117 C 23/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Sušněm ve věci žalobkyně: RR Cardio s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 2. Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 oba žalovaní zastoupeni advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o 411 204 Kč s příslušenstvím I. 1. žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 411 204 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 338 282 Kč od 2. 3. 2022 do 15. 11. 2023 a z částky 411 204 Kč od 16. 11. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, aby 1. žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni roční úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky 338 282 Kč od 22. 2. 2021 do 30. 6. 2021, ve výši 11,75 % z částky 338 282 Kč od 1. 7. 2021 do 1. 3. 2022, ve výši 3,5 % z částky 338 282 Kč od 2. 3. 2022 do 30. 6. 2022, ve výši 6,75 % z částky 338 282 Kč od 1. 7. 2022 do 15. 11. 2023, ve výši 15 % z částky 72 922 Kč od 1. 11. 2023 do 15. 11. 2023, a ve výši 6,75 % z částky 411 204 Kč od 16. 11. 2023 do zaplacení, zamítá.III. Žaloba, aby 2. žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 411 204 Kč s příslušenstvím, a to společně a nerozdílně s 1. žalovaným, se zamítá.IV. 1. žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 106 331 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.V. Žalobkyně je povinna zaplatit 2. žalovanému náhradu nákladů řízení 19 980 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně 2. žalovaného.VI. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, doplatek soudního poplatku ve výši 3 646 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V řízení se žalobkyně poté, co byla připuštěna změna žaloby usnesením zdejšího soudu ze dne 7. 11. 2023, č. j. , spisová značka, , ve spojení s jeho opravným usnesením vyhlášeným spolu s usnesením o částečném zastavení řízení u jednání dne 6. 12. 2023 a proti kterým se účastníci současně vzdali práva na odvolání, domáhala po žalovaných vydání toho, oč se na její úkor společně obohatili, když v době od 20. 1. 2021 do 1. 3. 2022, aniž za to cokoliv platili, společně a nerozdílně užívali motorové vozidlo žalobkyně zn. , jméno FO, Sprinter 313 CDI RZ , SPZ, (dále jen „Vozidlo“) poté, co ke dni 19. 1. 2021 zanikl pracovní poměr 1. žalovaného u žalobkyně a odpadlo mu tak oprávnění toto vozidlo žalobkyně jako její zaměstnanec užívat a namísto toho vozidlem převážel , právnická osoba, spolu s 2. žalovaným v rámci podnikatelské činnosti 2. žalovaného a vozidlo parkoval na pozemku 2. žalovaného. Vydání Vozidla žalobkyni poté 1. žalovaný až do 1. 3. 2022 podmiňoval vydáním svého historického vozidla Mercury Montclair, na které však žalobkyně uplatnila zadržovací právo k zajištění pohledávky představující hodnotu movitých věcí žalobkyně, kterých se 1. žalovaný zmocnil krádeží pro kterou je obžalován v řízení před zdejším soudem sp. zn. , spisová značka, a finanční prostředky žalobkyně podvodně převedné na jeho účet, to vše v celkové hodnotě několika milionů Kč. Vozidlo 1. žalovaný vydal žalobkyni dne 1. 3. 2022 až poté, co mu byl doručen platební rozkaz v nynějším řízení. Výši majetkového prospěchu za bezdůvodné užívání Vozidla stanovila žalobkyně dle výše nájemného za dlouhodobý pronájem takových vozidel obvyklý v daném místě a čase v částce 1 269,15 Kč za každý ze 405 dní období shora, snížený dále o 20 %, když žalobkyně se v rámci své podnikatelské činnosti nezabývá pronájmem vozidel (poznámka soudu: tedy v částce 1 015,32 Kč denně). Uvedenou částku dosud nikdo ze žalovaných žalobkyni ani z části nezaplatil, ačkoliv k tomu byli vyzváni předžalobní výzvou ze dne 25. 2. 2021.2. 1. žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné s tím, že vyvíjel „usilovnou snahu“ Vozidlo žalobkyni vydat, avšak tato byla mařena nesoučinností žalobkyně, konkrétně pak její jednatelky a jeho bývalé družky, která „vždy ve finále ztroskotala na neochotě předat osobní vozidlo Mercury Montclair“. Vozidlo užíval 1. žalovaný ještě v době svého zaměstnaneckého poměru u žalobkyně pro převážení , právnická osoba, , zahradní a stavební techniky a potřeb pro domácnost a společnost , právnická osoba, , a to i suti v době, kdy se rekonstruovaly domy žalobkyně a jednatelky žalobkyně. Vozidlem bylo cestováno koncem roku 2020 2x do Německa a 2x do Prahy a zpět. Od ukončení pracovního poměru u žalobkyně vozidlo odstavil a dále neužíval, ponechal si klíček vozidlu a malý technický průkaz byl po celou dobu umístěn ve vozidle. Dne 18. 2. 2021 s vozidlem cestoval, aby jej předal žalobkyni. Jednatelku žalobkyně předem nekontaktoval, zjevně by osobní setkání odmítla.3. 2. žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné pro nedostatek pasivní věcné legitimace na své straně, neboť neměl důvod ani potřebu Vozidlo užívat, když několik let vlastní svůj nákladní automobil, k Vozidlu neměl klíče ani přístup, nedisponoval žádným technickým průkazem, Vozidlo nikdy nepoužil, neřídil, nepřevážel v něm stavební hmoty ani nic jiného a ve Vozidle necestoval ani dne 18. 2. 2021. Učinil nesporným, že Vozidlo bylo zaparkováno 1. žalovaným na pozemku 2. žalovaného, neboť jednatelka žalobkyně opakovaně odmítala 1. žalovanému předat jeho majetek a převzít Vozidlo.

