154 C 1/2019

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Monikou Kotlánovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o 80 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 80 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 61 226 Kč, tyto náklady k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se svým návrhem ze dne [datum] domáhala po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení ve formě částečně poskytnutého pojistného plnění – zálohy 80 000 Kč a návrh odůvodňovala takto: Žalovaný uplatnil právo na pojistné plnění z důvodu poškození střechy rodinného domu větrem. Žalobkyně dne [datum] uplatněný nárok zaplacením zálohy ve shora uvedené výši. Při pokračování šetření pojistné události však zjistila, že nebyly splněny podmínky pojistného nebezpečí pro riziko„ vichřice“ ve smyslu pojistné smlouvy. Dospěla k závěru, že k pojistné události v důsledku vichřice nedošlo, neboť síla větru v místě tvrzené škody nedosahovala intenzity vichřice ve smyslu ZPP, tj. minimálně 75 km/h. Dle měření ČHMÚ dosáhlo proudění vzduchu v daném místě rychlosti pouze 18,5 m/s (cca 66,6 km/h). Vzhledem k tomu, že v lokalitě [část obce] (místo škodní události) se měření rychlosti větru neprovádí, byly žalobkyni poskytnuty údaje z nejblíže vhodných klimatologických stanic [obec] [část obce] (7,5 km od dané lokality) a [obec] (9,5 km od dané lokality) o síle větru v daném období 18. 3. do [datum] (cca 66,6 km/h) a 38,9 km/h a 42,5 km/h. K ukončení šetření pojistné události došlo až dne [datum], kdy žalobkyně oznámila žalovanému jeho výsledek, jímž bylo odmítnutí plnění a vyzvala jej k vrácení již poskytnuté zálohy.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s odůvodněním, že při hlášení pojistné události nic nezamlčel, ani neuvedl nepravdivé údaje, za skončení šetření považoval datum [datum], kdy mu žalobkyně písemně oznámila výplatu zálohy s tím, že doplatek pojistného plnění poskytne až po předložení faktury o opravě střechy a kdy k ukončení likvidace bylo uvedeno i v historii šetření pojistné události na adrese [email]. Na podporu své procesní obrany argumentoval závěrem NS obsaženým v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 2576/12, že již vyplacené pojistné plnění nelze odmítnout. V písemnosti žalobkyně ze dne [datum] žalovaný spatřuje účelové tvrzení o ukončení šetření pojistné události ve snaze nepřístupně revidovat předchozí rozhodnutí o tom, že pojistná událost byla likvidní. Žalovaný tedy v dobré víře přijal pojistné plnění a uzavřel se zhotovitelem smlouvu o dílo na opravu poškozené střechy, neboť měl oprávněně za to, že škodná událost byla řádně ošetřena, byla kvalifikována jako pojistná událost a žalovanému tak vznikl nárok na výplatu pojistného plnění. Žalobkyně však až po 4,5 měsících revidovala své vlastní rozhodnutí, které učinila na základě vlastního šetření, a to na základě skutečností, které nejsou ani skutečnostmi novými či skutečnostmi, které by nebylo možno použít v době učinění rozhodnutí o vyplacení zálohy na likvidaci pojistné události. Žalobkyně tedy své rozhodnutí, o které opírala vyplacení zálohy revidovala na základě skutečností, které dříve věděla nebo vědět mohla a zaujala odlišné stanovisko. Postup žalobkyně považuje žalovaný za neprofesionální. Odmítl kategoricky, že by se obohatil na úkor žalobkyně a naopak má v úmyslu žádat o doplacení zbývající částky. Považoval za nepodložené a nepřípustné obvinění, že se dopustil pojistného podvodu. Setrval na svém tvrzení, že před pojistnou událostí do domu nezatékalo. Žalobkyně při likvidaci pojistné události měla k dispozici veškeré podklady a o žádné jiné žalovaného po vyplacení zálohy nepožádala.

3. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět.

