127 C 81/2018

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Doležílkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o 2 143 423,35 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 573 376,65 Kč za dobu od 27. 11. 2015 do zaplacení zastavuje.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 2 143 423,35 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 464 223,35 Kč za dobu od 27. 11. 2015 do zaplacení a z částky 679 200 Kč za dobu od 9. 5. 2016 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 310 679,60 Kč k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Právní předchůdkyně žalobkyně [celé jméno původní účastnice] (v textu rozsudku dále jen jako„ Právní předchůdkyně“), jakožto insolvenční správce dlužnice společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (v textu rozsudku dále jen jako„ Dlužnice“), se domáhala po žalované zaplacení původně 2 716 800 Kč s 8,05% ročním úrokem z prodlení z částky 2 037 600 Kč za dobu od 27. 11. 2015 do zaplacení a z částky 679 200 Kč za dobu od 9. 5. 2016 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že Dlužnici vznikly vůči žalované pohledávky z titulu náhrady škody a ušlého zisku plynoucí z porušení povinnosti žalované provést přepravu materiálu řádně a včas, kdy Dlužnice u žalované objednala dne 14. 6. 2015 dovoz žulového kamene z [obec] do [obec] u [obec], se smluvní cenou 325 Kč v množství 8 000 tun, přičemž žalovaná tuto objednávku akceptovala 15. 6. 2015 podpisem pod takovou objednávku (v textu rozsudku dále jen jako„ Objednávka“), žalovaná však svou povinnost řádně a včas nesplnila a nepřevezla žulový kámen ve sjednaném množství. Dlužnice přitom uzavřela jakožto prodávající kupní smlouvu se [právnická osoba] [anonymizováno], jejímž předmětem byl závazek Dlužnice dodat zboží a převést vlastnické právo na uvedenou společnost, k čemuž však vlivem prodlení žalované nedošlo a Dlužnici byla ze strany [právnická osoba] [anonymizováno] vyúčtována smluvní pokuta ve výši 679 200 Kč, kterážto částka představuje škodu vzniknuvší na straně Dlužnice. Nečinností žalované [příjmení] zároveň vznikla škoda v podobě ušlého zisku, neboť se [právnická osoba] [anonymizováno] měla Dlužnice uzavřenou kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo dodání žulových odštěpů za částku 625 Kč včetně DPH za tunu, od takové smlouvy však [právnická osoba] [anonymizováno] v důsledku nedodání zboží Dlužnicí odstoupila. Nedodání zboží však bylo způsobeno toliko nečinností žalované uskutečnit přepravu materiálu, tudíž Dlužnici byla způsobena újma spočívající v tom, že u ní nedošlo v důsledku škodné události k rozmnožení majetkových hodnot, ač se tak dalo důvodně očekávat, přičemž taková škoda činí částku 2 037 600 Kč, neboť bylo možné předpokládat, že [právnická osoba] [anonymizováno] by bylo Dlužnicí dodáno množství mezi 7 500 a 8 000 tun. Žalovaná pro Dlužnici uskutečnila přepravu toliko 473 tun a očekávané přepravení množství tuny 6 792 by za předpokladu ceny 300 Kč za tunu představovalo zisk v uvedené výši, který však Dlužnici ušel. Žalovaná nezaplatila dlužné částky ani přes zaslání předžalobní upomínky.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila především z toho důvodu, že tvrzené pohledávky jsou neexistentní. Podle žalované je skutečností, že již Právní předchůdkyně v rámci žádosti o vydání souhlasu s prodejem žalobou uplatněných pohledávek zmiňovala, že pohledávky považuje za nedostatečně zdokladované a sporné. Žalovaná nikdy s Dlužnicí neuzavřela žádnou smlouvu a Objednávka představuje podvodně vyhotovený dokument. Objednávku měl potvrdit [jméno] [příjmení], což je bývalý zaměstnanec žalované, nicméně tento nikdy nebyl oprávněn za žalovanou uskutečnit takto rozsáhlý obchod, neboť hodnota plnění představovala částku 2 600 000 Kč a mohla být potvrzena výlučně statutárním orgánem žalované. [jméno] [příjmení] zároveň nebyl v souladu s interní směrnicí žalované oprávněn k uskutečňování takových obchodů. Takové případné právní jednání tak žalovanou nezavazuje. Jednatel [příjmení] [jméno] [příjmení] přitom využil důvěrné osobní známosti se zaměstnancem žalované panem [příjmení] a dodatečně vytvořili takovou fiktivní objednávku, přičemž o jejím zfalšování svědčí mj. to, že tato obsahuje chybně uvedené identifikační číslo dodavatele, je vystavena nestandardně v neděli a má zcela shodné údaje, jako jiná objednávka z 15. 6. 2015. Že Objednávka byla zfalšovaná, je rovněž zřejmé z toho, že dne 13. 7. 2015 Dlužnice u žalované učinila rámcovou objednávku na přepravu žulového kamene z [obec] u [obec] do [obec] u [obec], přičemž stejného dne [jméno] [příjmení] vyrozuměl ostatní zaměstnance žalované o existenci takové objednávky a možnosti realizovat jednotlivé přepravy, přičemž první přepravy v rámci dané lokace proběhly až v červenci 2015 po přijetí uvedené emailové objednávky, jak vyplývá z jednotlivých faktur a sám pan [příjmení] v rámci emailové komunikace ještě dne 21. 7. 2015 ostatní informoval o tom, že bude příležitost k přepravě 4 000 až 8 000 tun materiálu, tudíž je zřejmé, že pokud by zde byla Objednávka již v červnu 2015, nedávala by uvedená emailová komunikace smysl. Zároveň je krajně nepravděpodobné, že by v případě existence Objednávky nedocházelo od 15. 6. 2015 do 13. 7. 2015 k žádné činnosti. S panem [příjmení] pak byl ukončen pracovní poměr a bylo na něj podáno trestní oznámení. Žalovaná konečně mj. uvedla, že s ohledem na zánik Dlužnice muselo nutně dojít i k zániku případné pohledávky žalobkyně stran náhrady škody týkající se smluvní pokuty, neboť je zřejmé, že taková pokuta již nemůže být Dlužnicí zaplacena. Navrhováno bylo zamítnutí žaloby.

3. Úvodem nutno zkonstatovat, že podáním doručeným soudu dne 26. 8. 2021 žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 573 376,65 Kč O částečném zpětvzetí žalobkyně bylo rozhodnuto usnesením podepsaného soudu ze dne 15. 2. 2022, č. j. 127 C 81/2018-120, které nabylo právní moci dne 5. 3. 2022. U jednání dne 26. 9. 2022 žalobkyně dále doplnila, že uvedeným podáním měla v úmyslu vzít zmiňovanou částku zpět i co do úrokového příslušenství a u jednání tak učinila v rozsahu úroku z prodlení za dobu od 27. 11. 2015 do zaplacení z částky 573 376,65 Kč, přičemž s takovým zpětvzetím žalovaná vyslovila u uvedeného jednání souhlas; soud proto v rozsahu takového zpětvzetí řízení výrokem I. v souladu s ust. § 96 odst. 2, odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – v textu rozsudku dále jen jako„ o. s. ř.“) zastavil.

4. Soud po provedeném dokazování v řízení vzal z listinných důkazů za prokázané následující podstatné skutečnosti:

5. Z Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 5. 2017, č. j. [insolvenční spisová značka], že výrokem I. byl zjištěn úpadek Dlužnice, výrokem II. byla jako insolvenční správkyně Dlužnice ustanovena Právní předchůdkyně a výrokem III. byl na majetek Dlužnice prohlášen konkurs. Podle údajů na internetových stránkách [webová adresa] usnesení nabylo co do uvedených výroků právní moci dne 25. 5. 2017, resp. 26. 5. 2017.

6. Z listiny bez označení, že tato představuje seznam pohledávek Dlužnice, přičemž v kolonce se jménem žalované je uvedeno celkem: 2 143 423,35 Kč, a dále jsou v listině zřejmé dvě pohledávky, kdy první zahrnuje číslo [rok] na částku 2 037 600 Kč a druhá číslo [rok] na částku 679 200 Kč a v kolonce již uhrazeno je uvedeno 573 376,65 Kč. Listina je opatřena podpisem Dlužnice.

7. Z listiny označené jako Prohlášení o jednostranném zápočtu pohledávek (zápočet mezi firmami), že Dlužnice započetla vůči pohledávkám žalované na základě daňových dokladů [rok], [rok], [rok] a [rok] na částku 573 376,65 Kč svou pohledávku ve výši 2 037 600 Kč.

8. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy č. 1 – seznam postupovaných pohledávek z majetkové podstaty dlužníka, že Právní předchůdkyně a žalobkyně se dohodly tak, že na žalobkyni bude převedena pohledávka, která je uvedena v příloze této listiny, a to za žalovanou ve výši 2 143 423,35 Kč. Listina je opatřena datem 15. 3. 2019 a opatřena podpisy předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně.

9. Z Předžalobní upomínky ze dne 22. 10. 2018, že Předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 2 143 423,35 Kč.

10. Z listiny označené jako Dodavatelské kredity, že tato obsahuje podmínky žalované týkající se stanovování dodavatelských kreditů, kdy dodavatelský kredit představuje maximální částku, kterou může daný odběratel dceřiným společnostem (mateřské spol. [právnická osoba]) dlužit, přičemž taková částka nesmí být překročena, kdy svévolné překročení stanovených dodavatelských kreditů může být pro daného obchodníka důvodem pro okamžité ukončení pracovního poměru z důvodu hrubého porušení pracovní kázně. Dále je v listině uvedeno, že dodavatelský kredit musí být nastaven na všechny odběratele mateřských společností, u kterých je překročena celková dlužná částka ve výši 100 000 Kč a u odběratelů pod tuto hranici postačuje, když obchodníci prověří, že jsou plátci DPH, popř. získají reference od jiných odběratelů. V listině je dále v odstavci 5 zmíněno, že žádost o nastavení dodavatelského kreditu zpracovává vždy pracovník oddělení RM (z ostatních důkazů v řízení provedených vyplynulo, že tato zkratka znamená„ risk management“) na základě žádostí od jednotlivých obchodníků, a to na samostatném formuláři. Listina je podepsána žalovanou a jako datum platnosti a účinnosti je zde uvedeno 1. 1. 2009.

