126 C 2/2024

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Šopkem ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 103 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 103 500 Kč spolu s 15% úrokem z prodlení z částky 46 950 Kč za dobu od 16. 2. 2023 do 15. 3. 2023, s 15% úrokem z prodlení z částky 91 800 Kč za dobu od 16. 3. 2023 do 15. 4. 2023 a s 15% úrokem z prodlení z částky 103 500 Kč za dobu od 16. 4. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení náhrady nákladů na uplatnění pohledávek ve výši 3 600 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 59 895 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobou ze dne 9. 1. 2024 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 103 500 Kč s úrokovým příslušenstvím z titulu smlouvy o dílo. Žalobu odůvodnil tím, že prováděl pro žalovanou od 1.10.2021 na základě ústní dohody svářečské a zámečnické práce v dohodnuté hodinové sazbě, která činila 300 Kč za hodinu. Provedené práce žalobce pravidelně vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce žalované fakturoval, přičemž součástí každé faktury byl i hodinový výkaz prací provedených v daném měsíci. Faktury byly ze strany žalované vždy bez námitek potvrzeny a odsouhlaseny na příslušné vydané faktuře v kolonce „Odběratel“ razítkem a podpisem zástupcem žalované. Takto probíhala spolupráce mezi účastníky bezproblémově až do konce roku 2022 a předložené faktury nebyly nikdy ze strany žalované zpochybněny. Žalobce prováděl výše uvedené svářečské a zámečnické práce za podmínek, jak výše uvedeno, i od počátku roku 2023, a to v měsících lednu, únoru a březnu. Provedené práce vyúčtoval za každý měsíc daňovým dokladem/fakturou, jehož součástí byl rovněž výkaz hodin. Jednalo se o fakturu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vystavenou dne 1. 2. 2023 (splatnou dne 15. 2. 2023) na částku 46 950 Kč, fakturu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vystavenou dne 1. 3. 2023 (splatnou dne 15. 3. 2023) na částku 44 850 Kč a fakturu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vystavenou dne 3. 4. 2023 (splatnou dne 15. 4. 2023) na částku 11 700 Kč. Žalovaná však dohodnutou cenu za provedené práce v měsíci lednu 2023, únoru 2023 a březnu 2023 řádně nezaplatila. Z uvedeného důvodu žalobce vyzval žalovanou e-mailem ze dne 24. 4. 2023 k úhradě dlužné částky v celkové výši 103 500 Kč. Protože žalovaná na tuto upomínku nereagovala, zaslal jí žalobce opětovně upomínku e-mailem ze dne 19. 5. 2023, avšak opět bezúspěšně.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Na svou obranu uvedla, že žalobce sice vykonával pro žalovanou v období od ledna do března 2023 na základě ústní dohody svářečské a zámečnické práce, ovšem pravdou je rovněž to, že tyto práce žalobce vykonával v daném období velmi sporadicky, v podstatě nahodile a jím vykázané práce v tzv. hodinovém výkazu prací rozhodně neodpovídají skutečnosti. Právě z tohoto důvodu, že si žalobce nárokoval rozsah prací daleko přesahující množství práce jím skutečně provedené, mu žádné práce za dané období nebyly zaplacené.

3. Podáním ze dne 13. února 2025 uplatnila žalovaná kompenzační námitku V reakci na průběh soudního jednání ze dne 15. ledna 2025, na základě kterého mělo být prokázáno, že žalobce odpracoval za období předcházející žalovanému období, tedy za rok 2022 i dříve, pouze cca 70 % hodin, které žalované fakturoval k proplacení odměny. Oproti nároku uplatněném žalobou tedy žalovaná započítává 30 % odměny vyplacené žalobci v roce 2023 a v roce 2022; když v řízení mělo být prokázáno, že žalobce v roce 2021 a 2022 odpracoval pouze zhruba 70 % reálně fakturované a požadované odměny. Z toho má vyplývat, že 30 % žalobcem po žalované požadované odměny bylo žalobci vyplaceno bez právního důvodu a toto plnění tak na straně žalobce představuje bezdůvodné obohacení. Konkrétně v roce 2023 žalovaná žalobci zaplatila dne 16. 1. 2023 částku 38 850 Kč (jde o fakturu za práci odvedenou v prosinci 2021) a v roce 2022 celkem částku 446 550 Kč. Celkem tedy bylo za rok 2022 a 2023 žalovanou žalobci zaplaceno na odměnu za odvedenou práci 485 400 Kč. 30 % z této částky odpovídá částce 145 620 Kč. Tuto částku pak žalovaná započítává vůči nároku žalobce uplatněného v tomto řízení.Skutkový stav zjištěný na základě provedeného dokazování4. Z faktur číslo , Anonymizováno, /2023, , Anonymizováno, /2023 a , Anonymizováno, /2023 soud zjistil, že žalobce fakturoval žalované svářečské a zámečnické práce, a to fakturou č. , Anonymizováno, /2023 vystavenou dne 1. 2. 2023 (splatnou dne 15. 2. 2023) na částku 46 950 Kč, fakturou č. , Anonymizováno, /2023 vystavenou dne 1. 3. 2023 (splatnou dne 15. 3. 2023) na částku 44 850 Kč a fakturou č. , Anonymizováno, /2023 vystavenou dne 3. 4. 2023 (splatnou dne 15. 4. 2023) na částku 11 700 Kč. Součástí každé faktury byl i hodinový výkaz prací provedených v daném měsíci. Faktury byly ze strany žalované potvrzeny v kolonce „Odběratel“ razítkem a podpisem zástupcem žalované , jméno FO, .

