9 C 78/2023

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Miroslavou Kramnou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného o zvýšení výživného zletilého dítěte

I. Výživné stanovené žalovanému na žalobkyni naposledy rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací ve výši 1 300 Kč měsíčně se s účinností od datum zvyšuje na částku 3 000 Kč měsíčně splatné vždy každého prvého dne v měsíci předem k rukám žalobkyně.

II. Návrh ohledně další částky 500 Kč měsíčně od datum nadále se zamítá.

III. Zvýšené výživné již splatné za dobu od datum do datum v částce 10 200 Kč je žalovaný povinen uhradit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč až do zaplacení spolu s běžným výživným počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž bude tento rozsudek doručen žalovanému, pod ztrátou výhody splátek.

IV. Výživné, které se stane splatným do konce měsíce, v němž tento rozsudek bude doručen žalovanému, je tento povinen zaplatit k rukám žalobkyně do tří dnů od doručení rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala návrhem podaným u název soudu, doplněným dne anonymizováno rok a postoupeným ke zdejšímu soudu datum, vůči žalovanému, který je jejím otcem, zvýšení výživného na částku 3 500 Kč měsíčně s účinností od datum. Uvedla, že o výživném bylo naposledy rozhodováno rozsudkem název soudu, sp. zn. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum, kdy byl žalovaný zavázán k placení částky 1 300 Kč měsíčně. Žalobkyně uvedla, že studuje 4. ročník anonymizováno a ulice anonymizováno v obec a podala si přihlášky na vysokou školu a od poslední úpravy výživného se výrazně změnily její odůvodněné potřeby, a to zjm. v souvislosti se studiem (knihy, sešity, psací potřeby, školní akce, …), stravováním, pořizováním hygienických potřeb i přiměřených nákladů na kulturu. Uvedené výdaje hradí z výživného od otce ve výši 1 300 Kč, což je nedostačující, proto jí mamka měsíčně přispívá částkou 1 500 Kč, příp. více dle potřeby. V souvislosti s vysokoškolským studiem se její výdaje ještě navýší. Za povinné SCIO hradila částku 2 160 Kč a za přihlášky zaplatila 1 000 Kč. Zatím platí 440 Kč za měsíčník, na školní potřeby 500 Kč měsíčně, strava denně 100 Kč, ošacení cca 1 300 Kč měsíčně, dobití kreditu 300 Kč, zájmové a volnočasové aktivity 1 000 Kč měsíčně. Bydlí v nájemním bytě s mamkou, jejím manželem, který pobírá invalidní důchod a mladší sestrou jméno, která studuje II. ročník střední školy. Z insolvenčního rejstříku zjistila, že otec dosahuje aktuálně příjmu 30 000 Kč měsíčně, má vyživovací povinnost k nezl. jméno celé jméno žalovaného 1 500 Kč měsíčně a k nově narozenému dítěti a jeho matce. Na úhradu potřeb se snaží přivydělat na základě dohody o provedení práce u společnosti právnická osoba, kde si vydělá 130 Kč na hodinu.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, navrhl, aby výživné zůstalo ve stejné výši jako dosud. Uvedl, že matka žalobkyně se od něho odstěhovala k příteli jeho matky, když bylo žalobkyni 6 měsíců a postupem času se jim podařilo omezit jeho styk s žalobkyní a nebyla vedena ani ke vztahu s jeho rodinou. Žalobkyně v něm vidí jen finanční příjem, což je v rozporu s dobrými mravy. Ke svým poměrům uvedl, že pracuje jako skladový dispečer s hrubou fixní mzdou 27 000 Kč a nenárokovou složkou mzdy 8 000 Kč měsíčně. Jelikož je v insolvenci, činí jeho čistý měsíční příjem cca 20 000 Kč. Žije ve společné domácnosti s partnerkou, která je na mateřské dovolené s příjmem 8 333 Kč. Dne datum se jim narodila dcera jméno příjmení, na jejíž potřeby se musí vynaložit cca 4 000 Kč (pleny, sunar, ostatní). Do zaměstnání se dopravuje autem, což stojí cca 4 000 Kč měsíčně. S partnerkou žijí v 2. NP rodinného domu a platí polovinu nákladů na provoz rodinného domu (záloha na plyn činí 9 000 Kč, na elektřinu 3 000 Kč, vodné a stočné cca 500 Kč). Pokud by měli platit na fond oprav 5 000 Kč měsíčně, tak po dobu jeho insolvence jim babička tento výdaj odpustila. Na obživu a ošacení jim zbývá, včetně jméno, měsíčně cca 10 000 Kč. Požadavek žalobkyně na zvýšení výživného považuje za rozporný s dobrými mravy a finančně ohrožující chod jeho rodiny.