4. Po provedeném dokazování listinami níže označenými má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Nesporným mezi účastníky bylo a soud tak vzal za prokázáno ve spojení s Osvědčením o registraci vozidla (tzv. Velký technický průkaz – „VTP“), že žalobkyně byla a je výlučným vlastníkem Vozidla červené barvy s kombinovanou spotřebou 8,7 listrů nafty na 100 km, a to od jeho první registrace coby nového dne 8. 10. 2012. Dle VTP Vozidlo dne 5. 11. 2020 úspěšně podstoupilo technickou prohlídku a dle Faktury vystavené dne 16. 10. 2020 společnosti Centrum , jméno FO, , spol. s r. o. mělo najeto 49 641 km (poznámka soudu: tj. od 1. registrace činil průměrný nájezd 6 tis. km ročně). Nesporným mezi účastníky bylo a soud tak má za prokázáno, že jednatelka žalobkyně a 1. žalovaný žili dlouhodobě v družském poměru, z něhož pochází společný syn , jméno FO, , dříve Šelong, ročník 2004, na počátku roku 2021 byl vztah ukončen. Společnou domácnost vedli po dobu 17 let v domě na , adresa, , v , adresa, , jehož výlučným vlastníkem je jednatelka žalobkyně a do domu na , adresa, v , adresa, , který je ve vlastnictví žalobkyně, nevyužívali ke společnému bydlení, pouze tam docházeli. Nesporným bylo a soud vzal dále za prokázáno, že 1. žalovaný byl zaměstnancem žalobkyně po dobu nejméně 14 let až do 19. 1. 2021, kdy mu pracovní poměr skončil poté, co dne 12. 1. 2021 porušil svým jednání právní předpisy vztahujících se k jeho vykonávané práci administrativního pracovníka ve smyslu § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, když svévolně neuposlechl pokyn jednatelky žalobkyně, slovně ji napadal a vyhrožoval jí na pracovišti a rovněž útočil na majetek ve vlastnictví žalobkyně (viz Rozsudek zdejšího soudu ze dne 5. 11. 2021, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 22. 12. 2021, Okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 15. 1. 2021 adresované 1. žalovanému a doručené mu dne 19. 1. 2021 dle Podacího lístku k němu ve spojení s Dodejkou). 1. žalovaný jako zaměstnanec užíval Vozidlo především pro pracovní účely a ke dni skončení pracovního poměru je měl ve své moci, tedy ode dne 20. 1. 2021 až do sepisu Předávacího protokolu dne 1. 3. 2022, dle kterého bylo Vozidlo umístěno a předáno žalobkyni před domem na , adresa, v , adresa, mimo jiné spolu s klíči (nesporné tvrzení účastníků), „včetně malého technického průkazu“ se stavem tachometru 57 971 km (poznámka soudu: Vozidlo ujelo od posledního servisu 16. 10. 2020 do dne předání 10 330 km, tedy více, než činil dlouhodobý roční průměr nájezdu 6 tis. km viz shora). Dle tří fotografií ze dne 12. 12. 2021 a jedné z 8. 12. 2021 ve spojení s printscreen panoramatického náhledu na webu www.mapy.cz ze dne 16. 12. 2021, jakož i fotografií z www.mapy.cz s historickým leteckým pohledem na místo samé s vyobrazením zaparkovaného Vozidla (viz červená barva nákladního skříňového vozidla, kdy vozidlo 2. žalovaného je barvy bílé) pořízené soudem, které byly dány k nahlédnutí účastníkům u jednání v barevné podobě na obrazovce počítače ve spojení s Náhledem do Katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , bylo Vozidlo zaparkováno na pozemku před domem ve vlastnictví 2. žalovaného , adresa, , v , adresa, . Dle fotografie zjevně pořízené jako printscreen videa (viz přípona souboru na fotografii „*.MOV“ a výpověď svědka , jméno FO, , dříve Šelonga, o tom, že toto video se stopáží několika sekund uvedeného dne vytvořil, avšak nepodařilo se mu v něm zachytit nikoho z kabiny Vozidla) ze dne 18. 2. 2021 z 15:27 hod., ve spojení se svědeckou výpovědí , jméno FO, , dříve Šelonga, a jí podporujícím tvrzením 1. žalovaného, ve spojení též se Smlouvou č. POH-14640 jednatelky žalobkyně s Pohřebním ústavem Concordia o vypravení smutečního aktu, dle které si dne 18. 2. 2021 jednatelka žalobkyně vyzvedávala urnu s , podezřelý výraz, zemřelého otce v , adresa, -Vítkovicích na ul. , jméno FO, 197/29 (tedy poblíž , adresa, ), předmětné Vozidlo takto po , adresa, ve směru od , adresa, řídil 1. žalovaný a byl předjížděn vozidlem jednatelkou žalobkyně a synem , jméno FO, , který tak pořídil mj. fotografii shora; to, že vedle 1. žalovaného na sedadle spolujezdce cestoval též 2. žalovaný, se žalobkyni nepodařilo prokázat ani jí k tomu označenou fotografií ze dne 18. 2. 2021, která na rozdíl od tvrzení žalobkyně na konci článku II. žaloby z 16. 12. 