118 C 21/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Vlaškovským ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce advokátem se sídlem Svatoborská 363, 697 01 Kyjov proti žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného se sídlem Adresa žalovaného o zaplacení částky 70 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky částka, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne datum domáhal po žalovaném zaplacení částky částka s odůvodněním, že zaplatil žalovanému dne datum v hotovosti částku částka. V příjmovém pokladním dokladu bylo jako účel platby uvedeno „Nevratná záloha na RD adresa“. Takto vymezený účel platby je podle žalobce naprosto neurčitý. Zaplacením částky ve výši částka došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení, neboť se jedná o plnění bez právního důvodu.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobce užívá nemovitosti, konkrétně pozemek parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba – rodinný dům č. p. 978, a pozemek parc. č. hodnota v k. ú. adresa, bez souhlasu žalovaného a ostatních spoluvlastníků zcela bezúplatně a bez právního důvodu již od ledna 2022. Žalovaný v této souvislosti uplatnil vůči žalobci nárok na zaplacení částky ve výši částka v souvislosti s užíváním předmětných nemovitostí za období od datum do datum. adresa 000 Kč, kterou si žalobce nárokuje, představuje částečnou úhradu nákladů spojených s užíváním těchto nemovitostí. Žalovaný v rámci procesní obrany učinil kompenzační námitku této své pohledávky ve výši částka oproti tvrzené pohledávce žalobce ve výši částka, která je předmětem tohoto řízení. Žalovaný dále uvedl, že jej žalobce nikdy nevyzval k vrácení částky ve výši částka. Žalovaný se o uplatnění nároku poprvé dozvěděl až z tohoto žalobního návrhu, který mu byl doručen prostřednictvím soudu datum. Splatnost pohledávky je základním předpokladem její vymahatelnosti a uplatnitelnosti u soudu. Žalovaný vznesl námitku promlčení práva žalobce vyzvat žalovaného k úhradě tvrzené pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení. Poprvé mohl žalobce přivodit splatnost tvrzené pohledávky již datum, avšak žalobce se pokusil přivodit splatnost tvrzené pohledávky až podáním žaloby dne datum, která byla doručena žalovanému datum. Tvrzená pohledávka dosud není splatná a s ohledem na vznesenou námitku promlčení splatnost tvrzené pohledávky nemůže nastat. U pohledávky z bezdůvodného obohacení se jedná o pohledávku, u níž nastává splatnost na výzvu věřitele. Právo věřitele vyžádat plnění závazku je právem uskutečnit právní jednání, které podléhá promlčení v obecné tříleté promlčecí lhůtě.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a závěrům.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne datum žalovaný převzal od žalobce v hotovosti částku částka. Z příjmového pokladního dokladu soud dále zjistil, že je jako účel platby uvedeno „Nevratná záloha na RD adresa“.

5. Z výpisů z katastru nemovitostí soud zjistil, že ke dni datum jsou jako spoluvlastníci pozemku parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba – rodinný dům č. p. 978, a pozemku parc. č. hodnota v k. ú. adresa zapsáni žalovaný (spoluvlastnický podíl 1/4), jméno FO (spoluvlastnický podíl 1/4), jméno FO (spoluvlastnický podíl 1/4) a jméno FO (spoluvlastnický podíl 1/4). Ke dni datum jsou jako spoluvlastníci těchto nemovitostí zapsáni žalovaný (spoluvlastnický podíl 1/20), jméno FO (spoluvlastnický podíl 1/4), jméno FO (spoluvlastnický podíl 1/4), jméno FO (spoluvlastnický podíl 1/4) a jméno FO (spoluvlastnický podíl 1/5). Ke dni datum jsou jako spoluvlastníci těchto nemovitostí zapsáni žalovaný (spoluvlastnický podíl 1/20), jméno FO (spoluvlastnický podíl 1/3), žalobce (spoluvlastnický podíl 1/12), jméno FO (spoluvlastnický podíl 1/3) a jméno FO (spoluvlastnický podíl 1/5). Nabývacím titulem pro spoluvlastnický podíl žalobce je rozhodnutí o dědictví spisová značka Okresního soudu v adresa ze dne datum.

6. Z doručenky datové zprávy soud zjistil, že žalovanému byla doručena žaloba ze dne datum do datové schránky dne datum.

7. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí ve věci samé.

8. Uvedené zjištění a závěry soud považuje za dostačující k závěru o skutkovém stavu v rozsahu potřebném pro rozhodnutí ve věci. Dne datum žalovaný převzal od žalobce v hotovosti částku částka. Prvním vymáhacím úkonem žalobce ve věci bylo podání žaloby u Okresního soudu v adresa dne datum, která byla doručena žalovanému datum.

