16 C 164/2020

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Pěnkavovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice o: náhradu nemajetkové újmy na zdraví

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit bolestné ve výši 150 000 Kč, náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 350 000 Kč a zadostiučinění ve výši 250 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Ostravě, plnou náhradu nákladů řízení, o jejíž výši bude rozhodnuto v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaném náhrady nemajetkové újmy na zdraví formou bolestného ve výši [částka], náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši [částka] a zadostiučinění ve výši [částka]. K věci uvedl, že v dubnu 2017 se z důvodu zdravotních obtíží podrobil na neurologické příjmové ambulanci NsP [obec] CT AG se zjištěním stenozy 75% vlevo. Z důvodu tohoto zjištění bylo kontaktováno KCC FNO (MUDr. [příjmení]), který doporučil tzv. konzervativní postup. V době od [datum] do [datum] byl žalobce následně hospitalizován v Karvinské hornické nemocnici, kde byla provedena Neurosonologie. Na základě tohoto vyšetření byla mj. zjištěna stenoza ACI vlevo 80- 90% a stenoza ACE vpravo 40- 50%, AS pláty v obou karotických bifurkacích. Po tomto zjištění byla po dohodě s žalobcem odeslána neurovaskulární konzultace do KCC [obec] a žalobce byl dne [datum] propuštěn domů s doporučeními a předepsanou medikací. Následně na doporučení cévního semináře FNO byl žalobce indikován k provedení zákroku nazvaného EAC ACI (karotická endarterectomie) a po seznámení žalobce s postupem a riziky zákroku formou tzv. informovaného souhlasu žalobce se zákrokem souhlasil. Před provedením operačního zákroku byl žalobcův zdravotní stav opakovaně vyšetřen a to nejprve při příjmu na neurologické příjmové ambulanci NsP [obec], poté při příjmu v Karvinské hornické nemocnici a.s., konečně pak také byla provedena předoperační prohlídka u žalované, s tím že u žalobce nebyla před provedením operačního zákroku u žalované zjištěna žádná porucha zraku. Žalobce před operací nebral vůbec žádné léky, teď bere léky na tlak a cholesterol.Zákrok EAC ACI byl u žalované proveden dne [datum] operatérem MUDr. [jméno] [příjmení]. Pooperačně žalobce udával zhoršení vizu na levém oku, jak vyplývá z propouštěcí zprávy žalovaného oddíl "Laboratorní a paraklinické vyšetření". Po výše popsaném operačním zákroku bylo vyžádáno oftalmologické vyšetření u žalované, které bylo provedeno den po operaci, tedy dne [datum], kdy v rámci vyšetření byl zjištěn nález embolizace do a. centralis retinae, s tím že byl doporučen konzervativní postup, následně byl žalobce propuštěn do domácí péče s doporučeními a medikací. Žalobce po prodělaném operačním zákroku zcela přišel o zrak v levém oku, bez možnosti jakékoliv nápravy, což výrazně ovlivňuje jeho rodinný a společenský život, ovlivněny jsou nejen aktivity jeho každodenního života. Před výše popsaným operačním zákrok žil žalobce zcela normální a aktivní život, byl především aktivním řidičem a manželem. S ohledem na to, že jeho žena prodělala mozkovou mrtvici, tak ji vozil na různá lékařská vyšetření a pro léky. Autem jezdili společně za rodinou až do [obec], rovněž jezdili na společenské návštěvy svých známých. Poté, co žalobce přišel o zrak, tak už neřídí vůbec, s ženou nenavštěvují svou rodinu ani přátele. Automobilismus byl navíc jeho velkým koníčkem, kterému se však již nemůže aktivně věnovat. Po ztrátě zraku je žalobce velmi špatně pohybově koordinován, zakopává o nerovnosti, takže se to v jeho běžném životě projevuje každý den, např. v zimě nevidí hrboly na cestě, při běžné chůzi často do někoho vrazí, ztrácí rovnováhu a koordinaci. Každý den po probuzení se mu vrací negativní myšlenky spojené se ztrátou zraku, s čímž se nesmířil, což má velký vliv na jeho psychiku, špatný psychický stav přenáší i na svou manželku a okolí. Žalobce pořád přemýšlí nad tím, proč se mu to stalo, doposud se se svým omezením nevyrovnal, což má u něj špatný vliv na jeho psychiku a vede k častým depresím. Ztráta zraku ho postihla při každodenním životě. Po probuzení žalobci trvá, než se mu začne dařit koordinovat své pohyby, tak