11. Z listiny označené jako Záznam o seznámení se s dokumentem/revizi dokumentů [anonymizováno] [číslo], že jsou zde uvedena data, jména a příjmení, přičemž je zde uvedeno u dne 9. 3. 2015 jméno [jméno] [příjmení] a vedle tohoto jména podpis.

12. Z listiny označené jako Kupní smlouva, že Dlužnice jakožto prodávající se dohodla se [právnická osoba] [anonymizováno]. tak, že se Dlužnice zavázala uvedené společnosti dodat za určenou kupní cenu žulové odštěpy v minimálním množství 7 500 a maximálním množství 8 000 tun, a to v termínu od 15. 6. 2015 do 30. 9. 2015, přičemž v článku VI. Listiny bylo ujednáno, že: „ v případě prodlení prodávajícího s dodáním zboží delším než 30 dní, je kupující oprávněn od této smlouvy odstoupit v části týkající se dosud nedodaného zboží a prodávající je povinen uhradit kupujícímu jednorázovou smluvní pokutu ve výši Kč 100 za každou nedodanou tunu žulových odštěpů.“ Listina je opatřena datem 13. 6. 2015 a podepsaná za [příjmení] [jméno] [příjmení] a za [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení].

13. Z listiny označené jako Objednávka č. [spisová značka], že v této je žalovaná označena jako dodavatel a [právnická osoba] s.r.o., [IČO], jako objednatel, přičemž je zde uvedeno datum 14. 6. 2015 a v textu listiny se uvádí:„ Objednáváme u Vás tímto dovoz žulového kamene frakce 50 cm x 50 cm z [obec] do [obec] u [obec] Smluvní cena: 325 Kč; množství: 8 000 t; termín realizace 15. 6. 2015 až 25. 9. 2015“. Listina je opatřena datem 15. 6. 2015 a podpisy [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

14. Z listiny označené jako Objednávka č. [spisová značka] (tj. z Objednávky – srov. odst. 1. tohoto rozsudku), že v této je žalovaná označena jako dodavatel a Dlužnice jako objednatel, přičemž jsou zde uvedeny shodné údaje jako v listině vymezené v předchozím odstavci tohoto rozsudku. Listina je opatřena datem 15. 6. 2015 a podpisy [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

15. Z listiny označené jako Objednávka [anonymizováno] [rok] [číslo], že touto Dlužnice objednala u žalované celoroční převoz techniky za smluvní cenu 48 Kč za kilometr s termínem pro realizaci rok 2015. Listina je opatřena datem 22. 6. 2015 a podepsaná žalovanou a Dlužnicí.

16. Z opisu z evidence rejstříku trestů fyzických osob stran [jméno] [příjmení], že tento obsahuje tři záznamy, a to odsouzení prostřednictvím trestního příkazu ze dne 30. 11. 2009, kdy [jméno] [příjmení] byl odsouzen podle ust. § 125 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb. k podmíněnému odnětí svobody v délce trvání 10 měsíců se zkušební dobou v délce trvání 2 let, dále odsouzení ze dne 26. 5. 2011 na základě trestního příkazu pro trestný čin podle § 337 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., za což byl uložen trest odnětí svobody v délce trvání 3 měsíců se zkušební dobou 12 měsíců. Konečně je v listině evidováno odsouzení na základě rozsudku ze dne 14. 1. 2015, a to rozsudku [název soudu], č. j. [číslo jednací], na základě kterého byl [jméno] [příjmení] odsouzen pro přečin zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v délce trvání 2 let, s podmíněným odkladem v délce 4 let a uložením trestu zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu obchodní společnosti nebo družstva v trvání 4 let, za to, že v době od 23. 11. 2012 do 21. 11. 2013 jako ředitel a jednatel [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO], dlouhodobě neoprávněně čerpal svěřené firemní finanční prostředky pro vlastní potřebu, kdy tímto jednáním uvedené společnosti způsobil škodu v celkové výši 432 482,50 Kč; rozsudek nabyl právní moci dne 8. 4. 2015.

17. Z SMS zpráv mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] za dobu od 7. 7. 2015 do 8. 4. 2016, že [jméno] [příjmení] sděluje [jméno] [příjmení] mj., že„ pana [příjmení] zadám risk managementu“ (21. 8. 2015) a také že„ na p. [příjmení] schválen kredit 1 000 000 Kč. V pondělí už jedou tři auta. Teď jedu do [obec] na [anonymizováno] domluvit další čtyři auta. Pokud to vyjde, tak bude denně jezdit sedm aut, což cca 210 tun za den.“ Dále [jméno] [příjmení] sděluje [jméno] [příjmení], že mluvil s [anonymizováno], který mu řekl, že si z něho dělá prdel a proč [jméno] [příjmení] ochraňuje jako vlastní rodinu. Dále dne 22. 10. 2015 [jméno] [příjmení] napsal [jméno] [příjmení], že„ Volal mi [anonymizováno], řekl mi, že jsi ho začal drtit kvůli penále. A prý jestli o tom něco vím. Tak jsem řekl, že nevím. Jak budeš mít čas, tak mi zavolej. Díky.“ A dále 26. 10. 2015, že„ [anonymizováno] prý na mě podává trestní oznámení pro poškozování dobrého jména společnosti a pro brání úplatků od tebe.“ Dále například [jméno] [příjmení] sděluje [jméno] [příjmení] následující:„ Musím platit výživné a už jsem sedm dní pozadu. Děkuji“ nebo„ Potřebuji aspoň 4, jinak jsem v dámském přirození.“, na což [jméno] [příjmení] reaguje tak, že sděluje„ Já bych ti pomohl, ale ani tolik nemám k dispozici, jsem rád za svou ženu, která mě teď drží, nezlob se.“ [jméno] [příjmení] dále sděluje [jméno] [příjmení], např. že„ [jméno], nechci být dotěrný a už sám si připadám hnusně, ale jsem v hajzlu a potřebuji aspoň něco. Ať můžu dát ženě aspoň na nákup. Dík“ anebo„ njn, je to fakt v hajzlu. Teď už mi volala paní [příjmení], kdy zaplatím nájem. Už jsem fakt v háji a nemám jí co říct, proto se cítím jako kokot. Tebe otravuju, celé svátky jsem promakal na brigádě, ať máme aspoň na jídlo. Tohle chtěli asi v [anonymizováno]. Pořád mi píšou emaily, jestli jsem si to nerozmyslel a nechci si s nima popovídat. To už mě taky sere.“ Na to [jméno] [příjmení] reaguje:„ Neboj, něco vymyslíme, bude dobře.“ Dále [jméno] [příjmení] se dotazuje [jméno] [příjmení], jak v situaci vypadá, na což [jméno] [příjmení] reaguje tak, že sděluje:„ Ahoj, nedorazilo nic, je to na píču.“ [příjmení] [jméno] [příjmení] sděluje [jméno] [příjmení] například:„ Jsem úplně v hajzlu, musím mít v pondělí zaplaceno bydlení“ anebo„ ahoj [jméno], jsem úplně v prdeli. Včera jsem byl úplně zhroucený, proto jsem ti tolikrát volal. [jméno], prosím, potřebuji dnes 12 000 Kč“ Na to reaguje [jméno] [příjmení]:„ Na píču, máme na účtu dohromady 13 000 Kč. To je špatně, Čekáme love, ale zatím nic, kouká co chvíli.“ Dále například [jméno] [příjmení] sděluje [jméno] [příjmení] následující:„ [příjmení] [jméno], doufám, že to dnes vyjde, jinak jsem v háji, přijdu o manželčino auto, a to bych se nemohl ukázat doma.“ Na to reaguje [jméno] [příjmení] tak, že sděluje:„ [jméno] je to na píču, love nejsou. Sháním, že by někdo půjčil. Od ženy už mám. Kurva ani nevím, jak ti to mám říct.“ Dále se například [jméno] [příjmení] dotazuje [jméno] [příjmení], zda s ním půjde pít alkohol, na což [jméno] [příjmení] reaguje tak, že nikoliv, neboť nemá peníze.

18. Z Emailu ze dne 13. 7. 2015, že [jméno] [příjmení] píše [jméno] [příjmení], že u něj objednává dopravu za smluvní cenu 300 Kč za tunu – žulový kámen, autem s nosností minimálně 25 tun, místem nakládky [obec] u [obec], a místo vykládky [obec] u [obec], na což [jméno] [příjmení] reaguje stejného dne emailem tohoto znění:„ Dobrý den, jen takovou maličkost, cena tam byla dohodnuta s panem [příjmení] na 325 Kč/tuna“ 19. Z Emailu ze dne 13. 7. 2015, že [jméno] [příjmení] sděluje osobám [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [příjmení] následující:„ Dobrý den, [anonymizováno], pokud máte zájem a jsou vozidla, mám tady náklad žuly s (sic!) [obec] u [obec] do [obec] u [obec] Cena 325 Kč, podrobnosti v případě zájmu zašlu.“ 20. Z Emailu ze dne 13. 7. 2015, že [jméno] [příjmení] sděluje osobám [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [příjmení] následující:„ Nakládka [obec] u [obec], vykládka [obec] u [obec], cena 325 Kč, fakturace na [právnická osoba], zavedl jsem do partnerů.“ 21. Z Emailu ze dne 22. 7. 2015, že [jméno] [příjmení] sděluje [anonymizováno] [jméno] [příjmení], že za [právnická osoba] [anonymizováno] a Dlužnici je schopen nabídnout cenu za uložení vytěženého materiálu z uvedené stavby za cenu 65 Kč za tunu bez DPH.

