131 C 41/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 89 639 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 28 599,22 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 28 599,22 Kč od 15. 12. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba došlá soudu dne 21. 12. 2021 se v části, v níž se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky ve výši 39 039,78 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9% ročně z částky 67 639 Kč od 18. 7. 2018 do 14. 12. 2021, zákonného úroku z prodlení ve výši 9% ročně z částky ve výši 39 039,78 Kč od 15. 12. 2021 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 0,5% ročně z částky 28 599,22 Kč od 15. 12. 2021 do zaplacení, částky ve výši 22 000 Kč, úroku ve výši 70,3 % ročně z částky 40 147,57 Kč od 18. 7. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 99 648 Kč, zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou došlou soudu dne 21. 12. 2021 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku ve výši 89 639 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem, jako věřitelem, a žalovanou, jako klientem (úvěrovaným), byla uzavřena smlouva o úvěru číslo (dále též jen„ smlouva“). Žalovaná tuto smlouvu podepsala dne 27. 1. 2015. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 44 000 Kč (dále též jen„ úvěr“). K vyplacení úvěru žalované došlo dne 5. 2. 2015. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 98,01 % p.a. splácet ve 24 měsíčních splátkách ve výši 3 460 Kč splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březen 2015, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované následně zasláno na dodejku. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, žalovaná neměla u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovanou, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaná po uzavření smlouvy požádala v souladu se smlouvou o bezúplatný odklad splátek z důvodu své pracovní neschopnosti/ukončení pracovního poměru. Žádosti žalované bylo ze strany žalobce vyhověno. Došlo tak k bezúplatnému odkladu splatnosti původních splátek č. 3, 4, 5. Po dobu odkladu těchto splátek, tedy od 18. 5. 2015 do 17. 8. 2015 neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Provedení odkladu těchto splátek žalobce žalované oznámil písemným oznámením, jehož přílohou byl i upravený splátkový kalendář vztahující se ke smlouvě. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobci uhrazeny pouze následující částky: - Částka ve výši 3 460 Kč ze dne 17. 3. 2015, - Částka ve výši 3 460 Kč ze dne 16. 4. 2015, - Částka ve výši 3 460 Kč ze dne 15. 5. 2015, - Částka ve výši 3 460 Kč ze dne 17. 9. 2015, - Částka ve výši 1 560,78 Kč ze dne 30. 3. 2016. V důsledku tohoto prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem číslo smluvních ujednání smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 60 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 60 dnů u splátky č. 8 splatné dne 18. 10. 2015. K datu 16. 7. 2018 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu číslo smluvních ujednání smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 67 639,22 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobci nejpozději v den následujícím po dni zesplatnění úvěru. K výpočtu úroku za poskytnutí úvěru přirostlého do zesplatnění úvěru žalobce uvádí, že úvěr dle uzavřené smlouvy o úvěru se se splácí splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění. V každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku za poskytnutí úvěru. Úrok za poskytnutí úvěru zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a splátkou úroku. Tento poměr je u jednotlivých splátek uveden ve splátkovém kalendáři, který je zasílán společně s oznámením o schválení úvěru. U posledních 3 splátek úvěru před zesplatněním úvěru, pokud je úvěr zesplatněn z důvodu prodlení dlužníka s úhradou splátek, je tak část každé z těchto posledních 3 splátek připadající na úrok připočtena k původní jistině úvěru a stává se součástí shora uvedené nové jistiny úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobce je oprávněn požadovat, aby mu žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byla přitom žalovaná vyzvána k úhradě dané dlužné splátky a byla jí poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. V bodě číslo smluvních ujednání smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den následující po dni zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,25 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 18. 7. 2018, až do jejího úplného zaplacení. Žalobce přitom na základě této žaloby požaduje tuto smluvní pokutu pouze v sazbě ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V bodě 4.4. smluvních ujednání smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží v případě prodlení s hrazením jistiny poskytnutého úvěru až do data skutečného vrácení této jistiny žalobci. Žalobce takto požaduje i sjednané úroky za poskytnutí úvěru za dobu po zesplatnění úvěru, když tyto úroky i nadále přirůstají pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru. Žalobce takto požaduje úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 40 147,57 Kč ode dne 18. 7. 2018 do zaplacení. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaná žalobci k dnešnímu dni dluží následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 67 639,22 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 40 147,57 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 27 491,65 Kč) s příslušenstvím. b) smluvní pokuty dle bodu číslo smluvních ujednání smlouvy, tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši 0,00 Kč s příslušenstvím. c) smluvní pokuta dle bodu číslo smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 67 639,22 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 18.07.2018 do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 22 000 Kč d) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 40 147,57 Kč ode dne 18. 7. 2018 do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 70,3 % p.a., která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. Žalovaná tyto částky žalobci neuhradila ani na základě předžalobní výzvy, kterou jí žalobce v této věci zaslal. Žalobce byl z tohoto důvodu nucen podat tuto žalobu, kde se domáhá zaplacení shora uvedených částek uvedených pod písm. a) až d). Žalobce touto žalobou požaduje, aby žalované bylo uloženo žalobci tyto shora uvedené částky zaplatit. U dlužných částek uvedených shora pod písm. a) a b), tedy u částky v celkové výši 67 639 Kč, požaduje žalobce s ohledem na prodlení žalované s jejich úhradou i zákonný úrok z prodlení. Pro zjednodušení požaduje žalobce u všech dlužných částek uvedených shora pod písm. a) a b) zákonný úrok z prodlení až od druhého dne následujícího po shora popsaném zesplatnění úvěru. Žalobce se dále rozhodl, že úrok za dobu po zesplatnění úvěru uvedený shora pod písm. d) bude v této žalobě uplatňovat pouze do limitu 120 % celkové částky, kterou má žalovaná zaplatit dle části A) smlouvy, tedy pouze do částky 99 648 Kč. Toto žalobce zohledňuje i níže v petitu. Dále žalobce pro upřesnění ke způsobu doručování jednotlivých dokumentů žalovanému uvádí, že Oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru bylo doručováno doporučeně na dodejku (doklad je připojen k této žalobě), předžalobní výzva byla doručována doporučeně (doklad je připojen k této žalobě) a jednotlivé výzvy žalobce k zaplacení dlužných splátek, byly doručovány prostřednictvím České pošty s.p. s využitím služby Hybridní pošta – dokumenty byly vygenerovány informačním systémem žalobce a následně byly předány České poště s.p. k odeslání v elektronické podobě prostřednictvím internetové adresy webová adresa (bližší informace k Hybridní poště lze dohledat na internetových stránkách webová adresa).