aby neztrácel rovnováhu. Špatně se mu čtou noviny, špatně se mu sleduje televize, takové aktivity ho nyní nadmíru vysilují, bolí ho z toho hlava a zdravé oko je velmi unavené. Žalobce byl před ztrátou zraku aktivním kutilem, teď už se tomu nemůže věnovat, protože mj. špatně odhaduje vzdálenosti, netroufne si ani na běžné opravy, před ztrátou zraku rád pomáhal svým sousedům, teď už se tomu však nemůže věnovat, má totiž strach, aby při kutilství nepřišel i o druhé oko. Žalobce má pocit, že když přišel o zrak v levém oku, tak se tím snížila jeho společenská hodnota a jeho společenské uplatnění, nechce o ztrátě zraku nikomu říkat, stydí se za to. Před operací byl aktivní a společenský člověk, teď má pocit, že se vše negativním způsobem změnilo. U žalobce proto došlo ke vzniku psychické újmy, když v důsledku ztráty zraku se u něj projevuje smutek, snížení sebevědomí a pocity zklamání. Před provedením výše popsaného operačního zákroku, byl žalobce seznámen s možnými komplikacemi a riziky formou tzv. "informovaného souhlasu pacienta s výkonem", na základě kterého dal souhlas s provedením operačního zákroku. V popsaném souhlasu však nebyl žalobce řádně poučen o možných následcích operačního výkonu, když zejména nebyl poučen o tom, že následkem provedené operace u něj může dojít k poškození, nebo ztrátě zraku. Nebyla uvedena ani žádná jiná (obdobná) informace, na základě které by si žalobce mohl dovodit vznik takového nepříznivého následku. Pokud by byl řádně poučen o možnosti vzniku ztráty zraku, nebo jeho poškození, pak by se operaci nepodrobil. Má proto za to, že je zde dána příčinná souvislost mezi absencí řádného poučení žalobce formou informovaného souhlasu obsahujícího upozornění na možnou ztrátu nebo poškození zraku a vzniklé újmy na jeho zdraví - ztráty zraku. Pro žalobce je zrak tím nejdůležitějším smyslem. Ztráta zraku jej hluboce zasáhla a zcela mu (i jeho blízkým) změnila život k horšímu. V důsledku absence řádného poučení žalobce před operačním výkonem došlo k zásahu do jeho tělesné integrity, do jeho přirozených práv a ke vzniku odpovědnosti žalované jako poskytovatele zdravotních služeb za způsobenou újmu nedostatečným poučením žalobce. Žalobce před podstoupením operačního zákroku nemohl dostatečně zodpovědně zvážit riziko operačního zákroku, když si nebyl vědom rizik operace a jeho souhlas byl pouze formální. Pokud by znal riziko ztráty zraku, pak by se operačnímu zákroku nepodrobil. Žalovaná proto odpovídá za vzniklou újmu z titulu práva na ochranu osobnosti, neboť zasáhla do jeho tělesné integrity bez jeho informovaného souhlasu a proto je povinna nahradit mu nemajetkovou újmu z titulu práva na ochranu osobnosti ve formě poskytnutí přiměřeného zadostiučinění. Dle žalobce nebylo při provádění operačního zákroku postupováno správně, když nebyl zvolen takový postup, který by byl adekvátní charakteru zjištěného zdravotního stavu a věku žalobce a který by byl k žalobci šetrný a nezpůsobil by mu ztrátu zraku. Navíc v případě, že by se mu od žalované dostalo řádného poučení o možných rizicích operačního zákroku, nedal by k danému operačnímu zákroku souhlas a operaci by nepodstoupil. Proto je zde rovněž dána příčinná souvislost mezi absencí řádného poučení a vznikem újmy na zdraví - ztráty zraku. Bolestné představuje kompenzaci za vytrpěné bolesti přechodného rázu, a to bolesti fyzické i psychické, rovněž jde o náhradu za dočasné obtíže spojené s průběhem léčby ztráty zraku. Žalobce v souvislostí se ztrátou zraku pociťuje jednak fyzickou bolest v levé části obličeje kolem oka, ztráta zraku je pro něj nepříjemným prožitkem, trpí poruchami rovnováhy při chůzi, došlo k omezení jeho zorného pole a k poruše prostorového vidění. Pokud jde o náhradu za ztížení společenského uplatnění, pak se jedná o kompenzaci, která by měla poškozenému kompenzovat trvalé omezení jeho běžného dosavadního způsobu života a jeho současné vyřazení z různých sfér společenského života ztrátou zraku. Dále se u žalobce projevuje psychická bolest v podobě smutku, deprese, strachu a obavy z dalších následků. Žalobce žalovanou vyzval k úhradě uplatněné částky, žalovaná však na předžalobní výzvu ze dne [datum] nereagovala.

