125 C 1/2020

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní titul Lucií Nohelovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] a doplněnou podáním doručeným soudu dne [datum] a podáním doručeným dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] se specifikovaným příslušenstvím. Tuto částku požadovala po žalovaném jako regresní úhradu dle § 16 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 82/1998 Sb.). Žalobu odůvodnila tím, že na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 19. 4. 2018, č. j. 26 C 28/2015-141, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 5. 11. 2018, č. j. 68 Co 326/2018-177, zaplatila poškozenému [jméno] [příjmení] (dále též poškozený) dne [datum] částku ve výši [částka] s příslušenstvím. Tato škoda představovala náklady, jež vyplatil poškozený [jméno] [příjmení] na základě dohod o provedení práce ze dne [datum] a ze dne [datum], dle kterých se tato zavázala pro poškozeného zajišťovat dopravu do provozovaných zařízení plynových kotelen v [obec] a [obec] v období od [datum] do [datum], kdy měl žadatel zadržen řidičský průkaz a sám nemohl řídit motorové vozidlo. Žalobkyně odpovídala za tuto škodu z důvodu nezákonného rozhodnutí Městského úřadu v Krnově č. j. M 2013 249/ DO/RP/Ma ze dne 15. 1. 2014 (dále též nezákonné rozhodnutí městského úřadu), na základě kterého byl poškozenému zadržen jeho [číslo řidič. oprávnění] 243 do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku, a z důvodu nezákonného rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odbor dopravy, ze dne 24. 2. 2014, č. j. MSK 24 [číslo] (dále též nezákonné rozhodnutí žalovaného). Obě rozhodnutí nabyla právní moci dne [datum]. Následně byla pravomocná rozhodnutí zrušena rozhodnutím Ministerstva dopravy, odboru agend řidičů, č. j. 443/2014-160 – SPR/3 ze dne [datum] (dále též rozhodnutí ministerstva) a věc byla vrácena městskému úřadu k novému projednání. K nezákonným rozhodnutím žalobkyně doplnila, že městský úřad vedl v souladu s ust. § 118 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 361/2000 Sb.) řízení o zadržení řidičského průkazu poškozeného, přičemž původně bylo toto řízení zahájeno z důvodu uvedeného v ust. § 118a odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb., tj. proto, že poškozený řídil vozidlo po předchozím požití návykové látky. Vzhledem k tomu, že Policie České republiky oznámila městskému úřadu zadržení řidičského průkazu poškozeného z důvodu uvedeného v ust. § 118a odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb. (tj. proto, že se odmítl na výzvu policisty podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, není-li ovlivněn jinou návykovou látkou, ačkoliv toto vyšetření nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví), bylo následně po vrácení věci k novému projednání sděleno zadržení řidičského průkazu i z důvodu dle § 118a odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb. Řízení o zadržení řidičského průkazu tak bylo vedeno ze dvou důvodů, které se však dle žalobkyně navzájem vyúčtují. Odmítl-li se poškozený podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, není-li ovlivněn návykovou látkou, nemohlo být zjištěno, zda je či není pod vlivem návykové látky. Naopak, pokud bylo prokazatelně zjištěno, že poškozený je pod vlivem návykové látky, nebylo již nutné, aby se podrobil odbornému lékařskému vyšetření za účelem zjištění, zda při řízení motorového vozidla byl či nebyl pod vlivem návykové látky. Z těchto důvodu došlo ke zrušením rozhodnutí městského úřadu a krajského úřadu rozhodnutím ministerstva, neboť napadená rozhodnutí byla vydána v rozporu s právními předpisy. Tímto zrušení je dána jejich nezákonnost v souladu s ust. § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., přičemž tímto rozhodnutím je vázán soud rozhodující o náhradě škody i soud v řízení o regresním nároku. Porušení právní povinnosti žalovaného žalobkyně spatřovala v tom, že žalovaný z pozice nadřízené instance nedokázal řádně vést podřízený správní orgán k výkonu státní správy a poskytnout mu právní názor, kterým se může při novém projednání věci podřízený orgán řídit. Žalovaný potvrdil rozhodnutí městského úřadu, přestože v něm byly uvedeny dva důvody zadržení řidičského průkazu, které si navzájem odporují. Tím, že žalovaný nesprávně posoudil odvolání poškozeného proti rozhodnutí městského úřadu, došlo k naplnění podmínek nevědomé nedbalosti, neboť žalovaný vzhledem ke svému postavení při výkonu veřejné moci, vzhledem k znalostem a zkušenostem, vědět měl a mohl, že jeho jednáním může dojít ke vzniku škody. Jeho zavinění při vydání nezákonného rozhodnutí je tak minimálně v rovině nevědomé nedbalosti. Problematika kumulace důvodů pro zadržení řidičského průkazu nebyla předmětem metodických pokynů žalobkyně. Žalobkyně poukázala na to, že před vydáním nezákonného