2021, nejenže nezachycuje žádného ze žalovaných, ale zobrazuje vozidlo zezadu, aniž by vůbec bylo vidět do kabiny Vozidla, ani výpovědí svědka, který vypověděl, že jím pořízené několikavteřinové video interiér vozidla nezachycuje a jeho výpověď o tom, že při předjíždění a současném pořizování videa viděl, jak za volantem sedí 1. žalovaný a za ním se ze sedala spolujezdce naklání směrem k levému bočnímu, navíc zatmavenému, oknu Vozidla 2. žalovaný, aby se přesvědčil, kdo že je to předjíždí, nelze už jen z logiky rychlého sledu událostí, který zcela jistě na dvouproudé silnici v jednom směru při předjíždění v zástupu vozidel v odpolední špičce v 15:27 hod. nastal, uvěřit a v této části z důvodů právě řečených považuje soud svědeckou výpověď za zkreslenou a tedy v této části nevěrohodnou. Svědek k tomu navíc výslovně uvedl, že „na tom videozáznamu není pořízeno, kdo vlastně automobil řídil, nebo kdo tam byl na těch sedačkách“. Nadto však, i kdyby tomu tak bylo, pak by to nesvědčilo o spoluužívání Vozidla též 2. žalovaným, když rozhodujícím je při užívání vozidla coby specifické movité věci nikoliv to, kdo v něm občas cestuje jako spolujezdec, ale to, kdo tuto specifickou věc užívá tak, že ji má ve své moci, tedy v případě Vozidla, kdo jej řídí a při řízení má k němu klíče a Osvědčení o jeho technické způsobilosti (tzv. malý technický průkaz); z ničeho pak nevyplývá, že by kdy tomu tak bylo též u 2. žalovaného (Poznámka soudu: u jiných běžných movitých věcí by šlo o jejich užívání ve smyslu jejich plného ovládání v rámci jednání uživatele, který by je měl ve své moci, rovněž o jejich plné ovládání, tedy například pily k řezání, sekačky k sekání apod.). Již zde soud považuje za vhodné uvést, že o spoluužívání Vozidla též 2. žalovaným, tedy ve smyslu shora blíže uvedeném, nejenže nesvědčí žádný z důkazů žalobkyní označených a soudem provedených, a to ani v jejich vzájemném kontextu, ať už skutečnost že 2. žalovaný podniká (viz Výpis z ARES s IČO , IČO, a oborem podnikání velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel, příprava staveniště, přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti), že vozidlo bylo na ložné ploše při předání žalobkyni od suti , právnická osoba, (viz 6 ks fotografií po převzetí vozidla od 1. žalovaného dne 1. 3. 2022), že parkovalo na pozemku 2. žalovaného (viz nesporná tvrzení o tom, že klíče a malý technický průkaz k Vozidlu měl ve své moci 1. žalovaný a 2. náhradní klíče žalobkyně, která však k vozidlu neměla přístup pro podmiňování jeho vydání vydáním historického vozidla Mercury Montclair ve vlastnictví 1. žalovaného a zdržovaného žalobkyní s využitím tzv. zadržovacího práva kvůli tvrzenému dluhu 1. žalovaného vůči žalobkyni). Nadto dle Zprávy Magistrátu města , adresa, , Odboru dopravně správních činností ze dne 3. 4. 2023 a příloh k ní (Karty vozidel a Velké technické průkazy) 2. žalovaný v období rozhodném pro toto řízení vlastnil, provozoval a ke svému podnikání také užíval (viz též výpověď svědka , jméno FO, o výpomoci strýci a převážení malířského materiálu a nářadí) osobní motorové vozidlo Škoda Octavia a nákladní automobil skříňový dodávkový bílé barvy Peugeot Partner. Lze tak přisvědčit obranému tvrzení 2. žalovaného, že neměl potřebu využívat ke své podnikatelské činnosti Vozidlo žalobkyně, nadto bylo Protokolem Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj ze dne 30. 6. 2022 o kontrolách 2. žalovaného jako podnikatele, které proběhly pro kontrolované období od 1. 7. 2021 do 26. 4. 2022 dne 6. 5. 2022 a 19. 5. 2022 bylo prokázáno, že 2. žalovaný 1. žalovaného nezaměstnával a nadto se obával „sledování různými bezpečnostními agenturami“ s ohledem na extrémně vyostřené vzájemné vztahy 1. žalovaného a jednatelky žalobkyně coby bývalých druhů a rodičů společného dítěte , jméno FO, , dříve Šelonga (viz též jeho svědecká výpověď). Inzercí z internetových portálů Maxiauto.cz (1 585,10 Kč/den vč. DPH), MBrent.cz (1 452 Kč/den vč. DPH), PujcovnaHlucin.cz (od 1 452 Kč/den vč. DPH), CarConsult.cz (1 070,85 Kč/den vč. DPH), ve spojení se zprávou společnosti , právnická osoba, ze dne 5. 4. 2023, vyžádané soudem, (1 587 Kč/den vč. DPH), proti kterým nebylo jakýchkoliv připomínek, má soud za prokázáno, že průměrná cena dlouhodobého pronájmu vozidla , jméno FO, Sprinter činila v době od 20. 1. 2021 do 1. 3. 2022 průměrně 1 429,39 Kč denně [= (1585,10 + 1452 + 1452 + 1070,85 + 1587) / 5]. Pokud předložil 1. žalovaný rovněž inzerci z internetu (www.bazoš.cz) s cenou nájemného, pak jde především o cenu týkající se jiného místa (viz , adresa, ), nikoliv , adresa, a okolí a nadto nikoliv za vozidlo zn. , jméno FO, Sprinter, nýbrž Ford Transit 330l, proto k ní nebylo soudem přihlédnuto, navíc inzerce předložené žalobkyní nebyly jakkoliv zpochybňovány a sám 1. žalovaný ve svém e-mailu adresovaném své zástupkyni dne , právnická osoba, . 2021 výslovně uvádí výši nájemného jím tehdy pronajatého nákladního automobilu 1 500 Kč na den (e-mail je součástí chronologicky seřazené rozsáhlé e-mailová korespondence předložené 1. žalovaným za dobu od 13. 1. 2021 do 9. 4. 2021). Takto vzal tedy soud za prokázánu obvyklou výši nájemného při dlouhodobém pronájmu motorového vozidla , jméno FO, Sprinter v Moravskoslezském kraji v žalované době ve výši průměrně 1 429,39 Kč denně, za 405 dnů tedy 578 902,95 Kč vč. DPH, tj. 478 432,20 Kč bez DPH; vzhledem k tomu, že žalobkyně uplatnila žalobou nárok na 411 204 Kč a soud je návrhem vázán, bylo dále vycházeno z částky uplatněné žalobkyní ve výši 411 204 Kč za dobu 405 dnů období od 20. 1. 2021 do 1. 3. 2022.