4. Z hlediska skutkového stavu soud zjistil z pojistné smlouvy [číslo] že žalovaný a žalobkyně uzavřeli pojistnou smlouvu [anonymizováno] DOMOV, jejímž předmětem je pojištění majetku – trvale obývané budovy ve vlastnictví žalovaného na adrese [adresa žalovaného] (dále jen„ budova nebo nemovitost“) proti nahodilým událostem v rozsahu uvedeném pojistnou smlouvou s počátkem pojištění od [datum] na dobu neurčitou. Součástí pojistné smlouvy byly i všeobecné pojistné podmínky (dále jen„ VPP“) a zvláštní pojistné podmínky (dále jen„ ZPP“) a zvláštní pojistné podmínky trvale obývané budovy a domácnosti (dále jen„ ZPP – BD“). Z kopie hlášení pojistné události ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný v souladu s pojistnou smlouvou provedl hlášení škodné události, která se měla stát ve dnech [datum] až [datum], a to prostřednictvím webové aplikace [webová adresa] pod [číslo] s určenou příčinou živel – vichřice. Ze zápisu škodné události [číslo] s datem vzniku škody dne [datum] sepsaného [jméno] [příjmení], likvidátorkou žalobkyně, byl zjištěn popis škodné události tak, že kanadský šindel cca 1996 je viditelně ze země odlepen asi ve 2/3 délky (z 8,8 m) a z plochy od silnice ve výšce od 7 metrů z plochy 8,8 x 6 podfouknuto asi 80 % plochy. Ze strany zahrady pak viditelná pouze část střechy, asi 8 x 3,5 m (nižší), na které jsou viditelné odfouknuty asi 2 oblasti na ploše cca 3 m2. V horní části střechy není nic vidět – v případě poškození nafotí a doloží po zjištění. Zateklo pod hřebenem do místnosti schodišťové chodby, ve 3. nadzemním podlaží malba bílá na ploše 6 x 2,8 m ve spoji dvou sádrokartonů, proto izolace map asi 0,5 m2 (přebrousit a přesádrovat). V kolonce, kdo za škodu odpovídá je uvedeno – vichřice. Listina je podepsána likvidátorkou i žalovaným. Z listiny ze dne [datum] bylo zjištěno, že v souvislosti s řešením škodní události žádá žalobkyně prohlídku, kterou zajistí [anonymizováno] ve spolupráci s klientem a dále žádá předběžný položkový rozpočet nákladů na opravu. Informace o aktuálním stavu jsou k dispozici na [webová adresa]. Soud provedl důkaz shlédnutím fotodokumentace poškození rodinného domu založené žalobkyní v průběhu řízení. Byl proveden důkaz odhadem [číslo] 2012 pro ocenění stávajícího stavu rodinného domu [adresa] v [obec] [část obce] na ulici [ulice], zapsaných na [list vlastnictví]. Tento odhad byl proveden pro objednatele Ing. [celé jméno žalovaného], zhotovitelem Ing. [jméno] [jméno], pro účely výběrového řízení u [anonymizováno] hypoteční banky. Obvyklá cena byla stanovena na částku 2 950 000 Kč, datum místního šetření uvedeno [datum]. Z obsahu posudku nevyplývá žádné poškození nemovitosti. Z listiny nazvané Oznámení o likvidaci pojistné události – škodní událost [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně oznamuje žalovanému, že k úhradě škodní události z pojištění majetku a odpovědnosti občanů [číslo] byla na doložený bankovní účet poukázána částka pojistného plnění ve výši 80 000 Kč. Vyplacená částka je zálohou na pojistné plnění. Doplatek pojistného plnění bude poskytnut po doložení faktury od opravy s rozpisem práce a materiálu. Listina je podepsána ředitelem likvidací pojistných událostí JUDr. [jméno] [příjmení]. Z listiny, osvědčující průběh a stav řešení pojistné události na adrese [email] soud zjistil následující zaznamenané údaje: Dne [datum] registrace škody, dne [datum] doložení informací, dne [datum] doložení informací, dne [datum] platba k úhradě, dne [datum] ukončení likvidace, dne [datum] ukončení likvidace. Z této listiny je patrno, že stav byl zjišťován k [datum]. Soud provedl důkaz listinou nazvanou Projekt opravy střechy rodinného domu na ulici [ulice a číslo], [obec] [část obce], majitel Ing. [celé jméno žalovaného], zhotovitel opravy firma [právnická osoba] s tím, že položkový rozpočet za opravu – výměnu střešní krytiny [adresa] a [adresa] je odhadnuta za oba domy částka 312 142,04 Kč, dále byl proveden důkaz cenou nabídkou dodavatel [právnická osoba] ze dne [datum], která činila částku 145 559 Kč. Soud provedl důkaz znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum], zpracovaný doc. Ing. [jméno] [příjmení] [jméno]. pro objednatele [právnická osoba], z něhož zjistil, že znalecký posudek byl zadán za účelem hodnocení příčin porušení skládané střešní krytiny rodinného domu v ulici [ulice a číslo], [obec] [část obce]. Znalkyně uvedla, že podkladem pro zpracování posudku jsou ČSN, legislativní předpisy a podklady předané znalkyni objednatelem posudku. Z posudku není zřejmé, že by znalkyně provedla osobní prohlídku na místě samém. V závěru posudku znalkyně uvedla, že za příčinu porušení střešního pláště lze„ nejspíš považovat nekvalitní navlhnutý záklop, popřípadě použití nekvalitních nasákavých podkladových materiálů. Střešní plášť zřejmě nebyl správně odvětráván, protože zateplená střecha musí být navrhována jako dvou nebo více plášťová pro obytné podkroví opatřené sádrokartonovými stropy a zateplením. Dalším faktorem může být také nedostatečné kotvení skládané střešní krytiny a použití nesprávných kotvících prostředků. Kromě toho zřejmě ani položení krytiny nebylo kvalitní, mezi některými šablonami jsou patrné širší mezery. Střecha navíc nebyla ani řádně udržována, jak je zřejmé i ze žlabů napadaných korozí“. Znalkyně dospěla k závěru, že příčinou poruch vzniklých naskládané střešní krytiny rodinného domu nebyl nadměrný vítr dne [datum], neboť zde nedošlo k překročení návrhového zatížení tlakem a sáním větru, na kterou měla být střešní krytina navržena. V době vzniku škodní události bylo možno navíc považovat krytinu za dožitou. Vlastním zdrojem vzniklých poruch byla zřejmě technologicky nesprávně položená a neodvětrávaná střešní krytina z šindelových šablon. Fotodokumentace uvedená na internetu pak ilustruje přítomnost rozvolněných a porušených střešních šablon již v letech 2012 a 2017, tedy již dříve před nahlášenou pojistnou událostí. Dále soud provedl důkaz Dodatkem [číslo] ke shora uvedenému znaleckému posudku [číslo] hodnocení příčin porušení skládané střešní krytiny na dvojdomu v ulici [ulice a číslo] [obec] [obec], z něhož je zjištěno, že podkladem pro zpracování dodatků jsou ČSN Legislativní předpisy a podklady předané znalkyni objednatelem posudku. Znalkyně učinila závěr, že trvá na svém stanovisku, že zatížení větrem, které bylo nahlášeno jako škodní událost, nebylo žádným zatížením nadměrným, avšak pouze zatížením podprojektovým, kterému musí správně navržená a provedená a také správně udržovaná krytina plně odolávat bez jejího porušení. Z informace o škodní události datované dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně sděluje žalovanému, že ukončila šetření výše uvedené škodní události z pojištění majetku a odpovědnosti občanů [číslo] na základě výsledku sděluje, že právo na pojistné plnění nevzniklo. Na základě provedeného šetření bylo zjištěno, že střecha byla poškozena již před uváděným datem vzniku [datum] a je dlouhodobě v nevyhovujícím technickém stavu. Ověřením rychlosti větru na ČHMÚ bylo zjištěno, že rychlost větru v uvedeném termínu dosahovala maximální rychlosti 13,6 m/s, což nesplňuje podmínku vichřice. Z toho důvodu nárok na výplatu pojistného plnění nevznikl a žalobkyně žádá o navrácení vyplacené zálohy ve výši 80 000 Kč na uvedený účet. Z doručenky je pak zjištěno, že tuto písemnost převzal žalovaný dne [datum]. Ze zprávy Českého hydrometeorologického ústavu ze dne [datum] bylo zjištěno, že na základě žádosti žalobkyně zaslal ústav údaje o maximální rychlosti větru ve dnech [datum] až [datum] pro lokalitu [část obce]. Jelikož přímo v dané lokalitě se neprovádí měření rychlosti větru, byly poskytnuty údaje z nejblíže vhodné klimatologické stanice [obec] [část obce] vzdálené od dané lokality cca 7,5 km. Dále byly uvedeny údaje ze stanice [obec] vzdálené od dané lokality cca 9,5 km. Z toho bylo zjištěno, že bouřlivý vítr byl v tomto období shledán v síle 18,5 m/s dne [datum], což bylo zhodnoceno jako bouřlivý vítr a silný vítr ve dnech [anonymizováno] a [datum] v hodnotě 38,9 a 42,5 km/h. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že v souvislosti s likvidací pojistné události [číslo] s tím, že střecha byla poškozena již před uváděným datem vzniku pojistné události dne [datum] a ke škodě nemohlo dojít tvrzenou vichřicí. Žalobkyně proto zaslala tímto dopisem žalovanému předžalobní upomínku k vrácení vyplacené částky ve výši 80 000 Kč do 15 dnů od doručení výzvy.