2. Žalovaná nárok žalobce neuznala. Namítala, že veškeré její postupy v rámci péče o žalobce, a to jak při indikaci pacienta k operaci, v předoperačním období, během operaci i při operačním výkonu byly v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, tedy lege artis. V průběhu hospitalizace žalobce v Karvinské hornické nemocnici, kde byla zjištěna stenóza ACI vlevo 80 – 90 % a stenóza ACE vpravo 40- 50%, AS pláty v obou karotických bifurkacích, byl jeho stav konzultován s Neurologickou klinikou FN [obec]. Ve standardním termínu byl žalobce zařazen do cévního indikačního semináře, který proběhl dne [datum], a byl indikován přímo k časné operaci karotické tepny – endarterectomii, tzn. odstranění arteriosklerotického plátu z karotické tepny. Operace je indikována jako prevence akutní cévní mozkové příhody, resp. opakování cévní mozkové příhody u pacienta s již proběhlou příhodou. Protože se u většiny případů jedná o preventivní zákrok, rizika operace musí být menší než riziko akutní cévní mozkové příhody, a to včetně rizika úmrtí. Možné komplikace uvedeného zákroku jsou popsány v informovaném souhlasu, se kterým se žalobce před operací seznámil a který podepsal. V předmětném informovaném souhlasu je mj. uvedeno:„ …během operace nebo po operaci může dojít k cévní mozkové příhodě způsobené odlomením trombu z postižené cévy…“ Porucha zraku je jedním z projevů cévní mozkové příhody (podobně jako porucha řeči, porucha hybnosti apod.) U pacienta tedy došlo ke komplikaci popsané v informovaném souhlasu. Četnost komplikací tohoto zákroku, i na nejšpičkovějších pracovištích, je uváděna mezi 3 – 6 %. Každý zákrok má své komplikace a bohužel je nikdy nelze zcela vyloučit. Pokud bychom však připustili, že by operace nebyla u pacienta provedena, můžeme předpokládat, že by pacient byl ohrožen rizikem akutní cévní mozkové příhody vyšším (a s horším klinickým výsledkem), než byla rizika operace. Po vzájemné dohodě stran navíc žalovaná oslovila soudního znalce z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie, specializace neurochirurgie doc. MUDr. [jméno] [příjmení], PH.d., [příjmení], primáře Neurochirurgické kliniky FN [obec], který ve svém znaleckém posudku jednoznačně konstatuje, že během léčby žalovaného nedošlo k žádnému pochybení zdravotnického personálu a všechny postupy byly lege artis. 3. [ulice] účastník, [právnická osoba], poskytovatel smluvního pojištění odpovědnosti žalované za škodu, se ve věci připojil ke stanovisku žalované.

4. Při zjišťování skutkového stavu vycházel soud z následujících důkazů, jimiž bylo prokázáno: - propouštěcí zprávou Karvinské hornické nemocnice a.s. ze dne [datum], že žalobce dne [datum] začal hůře mluvit, neovládal pravou horní končetinu, při nakupování dne [datum] jednal neadekvátně, pravou rukou se nemohl strefit do nákupního košíku, pak si šel lehnout, po probuzení měl zmatený projev. Následovala hospitalizace žalovaného v Karvinské hornické nemocnici v době od [datum] do [datum], kdy byla zjištěna stenóza ACI vlevo 80- 90% a stenoza ACE vpravo 40- 50%, AS pláty v obou karotických bifurkacích. Byla doporučena konzultace s KCC FNO s tím, že žalobce dne [datum] zavolá o výsledek neurovaskulární konzultace. Dne [datum] žalobce propuštěn z Karvinské hornické nemocnice domů s doporučeními a předepsanou medikací, - informovaným souhlasem pacienta s výkonem ze dne [datum], že žalobce dne [datum] podepsal ve Fakultní nemocnici [obec] prohlášení, že mu byl náležitě objasněn důvod, předpokládaný prospěch, způsob provedení, následky i možná rizika plánovaného výkonu - karotické endarterectomie, jakož i možné alternativy včetně jejich komplikací. V prohlášení je uvedeno, že endarterectomie je obnovením průsvitu a tedy průtoku krve krční tepnou odstraněním tukových usazenin a (nebo) krevních sraženín na vnitřním povrchu tepny. Důvodem karotické endarterectomie je, že významně snižuje riziko cévní mozkové příhody u pacientů s artrosklerotickým postižením vnitřní krkavice. Dále jsou zde popsány možné komplikace a rizika, mj. to, že během operace nebo v pooperačním období může dojít k cévní mozkové příhodě způsobené odlomením trombu z postižené cévy během preparace a jeho zanesení proudem krve do mozku, odlomením trombu z nově vzniklého trombu v oblasti sešité cévní stěny nebo embolizací trombu ze srdce. Všechny tyto cévní mozkové příhody se mohou projevit rozmanitými projevy od bolesti hlavy přes brnění končetin, oslabení, obrnu končetin a v nejhorších případech smrtí. Tyto komplikace se dle dostupných literárních pramenů u uvedené