2. K výzvě soudu pak žalobce doplňujícím podáním ze dne 9. 2. 2022 rozsáhle doplnil skutková tvrzení, jakým způsobem zkoumal schopnost žalované úvěr splácet, kdy odkazoval na obsah listin: formulář hodnocení klienta, ověřenou fotokopii občanského průkazu, výpis z NRKI, výpis ze SOLUSu, dohodu o pracovní činnosti, výplatní pásky za 10/ 2015 až 12/ 2015, oznámení OSSZ, předsmluvní formulář, dokument prohlášení klientů, kdy údaje zjištěné z těchto listin žalobce rozsáhle komentoval, rovněž připojil svůj právní názor na danou problematiku. V podrobnostech soud již na toto podání žalobce na tomto místě pouze odkazuje, kdy je součástí spisu.

3. Žalovaná se ve věci písemně nevyjádřila.

4. K ústnímu jednání dne 17. 5. 2022 se žalovaná dostavila, sdělila, že už jeden úvěr u žalobce splácí, v současné době pobírá pouze částečný invalidní důchod, jiný příjem nemá, s manželem nežije ve společné domácnosti, takže se manžel na nákladech nepodílí. Byla by schopna pohledávku žalobce splácet po 200 Kč měsíčně, kdy na víc nemá. Žalobce na žalobě setrval. Jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na 19. 5. 2022, kdy soud v nepřítomnosti účastníků řízení rozhodl, jak uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí shora. Na základě takto provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

5. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu soud zjistil, že žalobce má od 11. 5. 2018 povolení ČNB k činnosti podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to konkrétně k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.

6. Z listiny označené jako„ Hodnocení klienta“ ze dne 5. 2. 2015 soud zjistil, že pravidelný čistý měsíční příjem žalované představuje částka ve výši 7 125 Kč, ostatní příjmy 5 587 Kč, na výdaje byla započtena částka ve výši 3 800 Kč, dále částka 2 500 Kč na nájemné, inkaso, dopravu a ostatní, splátky právnická osoba ve výši 1 852 Kč, tj. celkové výdaje činí 8 152 Kč. Volné zdroje představovala částka 4 560 Kč. V doplňujících údajích byly uvedeny informace o rodinném stavu žalované, dosaženém vzdělání a formě bydlení (pronájem). Z dohody o pracovní činnosti ze dne 1. 10. 2014 včetně dodatku číslo ze dne 21. 10. 2014 a dodatku číslo ze dne 24. 11. 2014 a výplatních pásků za 10/ 2015, 11/ 2015 a 12/ 2015, výpisu z účtu žalované za číslo, číslo a 1/ 2015, oznámení ČSSZ ze dne 22. 12. 2014 soud zjistil, že žalovaná pracovala v době od 1. 10. 2014 do 31. 3. 2015 na základě dohody o pracovní činnosti, za číslo jí náležel čistý příjem ve výši 7 257 Kč, za číslo pak ve výši 7 052 Kč, za číslo ve výši 7 052 Kč, rovněž jí byl vyplácen částečný invalidní důchod od 1/ 2015 ve výši 5 587 Kč; tyto částky byly žalované vyplaceny na její účet č. bankovní účet. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI) bylo zjištěno, že hodnota CBS byla u žalované vypočtena na 387, legenda není připojena. Z výpisu záznamů z registru příjmení k 28. 1. 2015 bylo zjištěno, že u žalované není záznam.

