9 C 9/2022

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Miroslavou Kramnou ve věci žalobkyně: ; příjmení jméno a právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně ; zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa o zaplacení 9 530,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 600 Kč - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 600 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, - kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 802,85 Kč, - náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 651 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 980 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 23. 12. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení jistiny úvěru 6 600 Kč s úrokem z prodlení v rozsahu shora ve výroku uvedeném, dále smluvní pokutu 2 930,40 Kč náklady upomínání 150 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky 651 Kč, zákonný úrok z prodlení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na částku 2 400 Kč, dodatkem ke smlouvě ze dne [datum] byla jistina úvěru navýšena na celkovou částku 8 600 Kč. Žalovaný se zavázal spolu s navýšenou jistinou úvěru splatit i kapitalizovaný úrok za předpokládané období trvání úvěru ve výši - 2 000 Kč. Žalovaný se tak zavázal žalobkyni vrátit částku 6 600 Kč spolu s příslušenstvím v jediné splátce splatné ke dni 13. 3. 2020. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], tato změna v osobě věřitele mu byla sdělena 25. 6. 2021. Na předžalobní výzvu ze dne 9. 11. 2021 žalovaný nereagoval.

2. Podáním ze dne 25. 2. 2022 vzala žalobkyně zčásti zpět žalobu týkající se smluvní pokuty 2 930,40 Kč a kapitalizovaného úroku 150 Kč s odůvodněním, že požaduje toliko zaplacení jistiny dluhu 6 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 802,85 Kč do 14. 6. 2021 a od 15. 6. 2021 do zaplacení, jakož i zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky 651 Kč, protože nemá k dispozici důkazy o schopnosti žalované splácet úvěr. Soud žalobu v souladu s dispozitivním projevem žalobkyně zčásti zastavil co do částky 3 080,40 Kč podle § 96 odst. 1, 2, 4 o. s. ř. usnesením 9. 3. 2022.

3. Žalovanému byla doručena žaloba včetně výzvy dle § 114a odst. 2 písm. a) o.s. ř. a dle § 115a o. s. ř. dne 12. 11. 2021.

4. Soud dále pokračoval v řízení dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, jestliže ve věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

5. Soud má za prokázané žalobkyní tvrzené skutečnosti v žalobě konkretizované v odůvodnění rozsudku v odstavci prvním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru na konečnou částku 6 600 Kč, že se do jeho dispozice tato částka dostala převodem na jeho účet, pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], tato změna v osobě věřitele mu byla sdělena 25. 6. 2021. Žalobkyně ve smlouvě o spotřebitelském úvěru zapsala o osobě žalovaném jako dlužníka údaje potvrzené podpisem žalovaného, a to jeho korespondenční adresu a adresu trvalého pobytu, jakož i údaje shora o předmětu úvěru již specifikované. U žalovaného chybí údaje ohledně jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr, pročež žalobkyně omezila žalobu toliko na zaplacení jistiny úvěru 6 600 Kč a poplatku za vymáhání pohledávky ve výši 651 Kč. Na předžalobní výzvu ze dne 9. 11. 2021 žalovaný nereagoval. (Prokázáno smlouvou o úvěru ze dne [datum] [číslo] s prohlášením o převzetí úvěru ve výši 2 400 Kč žalovaným, dodatkem ke smlouvě pod stejným číslem ze dne [datum], dokladu o převodu úvěru na účet žalovaného 19 – výpis z účtu o jednotlivých čerpání úvěru v období od 22. 3. 2019 do 9. 4. 2019 v celkové výši 6 200 Kč, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], sdělení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2021, předžalobní výzvou ze dne 9. 11. 2021).

6. Po právní stránce posoudil soud věc tak, že žalovaný uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), předchůdce žalobkyně vůči němu vystupoval v postavení podnikatele ve smyslu § 420 o. z. Žalovanému jako spotřebiteli tudíž svědčila ochrana ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Ve veřejném zájmu bylo určeno poskytovatelům spotřebitelského úvěru plnit konkrétní povinnosti stanovené na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním. Tyto povinnosti spočívají zejména v informování spotřebitelů a v dostatečném prověřování jejich schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Z důvodové zprávy k zákonu o ochraně spotřebitele pak vyplývá, že smyslem stanovení povinnosti posuzovat úvěruschopnost spotřebitele (§ 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a řešení problému rostoucího zadlužeností domácností.

7. Žalobkyně byla jako věřitel povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného byla žalobkyně povinna vycházet z dostatečných informací získaných i od žalovaného, a v nezbytném případě i z nahlédnutí do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, přičemž měla spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud by bylo po posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí zřejmé, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet; jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Ochranu spotřebitelů před neúměrným zadlužováním lze posoudit jako součást veřejného pořádku České republiky. Předchůdce žalobkyně jako osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti přitom byla povinna k jeho zajištění přispět a v rámci náležité odborné péče nespoléhat jen na údaje tvrzené žalovaným, ale tato tvrzení i prověřit, a to například výzvou k doložení potvrzení o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39).

8. Zákon o spotřebitelském úvěru je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Výkladem některých otázek se zabýval i Soudní dvůr Evropské unie, z jehož rozsudku ze dne 18. 12. 2014 vyplývá, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další, C -449/13).

9. Po provedeném dokazování bylo prokázáno, že ačkoli žalovaný se nevzpěčoval údajům ohledně uzavření předmětné smlouvy o úvěru, včetně dodatku, tak předchůdce žalobkyně tyto údaje patrně neprověřil a ani žalovaného nevyzval k jejich prokázání. Z tvrzení žalobkyně a z listinných důkazů, které soudu předložila, přitom nevyplývá, že by se jakkoli před podpisem smlouvy o spotřebitelském úvěru zabývala prověřením údajů uváděných žalovaným, že je zaměstnán, jaký má zdroj příjmu a jaké výdaje na živobytí a případně dluhy. Provedené důkazy spolu s tvrzeními žalobkyně pak prokazují, že žalobkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru nedostála své povinnosti odborné péče, když při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru vycházela toliko z neověřených tvrzení žalovaným bez toho, aby byla podložena dalšími doklady, a úvěruschopnost žalovaného řádně neprověřila. Proto je smlouva o spotřebitelském úvěru od počátku neplatná, neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. též § 588 o.z.).

10. Vzhledem k výše uvedenému soud posoudil vzájemná práva a povinnosti účastníků řízení jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 2 o. z., jelikož žalovaný získal od žalobkyně finanční prostředky ve výši 6 600 Kč bez právního důvodu. Protože žalovaný finanční prostředky žalobkyni dosud nevrátil, přes výzvy žalobkyně zpoplatněné částkou 651 Kč, soud přiznal žalobkyni právo na jejich zaplacení co do částky 6 600 Kč, a to jistinu úvěru a náklady s vymáháním dluhu ve výši 651 Kč. Podle § 1968 a § 1970 o. z. má žalobkyně právo na úroky z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto v uvedeném rozsahu žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k plnění ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení více úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 980 Kč, přičemž tato částka představuje 40 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 30 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 331 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, když advokát osvědčil, že je plátcem takové daně.

12. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., splatnost přisouzených nákladů řízení soud vázal k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.