5. Soud učinil skutkový závěr, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu [anonymizováno] DOMOV [číslo] s účinností od [datum], když předmětem pojištění byl rodinný dům [ulice a číslo], [obec] [část obce], ve vlastnictví žalovaného. Dále není mezi účastníky sporné, že dne [datum] nahlásil žalovaný žalobkyni pojistnou událost, k níž mělo dojít ve dnech [datum] až [datum] vlivem vichřice a mělo dojít k poškození střešní krytiny u rodinného domu [adresa]. Dne [datum] potvrdila žalobkyně žalovanému přijetí hlášení této pojistné události pod [číslo] požádala o doložení předběžného položkového rozpočtu nákladů na opravu a další podmínkou byla prohlídka nemovitosti, kterou zajistí žalobkyně ve spolupráci s klientem. Dne [datum] provedla likvidátorka žalobkyně [jméno] [příjmení] prohlídku nemovitosti na místě samém a učinila zápis o škodné události. Dne [datum] žalobkyně písemně sdělila žalovanému, že mu vyplatila na jeho označený účet částku 80 000 Kč jako zálohu na pojistné plnění s tím, že doplatek pojistného plnění bude poskytnut po doložení faktury od opravy s rozpisem práce a materiálu. Následně dne [datum] žalobkyně písemně oznámila žalovanému, že právo na pojistné plnění nevzniklo s tím, že bylo zjištěno, že střecha byla poškozena již před uváděným datem vzniku dne [datum] a je dlouhodobě v nevyhovujícím technickém stavu. Ověřením rychlosti větru na ČHMÚ bylo zjištěno, že rychlost větru v uvedeném termínu dosahovala maximální rychlosti 13,6 m/s, což nesplňuje podmínku vichřice. Nárok na pojistné plnění nevznikl, a proto žalobkyně požádala o vrácení vyplacené zálohy ve výši 80 000 Kč. Protože žalovaný odmítl vrátit vyplacenou částku, zaslala žalobkyně žalovanému dne [datum] předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky.

6. Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne [datum] žalobu zamítl s odůvodněním, že žalovaný přijal poskytnuté plnění v dobré víře maje za to, že likvidace pojistné události je ukončena v jeho prospěch (viz listina ze dne [datum] a vyznačení ukončení likvidace v historii šetření pojistné události na internetových stránkách žalobkyně k datu [datum]), v přihlášení pojistné události poskytl žalobkyni pravdivé informace a žalobkyně provedla místní šetření a nevyzývala žalovaného k doplnění dalších údajů a listin. Výjimku tvoří faktura za opravu střechy, na jejímž podkladě měla žalobkyně dle listiny ze dne [datum] doplatit zbývající část pojistného plnění. Dále okresní soud uvedl, že špatné rozhodnutí nelze nahrazovat revizí ani rozhodnutím soudu ve smyslu předmětné žaloby, neboť, aby se mohlo jednat o bezdůvodné obohacení, muselo by být prokázáno, že žalovaný uvedl žalobkyni v omyl a právě tato okolnost vedla k chybnému rozhodnutí žalobkyně. O takový případ však v dané věci nešlo, neboť okresní soud poskytl žalobkyni prostor k doplnění skutkových tvrzení, v čem žalovaný žalobkyni lhal nebo poskytl nepravdivé údaje a uvedl ji v omyl. Žalobkyně v tom ohledu učinila vágní a neurčitá tvrzení spíše ve snaze osočit žalovaného. Pokud tedy měla žalobkyně pochybnosti o tom, zda nárok žalovaného na výplatu pojistného plnění vznikl, mělo to mít za následek nepřiznat příslušné odškodnění. Z předložených listin je však zřejmé, že žalovaný se zcela odůvodněně mohl z popisu stavu šetření pojistné události domnívat, že k datu [datum] bylo šetření ukončeno a při přijetí zálohy byl v dobré víře. Špatné rozhodnutí žalobkyně nelze bez dalšího revidovat, měnit, to by bylo silně nekorektní, protože takový přístup žalobkyně by neposkytoval právní jistotu pojištěnému. Žalobkyně měla ve chvíli, kdy vyplatila žalovanému zálohu na pojistné plnění k dispozici všechny informace, včetně místního šetření, pokud si nějaké informace opatřila později, nemůže to jít k tíži žalovaného, neboť to nebyly žádné nové informace, které by nemohla zjistit již k datu [datum], kdy vyplatila zálohu na pojistné plnění. V této souvislosti soud odkázal na rozsudek NS sp. zn. 28 Cdo 2576/2012 ze dne 13. 8. 2013. Zhodnocením provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žalobkyně nemá nárok na vrácení již poskytnutého plnění s tím, že nebylo prokázáno, že žalovaný při přijetí této částky nebyl v dobré víře a že právní důvod k plnění odpadl.

7. S těmito závěry se odvolací soud neztotožnil. I on odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu a shora citovaný rozsudek se závěrem, že pokud v průběhu šetření pojistitel zjistí, že při uplatňování práva na plnění z pojištění byly oprávněnou osobou vědomě uvedeny nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo byly podstatné údaje týkající se této události zamlčeny, může podle § 24 zákona o pojistné smlouvě pojistné plnění odmítnout. V případě odmítnutí plnění jde o„ speciální námitku, kterou může pojistitel uplatnit pouze v rámci šetření podle § 16. Prostorem pro odmítnutí plnění je doba od zahájení do ukončení šetření ohledně rozsahu povinnosti pojistitele plnit“. Z uvedeného důvodu nelze odmítnout již vyplacené pojistné plnění. Prostor k odmítnutí plnění má pouze do okamžiku ukončení šetření. To však nebrání pojistiteli domáhat se vydání poskytnutého plnění z titulu bezdůvodného obohacení, pokud se po ukončení šetření prokáže, že bylo poskytnuto bez právního důvodu (např. pojistná událost nenastala nebo pojistné plnění bylo vyšší než skutečný rozsah škody apod.). Odvolací soud dospěl k závěru, že v dané věci dosud zůstává spornou otázka, zda nastala pojistná událost ve smyslu čl. 12 bodu 2, podbodu 2.2 ZPP, které jsou nedílnou součástí pojistné smlouvy či nikoliv. Vzhledem k tomu, že žalovaný oznámil pojistnou událost (poškození střešní krytiny RD) následkem vichřice, je nutno vycházet ze skutkového základu vymezeného ZPP, který definuje vichřici jako proudění vzduchu dosahující v místě pojištění rychlosti minimálně 75 km/h. Nemůže-li být rychlost proudění vzduchu zjištěna, je na poškozeném (pojistníkovi), aby prokázal, že pohyb vzduchu v okolí místa pojištění, způsobil škody na stavbách v bezvadném stavu nebo na stejně odolných věcech. Tato otázka nebyla dosud spolehlivě zjištěna. Pokud v místě pojištění se nenacházela žádná klimatologická stanice (nejbližší byla v [obec] [část obce] ve vzdálenosti 7,5 km a v [obec] ve vzdálenosti 9,5 km od místa pojištění), pak platí závěr, že rychlost proudění vzduchu nemohla být v místě pojištění zjištěna. Za této situace je na žalovaném, aby v rámci své procesní obrany tvrdil a prokázal splnění podmínek pro vznik pojistné události podle výše uvedených ZPP, totiž, že pohyb vzduchu v okolí místa pojištění, způsobil škody na stavbách v bezvadném stavu nebo stejně odolných věcech. Okresní soud vázán jiným právním názorem v tomto ohledu nepoučil prostřednictvím § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného a podmínkami vzniku pojistné události z tohoto pohledu se vůbec nezabýval. Odvolací soud dále zdůraznil, že bylo primární povinností žalovaného doložit ke své žádosti o pojistné plnění takové údaje, které by splnění podmínek ve smyslu ZPP pro likvidaci pojistné události spolehlivě prokázali. Ovšem na žalobkyni pak bylo, aby si chybějící údaje a informace od žalovaného vyžádala. Z dosavadního obsahu spisu neplyne, zda a v jakém rozsahu účastníci této povinnosti dostáli. Žalovanému je proto nutno prostor k procesní obraně výše uvedeného rozsahu poskytnout, neboť z jeho tvrzení se naznačuje, že žalobkyně v rámci šetření pojistné události takové informace a údaje po žalovaném nepožadovala. Dále odvolací soud vyslovil názor, že ke dni [datum] nemohlo být šetření pojistné události ukončeno, neboť listina z tohoto data takové sdělení neobsahuje a nestanoví ani konečnou výši pojistného plnění. Jedná se pouze o sdělení o poskytnutí zálohy. K faktickému ukončení šetření došlo až [datum] písemným oznámením této skutečnosti žalovanému sdělením výsledku šetření – odmítnutí plnění a důvodů, které k odmítnutí vedly. V dalším řízení pak bude poskytnout prostor žalovanému, aby tvrdil a prokázal, že podmínky pro výplatu pojistného plnění splnil a záloha mu byla poskytnuta po právu. Tyto podmínky bude okresní soud zkoumat jen v rozsahu vymezeném v článku 12, bodu 2, podbodu 2.2 ZPP. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

