140 C 62/2020

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 296 999 Kč s příslušenstvím a částky 413 107 Kč spolu s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 830 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 14. 10. 2020 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do pohledávky ve výši 215 860 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 272 400 Kč ve výši 10% ročně od 12.8.2019 do 14.08.2019 ve výši 151,33 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 266 900 Kč ve výši 10% ročně od 15.08.2019 do 18.09.2019 ve výši 2 594,86 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 256 900 Kč ve výši 10% ročně od 19.09.2019 do 27.11.2019 ve výši 4 995,28 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 251 770 Kč ve výši 10% ročně od 28.11.2019 do 27.12.2019 ve výši 2 098,08 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 246 640 Kč ve výši 10% ročně od 28.12.2019 do 28.01.2020 ve výši 2 192,36 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 241 510 Kč ve výši 10% ročně od 29.01.2020 do 02.03.2020 ve výši 2 280,93 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 236 380 Kč ve výši 10% ročně od 03.03.2020 do 25.03.2020 ve výši 1 510,21 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 231 250 Kč ve výši 10% ročně od 26.03.2020 do 26.04.2020 ve výši 2 055,56 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 226 120 Kč ve výši 10% ročně od 27.04.2020 do 26.05.2020 ve výši 1 884,33 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 220 990 Kč ve výši 10% ročně od 27.05.2020 do 09.07.2020 ve výši 2 700,99 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 215 860 Kč ve výši 10% ročně od 10.07.2020 do zaplacení, pohledávky ve výši 81 139,54 Kč a pohledávky ve výši 1 200 Kč, pohledávky ve výši 270 906 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 355 276 Kč ve výši 10% ročně od 13.08.2019 do 14.08.2019 ve výši 98,69 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 349 776 Kč ve výši 10% ročně od 15.08.2019 do 18.09.2019 ve výši 3 400,60 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 339 776 Kč ve výši 10% ročně od 19.09.2019 do 27.11.2019 ve výši 6 606,76 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 334 646 Kč ve výši 10% ročně od 28.11.2019 do 27.12.2019 ve výši 2 788,72 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 329 516,00 Kč ve výši 10% ročně od 28.12.2019 do 24.01.2020 ve výši 2 562,90 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 324 386 Kč ve výši 10% ročně od 25.01.2020 do 26.02.2020 ve výši 2 973,54 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 319 256 Kč ve výši 10% ročně od 27.02.2020 do 25.03.2020 ve výši 2 483,10 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 314 126 Kč ve výši 10% ročně od 26.03.2020 do 26.04.2020 ve výši 2 792,23 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 308 996 Kč ve výši 10% ročně od 27.04.2020 do 29.05.2020 ve výši 2 832,46 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 303 866 Kč ve výši 10% ročně od 30.05.2020 do 09.07.2020 ve výši 3 460,70 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 298 736 Kč ve výši 10% ročně od 10.07.2020 do 13.10.2020 a zákonný úrok prodlení z částky 270 906 Kč ve výši 10% ročně od 14.10.2020 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 27 830 Kč od 14.10.2020 do zaplacení a pohledávky ve výši 114 371,05 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 27. 10. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 215 860 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku v prodlení, smluvní pokuty ve výši 81 139,54 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že uzavřela dne 1. 11. 2017 s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 110 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v 60 měsíčních splátkách ve výši 5 130 Kč splatných vždy k 21. dni každého kalendářního měsíce počínaje prosinec 2017 Smlouva o zápůjčce byla uzavřena mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti. Do data zesplatnění celé zápůjčky žalovaný uhradil částku v celkové výši 87 210 Kč. Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, došlo k automatickému zesplatnění úvěru podle bodu 8.4. smlouvy a dosud nesplacená jistina a nezaplacené úroky z úvěru se staly součástí nové jistiny. V důsledku prodlení žalovaného se splácením půjčky před zesplatněním vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 8.1 a), b) smlouvy ve výši 10 413 Kč, tj. 410,40 Kč za každou splátku, s níž se žalovaný ocitne v prodlení o 15 dnů. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek č. 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 12, 13, 14, 17, 18, 19. Dále v souladu se smlouvou má žalobkyně právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 666,90 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení v délce 30 dnů. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek č. 6, 7, 8, 10, 13, 17, 18. V důsledku prodlení žalovaného o více jak 60 dnů došlo k automatickému zesplatnění celé zápůjčky v souladu s bodem 8.

3. Žalovaný se dostal do tohoto prodlení s úhradou splátky č. 18 splatné dne 21. 5. 2019. Ke dni 21. 7. 2019 tak došlo k zesplatnění celé zápůjčky. Výše nové jistiny zápůjčky činila 220 590 Kč. Žalovaný byl povinen uhradit tuto novou jistinu nejpozději dne 22. 7. 2019. Pokud žalovaný neuhradí novou jistinu zápůjčky ani ve lhůtě 10 dnů od jejího zesplatnění, je žalovaný povinen podle bodu 8.5. smlouvy zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 25 % z aktuální výše dlužné nové jistiny zápůjčky ke dni vzniku povinnosti žalovaného zaplatit tuto smluvní pokutu. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 52 397,50 Kč, přičemž tato se stala splatnou v den následující po vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Článek 8.7. smlouvy stanoví, že v případě, že nebude zaplacena částka odpovídající nové jistině zápůjčky ani v den následujícím po dni, kdy k zesplatnění došlo, vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové jistiny zápůjčky za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil celou novou jistinu zápůjčky po zesplatnění zápůjčky ve shora uvedené lhůtě splatnosti, vzniklo žalobkyni rovněž právo na zaplacení této smluvní pokuty dle článku 8.7. smluvních ujednání smlouvy o zápůjčce ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny zápůjčky, tedy z částky 220 590 Kč, za každý den prodlení žalovaného s její úhradou počínaje od 23. 7. 2019 až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném i zaplacení této smluvní pokuty vypočtené k datu vyhotovení žaloby v celkové výši 81 139,54 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva.