5. Ze vzájemné rozsáhlé e-mailové korespondence mezi 1. žalovaným a jednatelkou žalobkyně, resp. mezi jejich (předcházejícími) zástupci a mezi 1. žalovaným a jeho zástupkyní v době od 13. 1. 2021 do 9. 4. 2021, kterou soudu předložil 1. žalovaný a žalobkyně, je prokázáno, že tato směřovala k dohodě o vzájemném předání/převzetí vzájemně zadržovaných věcí, které se po rozchodu 1. žalovaného a jednatelky žalobkyně ocitly v jejich výlučné moci, zejména se 1. žalovaný domáhal vydání svého historického vozidla Mercury Montclair a jednatelka žalobkyně dvou motorových vozidel, a to osobního , jméno FO, E320 RZ , SPZ, a nákladního Vozidla , jméno FO, Sprinter RZ , SPZ, , které je předmětem tohoto řízení, a ke koordinaci vzájemných kroků, které měly vést ke dni předání dne 20. 3. 2021. K předání Vozidla však následně nedošlo, když vzájemné předání/převzetí bylo 1. žalovaným podmiňováno též vydáním jeho historického vozidla Mercury Montclair, což však jednatelka žalobkyně odmítla s tím, že na toto uplatňuje zadržovací právo (pozn. soudu: viz § 1395 odst. 1 o. z.) s ohledem na pohledávku představující škodu vzniklou tvrzeným protiprávním jednáním 1. žalovaného, který měl získat hodnotné movité věci žalobkyně (mj. originály obrazů) a finanční prostředky žalobkyně v celkové hodnotě několika milionů Kč; že takto a z takového důvodu žalobkyně postupovala je prokázáno jednak obsahem předžalobní výzvy ze dne 25. 2. 2021 a jednak tím, že paralelně s tímto řízením je vedeno mimo jiné , podezřelý výraz, řízení u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, . Již zde činí soud dílčí právní závěr, že žalobkyně se takovým svým jednání nedopustila jednání, kterým by mařila součinnost s převzetím Vozidla od 1. žalovaného, když především z e-mailu adresovaného zástupkyní žalobkyně zástupci 1. žalovaného dne 19. 3. 2021 je prokázáno, že naopak 1. žalovaný takto sdělil, že bez předání automobilu Mercury předchozí domluva prostřednictvím jí předcházející e-mailové korespondence ohledně termínu předání věcí „padá“. To, že 1. žalovaný podmiňoval předání mj. Vozidla žalobkyni vydáním historického vozidla Mercury Montclair žalobkyní má soud za prokázáno též Úředním záznamem Policie ČR ze dne 27. 2. 2021, č. j. KRPT-40057-3/PŘ-2021-070712, ve kterém 1. žalovaný výslovně uvedl, že „doufal v dohodu a v to, že si věci navzájem“ předají, tedy žalobkyně jemu především historické vozidlo a on žalobkyni zejména dvě „firemní“ vozidla , jméno FO, a odkazoval probíhající vzájemnou korespondenci právních zástupců. Rovněž ve svém podání ze dne 16. 5. 2022 v nyní projednávané věci výslovně uvedl, že jeho snaha o předání vozidla žalobkyni „ve finále ztroskotala na neochotě předat osobní vozidlo Mercury Montclair“ a konečně také v závěru ústního jednání, že „z celé té e-mailové dokumentace jasně bylo prokázáno, že mi nejdříve chtějí předat vozidlo a pak následně od toho upustili a vozidlo Mercury Montclair mi nakonec předat odmítli, nechtěli mi předat více věcí, nešlo jen o to vozidlo“); předání Vozidla žalobkyni tedy bylo ze strany 1. žalovaného podmiňováno převzetím vozidla Mercury Montclair.