operace vyskytují v 3 – 6 %, na pracovišti žalované se v r. 2003 vyskytly ve 2 %. V prohlášení je rovněž uvedeno, že alternativou chirurgického výkonu je jednak léčba medikamentosní, která spočívá v pravidelném užívání léků ovlivňujících srážlivost krve, nebo radiologický intervenční zákrok, kdy je zúžené místo roztlačeno pomocí speciálních vodičů a kanyl s tím, že ne každé postižení cév je vhodné k alternativní léčbě. Originál informovaného souhlasu prokazuje, že za nemocnici tento dokument podepsal [jméno] [příjmení], - nespornými tvrzeními účastníků, že za nemocnici informovaný souhlas podepsal MUDr. [jméno] [příjmení], - operačním protokolem, že endarterectomie provedl ve Fakultní nemocnici v [obec] na oddělení neurochirurgie dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení], - propouštěcí zprávou ze dne [datum] a zprávou oční kliniky žalované ze dne [datum], že žalobce pooperačně udával zhoršení zraku a že při oftalmologické vyšetření ze dne [datum] byla u žalobce zjištěna embolizace do a. centralisretinae. Žalobci byl doporučen konzervativní postup. Žalobce byl propuštěn dne [datum] do domácí péče s doporučeními a medikací, - lékařskou zprávou oční ambulance [právnická osoba], MUDr. [jméno] [příjmení], ze dne [datum], že u žalobce je OS stp. CRAO 5/ 2017, - lékařskou zprávou MUDr. [příjmení], že při vyšetření dne [datum] měl žalobce visus vlevo [číslo] s korekcí 5/5, vpravo [číslo] s korekcí 5/5. Další vyšetření neměl. Po operaci ze dne [datum] přestal vidět na levé oko. - znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie, specializace neurochirurgie doc. MUDr. [jméno] [příjmení], PH.d., [příjmení], ze dne [datum], obsahujícím znaleckou doložku ve smyslu § 127a o. s. ř., vypracovaným na žádost žalované, že postup lékařů během hospitalizace žalobce v zařízení žalované byl lege artis a že ve zdravotnické dokumentaci nenachází pochybení vedoucí ke vzniku zrakové poruchy po karotické endarterectomii, - znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie, specializace neurochirurgie a spondylochirurgie [celé jméno znalce], [číslo] ze dne [datum], ustanoveného soudem, že se žalovaný u žalobkyně podrobil chirurgickému zákroku pro zužování krkavice, tj. tzv.„ magistreální tepny“, která má na starosti značnou část výživy mozku a rovněž jako jediná tepna zásobuje prostřednictvím své větve a.centralis retinae oční sítnici. Při poklesu perfúze krevní (pozn. soudu – průtok krve) v tepnách může dojít k výpadu neurologické funkce mozku, záleží na velikosti přepážky a délce trvání přepážky. Je-li pokles dlouhý a značný, či dojde-li k němu v některých úsecích, jakým je právě oční sítnice s jedinou přívodnou tepnou a.centralis retinae, může být následkem neurologický deficit (porucha, ztráta funkce) i trvalého rázu. Trvalá porucha zraku slepota) na postiženém oku je jeden z těchto případů. Žalovaná při předmětném zákroku spočívajícím v karotické endarterectomii dne [datum] postupovala lege artis. Dle zdravotní dokumentace a dle CT angiografie byl žalobce indikován k provedenému operačnímu zákroku formou CEA, tedy pomocí otevřeného chirurgického výkonu, karotickou endarterektomií. Indikace nebyla dílem jediného lékaře, ale standardně k ní účastníci dospěli kolektivním způsobem, který má v nemocnicích s neurovaskulárními centry obvykle podobu„ indikačního semináře“. I předmětná indikace u žalobce vyšla dle ZD z takového kolektivního rozhodnutí. Podobně jako na vlastním pracovišti znalce si podobný„ seminář“ právem osobuje rozhodovat o konkrétních indikacích jako nejvyšší odborná instance a může se (bývá to spíše zřídka) i lišit od názoru jakéhokoli jiného lékaře či jiné skupiny lékařů. Rozhodnutí indikačního semináře má pro tým neurochirurgů prioritní a závazný charakter a chirurgové se jím standardně řídí. V tomto případě byla stenóza levé krkavice pacienta prohlášena seminářem za těsnou a symptomatickou (tj. byla graficky znázorněna jako 75%) a již se projevila menším neurologickým deficitem, z větší části tehdy ještě vratným, ale hrozila dle zkušeností dalšími ataky, které mohly mít mnohem závažnější dopad na stav pacienta. Na vlastním pracovišti znalce by byl podobný nález jako u žalobce posuzován stejně a stejnou formou indikován k chirurgickému výkonu. Vedení zápisu o takových rozhodnutích je věcí zvyklostí pracoviště, ale je nemyslitelné, že by některý chirurg obstál, kdyby se jím neřídil. Instituce„ indikačního semináře“ je kolektivem odborníků, jejichž hlavním úkolem je zvažovat všechna lidská, společenská a především medicínská„ pro“ a„ proti“ indikovaných technik. Jako takový je indikační seminář tvořen plně atestovanými a především zkušenými chirurgy, kteří konsiliární formou zváží ona zmíněná rizika u každého pacienta v danou dobu, vydají doporučení stran indikace a nesou pak veškerou odpovědnost za svou volbu. Ve vysoce profesionálních a vědeckých centrech, jakými jsou ÚVN či ve FNO, jsou všechna v otázce uvedená (a zdaleka nejen ta uvedená) rizika zvažována (např. postradiační stenóza,„ vysoká“ stenóza, vřed ve stenóze a mnohá další). Všechna zde zmíněná rizika musí kolektiv odborníků zvažovat a vyhodnocovat z hlediska tzv.