2. Druhou původně samostatně podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 225 630 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku v prodlení, smluvní pokuty ve výši 114 371,05 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že uzavřela dne 18. 3. 2019 s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 110 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v 60 měsíčních splátkách ve výši 5 130 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje dubnem 2019 Smlouva o zápůjčce byla uzavřena mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti. Do data zesplatnění celé zápůjčky žalovaný uhradil dne 12. 6. 2019 částku 5 130 Kč. Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, došlo k automatickému zesplatnění úvěru podle bodu 8.4. smlouvy a dosud nesplacená jistina a nezaplacené úroky z úvěru se staly součástí nové jistiny. V důsledku prodlení žalovaného se splácením půjčky před zesplatněním vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 8.1 a), b) smlouvy ve výši 2 564 Kč, tj. 410,40 Kč za každou splátku, s níž se žalovaný ocitne v prodlení o 15 dnů. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek č. 1, 2, 3. Dále v souladu se smlouvou má žalobkyně právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 666,90 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení v délce 30 dnů. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek č. 1, 2. V důsledku prodlení žalovaného o více jak 60 dnů došlo k automatickému zesplatnění celé zápůjčky v souladu s bodem 8.

3. Žalovaný se dostal do tohoto prodlení s úhradou splátky č. 17 splatné dne 22. 5. 2019. Ke dni 22. 7. 2019 tak došlo k zesplatnění celé zápůjčky. Výše nové jistiny zápůjčky činila 302 670 Kč. Žalovaný byl povinen uhradit tuto novou jistinu nejpozději dne 23. 7. 2019. Pokud žalovaný neuhradí novou jistinu zápůjčky ani ve lhůtě 10 dnů od jejího zesplatnění, je žalovaný povinen podle bodu 8.5. smlouvy zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 25 % z aktuální výše dlužné nové jistiny zápůjčky ke dni vzniku povinnosti žalovaného zaplatit tuto smluvní pokutu. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 70 542,50 Kč, přičemž tato se stala splatnou v den následující po vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Článek 8.7. smlouvy stanoví, že v případě, že nebude zaplacena částka odpovídající nové jistině zápůjčky ani v den následujícím po dni, kdy k zesplatnění došlo, vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové jistiny zápůjčky za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil celou novou jistinu zápůjčky po zesplatnění zápůjčky ve shora uvedené lhůtě splatnosti, vzniklo žalobkyni rovněž právo na zaplacení této smluvní pokuty dle článku 8.7. smluvních ujednání smlouvy o zápůjčce ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny zápůjčky, tedy z částky 302 670 Kč, za každý den prodlení žalovaného s její úhradou počínaje od 24. 7. 2019 až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném i zaplacení této smluvní pokuty vypočtené k datu vyhotovení žaloby v celkové výši 114 371,05 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva.

3. Obě žaloby byly usnesením ze dne 8. 12. 2020 č.j. 140 C 62/2020-29 ke společnému řízení.

4. K ústnímu jednání dne 15. 4. 2021 se nedostavil žalovaný, ačkoli byl řádně a včas předvolán. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), v nepřítomnosti žalovaného.

5. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním.

6. Ze Smlouvy o revolvingové podnikatelské zápůjčce [číslo] soud zjistil: Žalobkyně jako zapůjčitel podepsala s žalovaným jako vydlužitelem dne 1. 11. 2017 Smlouvu o revolvingové podnikatelské zápůjčce [číslo]. Žalovaný byl ve smlouvě označen svým jménem a příjmením, adresou podnikání, která byla shodná s adresou trvalého bydliště i s korespondenční adresou, svým rodným číslem a identifikačním číslem. Dále bylo uvedeno jeho telefonní číslo, email, číslo účtu a kód banky. V Oddíle I. Smlouvy – Parametry poskytované zápůjčky požádal žalovaný žalobkyni o investiční zápůjčku (podnikatelský účel zápůjčky) ve výši 110 000 Kč s tím, že výše sjednaného úroku za poskytnutí zápůjčky bude činit 197 800 Kč, celková částka splacená vydlužitelem za poskytnutí zápůjčky bude 307 800 Kč, výše měsíčních splátek 5 130 Kč, počet splátek 60 se splatností vždy nejpozději 21. den kalendářního měsíce. Výše každého revolvingu bude činit 110 000 Kč, výše sjednaného úroku za poskytnutí každého revolvingu 197 800 Kč, celková částka splacená Vydlužitelem po poskytnutí revolvingu 307 800 Kč, výše měsíčních splátek 5 130 Kč, počet splátek 60 se splatností vždy nejpozději 21. dne kalendářního měsíce. Oddíl II. Smlouvy – Smluvní ujednání Smlouvy o revolvingové podnikatelské zápůjčce stanovil: Za níže uvedených sjednaných podmínek Zapůjčitel poskytne Vydlužiteli peněžní prostředky ve sjednané výši. Vydlužitel se zavazuje Zapůjčiteli tuto zápůjčku a sjednaný úrok za poskytnutí zápůjčky vrátit ve sjednaných splátkách (čl. 1). Po uzavření této smlouvy provede Zapůjčitel posouzení schopnosti Dlužníků splácet zápůjčku. … Schválení vyplacení zápůjčky oznámí Zapůjčitel Dlužníkům písemným Oznámením o schválení zápůjčky doručeným pouze k rukám Vydlužitele, jehož součástí bude i splátkový kalendář (čl. 1). Zápůjčka je poskytována pro podnikatelské účely vydlužitele (čl. 1). Za poskytnutí zápůjčky se Vydlužitel zavazuje zaplatit Zapůjčiteli sjednaný úrok uvedený v oddíl I. této smlouvy. Úrok byl stranami sjednán pevnou částkou, kdy se jedná o částku za celou dobu splácení zápůjčky v řádném termínu (čl. 2). Vydlužitel se zavazuje splatit Zapůjčiteli zápůjčku a sjednaný úrok za poskytnutí zápůjčky (čl. 2). Část 3. Revolving - čl. 3 stanovil, že pokud Vydlužitel splatí vždy všechny splátky poskytnuté zápůjčky, bude za podmínek schválení ze strany Zapůjčitele Zapůjčitelem poskytnut sjednaný revolving. Vydlužitel tímto žádá o poskytování revolvingů. Revolving může být za sjednaných podmínek poskytován opakovaně. Část 5. stanovila práva a povinnosti Dlužníků. Dlužníci se zavazují vrátit poskytnutou zápůjčku Zapůjčiteli a zaplatit Zapůjčiteli sjednaný úrok za poskytnutí zápůjčky, a to v dohodnutých měsíčních splátkách na účet Zapůjčitele. V každé splátce je zahrnuta platba jistiny poskytnuté zápůjčky (revolvingu) a platba sjednaného úroku. Postupně se však mění poměr mezi splátkou jistiny a úroku. Tento poměr je u jednotlivých splátek zápůjčky (revolvingu) uveden ve splátkovém kalendáři. Splátka se považuje za řádně uhrazenou, je-li uhrazena ve Lhůtě splatnosti této splátky. Část 6. Výpověď revolvingu sjednávala uzavření smlouvy na dobu neurčitou a podmínky výpovědi Smlouvy. Část 7. obsahuje Čestné prohlášení dlužníků, že nemají žádné ručitelské nebo nesplněné závazky či dluhy, nebyla ke dni podpisu této smlouvy na ně podána žaloba, vydána exekuční titul na peněžité plnění, vedeno exekuční řízení či řízení o výkonu rozhodnutí a ani podán insolvenční návrh, dlužník se nenachází v úpadku ani ve stavu hrozícího úpadku, nenastala u dlužníka překážka podle § 46 odst. 1 a 2 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, veškeré uvedené údaje jsou úplné a pravdivé a tuto smlouvu neuzavírá v tísni. Část 8. Sankce stanovila: 8.