rozhodnutí městského úřadu a nezákonného rozhodnutí krajského úřadu, žalovaný rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] rozhodoval o odvolání poškozeného proti předchozímu rozhodnutí Městského úřadu Krnov ze dne [datum rozhodnutí], č.. [spisová značka] [spisová značka] (v rozhodnutí nesprávně uvedeno datum [rok]). V tomto rozhodnutí Městský úřad Krnov rozhodl o zadržení řidičského průkazu poškozeného ze dvou důvodů ([ustanovení pr. předpisu], ačkoli řízení bylo zahájeno pouze pro jeden z těchto důvodů. Žalovaný proto rozhodnutí zrušil. Dle žalobkyně v tomto rozhodnutí žalovaného chyběl pokyn Městskému úřadu Krnov o tom, že správným důvodem pro zadržení řidičského průkazu poškozeného je ten, že se poškozený odmítl podrobit lékařskému vyšetření. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný nezjistil pochybení spočívající v nedostatečně zjištěném skutkovém stavu v rozporu se zákonem č. 500/2004 Sb. ohledně skutečností uvedených v nezákonném rozhodnutí městského úřadu. Oba úřady řádně nezkoumaly kritéria, jejichž naplnění je nezbytné pro tak závažný postup, jakým je zadržení řidičského průkazu. Řízení o zadržení řidičského průkazu je standardním správním řízením, na nějž se plně aplikují veškerá související pravidla a zásady správního práva. Rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu tak musí být vydáno na základě spolehlivě zjištěného skutkového stavu, který zakládá vysokou pravděpodobnost, že se osoba, jíž byl řidičský průkaz zadržen, protiprávního jednání dopustila. Přestože tyto závěry nenahrazují rozhodnutí ve věci samé (o přestupku či o trestném činu), správní orgán musí v rámci řízení o zadržení řidičského průkazu postupovat tak, aby se dalo o jeho závěrech jen stěží pochybovat, jeho závěry musí být podloženy dostatečným množstvím relevantních podkladů. K otázce příčinné souvislosti žalobkyně doplnila, že tato je dána mezi pochybením žalovaného a škodou spočívající v nákladech cestovného, neboť v období, ve kterém měl poškozený zadržený řidičský průkaz, nemohl sám řídit motorové vozidlo a náklady, které mu vznikly na zajištění řidiče vozidla, představovaly náklady účelně vynaložené v souvislosti s podnikatelskou činností poškozeného. Nebýt nezákonného rozhodnutí žalovaného, ke škodě by nedošlo a tato by poškozenému nebyla přiznána, neboť by chyběl odpovědnostní titul v podobě nezákonných rozhodnutí. K podílu žalovaného na způsobené škodě žalobkyně uvedla, že oba úřady se na způsobené škodě podílely rovným dílem, neboť Městský úřad Krnov nezákonné rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu vydal a žalovaný jej v odvolacím řízení potvrdil. Žalovaný za existenci protiprávního stavu odpovídá od [datum], kdy bylo jeho nezákonné rozhodnutí vydáno. V této době poškozený vystavil celkem sedm pokladních dokladů z celkového počtu dvanácti. Prvních pět pokladních dokladů je pak z období před vydáním nezákonného rozhodnutí žalovaného, a nelze je tedy stavět do příčinné souvislosti s rozhodnutím žalovaného. Rovnost podílů žalovaného na vzniku škody lze dovodit také z doby trvání protiprávního stavu, která výši škody ovlivňuje. Poškozenému byl fakticky zadržen řidičský průkaz dne [datum] a řízení o přestupku bylo zastaveno dne [datum]. Na žalovaného tedy připadá jedna polovina z celkové sumy žalobkyní uhrazené škody ve výši [částka], tj. [částka]. Tato je s ohledem na počet ujetých kilometrů nezbytných pro plnění povinností poškozeného vůči jeho zákazníkům včetně čekacích dob zcela přiměřená okolnostem. Vyplacení této odměny a její výše byly řádně prokázány v řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 1, sp. zn. [spisová značka] dohodami o provedení práce uzavřenými mezi poškozeným a [jméno] [příjmení] a pokladními doklady. Žalobkyně vyzvala dne [datum] žalovaného, aby uhradil částku [částka], výzva byla žalovanému doručena dne [datum], žalovaný však nic neuhradil s odůvodněním, že škoda nevznikla zaviněným porušením právní povinnosti. K námitce žalovaného, že ministerstvo dopravy mělo zrušit nezákonná rozhodnutí pouze z části, neboť jeden z důvodů pro zadržení řidičského průkazu potvrdilo i samo ministerstvo, žalobkyně uvedla, že mezi základní zásady správního řízení patří zásada právní jistoty a zásada legitimního očekávání účastníka správního řízení. Není proto možné samotný důvod, pro který je správní řízení zahájeno a vedeno, stanovovat či upravovat až rozhodnutím v přezkumném řízení. Navíc ust. § 97 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, neumožňuje, aby došlo pouze k částečnému zrušení, neboť z něj vyplývá, že v přezkumném řízení lze rozhodnutí pouze zrušit nebo změnit, popř. zrušit a věc vrátit odvolacímu orgánu nebo správnímu orgánu prvního stupně, jestliže daný správní orgán neshledá, že by nebyl porušen právní předpis a přezkumné řízení usnesením nezastaví.

