127 C 6/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Doležílkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 12 283 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 12 283 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení celkem 12 283 Kč s odůvodněním, že žalovaný byl zaměstnancem žalobkyně, když dne datum byl pracovní poměr žalovaného ukončen. Následně bylo zjištěno, že žalovaný neoprávněně přečerpal nárok na dovolenou v důsledku neomluvené absence, pročež došlo ke vzniku pohledávky žalobkyně ve výši 12 283 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvami ze dne datum a datum, avšak na dlužnou částku ničeho neuhradil. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Protože byly splněny podmínky ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (v textu rozsudku dále jen jako „o. s. ř.“), když žalobkyně svůj souhlas vyjádřila v žalobě a žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, rozhodoval soud bez jednání a na základě listinných důkazů předložených žalobkyní vzal za prokázané následující skutečnosti: Z listiny označené jako Pracovní smlouva ze dne datum, že žalobkyně se s žalovaným dohodla tak, že tento pro ni bude pracovat jako odborný skladník, a to do datum. Z listiny označené jako Změna pracovní smlouvy ze dne datum, že žalobkyně se s žalovaným dohodla tak, že s účinností od datum bude žalovaný pracovat na dobu neurčitou. Z listiny označené jako Výplatní páska, že za prosinec Anonymizováno činil čistý příjem žalovaného 11 740 Kč. Žalovaný v prosinci odpracoval 0 hodin a nepřítomen byl 22 hodin. Průměrná hodinová sazba žalovaného činí 183,55 Kč. Žalovanému byla proplacena dovolená ve výši 11 196 Kč. Pohledávky z předchozích měsíců činily 543,64 Kč. Z listiny označené jako Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem ze dne datum, že žalobkyně s ohledem na zvlášť hrubé porušení povinností ze strany žalovaného spočívající v řádně neomluvené absenci rozvázala s žalovaným pracovní poměr. Z listiny označené jako Docházka – denní data, že žalovaný za měsíc prosinec Anonymizováno měl neomluvenou absenci ve dnech datum a datum, tj. celkem hodnota hodin. Z listiny označené jako Výzva k úhradě pohledávky ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalobou požadované částky. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k tomuto podstatnému závěru o skutkovém stavu: Žalovaný byl od dne datum zaměstnán u žalobkyně na pozici odborný skladník, když pracovní poměr byl následně ke dni datum ze strany žalobkyně okamžitě ukončen z důvodu neomluvené absence. Neomluvená absence žalovaného představovala celkem hodnota dnů, za což žalobkyni náleží 12 283 Kč představující přečerpanou dovolenou a pohledávky z předchozích měsíců ve výši 543,64 Kč. Žalovaný byl vyzván předžalobní výzvou ze dne datum, avšak na dluh neuhradil ničeho. Dle ust. § 222 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zaměstnanec je povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci: Soud uzavírá, že žaloba je důvodná, neboť mezi účastníky řízení byl uzavřen pracovní poměr, který následně skončil ke dni datum. V rámci zúčtování mzdy za poslední měsíc pracovního poměru bylo zjištěno, že žalovaný měl 16 dnů neomluvené absence. V důsledku toho došlo k přečerpání dovolené, na kterou žalovaný neměl nárok, a vznikl tak závazek k vrácení odpovídající části náhrady mzdy. Podle ustanovení § 222 odst. 4 zákoníku práce je zaměstnanec povinen vrátit zaměstnavateli náhradu mzdy za dobu čerpání dovolené, na kterou mu právo nevzniklo nebo jej ztratil. Tato povinnost je objektivní a nezávislá na zavinění zaměstnance. Žalovaný byl k úhradě částky vyzván dvakrát, avšak na výzvy nereagoval a částku neuhradil. Žalovaný se k věci nevyjádřil a neprokázal žádné skutečnosti, které by nárok žalobkyně zpochybňovaly. Soud proto žalovaného zavázal k zaplacení dlužné částky ve výši 12 283 Kč. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého zavázal soud žalovaného zaplatit v řízení procesně úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč představující zaplacený soudní poplatek. Dlužnou částku, jakož i náklady řízení byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.