8. Soud prvého stupně vázán právním názorem odvolacího soudu v řízení pokračoval s tím, že v rámci tohoto právního názoru vyzval žalovaného ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby s odkazem na čl. 12, bod 2, podbod 2.2 ZPP tvrdil a prokázal, že podmínky pro výplatu pojistného plnění splnil a záloha mu byla poskytnuta po právu. Tyto podmínky měl soud přitom zkoumat pouze v rozsahu vymezeném tímto bodem ZPP. Rovněž ve smyslu shora uvedeného poučení soud vyzval žalobkyni, aby tvrdila a prokázala, zda a kdy si údaje a informace od žalovaného vyžádala s tím, že soud prvého stupně vzal na vědomí právní názor odvolacího soudu, že pojištěné šetření bylo skončeno až [datum], v němž je zmíněno odmítnutí plnění a rovněž i to, že žalovaný neprokázal na jejich žádost splnění podmínek pro nárok na pojistné plnění.

9. Na to žalobkyně reagovala přípisem ze dne [datum], když sdělila, že před ukončením šetření žalovaného nevyzvala k prokázání naplnění podmínek pojistného nebezpečí„ vichřice“ ve smyslu čl. 12, bodu 2, podbod 2.2 ZPP [anonymizováno] DOMOV [číslo]. Za prvé považovala údaje získané od Českého hydrometeorologického ústavu za dostatečné zjištění o rychlosti větru a za druhé, další šetření nebylo účelné vzhledem ke zjištění, že střecha předmětného domu byla poškozena již dlouho před [datum]. Žalobci však nic nebránilo předkládat důkazy, které by závěry [anonymizováno] zpochybnily a vznik práva na pojistné plnění prokázaly.

10. Rovněž žalovaný doplnil svá skutková tvrzení v tom směru, že uvedl, že v bezprostředním okolí poškozeného domu žalovaného se nacházel vzrostlý strom, který vlivem velmi silného větru spadl a následně musel být odstraněn prostřednictvím zásahu hasičského sboru. Je tedy zřejmé, že ve smyslu ZPP, a to bodu 2.2, že v okolí místa pojištění, tj. domu žalovaného, se nacházela odolná věc, a to vzrostlý strom, bez jakéhokoliv předchozího zjevného poškození, který byl odolná věc a v důsledku větru spadl. V daném případě došlo k naplnění bodu 2.2, kdy rychlost větru nemohla být zjištěna oficiálním měřením a tedy navrhoval, aby soud provedl další důkazy na podporu těchto jeho tvrzení, zejména potvrzením tenisového oddílu TJ Sokol [část obce] a dále výslechem navrhovaných svědků.

11. Soud tedy dokazování doplnil, z něhož následně zjistil následující skutečnosti:

12. Z listiny nazvané Potvrzení výjezdu, vystavené Hasičským záchranným sborem Moravskoslezského kraje dne [datum] bylo zjištěno, že k žádosti žalovaného potvrzují, že Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje (dále jen„ HZS MSK“) sdělují, že dne [datum] byla jednotka HZS MSK z hasičské stanice [obec] [obec] spolu s jednotkou Sboru dobrovolných hasičů [část obce], vyslána Krajským operačním a informačním střediskem (dále jen„ [příjmení]“) k události technická pomoc – odstranění stromu na adresu [adresa]. Událost byla [příjmení] nahlášena v [anonymizováno] hod. a [anonymizováno] minut. Bližší specifikace události – strom přes cestu v pravoúhlé zatáčce na ulici [ulice], u kurtů a koupaliště. Na místě události jednotky průzkumem zjistily, že se jedná o strom v areálu [název sportovního klubu] který byl v poloze přes plot a zasahoval až na komunikaci. [příjmení] byl jednotkou Sboru dobrovolných hasičů [část obce] pořezán a jednotky se vrátily zpět na své základny. Zprávu podepsal plk. Ing. [obec] [anonymizováno], náměstek pro IZS a operační řízení.