2. Žalovaný navrhoval, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl, neboť škoda nevznikla zaviněným porušením právní povinnosti v souladu s ust. § 18 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Škodu zavinila žalobkyně tím, že předmětná rozhodnutí městského úřadu a žalovaného zcela nedůvodně zrušila v přezkumném řízení rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Právní názor, kterým bylo zrušení rozhodnutí odůvodněno, nebyl nikdy předtím ani potom obsahem žádného metodického stanoviska či pokynu, a nevyplývá ani z judikatury správních soudů. Oprávněná úřední osoba se nemohla opřít o žádný více či méně závazný výklad zákona, a postupovala tudíž dle zásad logiky a svého nejlepšího svědomí a vědomí. Zadržení řidičského průkazu ze všech v úvahu připadajících zákonných důvodů (odmítnutí výzvy k lékařskému vyšetření a řízení pod vlivem návykové látky) bylo dle žalovaného zcela ve prospěch řidiče, kterému se řidičský průkaz zadržuje. Žalovaný v řízení o zadržení řidičského průkazu bral v úvahu, že řidič je podezřelý ze dvou přestupků spáchaných dvěma různými skutky, přičemž za každý z těchto skutků mu hrozila sankce zákazu činnosti, do které by se měla započítat doba zadržení řidičského průkazu. Žalovaný tak chtěl zamezit situaci, kdy by byl řidiči zadržen řidičský průkaz jen z jednoho v úvahu přicházejícího důvodu, přičemž by mu nemohla být doba zadržení započtena do doby sankce zákazu činnosti, která by mu byla uložena v případě, že by byl uznán vinným ze skutku, pro který mu řidičský průkaz zadržen nebyl. K argumentu, že řidiče nelze současně postihnout za přestupek řízení vozidla pod vlivem alkoholu a současně za přestupek odmítnutí výzvy k lékařskému vyšetření, žalovaný doplnil, že se jedná o dva samostatné skutky. V této souvislosti poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kde šlo o vícečinný souběh trestného činu a přestupku, nicméně stejné závěry lze aplikovat i na vícečinný souběh dvou přestupků. Při zadržení řidičského průkazu se žalovaný v době vydání rozhodnutí, které bylo později zrušeno, řídil právním názorem vyjádřeným v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2011, č. j. [číslo jednací], ze kterého vyplývá, že správní orgán nemá při zadržení řidičského průkazu možnost správního uvážení, ale je povinen vždy zadržet řidičský průkaz, jsou-li splněny formální podmínky zákona. Tento právní názor byl překonán teprve rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 4. 2018, č. j. [číslo jednací]. Žalovaný dále nesouhlasil s poměrným rozdělením regresního nároku mezi ním a Městským úřadem Krnov, neboť veškerý podíl na vzniklé škodě lze přičítat pouze Městskému úřadu Krnov. V řízení o zadržení řidičského průkazu bylo před vydáním později zrušených rozhodnutí rozhodováno Městským úřadem Krnov o zadržení řidičského průkazu již dříve. Toto rozhodnutí bylo žalovaným zrušeno z důvodu procesního pochybení, neboť došlo k nezákonnému rozšíření předmětu řízení, aniž by s ním byl účastník řízení řádně seznámen, a k nesprávné právní kvalifikaci. Tím se samotné řízení o zadržení řidičského průkazu nedůvodně prodloužilo. Souběžně s řízením o zadržení řidičského průkazu probíhalo řízení o přestupku. V tomto řízení Městský úřad Krnov rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [rok] [spisová značka] [číslo], uznal poškozeného vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb. Žalovaný však rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], sp. zn. [spisová značka] byl nucen toto rozhodnutí zrušit a věc vrátit k dalšímu řízení, neboť shledal pochybení v postupu Městského úřadu Krnov, který chybně posoudil plnou moc obecného zmocněnce poškozeného a tuto plnou moc nesprávně zařadil pouze do spisu týkající se zadržení řidičského průkazu a již nikoli do spisu týkajícího se přestupku. V důsledku těchto pochybení následně došlo k prekluzi (promlčení) přestupku uplynutím jednoho roku od jeho spáchání, neboť Městský úřad Krnov v této lhůtě ani nevydal rozhodnutí. Řízení u žalovaného trvalo standardních 60 dnů. V důsledku zániku odpovědnosti za přestupek uplynutím doby nemohl být poškozený uznán vinným, a tudíž mu nemohla být doba zadržení řidičského průkazu započtena do doby výkonu sankce zákazu činnosti. Řízení o zadržení řidičského