9 C 88/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Miroslavou Kramnou ve věci Anonymizovaný odstavec. sídlem adresa žalobkyně ; zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalované o zaplacení 17 912 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 380 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 380 Kč od 11. 3. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky 9 532 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 912 Kč od 1. 12. 2020 do 10. 3. 2021, z částky 9 532 Kč od 11. 3. 2021 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou soudu dne 23. 3. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 17 912 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z této částky od 1. 12. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru číslo na jejímž základě žalovaná od žalobkyně čerpala revolvingový úvěr 10 300 Kč formou bankovního převodu v dílčích částkách, a to částku 5 000 Kč dne 21. 7. 2020, dne 27. 7. 2020 částku 3 000 Kč a dne 12. 8. 2020 částku 2 300 Kč. Žalovaná měla splácet úvěr ve výši 1/5 z dlužné částky, nejméně 300 Kč měsíčně. Účastníci si sjednali poplatek za čerpání úvěru 20 % z jistiny dluhu, a to 2 060 Kč. V případě splatnosti celého dluhu byl smluven úrok 20 % měsíčně, v případě splatnosti dluhu najednou dle čl. 6 smlouvy byl smluven úrok 15 % ročně. Pro případ prodlení se splácením dluhu byla sjednána smluvní pokuta ve výši 121 Kč za každý započatý měsíc prodlení po dobu prvních tří měsíců. Žalobkyně účtuje poplatek za čerpání úvěru 2 060 Kč, na smluvní pokuty 363 Kč, zbývající část jistiny dluhu 8 380 Kč a úrok v částce 7 109 Kč tvořený součtem částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů. Žalobkyně eviduje úhradu žalované ve výši 1 920 Kč. Na předžalobní výzvu ze dne 5. 2. 2021 žalovaná nereagovala.

2. Žalované byla doručena žaloba dne 20. 6. 2022 a k této se nevyjádřila.

3. Soud dále pokračoval v řízení a k projednání věci samé nařídil jednání, k němuž se nikdo z účastníků, ani právní zástupce žalobkyně nedostavili, žalobkyně a právní zástupce svou neúčast předem omluvili a souhlasili s jednáním a rozhodnutím v jejich nepřítomnosti. Soud ve věci jednal a rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud má za prokázané žalobkyní tvrzené skutečnosti v žalobě, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru číslo na jejímž základě žalovaná od žalobkyně čerpala revolvingový úvěr 10 300 Kč formou bankovního převodu v dílčích částkách, a to částku 5 000 Kč dne 21. 7. 2020, dne 27. 7. 2020 částku 3 000 Kč a dne 12. 8. 2020 částku 2 300 Kč. Žalovaná měla splácet úvěr ve výši 1/5 z dlužné částky, nejméně 300 Kč měsíčně. Účastníci si sjednali poplatek za čerpání úvěru 20 % z jistiny dluhu, a to 2 060 Kč. V případě splatnosti celého dluhu byl smluven úrok 15 % ročně místo sjednaného 20% měsíčně. Žalobkyně účtuje poplatek za čerpání úvěru 2 060 Kč, na smluvní pokuty 363 Kč, zbývající část jistiny dluhu a měsíční úrok přirostlý k jistině ve výši 7 109 Kč. Žalobkyně eviduje úhradu žalované ve výši 1 920 Kč. Na předžalobní výzvu ze dne 5. 2. 2021 žalovaná nereagovala.

5. Shora uvedené skutečnosti soud zjistil dokazováním listinnými důkazy předloženými žalobkyní, a to ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum číslo výpisů k revolvingovému účtu, výpisu z účtu věřitele – potvrzení o poskytnutí prostředků žalované, předžalobní upomínky ze dne 5. 2. 2021.

