16 C 452/2023

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Pěnkavovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: neznámí dědicové po zemřelém Anonymizováno Anonymizováno zastoupený opatrovníkem Jméno opatrovníka sídlem Adresa opatrovníka o určení vlastnického práva k nemovité věci I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří o výměře , Anonymizováno, m2, pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 6 m2 a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro katastrální území , Anonymizováno, , adresa, -VŽ u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, , Anonymizováno, pracoviště , adresa, ., jméno FO, . Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal určení, že je vlastníkem pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 152 m2, pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, o výměře 6 m2 a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – , Anonymizováno, o výměře 223 m2, které jsou zapsány v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, , pro katastrální území , adresa, -VŽ (dále jen „předmětná nemovitost“). Svou žalobu odůvodnil tím, že vlastnické právo k předmětným nemovitostem nabyl mimořádným vydržením ve smyslu ustanovení § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nicméně v katastru nemovitostí jako vlastník předmětných nemovitých věcí je zapsán , jméno FO, , který dne , datum, v , Anonymizováno, zemřel. Ze stavu zápisu v katastru nemovitostí lze usuzovat, že projednání dědictví po , jméno FO, dosud neproběhlo a okruh dědiců dosud není stanoven. Žalobce dále uvedl, že je vlastníkem nemovitostí, a to pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 24 m2, k. ú. , adresa, -VŽ, pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, - zahrada o výměře 42 m2, k. ú. , adresa, -VŽ, pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zahrada o výměře 52 m2, k. ú. , adresa, -VŽ, rodinného domu v části obce , adresa, , postaveném na pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, , u kterého je zapsán jako vlastník , jméno FO, , a stavby bez č.p./č.e. - garáže, postavené na pozemcích p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. st. , Anonymizováno, /2, vše v katastrálním území , adresa, -VŽ. U pozemku p. č. St. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, je jako vlastník v katastru nemovitostí uveden , jméno FO, , poslední známá adresa , Anonymizováno, 88, Anonymizováno, Okr. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalobce dále drží a užívá společně se shora uvedenými nemovitými věcmi pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zahrada, k. ú. , adresa, -VŽ, který tvoří s výše uvedenými nemovitostmi jeden funkční celek. , adresa, držby předmětných nemovitostí žalobce, resp. jeho právního předchůdce – dědečka , jméno FO, , nar. , datum, , spadají již do 60. let 20. století. Dokumentem s hlavičkou národního podniku , Anonymizováno, n. p. , jméno FO, . ze dne , datum, bylo , jméno FO, (předek žalobce) přiděleno povolení ke stavbě jednoho rodinného domku. Jako pozemek, na kterém má být rodinný dům umístěn, byl rozhodnutím JNV v , adresa, ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, vybrán pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . V návaznosti na tyto události, kdy osoba jménem , jméno FO, byla již v té době pro právního předchůdce žalobce nekontaktní, učinil , jméno FO, dne , datum, podání, na základě kterého bylo započato vyvlastňovací řízení proti vlastníkovi pozemků parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc. č. St. , Anonymizováno, , zapsaných ve vložce č. , hodnota, poz. knihy kat. území , adresa, , , jméno FO, , když tyto informace vyplývají z oznámení o zahájení vyvlastňovacího řízení a předvolání ze dne , datum, , zaslaného , jméno FO, . Dle informací žalobce, o kterých svědčí i skutečnost, že není možné dohledat žádné další dokumenty týkající se tohoto vyvlastňovacího řízení, nebylo toto řízení nikdy pravomocně skončeno, především také s odkazem na nejasnosti ve správních řízeních 50. let minulého století. , jméno