průkazu bylo přitom zastaveno, nikoliv proto, že by nebyl naplněn zákonný důvod zadržení, nýbrž pouze a výhradně proto, že bylo zastaveno související řízení o přestupku, a odpadl tak důvod řízení. K samotné výši škody žalovaný namítal, že v soudním řízení o náhradě škody poškozeného vůči státu nebylo nijak prokázáno, že částka [částka] za hodinu, kterou měl poškozený platit řidiči, jež mu poskytoval služby po dobu, kdy nemohl řídit vozidlo, je cenou obvyklou. Žalovaný má za to, že cena obvyklá této výše nedosahuje. Dále žalovaný namítal, že nebylo prokázáno, kolik hodin práce řidič pro poškozeného skutečně vykonal, neboť částka, která byla poškozenému ze strany žalobkyně na základě soudního rozhodnutí vyplacena, byla stanovena pouze na základě pokladních dokladů, ze kterých vyplývá, že poškozený tuto částku uhradil řidiči.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil:

4. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], že žalobkyně byla zavázána zaplatit poškozenému [jméno] [příjmení] částku ve výši [částka] s příslušenstvím. Dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Tato částka představovala škodu z důvodu nezákonného rozhodnutí, kterými byly rozhodnutí Městského úřadu v Krnově [číslo jednací] [rok] [anonymizováno] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odbor doprava a silničního hospodářství, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo]. Obě tato rozhodnutí byla zrušena rozhodnutím Ministerstva dopravy ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] – [anonymizováno]. Poškozenému byl dne [datum] zadržen řidičský průkaz, přičemž v následném řízení o přestupku nebylo prokázáno, že by žalobce přestupek spáchala řízení o přestupku bylo dne [datum] pravomocně zastaveno. Žalobci tak byl od [datum] to [datum] neoprávněně zadržován řidičský průkaz, přičemž za škodu vzniklou nezákonným rozhodnutím odpovídá žalobkyně. Soud tak přiznal poškozenému částku [částka], kterou poškozený vyplatil [jméno] [příjmení] na základě dohod o provedení práce, na základě kterých zajišťovala pro poškozeného dopravu do poškozeným provozovaných zařízení plynových kotelen v období, ve kterém měl poškozený zadržen řidičský průkaz, a nemohl tak sám řídit motorové vozidlo. Tyto náklady soud vyhodnotil jako účelně vynaložené v souvislosti s podnikatelskou činností poškozeného, neboť k výkonu své výdělečné činnosti poškozený potřebuje nářadí, pracovní pomůcky a materiál, které není možné převážet prostředky hromadné dopravy.

5. Z rozhodnutí Městského úřadu Krnov ze dne [datum] (správně [datum rozhodnutí]), č. j. [spisová značka] [spisová značka], že tímto rozhodnutím městský úřad rozhodl na základě oznámení o zadržení řidičského průkazu Policií ČR dle § 118b odstavec 1 zákona č. 361/2000 Sb. z důvodu uvedeného v ust. § 118a odst. 1 písm. d), odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb., o tom, že se [jméno] [příjmení] zadržuje řidičský průkaz do doby pravomocného rozhodnutí o trestném činu nebo o přestupku. Řidičský průkaz byl jmenovanému zadržen policií dne [datum], neboť dne [datum] v době kolem 00:00 hodin na pozemní komunikaci na ulici [ulice] v obci [obec] řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky a na výzvu policisty se odmítl podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, není-li ovlivněn jinou návykovou látkou, ačkoliv toto vyšetření nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví. Vydání tohoto rozhodnutí předcházelo zahájení správní řízení o zadržení řidičského průkazu dne [datum]. Nejprve bylo dne [datum] Městský úřadem Krnov vydáno rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu z důvodu dle § 118a odst. 1 písm. c), f) zákona č. 361/2000 Sb., proti kterému bylo podáno odvolání. Rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, č. j. MSK 156948/2013 bylo o rozhodnutí zrušeno a vráceno k novému projednání správnímu orgánu prvního stupně, neboť rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo vydáno v rozporu se zákonem, jelikož řízení o zadržení řidičského průkazu bylo zahájeno z jednoho důvodu a rozhodnuto o zadržení řidičského průkazu bylo ze dvou důvodů, přičemž účastník řízení nebyl prokazatelně s rozšířením předmětu řízení seznámen. Dále došlo k chybné právní kvalifikace důvodu zadržení.