9. S ohledem na důvodně vznesenou námitku promlčení práva žalobce vyzvat žalovaného k úhradě pohledávky z bezdůvodného obohacení se soud nezabýval námitkou žalovaného, že žalobce užíval předmětné nemovitosti k bydlení bez souhlasu ostatních spoluvlastníků, a proto zamítl důkazní návrhy žalovaného na výslechy svědků jméno FO a jméno FO a vypracování znaleckého posudku pro určení výše bezdůvodného obohacení spočívajícího v užívání předmětných nemovitostí ze strany žalobce.

10. Podle § 611 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

11. Podle § 619 odst. 1 o. z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

12. Podle 619 odst. 2 o. z., právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

13. Podle § 621 o. z., okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

14. Podle § 629 odst. 1 o. z., promlčecí lhůta trvá tři roky.

15. Podle 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Soud se primárně zabýval námitkou promlčení práva žalobce vyzvat žalovaného k úhradě pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení. Bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost, a proto doba plnění je u nich standardně vázána na výzvu věřitele podle § 1958 o. z. Teprve na základě takovéto výzvy k plnění se dluh z bezdůvodného obohacení stává splatným a obohacený je povinen jej splnit ochuzenému. Za kvalifikovanou výzvu ustálená rozhodovací praxe dovolacího soudu považuje rovněž žalobu, a to v rozsahu, v jakém v ní byl požadavek vyčíslen (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Hmotněprávní jednání, které učiní účastník řízení vůči soudu, není vůči ostatním účastníkům účinné ode dne, kdy podání došlo soudu, nýbrž od okamžiku, kdy se o něm účastníci dozvěděli, a to např. doručením takovéhoto podání soudem (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

18. Žalobce jakožto ochuzený uplatnil podanou žalobou vůči žalovanému jakožto obohacenému nárok na vydání bezdůvodného obohacení v částce částka. Žalovaný se podle žalobních tvrzení měl dne datum bezdůvodně obohatit přijetím částky částka v hotovosti bez právního důvodu. Již v tento den muselo být žalobci zřejmé, že došlo k majetkovému přesunu o hodnotě částka z jeho dispozice do sféry žalovaného. Práva, na která se promlčení vztahuje, mohou být různého druhu. Jde o práva na určité plnění, a to jak peněžité, tak i nepeněžité, nebo o právo uskutečnit právní jednání (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Promlčení proto podléhá také právo vyzvat obohaceného k vydání bezdůvodného obohacení.

19. Splatnost bezdůvodného obohacení nastává podle § 1958 o. z. bez zbytečného odkladu poté, kdy byl obohacený (žalovaný) o vydání plnění ochuzeným (žalobcem) požádán. I když lze za takovouto výzvu považovat i žalobu, tak je nutné rozlišovat účinky podání žaloby vůči soudu a vůči žalovanému. Je nutno rozlišovat účinek doručení žaloby soudu, kterým je stavení promlčecí lhůty k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení, a žalovanému, který se ze žaloby dozvídá, že je k plnění z titulu bezdůvodného obohacení vyzván, čímž věřitel přivodí splatnost dluhu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Jelikož žalovaný nebyl žalobcem vyzván před podáním žaloby ke splnění dluhu z bezdůvodného obohacení, je třeba za kvalifikovanou výzvu považovat žalobu ze dne datum, jejíž účinky vůči žalovanému nastaly až jejím doručením datum. V té době již uplynula tříletá subjektivní promlčecí lhůta k uplatnění práva na vydání plnění z bezdůvodného obohacení, resp. k uplatnění práva uskutečnit výzvu k plnění, která počala běžet dne datum a uplynula v pondělí datum.

20. Žalobci nic nebránilo v tom, aby žalovaného vyzval k plnění samostatnou výzvou před podáním žaloby, čímž by se výzva k plnění dostala do dispoziční sféry žalovaného do datum. Věřitelé mají činit právní jednání, jejichž prostřednictvím mohou vyvolat dospělost (splatnost) peněžitého dluhu tak, aby se právo nepromlčelo v subjektivní lhůtě k tomu určené. Jelikož žalobce nevyzval žalovaného ke splnění závazku k vydání bezdůvodného obohacení během promlčecí lhůty, došlo k promlčení práva žalobce vyzvat žalovaného k úhradě pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaný zcela důvodně namítl promlčení práva na učinění výzvy k plnění. Po důvodně vznesené námitce promlčení již nelze přivodit splatnost nároku na vydání bezdůvodného obohacení a nelze přiznat žalobci jakožto ochuzenému nesplatný závazek z bezdůvodného obohacení, v důsledku čehož soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

21. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci procesní úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení potřebných k bránění práva podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši částka jakožto paušální náhradu hotových výdajů za 4 úkony (sepis vyjádření ze datum, sepis vyjádření z datum, příprava účasti na jednání, účast u jednání dne datum) podle § 1 odst. 3, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Za procesní úkony učiněné po datum náleží v případech, na které by dopadal § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., účastníku řízení, který není zastoupen zástupcem ve smyslu ust. § 137 odst. 2 o. s. ř., paušální náhrada hotových výdajů ve smyslu ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši částka podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu aplikovaného per analogiam (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

22. Žalobce byl v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. zavázán zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.