FO, , jméno FO, a jako zástupce , jméno FO, , tehdy bytem , adresa, , byli patrně několikrát k řízení předvoláni, kdy na tato předvolání nikdy nereagovali a o probíhající řízení, stejně jako o předmětné pozemky, nejevili žádný zájem. Toto tvrzení žalobce dokládá předvoláním ze dne , datum, zaslaném Radou městského národního výboru v , adresa, , Odbor pro výstavbu, právě paní , jméno FO, . Na základě těchto skutečností spojených s dlouholetým a pokojným užíváním předmětných nemovitostí , jméno FO, nabyl dojmu, že předchozí vlastník nemovitosti opustil, když o předmětné nemovitosti nejeví žádný zájem a nechrání své vlastnické právo, ačkoliv si musel být vědom, že právě jeho vlastnické právo k výše uvedeným nemovitostem je ohroženo. V mezidobí až dosud nikdo žalobce ani jeho právního předchůdce v záležitosti vlastnictví k předmětným nemovitostem nekontaktoval; byl to právě žalobce a jeho právní předchůdce, kteří se marně snažili vlastními silami katastrálního vlastníka nebo jeho dědice vypátrat. Po smrti , jméno FO, dne , datum, se stal vlastníkem předmětných pozemků otec žalobce pan , jméno FO, , a to na základě kupní smlouvy ze dne , datum, . , právnická osoba, a garáže připadla na základě rozhodnutí státního notářství v , adresa, č. j. D , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, do spoluvlastnictví babičky žalobce , jméno FO, a otce žalobce , jméno FO, . Žalobce následně nabyl následující nemovité věci na základě darovací smlouvy:A. ze dne , datum, , uzavřené mezi žalobcem na straně obdarované a , jméno FO, r.č. , RČ, a , jméno FO, r.č. , RČ, na straně dárců, do svého výlučného vlastnictví rodinný dům v části obce , adresa, , postavený na pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, , a dále stavbu bez č.p./č.e. – garáž, postavenou na pozemcích parc. č. St. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. St. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, (a původně také St. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , vše v katastrálním území , adresa, -VŽ,B. ze dne , datum, , uzavřené mezi žalobcem na straně obdarované a , jméno FO, r.č. , RČ, na straně dárce do svého výlučného vlastnictví pozemky parc. č. St. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ; p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , to vše v katastrálním území , adresa, -VŽ.

2. Společně s vlastnictvím uvedených darovaných nemovitých věcí se žalobce rovněž ujal držby předmětných nemovitostí, které začal užívat jako vlastní tak, jak činili jeho právní předchůdci. Od okamžiku realizace stavby rodinného domu č. p. , Anonymizováno, , jméno FO, až do dne podání tohoto návrhu užíval žalobce a jeho právní předchůdci nemovitosti jako své vlastní, neboť na základě všeho výše uvedeného měli oprávněný důvod k domnění, že zapsaný vlastník nejeví o nemovitosti žádný zájem, a že pokud ne právně, pak fakticky tyto opustil. V průběhu let prováděl žalobce i jeho právní předchůdci, vždy v souladu s povolením moci veřejné a v souladu s veřejnoprávními předpisy, na předmětných nemovitostech stavební a různé úpravy, když například postavili výše zmíněný rodinný dům a garáž, nebo nechali všechny parcely oplotit jako jeden funkční celek. Přestože zapsaným vlastníkem předmětných nemovitostí je v katastru nemovitostí uveden pan , jméno FO, , má žalobce za to, že vlastnické právo k daným nemovitostem vydržel dle § 1095 občanského zákoníku, kdy toto své tvrzení zdůvodňuje následovně. Dle důvodové zprávy k zákonu č. 89/2012 Sb. spočívá podstata mimořádného vydržení v tom, že: „S pomocí mimořádného vydržení lze poskytnout ochranu faktickým stavům, jejichž základ je sice pochybný nebo sporný, ale kde tvrzené nebo domnělé vlastnictví trvá značně dlouhou dobu.” Žalobcova nejistá situace ohledně vlastnictví trvá již po generace (mj. i kvůli vyvlastňovacího řízení, jehož výsledek není žalobci ani jeho předkům znám), když její počátky sahají až do 50. let 20. století, kdy zároveň nese jisté znaky spornosti a pochyb, s ohledem na kulturu soukromoprávních poměrů v období 50. let minulého