„ COST/BENEFI“, poměru založeném nejen na vlastních zkušenostech, ale v případě karotické endarterectomie i na publikovaných zpracováních mnoha a mnoha sérií výsledků stejně léčených pacientů v mnoha vyspělých zemích, na studiích, které mají dnes pravidla profesionálně statisticky designovanou úpravu, mají také vysokou vypovídavost, tedy i široce akceptovanou závaznost. Některé z nich citoval i předchozí znalec (např. NASCET, viz. literatura ad V). Dle ZD tedy nebyla u žalobce shledána rizika natolik závažná, aby zásadním způsobem omezila prochirurgické rozhodnutí indikačního semináře. U žalobce byla v posuzovaném případě provedena na pracovišti FNO nejprve CTAG a dále duplexní sonografie, což k indikaci výkonu postačovalo. Požadování dalšího CTAG je zcela v gesci indikačního semináře neurochirurgů a jeho nepožadování nelze označit za postup non-lege artis. Stav tepny po operaci nebyl znám a nebývá běžně zjišťován. Znalec vychází z toho, že pracovníci FNO měli doloženou ischemizaci a. centralis retinae vlevo opakovaným očním vyšetřením a jelikož evidentně nedošlo u žalobce k jiným nitromozkovým vmetkům (klinický pooperační stav nevykazoval žádné takové náznaky), nebyl důvod provádět další invazivní vyšetření, jakým je např. DSAG, CTAG apod. Standardy zatím nenařizují nutnost provedení CTAG po zjištění vmetku do a. centralis retinae a vzniku slepoty. Vedení zápisu ev. formy o rozhodnutích„ indikačního semináře“ NCH FNO je věcí zvyklostí pracoviště, ale je nemyslitelné, že by některý chirurg obstál, kdyby se jím neřídil. Znalec považuje v posuzovaném případě za dostačující zápis ve ZD že„ pacient na doporučení cévního semináře FNO indikován k EAC ACI i. sin.“. Totéž platí i o podpisu lékařů. I na pracovišti znalce bývá diskuse u jednotlivých případů nad zvolenou metodou, např. CEA versus CAS (karotický stening), které se zúčastní endovaskulární radiologové, a zvolený (indikovaný) postup je zapsán do příjmového protokolu, a to většinou jen formou, že pacient byl indikován k tomu a k tomu výkonu (aniž by byl vyžadován podpis všech zúčastněných). Větší zkušenosti (v ÚVN a na většině neurochirurgií v ČR u stenózy krkavice) jsou na straně neurochirurgů (jde o starší metodu) nikoli na straně endovaskulárních radiologů. Tomu je podřízena i hierarchie rozhodování, kde prioritu má názor neurochirurga, ale i tak by mělo jít o týmové rozhodování. Znalec ve ZD nenalézá žádnou odchylku od tohoto běžného standardního postupu při indikaci CEA u žalobce. K dotazu, zda bylo správné, že o obsahu informovaného souhlasu byl pacient poučován osobou odlišnou od osoby, která operaci CAS prováděla, znalec uvedl, že nahrazení operatéra jiným lékařem při seznamování s riziky výkonu, který sám nebude provádět, není optimálním řešením (zejména z hlediska pacienta), ale z provozních důvodů jde o často nezbytný a tak velmi často používaný, tedy tolerovaný a možný postup. I v ÚVN jde u častých typů operace (např. CEA) o týmovou práci, kde jeden chirurg musí být nahraditelný druhým např. pro případ náhlé neschopnosti, nemoci apod. Takový postup není ideální, ale je možný. Jde-li o informovaný souhlas (IS), znalec uvedl, že se neustále vedou debaty, do jaké hloubky má být seznam možných komplikací v IS taxativně kompletním, ale výsledkem musí být nějaký shrnující kompromis, neboť absolutní seznam všech komplikací u cévních operací by v detailu vydal na několik knih a je v reálné situaci nepoužitelný. Z tohoto důvodu nebylo v předmětném IS podrobně vysvětlováno, že sítnice lidského oka je v podstatě výchlipkou buněk CNS, a tedy integrální součástí lidského mozku, a že slepota oka je jen zvláštním případem ztráty neurologické funkce. Přestože byl výkon prováděn standardně, zkušeným a zjevně dobře připraveným operatérem a nedošlo během výkonu k žádné zjevné mimořádné události, pooperační průběh ukázal, že během výkonu došlo ke vmetení trombu do centrální tepny sítnice levého oka žalobce a následkem byla trvalá slepota.