7. Z návrhu na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru/ Smlouva o revolvingovém úvěru číslo ze dne 5. 2. 2015 včetně obecných ustanovení smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 5. 2. 2015 soud zjistil, že žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru. Žalovaná byla ve smlouvě označena svým jménem a původním příjmením (příjmení), rodným číslem, adresou trvaného bydliště, adresou pro doručování, která byla shodná s adresou trvalého bydliště, dále zde bylo uvedeno její telefonní číslo a email. Žalobce se smlouvou zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 44 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr spolu s úroky běžícími od poskytnutí peněžních prostředků v 24 splátkách po 3 460 Kč měsíčně. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 98,01 % ročně. Smlouva je opatřena podpisem žalované ze dne 27. 1. 2015 a podpisem žalobce ze dne 5. 2. 2015.

8. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru anonymizována dvě slova číslo ze dne 6. 2. 2015, včetně splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru bylo zjištěno, že žalobce oznámil žalované akceptaci návrhu na uzavření úvěrové smlouvy, když toto oznámení bylo žalované doručeno na adresu trvalého pobytu dle smlouvy dne 25. 2. 2015 (zjištěno z dodejky ze dne 25. 2. 2015).

9. Z dokladu o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu, soud zjistil, že žalobce dne 5. 2. 2015 zaslal žalované na číslo účtu uvedené ve smlouvě částku 44 000 Kč.

10. Z listiny„ anonymizováno 5 slov číslo“ bylo zjištěno, že jsou zde zaevidovány platby v období od 18. 3. 2015 do 18. 10. 2015 celkem ve výši 15 400,78 Kč.

11. Z výzvy k zaplacení ze dne 16. 7. 2018, ze dne 17. 7. 2018, bylo zjištěno, že žalobce mínil vyzvat žalovanou k zaplacení dlužných splátek.

12. Z předžalobní výzvy ze dne 29. 11. 2021 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužných částek před podáním žaloby, a to do 15 dnů od odeslání výzvy. Výzva byla žalované zaslána dne 29. 11. 2021 na adresu uvedenou ve smlouvě (zjištěno z poštovního podacího archu ze dne 29. 11. 2021).

13. Z Vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek ze dne 25. 10. 2018, Prohlášení o splnění informační povinnosti úvěrujícího ze dne 27. 1. 2015, Předsmluvního formuláře ze dne 27. 1. 2015, Předsmluvních informací ze dne 27. 1. 201, žádosti o úpravu splátkového kalendáře ze dne 13. 5. 2018, včetně fotokopie průkazky uchazeče o zaměstnání, oznámení ze dne 14. 5. 2015, splátkového kalendáře ze dne 14. 5. 2015, soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

14. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 1. 12. 2016, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem.

17. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění novely provedené zákonem č. 43/2013 Sb. účinné od 25. 2. 2013, věřitel při uzavření smlouvy, ve které si sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

18. Princip odpovědného úvěrování, potažmo ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrana věřitele před nedobytností pohledávky, byl posílen novelou citovaného zákonného ustanovení provedenou zákonem č. 43/2013 Sb. zavedením sankce, nedostojí-li věřitel odborné péče při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Nedostojí-li tedy vysoce kvalifikované činnosti profesionál v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka, jak dovozuje soudní teorie i soudní praxe, při vymezení odborné péče (k tomu např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěry, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Zastává tedy takový výklad ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěru, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivně-aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

19. Soud nevzal za prokázáno, že žalobce při uzavření smlouvy posoudil s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. Žalobce zkoumal a ověřoval příjmovou stránku žalované, nezkoumal výdajovou stránku žalované, když se omezil toliko na uvedení ničím nepodložených částek, aniž by zkoumal, zda tyto částky skutečně reflektují poměry žalované. Žalobce dále uvedl, že mj. vycházel z informací o hodnocení klienta v registru NRKI a SOLUS, přičemž z registru NRKI však neplynou žádné relevantní informace. Žalobce si rovněž nijak neověřoval údaje poskytnuté žalovanou (např. o způsobu bydlení, výdajích na bydlení, které byly uvedeny pouze ve výši 2 500 Kč včetně dopravy a ostatních výdajů). O povinnosti doplnit svá skutková tvrzení a důkazy ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované byl žalobce v souladu s ustanovením § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poučen u ústního jednání ve věci, avšak tyto ani po poučení nedoplnil. Vzhledem k tomu, že žalobce neunesl břemeno tvrzení a důkazní ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, nezbývá než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o revolvingovém úvěru číslo ze dne 5. 2. 2015, pro rozpor se zákonem (shora citované ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb., § 580 odst. 1 OZ), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 OZ).

20. Soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že žalobce poskytl žalované dne 5. 2. 2015 převodem na žalovanou určený bankovní účet, jehož byla majitelem, celkem částku ve výši 44 000 Kč, žalovaná zaplatila celkem žalobci částku ve výši 15 400,78 Kč. Dále vzal soud za prokázáno, že předžalobní výzvou ze dne 29. 11. 2021 žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do 15 dnů ode dne odeslání této výzvy, když tato výzva byla žalované odeslána poštou dne 29. 11. 2021 na adresu uvedenou ve smlouvě.

21. Skutečnost, že by byla žalovaná vyzvána žalobcem k úhradě dlužné částky dříve, v řízení prokázána nebyla, neboť soudu byly doloženy pouze texty listin - výzev k zaplacení ze dne 16. 7. 2018, ze dne 17. 7. 2018, avšak nebyly označeny žádné důkazy k prokázání, že by tyto listiny byly odeslány do dispoziční sféry žalované. V tomto směru byl žalobce poučen v souladu s ustanovením § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. u ústního jednání ve věci, avšak žalobce ani po poučení ze strany soudu důkazní návrhy nedoplnil, resp. žádné listiny (podací arch, doručenku, apod.) nedoložil.

22. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě je možno vyhovět ani částečně. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě lze vyhovět pouze částečně. V řízení soud vzal dále za prokázané, že žalobce poskytl žalované plnění na základě neplatné smlouvy, a to částku 44 000 Kč, žalovaná uhradila před podáním žaloby částku 15 400,78 Kč (což žalobce dokládal kartou klienta, žalovaná však ani netvrdila a neprokazovala žádné úhrady, které by žalobcem či jeho předchůdcem nebyly zohledněny). Soud tedy konstatuje, že žalobce má v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytl žalované, proto soud žalobu shledal důvodnou ve vztahu k nezaplacené jistině ve výši 28 599,22 Kč (tj. 44 000 Kč minus 15 400,78 Kč). Soud vzal za prokázáno, že předchůdce žalobce vyzval žalovanou k plnění ve smyslu ustanovení § 1958 odst. 2 OZ předžalobní výzvou ze dne 29. 11. 2021, která jí byla odeslána dne 29. 11. 2021, lze tak shrnout, že se výzva dostala do dispozice žalované dne 2. 12. 2021; v této výzvě žalobce stanovil lhůtu k plnění v trvání 15 dnů od odeslání, tj. do 14. 12. 2021. Na základě uvedeného tak soud z částky ve výši 28 599,22 Kč rovněž přiznal žalobci – při absenci smluveného úroku z prodlení – dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 15. 12. 2021 do zaplacení (výrok ad. I tohoto rozsudku).

23. Ve výroku ad. I tohoto rozhodnutí přiznanou částku včetně příslušenství je žalovaná povinna zaplatit žalobci ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. – část věty před středníkem), kdy pro stanovení lhůty odlišné soud podmínky neshledal. Žalovaná sice žádala o možnost pohledávku splácet, avšak toto nebylo možno zohlednit, kdy navrhovala splátku ve výši 200 Kč měsíčně. Navrhovaná splátka je neadekvátní výši přiznané pohledávky včetně příslušenství, kdy žalobce by byl zkrácen na svém právu mít uhrazenu pohledávku včetně příslušenství v přiměřené lhůtě. Vyšší splátku by žalovaná dle názoru soudu nebyla s ohledem na její osobní a výdělkové poměry, jak je soudu popsala, schopna pravidelně hradit.

24. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. II tohoto rozhodnutí.

25. Výrok ad III. tohoto rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce v řízení byl v zásadě zcela neúspěšný. Žalované, které náleží právo na náhradu nákladů řízení a která není ve věci zastoupena, soud přiznal částku ve výši 300 Kč jako paušální náhradu hotových výdajů za účast u jednání dne 17. 5. 2022 dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb. Ve výroku ad. III tohoto rozhodnutí přiznanou částku je žalobce povinen zaplatit žalované ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. – část věty před středníkem), kdy pro stanovení lhůty odlišné soud podmínky neshledal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.