století. Důvodová zpráva dále praví, že: „Účelem navržené úpravy není poskytnout zvýšenou ochranu podezřelým majetkovým stavům vzniklých před účinností nového zákoníku, ať již k nim došlo v letech 1948–1989, anebo zejména v 90. letech minulého století. To je důvodem konstrukce zvláštního přechodného ustanovení v § 3066.” Přestože postup správních orgánů v letech 1950–1960 může na první pohled působit v jistém směru podivně, žalobce jednoznačně popírá, že by on nebo snad jeho předchůdci nabyli držbu předmětných nemovitostí jakkoliv lstivě, svévolně či snad ve zlém úmyslu a nepoctivě, když vždy jednali řádně a v souladu s veřejnou mocí. Následně pak směřovali značné úsilí k napravení stavu spočívajícího v rozdílném vlastnictví pozemku a na něm stojící stavby rodinného domu. Ze samotné důvodové zprávy je pak dle výkladu žalobce stěžejní právě vztah mimořádného vydržení s § 3066, kdy smyslem § 3066 občanského zákoníku je ochrana vlastníka proti pochybným majetkovým stavům v době minulého režimu a v 90. letech. Je-li proti tomuto stanovena ochranná lhůta končící ve vztahu k nemovitostem nejdříve , datum, , pak je takováto ochrana dle názoru žalobce dostatečná, a jedná se o maximální možnou ochranu, kterou zákonodárce zamýšlel poskytnout. Tím, že zapsaný vlastník a jeho právní nástupci nevyužili dodatečné ochranné lhůty k ochraně svých práv a nadále o nemovitosti nejeví žádný zájem, převážil nad právy těchto osob zájem na ochraně faktického stavu, navíc i s ohledem na úmysl zákonodárce napravit nepřirozený , rodné přijmení, rozdílných vlastníků pozemku a na něm stojící stavby, a navrátit se tak k již v římském právu uplatňované zásadě superficies solo cedit, který je patrný např. z § 3054 a § 3055 ve spojení s § 3058 občanského zákoníku. Podle § 1095 ve spojení s § 1091 občanského zákoníku je pro mimořádné vydržení potřebné, aby držba způsobilá pro mimořádné vydržení trvala nepřerušeně po dobu dvaceti let. Žalobce stavby stojící na předmětných pozemcích, tj. rodinný dům č. p. 1883 a garáž, nabyl darovací smlouvou ze dne , datum, . Od tohoto data tedy žalobce všechny nemovitosti, které spolu tvoří jeden funkční celek, užívá jako vlastní. Sám tedy nemovitosti drží již téměř 16 let. Nemovitosti však před žalobcem drželi již jeho právní předchůdci, a samotný počátek držby je možné sledovat minimálně již do roku 1956. Dle § 1096 odst. 2 občanského zákoníku se do doby nutné k mimořádnému vydržení započte i doba stejně poctivého předchůdce bez dalšího. Držba tedy nepřetržitě trvá již 67 let a do dnešního dne nebyla ničím rušena. Žalobce si je vědom toho, že soud nemůže rozhodnout o vydržení práva, vydržel-li je již jeho předchůdce, jak je ostatně připomenuto např. v rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, . Žalobce je však přesvědčen, že jeho předchůdce nemohl nemovitosti vydržet, a to právě s ohledem na absenci institutu mimořádného vydržení v předchozí právní úpravě účinné do , datum, . S ohledem na ochrannou lhůtu danou ustanovením § 3066 občanského zákoníku nemohl nemovitosti vydržet žádný právní předchůdce žalobce, když nikdo jiný krom žalobce držbu od , datum, nevykonával. Žalobce je tak nepochybně tím, kdo dostál časovým požadavkům mimořádného vydržení, a právě žalobce tak konečně po 66 letech vydržel vlastnické právo k předmětným nemovitostem. Co do kvality a způsobilosti držby pak je dle žalobce správné vycházet z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , dle kterého platí, že: „Dovolací soud souhlasí s tím, co je uvedeno in Spáčil, J., Králík, M. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 2. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2021, s. 101 ohledně držby v „nepoctivém úmyslu“: „Občanský zákoník se odchýlil od úpravy držby v o. z. o. též tím, že pro mimořádné vydržení implicitně zavedl nový druh držby, a to držby nikoliv v ‚nepoctivém úmyslu‘ (§ 1095). Zatímco o. z. o. vyžadoval i pro mimořádné vydržení poctivou držbu, občanský zákoník ji nahradil držbou nikoliv v nepoctivém úmyslu‘, přičemž důkaz nepoctivého úmyslu leží na protistraně držitele, který se mimořádného vydržení dovolává“. Kvalifikace držby „nikoliv v nepoctivém úmyslu“ vychází z hodnocení poctivosti či nepoctivosti v obecném smyslu. K naplnění takové držby postačí „držba v přesvědčení, že se jí nepůsobí nikomu újma“; jde zde o kritérium obdobný dobré víře „v nejméně přísném pojetí“ (, adresa, , J. in , adresa, , J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2019, s. 1163).