6. Z rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odbor dopravy, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], že bylo rozhodováno o odvolání [jméno] [příjmení] proti rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu Městského úřadu Krnov ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [spisová značka]. Odvolací orgán konstatoval, že oprávněným důvodem k zadržení řidičského průkazu byla skutečnost, že se řidič odmítl na výzvu policisty podrobit vyšetření (§ 118a odst. 1 písm f) zákona č. 361/2000 Sb.). Uvedení dalšího důvodu pro zadržení řidičského průkazu dle § 118 a odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb., není na závadu, neboť je tak možno činit z opatrnosti.

7. Z rozhodnutí Ministerstva dopravy, Odbor agend řidičů, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], že tímto rozhodnutím bylo na základě odvolání [jméno] [příjmení] zrušeno rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], sp. zn. [spisová značka] a rozhodnutí Městského úřadu Krnov ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka] [spisová značka] a věc byla vrácena správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání. Ke zrušení citovaných rozhodnutí došlo z toho důvodu, že obě byla vydána v rozporu s právními předpisy. Přestože bylo Policií České republiky městskému úřadu oznámeno zadržení řidičského průkazu z důvodu dle § 118a odst. 1 písm. f) zákona č. 361/200 Sb., tedy proto, že se řidič odmítl na výzvu policisty podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, není-li ovlivněn jinou návykovou látkou, ačkoliv toto vyšetření nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví, z oznámení o zahájení řízení o zadržení řidičského průkazu plyne, že bylo zahájeno proto, že řídil po předchozím požití návykové látky, tedy z důvodu dle § 118a odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb. Následně po vrácení věci odvolacím správním orgánem k novému projednání bylo řidiči sděleno zadržení řidičského průkazu z důvodu dle § 118a odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb. Řízení o zadržení řidičského průkazu tedy bylo vedeno ze dvou důvodů, které se však obsahově navzájem vylučují. Z logiky věci plyne, že pokud se řidič odmítl podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, není-li ovlivněn návykovou látkou, nemohlo být zjištěno, zda je či není pod vlivem návykové látky a naopak, pokud bylo prokazatelně zjištěno, že řidič je pod vlivem návykové látky, nebylo již nutné, aby se podrobil odbornému lékařskému vyšetření za účelem tohoto zjištění. Je tedy nepřijatelné, aby byl řidičský průkaz zadržen z obou těchto důvodů. Řidič buď byl pod vlivem návykové látky, nebo tato skutečnost nešla s určitostí zjistit bez odborného lékařského vyšetření spojeného s odběrem biologického materiálu. Ministerstvo dopravy se v rozhodnutí přiklonilo k alternativě, že řidičský průkaz měl být řidiči zadržen pouze z důvodů dle § 118a odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb., tj., že se na výzvu policisty odmítl podrobit odbornému lékařskému vyšetření ke zjištění, zda je či není pod vlivem návykové látky, neboť ke konstatování ovlivnění návykovou látkou nepostačuje pozitivní výsledek orientačního vyšetření. Ministerstvo dopravy v rozhodnutí konstatovalo, že k primárnímu pochybení došlo již u Městského úřadu Krnov jako správního orgánu prvního stupně, jelikož však toto pochybení bylo potvrzeno i Krajským úřadem Moravskoslezského kraje jako odvolacím správním orgánem, bylo třeba obě předmětná rozhodnutí zrušit. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

8. Z rozhodnutí Městského úřadu Krnov ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [spisová značka] a rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], že tato rozhodnutí předcházela vydání rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu, která byla později Ministerstvem dopravy pro nezákonnost zrušena. Městský úřad Krnov rozhodl o zadržení řidičského průkazu [jméno] [příjmení] z důvodu dle § 118a odst. 1 písm. c) a f) zákona č. 361/2000 Sb., přičemž v rozhodnutí bylo uvedeno, že důvodem zadržení řidičského průkazu je to, že řidič řídil motorové vozidlo pod vlivem návykové látky a odmítl se podrobit odbornému lékařskému vyšetření za účelem zjištění, zda motorové vozidlo řídil pod vlivem návykové látky. Na základě odvolání řidiče bylo rozhodnutí městského úřadu krajským úřadem zrušeno a věc byla vrácena správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání. Krajský úřad jako odvolací správní orgán v rozhodnutí mj. vytkl, že o zadržení řidičského průkazu bylo rozhodnuto ze dvou důvodů, a to dle § 118a odst. 1 písm. c) a f) zákona č. 361/2000 Sb., přičemž řízení o zadržení řidičského průkazu bylo zahájeno pouze z důvodů dle § 118a odst. 1 písm. f) tohoto zákona. V tomto smyslu vyzval správní orgán prvního stupně k nápravě, tj. k rozšíření předmětu řízení na oba důvody zadržení. Dále byl shledán nedostatek v právní kvalifikaci důvodů zadržení řidičského průkazu, neboť správní orgán prvního stupně tyto důvody kvalifikoval jako důvody dle § 118a odst. 1 písm. c) a f) zákona [číslo] Sb, přičemž zjištěné důvody zadržení řidičského průkazu, tj. podezření z řízení vozidla pod vlivem návykové látky a odmítnutí odborného lékařského vyšetření, jsou důvody dle § 118a odst. 1 písm. d) a f).