5. Z výkazů odpracovaných hodin za jednotlivé měsíce v období od 1. 10. 2021 do 31. 12. 2022, kdy pracoval pro žalovanou a z výkazu hodin ve dnech, kdy pracoval pro společnost , Anonymizováno, , soud zjistil, že ve dnech, kdy žalobce pracoval pro žalovanou, nepracoval současně pro společnost , Anonymizováno, . Současně z těchto výkazů soud zjistil, že žalovaná všechny vystavené faktury za odpracované hodiny dle hodinových výkazů v období od 1. 10. 2021 do 31. 12. 2022 vždy řádně a bez výhrad uhradila, i když koncem roku 2022 se zpožděním. Způsob fakturace žalobce byl po celou dobu stejný jako v období od ledna 2023 do března 2023, kdy již žalovaná žalobci tyto faktury ani neuhradila.

6. Z komunikace prostřednictvím aplikace Messenger soud zjistil, že žalobce o své přítomnosti na pracovišti komunikoval s panem , jméno FO, , přičemž když přítomen být nemohl, tak se žalobce panu , jméno FO, omluvil. Například zprávou ze dne 2. listopadu 2021 žalobce informoval pana , jméno FO, , že mu volali z firmy , Anonymizováno, , zda by nemohl přijet „už dnes“, a tak v 9 hodin práci u žalované ukončil a odjel, což pan , jméno FO, akceptoval. Tomu odpovídá i výkaz hodin, kdy v uvedený den žalobce účtoval pouze 3 hodiny práce ve firmě žalované (tj. do 6 do 9 hod.).

7. Z předžalobní upomínky ze dne 25. 7. 2023 soud zjistil, že žalovaná vyzvala žalobce k zaplacení dlužné částky 103 500 Kč, přičemž tato upomínka byla žalované doručena 26. července 2023.

8. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, soud zjistil, že uzavíral s žalobcem dohodu, na základě které žalobce u žalované pracoval jako svářeč. Žalobce nebyl u žalované zaměstnán, nýbrž pracoval jako externista na živnostenský list. Svědek se s žalobcem dohodl na tom, že vždy na konci měsíce donese žalobce svědkovi výkaz hodin a na základě toho byla posléze žalobci vyplacena odměna za práci. Svědek také žalobci přiděloval práci a objednával materiál, se kterým žalobce pracoval. Svědek dále uvedl, že žalobce už pro žalovanou nepracuje, neboť se žalovaná dostala do finančních potíží. Svědek odpracované hodiny u žalobce nekontroloval a odměnu mu vyplácel na základě předložených faktur a výkazů odpracovaných hodin. Na výkazy odpracovaných hodin dával svědek razítko. Svědek dále vypověděl, že z kamerových záznamů zjistil, že žalobce v období od ledna do března 2023 odpracoval jen asi 70 % toho, co vykazoval, ale tyto kamerové záznamy už v současné době k dispozici nejsou a jsou přemazány. Svědek chtěl tuto záležitost s žalobcem řešit, ale protože měl v té době osobní problémy se svou partnerkou, která je současně jednatelkou žalované, tak to nechal na ní a sám se na procházení kamerových záznamů „vykašlal”. Žalovaná společnost v roce 2023 propustila všechny zámečníky a svářeče. V té době se zvedla cena materiálů a žalovaná přestala vycházet finančně. Svědek dále uvedl, že si dělal tabulky, kam si zaznamenával, jak chodí svářeči do práce, ale tyto tabulky už k dispozici nemá.

9. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, spolupracoval jako živnostník se žalovanou společnosti od roku 2020 do roku 2023, přičemž vykonával práci přípravaře pro svařování. Odměna mu byla vyplacena poté, co předložil žalované za daný měsíc fakturu a výkaz odpracovaných hodin. Za poslední 3 měsíce dostal odměnu zaplacenou opožděně a musel ještě nějaké hodiny nadpracovávat. Svědek uvedl, že v té době žalované začaly docházet peníze, a proto řešila, jak kdo pracuje. Žádné kamerové záznamy, na kterých by byly vidět jeho prostoje v práci, svědkovi ukázány nebyly. Svědek s žalobcem pracoval na stejném pracovišti asi po dobu jednoho roku, na pracoviště přicházeli před 6:00 hodinou ráno, pracovali i déle než 8:00 hodin denně, někdy i v nočních hodinách. Svědek měl klíče, a proto na pracoviště pouštěl žalobce. Práci svědka i žalobce kontroloval pan , jméno FO, , se kterým komunikovali přes messenger, pokud nebyl přítomen na pracovišti. Žádné markantní pozdní příchody na pracoviště u nikoho svědek nezaznamenal. Přestávky na oběd si dělali podle toho, jak jim vycházela práce. V průběhu pracovní doby si dávali „pauzičky na kávu a cigáro”. K ekonomické situaci žalované svědek uvedl, že zakázky poklesly v souvislosti se zavření hranic během koronavirové epidemie, protože vyrábí podsedlové rámy na okruhové motorky a dodávali je do Španělska, Ruska či Itálie. Když bylo zakázek méně, tak i pracovní tempo bylo volnější. Když práce nebyla žádná, šli domů dříve. Svědek vypověděl, že pracoval více než svářeči, protože on byl jeden přípravář, který připravoval práci pro dva svářeče. Svědek „kmital, aby měli svářeči práci”, zatímco svářeči mezitím koukali na film v telefonu.

10. Ze svědecké výpovědi , právnická osoba, soud zjistil, že spolupracoval s žalovanou společností v roce 2022 po dobu asi 1 roku; vykonával mechanické práce i svářečské práce. On měl individuální pracovní dobu, ale ostatní byli na pracovišti od 6:00 hodin do 14:30 hodin. Na odměně za práci byl svědek dohodnutý s panem , jméno FO, tak, že vždy za daný měsíc předkládal výkaz odpracovaných hodin a fakturu a on svědek , jméno FO, mu ji proplatil. Stávalo se ale, že přišli do práce a nepracovali. Pokud bylo potřeba, tak byl svědek v práci týden v kuse; jindy ale svědek nebyl v práci u žalované třeba celý měsíc. Práci ostatních kontroloval svědek , jméno FO, . Za poslední období svědkovi odměna nebyla řádně vyplacena, musel si nadpracovávat asi čtvrtinu toho, co předtím vykázal jako odpracovanou dobu.

11. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, soud zjistil, že s žalovanou společností spolupracoval asi 2 roky. Pracoval pro ni jako svářeč stejně jako žalobce. Nebyl zaměstnán, pracoval jako živnostník na dohodu. Odměnu za práci dostával tak, že předložil panu , jméno FO, výkaz odpracovaných hodin s fakturou a on mu odměnu na základě toho proplatil. Odměna mu byla vždy nakonec proplacena, i když někdy se zpožděním. Stávalo se, že některé dny nebylo tolik práce, aby bylo zapotřebí pracovat celý den. Svědek však vykázal vždy jen tolik hodin, kolik skutečně odpracoval. Pracovali od 6:00 hodin do 14:30 hodin. Někdy se chodilo ale do práce i později, záleželo na tom, kolik bylo práce. Svědek uvedl, že se někteří kolegové v práci dívali do telefonu, ale že by sledovali film, toho si svědek nevšiml. Na pracovišti byl kamerový systém, ale svědek žádné záznamy z něj neviděl. Svědek dále uvedl, že v souvislosti s koronavirovou epidemií žalované poklesly zakázky12. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, soud zjistil, že s žalobcem spolupracuje asi 2 roky, přičemž žalobce pro něj provádí svářečské práce. Svědek je s prací žalobce maximálně spokojený; jeho pracovní morálka je dobrá. Vždy dodrží to, na čem se dohodnou. Nikdy se nestalo, že by mu žalobce fakturoval více hodin, než by skutečně odpracoval.