6. Žalobkyně byla jako věřitel dle § 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, povinna ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudit s odbornou péčí schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Při posouzení úvěruschopnosti žalované byla žalobkyně povinna vycházet z dostatečných informací získaných i od žalované, a v nezbytném případě i z nahlédnutí do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované, přičemž měla spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud by bylo po posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí zřejmé, že žalovaná bude schopna spotřebitelský úvěr splácet; jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná (§ 9 odst. 1, poslední věta, zákona o spotřebitelském úvěru). Ochranu spotřebitelů před neúměrným zadlužováním lze posoudit jako součást veřejného pořádku České republiky. Žalobkyně jako osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti přitom byla povinna k jeho zajištění přispět a v rámci náležité odborné péče nespoléhat jen na údaje tvrzené žalovanou, ale tato tvrzení i prověřit, a to například výzvou k doložení potvrzení o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39).

7. Zákon o spotřebitelském úvěru je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Výkladem některých otázek se zabýval i Soudní dvůr Evropské unie, z jehož rozsudku ze dne 18. 12. 2014 vyplývá, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další, C -449/13).

8. Po provedeném dokazování bylo prokázáno, že ačkoli žalovaná ve smlouvě souhlasila s ověřením sdělených údajů, žalobkyně tyto údaje dostatečně neprověřila a ani žalovanou nevyzvala k jejich náležitému prokázání. Z tvrzení žalobkyně a z listinných důkazů, které soudu předložila, přitom pouze vyplývá, že si nechala předložit tři výplatní pásky za měsíce duben 2020, červen 2020 a červenec 2019, aniž by se dále jakkoli před podpisem smlouvy o spotřebitelském úvěru zabývala prověřením údajů uváděných žalovanou, přestože žalovaná uvedla dvě vyživované osoby, obživa 2 000 Kč, náklady na bydlení 0 a ostatní náklady 6 000 Kč bez jakékoliv konkretizace a doložení doklady. Provedené důkazy spolu s tvrzeními žalobkyně pak prokazují, že žalobkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru nedostála své povinnosti odborné péče dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru vycházela toliko z neověřených tvrzení žalované bez toho, aby byla podložena dalšími podklady, a úvěruschopnost žalované dostatečně neprověřila. Proto je smlouva o spotřebitelském úvěru od počátku neplatná, neboť odporuje zákonu (§ 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. též § 588 o.z.).

9. Vzhledem k výše uvedenému soud posoudil vzájemná práva a povinnosti účastníků řízení jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 2 o. z., jelikož žalovaná získala od žalobkyně finanční prostředky ve výši 8 380 Kč bez právního důvodu.

10. Soud dovodil důvodnost požadavku žalobkyně na zaplacení nevrácené jistiny 8 380 Kč. Jestliže žalobkyně nedostála své povinnosti tvrdit a prokázat úvěruschopnost žalované, soud by mohl přiznat žalobkyni zaplacení toliko jistiny poskytnutého úvěru 10 300 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, když pro absenci zjištění schopnosti žalované splácet úvěr, je spotřebitelská smlouva o úvěru uzavřená mezi účastníky neplatná. Nárok žalobkyně na zaplacení finančních prostředků nad rámec bezdůvodného obohacení, tj. na zaplacení požadované částky 9 532 Kč sestávající z poplatku za poskytnutí spotřebitelského úvěru, smluvních úroků a smluvních pokut, spolu s příslušenstvím uvedených částek (zákonný úrok z prodlení) soud neuznal a žalobu v tomto rozsahu zamítl jako nedůvodnou. Z čerpané částky 10 300 Kč žalovaná, dle tvrzení žalobkyně, uhradila 1 920 Kč, je proto povinna uhradit žalobkyni rozdíl mezi těmito částkami, tj. 8 380 Kč. Současně s úhradou jistiny vznikl žalobkyni dle § 1970 občanského zákoníku nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení z částky 8 380 Kč od 11. 3. 2021 do zaplacení v návaznosti na lhůtu k úhradě stanovenou v předžalobní výzvě do 10. 3. 2021. Ode dne následujícího je tak žalovaná v prodlení. Výše zákonného úroku z prodlení má oporu v nař. vl. 351/2013 Sb.

11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. U žalované, která měla větší úspěch ve věci a měla by právo na poměrnou část nákladů řízení vůči žalobkyni, z obsahu spisu nevyplývá, že by jí vznikly v tomto řízení nějaké náklady, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve trojím vyhotovení. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.