“ V návaznosti na předchozí uvedené se pak v tom samém rozhodnutí Nejvyšší soud zabývá definicí samotného nepoctivého úmyslu, kdy k tomuto uvádí, že: „Samotný „nikoliv nepoctivý úmysl“ se nemusí změnit v úmysl nepoctivý jen tím, že držitel zjistí okolnosti, ze kterých se podává, že vlastníkem věci je ve skutečnosti někdo jiný (např. že smlouva, na jejímž základě se chopil držby vlastnického práva, je z nějakého důvodu neplatná). Je třeba zvážit, že i vlastnické právo k nemovitosti lze nabýt mimoknihovně (vydržením), takže ani vědomost o tom, že držitel nemovitosti není jako vlastník evidován ve veřejném seznamu, nevylučuje nepoctivý úmysl; to platí tím spíše pro zápisy v takovém seznamu, které mají původ v letech 1948 až 1990, ev. i o něco později, v dobách, kdy nebyla vedena řádná evidence práv k nemovitostem. Nepoctivým ve smyslu § 1095 o. z. je v zásadě (zpravidla) úmyslné jednání naplňující znaky nepravé držby, tedy pokud se držitel úmyslně „vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou“ (§ 993 o. z.). Lze tedy uzavřít, že podmínkou mimořádného vydržení (§ 1095 o. z.) není poctivá držba (§ 992 odst. 1 o. z.), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele; ten drží věc v přesvědčení, že jeho držba nepůsobí nikomu újmu. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá. Kritéria uvedená v § 992 odst. 1 o. z., resp. dříve v § 130 odst. 1 obč. zák., se tu neuplatní.“ Žalobce tak má za to, že splnil zákonné předpoklady pro mimořádné vydržení, když žalobce ani jeho právní předchůdci se v držbu nevetřeli a práva k pozemku nenabyli lstivě, svévolně ani výprosou či jiným způsobem nepoctivě. Spolu s povolením JNV , jméno FO, bylo jednáno i o odkupu pozemku před JNV za cenu obvyklou do jeho vlastnictví. Ze strany zapsaného vlastníka však nebylo na tyto výzvy reagováno. Proto bylo následně přistoupeno k výše zmiňovanému vyvlastňovacímu řízení, na které však , jméno FO, opět nereagoval. Dle názoru žalobce si tak právní předchůdce žalobce počínal tak ohleduplně, jak jen po něm bylo možno spravedlivě požadovat, když byl jeho postup podporován orgánem veřejné moci, odůvodněně předpokládal informovanost vlastníka o jeho ujmutí se držby, a mohl mít tedy za to, že tento vlastník nejeví o pozemky zájem, když proti němu nijak nezakročil, a vlastníku tak držba právního předchůdce žalobce nepůsobí újmu. Žalobce tak výše uvedeným odůvodněním považuje předmětné nemovitosti za mimořádně vydržené ve smyslu § 1095 občanského zákoníku, když naplnil vydržecí dobu nepřerušenou držbou nikoli v nepoctivém úmyslu v délce minimálně 20 let a nemovitosti užívá a drží do dne podání této žaloby, když současně lze do vydržecí doby započíst i dobu, po kterou drželi právní předchůdci žalobce. Držba žalobce je pravá a poctivá z pohledu obecného principu poctivosti, když žádná skutečnost nenasvědčuje tomu, že by se žalobce nebo jeho předchůdci ujali držby jakkoliv nepoctivě a lstivě či svévolně nebo se snad jednalo o pouhou výprosu. Naléhavý právní zájem spatřuje žalobce jednak v rozporu stavu zapsaného a skutečného dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , jelikož přes jeho vydržení vlastnického práva k nemovitostem je stále jako vlastník uvedená jiná osoba, a to navíc osoba již zemřelá. Dále žalobce dovozuje naléhavý právní zájem v ochraně svých absolutních práv, když marným uplynutím lhůty uvedené v § 65 odst. 9 katastrálního zákona by došlo ke změně vlastníka se všemi právními následky, neboť údaj o nemovitostech byl předán do evidence , právnická osoba, (pro nedostatečně identifikovaného vlastníka). Uplatnění práv v civilním řízení je ostatně postup předpokládaný a souladný s § 65 odst. 6 katastrálního zákona.

3. Opatrovník žalovaných (tj. opatrovník neznámých dědiců po zemřelém , jméno FO, ) navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že dle zápisu evidovaném v katastru nemovitostí má pan , jméno FO, , nar. , datum, , ve svém výlučném vlastnictví nemovité věci, a to pozemek p. č. St. , Anonymizováno, , pozemek p. č. St. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, -VŽ, obec , adresa, . Na aktuálním listu vlastnictví č. , hodnota, vztahujícím se k předmětným nemovitostem je evidováno věcné břemeno (podle listiny) - zástavní právo pro pohledávku ve výši , částka, zapsané pod sp. zn. Z-, č. účtu, -, Anonymizováno, , a to ve prospěch paní , jméno FO, (dále jen „věcné břemeno 1“), a dále věcné břemeno (podle listiny) doživotní a bezplatné požívání, a to včetně zákazu zcizení a zatížení zapsané pod sp. zn. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , a to ve prospěch paní , jméno FO, (dále jen „věcné břemeno 2“). Namítal, že žalobce žádným způsobem neprokázal skutečnou držbu vlastnického práva k nemovitostem, a to zejména pak ve vztahu k jeho právním předchůdcům, a dále pak netvrdí a neprokazuje, kdy přesně mělo dojít k vydržení vlastnického práva žalobce k nemovitostem. Žalobce uvádí, že počátky držby vlastnického práva k nemovitostem započaly již od 60. let 20. století, a to jeho právním předchůdcem (dědečkem), panem , jméno FO, Szelym, nar. , datum, (dále jen „, jméno FO, “). Současně však žalobce doplňuje, že dne , datum, učinil , jméno FO, podání, na základě kterého bylo započato vyvlastňovací řízení proti katastrálnímu vlastníku nemovitostí, tedy proti panu , jméno FO, . Žalovaný je přesvědčen, že právě z výše uvedeného tvrzení je nepochybné, že právní předchůdci žalobce nebyli držiteli vlastnického práva k nemovitostem, neboť si byli vědomi existence vlastnického práva pana , jméno FO, . Z uvedeného důvodu tak mohla jejich držba směřovat výlučně k výkonu užívacího práva, nikoliv k držbě práva vlastnického. Uvedené potvrzuje rovněž tvrzení samotného žalobce, kdy uvádí, že to byl právě žalobce a jeho právní předchůdci, kteří se snažili katastrálního vlastníka pana , jméno FO, a jeho dědice vypátrat. Žalobce a jeho právní předchůdci tedy byli srozuměni se skutečností, že jim vlastnické právo k nemovitostem nenáleží a že předmětné nemovitosti užívají, ačkoliv jim k nemovitostem nesvědčí vlastnické právo či jiné oprávnění. V souvislosti s výše uvedeným žalovaný odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ve kterém se uvádí: „Podle ustálené judikatury k naplnění dobré víry nestačí, když tvrzené „právo“ k nemovitosti bylo dlouhodobě vykonáváno, aniž vlastník nemovitosti v jeho výkonu bránil, popřípadě, že bylo vykonáváno „od nepaměti“. Přes cizí pozemek lze přecházet na základě různých právních důvodů; může jít například o závazkový vztah, může jít o výprosu (vlastník pozemku přecházení jiných osob přes pozemek trpí, aniž by jim k tomuto přecházení vzniklo nějaké právo), anebo může jít o užívání cizího pozemku jako účelové komunikace. Skutečnost, že se někdo chová způsobem, který naplňuje možný obsah práva odpovídajícího věcnému břemenu (např. přechází přes cizí pozemek), ještě neznamená, že je držitelem věcného práva (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, , právnická osoba, . Beck, pod pořadovým č. C 