13. Dále soud provedl důkaz výslechem navrženého svědka [jméno] [příjmení], z něhož zjistil následující skutečnosti. Je členem Sboru dobrovolných hasičů (dále jen„ SDH“) [část obce] a byl velitelem zásahu při likvidaci spadlého stromu dne [datum]. Na základě pokynu operačního střediska dojeli k události, kdy se jednalo o ulici [ulice] v areálu tenisových kurtů ve [část obce]. Jednalo se o vyvrácený strom s kořenem, byl to jehličnan. Po příjezdu dobrovolných hasičů strom ležel na cestě, byl vyvrácený přes plot. Po chvíli po příjezdu SDH [část obce] přijela i profesionální jednotka ze [obec], která jim celou událost přenechala a tím pádem byli na místě pouze dobrovolní hasiči. [příjmení] odřezali a vrátili se zpět na základnu. K doplňujícím dotazům svědek uvedl, že strom byl vyvrácený i s kořenem, příčinou byl vítr. Jedná se o událost před 4,5 roky, nicméně pokud si vzpomíná, podobný výjezd ten den už neměli. Na místo je poslalo Krajské operační středisko, neví, kdo byl oznamovatelem události. [příjmení] byl vyvrácen, nebyl shnilý ani zlomený. [obec] pádu stromu se kříží s ulicí [ulice] a podle bydliště pana [celé jméno žalovaného] na ulici [ulice a číslo] svědek může uvést, že se jedná o vzdálenost asi 100 m od pádu stromu. O tom, k čemu bude dnes vyslechnut se dozvěděl tak, že byl dotázán starostou obce na nějaké společenské akci, zda neví, kdo byl velitelem zásahu při pádu tohoto stromu a on mu sdělil, že to byl on. Nic bližšího k jeho budoucí výpovědi před soudem mu sděleno nikým nebylo. Protože však věděl, na co bude dotázán, dohledal si příslušné záznamy o tomto jejich výjezdu, na tom nevidí nic špatného. Z těchto záznamů tedy vychází. O každém výjezdu totiž musí být zapsána zpráva o zásahu, kde je to detailně popsáno, samozřejmě si to nemůže bez záznamu pamatovat. Pokud se jedná o ten strom, ten byl zcela vyvrácen z kořenů a dělá se to tak, že po odřezání části stromu v určité výši se kořen vrátí zpět do díry. Odřezán byl v tomto případě asi 1,5 až 2 m, takové zásahy nejsou běžné a to si tedy pamatuje. Spadlý byl přes plot a zasahoval až na komunikaci. [příjmení] byl kolem 10 m, byl vyšší asi než budova, která má 2 podlaží.

14. Po takto doplněném dokazování soud dospěl opětovně k závěru, že žaloba není důvodná.

15. Z hlediska právního posouzení soud aplikoval občanský zákoník ve znění účinném od 1. 1. 2014, neboť i když pojistná smlouva byla uzavřena před jeho účinností (v roce 2012), podle zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě, ke vzniku pojistné události došlo za účinnosti nového občanského zákoníku, když událost se stala mezi 18. až [datum]. Příslušná ustanovení zákona č. 37/2004 Sb. byla novým občanským zákoníkem zrušena a stala se součástí nové právní úpravy ve znění účinném od 1. 1. 2014 (§ 2758 a násl. o.z.).

16. Dle ust. § 2796 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), nastane-li událost, se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, spojuje požadavek na pojistné plnění, oznámí to pojistiteli bez zbytečného odkladu, podá mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění; současně předloží pojistiteli potřebné doklady a postupuje způsobem ujednaným ve smlouvě. Není-li současně pojistníkem nebo pojištěným, mají tyto povinnosti i pojistník a pojištěný.

17. Dle ust. § 2797 odst. 1 o.z., pojistitel zahájí bez zbytečného odkladu po oznámení podle § [číslo] šetření nutné ke zjištění existence a rozsahu jeho povinnosti plnit. Šetření je skončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění; na žádost této osoby jí pojistitel v písemné formě zdůvodní výši pojistného plnění, popřípadě důvod jeho zamítnutí.

18. Dle ust. § 2797 odst. 2 o.z., obsahuje-li oznámení vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené podstatné údaje týkající se rozsahu oznámené události, anebo zamlčí-li se v něm vědomě údaje týkající se této události, má pojistitel právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na šetření skutečností, o nichž mu byly tyto údaje sděleny nebo zamlčeny. Má se za to, že pojistitel vynaložil náklady v prokázané výši účelně.

