132 C 22/2020
č. j. 132 C 22/2020-44
V PLATNOSTIOkresní soud v Ostravě zamítl žalobu o vyúčtování televizního poplatku ve výši 3 780 Kč, protože žalovaný nebyl pasivně legitimován k nároku. Soud se opřel o § 101 odst. 3 o. s. ř., podle něhož je nárok na výplatu možný pouze v případě, že žalovaný je skutečným dlužníkem. Z důvodu nesouladu data narození žalovaného s dobou přihlášky k poplatku v lednu 1994 byl původní žalovaný označený chybně. Soud rozhodl, že žalobce nemá právní základ pro nárok, protože žalovaný nebyl v době vzniku závazku fyzickou osobou, která mohla být povinenou k zaplacení. Náklady řízení nebyly přiznány žádnému účastníkovi, protože žalovaný nevyčíslil nároky a neúčastnil se řízení.
Plný text
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Kulichovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 3 780 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3 780 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 633,02 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne 20. 10. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku ve výši 3 780 Kč. Svou žalobu odůvodnil skutečností, že v lednu 1994 došlo k přihlášení se poplatníka k platbě televizních poplatků ve vztahu k adrese adresa žalovaného ulice výše poplatku činila 135 Kč, a to od října 2017, kdy nebyl poplatek zaplacen až do ledna 2020, celkem tedy 3 780 Kč. Spolu s dlužnou částkou pak žalobce požadoval úrok z prodlení v kapitalizované výši, a to vždy od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do vyhotovení žaloby, tedy k 15. 10. 2020 v kapitalizované výši 633,02 Kč.
2. Žalovaný uvedl, že s žalobou nesouhlasí, v rámci svých povinností platby televizních a rozhlasových poplatků měl vždy splněny, ve vztahu k bytu na ulici ulice a číslo v obec část obce došlo k nahlášení nového majitele, když prodej proběhl 21. 4. 2016, 14. 7. 2017 pak se žalovaný nahlásil k platbě televizních poplatků na nových adresách. S dlužnou částkou nesouhlasí, své závazky vždy plnil.
3. V souladu s ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) soud rozhodl o věci v nepřítomnosti obou účastníků, když tito byli předvoláni řádně a včas, k jednání se nedostavili, neúčast neomluvili a nebyl dán procesní prostor pro postup dle ust. § 110 o. s. ř., když vzhledem ke genezi případu a zjevné absenci pasivní legitimace žalovaného, bylo namístě o věci meritorně rozhodnout.
4. Provedeným dokazováním byl zjištěn tento závěr o skutkovém stavu:
5. Přihláškou k televizním poplatkům ve vztahu k bytu na adrese adresa bylo zjištěno, že tato byla učiněna od ledna 1994 (jméno) bez udání data narození.
6. Po právním zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět, žalobu zamítl v celém rozsahu. V průběhu řízení bylo s žalobcem opakovaně konzultováno přesnější označení žalovaného, když bylo soudem zjištěno, že ve vztahu k adrese adresa, narozeného datum nebo celé jméno žalovaného, narozeného datum. Žalobce primárně označil jako žalovaného osobu nikoliv narozenou v r. rok, následně pak ve vyjádření ze dne 1. 3. 2021 jednoznačně označil jako žalovaného celé jméno žalovaného, datum narození, bytem adresa žalovaného. V daném ohledu má soud za to, že vzhledem k datu přihlášky, a to leden 1994 a data narození žalovaného r. 1983, je zcela patrno, že ve svých jedenácti letech mohl jen stěží učinit přihlášku k televizním poplatkům, z geneze řízení je vysoce pravděpodobné, že tímto poplatníkem byl otec žalovaného celé jméno žalovaného, datum narození, pokud však žalobce trval na označení žalovaného, a to celé jméno žalovaného, datum narození, soud shledal, že takto označený žalovaný není ve sporu pasivně legitimován a z důvodu absence pasivní legitimace tak žalobu v celém rozsahu zamítl, a to také mimo jiné ve světle argumentace žalovaného, kterou však vnímá v uvedeném podpůrně.
7. Výrokem II. pak bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy zcela úspěšný žalovaný má nárok na plnou náhradu nákladů řízení, tyto náklady však žalovaný nepožadoval, nevyčíslil, k jednání se nedostavil. Soud tak rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.