22. Z Emailu ze dne 21. 7. 2015, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] píše [jméno] [příjmení], že by jej rád požádal o ocenění prací v rámci rekonstrukce [anonymizováno] tunelu na trase [obec] – [obec], [anonymizována dvě slova], a chtěl by zprostředkovat 8 000 tun vytěženého materiálu a žádá, nechť je nabídka koncipována jako cena za tunu.

23. Z listiny označené jako Faktura – souhrnný daňový doklad č. [anonymizováno], že žalovaná vyúčtovala Dlužnici plnění označené jako přepravu zboží v EU dle přílohy na částku 214 490,65 Kč.

24. Z listiny označené jako Příloha č. 1 k faktuře č. [anonymizováno], že v listině je mj. uveden celkový počet žuly ve výši 265 tun a 273 tun.

25. Z listiny označené jako Faktura – souhrnný daňový doklad č. [anonymizováno], že žalovaná vyúčtovala Dlužnici plnění označené jako přepravu zboží v EU dle přílohy na částku 254 947 Kč.

26. Z listiny označené jako Příloha č. 1 k faktuře č. [anonymizováno], že v listině je mj. uveden celkový počet žuly ve výši 208 tun.

27. Z Emailu ze dne 7. 9. 2015, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sděluje [jméno] [příjmení]:„ [příjmení] [příjmení], s touto společností s okamžitou účinností stop stav spolupráce, dokud nebudou zaplaceny staré dvě faktury a nebude vyřízen dodavatelský kredit!“ 28. Z SMS zpráv, že [anonymizována dvě slova] píše [jméno] [příjmení], že chce vidět peníze na účtu a nechť kamarád pana [příjmení] pan [příjmení] peníze okamžitě pošle, přičemž [anonymizována dvě slova] uvádí, že nechce vypadat jako blbec. V další zprávě [anonymizována dvě slova] sděluje panu [příjmení], že je vyfakturováno cca 600 000 Kč bez jakéhokoliv krytí a pojistného limitu, přičemž pan [příjmení] měl dle [anonymizována dvě slova] takové přepravy objednat bez pojistného limitu a osoba označená jako [příjmení] se ptá, kdo mu toto zaplatí.

29. Z listiny označené jako Zápis z jednání dne 27. 10. 2015, že účastníky jednání byli [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], přičemž v listině [jméno] [příjmení] uvádí, že o nutnosti přepravy 8 000 tun v kvartálu [anonymizována dvě slova] říkal ústně a k tomu, že v emailu z 21. 7. 2015 je uveden rozptyl 4 000 až 8 000 tun, že [jméno] [příjmení] počítal s možností dodatku ke smlouvě, neboť Dlužnice své představy pořád měnila. Dále v zápise [jméno] [příjmení] k dotazu, zda běžně uzavírá přepravy v řádu milionů Kč uvádí, že nikoliv a že zakázku na 2 500 000 Kč uzavřel proto, protože byla pro žalovanou výhodná a [anonymizována dvě slova] po něm požadoval lepší výsledky, aby uživil své středisko. K dotazu proč objednávku nepředložil [anonymizována dvě slova], jakožto statutárnímu orgánu, [jméno] [příjmení] uvádí, že to ho vůbec nenapadlo, zakázku s ním konzultoval a zmiňoval se o ní i v emailech, tudíž v tom neviděl problém. Listina obsahuje podpisy více osob.

30. Z listin označených jako Zápis z jednání ze dne 9. 12. 2015, 10. 12. 2015, 3. 11. 2015, že tyto byly uskutečněny s osobami [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], přičemž [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení] uvedly, že o záležitosti týkající se zajišťování přeprav žuly z [obec] do [obec] pro Dlužnici se dozvěděly z emailu pana [příjmení] ze dne 13. 7. 2015, který byl rozeslán dispečerům. [jméno] [příjmení] dále v zápise z 3. 11. 2015 uvedl, že informaci o možnosti přepravy dostal rovněž od pana [příjmení] dne 13. 7. 2015 a jakmile se dozvěděl, že jde o množství 4 000 a posléze 8 000 tun, kdy bude potřeba toto převážet ocelovými návěsy, okamžitě panu [příjmení] telefonicky sdělil, že toto nebude možné v tak krátké době převézt. [jméno] [příjmení] zároveň uvedl, že v průměrném finančním objemu se objednávky na přepravy uzavírají zhruba ve výši 25 000 Kč na jednu objednávku a zcela výjimečně objednávky na celý měsíc v celkovém objemu až 300 000 Kč. Listiny jsou podepsány jednotlivými osobami.

31. Z listiny označené jako Daňový doklad – faktura č. [anonymizováno], že Dlužnice vyúčtovala žalované plnění označené jako přeúčtování smluvní pokuty uplatněné [právnická osoba] [anonymizováno] na základě kupní smlouvy ze dne 13. 6. 2015 částkou 679 200 Kč.

32. Z listiny označené jako Daňový doklad – faktura č. [anonymizováno], že Dlužnice vyúčtovala žalované plnění označené jako výši způsobené škody na základě neplnění OBJ č. [anonymizováno] [číslo] a na základě přípisu ze dne 26. 11. 2015 částkou 2 037 600 Kč.

33. Z listiny označené jako Trestní oznámení, že žalovaná na [jméno] [příjmení] podala trestní oznámení pro trestný čin podvodu, kdy mělo [jméno] [příjmení] ve spolupráci s [jméno] [příjmení] dojít k vytvoření fiktivní objednávky zavazující žalovanou.

34. Z Úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 6. 5. 2016, že [jméno] [příjmení] v rámci podání vysvětlení před Policií České republiky uvedl, že je jednatelem Dlužnice a v polovině roku 2015 začal za [právnická osoba] spolupracovat s žalovanou díky panu [jméno] [příjmení], kterého zná asi 12 let, přičemž pan [příjmení] jej oslovil, neboť měl za úkol hledat nové klienty pro žalovanou. [jméno] [příjmení] nezkoumal, jestli má pan [příjmení] oprávnění k podpisu a potvrzení objednávek za žalovanou a ani ho nenapadlo to řešit. S panem [příjmení] byla dohodnuta cena za dopravu materiálu z [obec] do [obec] u [obec] ve výši 325 Kč za tunu žulového odpadu, kdy celkové množství materiálu představovalo asi 8 000 tun, což se mělo odvézt během tří měsíců. Na to byla žalovaná upozorněna v objednávce. Materiál přitom pocházel jako vytěžený ze stavby železnice, kterou prováděla [právnická osoba]. Žalovaná začala materiál vozit zhruba v polovině července roku 2015 a odvezla asi 300 tun tohoto materiálu a v měsíci srpnu 2015 asi 150 tun, na což vystavila doklad, avšak později doprava vázla a zůstávalo velké množství neodvezeného materiálu. [jméno] [příjmení] komunikoval telefonicky s panem [příjmení], který pokaždé sděloval, že se snaží plnit závazek, ale že je závislý na nějaké smlouvě, kterou má žalovaná plnit vůči třetí osobě. V září 2015 svědka telefonicky kontaktoval pan [příjmení] za žalovanou a informoval svědka, že Dlužnice dluhuje za dvě faktury okolo 120 000 Kč, na což svědek [příjmení] [příjmení] uvedl, že tyto faktury ještě nejsou splatné, ale dohodli se na dřívější úhradě. Svědek chtěl po [anonymizována dvě slova] vědět, jak bude reagováno na to, že nebyla uskutečňována doprava materiálu z [obec] do [obec], na což reagováno nebylo. Svědek [příjmení] [příjmení] řekl, že on nic platit nebude, dokud nebude žalovaná plnit smlouvu a znovu jej upozorňoval na ušlý zisk a výši způsobené škody. V říjnu 2015 svědka pan [příjmení] pozval do [obec] na schůzku, kde mu bylo řečeno, že pan [příjmení] nemá oprávnění uzavírat takto vysoké obchody a že svědek měl s panem [příjmení] vymyslet komplot a zfalšovat objednávku, což svědek na místě vyloučil a navrhovanou dohodu týkající se uhrazení finančních závazků Dlužnicí nebyl ochoten akceptovat. Následně [právnická osoba] [anonymizováno] odstoupila od smlouvy, čímž Dlužnici vznikla újma za nedodání zboží.

