140 C 7/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 155 188,13 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 117 399,14 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se co do částky 37 788,99 Kč zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 180 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 4. 3. 2021 ve znění pozdějšího doplnění domáhala po žalované zaplacení částky 155 188,13 Kč. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že dne 27. 3. 2015 paní [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], zemř. [datum] (dále jen„ zůstavitelka“) uzavřela s žalobkyní smlouvu o úvěru č. smlouvy [číslo] (dále jen„ smlouva“) s výší úvěru 200 000 Kč. Zůstavitelka využila nabídku předschváleného limitu na neúčelový spotřebitelský úvěr s limitem 200 000 Kč se splatností 60 měsíců, úvěr byl tedy poskytnut bez nutnosti doložení příjmu. Žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost zůstavitelky na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných o spotřebiteli, jakož i nahlédnutím do informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele dle § 20z a násl. zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Žalobkyně se zavázala poskytnout zůstavitelce peněžní prostředky převedením na účet zůstavitelky číslo [bankovní účet]. Úvěr nebyl zajištěn a byl poskytnutý bez udání účelu. Vyčerpaný a nesplacený úvěr nebo jeho část byla úročena pevnou úrokovou sazbou ve výši 10,80 %. Celková splatná částka činila 259 083 Kč. Zůstavitelka se zavázala splatit úroky a jistinu úvěru v 60 měsíčních anuitních splátkách ve výši 4 319 Kč. Zůstavitelka provedla řádně a včas celkem 9 splátek a k 18. 1. 2016 se dostal poprvé do prodlení. Následně byl úvěr splácen nepravidelně a v různé výši. V okamžiku úmrtí zůstavitelky činil vyčerpaný a nesplacený úvěr celkem 154 212,95 Kč. Jedna platba byla provedena po úmrtí zůstavitelky, a to dne 27. 4. 2018 ve výši 1 403,64 Kč Celkem zůstavitelka uhradila 82 600,86 Kč, z čehož bylo započítáno na jistinu 45 861,93 Kč a na dlužné smluvní úroky 30 038,82 Kč, na poplatky 6 600 Kč a na úrok z prodlení celkem 99,48 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že se zůstavitelka dostala do prodlení, činí dlužná vyčerpaná a nesplacená jistina 154 138,07 Kč a nezaplacený úrok z prodlení 74,88 Kč.

2. Na základě žádosti zůstavitelky ze dne 20. 5. 2013 žalobkyně otevřela a vedla pro zůstavitelku osobní účet č. [bankovní účet] za podmínek stanovených smlouvou. Zůstavitelka tyto podmínky nedodržela a na běžném (osobním) účtu vznikl nepovolený debet, který ke dni úmrtí činil 975,18 Kč. Do prodlení se zůstavitelka dostala k datu 27. 8. 2016 a k datu 28. 11. 2016 byl účet zrušen. Dlužná pohledávka vznikla zaúčtováním těchto částek. Ke dni 18. 8. 2016 vykazoval osobní účet č. [bankovní účet] zůstatek 0 Kč. Dne 27. 8. 2016 byl zaúčtován poplatek za vedení karty ve výši 10 Kč, dne 27. 8. 2016 měsíční poplatek za vedení účtu ve výši 38 Kč, dne 31. 8. 2016 kladný úrok ve výši 0,01 Kč, dne 31. 8. 2016 sankční úrok ve výši 0,16 Kč za období od 1. 8. 2016 do 31. 8. 2016, dne 11. 9. 2016 poplatek 16 Kč za poštovné za zaslání Aviza, dne 11. 9. 2016 poplatek 300 Kč za Avizo o vyrovnání debetního zůstatku na účtu, dne 24. 9. 2016 poplatek za vedení karty ve výši 10 Kč, dne 24. 9. 2016 poplatek za vedení účtu, dne 30. 9. 2016 sankční úrok ve výši 6,45 Kč za období od 1. 9. 2016 do 30. 9. 2016, dne 3. 10. 2016 poplatek 38 Kč za poštovné za zaslání Upomínky k vyrovnání debetního zůstatku na účtu, dne 3. 10. 2016 poplatek 500 Kč za Upomínku k vyrovnání debetního zůstatku na účtu a dne 26. 10. 2016 sankční úrok ve výši 18,58 Kč za období od 1. 10. 2016 do 26. 10. 2016.

