136 C 27/2024

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Snášelovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 124 359 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 783 Kč s 12,75% zákonným úrokem z prodlení z částky 17 783 Kč od 13. 11. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 90 479 Kč, dále co do zákonného úroku z prodlení z částky 108 262 Kč ve výši 14,75 % ročně od 14. 6. 2024 do 12. 11. 2024, co do 14,75% zákonného úroku z prodlení z částky 90 479 Kč od 13. 11. 2024 do zaplacení, co do pohledávky ve výši 16 097,40 Kč, co do úroku ve výši 62,47 % p. a. z částky 33 987,19 Kč od 14. 6. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 137 736 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne 26. 11. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 108 262 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 108 262 Kč ve výši 14,75 % ročně od 14. 6. 2024 do zaplacení, dále požadovala pohledávku ve výši 16 097,40 Kč a úrok ve výši 62,47 % p. a. z částky 33 987,19 Kč od 14. 6. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 137 736 Kč. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že mezi ní jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, a žalovaný tuto smlouvu podepsal dne 26. 3. 2018, na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 35 000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne 28. 3. 2018 a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 83,85 % p. a. splácet v 60měsíčních splátkách ve výši 1 913 Kč splatných vždy k sedmnáctému dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem dubnem 2018, to vše dle splátkového kalendáře, který tvoří přílohu oznámení žalobce o schválení úvěru a toto oznámení bylo žalovanému následně zasláno na dodejku. Žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného řádně hradit úvěr na základě dokladu a informací získaných od žalovaného a databázi umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Na základě uvedených údajů a informací z dotazovaných registrů a na základě provedeného scoringu klienta žalobkyně úvěr schválila. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy, ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, do data zesplatnění celého úvěru byly žalobci uhrazeny částky 1 913 Kč dne 17. 4. 2018, částka 1 913 Kč dne 17. 5. 2018, částka 1 913 Kč dne 19. 6. 2018, částka 1 913 Kč dne 18. 7. 2018, částka 1 913 Kč dne 17. 8. 2018, částka 1 913 Kč dne 18. 9. 2018, částka 1 913 Kč dne 17. 10. 2018, částka 1 913 Kč dne 19. 11. 2018 a částka 1 913 Kč dne 17. 12. 2018. Žalovaný dluží žalobkyni na základě uzavřené smlouvy částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 97 563 Kč, smluvní pokutu ve výši 499 Kč s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 10 200 Kč s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 97 563 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou počínaje dnem 14. 6. 2024 do zaplacení, přičemž žalobce požaduje žalobou smluvní pokutu ve výši celkem 16 097,40 Kč k datu vyhotovení žaloby a dlužná částka se skládá dále z úroků za poskytnutí úvěru, z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 33 987,19 Kč.

2. V průběhu řízení žalobkyně doplnila skutková tvrzení týkající se ověřování průběhu schopnosti žalovaného coby spotřebitele s tím, že zkoumání úvěruschopnosti ze strany žalobkyně považuje za zcela dostačující.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Žalovaný se k jednání nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

5. Právní zástupce žalobkyně u jednání na žalobě v celém rozsahu setrval s tím, že žalovaný od podání žaloby nic požadované částky neuhradil.