9. Ze spisu Městského úřadu Krnov č. j. [spisová značka] [spisová značka], že proti [jméno] [příjmení] bylo vedeno řízení pro přestupek dle § 125c odst. 1 písm. d) zák. č. 361/2000 Sb., kterého se měl dopustit tím, že dne [datum] 00:05 hodin v obci [obec] na ulici [ulice] jako řidič osobního motorového vozidla se odmítl na výzvu policistů podrobit lékařskému vyšetření spojeného s odběrem biologického materiálu, ačkoliv takové vyšetření nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví. Řízení o přestupku bylo rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zastaveno dle § 76 odst. 1 písm. f) zákona č. 200/1990 Sb., neboť spáchání uvedeného přestupku nebylo řidiči v době jednoho roku ode dne, kdy mělo dojít k jeho spáchání, prokázáno. Rozhodnutí o zastavení nabylo právní moci dne [datum].

10. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobkyně byla rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zavázána zaplatit poškozenému [jméno] [příjmení] škodu ve výši [částka] s příslušenstvím, který mu vznikla z důvodu nezákonného rozhodnutí, kterými byly rozhodnutí Městského úřadu v Krnově [číslo jednací] [anonymizováno] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odbor dopravy, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo]. Obě tato rozhodnutí byla zrušena rozhodnutím Ministerstva dopravy, odbor agend řidičů, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] – [anonymizováno]. [příjmení] [částka] představovala sumu, kterou poškozený vyplatil [jméno] [příjmení] na základě dohod o provedení práce, na základě kterých zajišťovala pro poškozeného dopravu do poškozeným provozovaných zařízení plynových kotelen v období, ve kterém měl poškozený zadržen řidičský průkaz, a nemohl tak sám řídit motorové vozidlo. Šlo o účelně vynaložené náklady souvisejí s podnikatelskou činností poškozeného, neboť k výkonu výdělečné činnosti poškozený potřebuje nářadí, pracovní pomůcky a materiál, které není možné převážet prostředky hromadné dopravy. Poškozený nemohl sám řídit motorové vozidlo, neboť mu byl dne [datum] zadržen řidičský průkaz Policií České republiky, neboť dne [datum] v době kolem 00: 00 hodin na pozemní komunikaci na ulici [ulice] v obci [obec] řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky a na výzvu policisty se odmítl podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, není-li ovlivněn jinou návykovou látkou, ačkoliv toto vyšetření nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví. Městský úřad Krnov nejprve rozhodl rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [spisová značka] o zadržení řidičského průkazu [jméno] [příjmení] z důvodu dle § 118a odst. 1 písm. c) a f) zákona č. 361/2000 Sb., přičemž v rozhodnutí bylo uvedeno, že důvodem zadržení řidičského průkazu je to, že řidič řídil motorové vozidlo pod vlivem návykové látky a odmítl se podrobit odbornému lékařskému vyšetření za účelem zjištění, zda motorové vozidlo řídil pod vlivem návykové látky. Na základě odvolání řidiče bylo rozhodnutí městského úřadu zrušeno rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a věc byla vrácena správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání. Krajský úřad jako odvolací správní orgán ve zrušujícím rozhodnutí mj. vytkl, že o zadržení řidičského průkazu bylo rozhodnuto ze dvou důvodů, a to dle § 118a odst. 1 písm. c) a f) zákona č. 361/2000 Sb., přičemž řízení o zadržení řidičského průkazu bylo zahájeno pouze z důvodů dle § 118a odst. 1 písm. f) tohoto zákona. V tomto smyslu vyzval správní orgán prvního stupně k nápravě, tj. k rozšíření předmětu řízení na oba důvody zadržení. Dále byl shledán nedostatek v právní kvalifikaci důvodů zadržení řidičského průkazu, neboť správní orgán prvního stupně tyto důvody kvalifikoval jako důvody dle § 118a odst. 1 písm. c) a f) zákona [číslo] Sb, přičemž zjištěné důvody zadržení řidičského průkazu, tj. podezření