3. Po úmrtí zůstavitelky žalobkyně jednostranně zastavila úročení pohledávky, aby se pohledávka neúměrně nenavyšovala. Dědicem po zůstavitelce se stala žalovaná, která odpovídá za splnění dluhu z úvěru, a to dle usnesení [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], jež nabylo právní moci dne [datum]. Tuto skutečnost se žalobkyně dozvěděla ze sdělení notářky [titul] [jméno] [příjmení]. Výzvou ze dne 10. 6. 2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu na obou účtech v celkové výši 155 188,13 Kč. Žalovaná na základě výzvy neuhradila ničeho, a proto jí žalobkyně zaslala dne 19. 10. 2020 předžalobní upomínku. Žalovaná přesto dluh neuhradila.

4. Žalovaná se nevyjádřila.

5. K ústnímu jednání konanému dne 27. 8. 2021 se žádný z účastníků nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u ústního jednání omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), v nepřítomnosti účastníků.

6. Soud provedl k důkazu veškeré listiny předložené a navržené žalobkyní.

7. Dne 20. 5. 2013 požádala [jméno] [celé jméno žalované] žalobkyni, divizi [ulice] spořitelna, o založení osobního účtu a vydání platební karty. Současně v žádosti vyslovila souhlas a vzala na vědomí, že součástí smlouvy jsou Podmínky pro běžné účty [právnická osoba] [právnická osoba] pro fyzické osoby – občany a Podmínky pro platební karty, které převzala a seznámila se s nimi (zjištěno z Žádosti o založení osobního účtu). Dopisem ze dne 20. 5. 2013 sdělila žalobkyně [jméno] [celé jméno žalované], ze jí byl otevřen osobní účet č. [bankovní účet] a vydána platební karta (zjištěno z Oznámení o otevření účtu č. [bankovní účet]). Dne 27. 3. 2015 uzavřela žalobkyně s [jméno] [celé jméno žalované] smlouvu o úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout [jméno] [celé jméno žalované] úvěr do celkové výše úvěrového limitu 200 000 Kč převodem na účet klienta č. [bankovní účet] a [jméno] [celé jméno žalované] se zavázala uhradit vyčerpaný a nesplacený úvěr spolu s úrokem ve výši 10,8 % ročně v 60 měsíčních anuitních splátkách ve výši 4 319 Kč počínaje od 18. 4. 2015. Veškeré splatné částky podle smlouvy byla banka oprávněna inkasovat z účtu [jméno] [celé jméno žalované] vedeného v [právnická osoba] pod č. [bankovní účet] (zjištěno ze Smlouvy o úvěru [číslo]).

8. Z Výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] za období osmi měsíců před poskytnutím úvěru – všechny transakce ve spojení s Výpisem z běžného účtu č. [bankovní účet] přijatých plateb za období osmi měsíců před poskytnutím úvěru soud zjistil, že na běžný účet [jméno] [celé jméno žalované] docházel pravidelný měsíční příjem ve výši 11 351 Kč (důchod) a minimálně jeden další příjem. Dne 24. 9. 2014 byla na účet připsána částka 40 000 Kč identifikovaná jako poskytnutí úvěru [příjmení] [jméno]. Z účtu byly činěny další transakce minimálně, když veškerý kladný zůstatek byl vždy převáděn na účet [číslo] (transfer to [číslo] jako„ vyrovnání zůstatku s účtem [číslo]“).

9. Z Informace z CBCB soud zjistil, že k únoru 2015 jsou u osoby [jméno] [celé jméno žalované] evidovány dva existující splátkové kontrakty a hypotéky, jedna žádost o splátkový kontrakt a hypotéku odvolaná klientem, jeden ukončený kontrakt a jeden nesplátkový kontrakt a debet na BÚ. U dvou splátkových kontraktů a hypoték s nesplacenou jistinou v celkové výši 238 650 Kč činí měsíční splátka 3 461 Kč. V případě nesplátkového kontraktu a debetu na BÚ byla sjednána výše úvěrového limitu – kontokorentní úvěr ve výši úvěrového limitu 20 000 Kč, byla vyčerpána částka 20 036 Kč, z toho nepovolené přečerpání 36 Kč. 10. [jméno] [celé jméno žalované] čerpala úvěr ve výši 200 000 Kč dne 27. 3. 2015, a to převodem této částky žalobkyní na její osobní účet [číslo] vedený rovněž žalobkyní. Na čerpaný úvěr byla uhrazena částka v celkové výši 82 600,86 Kč. Převodem z osobního účtu zůstavitelky byla uhrazena částka v celkové výši 74 083,05 Kč, dne 29. 1. 2018 částka 156,13 Kč, dne 21. 2. 2018 částka 3 479,02 Kč, dne 1. 3. 2018 částka 3 479,02 Kč a následně dne 27. 4. 2018 částka 1 403,64 Kč (zjištěno z Historie účtu č. [bankovní účet] ve spojení s Historií úvěrového účtu č. [bankovní účet]).

11. Z listiny Částka k zaplacení na účtu [číslo] soud zjistil, že žalobkyně eviduje zůstatek jistiny 154 138,07 Kč a splatné úroky z prodlení 74,88 Kč, tj. částku v celkové výši 154 212,95 Kč.

12. E–mailem ze dne 1. 6. 2020 oznámila notářka žalobkyni, že dědické řízení po zůstavitelce [jméno] [celé jméno žalované] bylo usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], a veškerý majetek náležející do dědictví nabyla jediná dědička, a to žalovaná (zjištěno ze Sdělení o výsledku dědického řízení [spisová značka]).

13. Dopisem ze dne 10. 6. 2020 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě pohledávky z nepovoleného debetu na běžném účtu ve výši 975,18 Kč a pohledávky z poskytnutého a doposud neuhrazeného spotřebitelského úvěru ve výši 154 212,95 Kč, které žalovaná nabyla z titulu ukončeného dědického řízení (zjištěno z Výzvy k úhradě ze dne 10. 6. 2020).

14. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, v níž jí vyzvala k úhradě žalobou uplatněných částek (zjištěno z Předžalobní upomínky).

15. Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v obchodním rejstříku vedeném [název soudu] oddíl [číslo], vložka [číslo], jejímž předmětem podnikání je mj. přijímání vkladů do veřejnosti, poskytování úvěru, platební styk a zúčtování, vydávání a správa platebních prostředků a činnosti související s výše uvedenými činnostmi (zjištěno z výpisu OR žalobkyně).

16. Ze Sazebníku poplatků [právnická osoba] [právnická osoba] platný od 1. 4. 2016 – relevantní část a Sazebníku poplatků [právnická osoba] [právnická osoba] platný od 1. 9. 2016 – relevantní část nebyla činěna žádná skutková zjištění, neboť tato by byla s ohledem na níže uvedené právní hodnocení nadbytečná.

17. Ze spisu [název] v [obec] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že [jméno] [celé jméno žalované] dne [datum] zemřela. [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] pověřil notářku [titul] [jméno] [příjmení] provedením úkonů v řízení o pozůstalosti. Žalobkyně dopisem ze dne 6. 11. 2018 požádala notářku o zařazení dvou pohledávek za zůstavitelkou do pozůstalosti, a to pohledávky z běžného účtu č. [bankovní účet] zrušenému ke dni 28. 11. 2016 s debetním zůstatkem - 975,18 Kč a pohledávky z úvěru na účtu [číslo], který byl zrušen ke dni 29. 1. 2018 a na němž ke dni úmrtí zůstavitelky vázne pohledávka banky ve výši 154 212,95 Kč. Dne 17. 6. 2019 uplatnila žalovaná právo výhrad soupisu a současně požádala, aby byl soupis nahrazen prohlášení dědice. Téhož dne bylo vydáno usnesení č.j. [číslo jednací], kterým bylo rozhodnuto, že se určuje obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti částkou 763 760 Kč, výše dluhů a dalších pasiv pozůstalosti částkou 381 972,26 Kč a čistá hodnota pozůstalosti částkou 381 787,74 Kč a bylo potvrzeno nabytí dědictví jediné dědičce – žalované, která dědí s výhradou soupisu.

18. Po provedeném dokazování soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Žalobkyně je společností, jejímž předmětem podnikání je mj. poskytování úvěrů. Žalobkyně uzavřela s [jméno] [celé jméno žalované] dne 20. 5. 2013 smlouvu o osobním účtu, na jejímž základě banka pro ni otevřela a vedla osobní účet [číslo]. Následně dne 27. 3. 2015 uzavřela žalobkyně s [jméno] [celé jméno žalované] smlouvu o úvěru, na základě které jí poskytla finanční prostředky bezhotovostním převodem ve výši 200 000 Kč. Na úvěrový účet byla k úhradě úvěru uhrazena částka v celkové výši 82 600,86 Kč. [jméno] [celé jméno žalované] dne 24. 4. 2018 zemřela. Žalobkyně přihlásila svou pohledávkou za ní v celkové výši 155 188,13 Kč do dědického řízení. Jediným dědicem po zůstavitelce se stala žalovaná. Žalobkyně žalovanou vyzývala opakovaně k úhradě dlužné částky.

19. V posuzované věci bylo prokázáno, že jedinou dědičkou zůstavitelky byla žalovaná, která uplatnila výhradu soupisu. Podle ust. § 1706 věta první o.z. uplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví. Dědic, kterému svědčí výhrada soupisu, je povinen uhradit dluhy zůstavitele a ostatní pasiva pozůstalosti„ pro viribus hereditas“, tedy nejen z dědictví, ale i ze všeho svého ostatního majetku. Na úhradu dluhů zůstavitele a ostatních pasiv pozůstalosti však není povinen vynaložit více, než kolik činí obvyklá cena nabytého dědictví, nestanoví-li zákon jinak (DRÁPAL, Ljubomír. § 1708 (Postih mezi spoludědici). In: FIALA, Roman, DRÁPAL, Ljubomír a kol. Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ 1475-1720). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 586.). Obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti byla určena částkou 763 760 Kč, přičemž čistá hodnota pozůstalosti činila 381 787,74 Kč. Na základě učiněných zjištění soud uzavírá, že žalovaná je povinna hradit dluh zůstavitelky.

20. Z hlediska hmotněprávního soud v posuzované věci posoudil nárok žalobkyně uplatněný žalobou podle ust. § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) podle právních předpisů platných v době uzavření smlouvy o běžném účtu, a to konkrétně zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obch. zák.) a zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), a to s výjimkou ustanovení první části hlavy I. o.z. (§ 3030 o.z.). V případě uzavřené smlouvy o úvěru pak soud aplikoval zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení se zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru.

21. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela smlouvu o úvěru jako spotřebitelka.

22. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění novely provedené zákonem č. 43/2013 Sb. účinné od 25. 2. 2013 (dále jen ZosÚ), je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 1 citovaného zákona se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem.

23. Podle § 22 odst. 5 ZosÚ není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.

24. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Z toho vyplývá, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

25. V řízení nebylo prokázáno, že žalobkyně dostála své povinnosti vyplývající ze zákona spočívající v řádném zkoumání aktiv a pasiv žalované. Jak sama žalobkyně uvedla, jednalo se v případě [jméno] [celé jméno žalované] o předschválený úvěr, u nějž nebylo vyžadováno doložení výše příjmů. Z předložených důkazů však soud zjistil, že zůstavitelka v době podání žádosti o poskytnutí úvěru již čerpala další dva úvěry, měla sjednaný kontokorent na běžném účtu, který byl přečerpaný, byť nepatrně. Veškeré příjmy, které přicházely zůstavitelce na její osobní účet, byly pravidelně vyčerpány a účet pravidelně vykazoval 0 Kč. Skutečnosti, že se osobní účet nedostal do nepovoleného debetu napomohlo i čerpání úvěru ve výši 40 000 Kč od [příjmení] [jméno] dne 24. 9. 2014. Na základě učiněných zjištění nelze mít zato, že by pasivní stránka majetkových poměrů úvěrované byla zjištěna dostačujícím způsobem. Spolehla-li se žalobkyně pouze na zjištění pohybu na účtu v podobě příchozích plateb, nelze toto považovat za řádné prověření aktivní stránky majetkových poměrů žalované. Žalobkyně tak ve smyslu výše citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu nesplnila povinnost posoudit schopnost úvěrované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí a nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 27. 3. 2015 (§ 9 odst. 1 ZosÚ).

26. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že zůstavitelce byla poskytnuta bez prokázaného právního důvodu částka 200 000 Kč. Zůstavitelka se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 o. z. a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o. z. byla povinna toto obohacení vrátit. Na čerpaný úvěr byla uhrazena toliko částka 82 600,86 Kč. Soud proto žalobě ohledně tohoto uplatněného nároku vyhověl co do částky 117 399,14 Kč (nevrácené peněžní prostředky). V tomto ohledu soud nebyl vázán tím, že žalobkyně použila část provedených splátek na úhradu úroků a poplatků, neboť tato ujednání považuje soud za neplatná, a tudíž tyto nároky žalobkyni ani nevznikly.

27. Žalobkyně se dále domáhala po žalované zaplacení částky 975,18 Kč z titulu debetu na běžném účtu.

28. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi žalobkyní a zůstavitelkou podle ust. § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák., podle kterého se závazkovou částí obchodního zákoníku řídí vztahy mezi účastníky smlouvy o běžném účtu bez ohledu na jejich povahu. Konkrétně posoudil soud smlouvu jako platně uzavřenou smlouvu o běžném účtu podle ust. § 708 a násl. obch. zák., kterou se žalobkyně zavázala otevřít a vést pro zůstavitelku běžný účet, když tyto své povinnosti splnila. V žádosti o založení osobního účtu vyslovila zůstavitelka souhlas a vzala na vědomí, že součástí smlouvy jsou Podmínky pro běžné účty [právnická osoba] [právnická osoba] pro fyzické osoby – občany a Podmínky pro platební karty, které převzala a seznámila se s nimi. Tyto uvedené listiny žalobkyně soudu nepředložila a ani neoznačila. K prokázání svého nároku žalobkyně předložila soudu pouze relevantní části Sazebníku poplatků [právnická osoba] [právnická osoba], které nejsou samy o sobě schopny prokázat žalobou uplatněný nárok, neboť neobsahují podrobnou úpravu práv a povinností smluvních stran týkající se smlouvy o běžném účtu. Tvrzený nárok žalobkyně tak byl nepřezkoumatelný.

29. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazováním žalobkyni vyzvat k doplnění důkazních návrhů k prokázání uvedených skutkových tvrzení a poučit ji dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o.s.ř.

30. S ohledem na vše výše uvedené byla žaloba co do částky 37 788,99 Kč zamítnuta (výrok II.).

31. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobkyně se původně žalobou domáhala zaplacení částky 155 188,13 Kč. Soud zavázal žalovanou k zaplacení částky 117 399,14 Kč a vyhověl tak žalobě v 75 %. Co do částky 37 788,99 Kč byla žaloba zamítnuta. Procesní úspěch žalobkyně pak činí rozdíl mezi úspěchem v 75 % a neúspěchem ve 25 %, tj. 50 %. Plně úspěšné žalobkyni by vzniklo právo na náhradu nákladů řízení ve výši 8 360 Kč, sestávající z náhrady hotových výdajů za dva úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky, tj. celkem 600 Kč, a 50 %, přiznal jí soud na nákladech řízení částku 4 180 Kč.

32. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.