6. Na základě provedených důkazů soud dospěl k těmto relevantním skutkovým zjištěním:Z listiny označené Návrh na uzavření smlouvy o úvěru – smlouva o úvěru soud vzal za prokázáno, že dne 26. 3. 2018 byla uzavřena mezi žalobkyní, coby poskytovatelem a žalovaným, coby klientem, smlouva o úvěru, v níž byla sjednána celková výše úvěru v částce 35 000 Kč a částka, kterou má žalovaný coby klient zaplatit ve výši 114 780 Kč. Doba trvání úvěru v případě řádného a včasného plnění povinnosti ze smlouvy byla sjednána v délce 60 měsíců. Bylo dohodnuto, že žalobkyně poskytne žalovanému spotřebitelský úvěr s tím, že se jedná o úvěr bezúčelový, a to na účet č. , č. účtu, , byly sjednaný splátky ve výši celkem 1 913 Kč, počet splátek 60, výše předpokládané roční procentní sazby nákladů RPSN na úvěr 83,85 %.Z listiny Hodnocení klienta soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalobkyně vystavila listinu hodnocení klienta, kterou dne 26. 3. 2018 žalovaný podepsal s tím, že v této listině jsou uvedeny pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného 13 500 Kč, druh příjmu ze zaměstnání, celkem příjmy 13 500 Kč, životní minimum 3 410, bydlení, nájemné, inkaso 2 400, celkové výdaje 5 810, volné zdroje 6 690.Z listiny Výpis záznamu z registru SOLUS soud vzal za prokázáno, že v registru SOLUS žalobce vyhledával údaje pro klienta - žalovaného dne 19. 3. 2018 a nebyly zjištěny žádné dluhy žalovaného.Z listiny Prohlášení klientů, informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru soud vzal za prokázáno, že žalovaný podepsal dne 26. 3. 2018 toto prohlášení, v němž potvrdil, že se seznámil s veškerými informacemi dle § 92 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, že nemá žádné dluhy vůči jakékoliv třetí osobě, nenachází se v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku a že veškeré údaje, které z jeho strany budou uvedeny ve smlouvě, jakož i veškeré informace, které souvisí s touto smlouvou poskytl či poskytne poskytovateli, jsou pravdivé a úplné.Z listiny Doklad o vyplacení úvěru soud vzal za prokázáno, že dne 28. 3. 2018 byla připsána platba ve výši 35 000 Kč na účet č. , č. účtu, z účtu č. , č. účtu, .Z listiny Výplatní lístek za měsíc 1/2018 soud vzal za prokázáno, že žalovaný , Jméno žalovaného, měl čistou mzdu za měsíc leden 2018 ve výši 14 410 Kč.Z Výplatního lístku za měsíc 2/2018 soud vzal za prokázáno, že žalovaný měl čistou mzdu k výplatě za měsíc únor 2018 ve výši 11 802 Kč.Z Potvrzení ze dne 26. 3. 2018 soud vzal za prokázáno, že 26. 3. 2018 zaměstnavatel žalovaného , právnická osoba, potvrdil, že žalovaný je jejím zaměstnancem od 1. 3. 2017 a mzdu pobírá v hotovosti vždy k patnáctému dni běžného měsíce.Z Mzdového výměru k pracovní smlouvě soud vzal za prokázáno, že s účinností od 1. 1. 2018 žalovaný pobírá mzdu ve výši 74 Kč/hod.Z Dodatku č. , hodnota, pracovní smlouvy z 15. 12. 2017 soud vzal za prokázáno, že pracovní poměr žalovaného u společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , s. r. o. byl sjednán na dobu určitou od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 a tento dodatek činí nedílnou součást pracovní smlouvy ze dne 1. 3. 2017.Z Pracovní smlouvy z 1. 3. 2017 soud vzal za prokázáno, že žalovaný je zaměstnán u společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , s. r. o.Z Potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance soud vzal za prokázáno, že zaměstnavatel žalovaného společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , s. r. o. dne 26. 3. 2018 potvrdila, že žalovaný je její zaměstnanec, který za poslední 3 kalendářní měsíce od 1. 12. 2017 do 28. 2. 2018 měl čistý měsíční příjem ve výši 13 516 Kč.Z listiny Předsmluvní formulář má soud za prokázáno, že žalovaný dne 26. 3. 2018 podepsal předsmluvní formulář vztahující se ke smlouvě o úvěru, která měla být uzavřena mezi žalobkyní, coby poskytovatelem úvěru a žalovaným coby klientem. Jednalo se o formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru v rámci těchto informací o spotřebitelském úvěru byly popsány mimo jiné základní podmínky čerpání úvěru, doba trvání spotřebitelského úvěru, celková výše spotřebitelského úvěru 35 000 Kč, dále celková částka, kterou je třeba zaplatit, a to 114 760 Kč, dále doba trvání spotřebitelského úvěru 60 měsíců, splátky, a to 60 měsíčních splátek po 1 913 Kč, dále pak výše RPSN 83,85 % a náklady spotřebitelského úvěru.Z Výzvy k zaplacení a s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru soud vzal za prokázáno, že dne 12. 6. 2024 žalobkyně upozornila žalovaného na možnost zesplatnění celého úvěru vzhledem k tomu, že ze strany žalovaného nebyly řádně hrazeny splátky a ocitl se v prodlení s úhradou splátek úvěru v souvislosti s uzavřenou smlouvou č. , hodnota, . Žalovaný byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru a byl vyzván k úhradě veškerých dlužných splátek.Z Oznámení z 12. 6. 2024 soud vzal za prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému oznámení ohledně dlužné částky, kterou má uhradit, a to v celkové výši 108 262 Kč a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do 10 dnů od odeslání tohoto oznámení z 12. 6. 2024, byl upozorněn, že v případě, že takto neučiní, může žalobkyně přistoupit k vymáhání svých pohledávek v soudním řízení.Z listiny Karta klienta soud vzal za prokázáno, že dne 28. 3. 2018 byla žalovanému vyplacena částka ve výši 35 000 Kč, žalovaný splatil částku 17 217 Kč, jeho zaměstnavatelem je společnost , právnická osoba, , adresa trvalého bydliště žalovaného je , adresa, a kontaktní adresa žalovaného je , adresa, .Z listiny Oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, soud vzal za prokázáno, že dne 29. 3. 2018 žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 26. 3. 2018 s tím, že přílohou tohoto oznámení o schválení úvěru je splátkový kalendář vztahující se k uzavřené smlouvě.Z Předžalobní výzvy ze dne 6. 11. 2024 soud vzal za prokázáno, že žalovaný byl ze strany žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 6. 11. 2024 vyzván v úhradě dlužné částky ve výši 108 262 Kč s příslušenstvím do 15 dnů od data odeslání předžalobní výzvy.Z Podacího archu soud vzal za prokázáno, že dne 6. 11. 2024 byla prostřednictvím , právnická osoba, odeslána žalovanému předžalobní výzva a předžalobní výzva se dostala do dispoziční sféry žalovaného.

7. Z nesporných skutkových tvrzení soud vzal za prokázáno, že žalovanému byl poskytnut ze strany žalobkyně úvěr ve výši 35 000 Kč, žalovaný žalobkyni uhradil částku 17 217 Kč, dosud žalobkyni nevrátil částku 17 783 Kč.

8. Z jiných v řízení provedených, avšak v rozsudku neuvedených důkazů, a to: vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek, přílohy č. , hodnota, vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek, úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, občanský průkaz, přehled svolení k inkasu, dodejky soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí ve věci samé.

9. Na základě provedených důkazů soud nemá za prokázáno, že by žalobkyně při uzavření smlouvy posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by poskytovatel úvěru řádně ověřoval schopnost žalovaného úvěr splácet, zejména řádně neověřoval výdaje žalovaného, a to výdaje za bydlení, náklady spojené s bydlením, výdaje za jídlo, dopravu, léky, telefon, výdaje na úhradu základních životních potřeb před uzavřením smlouvy o úvěru, tak nebyla ze strany žalobkyně coby věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by žalobkyně posoudila dostatečně s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, tak dle názoru soudu žalobkyně nesplnila své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného a soud s ohledem na to dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne 26. 3. 2018 je smlouva neplatná. Žalobkyně dostatečně nezjistila především výdaje žalovaného coby spotřebitele, nesplnila tak svou povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy nesplněním této povinnosti má v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Soud byl připraven žalobkyni u jednání soudu poučit dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., a to k doplnění tvrzení a navržení důkazů, avšak žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili. Touto svou neúčastí způsobili, že ze strany soudu nemohlo být poskytnuto žalobkyni u jednání poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř.

10. Po provedeném dokazování soud učinil tento závěr o zjištěném skutkovém stavu:Žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatné smlouvy o úvěru ze dne 26. 3. 2018 na bankovní účet žalovaného částku 35 000 Kč, žalovaný přijal částku 35 000 Kč bez právního důvodu, částka 35 000 Kč se dostala do dispozice žalovaného, z tohoto peněžitého plnění žalovaný vrátil žalobkyni částku 17 217 Kč a na úkor žalobkyně se bezdůvodně obohatil o částku 17 783 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 6. 11. 2024 byl žalovaný vyzván k vydání bezdůvodného obohacení, předžalobní výzva se dostala do dispoziční sféry žalovaného, žalovaný poté nic neuhradil a nadále dluží žalobkyni částku 17 783 Kč.

11. Po provedeném dokazování soud posuzoval zjištěný skutkový stav v souladu s ustanovením § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), v souladu s ustanovením § 2993 o. z., v souladu s ustanovením § 1908 o. z., dále v souladu s ustanovením § 86 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná jen částečně. V řízení bylo provedenými důkazy prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění na základě neplatné smlouvy o úvěru z 26. 3. 2018, že žalovaný plnění ve výši 35 000 Kč bez právního důvodu přijal a uhradil žalobkyni pouze částku 17 217 Kč a o částku 17 783 Kč se bezdůvodně obohatil. Žalobkyně má proto v souladu s ustanovením § 2991 o. z. a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytla žalovanému. Soud tak dospěl k závěru, že co se týče neplatné smlouvy z 26. 3. 2018, tak je žalovaný povinen vrátit plnění, které přijal bez právního důvodu ve výši celkem 17 783 Kč. Zaplatil-li žalovaný z neplatné smlouvy žalobkyni částku ve výši 17 217 Kč, tak je nutno toto plnění i bez námitky žalovaného započíst na jistinu, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit. V řízení bylo provedenými důkazy také prokázáno, že předžalobní výzva z 6. 11. 2024 se dostala do dispoziční sféry žalovaného, žalovaný neuhradil dlužnou částku a počínaje dnem 13. 11. 2024 se dostal do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení. Soud tak přiznal žalobkyni vedle jistiny ve výši 17 783 Kč také zákonný úrok z prodlení z této částky od 13. 11. 2024 do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když počínaje dnem 13. 11. 2024 se žalovaný v souladu s ustanovením § 1970 o. z. dostal do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení, výše zákonného úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil a ani ničím neprokázal, že by cokoliv z bezdůvodného obohacení ve výši 17 783 Kč žalobkyni již vrátil.

12. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, neboť nárok v tomto rozsahu ze strany žalobkyně požadovaný je založen na absolutně neplatné smlouvě o úvěru. Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, tak nemohou být platná ani vedlejší ujednání týkající se úroku poplatků, smluvních pokut a nákladů. Soud proto ve zbývajícím nárok žalobkyně shledal za nedůvodný a v rozsahu uvedeném ve výroku II. rozsudku žalobu částečně zamítl.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Soud rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému prokazatelně dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

14. Lhůta k plnění je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.