6. Z listiny označené jako „Oznámení o převzetí právního zastoupení“ ze dne 25. 2. 2021 a v žalobě jako „předžalobní výzva ze dne 25. 2. 2021 adresovaná právní zástupkyni žalovaného č. , hodnota, “, má soud za prokázáno, že v ní obsažená tvrzení, se vztahují k 1. žalovanému, nikoliv tedy též k 2. žalovanému, a týkají se několika nároků žalobkyní vůči 1. žalovanému uplatňovaných, zejména pak též vydání Vozidla, vydání bezdůvodného obohacení představujícího finanční prostředky „poukázané bez jakéhokoliv právního důvodu“ bankovním převodem na bankovní účast 1. žalovaného; netýkají se však vůbec nároku, který je předmětem nyní projednávané věci, tedy nároku na vydání jakékoliv náhrady za bezdůvodné užívání Vozidla. Doručenkami, jimiž soud doručoval za řízení každému ze žalovaných žalobu a následně též návrh na její změnu (mj. rozšíření žaloby), vzal soud za prokázáno, že výzva k zaplacení částky 338 282 Kč se do dispozice 1. žalovaného dostala dne 28. 2. 2022 a 2. žalovaného dne 21. 2. 2022. a k zaplacení částky 411 204 Kč pak dne 14. 11. 2023.

7. Soud pro nadbytečnost neprovedl důkazy dalšími fotografiemi pozemku 2. žalovaného navrženými žalobkyní k vyvrácení tvrzení 1. žalovaného o tom, že zde Vozidlo permanentně (až na výjimky jím tvrzených pokusů o předání vozidla žalobkyni) parkovalo, s tím, že na takových fotografiích se na předmětném místě Vozidlo opakovaně nenacházívalo; je totiž nerozhodné zda vůbec, jak často a na která místa 1. žalovaný s Vozidlem jezdil, když podstatným je, že měl ve své výlučné moci klíče a malý technický průkaz a mohl tak s vozidlem disponovat, tedy i rozhodovat o tom kde bude zaparkováno a kdy a jak často s ním bude jezdit, a to na rozdíl od žalobkyně, která ač (…někde…) měla náhradní klíč a velký technický průkaz (nikoliv však malý technický průkaz, kterým se prokazuje technická způsobilost vozidla při jízdě po pozemních komunikacích), takto rozhodovat v žalované době o manipulaci s vozidlem nemohla právě pro zásadní omezení svého vlastnického práva 1. žalovaným v předmětném časovém intervalu. Ostatně to, že Vozidlo bylo provozováno i fakticky je prokázáno i tím, že po více než roce, po který mělo být dle tvrzení 1. žalovaného zaparkováno na pozemku 2. žalovaného, bylo, na rozdíl od druhého z vozidel (viz osobní motorové vozidlo zn. , jméno FO, E320 RZ , SPZ, ), pojízdné, tedy nemělo vybitou autobaterii (srovnej k tomu Předávací protokol ze dne 1. 3. 2022); znovu je však třeba zopakovat, že podstatné není to, zda bylo vozidlo fakticky užíváno k jízdě, ale to, že Vozidlo měl po žalovanou dobu ve své výlučné moci 1. žalovaný, jak již uvedeno shora. Pro nadbytečnost soud rovněž neprovedl žalobkyní navrhovaný výslech jednatelky žalobkyně, když zjištění z něj by jednak měla toliko subsidiární povahu ve smyslu ustanovení § 126a ve spojení s § 131 odst. 2 větou druhou o. s. ř. a hlavně tvrzení, kde vozidlo stálo a kolik činilo obvyklé nájemné, k jejichž prokázání byl spolu s fotografiemi Vozidla na pozemku 2. žalovaného a inzercemi o pronájmech obdobných vozidel označen, jakož i to, že žalobkyně uplatňuje zadržovací právo na vozidlo Mercury Montclair a důvody k tomu, vzal soud již za prokázána důkazy shora ve spojení s usnesením zdejšího soudu ze dne 10. 11. 2021, č. j. , spisová značka, , ve spojení s usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne 5. 1. 2022, č. j. , spisová značka, , jímž bylo tamní řízení o vydání mj. vozidla Mercury přerušeno do pravomocného skončení řízení , podezřelý výraz, , vedeného proti 1. žalovanému na základě obžaloby Okresního státního zastupitelství v , adresa, č. j. , spisová značka, před zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, . Pokud k prokázání, že Vozidlo bylo v době před 20. 1. 2021 používáno za „účelem občasného převážení obrazů, popřípadě nového a čistého nábytku z obchodních center“ a tedy nikoliv zejm. stavební suti, jak tvrdil 1. žalovaný, navrhovala účastnický výslech jednatelky žalobkyně, považuje soud takové tvrzení za irelevantní, když předmětem řízení je náhrada za užívání Vozidla bez právního důvodu a nikoli zejména nárok na náhradu škody způsobené na vozidle a, jak již bylo shora opakovaně uvedeno a prokázáno, podstatné je, že žalobkyně neměla Vozidlo po předmětnou žalovanou dobu ve své moci a nemohla s ním volně jako jeho vlastník disponovat, když klíče k němu, jakož i malý technický průkaz měl ve své moci 1. žalovaný, který vozidlo parkoval na pozemku 2. žalovaného. Soud pro nadbytečnost neprovedl důkazy navržené 1. žalovaným, a to jeho účastnickým výslechem, účastnickým výslechem 2. žalovaného a spisem vedeným zdejším soudem sp. zn. , spisová značka, k prokázání jeho „usilovné snahy“ Vozidlo žalobkyni vydat, což bylo prokázáno vzájemnou e-mailovou korespondencí shora; je zde však nutno odkázat na irelevantnost takové snahy, když tato byla současně podmiňována ze strany 1 žalovaného vydáním vozidla Mercury (viz shora). Pokud zástupkyně žalovaných na závěr jednání navrhovala k důkazu též výslech , jméno FO, , která měla být „druhou jednatelkou žalobkyně“, a to k prokázání toho, „jak bylo s Vozidlem zacházeno, k čemu a jak často se používalo“, soud tento důkaz považuje za nadbytečný a neprovedl jej s ohledem na to, co již bylo shora uvedeno, že není rozhodující, zda Vozidlem byla převážena stavební suť při rekonstrukcích domů žalobkyně a nynější jednatelky žalobkyně; pouze pro upřesnění je třeba uvést, že dle úplného výpisu z Obchodního rejstříku žalobkyně veřejnosti přístupného přes internet vyplývá, že žalobkyně má zapsánu jednou jednatelku a , tituly před jménem, , jméno FO, byla jako jednatelka vymazána ke dni 11. 3. 2021.

8. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně je od 8. 10. 2012 dosud výlučným vlastníkem Vozidla s průměrným ročním nájezdem 6 tis. km ročně. Jednatelka žalobkyně a 1. žalovaný žili od roku 2003 do počátku roku 2021 v družském poměru z něhož pochází syn , jméno FO, , dříve Šelong. Společně žili v domě na , adresa, , v , adresa, , jehož výlučným vlastníkem je jednatelka žalobkyně. Žalobkyně je pak výlučným vlastníkem domu na , adresa, v , adresa, . 1. žalovaný byl zaměstnancem žalobkyně po dobu nejméně 14 let až do 19. 1. 2021, kdy byl jeho pracovní poměr ukončen a jako zaměstnanec užíval Vozidlo především pro pracovní účely a ve své moci je měl nadále až do jeho protokolárního předání žalobkyni dne 1. 3. 2022 před domem na , adresa, v , adresa, včetně klíčů a „malého technického průkazu“ a na ložné ploše se nacházely mj. zbytky stavební suti. Od 16. 10. 2020 do 1. 3. 2022 Vozidlo ujelo 10 330 km, parkováno bylo na pozemku 2. žalovaného na , adresa, , v , adresa, . Dne 18. 2. 2021 v 15:27 hod. řídil 1. žalovaný Vozidlo po , adresa, ve směru od , adresa, . Účastníci, respektive jejich zástupci vedli od 13. 1 2021 až do 8. 4. 2021 rozsáhlou vzájemnou e-mailovou korespondenci směřující k dohodě o vzájemném předání/převzetí vzájemně zadržovaných věcí, které se po rozchodu 1. žalovaného a jednatelky žalobkyně ocitly v jejich moci. Vydání Vozidla žalobkyni však 1. žalovaný podmiňoval vydáním svého historického vozidla Mercury Montclair, na které však žalobkyně uplatnila zadržovací právo dle § 1395 odst. 1 o. z. k zajištění dluhu 1. žalovaného daného především několika milionovou hodnotou jím údajně odcizených obrazů žalobkyně, o čemž je vedeno , podezřelý výraz, řízení u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, . Vozidlo nikdy neřídil ani jej jakkoliv nevyužíval 2. žalovaný, který byl v žalovaném období podnikatelem v oboru velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel, příprava staveniště, vlastnil a provozoval k podnikatelským účelům osobní motorové vozidlo Škoda Octavia a nákladní automobil skříňový dodávkový bílé barvy Peugeot Partner. Obvyklé nájemné v Moravskoslezském kraji při dlouhodobém pronájmu vozidla , jméno FO, Sprinter činilo za dobu 405 dnů období od 20. 1. 2021 do 1. 3. 2022 minimálně 411 204 Kč. Poprvé byli žalovaní žalobkyní vyzváni k zaplacení částky 338 282 Kč dne 28. 2. 2022 1. žalovaný a dne 21. 2. 2022 2. žalovaný, a k zaplacení částky 411 204 Kč pak oba žalovaní dne 14. 11. 2023.

9. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud žalobě v převážném rozsahu vyhověl, avšak toliko vůči 1. žalovanému, když pouze vůči 1. žalovanému má žalobkyně nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z., neboť to byl pouze 1. žalovaný, který v době od 20. 1. 2021 do 1. 3. 2022 výlučně užíval předmětné Vozidlo, ačkoliv k tomu neměl poté, co jeho pracovní poměr u žalobkyně ke dni 19. 1. 2021 zanikl a odpadl tak důvod nadále jako zaměstnance užívat Vozidlo ve vlastnictví žalobkyně, jakýkoliv právní titul. Dle ustanovení § 2991 odst. 2 se tak 1. žalovaný tím, že odmítal bez dalšího vydat Vozidlo svému bývalému zaměstnavateli, bezdůvodně obohacoval protiprávním užíváním cizí věci, nad kterou měl plnou kontrolu, když Vozidlo plně ovládal, určoval, kdy a jak s ním bude nakládáno, kde bude parkovat, kde a jak často bude jezdit, ve své výlučné moci měl klíče k Vozidlu a Osvědčení o jeho technické způsobilosti, a to na úkor žalobkyně – jeho výlučnému vlastníku, jehož vlastnické právo bylo 1. žalovaným zcela omezeno. Jako takový musí 1. žalovaný dle § 2991 odst. 1 o. z. takto ochuzené žalobkyni vydat, oč se takto po dobu 405 dnů žalovaného období obohatil. Při určení výše bezdůvodného obohacení, tedy náhrady za užívání Vozidla, vycházel soud z cen nájemného, které v daném místě a čase platili nájemci za dlouhodobé užívání takových vozidel, když takto vyházel z průměru částek dlouhodobého nájemného takových vozidel, které nabízejí podnikatelé, kteří se pronájmem vozidel zabývají a jež dosahovala v Moravskoslezském kraji za dobu 405 dnů období od 20. 1. 2021 do 1. 3. 2022 minimální výše 411 204 Kč. Pokud žalobkyně v této souvislosti odkazovala na možnost vedle dlouhodobého nájemného vozidel v autopůjčovnách vycházet též např. z obvyklé ceny operativního leasingu ve smyslu úvahy vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. 6. 2012, sp. zn. , spisová značka, , nebylo takových úvah třeba aplikovat, když proti výši obvyklého nájemného v nyní pojednávané věci nebylo jakýchkoliv připomínek. Z téhož rozhodnutí však považuje za důležité citovat premisu, že „míra znehodnocení užívané věci, tj. rozdíl mezi pořizovací a zůstatkovou hodnotou užívané věci naopak nemůže být pro určení výše obvyklého nájemného směrodatná“ a že „soudy při zjišťování výše obvyklého nájemného musí sledovat ocenění užívacího práva a nikoliv užívané věci“.

10. Žalobkyně dovozovala počátek prodlení žalovaného „ode dne následujícího, kdy byla doručena předžalobní výzva“ a tedy z listiny označené jako „Oznámení o převzetí právního zastoupení“ ze dne 25. 2. 2021, která byla v žalobě dále označena jako „předžalobní výzva ze dne 25. 2. 2021 adresovaná právní zástupkyni žalovaného č. , hodnota, “. Uvedená listina se však vůbec netýká nároku na vydání bezdůvodného obohacení za bezesmluvní užívání jakéhokoliv motorového vozidla, tedy ani nároku na vydání jakékoliv náhrady za užívání předmětného Vozidla. Pro irelevantnost této „předžalobní výzvy“, která se netýká předmětu řízení, soud pro nadbytečnost nepostupoval dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a nevyzýval žalobkyni k prokázání tvrzení, zda se tato výzva, jakou formou a kdy dostala do dispozice nejen 1. žalovaného, ale i 2. žalovaného, když s ohledem na shora uvedené není taková výzva způsobilá vyvolat splatnost žalované částky, o kterou v tomto řízení jde. První kvalifikovanou výzvou k plnění ve smyslu § 1958 odst. 1 a contrario o. z., která se dostala do dispozice 1. žalovaného byla tedy až žaloba doručená mu soudem dne 28. 2. 2022 ještě v rozkazním řízení, a to ohledně částky 338 282 Kč; plnit tak měl nejdříve v úterý 1. 3. 2022 a od 2. 3. 2022 je dle § 1968 o. z. v prodlení. Uvedené platí též u „rozšířeného“ nároku na částku 411 204 Kč za další období až do protokolárního předání Vozidla žalobkyni dne 1. 3. 2022, kdy podání ze dne 30. 10. 2023, jímž žalobkyně tuto změnu navrhla a jež byla následně soudem připuštěna a protistraně coby kvalifikovaná výzva k plnění dne 14. 11. 2023 doručeno, následujícího dne mělo být plněno a ode dne 16. 11. 2023 dosud je 1. žalovaný v prodlení též s „rozšířeným“ nárokem. Ode dnů následujících po splatnostech shora tak žalobkyni vzniká nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z., ve výši dané § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nikoliv však ke dnům splatností vyvolaných v důsledku absence včasných předžalobních výzev až reparací tohoto opomenutí doručením žaloby soudem, respektive jejího následného rozšíření, nýbrž již ke dni, kdy žalobkyně poprvé nárok na zaplacení vůči 1. žalovanému mohla v plném rozsahu, tedy včetně období po 16. 12. 2021 (datum sepisu žaloby) až do 1. 3. 2022 (den vydání Vozidla) uplatnit, tedy kdykoliv do 30. 6. 2021 a následně ke dni , právnická osoba, . 2022, kdy již měla žalobkyně zato, že nastalo prodlení za celé období, a to navíc v jí stanovené výši pro první z období v podání ze dne 30. 10. 2023, tedy ve výši 8,25 % ročně. Ve zbytku žalobkyní uplatněný nárok na úrok z prodlení před prokázaným datem splatnosti a nad 8,25 % ročně jako nedůvodný v této poměrně nepatrné části zamítl.

11. Vůči 2. žalovanému však soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl, neboť není dána jeho pasivní věcná legitimace, když 2. žalovaný Vozidlo nikdy neužíval, a to ani pro své podnikání, naopak měl své vlastní osobní i nákladní motorové vozidlo. Na rozdíl od 1. žalovaného neměl k Vozidlu ani klíče, nedisponoval žádným technickým průkazem, přičemž k opačnému závěru nelze dospět ani z důvodů již shora v rámci dokazovaní u jednotlivých důkazů uvedených.