35. Z Úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 23. 5. 2016, že [jméno] [příjmení] uvedl, že v prvním čtvrtletí roku 2015 nastoupil jako vedoucí spedice k žalované, přičemž náplní jeho práce byla starost o vozový park, údržba, shánění práce, zajišťování spedičním vozidlům práce, servis vozidlům apod. Náplň práce stanovoval pan [příjmení], přičemž pan [příjmení] pana [příjmení] oslovil s tím, aby obvolal své známé z minulosti a zajistil jejich spolupráci s žalovanou, což [jméno] [příjmení] učinil a kontaktoval pana [jméno] [příjmení], který mu později řekl, že by měl pro žalovanou práci, a to převoz žulového kamene z [obec] do [obec] a nabídnul mu cenu za tunu, což [jméno] [příjmení] potřeboval konzultovat s kolegou [jméno] [příjmení], a posléze byla dohodnuta cena 325 Kč O tomto obchodu byl informován pan [příjmení], a to předložením objednávky, kterou však nepodepsal, nicméně se zajímal o to, jaký bude výdělek. Následně žalovaná začala fakturovat za provedenou práci, avšak [jméno] [příjmení] se dozvěděl, že faktury nebyly uhrazeny a byl kontaktován panem [příjmení], aby uvedenou záležitost řešil s panem [příjmení], což [jméno] [příjmení] učinil, avšak vždy mu bylo panem [příjmení] slíbeno, že faktury uhrazeny budou, bohužel však k ničemu takovému nedošlo. Pan [anonymizováno] posílal [jméno] [příjmení] email, ve kterém mu zakázal se [právnická osoba] dále spolupracovat. Svědek panu [příjmení] vysvětlil, že je potřeba zaplatit Dlužnici penále za již nasmlouvaná vozidla k přepravě techniky. [jméno] [příjmení] v úředním záznamu dále uvedl, že řádně a včas požádal o schválení limitu ve společnosti žalované, přičemž mu byl přislíben limit 50 000 Kč [anonymizováno] [příjmení], a následně přislíben limit 100 000 Kč, což musí schválit pan [příjmení]. [jméno] [příjmení] dále uvedl, že žalovanou informoval o tom, že se jedná o přepravu v celkovém objemu 4 000 až 8 000 tun kamene. Veškeré soubory a pracovní emaily, které měl [jméno] [příjmení] ve svém služebním počítači, smazal. [jméno] [příjmení] dále uvedl, že nejednal v úmyslu jakkoliv žalovanou poškodit a na něčem takovém se ani nedomlouval s panem [příjmení].

36. Z Úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 16. 6. 2016, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uvedl, že je výkonným ředitelem a členem představenstva žalované, přičemž pan [jméno] [příjmení] byl zaměstnancem žalované na základě pracovní smlouvy ze dne 2. 3. 2015. Při podpisu smlouvy byl [jméno] [příjmení] zároveň seznámen s interní směrnicí. [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [příjmení] převelel do areálu [anonymizováno] [obec] a požádal jej, aby začal realizovat spolupráce i s jinými novými zákazníky, přičemž dne 15. 7. 2015 [anonymizována dvě slova] obdržel od pana [příjmení] report za měsíce červen, kde poprvé byla zmíněna možnost objednávky 4 000 tun pro Dlužnici, a následně pan [příjmení] obdržel dne 13. 7. 2015 emailovou objednávku od Dlužnice, což stejného dne rozeslal na ostatní dispečery žalované. Poté pan [příjmení] informoval pana [příjmení], že na žulu budou potřeba ocelové návěsy, což pan [příjmení] panu [příjmení] zajistil a bylo odvezeno 473 tun kamene, kdy se začalo jezdit 20. 7. 2015 a poslední přeprava byla uskutečněna 24. 8. 2015. Ze strany Dlužnice byla uhrazena jediná faktura na částku 83 066 Kč, ostatní nebyly proplaceny, Proto [anonymizována dvě slova] zaslal panu [příjmení] email, nechť uskuteční stop stav spolupráce s Dlužnicí, než bude vyřízen dodavatelský kredit, což pan [příjmení] potvrdil. Nicméně i po takovém zákazu s Dlužnicí spolupracoval, což [anonymizována dvě slova] zjistil v době, kdy byly vystavovány další faktury této společnosti. Na dotaz [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] uvedl, že měl vše již předjednané s přepravní společností, která měla přepravy realizovat, a [anonymizována dvě slova] sdělil, že vše bylo na základě ústní dohody. [anonymizována dvě slova] se následně rozhodl ukončit s panem [příjmení] pracovní poměr a i po skončení pracovního poměru uzavřel pan [příjmení] ještě další přepravy s Dlužnicí, které také byly fakturovány. Po ukončení pracovního poměru [anonymizována dvě slova] žádal po panu [příjmení] doložení veškeré smluvní dokumentace, a to prostřednictvím emailu ze dne 19. 10. 2015, na což [příjmení] reagoval tak, že uvedené musí dohledat a zašle to, a po dalších urgencích zaslal kopie objednávek ze dne 15. 6. 2015 a 22. 6. 2015, kdy sdělil, že originály objednávek nedisponuje. Následně proběhlo s panem [příjmení] jednání, na kterém byl dotazován, proč neinformoval společnost o takto velké objednávce, na což pan [příjmení] sdělil, že nepovažoval za nutné o takové objednávce informovat a k dotazu, proč uvedl rozptyl 4 000 až 8 000 tun, když věděl, že bude potřeba 8 000 tun, uváděl, že počítal s možností dodatku ke smlouvě, neboť Dlužnice měnila své představy. V dalším [anonymizována dvě slova] uváděl obdobné skutečnosti, jaké jsou zachyceny v odstavci 43. tohoto rozsudku. [anonymizována dvě slova] uvedl, že má za to, že celá záležitost byla iniciována, aby se Dlužnice s panem [příjmení] obohatili. Přeprava na základě objednávky může být realizována pouze s plněním do 25 000 Kč, nad tuto částku je již nutný souhlas risk managementu, což vyplývá z interních směrnic, se kterými byl pan [příjmení] seznámen. [anonymizována dvě slova] dále uvedl, že se domnívá, že už přijetí objednávky žalovanou bylo prostřednictvím pana [příjmení] předem nesplnitelné, neboť doprava 8 000 tun materiálu za dobu od 15. 6. 2015 do 25. 9. 2015 jak bylo uvedeno v objednávce, nebyla možná, a to vzhledem k vozovému parku společnosti. Objednávku pan [příjmení] předložil až v měsíci říjnu 2015, do té doby platila pouze objednávka na základě emailu ze dne 13. 7. 2015.

37. Z Usnesení Policie České republiky, [stát. instituce] [obec], [anonymizováno 8 slov], ze dne 9. 8. 2016, [číslo jednací], že věc, která byla zahájena na základě trestního oznámení podaného žalovanou na [jméno] [příjmení], byla odložena, neboť nedošlo ke zjištění toho, že by se v dané věci jednalo o trestný čin, popřípadě přestupek nebo jiný správní delikt, a to i když jmenovaný [jméno] [příjmení] porušil interní závaznou směrnici společnosti žalované, s níž byl seznámen dne 9. 3. 2015, což stvrdil vlastnoručním podpisem.

38. Soud vzal dále ze svědeckých výpovědí za prokázané následující podstatné skutečnosti:

39. Z výslechu svědkyně [celé jméno původní účastnice], že svědkyně poskytla advokátní kanceláři, která ji v řízení, jakožto právní předchůdkyni žalobkyně zastupovala, sjetinu, kde se vyskytovaly dvě faktury v celkové výši 2 716 800 Kč a zároveň kolonka„ již uhrazeno“, v níž byla uvedena částka 573 376,65 Kč, čemuž svědkyně věřila, neboť to bylo sdělení samotné Dlužnice, avšak vymáhání pohledávky nechala na advokátní kanceláři. Svědkyně tak ani nevěděla, že žalována byla pohledávka ve výši 2 716 800 Kč Smlouvu o postoupení pohledávek svědkyně uzavírala na částku nižší, tedy na částku ve výši 2 143 423,35 Kč, což bylo uvedeno jak ve smlouvě o postoupení pohledávek, tak i např. v rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, kterým byl udělen souhlas k postupu. Žalobu svědkyně ani nekontrolovala, o rozporu se dozvěděla až poté, co byla předvolána k jednání soudu jako svědkyně. Záměrem postoupení bylo zrychlení ukončení insolvenčního řízení, svědkyně přitom chtěla postoupit pohledávku v nominální výši, tedy ve výši 2 143 423,35 Kč. V předžalobní upomínce, jež byla zaslána žalované, je částka uváděná ve správné výši. Jestliže bylo zažalováno na částku 2 716 800 Kč, podle názoru svědkyně se jedná o pochybení advokátní kanceláře, která vyhotovovala žalobu. Ze samotné smlouvy o postoupení pohledávek svědkyně není schopna vysvětlit, z jakých jednotlivých částek, resp. faktur se celková částka 2 143 423,35 Kč skládá, svědkyně tuto pohledávku postupovala jako celek, nicméně ze sjetiny, kterou soudu předložila, je zřejmé, že 573 376,65 Kč mělo být zaplaceno na faktuře ve výši 2 037 600 Kč.

40. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], že svědek byl do roku 2016 zaměstnancem [právnická osoba], která byla jedním z účastníků sdružení společností v rámci realizace zakázky v [obec], kde se mělo odvážet větší množství kamení nákladními auty, přičemž v této zakázce žalovaná podle svědka vystupovala jako subdodavatel. Žalovaná odvezla pár nákladních aut, maximálně tři, a následně žalovaná přestala komunikovat a hledalo se náhradní řešení. Při práci na zakázce vznikal odpadní kámen, který se následně musel odvážet a byl problém sehnat někoho, kdo by kámen převzal, neboť likvidace kamene byla finančně náročná, což platí například i pro zaskládkování. Svědek nevěděl nic o smluvních vztazích mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizováno]. či Dlužnicí.

41. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], že svědek uvedl, že v minulosti pracoval pro společnost žalované a jeho povinností bylo zajišťovat přísun výdělku. Nadřízený svědka pan [příjmení] [příjmení] chtěl, aby svědek sehnal práci pro kamiony, pročež svědek obvolával všechny známé a následně reagovala Dlužnice, popřípadě [právnická osoba] [anonymizováno], za které jednal pan [jméno] [příjmení]. Dále svědek uvedl, že prvotní spolupráce mezi Dlužnicí či [právnická osoba] s.r.o. spočívala ve vození asfaltu, následně byla dohodnuta spolupráce týkající se vození kameniva v oblasti na [anonymizováno]. Objednávka týkající se vození kameniva byla podle svědka velkou akcí, tudíž ji svědek konzultoval s panem [příjmení], jako se svým nadřízeným, přičemž na takto velkou zakázku musela být písemná objednávka. Svědek uvedl, že pracoval jako dispečer a objednávku přijal od pana [příjmení] zřejmě v létě roku 2015, odvozy nějakou dobu probíhaly, ale asi v říjnu roku 2015 pan [příjmení] svědkovi zakázal pokračovat v této zakázce, neboť byl problém s placením ze strany Dlužnice a pan [příjmení] to vyčítal svědkovi. Svědek dále uvedl, že objednávka se realizovala začátkem července 2015, listinnou objednávku mu osobně dovezl pan [příjmení] do [obec], kde ji svědek podepsal. Podle svědka pan [příjmení] chtěl, aby byla objednávka uzavřena s oběma společnostmi tj. [právnická osoba] [anonymizováno] a Dlužnicí. Svědek dále uvedl, že originál objednávky měl pan [příjmení], který si ji bral. Podle svědka se teoreticky mohlo stát, že by data na objednávkách neodpovídala skutečnosti, ale svědek si nedovedl představit, jak by k tomu mohlo dojít, kdy logicky by emaily měly předcházet takovým objednávkám. Svědek dále uvedl, že podpis na listině uvedené v odst. 11 tohoto rozsudku je podpisem svědka. Svědek dále uvedl, že celou objednávku konzultoval s panem [příjmení], a to minimálně telefonicky, ale i osobně, neboť pan [příjmení] jezdil za svědkem pravidelně do [obec] a svědek by bez souhlasu pana [příjmení] takto velkou objednávku nemohl nikdy sám realizovat. Svědek rovněž zmínil, že podepsané objednávky osobně předával panu [příjmení] a neví, proč je nepodepsal sám pan [příjmení]. Pokud jde o vztah s [jméno] [příjmení], tento byl dle svědka pouze pracovní a žádné osobní věci si spolu nesdělovali. Svědek uvedl, že jej nezajímalo, co bylo ve vnitřních předpisech zaměstnavatele a pro svědka bylo důležité to, co mu řekl jeho nadřízený pan [příjmení]. Svědek dále uvedl, že není schopen vysvětlit, proč v emailu ze dne 21. 7. 2015 hovořil o objednávce na 4 000 až 8 000 tun žuly, když už mělo být toto množství specifikováno v objednávkách z června roku 2015.

42. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], že byl jednatelem Dlužnice a [právnická osoba] [anonymizováno], kdy přicházel do obchodního styku s panem [příjmení] a posléze i panem [příjmení], přičemž žalovaná na [právnická osoba] podala insolvenční návrh. V současné době je [právnická osoba] v insolvenci a [právnická osoba] v likvidaci, přičemž v důsledku trestního řízení má svědek pozastaven výkon funkce jednatele uvedené společnosti; trestní řízení se týkalo krácení daně. Svědek uvedl, že spolupráce mezi Dlužnicí a žalovanou započala v roce 2015, kdy svědek byl ve spojení s panem [příjmení], který mu řekl, že hledá nové klienty, dohodli se tedy na převozu techniky a poté na obchodu s žulou, a to v létě roku 2015. Svědek uvedl, že v roce 2015 svědkovi zavolal jeho známý, který mu dal kontakt na zaměstnance [právnická osoba] [jméno] [příjmení], kdy uvedená společnost dělala rekonstrukci v [obec], a bylo potřeba naložit s vytěženým materiálem. Svědek se proto za [právnická osoba] obrátil na [jméno] [příjmení], který svědkovi spočítal, že doprava za jednu tunu žuly bude stát 315 Kč, následně se dohodli na 325 Kč a s [jméno] [příjmení] se domluvil tak, že [právnická osoba] mu žulu prodá za 300 Kč za tunu. Svědek dále uvedl, že [právnická osoba] vytěžila žulu, která pro ni představovala odpad a pro Dlužnici fakticky potenciální zisk a bylo domluveno, že žula bude odvezena prostřednictvím společností žalované, kdy koncem července roku 2015 žalovaná začala vozit žulu, avšak docházelo k určitým problémům, neboť žalovaná například slíbila, že přijede, avšak tak neučinila a celkem měla odvézt 473 tun žuly. Podle svědka měla žalovaná v rámci uvedené zakázky ještě nějakou další důležitější zakázku, ke které však nedocházelo takovým způsobem, jak si žalovaná představovala a z toho důvodu nadále neměla zájem na zakázce pro Dlužnici. Svědek uvedl, že žalovaná chtěla dokončit objednávku, ale za cenu o 100 % vyšší, než jaká byla původně domluvena a pan [příjmení] odstoupil od smlouvy, načež v roce 2016 došlo k zápočtu pohledávky v původní výši asi 2 716 000 Kč, což vedlo k částce, která je nyní v tomto řízení požadována. Svědek dále uvedl, že poslal email, že souhlasí s částkou 325 Kč, následně nechal připravit asistentkou objednávku, sednul do auta a jel za [jméno] [příjmení] do [obec], přičemž [jméno] [příjmení] vylezl z areálu [anonymizováno] a na parkovišti došlo k podpisu objednávky, kdy zároveň bylo dopsáno datum; všechno bylo uskutečněno velice rychle, protože se mělo začít jezdit. Svědek uvedl, že k uvedení data 15. 6. místo 15. 7. tedy došlo omylem. Svědek dále uvedl, že zná rodinu [příjmení], ale v kontaktu spolu nejsou. Svědek dále uvedl, že objednávky byly na [právnická osoba] i na [právnická osoba] [anonymizováno] proto, aby v případě, že dojde k limitu v počtu kreditů v kreditním systému, aby se mohlo účtovat na druhou společnost, kde bude další kreditní limit a bude tedy možno odvézt více materiálu. Svědek uvedl, že [jméno] [příjmení] z areálu [anonymizováno] vylezl, aby svědek nemusel procházet evidenčními přepážkami a ani nebylo moc času. Datum bylo vyplněno na místě ručně a další datum na objednávce vyplňovala asistentka nebo sekretářka, a to v červenci roku 2015. Pokud jde o rozpor mezi daty 15. 6. a 15. 7., na toto svědek upozorňoval podle svých slov již dříve než u jednání, v rámci kterého byl vyslechnut v tomto řízení, například to sděloval panu [příjmení] [příjmení]. Vztah s [jméno] [příjmení] byl v rovině obchodní, kdy tento byl pro svědka zároveň i známým, se kterým si svědek tykal. Svědek uvedl, že osobní či intimní záležitosti spolu neřešili. Dále svědek uvedl, že velké objednávky v minulosti byly uzavřeny i na milionové částky, jak s obchodními zástupci tak i s dispečery. Svědek vyloučil, že by Objednávka či jiná listina byla vytvořena fikcí a antedatována.