13. Z účastnické výpovědi , jméno FO, soud zjistil, že je jednatelkou žalované společnosti. Žalovaná společnost pocítila nedostatek zakázek v souvislosti s covidem, neboť obchodovali se zahraničím. Někdy kolem roku 2023 žalovaná zredukovala počty svých zaměstnanců i živnostníků, a v současné době má pouze 2 zaměstnance (pana , jméno FO, a pana , Anonymizováno, ); s žádným živnostníkem už nespolupracuje. Jednatelka si pamatuje na to, že žalobce požadoval úhradu nějakých faktur za odpracované hodiny, ale ona to osobně neřešila, nechala jsem to řešit pana , jméno FO, , který je současně i jejím partnerem. Někdy začátkem roku 2023 jí pan , jméno FO, ukazoval podklady i kamerové záznamy, ze kterých jednatelka zjistila, že zaměstnanci mají prostoje v práci, a proto se to začalo řešit. Svědek , jméno FO, ukazoval jednatelce na kamerovém záznamu také žalobce, jak v práci svačí a pije, ale obličej žalobce nebyl dostatečně rozpoznatelný. S ostatními živnostníky a zaměstnanci se žalovaná nakonec dohodla, ale s žalobcem nikoliv. S žalobcem měl jednat pan , jméno FO, , ale proč nakonec k dohodě s žalobcem nedošlo, jednatelka neví. Během roku 2023 procházel vztah jednatelky s panem , jméno FO, partnerskou krizí. V současnosti mají společně dvě děti a jednatelka nechala obchod na starosti panu , jméno FO, . Faktury živnostníkům jednatelka proplácela na základě podkladů, které ji předával pan , jméno FO, . Na faktury od zaměstnanců dával pan , jméno FO, razítka a tímto razítkem potvrdil převzetí faktury. Svědkyně se pana , jméno FO, ptávala, zda je vše na fakturách v pořádku, a on ji například odpověděl, že nemá čas a že to zkontroluje dodatečně.Právní hodnocení skutkového stavu14. Podle ustanovení § 2586 odst. 1 občanského zákoníku smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

15. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena ústně smlouva o dílo, na základě které se žalobce zavázal pro žalovanou vykonávat svářečské a zámečnické práce, přičemž žalovaná se zavázala zaplatit žalobci odměnu ve výši 300 Kč za hodinu.

16. Z výkazů odpracovaných hodin bylo zjištěno, že žalobce fakturoval odměnu za práci v období od 1. 10. 2021 do 31. 12. 2022 úplně stejným způsobem jako období od 1. 1. 2023 do 31. 3. 2023. Svědek , jméno FO, vypověděl, že odpracované hodiny u žalobce nekontroloval a odměnu mu vždy vyplácel na základě předložených faktur a výkazů odpracovaných hodin, přičemž na výkazy odpracovaných hodin dával svědek razítko. Mezi žalobcem a žalovanou se tak jednalo o dlouhodobý závazkový vztah a ze zaběhnuté praxe vyplynul i způsob fakturace, kdy svědek , jméno FO, zastupující žalovanou při převzetí faktury tuto potvrdil razítkem žalované a připojil svůj podpis a následně fakturu jako správnou předal jednatelce společnosti k zaplacení. Žalovaná tedy žalobcovy výkazy odpracovaných hodin považovala za věrohodné. Avšak zatímco v předcházejícím období byly faktury žalobci vždy propláceny, faktury a výkazy za rok 2023 žalovaná začala znevěrohodňovat a tvrdí, že neodpovídají skutečnosti. Soud má však za to, že tento postoj žalované k fakturám žalobce za rok 2023 je účelovou snahou vyhnout se plnění svých smluvních závazků.