19. Dle ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Dle ust. § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle judikatury Nejvyššího soudu rozsudku ze dne 13. 8. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2576/12 (použitelné i v nynější právní úpravě) ust. § 16 zákona o pojistné smlouvě (37/2004 Sb.), poskytuje pojistiteli prostor k šetření, který je nutný ke zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit. Pokud v průběhu šetření pojistitel zjistí, že při uplatňování práva na plnění z pojištění byly oprávněnou osobou vědomě uvedeny nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události, nebo byly podstatné údaje týkající se této události zamlčeny, může podle § 24 zákona o pojistné smlouvě pojistné plnění odmítnout. V případě odmítnutí plnění jde „ o speciální námitku, kterou může pojistitel uplatnit pouze v rámci šetření podle § 16. Prostorem pro odmítnutí plnění“ je doba od zahájení do ukončení šetření ohledně rozsahu povinnosti pojistitele plnit. Z uvedeného důvodu nelze odmítnout již vyplacené pojistné plnění.

22. Tyto závěry je nutno vyložit tak, že pokud již jednou pojistitel po ukončení šetření pojistné události pojistné plnění poskytne, nemůže již takto vyplacené plnění odmítnout. Prostor k odmítnutí plnění má pouze do okamžiku ukončení šetření. To však nebrání pojistiteli domáhat se vydání poskytnutého plnění z titulu bezdůvodného obohacení, pokud se po ukončení šetření prokáže, že bylo poskytnuto bez právního důvodu (např. pojistná událost nenastala nebo pojistné plnění bylo vyšší než skutečný rozsah škody apod.).

23. Z hlediska právního posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k následujícím závěrům:

24. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala vrácení částky 80 000 Kč, kterou žalovanému vyplatila jako zálohu na pojistné plnění ze shora uvedené pojistné události. Tvrdila, že pokud žalovaný přijal pojistné plnění na opravu střechy rodinného domu, resp. zálohu, stalo se tak bez právního důvodu, když dle tvrzení žalobkyně nebyly naplněny smluvní požadavky pro vznik nároku pojištěného na pojistné plnění z nahlášené škodní události. Přijetím pojistného plnění bez právního důvodu se měl žalovaný vůči žalobkyni bezdůvodně obohatit a je povinen ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. poskytnuté plnění vrátit. Žalobkyně svůj požadavek na vrácení pojistného plnění odůvodňovala jednak tím, že v dalším průběhu šetření po vyplacení zálohy zjistila, že předmětná střecha byla poškozena již dávno před žalovaným udávaným datem vzniku škody, což odůvodňovala tím, že prověrkou z veřejně dostupných zdrojů zjistila, že předmětná střecha byla ve špatném technickém stavu již v roce [rok] i v roce [rok] a dále, že ze zprávy Českého hydrometeorologického ústavu zjistila, že v daném místě, v daném období, k žádné vichřici nedošlo. Podle názoru žalobkyně je to žalovaný, kdo, pokud již pojistnou událost nahlásil, měl také prokázat, že k ní skutečně došlo a že plnění bylo uhrazeno po právu. Žalobkyně dokonce uvedla, že je zcela běžné, že se v určitém procentu případů odhalí pojistné podvody až poté, co vyplatí pojistné plnění, a proto se musí následně domáhat navrácení neoprávněného vyplaceného plnění z titulu bezdůvodného obohacení. Taktomu bylo i v tomto případě, kdy žalobkyně nejprve měla zato, že se jedná o pojistnou událost likvidní, vyplatila v dobré víře žalovanému zálohu na pojistné plnění a až následně zjistila, že se pojistná událost nemohla stát tak, jak žalovaný tvrdil a dále že pojištěný majetek byl poškozen již dávno před pojistnou událostí. Tímto jednáním se žalovaný úmyslně pokusil obohatit na úkor žalobkyně. Žalobkyně doslova uvedla, že má zato, že nemravné až zločinné jednání žalovaného nemůže jít k její tíži a už vůbec nemůže vést k tomu, aby se takovýmto jednáním někdo finančně obohatil bez jakýchkoliv právních následků. K tomu však soud zjistil, že žalobkyně dle vlastního vyjádření v tomto případě nepodávala na žalovaného žádné trestní oznámení, což je v rozporu s jejím tvrzením, že má zato, že žalovaný ji úmyslně uvedl v omyl a lhal. Žalovaný setrval na tom, že veškeré okolnosti pojistné události uvedl pravdivě, nic nezamlčel a zásadně popíral, že nemovitost, resp. střecha jeho domu, by byla poškozena před tímto datem. K tomu žalobkyně, řádně poučena soudem dle ust. § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. následně pouze doplnila to, že skutečnost, že žalovaný žalobkyni o vzniku pojistné události lhal, vyvozuje z toho, že tuto pojistnou událost vůbec oznámil, ačkoliv si měl být vědom, že se v daném období a místě žádné vichřice nevyskytla. Žalobkyně na výzvu soudu k navržení důkazu k prokázání těchto svých tvrzení ohledně toho, že žalovaný ji měl uvést v omyl, vědomě lhal a zamlčel, že střecha jeho domu byla poškozena již před hlášenou pojistnou událostí uvedla, že na podporu svých tvrzení dokládá znalecký posudek, který si nechala zpracovat soudní znalkyní doc. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. a odkazovala na její závěry. Soud tedy provedl důkaz označeným znaleckým posudkem, který byl citován k důkazu shora, avšak tento shledal naprosto nedostatečným, nepřezkoumatelným a neprůkazným, když znalkyně vyslovila závěry, které nebyly ničím podloženy. Tyto závěry se jeví skutečně založené pouze na neprůkazných leteckých snímcích, jsou založeny pouze na domněnkách a spekulacích, kdy znalkyně používá slova a formulace jak„ nejspíš, zřejmě, může být“. Takové závěry nemají mít ve znaleckém posudku své místo. Znalkyně neměla řádné podklady pro vypracování znaleckého posudku a zejména neprovedla místní šetření, spokojila se pouze s podklady, které jí poskytla žalobkyně a právními předpisy. Její závěry, které jsou jednak nejasné a nesrozumitelné a nejsou prakticky ničím podloženy. Oproti tomu stojí skutečnost, že před vyplacením zálohy na pojistné plnění sama žalobkyně realizovala dne [datum] prohlídku pojištění nemovitosti likvidátorkou a na základě jejích zjištění pak žalovaný doložil žalobkyni rozpočet nákladů na opravu poškozené nemovitosti. Teprve poté mu byla záloha vyplacena. Dále nelze přehlédnout žalovaným podložené tvrzení, že střecha na jeho rodinném domu před datem [datum] byla ve stavu odpovídajícím stáří, neboť jak vyplývá z odhadu [číslo] [rok] zpracovanou [právnická osoba] pro určení obvyklé ceny nemovitosti pro účel úvěrového řízení a z technického popisu oceňované nemovitosti je zde mimo jiné vyznačeno, že stavebně technický stav stavby je hodnocen jako stavba dobře udržovaná, po rekonstrukci [rok]. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně ani po poučení soudem, neprokázala, že by střecha rodinného domu žalovaného byla poškozena před hlášenou pojistnou událostí [datum], když ke svým tvrzením pouze navrhovala znalecký posudek znalkyně doc. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. a případně její výslech. Protože soud vyhodnotil znalecký posudek zpracovaný touto znalkyní jako naprosto nepoužitelný, nepřezkoumatelný a s ohledem na to, že znalkyně zkoumanou nemovitost nikdy neprohlédla, neprovedla místní šetření, když vycházela pouze z leteckých snímků předložených žalobkyní, bylo by nadbytečné a neúčelné k takovému neúplnému posudku provádět její výslech. Jiný důkaz k prokázání této skutečnosti žalobkyně nenavrhovala. Lze tedy shrnout, že žalobkyně v řízení neprokázala, že střecha rodinného domu žalovaného byla poškozena před hlášenou pojistnou událostí [datum].