43. Z výslechu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který byl vyslechnut jakožto bývalý statutární orgán žalované postupem podle ust. § 126a o. s. ř., že u žalované působil jako člen představenstva od 14. 5. 2015 do 13. 10. 2016, přičemž v současné době nemá žádný zájem na výsledku projednávaného sporu. 13. 7. 2015 žalovaná obdržela rámcovou objednávku prostřednictvím emailu, která se týkala přepravy žuly z [obec] do [obec] za cenu 325 Kč za tunu, přičemž takovou objednávku měl na starosti [jméno] [příjmení], který 20. 7. 2015 obeslal ostatní dispečery, že je možné takovou objednávku realizovat. [anonymizována dvě slova] uvedl, že je prakticky nemožné, aby jedna společnost zvládla za tři měsíce odvozit 8 000 tisíc tun takového materiálu s ohledem na potřebu speciálních vozů. V srpnu roku 2015 pan [příjmení] svědkovi a dalším osobám u žalované oznámil, že má objednávku na neurčité množství tun žuly, avšak nikdy nebyl schopen říci konkrétní množství. Emailová objednávka byla pro žalovanou dostatečná, neboť každý dispečer mohl přijímat objednávky do 25 000 Kč, v daném případě probíhaly jednotlivé cesty, za které žalovaná vystavovala faktury. [anonymizována dvě slova] následně zjistil, že byla vystavena další faktura, která byla na značně vyšší částku, než faktury dříve a že některé dřívější faktury byly po splatnosti, proto [anonymizována dvě slova] nařídil stop stav spolupráce, ale pan [příjmení] přepravy zjevně realizoval dál, což [anonymizována dvě slova] později v říjnu 2015 zjistil. [anonymizována dvě slova] následně zjistil i další záležitosti ohledně pana [příjmení] a pana [příjmení], například to, že se jednalo o blízké přátelé, a že měli exekuce. V říjnu roku 2015 pan [příjmení] přišel s objednávkou z 15. 6. 2015 a to poté, co byl [anonymizována dvě slova] několikrát urgován, nechť doloží veškeré podklady, které měl k dispozici k uvedené spolupráci, přičemž pan [příjmení] svědkovi uváděl, že takovou objednávku musí dohledat. Dříve předtím se pan [příjmení] o takové listině nikdy ani nezmínil a [anonymizována dvě slova] se pozastavil nad tím, proč na objednávce bylo datum 15. 6. 2015, když email týkající se rámcové objednávky přišel až v červenci 2015 a proč objednávka obsahovala špatné identifikační číslo žalované. [anonymizována dvě slova] je přesvědčen o tom, že objednávka z 15. 6. 2015 byla po domluvě [příjmení] a [příjmení] antedatována a vytvořena fiktivně. Pokud by již 15. 6. existovala taková objednávka, pan [příjmení] by musel informovat ostatní dispečery, že taková objednávka existuje, k čemuž však nedošlo, přičemž pan [příjmení] [anonymizována dvě slova] tvrdil, že nepovažoval za nutné vedení společnosti říkat, že taková objednávka existuje a celou dobu pan [příjmení] k objednávce přistupoval jako by byla právě z 15. 6. 2015. V minulosti pan [příjmení] ani pan [příjmení] nikdy ani nezmínili, že by na objednávce správně mělo být datum 15. 7. 2015. Se [právnická osoba] s.r.o. žalovaná nikdy neobchodovala či jakkoliv nejednala a je naprosto vyloučeno, aby žalovaná chtěla podepsání objednávek jak se [právnická osoba], tak se [právnická osoba] [anonymizováno], když k tomu vůbec nebyl důvod, přičemž [anonymizována dvě slova] ani nevěděl, že nějaká [právnická osoba] s.r.o. existuje. Originál objednávky z 15. 6. 2015 [anonymizována dvě slova] nikdy neobdržel, neboť pan [příjmení] řekl, že tento se dohledat nepodařilo a že veškeré dokumenty z počítače vymazal. [příjmení] [příjmení] byly schváleny dodavatelské kredity na 50 000 Kč, přičemž vyšší schválení muselo projít tzv. risk managementem, po doložení dalších listin, kdy ve výsledku byla ohledně Dlužnice taková žádost o navýšení zamítnuta, neboť jakékoliv další listiny, faktury apod. nebyly doloženy, tudíž ke schválení dojít nemohlo. Podle [anonymizována dvě slova], jestliže by existovala objednávka na 8 000 tun žuly, která by byla žalovanou schválena, sama taková objednávka by představovala tzv. primární závazek, kdy v žádném případě by nešlo o tzv. vytěžovák a jediným problémem by mohla být předpokládaná doba odvozu tři měsíce, nicméně v případě, že by zde taková objednávka byla, [anonymizována dvě slova] by za žalovanou vynaložil [anonymizováno] úsilí, aby mohla být realizována, neboť by přinesla značný zisk žalované. Žalovaná na trase [obec] – [obec] žádnou jinou zakázku neměla a [anonymizována dvě slova] má za to, že tvrzení o tom, že by zde nějaký jiný primární závazek byl, není pravdivé. [anonymizována dvě slova] uvedl, že nikdy neschválil objednávku na 2 500 000 Kč, přičemž něco takového by si [anonymizována dvě slova], aniž by takové schválení prošlo dalšími odděleními žalované, nedovolil a nikdy tak za celou dobu svého působení ani neučinil. [anonymizována dvě slova] ze své zkušenosti ví, že dispečeři u jiných společností mohli sami uzavírat smlouvy do obdobné částky, jako tomu bylo u žalované, tedy například 25 000 Kč, v žádném případě však ne 2 500 000 Kč. [anonymizována dvě slova] dále uvedl, že žalovaná disponuje softwarovým systémem tzv. newspeed, do kterého se zanášely jednotlivé zakázky, přičemž zakázka na základě objednávky z 15. 6. 2015 zde nikdy zanesena nebyla, přičemž v minulosti se nikdy nestalo, že by nějaká zakázka proběhla a do systému zadána nebyla. [anonymizována dvě slova] nikdy nebyl trestně stíhán pro úmyslný trestný čin.

44. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: Dlužnice se s žalovanou prostřednictvím e-mailu dohodla dne 13. 7. 2015 tak, že žalovaná bude uskutečňovat jednotlivé přepravy vytěženého materiálu v [obec] u [obec] a Dlužnice za to zaplatí žalované odměnu. Žalovaná na základě takového ujednání uskutečnila přepravy, avšak Dlužnice nezaplatila vše, co měla, v důsledku čehož žalovaná ukončila spolupráci s Dlužnicí. Na podzim roku 2015 zaměstnanec žalované [jméno] [příjmení] a jednatel [příjmení] [jméno] [příjmení] společně vyhotovili a za žalovanou a Dlužnici podepsali akceptovanou Objednávku Dlužnice na převoz 8 000 tun žuly z [obec] do [obec] u [obec], přičemž na Objednávce bylo uvedeno datum 15. 6. 2016. Na základě Objednávky a vzájemného ujednání mezi Dlužnicí a [právnická osoba] [anonymizováno] pak Dlužnice vyúčtovala žalované žalobou požadovanou částku s odůvodněním, že nerealizováním Objednávky měla být Dlužnice poškozena.

45. Podle ust. 430 § odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (v textu rozsudku dále jen jako„ o. z.“), pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází.

46. Podle ust. § 431 o. z., překročí-li zástupce podnikatele zástupčí oprávnění, podnikatele právní jednání zavazuje; to neplatí, věděla-li třetí osoba o překročení nebo musela-li o něm vědět vzhledem k okolnostem případu.

47. Podle ust. 1879 § o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

48. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě zejména citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci:

49. Soud se nejprve zabýval tím, zda došlo k účinnému postoupení pohledávek z Právní předchůdkyně na žalobkyni, a to především s ohledem na námitky, jež v tomto směru vznesla žalovaná, neboť pakliže by k takovému postoupení nedošlo, žalobkyně by ve věci nebyla aktivně věcně legitimována a namístě by nebylo další dokazování stran tvrzeného nároku žalobkyně, nýbrž zamítnutí žaloby bez takového dalšího zkoumání. Soud nicméně dospěl k závěru, že k postoupení pohledávky přinejmenším v rozsahu po částečném zpětvzetí žaloby došlo. Platí totiž, že postupovaná pohledávka musí být dostatečně určitá nebo alespoň určitelná, a to k okamžiku, kdy má být pohledávka převedena (k okamžiku uzavření postupní smlouvy), přičemž aby vymezení postupované pohledávky bylo dostatečné, je třeba specifikovat zejména osobu dlužníka, jakož i předmět a rozsah jeho plnění s tím, že nepřesnosti, chyby nebo nejasnosti při vymezení převáděné pohledávky je v každém případě třeba odstraňovat výkladem postupní smlouvy (shodně např. DVOŘÁK, Bohumil. § 1879 (Postoupení smlouvou). In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 723.). Zároveň nutno uvést, že v řízení vyplynulo, že Dlužnice ve vztahu k žalované vykazovala toliko uváděné dvě pohledávky, tudíž jejich vymezení v příloze smlouvy o postoupení pohledávek bylo dostatečně určité (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. 29 Odo 775/2004). Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu jednotlivých pohledávek, jejž soudu předložila Právní předchůdkyně, jakož i výslechu Právní předchůdkyně v postavení svědkyně, se pak jednoznačně podává, že úmyslem obou smluvních stran bylo postoupit pohledávky za žalovanou, přičemž tyto byly toliko dvě, a to v jejich nominální souhrnné výši 2 143 423,35 Kč, a pakliže později byla uváděna původní částka 2 716 800 Kč, jednalo se zjevně o chybu v psaní, kdy nebylo zohledněno započtení, jež učinila Dlužnice. Uvedenému ostatně nasvědčuje i to, že v předžalobní upomínce se objevuje částka 2 143 423,35 Kč a až posléze v žalobě naopak částka 2 716 800 Kč. Samotné nepřesnosti týkající se výše pohledávky, jež se začaly posléze (tedy až po postoupení obou pohledávek) objevovat a opisovat, nemohou samy o sobě vést k tomu, že by k postupu nedošlo. Bylo by lze teoreticky uvažovat o tom, že smlouva o postoupení pohledávek je neplatná (např. pro omyl), nicméně takové neplatnosti by se mohly dovolávat toliko strany uvedené smlouvy (srov. ust. § 586 o. z.), nikoliv žalovaná, přičemž žalobkyně neplatnost smlouvy v řízení nenamítala.

50. Soud se následně zabýval nárokem žalobkyně jako takovým, kdy pro rozhodnutí bylo v prvé řadě naprosto klíčové vyhodnocení základní námitky žalované, a to té, zda Objednávka Dlužnice označená datem 15. 6. 2015 byla skutečně vytvořena dodatečně, neboť v takovém případě by zde nárok žalobkyně s ohledem na skutečnost, že nedodržením Objednávky žalovanou mělo dojít k porušení jiné smlouvy Dlužnice, být nemohl. Soud přitom po vyhodnocení shora rozebraných důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti (srov. ust. § 132 o. s. ř.) dospěl k závěru, že k vytvoření Objednávky skutečně došlo až dodatečně a i v případě, že by zde taková Objednávka uskutečněná prostřednictvím [jméno] [příjmení] od počátku byla, uvedená osoba by překročila zástupčí oprávnění a žalovaná by z takového právního jednání vázaná nebyla; žalobkyně tak nemá nárok na žalobou požadovanou částku, jak je dále odůvodněno.

51. To, jestli se Dlužnice skutečně dohodla s žalovanou na přepravě osmi tisíc tun žuly prostřednictvím Objednávky, jak žalobkyně v řízení tvrdila, a nikoliv jen prostřednictvím rámcové emailové objednávky, bylo v řízení prokazováno Objednávkou, jejíž pravost žalovaná zpochybnila, a dále především výslechy [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří takovou Objednávku osobně podepsali.