3. Žalobkyně ke svým poměrům uvedla, že byla přijata ke studiu na vysoké škole a do obec bude dojíždět, přesnou výši zatím neví, musí si vyřídit ISIC kartu, která stojí 180 Kč a měsíčník do obec. Stravuje se zatím doma a další způsob stravování se rozhodne až podle rozvrhu ve škole. Výdaje má se zdravotním stavem jako alergik, bere prášky, má sprej i inhalátor. Tyto náklady jí hradí matka. Ošacení se snaží hradit z peněz, které dostává a zbývající jí platí matka. Dohodu o provedení práce v anonymizována dvě slova ukončila k datum a při studiu na VŠ je připravena si najít brigádu ve svém oboru, pokud jí to bude vycházet se studiem.

4. Žalovaný při jednání odkázal na své písemné vyjádření. Pokud se zmínil o platbě 5 000 Kč měsíčně do fondu oprav, tak s matkou přítelkyně, která je vlastnicí rodinného domu, se dohodli, že budou vytvářet fond, kdyby se vyskytla potřeba nějaké nenadálé investice, opravy, aby se nemusela brát půjčka. Dále uvedl, že vedle žalobkyně má vyživovací povinnost k nezl. jméno, nar. v roce 2013, na kterého platí výživné 1 500 Kč měsíčně a dále k nezl. jméno, datum narození. S její matkou žijí ve společné domácnosti. Dále uvedl, že s matkou žalobkyně měl ústní dohodu, že když on nebude dělat nějaké obstrukce, ona nebude požadovat zvýšení výživného. Pokud se o tuto dohodu nemůže dále opírat, když dcera se musí o otázku výživného, jako zletilá starat již sama, je jasné, že mu bude výživné zvýšeno. Kdyby nebyl v insolvenci, nemá s návrhem dcery problém, ale za dané situace se obává, aby zvýšení výživného neohrozilo jeho oddlužení, aby dosáhl určitého procenta úhrady dluhů. Došlo i ke změně v jeho zaměstnání, od datum stávající vlastník prodal svůj podíl ve společnosti a neví se, co bude dál, když dochází k určitému propouštění.

5. Pro případ ukončení věci soudním smírem byla ochotna žalobkyně souhlasit se zvýšením výživného na částku 3 000 Kč, a to až s účinností od datum. Pokud žalovaný nebude s tímto návrhem smíru souhlasit, setrvává na svém původním návrhu.

6. Žalovaný s návrhem na smír nesouhlasil. Nerozporuje nárok dcery na výživné, ale není ochoten stávající částku zvýšit. Vůči dceři se považuje pouze za„ chodící bankomat“, jiné vztahy k němu nemá, ani neví, že má další dva sourozence, resp. nijak spolu nekomunikují. Žalobkyni narození sestry neoznámil, věděl, kde bydlí, ale dcera ho mohla také kontaktovat. Na závěr by souhlasil se zvýšením výživného pro žalobkyni na úroveň výživného, které hradí na syna jméno, tj. 1 500 Kč měsíčně.

7. Žalobkyně popřela, že by nekomunikovala s bratrem, stýkali se u babičky, také si telefonovali.