5. Soud po provedeném dokazování činí skutkový závěr, že dne [datum] začal žalobce hůře mluvit, neovládal pravou horní končetinu, při nakupování dne [datum] jednal neadekvátně, pravou rukou se nemohl strefit do nákupního košíku, později měl zmatený projev. V rámci následné hospitalizace v době od [datum] do [datum] v Karvinské hornické nemocnice byla u žalobce zjištěna stenoza ACI vlevo 80- 90% a stenoza ACE vpravo 40- 50% (pozn.soudu zúžení krčních tepen), AS pláty v obou karotických bifurkacích. Dne [datum] žalobce podepsal ve Fakultní nemocnici [obec] informovaný souhlas (IS) pacienta obsahující prohlášení, že mu byl náležitě objasněn důvod, předpokládaný prospěch, způsob provedení, následky i možná rizika plánovaného výkonu - karotické endarterectomie, jakož i možné alternativy včetně jejich komplikací. V IS je uvedeno, že endarterectomie je obnovením průsvitu a tedy průtoku krve krční tepnou odstraněním tukových usazenin a (nebo) krevních sraženin na vnitřním povrchu tepny. Důvodem karotické endarterectomie je, že významně snižuje riziko cévní mozkové příhody u pacientů s artrosklerotickým postižením vnitřní krkavice. Dále jsou IS popsány možné komplikace a rizika, mj. to, že během operace nebo v pooperačním období může dojít k cévní mozkové příhodě způsobené odlomením trombu z postižené cévy během preparace a jeho zanesení proudem krve do mozku, odlomením trombu z nově vzniklého trombu v oblasti sešité cévní stěny nebo embolizací trombu ze srdce. Všechny tyto cévní mozkové příhody se dle žalobcem podepsaného informovaného souhlasu mohou projevit rozmanitými projevy od bolesti hlavy přes brnění končetin, oslabení, obrnu končetin a v nejhorších případech smrtí. Dle IS se tyto komplikace dle dostupných literárních pramenů u uvedené operace vyskytují v 3 – 6 %, na pracovišti žalované se v r. 2003 vyskytly ve 2 %. V IS je rovněž uvedeno, že alternativou chirurgického výkonu je jednak léčba medikamentosní, která spočívá v pravidelném užívání léků ovlivňujících srážlivost krve, nebo radiologický intervenční zákrok, kdy je zúžené místo roztlačeno pomocí speciálních vodičů a kanyl s tím, že ne každé postižení cév je vhodné k alternativní léčbě. Žalobce svým podpisem informovaného souhlasu stvrdil, že měl možnost se zeptat lékaře na všechno, co jej zajímá, že obdržel vysvětlení, kterému rozumí, a že s provedením výkonu souhlasí. Za žalovanou podepsal informovaný souhlas MUDr. [jméno] [příjmení]. Předmětnou operaci spočívající v endarterectomie (tj. CAE neboli EAC) provedl ve Fakultní nemocnici v [obec] na oddělení neurochirurgie dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení]. Indikace k CAE byla dle znalce dílem„ indikačního semináře“, jenž je kolektivem odborníků, jejichž hlavním úkolem je zvažovat všechna lidská, společenská a především medicínská„ pro“ a„ proti“ indikovaných technik. Jako takový je indikační seminář tvořen plně atestovanými a především zkušenými chirurgy, kteří konsiliární formou zváží ona zmíněná rizika u každého pacienta v danou dobu. Indikační seminář jako nejvyšší odborná instance si právem osobuje rozhodovat o konkrétních indikacích a může se (bývá to spíše zřídka) i lišit od názoru jakéhokoli jiného lékaře či jiné skupiny lékařů. Rozhodnutí indikačního semináře má pro tým neurochirurgů prioritní a závazný charakter a chirurgové se jím standardně řídí. V tomto případě byla stenóza levé krkavice žalobce prohlášena seminářem za těsnou a symptomatickou (tj. byla graficky znázorněna jako 75%) a již se projevila menším neurologickým deficitem, z větší části tehdy ještě vratným, ale hrozila dle zkušeností dalšími ataky, které mohly mít mnohem závažnější dopad na stav pacienta. U žalobce nebyla shledána rizika natolik závažná, aby zásadním způsobem omezila prochirurgické rozhodnutí indikačního semináře. U žalobce byla v posuzovaném případě provedena na pracovišti FNO nejprve CTAG a dále duplexní sonografie, což k indikaci uvedeného výkonu postačovalo. Nepožadování dalšího CTAG nelze označit za postup non-legeartis. Vedení zápisů o rozhodnutích„ indikačního semináře“ NCH FNO je věcí zvyklostí pracoviště, ale je nemyslitelné, že by některý chirurg obstál, kdyby se jím neřídil. Zápis ve ZD, že„ pacient na doporučení cévního semináře FNO je indikován k EAC ACI i. sin.