52. Pokud jde nejprve o Objednávku jako takovou, již samotný její obsah nasvědčuje tomu, že byla vytvořena dodatečně s odstupem několika měsíců poté, co k přepravě materiálu z [obec] skutečně docházelo. Soud se ztotožňuje s názorem žalované, že podezřele a nevěrohodně působí více okolností. V prvé řadě samotné datum Objednávky je značeno jako 14. 6. 2015 (strojové datum v záhlaví), resp. 15. 6. 2015 (datum u podpisů svědků [příjmení] a [příjmení]), ačkoliv spolupráce mezi Dlužnicí a žalovanou stran přepravy žuly měla započíst až v červenci roku 2015, čemuž odpovídá i jejich vzájemná emailová komunikace. Soudu přitom přijde jako krajně nepravděpodobné, že by se pisatel Objednávky, resp. ten, kdo následně připojil datum psané rukou, spletl v označení měsíce u strojově psaného data a zároveň následně i u data psaného rukou při podpisu listiny; přitom nelze přehlédnout, že v Objednávce je červnové datum zahrnuto i stran započetí spolupráce, tedy celkem na třech místech. Žádný ze svědků, jež byli v řízení slyšeni, nedokázal uspokojivě vysvětlit, jak k takovému pochybení mohlo dojít a soud ani žádné racionální vysvětlení neshledává; jestliže svědek [příjmení] tvrdil, že k podpisu Objednávky došlo v rychlosti, z žádných jiných důkazů v řízení provedených nevyšlo najevo, že by musela být Objednávka skutečně takto rychle podepsána, když navíc v případě žalované bylo zcela běžné, že ke spolupráci s klienty docházelo na základě emailové či telefonické komunikace, jak vyplývá z jednotlivých e-mailů a výpovědi [anonymizována dvě slova]. Pokud by pak soud připustil, že červnové datum odpovídá realitě a počátku spolupráce mezi účastníky řízení, nedává následná emailová komunikace, k níž došlo v měsíci červenci roku 2015, smysl, neboť se v ní hovoří o možnosti spolupráce stran přepravy žuly o rozsahu 4 až 8 tisíc tun, přitom v Objednávce je stanoveno množství na přesně 8 tisíc tun. Jako další skutečnost, která napovídá tomu, že Objednávka nevznikla v červnu či červenci roku [číslo], je to, že Objednávka zjevně obsahuje stejné číslo jako jiná objednávka, ovšem týkající se celoročního převozu techniky a s datem 15. 6. 2015, resp. s datem podpisu 22. 6. 2015; logicky by přitom bylo možné očekávat číslo jiné, aby se Objednávka odlišila od objednávek starších.

53. Dále, v případě jednotlivých svědků, kteří byli stran tvrzení týkajících se Objednávky vyslechnuti, ohledně [anonymizována dvě slova] lze uzavřít, že byť tento nebyl vyslechnut a poučen jako svědek, nýbrž jakožto fyzická osoba vypovídající o okolnostech týkajících se žalované a nastalých v době, kdy byla členem jejího statutárního orgánu, přesto jeho výpověď soud vyhodnotil jako věrohodnou. V prvé řadě nutno uvést, že [anonymizována dvě slova] u žalované nepůsobí v žádné pozici již října roku 2016, tudíž jeho zájem na výsledku řízení lze již shledávat jen stěží. Dále nutno zmínit, že soud v rámci výslechu [anonymizována dvě slova] nepozoroval žádné příznaky vedoucí k jakékoliv fabulaci či zatajování podstatných skutečností a naopak skutečnosti jím uváděné byly v souladu s listinnými důkazy v řízení provedenými, kdy např. v souladu s listinami popsal, kterak u žalované fungoval kreditní systém a jeho schvalování v rámci tzv. risk managementu. [anonymizována dvě slova] popsaný skutkový děj potom byl i v logické souvislosti např. s emailem ze dne 7. 9. 2015 a sms zprávami zasílanými [jméno] [příjmení], kdy v momentě neproplácení faktur žalovanou [příjmení] [příjmení] nařídil tzv. stop stav spolupráce a celou situaci intenzivně řešil se svědkem [příjmení] jakožto osobou mající na starost zakázku přepravy z [obec]. [jméno] podstatné zároveň je, že [anonymizována dvě slova] před soudem vypovídal prakticky shodně jako před Policií ČR v rámci podání vysvětlení v trestním řízení týkajícím se [jméno] [příjmení]. K trestní minulosti [anonymizována dvě slova] pak nebylo zjištěno nic negativního, kdy naopak [anonymizována dvě slova] uvedl, že trestně stíhán pro úmyslnou trestnou činnost nebyl.

54. Svědky [příjmení] a [příjmení] soud naproti tomu vyhodnotil jako zcela nevěrohodné a jejich tvrzením týkajícím se Objednávky neuvěřil. Pokud jde nejprve o [jméno] [příjmení], tento např. nebyl schopen věrohodně vysvětlit, proč v emailech v době, kdy dle Objednávky již mělo být zřejmé přesné množství žuly pro odvoz, hovořil o množství 4 až 8 tisíc tun, tedy nikoli o 8 tisíci tunách, což se uvádí v Objednávce. [příjmení] [jméno] [příjmení] uváděl, že originál Objednávky si od svědka bral [anonymizována dvě slova], v takovém případě však nedává smysl, že právě [anonymizována dvě slova] po svědkovi požadoval veškeré podklady ke spolupráci s Dlužnicí včetně originálu Objednávky, což vyplynulo z výslechu [anonymizována dvě slova] a listinných důkazů. Konečně nelze přehlédnout, že svědek [příjmení] v rámci jednání se žalovanou dne 27. 10. 2015 uvedl, že Objednávku nepředkládal [anonymizována dvě slova], neboť to nepovažoval za nutné (srov. 29 tohoto rozsudku – soud zároveň připomíná, že pravost ani obsahová správnost této listiny, stejně jako zápisů s dalšími osobami, nebyla namítána, tudíž soud z ní mohl bez dalšího vyjít – srov. např. BUREŠ, Jaroslav. § 134 (Veřejné listiny). In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 929, marg. č. 2), ačkoliv ve své výpovědi před soudem uvedl přesný opak. Konečně nelze přehlédnout trestní minulost svědka [příjmení], když tento byl již dříve odsouzen mj. pro trestný čin zpronevěry, kdy způsobil škodu jinému svému zaměstnavateli, tudíž ve světle této okolnosti je mnohem více představitelné, že svědek se i v daném případě uchýlil k nezákonnému jednání a Objednávku vytvořil dodatečně. Dále, pokud jde o svědka [příjmení], soud pozoroval jeho výraznou tendenci stavět sebe samotného do lepšího světla a odmítat jakákoliv pochybení, přičemž však nelze přehlédnout, že Dlužnice, jejímž jednatelem byl svědek, skončila v úpadku a druhá„ svědkova“ [právnická osoba] [anonymizováno] v likvidaci v důsledku uloženého trestu, což samo o sobě svědčí o nikoli zcela řádném postupu a hospodaření svědka. Jestliže pak svědek [příjmení] uváděl, že data v Objednávce vyplňovala nejprve sekretářka svědka a následně i svědek sám, tím spíše považuje soud za nepravděpodobné učinění chyby v dataci opakovaně, a svědkovo vysvětlení v podobě vyhotovení Objednávky ve spěchu za nevěrohodné. Rovněž krajně podezřele a účelově se soudu jeví tvrzení svědka, že aby nemusel procházet areálem [anonymizováno] [obec], svědek [příjmení] šel za ním a Objednávku podepsali na parkovišti, neboť pro takové jednání nebyl zjevný důvod a naopak podepsání takto zásadní listiny, jež ve svém důsledku vede k uzavření smlouvy stran plnění v hodnotě několika milionů korun, by bylo lze očekávat např. v kanceláři a nikoliv ve spěchu.

55. Jako zcela zásadní okolnost, která naprosto znevěrohodňuje oba výše zmiňované svědky, je pak to, že oba k dotazu zástupce žalované nezávisle na sobě uvedli, že jejich vztah byl v roce 2015 a později pracovní, kdy si žádné osobní záležitosti nesdělovali. Z SMS zpráv, jež byly v rámci trestního spisu provedeny k důkazu, však jednoznačně vyplývá, že vztah obou svědků byl přinejmenším v letech 2015 – 2016 krajně osobní, tito si spolu tykali, psali si ve velmi přátelském duchu, oslovovali se zdrobnělými křestními jmény a sdělovali si mnohdy velmi důvěrné informace (týkající se problémů v zaměstnání, problémů s rodinami, s bydlením, penězmi apod.), přičemž jen z této více než 9 měsíců trvající komunikace je na první pohled zcela zřejmé, že oba svědci jsou (nebo přinejmenším v rozhodné době byli) blízkými přáteli a soud považuje za vyloučené, aby si takovou skutečnost nyní oba svědci nevybavili a svůj vztah z minulosti považovali za toliko pracovní. Oba tak zcela záměrně soudu uváděli nepravdu a je zjevné, že taková okolnost pro ně byla natolik důležitá, aby ji v rámci své výpovědi přímo popřeli, což rovněž nasvědčuje závěru, že tyto osoby s největší pravděpodobností skutečně přistoupily k fiktivnímu vytvoření Objednávky.

56. I pokud by však soud připustil závěr, že Objednávka nebyla fiktivní a uskutečněna zpětně, nýbrž podepsaná [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] již v červnu (popř. červenci) roku 2015, ani tak by nárok žalobkyně nemohl vzniknout, neboť [jméno] [příjmení] by při jejím uskutečnění (a tedy uzavření smlouvy za žalovanou) překročil své zástupčí oprávnění, přičemž o takovém překročení [jméno] [příjmení] za Dlužnici musel vědět.

