16 C 170/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Pěnkavovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 24 761,77 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 051,52 Kč s 12 % úrokem z prodlení ročně od 13. 6. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 9 710,25 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 957,23 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 912,30 Kč za dobu od 12. 12. 2023 do 14. 7. 2025 a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 761,77 Kč za dobu od 15. 7. 2025 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 24 761,77 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 18. 2. 2022 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“ či „ÚS“). Smlouva byla uzavřena prostřednictvím Správce financí, webového rozhraní žalobkyně, jenž je obdobou internetového bankovnictví, využívaného bankovními ústavy (dále jen „SF“), a jako taková je ve smyslu ust. § 561 odst. 1, ust. § 562 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), a ve smyslu ust. § 7 zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (dále jen „ZET“), opatřena elektronickým podpisem. Podpisem ÚS se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky (dále jen „ÚP“). Pro potvrzení osoby klienta žalobkyně požaduje předložení platného dokladu. Tímto krokem je podmíněn vznik samotné smlouvy. Uzavřením ÚS žalovaná mimo jiné potvrdila, že se s ÚP seznámila, všechna jejich ustanovení jsou jí srozumitelná, považuje je za dostatečně určitá a souhlasí s nimi. Věřitel naplňuje svoji zákonnou povinnost posuzování úvěruschopnosti spotřebitele několika způsoby, a to zejména: 1) kontrolou v několika registrech nebo dostupných databázích, 2) výpočtem tzv. MLS, tedy částky, která klientovi po odečtení všech mandatorních výdajů zbývá, a do její výše je tak možno maximálně zatížit klienta splátkou úvěru (viz více v příloze nazvané „ověřování bonity MLS“) a 3) důsledným zjišťováním kreditního skóre klienta. Žalovaná byla v souladu se Smlouvou a ÚP oprávněna čerpat revolvingový úvěr (dále jen „RÚ“), a to vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalobkyně se tedy zavázala za podmínek stanovených v ÚP poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, a žalovaná se uzavřením Smlouvy zavázala takto poskytnutý RÚ společnosti vrátit a zaplatit za poskytnutý úvěr úroky. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo v souladu s ÚS a ÚP možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil 26 990 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené v ÚS. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného RÚ a pravidelné poplatky (např. poplatek za výpis), příp. nepravidelné poplatky, jako např. poplatek za výběr z automatu, za blokaci karty apod. a smluvní sankce. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dle ÚS a ÚP dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci, s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání, a tedy poskytnutí RÚ, pokud není v ÚS uvedeno jinak. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku ve výši 89 980 Kč. Žalovaná celkem na poskytnutý úvěr uhradila částku 74 928,48 Kč. To, jaká část úhrady byla započítána na úrok, poplatky a jistinu, je patrno z přiloženého splátkového kalendáře. Dne 11. 10. 2023 byla žalobkyni doručena žádost žalované o výpověď ÚS. Počínaje doručením výpovědi začala běžet měsíční výpovědní lhůta. Zároveň žalobkyně žalované zablokovala další čerpání z úvěru a deaktivovala všechny služby. Žalobkyně žalované potvrdila přijetí výpovědi ÚS a vyzvala ji k úhradě doplatku ve výši 27 853,01 Kč spolu s termínem splatnosti. Žalované byla v souladu s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, zaslána právním zástupcem žalobkyně předžalobní výzva k plnění. Žalovaná na výzvy žalobkyně nereagovala a po vypovězení smlouvy neuhradila žádnou splátku. Žalobkyně ke dni sepsání žaloby za žalovanou eviduje pohledávku ve výši 24 761,77 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 24 543,54 Kč (přičemž tato částka je rovna rozdílu součtu čerpaných částek a úhrad žalované, které byly započteny na jistinu; jedná se tedy v plné výši o částku úvěru, která byla žalované poskytnuta a kterou žalovaná neuhradila) a poplatků za pojištění ve výši 218,23 Kč včetně příslušenství v podobě sjednaných úroků.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno:

4. Z listiny označené jako , Anonymizováno, , Anonymizováno, č.: , hodnota, ze dne 18. 2. 2022, z kopie občanského průkazu a z listiny označené jako „dohledání informací o činnosti klienta“, že v listině Šikovný účet se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce 26 990 Kč. Výše měsíční splátky činila 2 699 Kč, roční úroková sazba činila 26,28 %, RPSN 26,68 %. V listině je žalovaná označena svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou, číslem občanského průkazu, telefonním číslem. Dále je v listině uveden zdroj příjmu žalované ze zaměstnaneckého poměru, výše čistého měsíčního příjmu 22 000 Kč. Smlouva je opatřena podpisem za žalobkyni, u podpisu klienta je uveden číselný údaj - , Anonymizováno, . Totožný číselný údaj je uveden v listině označené jako „dohledání informací o činnosti klienta“, v níž je u tohoto údaje uvedeno, že se jedná o sms kód pro elektronický podpis. Kopie občanského průkazu dokládá, že je vystaven na jméno žalované.

5. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad žalované ke smlouvě č. , hodnota, , že za období od 2. 3. 2022 do 12. 12. 2023 žalovaná od žalobkyně vyčerpala celkem částku 89 980 Kč a uhradila žalobkyni celkem částku 74 928,48 Kč.

6. Z oznámení o výpovědi, že žalobkyně žalované oznámila, že jí zasílá výpověď ke smlouvě č. , hodnota, a že výpovědní doba skončí dne 11. 12. 2023.

7. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 5. 6. 2025 včetně podacího archu, že zástupce žalobkyně zaslal žalované dne 6. 6. 2025 doporučeně výzvu k úhradě dlužné částky do 12. 6. 2025.

8. Z karty klienta, že žalobkyně v kartě uvádí, že potvrzuje, že před uzavřením Smlouvy o úvěru ze dne 18. 2. 2022 využila pro ověření bonity žalované mj. data sdělená klientem.

9. Z listiny nazvané jako „ověření bonity MLS“ a úvěrových podmínek nezjistil soud nic právně významného.

10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně poskytla žalované bezhotovostně celkovou částku 89 980 Kč. Žalovaná žalobkyni uhradila celkem 74 928,48 Kč. Zástupce žalobkyně odeslal žalované dne 6. 6. 2025 předžalobní výzvu k zaplacení dlužné částky nejpozději do 12. 6. 2025.

11. Dle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 3 písm. c) ZoSÚ, je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

15. Dle § 86 odst. 1, 2 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Dle § 87 odst. 1 věta první ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

17. Po právním posouzení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla platně uzavřena smlouva o úvěru ze dne 18. 2. 2022 tvrzeného obsahu. Žalobkyně uzavírala shora označenou smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, žalovaná byla v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, z nichž vyplývá povinnost věřitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná podle § 87 ZoSÚ. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele, soud se tak ztotožňuje s názorem svého odvolacího soudu, že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti, a to i v režimu zákona č. 257/2016 Sb. (srov. rozsudek Krajského soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, ze dne 14. 3. 2018, ale též nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).

18. Za daných okolností však žalobkyně neprokázala, že by při uzavírání označené smlouvy řádně zkoumala schopnost žalované úvěry splácet, tedy že řádně zkoumala a ověřovala příjmovou a výdajovou stránku žalované v souvislosti s jejími osobními poměry, kdy v tomto směru sice označila a doložila soudu listiny, a to kartu klienta a „ověření bonity MLS“, tyto však k prokázání řádného posuzování úvěruschopnosti nepostačují.

19. Z výše uvedených důvodů soud pak vyhodnotil předmětnou smlouvu jako neplatnou ve smyslu § 588 o. z. pro rozpor s § 86 a § 87 ZoSÚ. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží i bez návrhu, neboť se jedná o rozpor se zákonným ustanovením, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, které je s ním v rozporu. Byl by popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, pak odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z komunitárního práva nezastupitelný význam. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing , jméno FO, C-106/89, EU:C:1990:395, , jméno FO, C-240–244/98, EU:, právnická osoba, :346, Konstantinos Adeneler C-212/04, EU:C:2006:443).

20. Žalobkyni tak náleží vrácení toho, co bez prokázaného právního důvodu poskytla žalované, tj. toho, o co se žalovaná bezdůvodně obohatila ve smyslu § 2991 odst. 2 a § 2993 o. z. Bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované částku v celkové výši 89 980 Kč, přičemž ze strany žalované bylo před podáním žaloby uhrazeno 74 928,48 Kč. Soud tedy shledává žalobu důvodnou co do částky 15 051,52 Kč (jako rozdílu obou uvedených částek). Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním tohoto peněžitého závazku, žalobkyně má rovněž právo na úroky z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. Splatnost nebyla sjednána (s ohledem na absenci platně uzavřených smluv), žalovaná tak byla podle § 1958 odst. 2 o. z. povinna dlužnou částku zaplatit k výzvě žalobkyně. Žalobkyně vyzvala (§ 573 o. z.) žalovanou k plnění výzvou odeslanou dne 6. 6. 2025 s lhůtou k plnění do 12. 6. 2025. Od 13. 6. 2025 je tak žalovaná v prodlení s úhradou. Soud od uvedeného dne v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. přiznal žalobkyni nárok na zákonné úroky z prodlení. Ve zbývajícím rozsahu (výrok II.) soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

21. Výrok III. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., když žádný z účastníků nebyl převážně procesně úspěšný.

22. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., a sice do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když pro stanovení jiné lhůty nebyly shledány žádné podmínky.