8. Z rozsudku název soudu z datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum, soud zjistil, že žalovanému bylo s účinností od datum do datum zvýšeno výživné na 2 300 Kč, toto pak v době od datum do datum sníženo na 800 Kč a takto upravené výživné pak bylo s účinností od datum nadále zvýšeno na částku 1 300 Kč měsíčně a současně mu byla uložena povinnost uhradit k rukám matky tehdy nezletilé jméno nedoplatek na výživném za období od datum do datum v částce 3 600 Kč ve splátkách spolu s běžným výživným. Soud tehdy vycházel ze zjištění, že otec žalobkyně byl od datum do datum bez zaměstnání, od datum nastoupil do zaměstnání u fy anonymizováno, kde dosahoval průměrného čistého příjmu cca 11 700 Kč měsíčně, měl vedle žalobkyně další vyživovací povinnost k nezl. jméno celé jméno žalovaného, datum narození, se synem byl otec v kontaktu. V té době bydlel u bratra, kterému přispíval částkou kolem 4 000 Kč měsíčně. Dceři (žalobkyni) nikdy nic nespořil, žádné dárky neposílal, neměl s ní žádné kontakty. První kontakt se uskutečnil o Vánocích rok i společně s matkou žalovaného a jeho synem jméno. Na kontaktech tehdy nezletilé s otcem se domlouvala její matka s babičkou. Žalobkyni bylo 10 let, tehdy ukončila třetí třídu ZŠ, měla mimoškolní aktivity, které hradila matka spolu s manželem, který k jméno neměl žádnou vyživovací povinnost, kterou má pouze otec. S matkou byl k datum ukončen pracovní poměr z organizačních důvodů, obdržela odstupné, při podnikání si vydělávala kolem 6 000 Kč měsíčně. Vedle žalobkyně měla matka další dvě vyživovací povinnosti k nezl. dceři jméno příjmení a nezl. jméno celé jméno žalobkyně, datum narození.

9. Ohledně studia žalobkyně soud provedl důkaz potvrzením o studiu na anonymizována dvě slova ulice anonymizováno obec a sdělením této školy, sdělením název školy anonymizována dvě slova obec. Takto zjistil, že žalobkyně ukončila studium na anonymizována dvě slova anonymizováno v obec maturitou datum, výdaje spojené se studiem v posledním ročníku činily 3 000 Kč (učebnice, časopisy), jízdné do školy 3 520 Kč. Od datum je zapsána na prezenční formu studia pro akademický rok 2023 /2024 na název školy anonymizována dvě slova. Výdaje za učebnice a další potřebné materiály či podklady ke studiu, stravování jsou individuální.

10. Ve vztahu k výdělkovým poměrům otce i matky žalobkyně, jejího manžela byl proveden důkaz zprávami jejich zaměstnavatelů, kdy otec žalobkyně je zaměstnán u právnická osoba a.s. obec, od května 2022 do dubna 2023 dosahoval průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši 29 962 Kč, měsíčně jsou prováděny srážky ze mzdy v rozmezí 9 270 až 13 170 Kč. U žalovaného byl rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě ze dne datum zjištěn úpadek a schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře, podmínky oddlužení řádně plní. Matka žalobkyně je zaměstnaná u fy právnická osoba a v období od ledna 2022 do prosince 2022 dosáhla průměrného čistého příjmu ve výši 27 821 Kč, od ledna 2023 do května 2023 pak činil její průměrný čistý měsíční výdělek částku 24 105 Kč. Manžel matky žalobkyně jméno příjmení pobírá starobní důchod v aktuální výši 27 741 Kč měsíčně. Podle faktury č. anonymizováno ze dne datum žalobkyně uhradila za SCIO testy a podané přihlášky na VŠ celkovou částku 2 160 Kč. Podle Dohody o provedení práce z datum uzavřené mezi právnická osoba anonymizována dvě slova a žalobkyní bylo zjištěno, že byla uzavřena na dobu určitou od datum do datum na předpokládaný rozsah práce max. 300 hod./rok. Od ledna do dubna 2023 si v průměru vydělala cca 1 600 Kč měsíčně. Předmětná Dohoda skončila dohodou datum. Dne datum se narodila jméno příjmení, jako otec je zapsán obec celé jméno žalovaného, jako matka jméno příjmení (rodný list).

11. Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.

12. Podle § 911 občanského zákoníku lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit.

13. Podle § 913 odst. 1 občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

14. Podle § 915 odst. 1 občanského zákoníku životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

15. Podle § 922 odst. 1 cit. zák. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

16. Žaloba je důvodná pouze částečně.