57. Podle shora citovaného ust. § 430 odst. 1 o. z., pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází. Měřítkem obvyklosti je, zda v obchodním styku mezi podnikateli je např. obvyklé, aby účetní bez výslovného pověření k takovéto činnosti uznával závazky, přičemž kritérium obvyklosti je třeba zkoumat vždy s přihlédnutím ke zjištění, jakou činností byl účetní pověřen – finanční účetní, mzdový účetní apod. (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18. 4. 2006, sp. zn. 32 Odo 317/2005). Obecně pak dále platí, že podnikatele jednání zástupce, který při provozu závodu překročil své zástupčí oprávnění podle ust. § 430, nezavazuje, pouze pokud třetí osoba o překročení věděla nebo o něm vědět vzhledem k okolnostem mohla či musela (ze strany podnikatele není nutné žádné dodatečné schválení) a důkazní břemeno v tomto směru bude zpravidla tížit podnikatele, který se bude skutečnosti, že o překročení zástupčího oprávnění třetí osoba věděla (musela vědět), dovolávat; pokud třetí osoba o překročení zástupčího oprávnění věděla nebo vzhledem k okolnostem vědět musela, aplikuje se ust. § 440 odst. 2 o. z. a zástupce je vázán sám (shodně LASÁK, Jan. § 431 (Důsledky překročení zástupčího oprávnění podnikatelova zástupce). In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, ISBN 978-80-7400 -852-8, marg. č. 2).

58. V řízení přitom bylo jednoznačně prokázáno, že u žalované fungoval tzv. kreditový systém ohledně spolupráce žalované s obchodními partnery, přičemž takový systém byl popsán ve směrnici, s níž byl svědek [příjmení] seznámen a sám potvrdil, že podpis u jeho jména stran směrnice je podpisem svědka. V rámci žalované, a potvrdil to i [anonymizována dvě slova], mohl svědek [příjmení] jakožto dispečer uzavírat smlouvy o přepravě na maximální částku 25 000 Kč, kdy schválení částky vyšší probíhalo v rámci tzv. risk managementu. Proto pokud [jméno] [příjmení] uzavřel smlouvu stran přepravy žuly v rozsahu 8 000 tun s cenou 325 Kč za tunu, což činí celkem 2 600 000 Kč, jednoznačně došlo z jeho strany k překročení zástupčího oprávnění, a to vzhledem k okolnostem, jež jsou příznačné pro žalovanou (kreditový systém a limit 25 000 Kč, což mj. vyplývá i ze sdělení [jméno] [příjmení], jež je zachyceno v zápise o jednání s ním) avšak i vzhledem k obvyklosti jednání dispečerů, kdy jen těžko si lze představit, že by osoba v uvedené pozici sama za obchodní společnost mohla bez dalšího schválení či souhlasu uzavřít smlouvu týkající se plnění o takovém objemu, v jakém byla Objednávka (takovou skutečnost potvrdil i [anonymizováno] [příjmení]).

59. Z SMS komunikace mezi svědky [příjmení] a [příjmení] pak dále jednoznačně vyplynulo, že [jméno] [příjmení] si byl vědom existence kreditového systému u žalované a nutnosti absolvovat proces schválení v případě vyšších částek, čemuž nasvědčuje zpráva z 21. 8. 2015, v níž [jméno] [příjmení] výslovně upozorňuje [jméno] [příjmení], že mu měl být schválen kredit ve výši 1 milion Kč. Z toho lze jednoznačně usuzovat, že o překročení zástupčího oprávnění svědek [příjmení] musel vědět, neboť v řízení v rámci svého výslechu tvrdil, že z jeho pohledu bylo běžné, že dispečeři uzavírali bez dalšího smlouvy na několika milionové částky, avšak z uvedené SMS komunikace je zřejmé, že už v roce 2015 měl vědomost o tzv. risk managementu a schvalovacím procesu, který vzhledem k okolnostem a výši předmětu Objednávky zjevně nebyl dodržen.

60. Závěrem lze zrekapitulovat, že v řízení bylo prokázáno, že Objednávka byla vytvořena dodatečně a i pokud by došlo k jejímu vyhotovení dle data na ní uvedeného (či o měsíc později), žalovanou by vzhledem k překročení zástupčího oprávnění [jméno] [příjmení] nezavazovala a Dlužnice (a následně tedy žalobkyně) nemohla po žalované uplatňovat nároky plynoucí z nedodržení Objednávky, neboť smluvní vztah mezi žalovanou a Dlužnicí vznikl toliko na základě emailové rámcové objednávky z 13. 7. 2015, kterou se však žalovaná nezavázala k přepravě předem určeného množství materiálu, pročež byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

61. Pro úplnost soud dodává, že se pro nadbytečnost nezabýval tím, zda na nárok žalobkyně mělo nějaký vliv to, že Dlužnice v průběhu řízení zanikla, neboť k zamítnutí žaloby došlo již z důvodů shora uvedených.

62. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem III. podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně procesně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů ve výši 310 679,60 Kč. Přitom soud vycházel z těchto nákladů: -) Mimosmluvní odměna za 7 úkonů právní služby po 19 180 Kč dle ust. § 8 odst. 1 ve spojení s ust. § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) vždy ve znění ke dni uskutečnění jednotlivých úkonů (dále jen„ AT“), při tarifní hodnotě ve výši 2 716 800 Kč, které uskutečnil zástupce žalované, přičemž jsou jimi tyto úkony: o) převzetí a příprava zastoupení dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) AT, o) písemné podání ve věci samé ze dne 1. 3. 2019 (vyjádření k žalobě) dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, o) písemné podání ve věci samé ze dne 24. 2. 2021 (vyjádření) dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, o) účast zástupce žalované na jednání před soudem přesahujícím dvě hodiny (jednání trvalo od 9:00 do 11:10 hod) dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT dne 20. 1. 2021, což tvoří 2 úkony právní služby, o) účast zástupce žalované na jednání před soudem přesahujícím dvě hodiny (jednání trvalo od 9:00 do 11:11 hod) dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT dne 16. 7. 2021, což tvoří 2 úkony právní služby, -) mimosmluvní odměna za 7 úkonů právní služby po 16 900 Kč dle ust. § 8 odst. 1 ve spojení s ust. § 7 bod 6 AT, při tarifní hodnotě ve výši 2 143 423,35 Kč, které uskutečnil zástupce žalované, přičemž jsou jimi tyto úkony: o) účast zástupce žalované na jednání před soudem přesahujícím dvě hodiny (jednání trvalo od 9:00 do 11:58 hod) dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT dne 2. 2. 2022, což tvoří 2 úkony právní služby, o) účast zástupce žalované na jednání před soudem přesahujícím čtyři hodiny (jednání trvalo od 9:00 do 14:56 hod) dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT dne 13. 4. 2022, což tvoří 3 úkony právní služby, o) účast zástupce žalované na jednání před soudem přesahujícím dvě hodiny (jednání trvalo od 8:30 do 12:07 hod) dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT dne 27. 9. 2022, což tvoří 2 úkony právní služby, -) 14 náhrad hotových výdajů advokáta dle ust. § 13 odst. 3 AT za 14 úkonů právní služby po 300 Kč, tj. celkem 4 200 Kč a -) náhrada za 21 % DPH podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. z částky 256 760 Kč, a to ve výši 53 919,60 Kč, neboť zástupce žalované prokázal, že je jejím plátcem.

63. K nákladům řízení soud dodává, že v průběhu řízení došlo částečným zpětvzetím žaloby žalobkyní ke změně tarifní hodnoty, přičemž toto bylo učiněno podáním doručeným soudu dne 26. 8. 2021 a ačkoliv o takovém zpětvzetí bylo rozhodnuto až 15. 2. 2022, podstatné je, že již od 26. 8. 2021 záměrem žalobkyně bylo vést řízení o částku 2 143 423,35 Kč, tato tak od uvedeného dne představuje tarifní hodnotu a odměnu za veškeré úkony právní služby uskutečněny po takovém datu nutno počítat právě z této tarifní hodnoty – jinými slovy a obecně řečeno, účinky zpětvzetí žaloby nutno vztahovat ke dni podání a nikoliv ke dni formálního rozhodnutí soudem; opačný přístup, tedy určení tarifní hodnoty až od rozhodnutí soudu o částečném zastavení řízení, by vedl k tomu, že tarifní hodnota předmětu řízení by dílem odpovídala náhodě (rychlost rozhodnutí soudu). Dále nutno uvést, že soud žalované nepřiznal odměnu za úkon v podobě odporu proti platebnímu rozkazu, jenž byl ve věci vydán, neboť žalované nic nebránilo, aby tento zaslala soudu již odůvodněný a nečinila tak samostatným podáním, které jako úkon rovněž účtovala (a které jako účelný úkon vyhodnoceno bylo – srov. výše); podání neodůvodněného odporu, jenž je následně doplněn samostatným podáním, tak nelze považovat za samostatný úkon právní služby (shodně např. KOVÁŘOVÁ, D. a kol., Odměna advokáta (komentář). Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2019, komentář k ust. § 11 odst. 1 písm. k ) a l)). Soud naopak přiznal žalované odměnu za účast u jednání dne 20. 1. 2021 a 16. 7. 2021, a to vždy za dva úkony právní služby, neboť obě jednání trvala déle než dvě hodiny a byť došlo v průběhu k jejich přerušení, a to na 13, resp. 18 minut, takovou dobu nepřesahující 30 minut je třeba započítávat do celkové doby trvání jednání (k tomu srov. mutatis mutandis usnesení Vrchního soudu v Praze ve věci sp. zn. 8 To 143/01, které bylo uveřejněno v Bulletinu advokacie č. 4/2002, str. 58); žalovaná přitom ve svém vyučování takovou skutečnost zjevně opomněla, popř. měla za to, že přestávku i nepřesahující 30 minut nelze do celkové doby trvání jednání započítávat – při určení výše náhrady však soud postupuje z úřední povinnosti a ze správného výpočtu (srov. BÍLÝ, Martin. § 151 (Určení nákladů a vykonatelnost rozhodnutí). In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 718.).

64. Náklady řízení byla žalobkyně zavázána zaplatit ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalobkyni zavázal k rukám zástupce žalované dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.