“ je dle přibraného znalce dostatečný. Totéž platí i o podpisu lékařů. Na většině neurochirurgií v ČR jsou dle znalce větší zkušenosti u stenózy krkavice na straně neurochirurgů (jde o starší metodu) nikoli na straně endovaskulárních radiologů. Tomu je podřízena i hierarchie rozhodování, kde prioritu má názor neurochirurga, ale i tak by mělo jít o týmové rozhodování. Znalec ve ZD nenalezl žádnou odchylku od tohoto běžného standardního postupu při indikaci CEA u žalobce. Fakt, že o obsahu informovaného souhlasu byl pacient poučován osobou odlišnou od osoby, která operaci CAS prováděla, není optimálním řešením (zejména z hlediska pacienta), ale z provozních důvodů jde o často nezbytný a tak velmi často používaný, tedy tolerovaný a možný postup. Znalec [celé jméno znalce] přibraný soudem, tak dospěl k závěru, že postup žalované při zákroku spočívajícím v karotické endarterectomii byl lege artis. Jeho závěry korespondují i se závěry znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie, specializace neurochirurgie doc. MUDr. [jméno] [příjmení], PH.d., [příjmení], ze dne [datum], vypracovaného na žádost žalované. I přes lege artis postup žalované bylo postoperačně dne [datum] u žalobce zjištěno, že během operace došlo ke vmetení trombu do centrální tepny sítnice levého oka žalobce a následkem byla trvalá slepota levého oka žalobce.

6. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) - škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

7. Podle § 2914 o. z. - kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.

8. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Podle § 2910 o. z. je předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu 1. protiprávní jednání, 2. následek – vznik škody, 3. příčinná souvislost mezi jednáním a následkem a 4. zavinění. To znamená, že jedině za předpokladu kumulativního naplnění bodů 1 až 4 by žalované vznikla povinnost nahradit žalobci vzniklou škodu. Soud se proto zabýval primárně otázkou, zda se žalovaná vůči žalobci dopustila protiprávního jednání. Z hlediska poskytování zdravotní péče se protiprávním jednáním rozumí nedodržení pravidel lege artis. V dané věci byly zpracovány dva na sobě zcela nezávislé znalecké posudky z oboru zdravotnictví, odvětví neurochirurgie. Oba znalci, jak doc. MUDr. [jméno] [příjmení], PH.d., [příjmení], tak i [celé jméno znalce], ve svých posudcích dospěli k závěru, že postup žalované byl zcela lege artis, tedy v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. Žalobce byl k chirurgickému zákroku indikován týmem odborníků z důvodů zúžení krční tepny, samotný zákrok proběhl v souladu se známými medicínskými postupy. Den před operací byl žalobce v informovaném souhlasu (IS) seznámen s možnými riziky operace – byl poučen, že během operace nebo v pooperačním období může dojít k cévní mozkové příhodě způsobené odlomením trombu z postižené cévy během preparace a jeho zanesení proudem krve do mozku, odlomením trombu z nově vzniklého trombu v oblasti sešité cévní stěny nebo embolizací trombu ze srdce. Byl poučen, že všechny tyto cévní mozkové příhody se mohou projevit rozmanitými projevy od bolesti hlavy přes brnění končetin, oslabení, obrnu končetin a v nejhorších případech smrtí. Žalobce svým podpisem IS stvrdil, že měl možnost se zeptat lékaře na všechno, co jej zajímá, že obdržel vysvětlení, kterému rozumí, a že s provedením výkonu souhlasí. Tvrzení žalobce, že by se operaci nepodrobil, kdyby v informovaném souhlasu bylo uvedeno riziko slepoty, považuje soud za zcela účelové. Žalobce s operací souhlasil i za cenu možného ochrnutí či dokonce i za cenu zcela fatálního následku – své smrti. Oba tyto těžké následky byly v informativním souhlasu výslovně uvedeny. Výslovně