132 C 7/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Kulichovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 31 503 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 4 738 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 24. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 17 763 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 24. 11. 2023 do zaplacení, částku ve výši 9 002 Kč a úrok ve výši 62,11 % ročně z částky 18 194,84 Kč od 24. 11. 2023 do 17. 12. 2023 ve výši 725,04 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 18 194,84 Kč od 18. 12. 2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 24. 11. 2023 dosáhne částky 65 433 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 11. 3. 2025 se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky ve výši 31 503 Kč s odůvodněním, že žalobce uzavřel dne 2. 7. 2022 s žalovanou Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytnul žalované úvěr v celkové výši 20 000 Kč, byla ujednána nominální úroková sazba 62,11 % ročně. Žalobní návrh představuje:- částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 20 989,52 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 18 194,84 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 2 794,68 Kč) s příslušenstvím,- smluvní pokutu v celkové výši 998,00 Kč s příslušenstvím,- náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 400,00 Kč s příslušenstvím,- smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 20 989,52 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 24.11.2023 do zaplacení, pouze však k datu vyhotovení této žaloby, tedy ve výši 9 002,00 Kč,- úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 18 194,84 Kč ode dne 24.11.2023 do zaplacení v nominální roční úrokové sazbě 62,11 % p.a. za dobu od 91. dne prodlení žalovaného (tedy za dobu od 18.12.2023), a to v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 15,00 % p.a.,- úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr ve výši celkem 114,00 Kč (Podle přílohy č. 1 smlouvy činila tato úhrada za pojištění částku 38,00 Kč měsíčně a tvořila součást všech splátek úvěru. Do dnešní doby zůstala neuhrazena měsíční úhrada za pojištění obsažená ve splátkách č. 14, 15, 16, tedy úhrada za pojištění v celkové výši 3x 38,00 Kč).Žalovaná dosud zaplatila žalobci částku ve výši 15 262 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. K jednání se nikdo z účastníků ani jejich zástupců nedostavil, když zástupce žalobce svou neúčast u jednání písemně omluvil. S ohledem na nepřítomnost účastníků a jejich zástupců soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Ve věci byl zjištěn tento závěr o skutkovém stavu:

5. Dne 2. 7. 2022 byla žalované vyplacena částka 20 000 Kč a v rozmezí od 15. 8. 2022 do 14. 8. 2023 zaplatila celkem 15 262 Kč.

6. Po právním zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem a žalovanou nebylo prokázáno platné uzavření smlouvy o úvěru o poskytnutí finančních prostředků, když ujednání o poplatku za poskytnutí úvěrových prostředků představuje poplatek přesahující částku samotného úvěru, což není v souladu s ust. 113 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy zajištění spotřebitelského úvěru nesmí být k okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ve zcela zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky. Také lze odkázat za nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 199/11, kdy se v daném jedná o neoddělitelné ujednání ve smlouvě a znamená tak absolutní neplatnost smlouvy. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že žalované byla žalobcem poukázána částka ve výši 20 000 Kč, má soud za to, že lze vycházet z poskytnutí těchto finančních prostředků žalované, avšak nikoliv z titulu smlouvy o úvěru, ale soud si uvedené vyhodnotil v souladu s ust. § 2991 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.) jako bezdůvodné obohacení na straně žalované. Pokud pak bylo již také tvrzeno zaplacení částky žalovanou v celkové výši 15 262 Kč, zbývá k zaplacení částka ve výši 4 738 Kč a v tomto rozsahu, vč. příslušenství, bylo výrokem I. žalobě vyhověno.

7. Výrokem II. byly pro uvedené zamítnuty ostatní nároky uplatněné žalobcem s ohledem na skutečnost, že soud nevycházel z uzavřené smlouvy o úvěru, když tato nebyla co do zajištění uzavřena platně, nelze žalobci přiznat více než částku, která představuje reálnou hodnotu, kterou žalovaná obdržela a dosud nezaplatila. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.

8. Výrokem III. pak bylo rozhodnuto o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť převážně byla ve věci úspěšná žalovaná a ta náhradu nákladů řízení nepožadovala, prokazatelně jí nevznikla.