132 C 11/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Kulichovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného t. č. anonymizována tři slova obec část obce zastoupený zákonnou zástupkyní jméno příjmení , datum narození bytem adresa žalovaného o 987,37 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 987,37 Kč spolu se zákonným ročním úrokem z prodlení počínaje dnem vydání rozhodnutí do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne 26. 5. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 987,37 Kč. Žalobu žalobce odůvodnil skutečností, že ve dnech 9. 2. 2019, 27. 2. 2019 a 4. 4. 2019 byl žalovaný na útěku z DDŠ [obec] a byl převezen do DDÚ [obec] [část obce] O jeho zajištění byly informovány příslušné dětské domovy a byly vyzvány k zajištění převozu žalovaného. Tohoto nebyly schopny, když doprava pak byla obstarána vozidlem Policie České republiky a vyúčtována částka nákladů na převoz ve výši 447,61 Kč, resp. 223,80 Kč, resp. 315,96 Kč, celkem tedy 987,37 Kč. Doporučenými dopisy byla k zaplacení dlužné částky vyzvána také matka žalovaného [jméno] [příjmení] Ani žalovaný, ani jeho zákonná zástupkyně, tak neučinili. Spolu s dlužnou částkou požadoval žalobce úrok z prodlení od vydání rozhodnutí do zaplacení v zákonné výši.

2. Žalovaný se k věci dosud nevyjádřil.

3. Vzhledem ke skutečnosti, že se k jednání nedostavil žalobce, dále žalovaný, resp. zákonná zástupkyně žalovaného, když tato byla předvolána k jednání řádně a včas, svou neúčast u jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, žalobce svou neúčast neomluvil, soud jednal dle ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu v nepřítomnosti žalobce, žalovaného a její zákonné zástupkyně.

4. Po provedeném dokazování byl soudem zjištěn skutkový stav:

5. Ve dnech 9. 2. 2019, 27. 2. 2019 a 4. 4. 2019 byl žalovaný zajištěn hlídkou Policie České republiky poté, kdy byl v celostátním pátrání, resp. byl na útěku z DDŠ [obec] a byl převezen do DDÚ [obec] [část obce].

6. Po právním zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět. V daném případě došlo k útěkům žalovaného z dětského domova, když měl 13. V době doručování výzev k zaplacení nákladů na převoz byl třináctiletý. Soud má v daném ohledu za to, že vzhledem k věku žalovaného není dle ust. § 2920 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.) odpovědný za škodu, neboť dle soudu nebyl schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky. Soud má za to, že ve 13 letech si jen stěží dovede dítě uvědomit, že pokud uteče z výchovného ústavu, bude povinno za navrácení do tohoto výchovného ústavu zaplatit náklady na dopravu. Bezesporu si je dítě vědomo toho, že utíkat nemá, avšak náhrada škody, kterou žalobce požaduje, je ve vazbě na náklady za eskortu zpět do dětského domova, a soud má za to, že ve 13 letech si tohoto být žalovaný vědom zcela nemohl. Žaloba byla zamítnuta pro shora uvedené, a bylo by tedy nehospodárné jakkoliv dále provádět ve věci dokazování.

7. Výrokem II. bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, kdy zcela procesně úspěšný žalovaný náklady řízení neuplatňoval, tyto mu prokazatelně v souvislosti s předmětným řízením nevznikly.