12. Pro doplnění skutkových zjištění ze shora provedeného dokazování a úvah shora u jednotlivých důkazů již uvedených, je třeba pro úplnost ještě na tomto místě doplnit, že pokud se 1. žalovaný bránil tím, že o předání Vozidla usiloval a jeho „usilovná snaha“ (viz podání ze dne 16. 5. 2022) byla mařena údajnou nesoučinností žalobkyně, konkrétně pak její jednatelky a bývalé družky, kdy měla mařit jeho úsilí o předání Vozidla, což však nebylo prokázáno, respektive bylo prokázáno, že takto žalobkyně uplatňovala tzv. zadržovací právo dle § 1395 odst. 1 o. z. (viz blíže v odstavci 5. tohoto odůvodnění), pak 1. žalovanému nic nebránilo, zvláště v situaci až takto zásadně vyostřených vzájemných vztahů bývalých partnerů s ingerencí též trestněpravních orgánů, soukromých bezpečnostních agentur, Inspektorátu bezpečnosti práce apod., aby Vozidlo předal například do soudní úschovy, respektive např. poslal doporučeně žalobkyni klíče a malý technický průkaz (tj. osvědčení o tech. způsobilosti Vozidla) a zbavil se tak hrozící odpovědnosti za bezdůvodné obohacení.

13. S ohledem na to, co bylo shora již řečeno v souvislosti se splatností žalované částky a o absenci výzvy dle § 142a o. s. ř., kdy první kvalifikovanou výzvou, která se dispozice žalovaného dostala, byla žaloba, soud přesto žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení přiznal, neboť 1. žalovaný coby dlužník ani po doručení žaloby dluh ani v z části nesplnil, naopak žalobou uplatněný nárok popíral, a není tak dán „sebemenší důvod sankcionovat pochybení věřitele“ (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Ve vztahu k 1. žalovanému má tak převážně procesně úspěšná žalobkyně, která měla vůči 1. žalovanému neúspěch v poměrně nepatrné části úroku z prodlení, má dle § 142 odst. 3 o. s. ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 106 331 Kč, která se skládá z 20 561 Kč za soudní poplatek (včetně jeho doplatku viz odstavec níže), z paušální náhrady odměny advokáta za 5,5 úkonů do rozšíření žaloby dne 1. 11. 2023 po 9 660 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v aktuálním znění, (dále jen „AT“), vycházeje z tehdejší tarifní hodnoty sporu dle § 8 AT ve výši 338 282 Kč, a to za přípravu převzetí věci, sepis žaloby a sepis dvou podání ve věci ze dne 16. 6. 2022 a 29. 11. 2022, když „výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 25. 2. 2021“ se netýkala předmětu tohoto řízení, za jednu poradu s klientkou přes jednu hodinu dne 22. 5. 2023 před prvním jednáním ve věci, když druhé „porady s klientkou přesahující jednu hodinu ze dne 5. 12. 2023“ nebylo třeba, neboť předmět řízení již byl rozšířen a nedoznal změn stejně jako obrana žalovaných, a za účast u jednání, které však bylo ještě před označením věci samé odročeno k žádosti stran s tím, že se pokusí o mimosoudní dohodu a za které tak přísluší toliko polovina odměny dle § 11 odst. 3 ve spojení s odst. 2 písm. g) AT, neboť je svou povahou a účelem nejbližší k přípravnému jednání. Dále se náhrada účelně vynaložených nákladů řízení skládá též z paušální náhrady odměny advokáta za 3 úkony po rozšíření žaloby včetně sepisu rozšiřujícího návrhu na změnu žaloby ze dne 1. 11. 2023 a účasti u jednání soudu přes dvě hodiny dne 6. 12. 2023 (tj. dva úkony), když jednání „dne 24. 5. 2023“ bylo odročeno a nikdo se jej neúčastnil, a to po 9 980 Kč dle § 7 AT, vycházeje z aktuální tarifní hodnoty sporu dle § 8 AT ve výši 411 204 Kč. Dále se náhrada účelně vynaložených nákladů řízení skládá též z náhrady hotových výdajů za 8,5 úkonů shora po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Náklady řízení se dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. platí k rukám advokáta žalobkyně.

14. Plně procesně úspěšný 2. žalovaný má vůči žalobkyni nárok na náhradu jím účelně vynaložených nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve výši 19 980 Kč, která se skládá z odměny advokáta za 2 úkony po 7 956 Kč jím účtovaných dle § , právnická osoba, odst. 4 AT, vycházeje z aktuální tarifní hodnoty sporu dle § 8 AT ve výši 411 204 Kč, a to za přípravu převzetí věci a účast u jednání soudu dne 6. 12. 2023 a 21 % DPH z částek shora, když zástupkyně 2. žalovaného je plátkyní DPH. Náklady řízení se dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. platí k rukám advokátky 2. žalovaného.

15. O povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek bylo rozhodnuto dle § 4 odst. 1 písm. j) ve spojení s § 6a odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, když žalobkyně na poplatku zaplatila pouze 16 915 Kč, ačkoliv po rozšíření žaloby činí celková výše poplatku 20 561 Kč z jistiny 411 204 Kč a k zaplacení tak zbývá 3 646 Kč. Splatnost nedoplatku na poplatku je dána § 7 odst. 1 větou druhou citovaného zákona.

16. Zbývající lhůty k plnění jsou dány ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.