25. Soud v dalším řízení vycházel z rozhodnutí odvolacího soudu ze dne [datum], kde je uvedeno, že ve věci dosud zůstává spornou toliko otázka, zda nastala pojistná událost ve smyslu čl. 12, bodu 2, podbodu 2.

2. ZPP, které jsou nedílnou součástí pojistné smlouvy či nikoliv, přičemž dle výslovného pokynu odvolacího soudu má tyto podmínky okresní soud zkoumat jen v rozsahu vymezeném čl. 12, bod 2, podbodu 2.2 ZPP.

26. Po doplnění dokazování pak soud dospěl k závěru, že žalovaný splnění těchto podmínek prokázal, tedy, že pohyb vzduchu v okolí místa pojištění způsobil škody na stavbách v bezvadném stavu nebo stejně odolných věcech. Za stejně odolnou věc v tomto případě soud považoval pád vzrostlého stromu v blízkosti asi 100 m od rodinného domu žalovaného. Lze jednoznačně uzavřít, že k pádu tohoto stromu došlo vlivem poryvu větru, kdy se jednalo o asi 10 m vzrostlý smrk, který byl shledán z pohledu hasičů zdravým, byl vyvrácen z kořenů, tedy nebyl zlomen například nějakým nárazem či podobně, ojedinělé poryvy větrů nejsou neobvyklé, a soud nemůže přisvědčit názoru žalobkyně, že by muselo být zjištěno, že došlo k poškození ještě více objektů než jediného stromu v blízkosti pojistné události.

27. Soud tedy dospěl k závěru, že žalovaný splnil podmínky pro likvidaci pojistného plnění a záloha mu byla poskytnuta po právu, žaloba byla proto zamítnuta.

28. Podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

29. V daném případně byl úspěšný žalovaný, který má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují náklady právního zastoupení advokátem dle vyhl. č. 177/96 Sb. advokátní tarif (dále jen„ a.t.“), za 11 úkonů právní služby po 4 300 Kč (§ 7 bod 5 vyhl.), z toho 1 úkon za převzetí věci a přípravy zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) a.t., 5 úkonů za vyjádření ve věci samé ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) a.t.), 5 úkonů u ústního jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) a.t.), celkem tedy za 11 úkonů právní služby – 47 300 Kč, k tomu náleží 11 x 300 Kč režijní paušál dle § 13 odst. 3 a.t. ve výši 3 300 Kč Tyto částky je nutno podle § 137 odst. 3 o.s.ř. navýšit o 21 % DPH ve výši 10 626 Kč. Soud proto zavázal žalobkyni, aby žalovanému uhradila na nákladech řízení částku 61 226 Kč k rukám právního zástupce žalovaného ve lhůtě splatnosti dle § 160 odst. 1 o.s.ř.