z řízení vozidla pod vlivem návykové látky a odmítnutí odborného lékařského vyšetření, jsou důvody dle § 118a odst. 1 písm. d) a f). Rozhodnutím Městského úřadu Krnov ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [spisová značka], bylo znovu rozhodnuto na základě oznámení o zadržení řidičského průkazu Policií ČR dle § 118b odstavec 1 zákona č. 361/2000 Sb. z důvodu uvedeného v ust. § 118a odst. 1 písm. d) a f) zákona č. 361/2000 Sb., o tom, že se [jméno] [příjmení] zadržuje řidičský průkaz do doby pravomocného rozhodnutí o trestném činu nebo o přestupku. Na základě odvolání řidiče Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor dopravy, svým rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], odvolání řidiče zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Odvolací orgán konstatoval, že oprávněným důvodem k zadržení řidičského průkazu byla skutečnost, že se řidič odmítl na výzvu policisty podrobit vyšetření (§ 118a odst. 1 písm f) zákona č. 361/2000 Sb.). Uvedení dalšího důvodu pro zadržení řidičského průkazu dle § 118 a odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb., není na závadu, neboť je tak možno činit z opatrnosti. Rozhodnutím Ministerstva dopravy, Odbor agend řidičů, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], byla rozhodnutí Městského úřadu Krnov ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [spisová značka] a rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odbor dopravy, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušena a věc byla vrácena správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání. Důvodem zrušení byla skutečnost, že obě rozhodnutí byla vydána v rozpor s právními předpisy, neboť řízení o zadržení řidičského průkazu bylo vedeno ze dvou důvodů, které se však obsahově navzájem vylučují. Odmítl-li se řidič podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, není-li ovlivněn návykovou látkou, nemohlo být zjištěno, zda je či není pod vlivem návykové látky. Naopak, pokud bylo prokazatelně zjištěno, že řidič je pod vlivem návykové látky, nebylo již nutné, aby se podrobil odbornému lékařskému vyšetření za účelem tohoto zjištění. Řidičský průkaz tak nelze zajistit z těchto dvou důvodů, neboť řidič buď byl pod vlivem návykové látky, nebo tato skutečnost nešla s určitostí zjistit bez odborného lékařského vyšetření. Ministerstvo dopravy se v rozhodnutí přiklonilo k alternativě, že řidičský průkaz měl být řidiči zadržen pouze z důvodů dle § 118a odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb., tedy, že se na výzvu policisty odmítl podrobit odbornému lékařskému vyšetření ke zjištění, zda je či není pod vlivem návykové látky. V rozhodnutí bylo konstatováno, že k primárnímu pochybení došlo již u Městského úřadu Krnov jako správního orgánu prvního stupně, jelikož však toto pochybení bylo potvrzeno i Krajským úřadem Moravskoslezského kraje jako odvolacím správním orgánem, bylo třeba obě předmětná rozhodnutí zrušit. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. U Městského úřadu Krnov pod sp. [značka automobilu] [rok] [spisová značka], bylo vedeno proti [jméno] [příjmení] řízení pro přestupek dle § 125c odst. 1 písm. d) zák. č. 361/2000 Sb., kterého se měl dopustit tím, že dne [datum] 00:05 hodin v obci [obec] na ulici [ulice] jako řidič osobního motorového vozidla se odmítl na výzvu policistů podrobit lékařskému vyšetření spojeného s odběrem biologického materiálu, ačkoliv takové vyšetření nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví. Řízení o přestupku bylo rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zastaveno dle § 76 odst. 1 písm. f) zákona č. 200/1990 Sb., neboť spáchání uvedeného přestupku nebylo řidiči v době jednoho roku ode dne, kdy mělo dojít k jeho spáchání, prokázáno. Rozhodnutí o zastavení nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] byl řidiči vydán řidičský průkaz.

