 250 Kč, žalovaná netvrdila, natož aby prokázala, že vrátila více, přitom je na ní, aby byla v tomto směru v řízení aktivní, protože žalobkyně z povahy věci nemůže prokazovat své negativní tvrzení, a sice že žalovaná dluh nesplatila. Soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaná zaplatila částku 12 250 Kč, což je naopak bezdůvodné obohacení žalobkyně. Soud tak přiznal žalobkyni rozdíl mezi částkou půjčenou (25 000 Kč) a vrácenou (12 250 Kč), tedy 12 750 Kč a ve zbývajícím rozsahu co do částky 17 250 Kč s přísl. žalobu zamítl.

12. Současně vznikla žalované nevrácením částky druhotná povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení, a to ve smyslu § 1958 odst. 2 občanského zákoníku v návaznosti na výzvu k zaplacení, kterou je v tomto řízení předžalobní výzva z 26. 2. 2020, doklad o odeslání nebyl předložen. Soud tak vycházel z doručení výzvy 1. 3. 2020 a od následujícího dne je tedy v prodlení. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla z větší části neúspěšná a žalovaná by měla nárok na částečnou úhradu svých nákladů řízení, po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci. Z obsahu spisu však nevyplývá, že by nějaké účelně vynaložené náklady řízení žalované vznikly, soud proto žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě. Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci.