140 C 74/2018

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem titul jméno příjmení , titul , titul . sídlem adresa o zaplacení částky 43 867,69 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 34 256,83 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 34 256,83 Kč od 1. 10. 2008 do zaplacení a částky 9 610,86 Kč spolu s úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 9 610,86 Kč od 1. 10. 2008 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení žalované České republice – Okresnímu soudu v Ostravě částku 11 470 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. III. [titul] [jméno] [příjmení], [titul], [titul], advokátovi, se přiznává odměna ve výši 11 470 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Okresního soudu v Ostravě po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 1. 10. 2018 domáhala po žalované zaplacení částky 34 256,83 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z této částky od 1. 10. 2008 do zaplacení a částky 9 610,86 Kč spolu s úrokem ve výši 0,1 % denně z této částky od 1. 10. 2008 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 29. 11. 2004 s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen "Předchůdce") smlouvu o poskytnutí karty a revolvingového úvěru [číslo] jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru žalované ve výši dle návrhu žalované. Smlouva odkazovala na Obchodní podmínky [číslo] ze dne 1. 9. 2004. Žalovaná úvěr nesplácela, proto předchůdce žalobkyně úvěr k 27. 8. 2008 zesplatnil a vyzval žalovanou k úhradě částky 35 299,01 Kč, sestávající z dlužné částky do dne ukončení smlouvy, nesplacené jistiny úvěru a administrativního poplatku, včetně příslušenství, a to ke dni 30. 9. 2008. Žalovaná úvěr nezaplatila, proto podal předchůdce žalobkyně žalobu ke společnosti [právnická osoba] a ta prostřednictvím svého rozhodce, [titul] [jméno]. [příjmení] vydala dne 2. 11. 2009 rozhodčí nález sp. zn. [číslo] [číslo], který nabyl právní moci 9. 12. 2009. Tímto rozhodčím nálezem byla dlužníku uložena povinnost zaplatit předchůdci žalobkyně částku 34 556,83 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 34 256,83 Kč ode dne 1. 10. 2008 až do zaplacení, dále úrok z prodlení ve výši 21,68 Kč, smluvní pokutu ve výši 720,50 Kč, náklady rozhodčího řízení ve výši 1 680,28 Kč, a to vše do 3 dnů od jeho právní moci. Rozhodčí nález však nebyl žalovanému nikdy řádně doručen.

2. Dále žalovaná uzavřela dne 29. 5. 2006 s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] [právnická osoba] smlouvu o poskytnutí karty a revolvingového úvěru [číslo] jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru žalované ve výši dle jejího návrhu. Smlouva odkazovala na Obchodní podmínky [číslo] ze dne 1. 6. 2006. Žalovaná úvěr nesplácela, proto předchůdce žalobkyně úvěr k 28. 8. 2008 zesplatnil a vyzval žalovanou k úhradě částky 10 189,54 Kč, sestávající se z dlužné částky do dne ukončení smlouvy, nesplacené jistiny úvěru a administrativního poplatku, včetně příslušenství ke dni 30. 9. 2008. Žalovaná úvěr nezaplatila, proto podal předchůdce žalobkyně žalobu ke společnosti [právnická osoba] a ta prostřednictvím svého rozhodce, [titul] [jméno]. [příjmení] vydala dne 2. 11. 2009 rozhodčí nález sp. zn. [číslo] [číslo], který nabyl právní moci 9. 12. 2009. Tímto rozhodčím nálezem byla dlužníku uložena povinnost zaplatit Předchůdci částku ve výši 9 910,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 9 610,86 Kč ode dne 1. 10. 2008 až do zaplacení, dále úrok z prodlení ve výši 8,18 Kč, smluvní pokutu ve výši 270,50 Kč, náklady rozhodčího řízení ve výši 714 Kč, a to vše do 3 dnů od jeho právní moci. Rozhodčí nález však nebyl žalovanému nikdy řádně doručen. Obě pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni smlouvu ze dne 22. 3. 2017. Žalované byla dne 27. 6. 2017 odeslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky, avšak dlužné částky neuhradila.

3. Žalovaná prostřednictvím svého opatrovníka namítala, že žaloba je v rozporu s dobrými mravy dle § 39 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a jako takové nemůže požívat žádné ochrany před soudem. Žalobkyně se podanou žalobou dopouští vědomého zneužití práva, protože ona i její právní předchůdkyně, jakožto společnosti pohybující se v bankovnictví a vymáhání pohledávek, si musely být vědomy, že jejich jednání je v rozporu s judikaturou Ústavního soudu. Po celou dobu věděly, že rozhodčí nález nikdy nebyl doručen žalované a nenabyl tak právní moci a vykonatelnosti. Lze proto předpokládat, že její jednání nebylo ve vztahu k stěžovateli výsledkově„ neutrální“, nýbrž že bylo motivováno snahou získat vůči němu neoprávněně výhodnější pozici. Vedlejší účastnice třeba mohla spoléhat na pasivitu nepoučeného stěžovatele v průběhu rozhodčího řízení s tím, že ten by v exekučním řízení (podle dřívějšího přístupu obecných soudů) již neměl šanci exekuční titul zpochybnit. V každém případě lze v předmětném jednání spatřovat její snahu o nepoctivé posílení jejího právního postavení (zde ve smyslu získání výhody před dlužníkem, která by při poctivém jednání nevznikla. Takovéto jednání naplňuje znaky zneužití práva. Další fáze řízení již„ pouze“ rozvíjely a udržovaly počáteční zneužití práva, pročež jsou s ním přirozeně spojeny a jejich obsah nemůže vyvolat žádné právní důsledky (nález sp. zn. II. ÚS 996/18, body 38 a 39). S takovýmto postupem nemůže být spjato stavení promlčecích lhůt nejen v předmětném rozhodčím řízení, ale ani v případném navazujícím vykonávacím řízení založeném na (neplatném) rozhodčím nálezu (nález Ústavního soudu ze dne 17. 7. 2019, sp. zn. I. ÚS 1091/19). Žalovaná proto namítá promlčení.

4. Žalobkyně v reakci na vyjádření žalované uvedla, že nárok promlčen není, protože žalobkyně uplatnila svůj nárok u soudu ve lhůtě 10 let od zesplatnění úvěru. Procesní chybou rozhodce nebyl rozhodčí nález vydaný rozhodcem [titul] [jméno]. [příjmení] dne 2. 11. 2009 pod sp. zn. [číslo] [číslo] nikdy doručen žalované. K zesplatnění úvěru došlo dne 30. 9. 2008 a promlčecí lhůta tak počala běžet dne 1. 10. 2008. Žaloba u soudu byla podána dne 1. 10. 2018.

5. K jednání dne 21. 6. 2022 se nedostavila žalobkyně, která svou neúčast omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně.

6. Soud provedl k důkazu veškeré listiny označené a předložené žalobkyní a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

7. Dne 10. 12. 2004 žalovaná vyplnila formulář nadepsaný„ Žádost o poskytnutí Smlouvy o poskytnutí Futuro karty a revolvingov“, jímž požádala [právnická osoba] o aktivaci vydané futoro karty, jejíž obdržení tímto potvrzuje, a o poskytnutí úvěrového rámce ve výši uvedeném v dokumentu společnosti, na kterém je (byla) připojena futuro karta (zjištěno z Žádosti u uzavření Smlouvy o poskytnutí Futuro karty a revolvingového úvěru ze dne 10. 12. 2004). Čl. I. Úvodní ustanovení obchodních podmínek stanovil, že doručením řádně vyplněného formuláře Žádost o poskytnutí Smlouvy o poskytnutí Futuro karty a revolvingového úvěru se stává klient navrhovatelem uzavření smlouvy o poskytnutí futuro karty a revolvingového úvěru. Smlouva je uzavřena akceptací žádosti ze strany společnosti, k níž dochází aktivací karty ze strany společnosti. Výše poskytnutého úvěrového rámce bude odpovídat částce uvedené v žádosti, resp. v dokumentu, na kterém byla připojena karta a který tvoří nedílnou součást žádosti (zjištěno z Obchodních podmínek [číslo] ze dne 1. 9. 2004).

8. Dne 4. 9. 2006 žalovaná vyplnila formulář nadepsaný„ KUPON/ŽÁDOST o uzavření smlouvy o poskytnutí kreditní karty a revolvingového úvěru“, jímž požádala [právnická osoba] o aktivaci kreditní karty, jejíž obdržení tímto potvrzuje, a o poskytnutí úvěrového rámce ve výši uvedeném v dokumentu společnosti, na kterém je (byla) připojena kreditní karta (zjištěno z Kuponu/Žádost o uzavření smlouvy o poskytnutí kreditní karty a revolvingového úvěru ze dne 4. 9. 2006). Čl. I. Úvodní ustanovení obchodních podmínek stanovil, že doručením řádně vyplněného formuláře Kupon/Žádost o uzavření Smlouvy o poskytnutí kreditní karty a revolvingového úvěru se stává klient navrhovatelem uzavření smlouvy o poskytnutí kreditní karty a revolvingového úvěru. Smlouva je uzavřena akceptací žádosti ze strany společnosti, k níž dochází aktivací karty ze strany společnosti. Výše poskytnutého úvěrového rámce bude odpovídat částce uvedené v žádosti, resp. v dokumentu, na kterém byla připojena karta a který tvoří nedílnou součást žádosti (zjištěno z Obchodních podmínek [číslo] ze dne 1. 6. 2006).

9. Dopisem ze dne 27. 8. 2008 oznámila [právnická osoba] [právnická osoba] žalované, že došlo k ukončení její smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] která byla uzavřena dne 29. 11. 2004. Žalovaná byla současně vyzvána k úhradě částky 35 299,01 Kč (zjištěno z Ukončení smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo]). Dopisem ze dne 28. 8. 2008 oznámila [právnická osoba] [právnická osoba] žalované, že došlo k ukončení její smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] která byla uzavřena dne 29. 5. 2006. Žalovaná byla současně vyzvána k úhradě částky 10 189,54 Kč (zjištěno z Ukončení smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo]). U žádného z obou výše uvedených dopisů nebylo prokázáno jejich odeslání ani doručení do dispozice žalované.

10. Dne 2. 11. 2009 vydal rozhodce [titul] [jméno] [příjmení] v sídle [právnická osoba] rozhodčí nález sp. zn. [číslo] [číslo], jímž uložil žalované povinnost zaplatit [právnická osoba] [právnická osoba]. částku 9 910,86 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 9 610,86 Kč ode dne 1. 10. 2008 do zaplacení a dále úrok z prodlení ve výši 8,18 Kč, smluvní pokutu 270,50 Kč a náklady řízení ve výši 714 Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 9. 12. 2009 (zjištěno z Rozhodčího nálezu [číslo] [číslo] ze dne 2. 11. 2009).

11. Dne 2. 11. 2009 vydal rozhodce [titul] [jméno] [příjmení] v sídle [právnická osoba] rozhodčí nález sp. zn. [číslo] [číslo], jímž uložil žalované povinnost zaplatit [právnická osoba] [právnická osoba]. částku 34 556,83 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 34 556,83 Kč ode dne 1. 10. 2008 do zaplacení a dále úrok z prodlení ve výši 21,68 Kč, smluvní pokutu 720,50 Kč a náklady řízení ve výši 1 680,28 Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 9. 12. 2009 (zjištěno z Rozhodčího nálezu [číslo] [číslo] ze dne 2. 11. 2009).

12. Žádná skutková zjištění nebyla z důvodu nadbytečnosti činěna ze Sazebníku poplatků platného a účinného od 1. 8. 2004.

13. Obě pohledávky za žalovanou byly postoupeny [právnická osoba] [právnická osoba] na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek vč. přílohy [číslo]).

14. Dne 27. 7. 2017 byla žalované odeslána předžalobní výzva k úhradě částky 19 439,66 Kč z titulu smlouvy uzavřené dne 29. 5. 2006 (zjištěno z Předžalobní výzvy – věc [číslo] vč. podacího lístku). Téhož dne byla žalované odeslána i předžalobní výzva k úhradě částky 60 319,92 Kč z titulu smlouvy uzavřené dne 29. 11. 2004 (zjištěno z Předžalobní výzvy – věc [číslo] vč. podacího lístku).

15. K důkazu pak nemohl být proveden soubor označený jako„ Osvit_2400_CMYK_1.3. joboptions“, který nebylo možno opakovaně otevřít.

16. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětné pohledávky původního věřitele [právnická osoba] [právnická osoba] za žalovanou byly platně postoupeny na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

17. Z hlediska hmotněprávního soud v posuzované věci posoudil nárok žalobkyně uplatněný žalobou podle ust. § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) podle právních předpisů platných v době uzavírání jednotlivých úvěrových smluv, a to konkrétně zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obch. zák.) a zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), a to s výjimkou ustanovení první části hlavy I. o. z. (§ 3030 o.z.).

18. Po právní stránce soud obě smlouvy posoudil jako smlouvy o úvěru podle ust. § 497 a násl. obch. zák. Smlouvou o úvěru se věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 497 obch. zák.). V posuzované věci nebyly u žádné z tvrzených smluv splněny zákonné předpoklady pro uzavření. Základními pojmovými znaky, které zákon bezpodmínečně vyžaduje pro uzavření smlouvy o úvěru, jsou určení věřitele a dlužníka, určení částky nebo limitu úvěru ve stanovené měně, závazek věřitele poskytnout peněžní prostředky a závazek dlužníka k vrácení částky úvěru a zaplacení úroku.

19. V případě obou smluv bylo prokázáno, že žalovaná vyplnila žádost o poskytnutí revolvingových úvěru, kdy v obou žádostech pouze požádala o poskytnutí úvěru v blíže neurčené výši. V žádostech tak zcela absentuje závazek věřitele poskytnout žalované peněžní prostředky v určité výši a závazek žalované k vrácení částky úvěru a zaplacení úroku. Pokud žádost odkazovala na nějaký přiložený dokument, k němuž byla připojena věřitelem poskytnutá karta a v němž byla uvedena výše případného úvěru, tak tato skutečnost nebyla prokázána. Žádná taková listina žalobkyní soudu nebyla označena a ani předložena.

20. Rovněž tak žalobkyně neprokázala, že by jakkoli akceptovala žádosti žalované a žalované poskytla jakékoli finanční prostředky.

21. Soud poprvé žalobkyni vyzval k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů usnesením ze dne 5. 10. 2018, č.j. 140 C 74/2018-8, které bylo doručeno právnímu zástupci žalobkyně dne 22. 10. 2018. Na tuto výzvu žalobkyně vůbec nereagovala. Soud byl proto připraven opakovaně vyzvat žalobkyni dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. u jednání, ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o.s.ř.

22. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítnul, jelikož žalobkyně v řízení neprokázala, že by s žalovanou uzavřela smlouvy o úvěru a poskytla žalované jakékoli finanční prostředky. S ohledem na vyslovený závěr se již soud blíže nezabýval vznesenými námitkami žalované.

23. Usnesením podepsaného soudu ze dne 22. 10. 2021, č.j. 40 C 239/2020-71 byl v souladu s ust. § 29 odst. 3 o.s.ř. ustanoven opatrovníkem žalované [titul] [jméno] [příjmení], [titul], [titul]. Podle ust. § 140 odst. 2 o.s.ř. byl-li ustanoven účastníkovi advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popř. též náhradu za daň z přidané hodnoty stát. Podle ust. § 8 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. se považuje za tarifní hodnotu částka 43 867,69 Kč. Opatrovníkovi ustanovenému z řad advokátů tak náleží odměna ve výši 11 470 Kč představující odměnu za tři úkony právní služby ve výši 8 580 Kč dle ust. § 11 odst. 1 písm. b), písm d) a písm. g) vyhlášky, tří režijních paušálů á 300 Kč, tj. celkem 900 Kč dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky, to vše zvýšeno o náhradu za 21% DPH ve výši 1 990 Kč dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř.

24. Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V posuzované věci žalobkyně byla neúspěšná, rovněž u ní nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a proto je povinna uhradit státu náklady, které vznikly v souvislosti s řízením. Soudu proto uložil žalobkyni povinnost zaplatit částku 11 470 Kč, tj. náklady, které soudu vznikly v souvislosti s ustanovením opatrovníka žalované (výrok II.).

25. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.