1. V případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než: a) patnáct (15) dnů po termínu splatnosti vzniká povinnost Dlužníků zaplatit Zapůjčiteli smluvní pokutu ve výši 8 % z výše dlužné splátky, a dále b) třicet (30) dnů po termínu splatnosti vzniká povinnost Dlužníků zaplatit Zapůjčiteli, nad rámec smluvní pokuty uvedené v předchozím bodě, smluvní pokutu ve výši 13 % z výše dlužné splátky. 8.

2. Smluvní pokuty dle článku 8.1 Smluvních ujednání Smlouvy jsou splatné do deseti (10) dnů ode dne vzniku povinnosti Dlužníků k jejich zaplacení. 8.

3. V případě, že nebudou uhrazeny dvě (2) splátky dle aktuálního splátkového kalendáře řádně a včas, nebo v případě, že se Dlužníci ocitnou v prodlení s úhradou jedné splátky nebo její části déle než šedesát (60) dnů: a) je Zapůjčitel oprávněn odepřít plnění veškerých svých závazků (povinností) ze Smlouvy, b) automaticky dojde k zesplatnění zápůjčky (stávají se okamžitě splatnými veškeré splátky zápůjčky (včetně případných revolvingů) až do konce sjednaného splátkového kalendáře zápůjčky (včetně případných revolvingů), tedy jak jistina zápůjčky (včetně případných revolvingů), tak běžný úrok zápůjčky (a případných revolvingů) zahrnutý do těchto splátek), 8.

4. V případě, že způsobem sjednaným v této Smlouvě dojde k zesplatnění zápůjčky, se veškeré v tom okamžiku nezaplacené původní splátky zápůjčky až do konce splátkového kalendáře (tj. včetně případných revolvingů), zahrnující jistinu zápůjčky (včetně případných revolvingů), tak běžný úrok zápůjčky (včetně případných revolvingů), stávají součástí nové jistiny zápůjčky (dále též jen„ nová jistina zápůjčky“). Tuto novou jistinu zápůjčky jsou Dlužníci povinni zaplatit Zapůjčiteli nejpozději v den následující po dni, kdy k tomuto zesplatnění zápůjčky došlo. Zapůjčitel je oprávněn požadovat, aby Dlužníci v případě prodlení s hrazením nové jistiny zápůjčky platili zákonem stanovenou sazbu úroku z prodlení z celé této nově vzniklé zvýšené jistiny (tedy z celé nové jistiny zápůjčky). 8.

5. V případě, že Dlužníci po zesplatnění zápůjčky nezaplatí částku odpovídající nové jistině zápůjčky ani ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy k tomuto zesplatnění zápůjčky došlo, vzniká Dlužníkům povinnost zaplatit zapůjčiteli nad rámec smluvní pokuty uvedené v čl. 8 Smluvních ujednání Smlouvy smluvní pokutu ve výši 25 % z aktuální výše dlužné nové jistiny zápůjčky ke dni vzniku povinnosti Dlužníků zaplatit tuto smluvní pokutu. 8.

6. Smluvní pokuta dle čl. 8 Smluvních ujednání je splatná v den následujícím po dni vzniku povinnosti Dlužníků zaplatit tuto smluvní pokutu. 8.

7. V případě, že nebude zaplacena částka odpovídající nové jistině zápůjčky (čl. 8 Smluvních ujednání Smlouvy) ani v den následující po dni, kdy k zesplatnění došlo, vzniká Dlužníkům povinnost zaplatit Zapůjčiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové jistiny zápůjčky za každý den prodlení Dlužníků s její úhradou, a to až do jejího úplného zaplacení, a to i v případě, že Zapůjčiteli vznikne právo na pokutu dle čl. 8 Smluvních ujednání Smlouvy. 8.. Jakákoli ujednání o smluvní pokutě obsažená v této Smlouvě nemají vliv na právo poškozené strany požadovat náhradu škody vzniklé porušením povinností, pro něž byla pokuta sjednána, nebo jiným porušením této Smlouvy, a to v plné výši. Část 9. Ostatní sankce stanovila další oprávnění pro Zapůjčitele. Část 10. Pozitivní závazky stanoví další povinnosti Vydlužitele pro celou dobu trvání smlouvy, mj. udržovat veškeré licence, souhlasy, registrace nebo schválení vyžadované v souvislosti s jeho obchodní činností, podnikáním nebo majetkem, udržovat řádně svůj majetek a činit veškeré úkony k zachování své existence včetně provozování podnikání. Část 11. Negativní závazky zakazuje Vydlužiteli bez předchozího písemného souhlasu Zapůjčitele jakkoli zajišťovat dluhy třetích osob či tyto přebírat nebo k nim přistupovat a ani činit cokoli, co by vedlo ke zhoršujícím změnám v povaze podnikání Vydlužitele. Část 15. Závěrečná ustanovení stanovila: 15.3 Smlouva nabývá platnosti dnem podpisu této Smlouvy smluvními stranami a účinnosti nabývá dnem doručení této Smlouvy podepsané Dlužníky Zapůjčiteli. 15.

5. Dlužníci na sebe přebírají nebezpečí změny okolností. Smluvní strany výslovně vylučují aplikaci § 1799 a § 1800 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. 15.

6. Dlužníci (fyzické osoby) prohlašují, že jsou plně svéprávní a že nenachází se ve stavu tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti. 15.

7. Dlužníci prohlašují, že se před uzavřením této Smlouvy řádně seznámili s podmínkami zápůjčky poskytované Zapůjčitelem na základě této Smlouvy a rovněž prohlašují, že se seznámili s podmínkami, za nichž nabízí poskytnutí obdobné zápůjčky jiné subjekty odlišné od Zapůjčitele. Dlužníci prohlašují, že tyto podmínky vzájemně porovnali a podmínky vzájemně porovnali a podmínky zápůjčky poskytované na základě této Smlouvy neshledali pro něj nevýhodnými či v rozporu s dobrými mravy, na základě této skutečnosti pak uzavřeli tuto Smlouvu. Dále Dlužníci prohlašují, že Smlouva byla uzavřena z jejich iniciativy a zápůjčky byla poskytnuta na jejich žádost a v souladu s touto žádostí. Dlužnici dále prohlašují, že ke dni uzavření této Smlouvy mají zabezpečený pravidelný příjem dostatečného množství peněžitých prostředků pro řádné a včasné plnění svých dluhů (povinností) vyplývajících z této Smlouvy. Dlužníci svým podpisem stvrzují, že si jsou vědomi, jaká je sjednaná výše úroků za poskytovanou zápůjčku, s touto výši úroků souhlasí a považují ji za přiměřenou. Dlužníci berou na vědomí, že zápůjčka poskytovaná dle této Smlouvy je zápůjčkou od nebankovního subjektu, když cena za poskytnutí zápůjčky od nebankovních subjektů je zpravidla vyšší, než u bank. Každý z Dlužníků se výslovně vzdává práva dle § 1793 odst. 1 občanského zákoníku požadovat zrušení Smlouvy a navrácení všeho do původního stavu. 15.

8. Dlužníci se v plném rozsahu vzdávají práva na náhradu škody vůči Zapůjčiteli vzniklé v důsledku porušení této Smlouvy či v souvislosti s tím, a to vyjma škody způsobené úmyslně či z hrubé nedbalosti. Celá smlouva je velmi rozsáhlá, obsahuje sedm stran textu drobnějším písmen (cca velikost 10).

7. Z Prohlášení o splnění informační povinnosti zapůjčitele soud zjistil, že v této listině informuje Zapůjčitel Vydlužitele, že dnešního dne strany uzavřely Rozhodčí doložku, a Vydlužitel svým podpisem stvrzuje, že mu bylo s dostatečným předstihem Zapůjčitelem poskytnuto náležité vysvětlení všech následků uzavření Rozhodčí smlouvy a že byl před uzavřením Rozhodčí smlouvy posoudit, jaké důsledky pro něj může mít uzavření Rozhodčí smlouvy. Listinu žalovaný podepsal dne 1. 11. 2017.

8. Dopisem ze dne 30. 11. 2017 žalobkyně oznámila žalovanému, že schválila vyplacení zápůjčky dle uzavřené Smlouvy o revolvingové podnikatelské zápůjčce [číslo]. Přílohou dopisu byl splátkový kalendář. Splatnost první splátky byla stanovena na 21. 12. 2017. Dopis si žalovaný osobně převzal dne 8. 12. 2017 (zjištěno z Oznámení o schválení zápůjčky [číslo] včetně dodejky).

9. Zápůjčka ve výši 110 000 Kč byla odeslána na účet žalovaného uvedený ve smlouvě dne 29. 11. 2017 (zjištěno z Dokladu o vyplacení zápůjčky z 29. 11. 2017).

10. Dopisy naprosto shodného znění, u nichž bylo pouze změněno datum vyhotovení, žalobkyně vždy oznámila žalovanému, že vzhledem k prodlení s úhradou splátky půjčky/úvěru na základě smlouvy o revolvingové půjčce/úvěru [číslo] mu v příloze tohoto dopisu zasílá penalizační fakturu (zjištěno z Pokusu o smír ze dne 21. 6. 2018, Pokusu o smír ze dne 21. 1. 2019 a Pokusu o smír ze dne 21. 6. 2019). U žádného z těchto dopisů nebylo prokázáno odeslání žalovanému.

11. Vystavenými faktura žalobkyně účtovala žalovanému jednotlivé smluvní pokuty (zjištěno z Faktury [číslo], Faktury [číslo], Faktury [číslo], Faktury [číslo] a Faktury [číslo]). U žádné z těchto faktur nebylo prokázáno odeslání žalovanému. Sama žalobkyně doplnila tvrzení, že faktury byly vystavovány z její dobré vůle a žalovanému byly odesílány hybridní poštou, tudíž není schopna prokázat jejich odeslání.

12. Dopisem ze dne 21. 7. 2019 žalobkyně oznámila žalovanému, že se ocitl v prodlení v délce 60 dnů s úhradou splátky zápůjčky, čímž došlo k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy. Žalobkyně současně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě částky v celkové výši 231 003 Kč (zjištěno z Oznámení z 21. 7. 2019). U této listiny nebylo prokázání její odeslání žalovanému.

13. Z Karty klienta ke smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný uhradil žalobkyni do zesplatnění zápůjčky částku v celkové výši 87 210 Kč, celkem pak částku 154 750 Kč. Žalobkyně upomínala žalovaného již o úhradu první splátky a následně žalobkyně eviduje téměř u každé splátky minimálně dvě upomínky.

14. Dne 8. 10. 2020 žalobkyně odeslala žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě předžalobní upomínku, kterou žalovaného vyzvala k úhradě zbývající dlužné nové jistiny zápůjčky 153 050 Kč, jednotlivě uvedených smluvních pokut v celkové výši 10 413 Kč, smluvní pokuty dle čl. 8 smluvních ujednání v celkové výši 52 397 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty dle čl. 8 smlouvy vyčíslené k datu vyhotovení této výzvy v celkové výši 78 231,59 Kč (zjištěno z Předžalobní výzvy k zápůjčce [číslo] ve spojení s Podacím arch – list 15).

15. Z druhé Smlouvy o revolvingové podnikatelské zápůjčce [číslo] soud zjistil, že je obsahově naprosto shodná s první uzavřenou smlouvou. Jediným rozdílem mezi oběma smlouvami je datum splatnosti jednotlivých splátek stanovené v oddíle I. této smlouvy na 22. den kalendářního měsíce a datum podpisu, kdy tato smlouva byla smluvními stranami podepsána dne 18. 3. 2019. Soud proto v podrobnostech o obsahu smlouvy odkazuje na zjištění učiněná výše, a to v odstavci 6 odůvodnění rozhodnutí.

16. Dopisem ze dne 28. 3. 2019 žalobkyně oznámila žalovanému, že schválila vyplacení zápůjčky dle uzavřené Smlouvy o revolvingové podnikatelské zápůjčce [číslo]. Přílohou dopisu byl splátkový kalendář. Splatnost první splátky byla stanovena na 22. 4. 2019. Dopis byl žalovanému doručován dne 1. 4. 2019, ale žalovaný si jej nevyzvednul (zjištěno z Oznámení o schválení zápůjčky [číslo] včetně dodejky).

17. Zápůjčka ve výši 110 000 Kč byla odeslána na účet žalovaného uvedený ve smlouvě dne 27. 3. 2019 (zjištěno z Dokladu o vyplacení zápůjčky z 27. 3. 2019).

18. Dopisy naprosto shodného znění, u nichž bylo pouze změněno datum vyhotovení, žalobkyně vždy oznámila žalovanému, že vzhledem k prodlení s úhradou splátky půjčky/úvěru na základě smlouvy o revolvingové půjčce/úvěru [číslo] mu v příloze tohoto dopisu zasílá penalizační fakturu (zjištěno z Pokusu o smír ze dne 21. 6. 2019). U žádného z těchto dopisů nebylo prokázáno odeslání žalovanému.

19. Vystavenými faktura žalobkyně účtovala žalovanému jednotlivé smluvní pokuty (zjištěno z Faktury [číslo], Faktury [číslo]). U žádné z těchto faktur nebylo prokázáno odeslání žalovanému. Sama žalobkyně doplnila tvrzení, že faktury byly vystavovány z její dobré vůle a žalovanému byly odesílány hybridní poštou, tudíž není schopna prokázat jejich odeslání.

20. Dopisem ze dne 22. 7. 2019 žalobkyně oznámila žalovanému, že se ocitl v prodlení v délce 60 dnů s úhradou splátky zápůjčky, čímž došlo k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy. Žalobkyně současně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě částky v celkové výši 305 234 Kč (zjištěno z Oznámení z 22. 7. 2019). U této listiny nebylo prokázání její odeslání žalovanému.

21. Z Karty klienta ke smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný uhradil žalobkyni do zesplatnění zápůjčky částku v celkové výši 5 130 Kč, celkem pak částku 82 170 Kč. Žalobkyně upomínala žalovaného minimálně dvěma upomínkami o úhradu každé splátky.

22. Dne 7. 10. 2020 žalobkyně odeslala žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě předžalobní upomínku, kterou žalovaného vyzvala k úhradě zbývající dlužné nové jistiny zápůjčky 225 630 Kč, jednotlivě uvedených smluvních pokut v celkové výši 2 564 Kč, smluvní pokuty dle čl. 8 smluvních ujednání v celkové výši 70 542 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty dle čl. 8 smlouvy vyčíslené k datu vyhotovení této výzvy v celkové výši 110 084,08 Kč (zjištěno z Předžalobní výzvy ze dne 7. 10. 2020 ve spojení s Podacím archem – list 12).

23. Ze skutkových zjištění vyplývá, že žalovaný uzavřel s žalobkyní postupně dvě smlouvy revolvingové zápůjčce. Žalovaný smlouvy uzavřel jako fyzická osoba podnikatel. Obě smlouvy uzavřel s žalobkyní, rovněž podnikatelkou, akciovou společností, která se specializuje na poskytování tzv. nebankovních úvěrů. Obě uzavřené revolvingové smlouvy byly obsahově shodné. Žalobkyně poskytla žalovanému dvakrát částku ve výši 110 000 Kč. V obou smlouvách byla sjednána pevná výše úroku po celou dobu trvání smlouvy vždy ve výši 197 800 Kč, což odpovídá úrokové sazbě 51,46 % ročně (roční výše úrokové sazby je zjistitelná např. na [webová adresa]). Žalovaný se zavázal uhradit poskytnuté peněžní prostředky spolu a úroky v obou případech v 60 splátkách ve výši 5 130 Kč. Za prodlení žalovaného s úhradou jednotlivých splátek byly žalovanému účtovány smluvní pokuty, a to ve výši 8 % z dlužné částky po 15 dnech prodlení, 13 % z dlužné částky po 30 dnech prodlení a z důvodu prodlení s úhradou splátky delšího než 60 dnů došlo k zesplatnění. Z důvodu neuhrazení tzv. nové jistiny ve lhůtě 10 dnů byl žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 25 % z aktuální výše tzv. nové jistiny a dále pak, v případě jejího neuhrazení, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z této nové jistiny. Tzv. novou jistinu v tomto případě tvoří veškeré splátky zápůjčky až do konce splátkového kalendáře, zahrnující jistinu i běžný úrok zápůjčky.