17. U zletilých potomků obecně platí, že nejsou schopni se sami živit po dobu, co se řádně připravují soustavným studiem na své budoucí povolání. Taktomu je i u žalobkyně, která vzhledem ke svému věku řádně navazuje na předchozí studium studiem vysokoškolským. Žalovanému tak trvá vyživovací povinnost. Je nepochybné, že potřeby žalobkyně se obecně od posledního rozhodnutí o výživném před 10 lety zvýšily, když v květnu 2023 ukončila středoškolské studium maturitou a od června 2023 je přijata a zapsána ke studiu na vysoké škole, musí zakoupit skripta, učebnice, apod. Nelze přehlédnout, že se žalobkyně snažila sama si opatřit finanční prostředky od datum formou brigády měsíčně ve výši cca 1 600 Kč měsíčně. Matka jí měsíčně poskytuje kapesné ve výši 1 500 Kč a pomáhá i s úhradou mimořádných výdajů. Soud dále srovnal i poměry rodičů zletilé žalobkyně za účelem zjištění, zda od poslední úpravy výživného došlo na jejich straně ke změnám, které by mohly mít vliv na zvýšení výživného a zjistil, že otec (žalovaný) i matka žalobkyně mají další vyživovací povinnost k sourozencům žalobkyně, žalovaný ke dvěma nezl. dětem, přičemž nezl. dcera jméno se mu narodila datum, matka má vyživovací povinnost k dceři jméno, datum narození. Pokud jde o příjmy matky žalobkyně, došlo k výraznější změně ve výši jejího příjmu měsíčně, když po ukončení pracovního poměru v prosinci 2012 si podnikáním v následujících měsících vydělávala cca 6 000 Kč. Na straně žalovaného rovněž nastala podstatnější změna poměrů, když u něj došlo k nárůstu výdělku nejméně o 18 000 Kč měsíčně. Avšak současně je třeba zdůraznit, že na jeho straně došlo ke změně poměrů i v tom, že mu v roce 2022 přibyla další vyživovací povinnost k nezl. dceři a v roce 2020 byl u něho zjištěn úpadek a povoleno oddlužení, které plní. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že výživné je přednostní pohledávkou a jeho placení má přednost. V souvislosti s dojížděním do zaměstnání do místa firmy žalovaný vynakládá měsíčně částku 4 000 Kč. U žalobkyně poslední maturitní ročník středoškolského studia a nástup ke studiu na vysoké škole však lze považovat za takovou změnu poměrů na její straně, která odůvodňuje požadavek na zvýšení výživného, a to zjm. i za situace, kdy naposledy bylo o výživném pro žalobkyni rozhodováno před 10 lety, když byla ve třetí třídě ZŠ. Soud však považuje za částku odpovídající současným odůvodněným potřebám žalobkyně a zjm. i schopnostem a možnostem žalovaného, částku ve výši 3 000 Kč měsíčně. Tato částka sice představuje, oproti % doporučeným ministerskými tabulkami pouze cca 10 % z jeho příjmu, když soud zohlednil stávající finanční situaci žalovaného a jeho povinnost podílet se na zajištění výživy matky nezl. dcery, se kterou vedou společnou domácnost a která je na mateřské. Rovněž matka žalobkyně již nenahrazuje výživné výkonem osobní péče o žalobkyni a je povinna přispívat na úhradu jejích potřeb, a to nejméně částkou cca 2 000 Kč. Soud proto shledal žalobu důvodnou ohledně zvýšení výživného z částky 1 300 Kč na částku 3 000 Kč měsíčně, a pokud se žalobkyně domáhala dalšího zvýšení na částku 3 500 Kč měsíčně, tak nad rámec částky 3 000 Kč, tj. ohledně částky 500 Kč měsíčně od datum žalobu zamítl. Žalobkyně se domáhala zvýšení výživného od datum, žalovaný se zvýšením nesouhlasil. Soud vyhověl návrhu žalobkyně, neboť má za to, že potřeby žalobkyně se zvýšily již v souvislosti s nástupem na střední školu, avšak návrh žalobkyně soud nemůže překročit. Pokud následně dojde na některé ze stran k podstatné změně poměrů odůvodňující případnou změnu rozhodnutí, mají možnost podat si nový návrh.

18. Při vyčíslení nedoplatku zvýšeného výživného soud počítal dobu 6 měsíců (od března 2023 do konce srpna 2023) a rozdíl mezi zvýšeným (3 000 Kč) a stávajícím (1 300 Kč) výživným, tedy 6 x 1 700 Kč = 10 200 Kč. Celkový nedoplatek výživného tedy činí 10 200 Kč. Soud umožnil nedoplatek žalovanému splácet měsíčně spolu s běžným výživným ve splátkách přiměřených jeho poměrům, tj. po 500 Kč. Pokud jde o výživné, které se stane splatným do konce měsíce, v němž bude rozsudek žalovanému doručen, tak toto je povinen uhradit žalobkyni v zákonné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 4 občanského soudního řádu, protože rozsudky odsuzující k plnění výživného jsou předběžně vykonatelné podle § 162 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalovaný má povinnost plnit k rukám žalobkyně.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně i žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení vzdali. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě. Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci.