11 C 146/2015

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Radomírem Cábem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o odporovatelnost právního úkonu

I. Určuje se, že darovací smlouva ze dne 21.9.2012, na základě které převedli dárci [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození] žalovanému [jméno] [příjmení], [datum narození] jako obdarovanému s právními účinky vkladu práva ke dni [datum] tyto nemovitosti: - pozemek parc.č. St. [číslo], jehož součástí je stavba bez čp./če. ([anonymizována dvě slova]), - pozemek parc. [číslo], - pozemek parc. [číslo] vše v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], je vůči žalobci [jméno] [příjmení], [datum narození] právně neúčinná.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], náhradu nákladů řízení ve výši 32 492 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 18.8.2015 domáhá se žalobce po žalovaném určení, že darovací smlouva specifikovaná v enunciátu tohoto rozsudku (dále jako Darovací smlouva) je vůči němu v části, v níž na jejím základě došlo k převodu vlastnického práva k pozemkům specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jako Nemovitosti), právně neúčinná. Tvrdil, že má vůči panu [příjmení] [příjmení], [role v řízení] [role v řízení] dvě směnečné pohledávky, a to ze směnky vlastní vystavené [jméno] [příjmení] dne [datum] a splatné dne 7.1.2013 znějící na směnečnou sumu 1 965 000 Kč a ze směnky vlastní vystavené [jméno] [příjmení] dne [datum] a splatné dne 7.1.2013 znějící na směnečnou sumu 350 000 Kč (dále společně jako Směnky), a že v době, kdy se přiblížila splatnost Směnek, uzavřeli [jméno] [příjmení] společně se svou manželkou [jméno] [příjmení] Darovací smlouvu, jíž převedli (mimo jiné i) Nemovitosti ze svého společného jmění manželů do výlučného vlastnictví žalovaného, který je jejich synem. Tímto právním úkonem zkrátili uspokojení směnečných pohledávek žalobce. Pohledávky ze Směnek žalobce uplatnil u Krajského soudu v Ostravě, kdy řízení o nich je vedeno pod sp.zn. [spisová značka] (dále jako Směnečné řízení) a není doposud pravomocně skončeno. Při ústním jednání dne [datum], jakož i při následných jednáních, žalobce na své žalobě setrval s tím, že při Směnečném řízení Krajský soud v Ostravě vydal dne [datum rozhodnutí] rozsudek čj. [číslo jednací] (dále jako Rozsudek KS), jímž byly směnečné platební rozkazy ukládající [jméno] [příjmení] zaplatit žalobci pohledávky ze Směnek, ponechány v platnosti, a k odvolání dlužníka [jméno] [příjmení] Vrchní soud v Olomouci rozsudkem čj. [číslo jednací] (dále jako Rozsudek VS) Rozsudek KS potvrdil. Došlo tak k pravomocnému skončení Směnečného řízení a [jméno] [příjmení] bylo uloženo zaplatit žalobci směnečné pohledávky z obou Směnek.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil dne 30.9.2015 (čl. 14) tak, že nárok uplatněný žalobou neuznává, protože žalobce nemá vůči jeho rodičům pohledávku, neboť nárok žalobce ze Směnek Krajský soud v Ostravě zamítl, a nadto za matkou žalovaného [jméno] [příjmení], která rovněž Darovací smlouvu uzavřela, žalobce ani žádnou pohledávku nemá. Uzavřením Darovací smlouvy nedošlo ke zkrácení žalobce a toto nebylo ani úmyslem, a žalovaný nemohl vědět, že by [příjmení] [příjmení] žalobci mohl něčeho dlužit, když v době uzavření Darovací smlouvy nevěděl ničeho o tom, že by [příjmení] [příjmení] měl vystavit Směnky, ze strany rodičů mu o tom nebylo ničeho sděleno a ani nahlédnutím do katastru nemovitostí žádné závazky nezjistil, tudíž má za to, že vynaložil veškeré úsilí, které na něm lze požadovat, aby zjistil, zda rodiče mají závazky. Podáním ze dne 13.1.2021 (čl. 80) pak upozornil, že pohledávky žalobce ze Směnek nejsou předmětem společného jmění manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], protože přesahují míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, přičemž [jméno] [příjmení] Směnky vystavil bez souhlasu manželky [jméno] [příjmení]. Při ústním jednání dne 15.12.2020, jakož i při následných jednáních, na svém stanovisku rovněž setrval, přičemž poukázal na skutečnost, že u Nejvyššího soudu ČR je pod sp.zn. [spisová značka] vedeno řízení o dovolání pana [jméno] [příjmení] proti Rozsudku VS, jímž bylo pravomocně skončeno Směnečné řízení.

3. Usnesením čj. 11C 146/2015-21 ze dne 27.11.2015 soud řízení podle ust. § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. přerušil do pravomocného skončení Směnečného řízení. Usnesením čj. 11C 146/2015-64 ze dne 29.9.2020 pak bylo v návaznosti na pravomocné skončení Směnečného řízení rozhodnuto o pokračování řízení. Usnesením vyhlášeným při ústním jednání dne 15.12.2020 pak soud zamítl návrh žalovaného na další přerušení řízení do skončení řízení vedeného Nejvyšším soudem ČR pod sp.zn. [spisová značka], když dle názoru soudu samotná okolnost podání dovolání není důvodem pro přerušení řízení a ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, že by při řízení vedeném Nejvyšším soudem ČR pod sp.zn. [spisová značka] bylo v souladu s ust. § 243 o.s.ř. rozhodnuto o odkladu vykonatelnosti Rozsudku VS (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka]).

4. Při ústním jednání ve věci dne 15.12.2020 účastníci učinili nesporným, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jsou manžely a byli jimi i v době uzavření Darovací smlouvy a že jsou rodiči žalovaného. Právní zástupce žalovaného současně připustil, že si není vědom toho, že by [jméno] [příjmení] měl k dispozici jakýkoliv hodnotnější majetek, z nějž by bylo možno uhradit pohledávky žalobce ze Směnek.

5. Soud ve věci provedl následující důkazy, z nichž zjistil: - ze Směnek (čl. 6 a 6v), že dne 27.1.2012 vystavil [jméno] [příjmení] dvě směnky vlastní na řad žalobce splatné dne 7.1.2013 na částku 1 965 000 Kč a 350 000 Kč. - ze směnečného platebního rozkazu ze dne 27. 2. 2013, č.j. [číslo jednací] (čl. 4), že jím Krajský soud v Ostravě dne 27.2.2013 uložil [jméno] [příjmení] zaplatit žalobci směnečnou pohledávku 350 000 Kč s příslušenstvím. - ze směnečného platebního rozkazu ze dne 27. 2. 2013, č.j. [číslo jednací] (čl. 5), že jím Krajský soud v Ostravě dne 27.2.2013 uložil [jméno] [příjmení] zaplatit žalobci směnečnou pohledávku 1 965 000 Kč s příslušenstvím. - z Darovací smlouvy (čl. 10-11), že jí (mimo jiné) [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] darovali Nemovitosti, které měli ve svém společném jmění manželů, žalovanému, přičemž vklad vlastnického práva žalovaného k Nemovitostem byl povolen rozhodnutím [stát. instituce], Katastrálního pracoviště ve [obec] sp.zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni 20.12.2012. - z Rozsudku KS (čl. 57-63), že směnečné platební rozkazy čj. [číslo jednací] a čj. [číslo jednací] byly ponechány v platnosti. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 22.6.2020 a vykonatelnosti dne 26.6.2020. - z Rozsudku VS (čl. 54-56), že Rozsudek KS byl potvrzen. - z výpisu z katastru nemovitostí (čl. 67), že žalovaný je v katastru nemovitostí evidován jako výlučný vlastník mimo jiné i Nemovitostí, přičemž jako nabývací titul je v části E uvedena Darovací smlouva. - z protokolu o jednání před Krajským soudem v Ostravě pořízeným při Směnečném řízení dne 9.6.2014 (čl. 69-72), že při tomto jednání byl žalovaný vyslechnut jako svědek, přičemž z této výpovědi vyplývá, že si žalovaný byl vědom dluhů svého otce [jméno] [příjmení] u žalobce a toho, že [jméno] [příjmení] tyto dluhy žalobci splácí. - z vyrozumění o zahájení exekuce (čl. 73), že [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudní exekutor [exekutorský úřad] vyrozuměl [jméno] [příjmení] jako povinného, že dnem 15.10.2020 bylo proti němu zahájeno exekuční řízení k vymožení pohledávek ze Směnek. - z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] při új. dne 23.2.2021 (čl. 165v), že v době uzavření Darovací smlouvy měl firmu a problémy s půjčkami přičemž, jak svědek úvodem spontánně upozornil, syn s manželkou o tom nic nevěděli, protože jim vše zatajil. Se synem (žalovaným) a snachou se dohodli, že mu z dluhů pomohou, což mělo proběhnout tak, že si nemovitosti koupí a z výnosu se poplatí dluhy. Svědek učinil nesporným, že podpis na Darovací smlouvě je jeho, nicméně z jeho výpovědi vyplynulo, že není schopen rozlišit mezi darováním Nemovitostí a prodejem dalších nemovitostí, k němuž rovněž na základě Darovací smlouvy došlo. Dále svědek uvedl, že žalobci již od roku 2009 nic nedlužil. Po předložení Směnek svědek potvrdil, že je podepsal, protože mu žalobce vyhrožoval, ale pak žalobci donesl doklady, že to má už uhrazené, avšak žalobce to již nezajímalo, protože měl (nově vystavené) Směnky. Z následné výpovědi svědka vyplynuly rozpory, kdy svědek nejprve tvrdil, že to oznamoval na Policii ČR, pak však uvedl, že to neoznamoval nikde a u policie to uvedl, až když tam byl později sám předvolán, údajně na základě exekuce. Po podpisu Směnek šel svědek za právníkem a s ním to řešil. Syn (žalovaný při tomto řízení) se jej v době, kdy mělo dojít k darování Nemovitostí, ptal, zda někomu dluží, a svědek mu řekl, že nikoli. Na otázku, proč to synovi neřekl, svědek odpověděl, že "…mu to zkrátka neříkal a že to nevěděl." Před podpisem Darovací smlouvy za svědka syn zaplatil další dluhy z podnikání, syn se snachou si za tím účelem vzali úvěr. Svědek měl dluh u [anonymizováno] banky, dále dlužil [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. Následně svědek uvedl, že k uzavření Darovací smlouvy jej přivedlo to, že už nevěděl, jak dál, a tak za synem a jeho manželkou přišel, že má dluhy a že se to musí řešit. Svědek si víceméně byl vědom rozdílu mezi platebním rozkazem a exekucí. Žalovaný se před podpisem Darovací smlouvy ptal svědka, zda něco dluží žalobci, a svědek mu na to ukázal "papír" (výpisy z účtů), z nichž mělo vyplývat, že nikoli. Následně však svědek uvedl, že se jej na to žalovaný vlastně neptal a svědek sám mu ukazoval "papír", že žalobci nic nedluží. Od žalobce si svědek dle svého tvrzení v roce 1997 půjčil částku 500 000 Kč, o čemž žalovaný věděl, pak žalobci zaplatil celkem 2 000 000 Kč.

6. Soud je nucen konstatovat, že výpověď svědka trpí značnými rozpory a nesrovnalostmi. Svědek nejprve spontánně uvedl, že žalovanému a jeho manželce dluhy tajil a ti o nich nic nevěděli, následně však připustil, že o nich museli vědět, když je platili a že za nimi dokonce sám přišel, když nevěděl, jak dál. Svědek vůbec nebyl schopen vysvětlit, proč skutečnost, že na něm měl žalobce vyhrožováním vymoci vystavení Směnek, neoznámil na Policii ČR, resp. nejprve uvedl, že tak učinil, pak však vyšlo najevo, že nikoli, resp. že to zmínil až poté, co tam byl sám předvolán. Rozpory byly rovněž v mnoha dalších odpovědích, například svědek nejprve uvedl, že za naftu a servis řádně platil, a následně, že právě za tyto položky dlužil. Svědek sám nejprve uvedl, že se jej žalovaný před podpisem Darovací smlouvy výslovně ptal, zda něco dluží žalobci, následně to však popřel tím, že naopak sám z vlastní iniciativy žalovanému ukázal "papír", že žalobci nic nedluží. To však nikterak nezapadá do kontextu jeho výpovědi, kdy dle svých slov sám byl přesvědčen, že již od roku 2009 žalobci nic nedluží, protože pokud o tom byl přesvědčen, proč potom cítil potřebu žalovaného spontánně ujistit, že (zrovna) žalobci nic nedluží ? Tento rozpor svědek vůbec nebyl schopen vysvětlit. Na opakovanou otázku soudu, zda se jej tedy žalovaný ptal, zda žalobci nic nedluží, svědek uvedl, že se jej na to "… ptal i neptal". Závěrem na dotaz, zda žalovanému předložil doklady o úhradách žalobci, svědek krátce po sobě uvedl dvě zcela protikladné odpovědi "Ne" a "Jo". Soud je tak nucen konstatovat, že důkazní hodnota svědecké výpovědi svědka [jméno] [příjmení] je mimořádně problematická. - z výpisu z KN (čl. 122-123 a 137), že k datu [datum] byli jako vlastníci Nemovitostí v katastru nemovitostí evidování manželé [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], přičemž na Nemovitostech vázlo zástavní právo k zajištění pohledávky Finančního úřadu ve [obec]. - z výpisu z účtu pana [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet] ze dne 16.11.2012 (čl. 97), že na tento účet byla dne [datum] připsána z účtu manželky žalovaného [jméno] [příjmení] částka 800 000 Kč a následně dne [datum] z něj byla na účet [právnická osoba] [anonymizováno] zaslána třikrát částka 27 893 Kč a částka 500 000 Kč byla převedena na další účet svědka č. [bankovní účet]. Ostatní skutečnosti významné pro rozhodnutí věci soud z výpisů z účtu [jméno] [příjmení] (čl. 81-108) nezjistil, proto tyto důkazy blíže neuvádí ani nehodnotí. - z výpisu z účtu žalovaného (čl. 140), že žalovaný dne [datum] zaslal částku 24 880 Kč na účet č. [bankovní účet] [právnická osoba] s.r.o. a částku 37 440 Kč na účet č. [bankovní účet] právního zástupce společnosti [právnická osoba] uvedený ve výzvě k úhradě dluhu ze dne 13.9.2012. - z faktury [číslo] (čl. 142), že [právnická osoba] s.r.o. vyúčtovala [jméno] [příjmení] částku 44 880 Kč se splatností dne 21.5.2010. - z faktury [číslo] [rok] (čl. 141), že společnost [právnická osoba] dne 27.4.2012 vyúčtovala [jméno] [příjmení] částku 37 440 Kč se splatností dne 27.5.2012. - z faktur [číslo] [rok], [číslo] [rok] a [číslo]) (čl. 147-150), že společnost [právnická osoba] dne 27.4.2012 vyúčtovala [jméno] [příjmení] další částky 7 602 Kč, 8 508 Kč, 19440 Kč a 3 696 Kč. - z výzvy k úhradě dluhu ze dne 13.9.2012 (čl. 143), že společnost [právnická osoba] zastoupena svým právním zástupcem u [jméno] [příjmení] urgovala zaplacení částky 76 686 Kč, kterou mu celkem pěti fakturami dříve vyúčtovala, kdy tato částka měla být uhrazena na účet právního zástupce č. [bankovní účet]. Kromě toho byl [jméno] [příjmení] vyzván k úhradě částky 1 662 Kč jako úroků z prodlení a částky 1 200 Kč jako nákladů spojených s vymáháním pohledávky, kdy tato částka měla být zaplacena na účet č. [bankovní účet]. - z potvrzení o vkladu (čl. 145), že paní [jméno] [příjmení], manželka žalovaného, vložila dne 20.9.2012 na účet [číslo] uvedený ve výzvě k úhradě dluhu částku 1 200 Kč. - z potvrzení o vkladu (čl. 146), že paní [jméno] [příjmení], manželka žalovaného, vložila dne 20.9.2012 na účet č. [bankovní účet] uvedený ve výzvě k úhradě dluhu částku 41 000 Kč. - z platebního rozkazu čj. [číslo jednací] (čl. 151), že jímž zdejší soud uložil [jméno] [příjmení] zaplatit [anonymizováno] [obec] částku 1 468 Kč a na nákladech řízení částku 15 014 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta. - z příjmových dokladů (čl. 153), že [příjmení] [příjmení] dne [datum] uhradil [anonymizováno] [obec] částku 1 468 Kč a k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku 15 014 Kč. - z výpisu z účtu [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet] (čl. 154), že dne 15.11.2012 zde byla připsána částka 500 000 Kč z účtu [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet] a stejného dne [jméno] [příjmení] převedl částku 11 038 Kč na účet pana [jméno] [příjmení], částku 16 866 Kč na účet pana [jméno] [příjmení], částku 26 160 Kč na účet [právnická osoba], částku 80 412 Kč na účet [anonymizováno], částku 169 474 Kč na účet [právnická osoba] Dne 16.11.2012 pak převedl 50 235,19 Kč na účet č. [bankovní účet] s poznámkou "celkové splacení jistiny" a dne 19.11.2012 částku 29 644,65 Kč na účet [právnická osoba] [příjmení]. - z žádosti o předčasné splacení úvěru (čl. 156), že [jméno] [příjmení] požádal [právnická osoba] o předčasné splacení úvěru na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] a o výmaz zástavního práva. - z faktur [číslo] [číslo] (čl. 158-162), že společnost [právnická osoba] vyúčtovala [jméno] [příjmení] postupně částky 10 279 Kč, 58 485 Kč, 54 817 Kč, 47 457 Kč a 16 886 Kč. - z faktury [číslo] (čl. 163), že společnost [právnická osoba] vyúčtovala [jméno] [příjmení] částku 44 129 Kč. - z faktury [číslo] (čl. 164), že pan [jméno] [příjmení] vyúčtoval [jméno] [příjmení] částku 10 455 Kč. - z protokolu o jednání pořízeným před Krajským soudem v Ostravě při Směnečném řízení dne [datum] (čl. 173), že svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že o směnkách nevěděla, nicméně žalobce ([jméno] [anonymizováno]) "…vyhrožoval, že bude platit až do smrti, že bude platit ještě i syn a jeho děti.", přičemž následně připustila, že jí samotné to žalobce neřekl, ale řekl jí to její syn (žalovaný). Přímo žalovaný jako svědek pak při tomto jednání dne 14.3.2017 uvedl, že byl na návštěvě u bratra žalobce a potkal tam žalobce, který mu řekl, kolik mu dluží peněz, na což žalovaný odvětil, že jej to nezajímá, avšak žalobce mu řekl, že jej to zajímat bude a že si najde způsob, jak z nich dostat peníze. Z následné výpovědi žalovaného (jako svědka při Směnečném řízení) pak vyplynulo, že žalobce mu vyhrožoval jen jednou, "… bylo to před podpisem té poslední směnky.", je tedy zřejmé, že k tomuto vyhrožování muselo dojít před datem 27.1.2012, kdy byly Směnky vystaveny, a před tímto datem tedy žalovaný byl ze strany žalobce seznámen se skutečností, že mu [jméno] [příjmení], otec žalovaného dluží nemalé finanční částky. Závěrem žalovaný uvedl, že "Důvod uzavření darovací smlouvy, bylo tady to, že pořád žalovaný posílal peníze panu [příjmení], původní směnka byla dávno přeplacena o 750 000 Kč a peníze nám chyběly v podnikání. Tak jsme si ten dům koupili, žalovanému jsme poslali na účet 800 000 Kč, to použil na nákup nafty a věcí co byly třeba do podnikání, protože jsme podnikání chtěli udržet. ". Tedy jinými slovy žalovaný při své výpovědi při Směnečném řízení výslovně připustil, že důvodem uzavření Darovací smlouvy byly dluhy [jméno] [příjmení] u žalobce. - z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] při új. dne 11.3.2021 (čl. 183v), že svědkyně žalobce nezná, pro žalovaného i pro pana [jméno] [příjmení] v minulosti vedla účetnictví. [jméno] [příjmení] měl v roce 2012 závazky v řádu desetitisíců, něco platil, ale se zpožděním. S těmito dluhy se vypořádal za pomoci syna (žalovaného), který se byl informovat o dluzích a ty byly nakonec uhrazeny. - z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] při új. dne 11.3.2021 (čl. 184), že svědkyně je manželkou žalovaného, žalobce zná, ale nepřišla s ním do bližšího kontaktu. Její postoj k němu je negativně ovlivněn dopisem (čl. 179), který žalobce zaslal žalovanému, ale týká se i svědkyně a jejích dětí. Dne [datum] svědkyně s manželem (žalovaným) zjistili, že [jméno] [příjmení] má neuhrazené faktury z podnikání a přišel mu příkaz k úhradě a hrozí exekuce. Svědkyně proto v kanceláři [jméno] [příjmení] zjistila údaje o jeho dluzích, byli za tím účelem i za jeho účetní a měli k dispozici výpis z KN, přičemž žalovaný na katastrální úřad i volal, zda tam něco ještě nepřibylo, a společně se žalovaným po dohodě s bratrem žalovaného tyto dluhy uhradili. Dohoda byla taková, že dům odkoupí, proto se sepsala Darovací smlouva, v níž se promítlo i to, že babička ([jméno] [anonymizováno]) chtěla veškeré své pozemky přepsat na žalovaného. Účelem uzavření Darovací smlouvy tedy byly dluhy pana [příjmení] [příjmení] z podnikání, pan [jméno] [příjmení] měl být touto cestou oddlužen. [jméno] [příjmení] jim řekl, že další dluhy nemá. U podpisu půjček či směnek nebyli, takže mají informaci jen od [jméno] [příjmení], že je to uhrazeno. Ty peníze na úhradu dluhů jim [jméno] [příjmení] nikdy nevrátil, bralo se to jako kompenzace za ty nemovitosti. Darovací smlouva byla ve skutečnosti podepsána až v listopadu roku 2012, majetkovou situaci [jméno] [příjmení] svědkyně a žalovaný prověřovali během prvních dvou až tří dnů. Výše kupní ceny za dům (800 000 Kč) byla stanovena podle výše dluhů [jméno] [příjmení]. Svědkyně se žalovaným se ptali i na dluhy u žalobce, protože věděli, že u něj [jméno] [příjmení] dluhy měl, ale řekl jim, že už to má zaplacené. I svědkyně od žalovaného věděla, že [jméno] [příjmení] přišel někdy počátkem roku (2012), že podepsal žalobci směnku na 1,9 mil. Kč, byť peníze nepřevzal, a že byl ve špatném psychickém stavu. U žalobce výši dluhů [jméno] [příjmení] neprověřovali, vycházeli z výpisů, podle kterých byly dluhy u žalobce uhrazené. - z výpovědi žalovaného jako účastníka řízení při jednání dne 11.3.2021 (čl. 186), že se stalo, že za ním otec [jméno] [příjmení] přišel, byl vystrašený a mluvil o tom, že zase podepsal nějakou směnku. Byl tajnůstkář, přišel, až když mu teklo do bot. Před uzavřením Darovací smlouvy se žalovaný dozvěděl o dluzích [jméno] [příjmení] z podnikání, začali je řešit i s účetní, řešily se i dluhy u finančního úřadu a leasingy. Žalovaný se [jméno] [příjmení] ptal "Jak to máš s tím [jméno] ?" (tedy žalobcem) a [jméno] [příjmení] mu řekl, že už je vyrovnaný a donesl výpisy z účtu, takže to považovali za vyřízené. Že to tak není, zjistili až v roce 2015, kdy přišla žaloba. O dluzích u žalobce [jméno] [příjmení] začal opět mluvit v roce 2013, když přišla ta žaloba, nicméně k dotazu soudu žalovaný připustil, že o dluzích otce se mluvilo již počátkem roku 2012. Žalovaný nevěděl, z jakého data byly ty výpisy z účtu, které mu [jméno] [příjmení] ukázal s tím, že dluhy vůči žalobci jsou již vyrovnané. Nicméně na dotaz soudu, jak si vysvětluje, že [jméno] [příjmení] sehnal během roku 2012 částku přes 2 mil. Kč za účelem úhrady dluhů ze Směnek, žalovaný připustil, že k těm splátkám, které byly na těch výpisech zachyceny, muselo docházet i před rokem 2012. Ještě před rokem 2012 se stalo, že žalovaný byl na návštěvě u bratra žalobce, žalobce tam byl rovněž a když přišla řeč na směnky, žalobce mu vyhrožoval, že to bude platit nejen žalovaný, ale i jeho děti. Žalovaný věděl, že žalobce otci ([jméno] [anonymizováno]) půjčil peníze. - z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] při ústním jednání dne 11.3.2021 (čl. 187), že svědek je synem žalobce, žalovaného zná od vidění. Koncem roku 2006 se stalo, že svědek žalovaného potkal u svého strýce [jméno] [příjmení], byli si spolu zakouřit a žalovaný mu sdělil, že zjistili skutečné dluhy otce ([jméno] [anonymizováno]) u žalobce a že z toho byli v šoku. Žalovaný byl zdrcený, řekl, že nevěděl, že to je tak vysoká částka a že to budou muset s bratrem řešit.

7. Z ostatních provedených důkazů, výpisu z KN (čl. 7), výpisu z KN čl. (8-9), přiznáním [jméno] [příjmení] k dani z příjmu za roky 2007 2009 (čl. 126a násl.), výpisem z účtu [jméno] [příjmení] (čl. 110-121), kolaudačním rozhodnutím (čl. 134-136), výpisem z KN (čl. 138), potvrzením o zániku zástavního práva (čl. 157), dopisem ze [datum] s přílohami (čl. 179 a násl.) soud nezjistil další skutečnosti významné pro rozhodnutí věci, dílem proto, že tyto důkazy prokazovaly skutečnosti pro rozhodnutí věci nevýznamné, případně tyto skutečnosti byly spolehlivě prokázány jinými důkazy, či byly nesporné, proto soud tyto důkazy dále neuvádí ani nehodnotí.

8. Důkaz výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení] soud neprovedl, protože žalovaný při jednání dne [datum] sdělil, že na tomto důkazním návrhu netrvá z důvodu významně zhoršeného zdravotního stavu [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

9. Návrh žalovaného na doplnění dokazování spisem vedeným Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka] soud zamítl z důvodu obecné nemožnosti provedení takového důkazu, přičemž soud současně žalovaného poučil, že může navrhnout doplnění dokazování konkrétně označenými listinami z tohoto spisu.

10. Návrh žalobce na doplnění dokazování přiznáními [jméno] [příjmení] k dani z příjmu za roky 2007 2009, které soud měl vyžádat u Finančního úřadu, soud zamítl z důvodu nadbytečnosti.

11. Návrhy žalovaného učiněné závěrem jednání dne 11.3.2021 na doplnění dokazování výpovědí žalobce, protokoly o výpovědi žalobce při Směnečném řízení a jeho písemnými podáními v této věci soud zamítl z důvodu nadbytečnosti, když skutečnost, která měla být těmito důkazy prokázána, totiž že při vystavení Směnek [jméno] [příjmení] žádné peněžní prostředky nepřijal, byla při tomto řízení nevýznamná. Rovněž další návrhy žalovaného na doplnění dokazování trestním oznámením pana [jméno] [příjmení], protokolem o jeho výslechu z [datum], protokolem o výslechu žalobce z [datum] a [datum], rozhodnutím OSZ [obec] z [datum], rozhodnutím KSZ [obec] z [datum] a výpisy z účtu [jméno] [příjmení] prokazující úhrady, soud zamítl, když skutečnosti které mají být těmito důkazy prokázány, totiž že [jméno] [příjmení] trestní oznámení podal, že popisoval, jak to bylo s půjčkami a že [jméno] [příjmení] žádné finanční plnění od žalobce neobdržel a že [jméno] [příjmení] na úhradu svých dluhů u žalobce zasílal žalobci peněžité částky, byly při tomto řízení nevýznamné.

12. Soud v této souvislosti podotýká, že vskutku nemohl přehlédnout, že žalovaný se s Rozsudkem KS ani s Rozsudkem VS neztotožňuje, nicméně předběžná otázka, zda má žalobce za [jméno] [příjmení] vymahatelnou pohledávku, byla vyřešena pravomocnými směnečnými platebními rozkazy čj. [číslo jednací] a čj. [číslo jednací], oba ze dne 27.2.2013, ve spojení s Rozsudkem KS ve znění potvrzujícího Rozsudku VS a soud při tomto řízení není oprávněn tuto otázku opětovně přezkoumávat.

13. Další důkazy k prokázání rozhodné skutečnosti, že žalovaný nemohl úmysl dlužníka [jméno] [příjmení] zkrátit uspokojení pohledávek věřitele – žalobce ze Směnek, ani při náležité pečlivosti poznat, žalovaný přes výzvu soudu dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. učiněnou závěrem ústního jednání dne 11.3.2021 nepředložil, a stejně tak přes výzvu soudu dle ust. § 118a odst. 1 o.s.ř. nedoplnil svá rozhodná tvrzení stran toho, jaké další konkrétní úsilí v době před uzavřením Darovací smlouvy aktivně vynaložil, aby se o úmyslu dárce [anonymizována dvě slova] zkrátit věřitele – žalobce dozvěděl. A to i přesto, že byl řádně poučen, že v opačném případě bude soud mít tyto skutečnosti za nedotvrzené a neprokázané s následkem v podobě domněnky, že žalovaný úmysl [jméno] [příjmení] zkrátit věřitele poznat mohl.

14. Závěr o skutkovém stavu, jež soud na základě takto provedeného dokazování s přihlédnutím k nesporným skutkovým tvrzením účastníků učinil, je následující: [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jsou rodiči žalovaného. Před datem 20.12.2012 měli [jméno] a [jméno] [příjmení] Nemovitosti ve svém společném jmění manželů. Dne 27.1.2012 vystavil [jméno] [příjmení] na řad žalobce Směnky splatné dne 7.1.2013. Dne 21.9.2012 uzavřeli [jméno] a [jméno] [příjmení] jako dárci a žalovaný jako obdarovaný Darovací smlouvu, na jejím základě (mimo jiné) darovali Nemovitosti s účinky vkladu vlastnického práva ke dni [datum] do výlučného vlastnictví žalovaného. Dne 27.2.2013 vydal Krajský soud v Ostravě směnečné platební rozkazy čj. [číslo jednací] a čj. [číslo jednací], jimiž uložil [jméno] [příjmení] zaplatit žalovanému směnečné pohledávky ze Směnek. Rozsudkem KS ponechal Krajský soud v Ostravě oba tyto směnečné platební rozkazy v platnosti a tento jeho rozsudek byl Rozsudkem VS potvrzen. Na majetek [jméno] [příjmení] je na základě těchto směnečných platebních rozkazů vedena exekuce, přičemž zástupce žalovaného při jednání dne 15.12.2020 uvedl, že nebude tvrdit ani prokazovat, že by k uspokojení pohledávek žalobce za [jméno] [příjmení] bylo možno použít jiný majetek [jméno] [příjmení].

15. Před uzavřením Darovací smlouvy žalovaný za pomoci své manželky zjistil údaje z účetnictví [jméno] [příjmení] týkající se jeho dluhů z podnikání, konkrétně dluh u společnosti [právnická osoba], u [územní celek], u společnosti [právnická osoba], u společnosti [právnická osoba] a mnohé další, a některé z nich uhradil přímo žalovaný sám (případně jeho manželka), zatímco zbylé dluhy byly uhrazeny z částky 800 000 Kč, která byla na účet [jméno] [příjmení] převedena dne 13.11.2012 z účtu [jméno] [příjmení], manželky žalovaného. Stejným způsobem pak byl uhrazen zůstatek úvěru [jméno] [příjmení] vedeného [právnická osoba] na úvěrovém účtu č. [bankovní účet].

16. Pokud se však týká směnečných závazků [jméno] [příjmení] vůči žalobci vyplývajícím ze Směnek, bylo při tomto řízení prokázáno, že žalovaný o těchto směnečných závazcích věděl, protože sám připustil, že za ním otec [jméno] [příjmení] krátce po vystavení Směnek přišel a svěřil se mu, že Směnky podepsal. Vyplývá to i z jeho svědecké výpovědi učiněné při Směnečném řízení, podle níž jej ještě před vystavením Směnek sám žalobce při návštěvě u bratra žalobce informoval o svých pohledávkách za jeho otcem [jméno] [příjmení]. Nepřímo to vyplývá i z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], která rovněž uvedla, že od žalovaného věděla, že za ním [jméno] [příjmení] přišel někdy počátkem roku (2012), že podepsal žalobci směnku na 1,9 mil. Kč. Rovněž matka žalovaného [jméno] [příjmení] při své výpovědi dne [datum] při Směnečném řízení vypověděla, že od žalovaného ví, že žalobce vyhrožoval, že [jméno] [příjmení] bude platit až do smrti, že bude platit ještě i jeho syn a jeho děti. Dále to pak vyplývá i z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], jehož důkazní hodnotu sice částečně snižuje úzká příbuzenská vazba na žalobce, avšak o jeho výpovědi, podle které mu koncem roku 2006 žalovaný sdělil, že zjistili skutečnou výši dluhů [jméno] [příjmení] u žalobce a že to budou muset s bratrem řešit, soud větší pochybnosti nemá, ostatně ani sám žalovaný k tomuto důkazu neměl námitky ani připomínky.

17. Je tedy zřejmé, že již před rokem 2012 si žalovaný byl (musel být) vědom nemalých dluhů, které jeho otec [jméno] [příjmení] u žalobce měl a nadto jej počátkem roku 2012 [jméno] [příjmení] informoval, že žalobci podepsal Směnky na částku přes 2 mil. Kč. Následné jednání žalovaného v září roku 2012, před uzavřením Darovací smlouvy, proto dle názoru soudu vůbec nezapadá do kontextu dané situace. Dle názoru soudu je značně nezvyklé, že žalovaný za pomoci své manželky ([role v řízení] [příjmení] [příjmení]) na jednu stranu velmi důkladně prověřoval veškeré další dluhy [jméno] [příjmení] z podnikání apod., i když byly o jeden až dva řády nižší, zatímco řádově milionové dluhy, které měl [jméno] [příjmení] i žalobce, neprověřoval vůbec a spokojil se s předložením jakýchsi výpisů z účtu, z nichž mělo vyplývat, že tyto dluhy jsou uhrazeny. A to i přesto, že žalovaný po dotazu soudu, zda si položil otázku, odkud [jméno] [příjmení] od ledna do září 2012 sehnal dvoumilionovou částku na úhradu dluhů ze Směnek, připustil, že k těm splátkám dluhu muselo docházet před rokem 2012, tedy před popisem Směnek, o němž jej [jméno] [příjmení] informoval. Jinými slovy, žalovaný si na jednu stranu byl vědom toho, že [jméno] [příjmení] počátkem roku 2012 podepsal žalobci [příjmení] na částku přes 2 mil. Kč, ale po půl roce se již bez dalšího se spokojil s tvrzením, že směnečný dluh byl uhrazen platbami, které byly uskutečněny ještě dříve, než byly Směnky vystaveny. Je vskutku velmi zvláštní, že za této situace žalovaný nevynaložil ani to minimální úsilí, aby se na skutečnou výši dluhů [jméno] [příjmení] u žalobce, zeptal přímo žalobce, zvláště když žalovaný bydlel (a bydlí) ve stejné vesnici jako žalobce a nadto žalobce musel osobně znát, když se dle své výpovědi [jméno] [příjmení] ptal: "Jak to máš s tím [jméno] ?". Pochybnosti soudu o relevantnosti výpovědi žalovaného a o možné účelovosti jeho jednání při podrobném prověřování všech jiných dluhů, kromě toho nejvyššího u žalobce, jsou ostatně významně posilovány výpovědí žalovaného učiněnou dne 14.3.2017 při Směnečném řízení, kdy žalovaný výslovně uvedl, že důvodem uzavření Darovací smlouvy bylo, že jeho otec [jméno] [příjmení] neustále žalobci posílal peníze, jinými slovy že splácí dluhy u žalobce.

18. Pokud žalovaný ve svém podání ze dne 30.9.2015 tvrdil, že jeho rodiče nevěděli, že mají vůči žalobci závazek ze Směnek a že ani žalovaný nevěděl, že jeho otec předmětné Směnky vystavil, je soud nucen s odkazem na skutková zjištění uvedená výše konstatovat, že tato tvrzení jsou nepravdivá. Přinejmenším [jméno] [příjmení] si svých závazků ze Směnek musel být vědom a rovněž žalovaný byl seznámen se skutečností, že jeho otec [jméno] [příjmení] Směnky vystavil.

19. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku Není-li dále stanoveno jinak, řídi se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, (…), dosavadními právními předpisy.

20. Vzhledem k tomu, že právní účinky vkladu vlastnického práva žalovaného k Nemovitostem na základě Darovací smlouvy nastaly před datem 1.1.2014, posuzoval soud podmínky odporovatelnosti Darovací smlouvy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jako obč.zák.) (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 21Cdo 5011/2017 ze dne 18.1.2018).

21. Podle § 42a odst. 1 obč.zák. Věřitel se může domáhat, aby soud určil, že dlužníkovy právní úkony, pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou vůči němu právně neúčinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li nárok proti dlužníkovi z jeho odporovatelného úkonu již vymahatelný anebo byl-li již uspokojen. Podle § 42a odst. 2 obč.zák. Odporovat je možné (…) právním úkonům, kterými byli věřitelé dlužníka zkráceni a k nimž došlo v posledních třech letech mezi dlužníkem a osobami jemu blízkými (§ 116, 117), nebo které dlužník učinil v uvedeném čase ve prospěch těchto osob, s výjimkou případu, když druhá strana tehdy dlužníkův úmysl zkrátit věřitele i při náležité pečlivosti nemohla poznat. Podle ust. § 42a odst. 3 obč.zák. Právo odporovat právním úkonům lze uplatnit vůči osobě, v jejíž prospěch byl právní úkon učiněn, nebo které vznikl z odporovatelného úkonu prospěch. Podle ust. § 116 obč.zák. Osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé (…).

22. Po právní stránce soud věc posoudil dle shora uvedeného ustanovení obč.zák. a s odkazem na skutkové závěry uvedené výše, kdy měl za prokázané, že a) žalobce je věřitelem dlužníka [jméno] [příjmení], přičemž za ním má pohledávky ze Směnek, které jsou vymahatelné, b) [jméno] [příjmení] je otcem žalovaného, tedy ve smyslu cit. ust. § 116 obč.zák. osobu mu blízkou, c) předmětný právní úkon - Darovací smlouva byla učiněna i [jméno] [příjmení] a jejím předmětem byl i bezúplatný převod Nemovitostí ze [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení] na žalovaného, d) k vymožení vymahatelných pohledávek ze Směnek je na majetek [jméno] [příjmení] již od 15.10.2020 vedena exekuce, která je zatím neúspěšná (a žalovaný ostatně uvedl, že nebude prokazovat, že by Darovací smlouva uspokojení pohledávek žalobce ze Směnek nezkracovala), tudíž Darovací smlouva nepochybně je právním úkonem, který zkracuje uspokojení vymahatelných pohledávek žalobce ze Směnek, je dle názoru soudu zřejmé, že hypotéza cit. ust. § 42a odst. 2 obč.zák. byla naplněna. Zbývalo tak pouze posoudit, zda se žalovanému podařilo prokázat, že úmysl [jméno] [příjmení] zkrátit uspokojení žalobce nemohl ke dni podání návrhu na vklad vlastnického práva k Nemovitostem do katastru nemovitostí při náležité pečlivosti poznat. Soud v této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR (srov. např. rozsudek Nejvyššího soud ČR sp.zn. 30 Cdo 3039/2007 z 2.6.2008), kdy je dovozováno, že„ Vynaložení náležité pečlivosti předpokládá, že osoba dlužníkovi blízká vykonala s ohledem na okolnosti případu a s přihlédnutím k obsahu právního úkonu dlužníka takovou činnost (aktivitu), aby úmysl dlužníka zkrátit věřitele, který tu v době odporovaného právního úkonu objektivně vzato musel být, z jejích výsledků poznala (tj. aby se o tomto úmyslu dozvěděla). Jestliže se jí to při vynaložení náležité pečlivosti nepodařilo, pak se může ve smyslu ustanovení § 42a odst. 2 obč. zák. ubránit odpůrčí žalobě. Zákon po dlužníkovi blízké osobě požaduje, aby se při právních úkonech s dlužníkem nebo při právních úkonech, které dlužník učinil v její prospěch, tímto způsobem přesvědčila, že právní úkon nezkracuje věřitele dlužníka, a vede ji k tomu, aby nečinila právní úkony (nepřijímala podle nich plnění) na újmu práv věřitelů dlužníka; v případě, že se tak nezachová, musí být srozuměna s tím, že věřitel může požadovat uspokojení své pohledávky také z majetku, který na základě takového právního úkonu od dlužníka nabyla.". V konkrétní skutkové situaci, jak je popsána výše, kdy Nemovitosti byly do vlastnictví žalovaného darovány a kdy žalovaný nejenom že věděl, že jeho otec [jméno] [příjmení] má dlouhodobě značné závazky vůči žalobci, že počátkem roku podepsal žalobci [příjmení] na částku 2 mil. Kč a že v době od podpisu Směnek počátkem roku 2012 do září 2012, kdy žalovaný dluhy otce přezkoumával, mohl jen stěží sehnat 2 mil. Kč na úhradu pohledávek ze Směnek, ale při své výpovědi před [název soudu] při Směnečném řízení dokonce výslovně připustil, že důvodem uzavření Darovací smlouvy bylo, že [jméno] [příjmení] "…pořád posílal peníze panu [anonymizováno], vskutku nelze dle názoru soudu považovat skutečnost nyní tvrzenou žalovaným, že se spokojil s ujištěním [jméno] [příjmení] a předložením jakýchsi výpisů z účtu (které nadto časově předcházely vystavení Směnek), za dostatečnou z hlediska naplnění dikce cit. ust. § 42a odst. 2 poslední věta obč.zák. Tvrzená a prokazovaná skutečnost, že jiné (byť řádově nižší) dluhy [jméno] [příjmení] žalovaný za pomoci své manželky se značnou péčí zjišťoval, je přitom pro rozhodnutí věci nevýznamná, spíše může nasvědčovat účelovosti jeho jednání. Dle názoru soudu by se žalovaný v této konkrétní situaci mohl zprostit své povinnosti vynaložit náležitou pečlivost pouze tehdy, pokud by se na stav dluhů svého otce [jméno] [příjmení] informoval přímo u žalobce. Pokud žalovaný nevyvinul ani toto v dané situaci logicky očekávatelné a nijak obtížně proveditelné úsilí, je dle názoru soudu zřejmé, že výjimka uvedena v poslední větě souvětí tvořícího cit. ust. § 42a odst. 2 obč.zák. nemohla nastat a ani nenastala. Soud tak byl nucen vycházet z obecného pravidla uvedeného v cit. ust. § 42a odst. 2 obč.zák., podle nějž žalobce je oprávněn předmětnému právnímu úkonu - Darovací smlouvě, pokud na jejím základě došlo k převodu Nemovitostí z manželů [jméno] a [jméno] [příjmení] na žalovaného, odporovat.

23. Pokud žalovaný ve svém vyjádření se k žalobě ze dne 30.9.2015 (čl. 14v) a podání ze dne 13.1.2021 (čl. 80v) upozorňoval, že Darovací smlouvu uzavřela vedle [jméno] [příjmení] jako dlužníka i [jméno] [příjmení], která však není dlužníkem pohledávek ze Směnek, potažmo že pohledávky ze Směnek nejsou ve smyslu ust. § 143 odst. 1 písm. b) obč.zák. součástí společného jmění manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], neboť jejich rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů a [jméno] [příjmení] Směnky vystavil bez souhlasu své manželky [jméno] [příjmení], jednalo se o tvrzení nevýznamné. Podstatné je, že Darovací smlouvu uzavřel i dlužník [jméno] [příjmení]. Ostatně pokud by Darovací smlouva uzavřena nebyla, potažmo pokud by Nemovitosti nadále byly součástí společného jmění manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], mohly by být v exekuci vedené nyní na majetek [jméno] [příjmení] zpeněženy, přičemž jeho manželce [jméno] [příjmení] by zůstala pouze možnost domáhat se případně částečného zastavení exekuce dle ust. § 262b odst. 1 o.s.ř. Pokud pak žalovaný v této souvislosti při jednání dne 15.12.2020 (čl. 75v) odkazoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21Cdo 2294/2016 z 16.12.2016, jednalo se o skutkově zcela odlišnou situaci, kdy věřitel odporoval nikoli právnímu úkonu učiněnému přímo dlužníkem, ale právnímu úkonu manžela dlužníka.

24. Soud proto žalobě vyhověl a rozhodl, že se určuje, že předmětná Darovací smlouva je v části, v níž na jejím základě došlo k převodu Nemovitostí ze společného jmění manželů [jméno] a [jméno] [příjmení] na žalovaného, vůči žalobci právně neúčinná, jak je uvedeno ve výroku č. I tohoto rozsudku.

25. Výrok II. o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovaným vychází z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný, proto mu vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva jeho práva v plné výši. Tyto náklady se skládají ze a) zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, b) odměny advokáta za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jako AT) ve výši 2 500 Kč, když soud v případě tohoto i následujících úkonů právní služby vycházel v souladu s ust. § 9 odst. 3 písm. a) AT z tarifní hodnoty sporu 35 000 Kč; c) odměny advokáta za sepis žaloby dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT ve výši 2 500 Kč; d) odměny advokáta za účast při jednání dne 15.12.2020 v rozsahu jedné započaté dvouhodiny ve výši 2 500 Kč; e) odměny advokáta za účast při jednání dne 23.2.2021 v rozsahu tří započatých dvouhodin ve výši 3 x 2 500 Kč = 7 500 Kč, kdy k rozsahu tohoto jednání soud poznamenává, že sice bylo v době od 11:09 hod. do 11:30 hod. přerušeno, ale i tak trvalo celkem 4 hodiny 49 minut; f) odměny advokáta za účast při jednání dne 23.2.2021 v rozsahu tří započatých dvouhodin ve výši 3 x 2 500 Kč = 7 500 Kč, kdy k rozsahu tohoto jednání soud poznamenává, že sice bylo v době od 10:45 hod. do 10:55 hod. přerušeno, ale i tak trvalo celkem 4 hodiny 30 minut; g) paušální náhrady hotových výdajů ve výši 9 x 300 Kč = 2 700 Kč dle ust. § 13 odst. 4 AT; h) náhrady za 21% DPH ve výši 5 292 Kč, jejímž je právní zástupce žalobce dle osvědčení na čl. 192 plátcem; a celkem činí částku 32 492 Kč, jak je uvedeno ve výroku č. II. tohoto rozsudku.

26. Místo plnění náhrady nákladů řízení bylo stanoveno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., termín plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř.