16 C 35/2026

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Pěnkavovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Statutární město Ostrava, IČO 00845451 sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 729 30 Ostrava - Moravská Ostrava o určení neexistence práva věcného břemene

I. Určuje se, že na pozemcích ve vlastnictví žalobkyně parc. č. hodnota a parc. č. hodnota nacházejících se v obci adresa a katastrálním území adresa, nevázne věcné břemeno ve prospěch nemovitosti neevidované v katastru, služebnost strpění vodního díla a jeho užívání, v rozsahu dle geometrického plánu č. hodnota-210/2025, zapsané v katastru nemovitostí pod sp. zn. V-15861//2025-807.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 25 086 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Do 30 dnů po právní moci tohoto rozhodnutí bude žalobkyni z účtu Okresního soudu v adresa vrácen zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč.

1. Žalobkyně se domáhala určení neexistence práva věcného břemene. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. č. hodnota a parc. č. hodnota, v obci adresa, katastrálním území adresa, zapsaných v katastru nemovitostí u právnická osoba pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota. Na části pozemku parc. č. hodnota stojí stavba, která kdysi sloužila jako vodojem. Pozemek parc. č. hodnota je pozemkem sousedním, přes který je na pozemek parc. č. hodnota zajištěn přístup. Žalobkyně byla Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště adresa, vyrozuměna o zahájení vkladového řízení, jehož předmětem je návrh žalovaného na vklad vzniku věcného břemene do katastru nemovitostí na základě listiny – Osvědčení vodoprávního úřadu o služebnosti vybudování a užívání vodního díla SMO/298454/25/MJ/Koz ze dne 13. 8. 2025 a na základě geometrického plánu ze dne 2. 7. 2025. Následně byla žalobkyně katastrálním úřadem vyrozuměna o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V-č. účtu-807 – katastrální úřad vyhověl návrhu žalovaného a povolil vklad věcného břemene ve prospěch nemovitosti nezapsané v katastru, služebnosti strpění vodního díla a jeho užívání v rozsahu dle geometrického plánu č. hodnota-210/2025. Vkladovou listinou je výše uvedené osvědčení vodoprávního úřadu. Žalobkyně s povolením vkladu tohoto věcného břemene nesouhlasí. Jelikož však proti rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu není žaloba přípustná (viz § 18 odst. 4 zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon), nezbývá žalobkyni než podat tuto žalobu na určení neexistence práva věcného břemene. Obecně sice lze vodojem považovat za vodní dílo, v daném případě však uvedená stavba neslouží svému účelu již od roku 1988. Dle inventární karty pochází vodojem z roku 1952, min. od roku 1988 není užíván. Dle znaleckého posudku stavba vodojemu ztratila natrvalo schopnost sloužit účelům předpokládaným v § 55 odst. 1 vodního zákona. V době, kdy žalobkyně vydražila pozemek, byla stavba vodojemu pod nánosem zeminy, na střeše vodojemu rostly stromy a náletové dřeviny, objekt nebyl zabezpečen, místní zahrádkáři jej užívali k uskladnění brambor a zeleniny a místní děti si do něj chodily hrát. Sám žalovaný si je vědom toho, že vodojem již neslouží svému účelu, neboť ve svém dopise uvedl, že stavba vodojemu Přemyšov, která se nachází na pozemku parc. č. hodnota, je již od roku 2002 nevyužívaná a neplní svůj účel.

2. Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby. Uvedl, že žalovaný je na základě Smlouvy o bezúplatném převodu č. č. účtu/MJ ze dne 31. 7. 2002 vlastníkem zemního vodojemu – Přemyšov (dále jen „vodojem“), postaveném na pozemcích parc. č. hodnota a parc. č. hodnota v k. ú. adresa, obci adresa, jejichž vlastníkem je žalobkyně. Uvedený vodojem byl součástí tzv. schváleného privatizačního projektu č. hodnota, kterým se privatizoval majetek bývalého státního podniku právnická osoba. Vodojem byl naveden do majetku žalovaného ke dni 16. 9. 2002, jak vyplývá z inventární karty č. hodnota. Vodojem je vodním dílem ve smyslu § 55 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, v platném znění (dále jen „vodní zákon“), a byl vybudován v roce 1952. Příslušný vodoprávní úřad, tj. Magistrát města adresa, odbor územního plánování a stavebního řádu, oddělení vodních děl, dne 13. 8. 2025 vydal Osvědčení o splnění podmínek pro vznik služebnosti podle § 59a vodního zákona č. j. SMO/493643/ÚPaSŘ/Po, v němž je uvedeno, že na pozemcích parc. č. hodnota a parc. č. hodnota v k. ú. adresa je v rozsahu dle geometrického plánu č. hodnota-210/2025 vybudována stavba vodního díla, a že tato stavba vodního díla byla vybudována před rokem 1952. Osvědčení ze dne 13. 8. 2025 je veřejnou listinou ve smyslu § 134 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, a je proto potvrzena pravdivost toho, co je v něm osvědčeno. Na základě tohoto osvědčení byl Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště adresa, dne 11. 11. 2025, v řízení vedeném pod sp. zn. V-č. účtu-807 a s právními účinky ke dni 2. 10. 2025, proveden vklad věcného břemene (služebnosti strpění vodního díla a jeho užívání) ve prospěch vodojemu do katastru nemovitostí. Ke vzniku věcného břemene (služebnosti strpění vodního díla a jeho užívání) došlo ze zákona ke dni 1. 1. 2014 a v souladu se zákonem bylo toto věcné břemeno rovněž zapsáno do katastru nemovitostí. Žalobkyni samotné nepřísluší posuzovat, zda vodojem je či není vodním dílem. Toto je v souladu s § 55 odst. 4 a § 59a odst. 3, vodního zákona, v kompetenci příslušného vodoprávního úřadu, který již skutečnost, že vodojem je vodním dílem, potvrdil v osvědčení ze dne 13. 8. 2025. Pro stavbu vodojemu jako takovou není rozhodující, zda je stavba vodního díla užívána či nikoli, ani to, v jakém je technickém stavu. Existence vodního díla může být ukončena pouze odstraněním stavby na základě pravomocného povolení k odstranění. Skutečnost, že stavba vodního díla nyní neslouží své původní funkci, rovněž nesvědčí o zániku vodního díla. K tomu žalovaný odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 2. 2023, č. j. spisová značka (v němž Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že obnova těžce poškozeného jezu, který vznikl před rokem 1870, není stavbou nového vodního díla, neboť vodní dílo nezaniklo) nebo na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 3. 2021, č. j. spisová značka (ve kterém Nejvyšší správní soud uvedl, že vodní dílo – malá vodní elektrárna, přestože je nefunkční, nadále existuje).

3. Soud v řízení provedl níže uvedené důkazy:

4. Z výpisu z katastru nemovitostí (LV č. hodnota ze dne 27. 1. 2026) soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. č. hodnota a parc. č. hodnota, v obci adresa, katastrální území adresa, zapsaných v katastru nemovitostí u právnická osoba pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota. Žalobkyně danou nemovitost nabyla na podkladě usnesení soudního exekutora o předražku, Exekutorský úřad adresa, tituly před jménem jméno FO Anonymizováno Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-13 ze dne 10. 8. 2020, právní moc ke dni 3. 5. 2021, právní účinky zápisu k okamžiku 3. 6. 2021. Obě parcely jsou zatíženy věcným právem, a to věcným břemenem ve prospěch nemovitosti neevidované v katastru, služebností strpění vodního díla a jeho užívání v rozsahu geometrického plánu č. hodnota-210/2025, listina V-č. účtu-807, zapsaným na podkladě osvědčení vodoprávního úřadu o služebnosti vybudování a užívání vod. díla ze dne 13. 8. 2025, právní účinky zápisu k okamžiku 2. 10. 2025.

5. Z výměru Okresního úřadu v adresa ze dne 30. 6. 1934, č. j. 397/VII-18/34, soud zjistil, že na str. 3 a 4 tohoto výměru je i oblast „Přemyšov“ u adresa, kde se k čerpání vody použije u každé skupiny centrifugálního čerpadla, kterým se tlačí voda výtlačným potrubím do společného vodojemu zřízeného nad svahem. Z tohoto odtéká pak voda gravitačním vodovodem ze železných trub světlosti 250 mm do čerpací stanice „U adresa“ vzdálené 2400 m.

6. Ze smlouvy o bezúplatném převodu majetku ze dne 31. 7. 2002, uzavřené mezi právnická osoba. a žalovanou, a z přílohy č. hodnota a č. hodnota soud zjistil, že právnická osoba. bezúplatně převedly žalované nemovité věci uvedené v příloze č. hodnota této smlouvy a movité věci uvedené v příloze č. hodnota této smlouvy se všemi jejich součástmi a příslušenstvím a přejímající tyto věci do svého vlastnictví přijímá. Předmětem tohoto převodu byl mj. vodojem zemní na pozemku p. č. hodnota v Polance n. Odrou z r. 1952. V čl. VII. Smlouvy je uvedeno, že o bezúplatném nabytí nemovitých věcí rozhodlo zastupitelstvo města ve dnech 26. a 27. 6. 2002 usnesením č. 1487/27.

7. Z evidenční karty majetku žalované ze dne 8. 8. 2022 soud zjistil, že žalovaná eviduje ve svém majetku majetek nazvaný jako „vodojem zemní na pozemku p. č. hodnota, na pozemku parc. č. hodnota“. V kartě je mj. dále uvedeno: „Dat. pořízení: 16. 9. 2002“.

8. Ze sdělení Archívu města adresa ve spojení s ortomapou soud zjistil, že pozemek parc. č. hodnota byl původně evidován jako pozemek parc. č. hodnota.

9. Z geometrického plánu č. hodnota-210/2025 společnosti GAKO-Oblouk s.r.o., IČO IČO, ze dne 27. 6. 2025 soud zjistil, že v tomto geometrickém plánu je na pozemku parc. č. hodnota a parc. č. hodnota vyznačeno věcné břemeno.

10. Z osvědčení o splnění podmínek pro vznik služebnosti podle § 59a vodního zákona č. j. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Po soud zjistil, že Magistrát města adresa, odbor územního plánování a stavebního řádu, vydal dne 13. 8. 2025 toto osvědčení, v němž uvádí, že „osvědčuje v souladu s § 59a odst. 3 vodního zákona, že na pozemcích parc. č. hodnota a parc. č. hodnota v katastrálním území adresa, obci adresa, kraji Moravskoslezském, je vybudována, dle geometrického plánu č. hodnota-210/2025, stavba vodního díla „Vodojem Přemyšov“. Předmětná stavba vodního díla byla realizována v roce 1952, což vyplývá z předloženého dokladu, kterým je inventární karta stavby (stavební povolení a kolaudační rozhodnutí se nedochovalo). Toto osvědčení o splnění podmínek pro vznik služebnosti se vydává za účelem zápisu služebnosti strpět na shora uvedených pozemcích vodní dílo a jeho užívání do katastru nemovitostí podle § 59a odst. 2 vodního zákona.

11. Ze sdělení Magistrátu města adresa, odboru ochrany životního prostředí, ze dne 25. 9. 2025, soud zjistil, že odbor ochrany životního prostředí v tomto sdělení uvedl, že osvědčení č. j. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Po bylo vydáno v souladu s § 59a vodního zákona a že se v něm pouze konstatuje, že se na pozemcích parc. č. hodnota a 3606 v k. ú. adresa, obec adresa, nachází stavba vodního díla „Vodojem Přemyšov“.

12. Z oznámení o zahájení řízení ze dne 3. 10. 2025, č. j. V.č. účtu-807-4 soud zjistil, že dne 2. 10. 2025 byl katastrálnímu úřadu doručen návrh na vklad do katastru nemovitostí na základě geometrického plánu ze dne 2. 7. 2025 a osvědčení vodoprávního úřadu o služebnosti vybudování a užívání vodního díla ze dne 13. 8. 2025, týkající se nemovitosti označené jako P: 3613 k. ú. adresa k. ú. adresa.

13. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V-č. účtu-807, ze dne 12. 11. 2025, soud zjistil, že na základě rozhodnutí o povolení vkladu, které vydal právnická osoba pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště adresa, byl v řízení vedeném pod sp. zn. V-č. účtu-807 proveden dne 11. 11. 2025, s právními účinky k 2. 10. 2025, vklad do katastru nemovitostí podle listiny: Osvědčení vodoprávního úřadu o služebnosti vybudování a užívání vodního díla, a to věcného břemene ve prospěch nemovitosti neevidované v katastru - služebnost strpění vodního díla a jeho užívání v rozsahu GP č. hodnota-210/2025 V-č. účtu-807 k parcele č. hodnota a 3613.

14. Z listiny nazvané „Nabídka prodeje vodohospodářského díla vodojemu Přemyšov“ – ze dne 9. 8. 2022 soud zjistil, že žalovaný žalobkyni dne 9. 8. 2022 nabídl k odprodeji vodojem Přemyšov, nacházející se na pozemku parc. č. hodnota v k. ú. adresa, obec adresa, s tím, že tato stavba je od roku 2002 nevyužívaná a neplní svůj účel.

15. Ze znaleckého posudku tituly před jménem právnická osoba ze dne 1. 7. 2026, evidenční číslo ZP 577-32/2026, soud zjistil, že předmětem posouzení byl objekt bývalého vodojemu nacházející se na pozemcích parc. č. hodnota a 3606 v katastrálním území adresa. Objekt byl podle zjištění znalce vybudován v 50. letech 20. století za účelem akumulace vody. Znalec na základě místního šetření, vyhodnocení dostupných podkladů a veřejně dostupných zdrojů dospěl k závěru, že objekt je dlouhodobě mimo provoz a z technického hlediska není způsobilý plnit svůj původní účel. Byly odstraněny nebo zanikly podstatné technologické prvky nezbytné pro jeho provoz, objekt není napojen na funkční přívodní ani odběrné vodovodní řady a není součástí provozovaného vodohospodářského systému. Znalec dále zjistil, že při odborném posouzení nebyly zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že by objekt mohl být uveden do původního provozu běžnou opravou, údržbou nebo výměnou jednotlivých technologických zařízení. Obnovení původní funkce objektu by podle znalce vyžadovalo nové technické řešení včetně vybudování nebo obnovení napojení na vodohospodářskou infrastrukturu. Znalec uzavřel, že předmětný objekt z odborného stavebně-technického hlediska dlouhodobě a trvale ztratil schopnost plnit svůj původní účel akumulace a distribuce vody, zejména v důsledku dlouhodobé nefunkčnosti, zániku podstatných technologických prvků, absence funkčního napojení na vodohospodářský systém a neexistence technických vazeb umožňujících obnovení původní funkce běžnou opravou nebo údržbou.

16. Ze sdělení Magistrátu města adresa, odboru územního plánování a stavebního řádu, ze dne 20. 7. 2026, ve spojení se sdělením Magistrátu města adresa, odboru ochrany životního prostředí, ze dne 15. 7. 2026, soud zjistil, že současný technický stav stavby umístěné na pozemcích parc. č. hodnota a 3606 v k. ú. adresa, v obci adresa, neumožňuje, aby stavba v současném stavu sloužila jako objekt vodojemu. Uvedená stavba v současné době není využívána jako vodní dílo. Stavba vodojemu neslouží svému původnímu účelu. Stavba je odpojena od vodovodního řadu a není využívána k jakémukoli vodohospodářskému účelu jako vodní dílo.

17. Z fotodokumentace zachycující stav vodojemu soud zjistil, že se v objektu vodojemu nachází přepravky pro uskladnění zemědělských plodin.

18. Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. č. hodnota a parc. č. hodnota v katastrálním území adresa, obec adresa, zapsaných na listu vlastnictví č. hodnota vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště adresa. Žalobkyně nabyla vlastnické právo k uvedeným pozemkům na základě usnesení soudního exekutora o předražku ze dne 10. 8. 2020, které nabylo právní moci dne 3. 5. 2021, právní účinky zápisu vlastnického práva nastaly ke dni 3. 6. 2021. Soud dále zjistil, že smlouvou o bezúplatném převodu majetku ze dne 31. 7. 2002 společnost právnická osoba. bezúplatně převedla na žalovaného mj. vodojem označený jako „vodojem zemní na pozemku p. č. adresa z r. 1952“. O bezúplatném nabytí nemovitých věcí rozhodlo zastupitelstvo města adresa ve dnech 26. a 27. 6. 2002 usnesením č. 1487/27. Pozemek p. č. hodnota je nyní v katastru nemovitostí evidován jako pozemek parc. č. hodnota. Žalovaný tento majetek nadále eviduje ve svém účetním majetku jako „vodojem zemní na pozemku č. hodnota, na pozemku parc. č. hodnota“, s datem pořízení 16. 9. 2002. V současné době se v objektu vodojemu nachází přepravky pro uskladnění zemědělských plodin. Dne 9. 8. 2022 nabídl žalovaný žalobkyni odkoupení vodojemu Přemyšov nacházejícího se na pozemku parc. č. hodnota v katastrálním území adresa, přičemž v této nabídce uvedl, že předmětná stavba je od roku 2002 nevyužívaná a neplní svůj účel. Soud dále zjistil, že na pozemcích parc. č. hodnota a parc. č. hodnota je zapsáno věcné břemeno ve prospěch nemovitosti neevidované v katastru nemovitostí, spočívající ve služebnosti strpění vodního díla a jeho užívání v rozsahu geometrického plánu č. hodnota-210/2025. Toto věcné břemeno bylo zapsáno na základě osvědčení vodoprávního úřadu o služebnosti vybudování a užívání vodního díla ze dne 13. 8. 2025 s právními účinky zápisu ke dni 2. 10. 2025. V osvědčení se uvádí, že stavba vodojemu byla realizována v roce 1952, což vyplývá z inventární karty stavby, přičemž stavební povolení ani kolaudační rozhodnutí se nedochovaly. Osvědčení bylo vydáno za účelem zápisu služebnosti podle § 59a vodního zákona. Soud dále zjistil, že předmětný vodojem je zmiňován již ve výměru Okresního úřadu v adresa ze dne 30. 6. 1934, č. j. 397/VII-18/34, v němž na str. 3 a 4 tohoto výměru je uvedeno, že v oblasti Přemyšov u adresa se „k čerpání vody použije u každé skupiny centrifugálního čerpadla, kterým se tlačí voda výtlačným potrubím do společného vodojemu zřízeného nad svahem. Z tohoto odtéká pak voda gravitačním vodovodem ze železných trub světlosti 250 mm do čerpací stanice U adresa vzdálené 2400 m.“ Dle znaleckého posudku tituly před jménem právnická osoba ze dne 1. 7. 2026 objekt vodojemu nacházející se na pozemcích parc. č. hodnota a parc. č. hodnota byl vybudován v 50. letech minulého století za účelem akumulace vody. Na základě místního šetření a vyhodnocení dostupných podkladů znalec dospěl k závěru, že objekt je dlouhodobě mimo provoz, není napojen na funkční přívodní ani odběrné vodovodní řady, není součástí provozovaného vodohospodářského systému a z technického hlediska není způsobilý plnit svůj původní účel. Znalec dále uvedl, že byly odstraněny nebo zanikly podstatné technologické prvky nezbytné k jeho provozu a že obnovení jeho původní funkce by vyžadovalo nové technické řešení včetně nového napojení na vodohospodářskou infrastrukturu. Rovněž dle sdělení Magistrátu města adresa, odboru územního plánování a stavebního řádu, ze dne 20. 7. 2026, ve spojení se sdělením Magistrátu města adresa, odboru ochrany životního prostředí, ze dne 15. 7. 2026, současný technický stav stavby umístěné na pozemcích parc. č. hodnota a parc. č. hodnota neumožňuje její využívání jako vodojemu, předmětná stavba v současné době není využívána jako vodní dílo, stavba vodojemu neslouží svému původnímu účelu. Stavba je odpojena od vodovodního řadu a není využívána k jakémukoli vodohospodářskému účelu jako vodní dílo.

19. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vodní zákon“), vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména a) přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže, b) stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků, c) stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací, d) stavby na ochranu před povodněmi, e) stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků, f) stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích, g) stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu, h) stavby odkališť, i) stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod, j) studny, k) stavby k hrazení bystřin a strží, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, l) jiné stavby potřebné k nakládání s vodami povolovanému podle § 8.

20. Podle § 59a vodního zákona, vlastník pozemku je povinen strpět za jednorázovou náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání. Tato povinnost vázne na pozemku jako služebnost ve prospěch vodního díla, a není-li to možné, tak ve prospěch osoby, která je vlastníkem stavby vodního díla podle § 55 odst. 1 tohoto zákona (odst. 1). právnická osoba zapíše na základě osvědčení vodoprávního úřadu služebnost podle odstavce 1 na návrh vlastníka vodního díla na dobu jeho trvání do katastru nemovitostí; souhlas vlastníka pozemku se nevyžaduje (odst. 2). právnická osoba vydá vlastníku vodního díla na jeho žádost osvědčení o splnění podmínek pro vznik služebnosti podle odstavce 1 v rozsahu podle vět druhé a třetí na základě předložené dokumentace nebo dokladu, které je vlastník vodního díla povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby podle stavebního zákona. právnická osoba osvědčí, o jaké vodní dílo, jemuž služebnost svědčí, se jedná, na jakých pozemcích označených podle zvláštního předpisu se toto vodní dílo nachází a okamžik jeho vybudování, případně konstatování, že bylo vybudováno před 1. lednem 2002. Pokud služebnost zatěžuje pouze část pozemku nebo je toho třeba z jiného důvodu, je součástí osvědčení vodoprávního úřadu i geometrický plán předložený vlastníkem vodního díla, kterým je zatížená část pozemku vymezena (odst. 3).

21. Po právní stránce posoudil soud věc podle § 55 a § 59a vodního zákona a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Podle § 59a odst. 1 vodního zákona vzniká služebnost pouze ve prospěch stavby vodního díla podle § 55 odst. 1 tohoto zákona, tedy stavby, která slouží jako vodní dílo dle § 55 odst. 1 vodního zákona. Základním předpokladem existence služebnosti podle tohoto ustanovení je tedy existence vodního díla sloužícího svému účelu. Není-li stavba takovým vodním dílem, nemůže být dána ani služebnost, která je na jeho existenci bezprostředně navázána. Ze skutkových zjištění učiněných v tomto řízení soud dovodil, že na pozemku parc. č. hodnota a parc. č. hodnota, jehož vlastníkem je nyní žalobkyně, byl na podkladě výměru Okresního úřadu v adresa ze dne 30. 6. 1934, č. j. 397/VII-18/34, nejpozději v r. 1952 vybudován vodojem, tedy vodní dílo ve smyslu § 55 písm. c) vodního zákona, jenž je t. č. ve vlastnictví žalovaného. Historickou existenci vodojemu jako vodního díla stvrzuje i osvědčení Magistrátu města adresa ze dne 13. 8. 2025, které však samo o sobě neřeší otázku, zda předmětná stavba vodojemu, která dosud stojí na pozemku parc. č. hodnota a parc. č. hodnota, má i nadále schopnost sloužit svému účelu. Z provedeného dokazování vyplynulo, že v objektu vodojemu se v současné době nachází přepravky k uchovávání zemědělských produktů a že vodojem dlouhodobě postrádá technologické prvky nezbytné pro provoz vodojemu, není napojen na vodohospodářský systém, není schopen plnit svůj původní účel akumulace a distribuce vody a jeho případné uvedení do provozu by již nepředstavovalo opravu či obnovu stávajícího zařízení, ale vyžadovalo by vybudování nového technického řešení. Samotný žalovaný předmětný vodojem nabídl dne 9. 8. 2022 žalobkyni k odprodeji s tím, že vodojem není od r. 2002 využíván a neplní svůj účel. Soud proto dospěl k závěru, že předmětný objekt trvale ztratil schopnost sloužit účelu, pro který byl zřízen. Závěry Nejvyššího správního soudu uvedené v jeho rozsudku ze dne 9. 3. 2021, č. j. spisová značka, že samotná nefunkčnost či dlouhodobé nevyužívání stavby vodního díla bez dalšího nevedou k jeho zániku, na projednávanou věc plně nedopadají, neboť v citované věci soud posuzoval situaci, kdy stavba nadále existovala jako identifikovatelný technický celek představující vodní dílo, byť nebyla využívána ke svému účelu. V nyní projednávané věci však soud na základě provedeného dokazování znaleckým posudkem ze dne 1. 7. 2026 a vyjádřením Magistrátu města adresa, odboru územního plánování a stavebního úřadu, ze dne 20. 7. 2026, dospěl k závěru, že nejde pouze o nefunkční vodní dílo, nýbrž o objekt, který trvale ztratil schopnost plnit účel sledovaný ust. § 55 vodního zákona. Předmětem právního posouzení totiž není otázka funkčnosti či nefunkčnosti stavby, ale otázka, zda si stavba zachovala takové stavebně-technické a funkční znaky, které ji umožňují považovat za vodní dílo, které slouží svému účelu. Samotná nefunkčnost k zániku vodního díla nepostačuje, pokud však stavba postrádá podstatné technologické prvky, není součástí vodohospodářského systému a její případné uvedení do provozu by vyžadovalo vybudování nového technického řešení, nejde již pouze o nefunkční vodní dílo, ale o objekt, který ztratil svou funkční podstatu, což koresponduje i s postojem žalovaného, který žalobkyni vodojem nabídl k odprodeji. Za tohoto skutkového stavu soud uzavírá, že ke dni rozhodnutí soudu není splněna základní podmínka existence služebnosti, totiž existence vodního díla sloužícího svému účelu ve smyslu § 55 vodního zákona. Proto služebnost podle § 59a vodního zákona nemůže nadále trvat. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a určil, že na pozemcích žalobkyně nevázne služebnost strpění vodního díla a jeho užívání zapsaná v katastru nemovitostí.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 086 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 65 000 Kč sestávající z částky 3 700 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, 2x účast u jednání) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 600 Kč ve výši 3 486 Kč. Soud žalobkyni pro neúčelnost nepřiznal náhradu nákladů řízení za doplnění žaloby ze dne 29. 6. 2026, když skutková tvrzení o trvalé ztrátě schopnosti vodojemu sloužit svému účelu doplněná tímto podáním měla být uvedena již v samotné žalobě. Ze stejného důvodu nepřiznal soud odměnu zástupci žalobkyně rovněž za podání žádosti o vrácení nesprávně vybrané části soudního poplatku, když k rozhodnutí o jeho vrácení by soud na základě provedeného dokazování přistoupil i bez takto podané žádosti.

23. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovaného k úhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.