132 C 19/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Kulichovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 162 592 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 93 162 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 23. 7. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 27 287 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 23. 7. 2024 do zaplacení, částku ve výši 42 143,70 Kč a úrok ve výši 78,08 % ročně z částky 99 668,15 Kč od 23. 7. 2027 do 13. 8. 2024 ve výši 4 548,72 Kč, úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 99 668,15 Kč od 14. 8. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 7. 2024 dosáhne částky 393 868 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 14. 7. 2025 se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky ve výši 162 592 Kč s odůvodněním, že žalobce uzavřel dne 20. 3. 2024 s žalovanou Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytnul žalované úvěr v celkové výši 100 000 Kč, byla ujednána nominální úroková sazba 78,08 % ročně. Žalobní návrh představuje:a) částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 119 051,34 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 99 668,15 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 19 383,19 Kč) s příslušenstvím.b) smluvní pokuty dle bodu 6.1.smlouvy v celkové výši 998,00 Kč s příslušenstvím.c) náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 400,00 Kč s příslušenstvím.d) smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 119 051,34 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 23.07.2024 do zaplacení, a to pouze k datu vyhotovení žaloby, tedy v kapitalizované výši 42 143,70 Kč.e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 99 668,15 Kč ode dne 23.07.2024 do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje úrok v nominální roční úrokové sazbě 78,08 % p.a. Za dobu od 91. dne prodlení žalovaného (tedy za dobu od 14.08.2024) žalobce v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 14.75 % p.a.Žalovaná dosud zaplatila žalobci částku ve výši 6 838 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. K jednání se nedostavila žalovaná, svou neúčast neomluvila. S ohledem na nepřítomnost žalované soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) bez její přítomnosti.

4. Ve věci byl zjištěn tento závěr o skutkovém stavu:

5. Dne 20. 3. 2024 byla žalované vyplacena částka 100 000 Kč a dne 22. 4. 2024 zaplatila žalovaná částku ve výši 6 838 Kč.

6. Po právním zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem a žalovanou nebylo prokázáno platné uzavření smlouvy o úvěru o poskytnutí finančních prostředků, když ujednání o poplatku za poskytnutí úvěrových prostředků představuje poplatek nepřiměřený, což není v souladu s ust. 113 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy zajištění spotřebitelského úvěru nesmí být k okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ve zcela zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky. Také lze odkázat za nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 199/11, kdy se v daném jedná o neoddělitelné ujednání ve smlouvě a znamená tak absolutní neplatnost smlouvy. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že žalované byla žalobcem poukázána částka ve výši 100 000 Kč, má soud za to, že lze vycházet z poskytnutí těchto finančních prostředků žalované, avšak nikoliv z titulu smlouvy o úvěru, ale soud si uvedené vyhodnotil v souladu s ust. § 2991 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.) jako bezdůvodné obohacení na straně žalované. Pokud pak bylo tvrzeno zaplacení částky žalovanou v celkové výši 6 838 Kč, zbývá k zaplacení částka ve výši 93 162 Kč a v tomto rozsahu, vč. příslušenství, bylo výrokem I. žalobě vyhověno.

7. Výrokem II. byly pro uvedené zamítnuty ostatní nároky uplatněné žalobcem s ohledem na skutečnost, že soud nevycházel z uzavřené smlouvy o úvěru, když tato nebyla co do zajištění uzavřena platně, nelze žalobci přiznat více než částku, která představuje reálnou hodnotu, kterou žalovaná obdržela a dosud nezaplatila. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.

8. Výrokem III. pak bylo rozhodnuto o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť převážně byla ve věci úspěšná žalovaná a ta náhradu nákladů řízení nepožadovala, prokazatelně jí nevznikla.