24. Vlastní smlouva o revolvingové zápůjčce je velmi rozsáhlá, kdy kromě obligatorních náležitostí smlouvy o zápůjčce jsou součástí smlouvy i tzv.„ formulářové smluvní podmínky zápůjčky“. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně má takto koncipovány všechny své úvěrové smlouvy, a to jak smlouvy předložené v této konkrétní věci, kdy obě smlouvy byly uzavřeny s žalovaným jako fyzickou osobou podnikatelem, tak i v případech, kdy žalobkyně uzavírá smlouvy s fyzickými osobami jako spotřebiteli.

25. Na základě učiněných zjištění je na žalovaného nutno pohlížet v souladu s ust. § 421 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) jako na podnikatele. Ve smlouvě byl mj. identifikován svým IČ a v textu smlouvy bylo uvedeno, že se jedná o podnikatelský účel zápůjčky – investiční zápůjčku.

26. Postavení žalovaného jako podnikatele však automaticky neznamená, že žalovaný nemůže být v postavení slabší strany. Zákonodárce zavedením zvláštní právní úpravy v § 433 o. z. poskytuje ochranu všem subjektům, které definici slabší strany splňují. Slabší stranou může být jak spotřebitel, tak i podnikatel.

27. K právní ochraně podnikatele slabší strany prostřednictvím § 433 o. z. se podrobně vyslovil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 23 ICdo 56/2019, v němž řekl: Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. V ustanovení § 433 odst. 1 o. z. jde takovým vymezením o zákonný zákaz zneužití hospodářského postavení podnikatele odborníka. Ustanovení je kogentní povahy (v literatuře shodně např. Lasák, J. In: Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1652; nebo Bejček, J. Soukromoprávní ochrana slabšího obchodního partnera. Bulletin advokacie, 2015, 7-8, s. 24-36). Za situace, kdy občanský zákoník neuvádí výslovné pravidlo o tom, jaký je následek porušení takového zákonného zákazu, je třeba použít standardní pravidla o neplatnosti právního jednání (v literatuře shodně Havel, B. In: Melzer, F., Tégl, P. a kol. Občanský zákoník – velký komentář. Svazek III. § 419-654 Praha: Leges, 2014, s. 36). Ustanovení § 433 o. z. je tak samostatně aplikovatelné, tj. k jeho aplikaci zároveň není nutné dovodit porušení jiného (zvláštního) podrobnějšího ustanovení na ochranu slabší strany (srovnej Bejček, J. Soukromoprávní ochrana slabšího obchodního partnera. Bulletin advokacie, 2015, 7-8, s. 24-36, nebo Zapletal, J. In: Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 466). Práva dovolávat se ochrany prostřednictvím právní úpravy řešící ochranu před zneužívajícím jednáním jiného podnikatele podle § 433 o. z nezbavuje podnikatele, je-li v závazku slabší stranou, ani ustanovení § 1797 o. z. (v literatuře obdobně např. Pelikánová, I., Pelikán, R. In: Švestka, J., Dvořák, J., Fiala, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek V. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, s. 159). Ustanovení § 433 o. z. je založeno na vzájemné provázanosti znaků objektivních (zřejmá a nedůvodná nerovnováha ve vzájemných právech a povinnostech stran) a znaků subjektivních (zákaz zneužití kvality odborníka a svého hospodářského postavení, vytváření či využití závislosti jiného podnikatele). Ustanovení § 433 o. z. poskytuje ochranu všem subjektům, které splňují naplnění předpokladů postavení slabší strany a prokáží, že druhá strana zneužila své hospodářské postavení nebo kvalitu odborníka k vytvoření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Na přístupu k takové ochraně poskytované kogentním ustanovením § 433 o. z., dopadající i na slabší stranu z řad podnikatelů, nemůže nic změnit omezení § 1797 o. z. Opačné řešení by vedlo k možným absurdním závěrům, kdy podnikatel v postavení silnější strany by vůči poskytované ochraně prostřednictvím ustanovení § 433 o. z. podnikateli v postavení slabší strany mohl namítat, že takovou ochranu proti zákonnému zákazu zneužití postavení nelze poskytnout s ohledem na § 1797 o. z., neboť využil u slabší strany některé ze subjektivních slabostí předvídaných § 1796 o. z. K otázce aplikovatelnosti právní úpravy adhezních smluv Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí uvedl: Půjde-li o dlužníka v postavení slabší strany, je třeba posoudit, zdali jsou naplněny předpoklady právní úpravy tzv. adhezních smluv. Použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem (§ 1798 odst. 2 o. z.). Ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit (§ 1798 odst. 1 o. z.). Pro aplikaci ustanovení občanského zákoníku o adhezních smlouvách musí souběžně nastat dva předpoklady: a) adhezní kontraktace ve smyslu § 1798 odst. 1 o. z. a b) postavení adherujícího smluvního partnera jakožto slabší strany ve smyslu § 433 o. z. (srov. shodně v literatuře Bejček, J. Smluvní svoboda a ochrana slabšího obchodníka. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2016, s. 201). Za splnění těchto podmínek se pravidla o adhezní kontraktaci použijí i na vztahy mezi podnikateli, nevyloučí-li si ji strany za splnění zákonných předpokladů podle § 1801 o. z. Z ustanovení § 1801 o. z. vyplývá, že soud z úřední povinnosti nepřihlíží k ujednání, kterým strany mění právní účinky tohoto pravidla (obecně k následkům a důvodům, pro které soud ex officio bez ohledu na návrhy stran nepřihlíží k obsahu ujednání, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2018, sp. zn. 29 Cdo 5943/2016, uveřejněný pod číslem 103/ 2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Z § 1801 věty druhé o. z. plyne, že ve vztahu mezi podnikateli je odchylné ujednání stran přípustné, ledaže strana prokáže, že doložka uvedená mimo vlastní text smlouvy a navržená druhou smluvní stranou hrubě odporuje obchodním zvyklostem a zásadě poctivého obchodního styku. Ujednání vylučující použití § 1799 a § 1800 o. z. mezi podnikateli tedy nevyvolává právní účinky jen tehdy, odporuje-li obchodním zvyklostem a zásadě poctivého obchodního styku a současně bylo-li navrženo druhou smluvní stranou a uvedeno mimo vlastní text smlouvy. Naplnění posledně jmenované podmínky, tedy že jde o ujednání uvedené mimo vlastní text smlouvy, naznačuje, že by korektiv obchodních zvyklostí a zásady poctivého obchodního styku mezi podnikateli nebylo možno vyloučit jen v případě, jestliže je doložka o vyloučení použití § 1799 a § 1800 o. z. obsažena v nepřímých smluvních ujednání, tedy v obchodních podmínkách ve smyslu § 1751 o. z. Je třeba uvést, že v literatuře je poukazováno na nelogičnost takového možného závěru, neboť„ pak by ale nebylo zřejmé, jaký má komentovaný § 1801 věta druhá o. z. účel. Vždyť ochranu před překvapivostí obchodních podmínek obsahuje již § 1753 o. z., nejvlastnějším smyslem ustanovení o adhezních smlouvách je chránit slabší stranu před nutností přistoupit na zásadně nevýhodné podmínky a klade se otázka, oč je vnucená doložka méně tíživá, vyskytuje-li se v samotném textu smlouvy, a nikoli v obchodních podmínkách“ (Petrov, J. In: Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 355). Obdobně J. Šilhán argumentuje, že ustanovení § 1801 o. z. by mělo být aplikovatelné na adhezní obsah bez ohledu na to, zda je či není vyloučení umístěno mimo vlastní text smlouvy (Šilhán, J. In: Bejček, J., Kotásek, J., Příkazská, M. a kol. Obchodní podmínky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2016, s. 50). Za situace, ujednají-li si strany (ve vztahu mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti), že vylučují použití § 1799 a § 1800 o. z., je tak třeba obsah i tohoto ujednání poměřovat s ohledem na obchodní zvyklosti a dodržení zásad poctivého obchodního styku, je-li tato klauzule součástí adhezní smlouvy, nikoliv jen v návaznosti na to, zda je tato doložka pojata do vlastního textu smlouvy či mimo něj.

28. V posuzované věci uzavřel žalovaný s žalobkyní tzv. revolvingové smlouvy, jejichž součástí byly tzv.„ formulářové smluvní podmínky zápůjčky“. Smlouvy byly uzavřeny s žalobkyní, rovněž podnikatelkou, která se specializuje na poskytování tzv. nebankovních úvěrů.

29. Obě revolvingové smlouvy je nutno podřadit pod tzv. adhezní smlouvy, kdy se jedná o de facto smluvní formulář vyhotovený žalobkyní jako poskytovatelkou úvěru, jehož součástí jsou neměnná ustanovení nadepsaná jako Oddíl II. Smlouvy – Smluvní ujednání o revolvingové zápůjčce. V této části smlouvy jsou zakotvena mj. ustanovení o úrocích a splatnosti zápůjčky, práva povinnosti dlužníků, sankce a ostatní sankce, pozitivní a negativní závazky vydlužitele, ale také nejrůznější prohlášení dlužníků (viz v podrobnostech odstavec 6 obsahující skutková zjištění vztahující se ke smlouvě). Podstata smlouvy uzavírané adhezním způsobem spočívá je v tom, že smlouva nevzniká tak, že strany obsah smlouvy ujednávají, ale tím způsobem, že jedna strana předloží druhé hotový text smlouvy a druhá strana má možnost návrh buď přijmout, anebo odmítnout. V posuzované věci soud dospěl k závěru, že s ohledem na obsah tzv.„ formulářových smluvních podmínek zápůjčky“ žalobkyně jako silnější strana vnutila žalovanému jako slabší straně smluvní podmínky výhodné pro sebe a nevýhodné pro něj.

30. Mezi zvlášť nevýhodné podmínky patří ustanovení o smluvních pokutách (viz výše odstavec 6, část 8. Sankce). Smluvní pokuta dle současné právní úpravy je zakotvena v ust. § 2048 o. z. v oddíle Utvrzení dluhu. Smluvní pokuta má do okamžiku splnění utvrzeného dluhu zajišťovací, sankční a kompenzační. V posuzované věcí však způsob automatického náběhu smluvních pokut z neuhrazených splátek a posléze po automatickém zesplatnění a vzniku tzv. nové jistiny a uplatnění dalších smluvních pokut vázaných na tuto tzv. novou jistinu spíše vede k závěru, že žalobkyně jako věřitelka hodlá generovat zisk z každé splátky, resp. celého zesplatněného dluhu. Pokud by byla posuzována pouze každá jednotlivá smluvní pokuta naprosto samostatně a izolovaně od ostatního obsahu smlouvy, a žalobkyně by mohla uplatnit vždy pouze jednu z nich, bylo by nutno dospět k závěru, že takovéto smluvní ujednání je v souladu se zákonem. Nicméně takto v posuzované věci není. V případě aplikace všech smluvních pokut, což žalobkyně činí, byť i na jedinou splátku (zanedbáme-li všechny ostatní částky) generuje žalobkyně z této jediné splátky po 70 dnech po její splatnosti zisk 48 % (tj. 8 % po 15 dnech + 13 % po 30 dne + 25 % po 70), tj. přepočteno na denní základ téměř 0,7 %. K této smluvní pokutě pak přirůstá další smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně (což odpovídá 3 % měsíčně, popř. 36,5 % ročně).

31. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně účtuje dvě smluvní pokuty z tzv. nové jistiny, tj. částky, která vznikne automaticky po zesplatnění úvěru a je tvořena všemi neuhrazenými splátkami (tj. doposud neuhrazenou jistinou a celým sjednaným a doposud neuhrazeným úrokem) se stává i zvlášť nevýhodným v tomto kontextu i sjednání tzv. pevného úroku.

32. K zvlášť nevýhodným podmínkám je však nutno zařadit i další ustanovení stanovící povinnosti dlužníkům, a to např. část 10 Pozitivní závazky, které de facto zakazuje dlužníkovi ukončit podnikání a začít podnikat v jiném oboru, popř. stát se zaměstnancem. Dále je nutno k nim přiřadit i předtištěná prohlášení zejm. prohlášení uvedené v odst. 15.7 (viz jeho text výše v odstavci 6), kdy v tomto prohlášení žalobkyně jako zapůjčitel, expert na poskytování úvěrů, profesionál v dané oblasti, přenáší zcela odpovědnost na dlužníky, kteří si mají sami ověřit, zda poskytovaná zápůjčka je srovnatelná s jinými obdobnými peněžními produkty na trhu. Tímto ujednání žalobkyně de facto nutí dlužníka být profesionálem v oblasti, v níž má být tím profesionálem ona.

33. S ohledem na učiněná skutková zjištění má soud zato, že všechna tato ujednání hrubě odporují obchodním zvyklostem a jsou v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku.

34. V posuzované věci žalobkyně uzavřela s žalovaným postupně dvě revolvingové smlouvy. Soud spatřuje rozpor se zásadami poctivého obchodního styku i ve skutečnosti, že žalobkyně uzavřela s žalovaným po 17 měsících druhou, naprosto totožnou revolvingovou smlouvu za situace, kdy bezpečně věděla, že žalovaný od samého počátku porušuje podmínky první smlouvy, protože řádně a včas nehradí sjednané splátky, kdy o úhradu každé splátky je žalovaný upomínán a z důvodu prodlení s její úhradou jsou mu automaticky účtovány všechny smlouvou sjednané smluvní pokuty. I z tohoto chování žalobkyně soud dovozuje, že sjednané smluvní pokuty jsou pro žalobkyni zdrojem zisku a neplní svou původní funkci.

35. Vytvořením smlouvy s tímto obsahem tak žalobkyně zneužila své postavení silnější strany a splnila tak podmínky aplikace ust. § 433 odst. o. z. v této věci.

36. Samostatnou kapitolou je pak výše sjednaného úroku v revolvingových smlouvách. V posuzované věci soud dospěl k závěru, že sjednaná výše úroků v obou smlouvách o revolvingové zápůjčce jsou podle § 547 a § 580 o. z. neplatná. Sazba úroků 51,46 % ročně podstatně přesahuje obvyklou úrokovou sazbu u úvěrů poskytovaných bankami pro daný typ půjček, kdy průměrná úroková sazba u úvěrů a půjček pro fyzické a podnikající osoby činila v listopadu 2017 3,93 % ročně a v březnu 2019 pak 3,8 % ročně (dle databáze časových řad ARAD ČNB pro dané období). V posuzované věci úroková sazba více než 13 krát převyšuje běžnou úrokovou sazbu. Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1587/2015 vyslovil, že pokud smluvený úrok víc než desetinásobně převyšuje průměrnou výši úroků, uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček v době jejich sjednání, jedná se o ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Nejvyšší soud dovodil již ve výši citovaném rozhodnutí 23 ICdo 56/2019, že korektiv dobrých mravů nelze vyloučit ani ve vztazích mezi podnikateli.

37. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že obě revolvingové smlouvy jsou s ohledem na celý svůj obsah absolutně neplatné, když v nich sjednaný úrok je v rozporu s dobrými mravy a žalobkyně jako podnikatelka zneužila svého postavení ke svému prospěchu, což odporuje zákonu, když k tomu byl soud povinen podle ust. § 588 o. z. přihlédnout i bez návrhu.

38. Provedenými důkazy vzal soud za prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému dne 29. 11. 2017 peněžní prostředky ve výši 110 000 Kč a žalovaný na tento dluh uhradil žalobkyni částku v celkové výši 154 750 Kč. Dne 27. 3. 2019 pak žalobkyně poskytly žalovanému opět peněžní prostředky ve výši 110 000 Kč a na tento dluh žalovaný uhradil žalobkyni částku v celkové výši 82 170 Kč. První výzva k plnění, která byla prokazatelně doručena žalovanému, byla předžalobní výzva.

39. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že žalobkyně poskytla žalovanému bez prokázaného právního důvodu dvakrát částku ve výši 110 000 Kč. Žalovaný se přijetím těchto částek bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 o. z., a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o. z. je povinen toto obohacení vrátit. Žalovaný uhradil žalobkyni na částku poskytnout dne 29. 11. 2017 ve výši 110 000 Kč částku v celkové výši 154 750 Kč, tedy fakticky uhradil více, než obdržel. Proto soud tento žalobou uplatněný nárok v celém rozsahu včetně příslušenství, smluvní pokuty ve výši 81 139,54 Kč a požadovaných nákladů s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč soud zamítnul. Na druhou peněžitou částku, kterou žalobkyně poskytla žalovanému dne 27. 3. 2019 také ve výši 110 000 Kč, žalovaný uhradil celkem 82 170 Kč a zbytek neuhradil, a to ani po doručení předžalobní výzvy. Soud proto žalobě vyhověl ohledně částky 27 830 Kč (nevrácené peněžní prostředky). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. také právo na úroky z prodlení z této částky za dobu od 14. 10. 2020, což je první prokázaný den prodlení žalovaného. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaný byl podle § 1958 odst. 2 o. z. povinen poprvé plnit až poté, kdy k tomu byl žalobkyní vyzván předžalobní výzvou. K okamžiku zesplatnění činila výše zákonného úroku 8,25 % ročně, a proto soud žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení z dlužné částky v této výši. Dále soud žalobkyni přiznal i požadovanou náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., protože se jedná o pohledávku vzniklou mezi podnikateli. Ohledně všech zbývajících dílčích nároků uplatněných žalobkyní ve vztahu k tomuto žalobnímu nároku (původně samostatně uplatněn žalobou vedenou pod sp. zn. 140 C 61/2020) soud žalobu zamítl. Soud dále žalobu zamítl ohledně požadovaného zákonného úroku z prodlení z dlužné částky 27 830 Kč za dobu od 13. 8. 2019 do 13. 10. 2020, protože v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný byl po tuto dobu v prodlení s úhradou této částky.

40. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

41. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.