zde rovněž bylo uvedeno, že při operaci či postoperačně mohou vedle ochrnutí končetin či smrti nastat i další jiné rozmanité projevy cévní mozkové příhody. Logicky, za použití argumentace a maiori ad minus = od většího k menšímu, bylo lze tedy předpokládat, že během indikované cévní operace či postoperačně může dojít v důsledku cévní mozkové příhody nejen k výslovně uvedenému úmrtí či ochrnutí, ale i k jiným nejrůznějším komplikacím výslovně neuvedeným, které s sebou cévní mozková příhoda přináší a jakými může být např. porucha řeči, slepota... Podle § 4 odst. 1 o. z. - má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Prizmatem tohoto ustanovení, byl-li žalobce poučen o riziku úmrtí, ochrnutí či jiné újmy vyvolané cévní mozkovou příhodou ve spojení s indikovanou operací, pak žalobce měl a mohl předpovídat i riziko slepoty jako možný důsledek možné cévní mozkové příhody nastalé při indikované cévní operaci. Tedy i za situace, kdy riziko slepoty v informovaném souhlasu výslovně uvedeno nebylo. Je nepochybné, že absolutní seznam všech komplikací u jakéhokoli lékařského zákroku není možný, v detailu by vydal na několik knih a v reálné situaci by byl nepoužitelný. Shodně se k otázce obsahu informovaného souhlasu vyslovil i Nejvyšší soud České republiky:„ Ani poučení o rizicích zákroku není bezbřehé. Rozličných rizik lze pro každý zákrok vyjmenovat v podstatě neomezené množství. Kdyby se poučovací povinnost měla vztahovat na všechna, informovaný souhlas by byl prakticky nedosažitelný a v konečném důsledku by byl potlačen samotný jeho smysl“ (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR 25 Cdo 1381/2013 ze dne 29. 04. 2015). V daném případě byl žalobce o nejrůznějších možných rizicích včetně smrti či ochrnutí poučen informovaným souhlasem s dostatečným předstihem před operací, svým podpisem stvrdil, že měl možnost se zeptat lékaře na vše, co ho ve vztahu k plánovanému zákroku zajímá a že obdržel vysvětlení, kterému porozuměl. Jelikož postup žalované byl shledán lege artis a žalobce byl o možných rizicích plánovaného zákroku řádně poučen, je nyní na žalobci samotném, aby si následky náhody, která jej bohužel v souvislosti s indikovaným zákrokem postihla, nesl zcela sám. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítnul.

9. Výrokem II. rozhodl soud o povinnosti žalobce zaplatit vedlejšímu účastníkovi v souladu s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.) plnou náhradu nákladů řízení, neboť vedlejší účastník, resp. žalovaný, byl v řízení plně procesně úspěšný a byly mu proto přiznány účelně vynaložené náklady řízení v celkové výši 1 800 Kč Tyto náklady sestávají z paušální náhrady hotových výdajů ve výši po 300 Kč za 6 učiněných úkonů (písemné podání ze dne [datum] a ze dne [datum] – tj. vstup do řízení a otázky na znalce, 2 x příprava k jednání, 2 x účast u jednání) dle § 1 odst. 3 písm. a), b) c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení, ve znění pozdějších změn a doplňků. O náhradě nákladů řízení ve vztahu k žalovanému soud nerozhodoval, když žalovaný se svého práva na náhradu nákladů řízení vzdal.

10. Výrokem III. rozhodl soud o povinnosti procesně neúspěšného žalobce zaplatit státu v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. plnou náhradu nákladů řízení, které mu vznikly/vzniknou v souvislosti s přibráním znalce z oboru zdravotnictví do řízení, když u žalobce nebyly shledány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud dosud uhradil znalci za vypracování znaleckého posudku částku 27 300 Kč. Další náklady vzniknou státu po zaplacení nákladů, které znalci vznikly v souvislosti s jeho účastí u jednání dne [datum] (vyúčtovaná částka 1 220 Kč). Jakmile budou znalci veškeré vniklé náklady státem proplaceny, bude jejich celková výše vyčíslena žalobci k zaplacení samostatným usnesením.

11. Žalobce byl zavázán zaplatit vzniklé náklady do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, když tato lhůta je v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.