11. Na shora zjištěný stav soud aplikoval zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady [číslo] Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 82/1198 Sb.), zejm. pak ust. § 16, § 18 tohoto zákona a dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] z titulu regresní úhrady, neboť uvedenou částku byla nucena zaplatit na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] poškozenému [jméno] [příjmení] (dále jen poškozený) jako majetkovou škodu způsobenou nezákonnými rozhodnutími, a to rozhodnutím Městského úřadu Krnov ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [spisová značka] a rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odbor dopravy, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], která byla zrušena rozhodnutím Ministerstva dopravy, Odbor agend řidičů, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Regresní odpovědnost územního celku podle § 16 odst. 1, § 18 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. je na rozdíl od odpovědnosti státu založena na odpovědnosti za zavinění na straně regresem povinného subjektu. Nárok na regresní úhradu vznikne pouze tehdy, byla-li škoda způsobena zaviněným porušením právní povinností dle § 18 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., přičemž postačuje, je-li prokázáno zavinění protiprávního jednání ve formě nevědomé nedbalosti. Ta je charakteristická tím, že povinná osoba nechtěla státem odškodnitelnou újmu způsobit a ani nevěděla, že její jednání (či opomenutí) k ní může vést, ačkoliv to vzhledem ke svému postavení při výkonu pravomocí států vědět měla a mohla. Žalobkyně tvrdila, že porušení právních povinností žalovaného spočívalo v tom, že nedokázal řádně vést podřízený správní orgán k výkonu státní správy a nesprávně posoudil odvolání proti jeho rozhodnutí, ve kterém byly kumulovány dva důvody pro zadržení řidičského průkazu, které si navzájem odporují. Pokyn obsahující správný důvod pro zadržení řidičského průkazu měl přitom žalovaný podřízenému správnímu orgán dát již ve svém prvním rozhodnutí, kterým rozhodoval o odvolání. Je nepochybné, že odborná péče, vědomosti, znalosti a zkušenosti a obezřetný přístup jsou jedním z předpokladů, aby mohly územně samosprávné celky, resp. její úředníci, vykonávat svou funkci. [příjmení] podílející se na výkonu veřejné moci jsou v postavení osob, na které dopadá ust § 4 odst. 2 a § 5 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V dané věci je tak potřeba vyřešit, zda za zaviněné porušení právní povinnosti ve shora naznačeném smyslu, lze považovat i zastávání právního názoru, zde konkrétně právního názoru o kumulaci důvodů pro zadržení řidičského průkazu. V řízení nebylo prokázáno (ostatně ani tvrzeno), že by ze strany žalobkyně byl ve vztahu k tomuto konkrétnímu výkladu zákona vydán závazný metodický pokyn, popř. že by byl předmětem školení. Právní názor žalovaného ohledně kumulace důvodů pro zadržení řidičského průkazu odůvodněný tím, že jen v tomto případě by mohla být doba zadržení řidičského průkazu započítána do případné sankce zákazu řízení motorových vozidel v případě, že řidič podezřelý ze spáchání dvou skutků bude za jeden z nich uznán vinným, není důsledkem nedostatečných odborných znalostí žalovaného, proto v tomto jednání nelze dle názoru soudu shledat zaviněné porušení právních povinností žalovaného. Zastávaný právní názor žalovaného nepředstavuje zásadní exces či nerespektování závazných právních názorů a pokynů či ustálené rozhodovací praxe. Ostatně ani ze zrušujícího rozhodnutí žalobkyně není patrné, že by zákaz kumulace důvodů pro zadržení řidičského průkazu vyplýval z ustálené rozhodovací praxe. O tom svědčí použití výrazu„ z logiky věci vyplývá“. V této souvislosti je třeba poukázat na žalovaným zmiňované rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které připouští možnost postižení řidiče za přestupek odmítnutí výzvy k lékařskému vyšetření a trestný čin řízení pod vlivem návykového látky, neboť jde o dva samostatné skutky, jejichž objektem je rozdílný zájem (zájem na ochraně života, zdraví lidí a majetku v případě trestného činu a řádný výkon veřejné správy v případě přestupku). Tvrdila-li žalobkyně, že za porušení právní povinnosti žalovaného považuje i nedostatečně zjištěný skutkový stav v rozporu se zákonem, pak je nutno konstatovat, že tato skutečnost ze zrušujícího rozhodnutí žalobkyně nevyplývá. Žalobkyně se v tomto rozhodnutí přiklonila k jednomu důvodu pro zadržení řidičského průkazu, nedostatečně zjištěný skutkový stav správním orgánům nevytkla. [ulice] akt žalobkyně nemůže posléze„ doplnit“ v rámci žalobních tvrzení. K námitce žalobkyně, že soud je vázán rozhodnutím vydaným v odškodňovacím řízení soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze kterého vyplývá, že“„ .. povinnost uloženou žalobkyni v odškodňovacím řízení nelze bez dalšího přenést na úřední osoby či územní celky, neboť regresní nárok je samostatným nárokem, a proto se k němu vztahují pro žalobkyni samostatné procesní povinnosti tvrzení a důkazní…Výrok pravomocného rozsudku vydaného v odškodňovacím sporu mezi poškozeným a státem není závazný pro účastníky regresního řízení, a proto žalovaný v regresním řízení může uplatňovat všechny námitky, jež by bylo možno uplatnit vůči poškozenému v původním odškodňovacím řízení…. Rozsudek vydaný v odškodňovacím řízení pro poměry regresního nároku prokazuje jen tu skutečnost, že žalobkyně měla povinnost uhradit na náhradě újmy způsobené poškozenému určitou částku“. Protože soud neshledal na straně žalovaného, že by zaviněně porušil právní povinnost, žalobu jako nedůvodnou zamítl, aniž by se z důvodu hospodárnosti zabýval dalšími skutečnostmi týkajícími se výše škody a v tomto rozsahu další důkazy neprováděl.

12. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 ost. 1 o. s. ř. a skutečností, že procesně úspěšný žalovaný se náhrady nákladů řízení vzdal.