17. V řízení bylo prokázáno svědeckými výpověďmi svědků , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , ale také i účastnickou výpovědí jednatelky , jméno FO, , že v souvislosti s koronavirovou epidemií začaly žalované od roku 2021 klesat zakázky, neboť žalovaná obchodovala se zahraničními subjekty. V roce 2023 byla žalovaná na tom ekonomicky natolik špatně, že ukončila spolupráci se všemi živnostníky a v současné době má pouze 2 zaměstnance (pana , jméno FO, a pana , Anonymizováno, ). Současně bylo zjištěno, že v roce 2023 žalovaná měla problémy s vyplácením odměn nejen u žalobce, ale i u dalších osob (například u slyšeného svědka , jméno FO, ); s ostatními se však nakonec narozdíl od žalobce dohodla. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že neproplacení faktur žalobci v roce 2023 nesouviselo s tím, že by žalovaná zjistila z kamerových systémů, že žalobce vykazuje více hodin, než odpracoval, ale skutečným důvodem byla nepříznivá ekonomická situace žalované, která tak řešila nedostatek finančních prostředků na úkor žalobce. Pokud by byla pravda, že kamerové záznamy prokazují, že žalobci nárok za rok 2023 nevznikl v té výši, jak žalobce tvrdí, pak by žalovaná nepochybně tyto kamerové záznamy archivovala a předložila k důkazu. Žalovaná však nechala tyto kamerové záznamy přemazat, i když věděla, že žalobce vůči ní uplatňuje nároky, které nejsou dořešené. Tvrzení o prodlevách v práci zjištěných na základě kamerových systémů tak soud považuje za nevěrohodné, když i ze svědecké výpovědi svědka , jméno FO, vyplynulo, že se na kompletní procházení kamerových záznamů vykašlal a nechal to na jednatelce , jméno FO, , se kterou měl v té době v osobní problémy. Svědek , jméno FO, také uvedl, že si údaje z kamerových záznamů zaznamenával do tabulek, které ale také už k dispozici nemá, což rovněž nasvědčuje tomu, že veškeré tvrzení žalované neplnění povinností ze strany žalobce je účelové. Naopak ze svědecké výpovědi , jméno FO, vyplynulo, že žalobce si své smluvní závazky řádně plní. Soud proto neuvěřil tvrzení svědka , jméno FO, , že z kamerových záznamů zjistil, že žalobce odpracoval cca jen 70 % toho, co vykázal, a proto rovněž kompenzační námitku žalované vyhodnotil jako nedůvodnou.

18. Soud proto ve výroku I. tohoto rozsudku zavázal žalovanou, aby žalobci na základě faktur číslo , Anonymizováno, /2023, , Anonymizováno, /2023 a , Anonymizováno, /2023 zaplatila částku 103 500 Kč spolu s 15% úrokem z prodlení z částky 46 950 Kč za dobu od 16. 2. 2023 do 15. 3. 2023, s 15% úrokem z prodlení z částky 91 800 Kč za dobu od 16. 3. 2023 do 15. 4. 2023 a s 15% úrokem z prodlení z částky 103 500 Kč za dobu od 16. 4. 2023 do zaplacení. Nárok žalobce na úrokové příslušenství vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku, když výše úroků z prodlení odpovídá nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. Soud však ve výroku II tohoto rozsudku zamítl žalobu, pokud se jí žalobce domáhal po žalované také zaplacení náhrady nákladů na uplatnění pohledávek ve výši 3 600 Kč s odkazem na ustanovení § 1932 zákona č. 89/2012 Sb. a § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalobci jako procesně úspěšné straně byla v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu přiznána ve výroku III. náhrada nákladů řízení spočívající v odměně právního zastoupení dle advokátního tarifu, a proto náhrada nákladů na uplatnění pohledávek ve výši 3 600 Kč by náklady řízení žalobci nahrazovala duplicitně.

19. Procesně úspěšný žalobce má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., přičemž tato náhrada nákladů řízení spočívá v náhradě za zaplacený soudní poplatek ve výši 5 175 Kč a dále v odměně právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif), přičemž zástupce žalovaného učinil v této věci těchto 9 a půl úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení, sepis jednoduché předžalobní upomínky (půl úkonu), sepis žaloby, vyjádření žalobce ve věci samé ze dne 14. května 2024, účast u soudního jednání dne 6. listopadu 2024, vyjádření žalobce ve věci samé ze dne 28. listopadu 2024, účast u soudního jednání dne 15. ledna 2025 přesahující 2 hodiny (to jest dva úkony právní služby), vyjádření žalobce ke kompenzační námitce ze dne 4. března 2025 a účast u soudního jednání dne 21. března 2025. Sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby podle ust. § 7 bod 5 advokátního tarifu činí 5 260 Kč, a proto za 9 a půl úkonů právní služby náleží odměna 49 970 Kč.

20. Dále byla v rámci náhrady nákladů řízení přiznána žalovanému náhrada hotových výdajů, a to 9 režijních paušálů (6 x 300 Kč a 3 x 450 Kč) podle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 3 150 Kč. Dále byla přiznána dle § 14 advokátního tarifu náhrada za promeškaný čas v souvislosti s cestou k jednání soudu z , Anonymizováno, do , adresa, a zpět dne 6. 11. 2024, to jest 4 půlhodiny po 100 Kč, tedy 400 Kč, a dále byla přiznána náhrada za promeškaný čas za cestu k jednání soudu z , Anonymizováno, do , adresa, a zpět dne 15. ledna 2025 a 21. března 2025, to jest 8 půlhodin po 150 Kč, tj. 1 200 Kč. Celkem tak náhrada nákladů řízení činí 59 895 Kč.

21. Žalovaná byla zavázána zaplatit tuto náhradu nákladů řízení žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., a to k rukám zástupce žalobce v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.