551). Takovým držitelem je jen ten, kdo je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu právo odpovídající věcnému břemenu náleží. Zpravidla to bude ten, kdo vykonává právo na základě právního titulu, který je neplatný, přičemž oprávněný ani při zachování obvyklé opatrnosti o neplatnosti (resp. o skutečnostech ji způsobujících) neví a nemusí vědět, může však jít o případ tzv. domnělého právního důvodu držby (titulus putativus), kdy tu titul vůbec není, ale držitel práva je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že tu takový titul je.“ Žalovaný tak uzavírá, že žalobce a jeho právní předchůdci nemohli držet vlastnické právo k nemovitostem, neboť si byli dobře vědomi skutečnosti, že nemovitosti náleží jinému vlastníkovi. Žalovaný dále namítá, že žalobce žádným způsobem neprokazuje, že nemovitosti, zejména pak pozemek p. č. 500/27, v k. ú. , adresa, -VŽ, obec , adresa, , jakkoliv užívá. Žalobce se v této souvislosti pouze omezil na tvrzení, že tato nemovitost tvoří jeden funkční celek s ostatními nemovitostmi, jakož i s nemovitými věcmi ve vlastnictví žalobce. Žalovaný tedy uzavírá, že žalobce k uvedenému tvrzení nepředkládá žádný důkaz, ze kterého by uvedené užívání výše uvedené nemovitosti vyplývalo. Žalobce v předmětné žalobě odůvodňuje svůj nárok na vydržení vlastnického práva k nemovitostem rovněž odkazem na důvodovou zprávu, dle které se má poskytovat ochrana faktickým stavům, které jsou sporné či pochybné. V této souvislosti žalobce doplňuje, že nejistá situace ohledně vlastnického práva k nemovitostem trvá již po generace, když její počátky sahají až do 50. let 20. století. Žalovaný však uvádí, že předmětná situace nenese znaky žádných sporů či pochybností, neboť žalobce a jeho právní předchůdci si byli dobře vědomi celkové majetkové situace, a to zejména vlastnického práva pana , jméno FO, k nemovitostem. Žalobce se tak podanou žalobou snaží pouze obohatit o předmětné nemovitosti, které bezúplatně užívá, a využít tedy situace, že předmětné nemovitosti nejsou užívány jejich vlastníkem. K uvedenému však nepochybně institut vydržení neslouží, a nemohlo tedy dojít k vydržení vlastnického práva žalobce k nemovitostem. Žalovaný je rovněž přesvědčen, že k mimořádnému vydržení nemohlo dojít, a to zejména z důvodu, že žalobce a jeho právní předchůdci nebyli ani držiteli vlastnického práva, kteří by drželi vlastnické právo k nemovitostem „v nikoliv nepoctivém úmyslu“. Žalovaný v této souvislosti uvádí, že případné držby (pokud by byla držba vlastnického práva k nemovitostem prokázána) se ujali právní předchůdci žalobce potajmu, když využili fyzické nepřítomnosti vlastníka nemovitostí a započali s užíváním jeho nemovitostí. V této souvislosti žalovaný odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 2287/2021, kde se uvádí: „Nepoctivým ve smyslu § 1095 o. z. je v zásadě (zpravidla) úmyslné jednání naplňující znaky nepravé držby, tedy pokud se držitel úmyslně vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou (§ 993 o. z.).“ Žalovaný především namítá, že žalobce a jeho právní předchůdci již započali s užíváním předmětných nemovitostí s vědomím, že jim tyto nemovitosti nenáleží a nemají žádné právo k jejich užívání. Žalovaný je tedy přesvědčen, že v uvedeném případě je jednoznačně vyloučeno mimořádné vydržení vlastnického práva k nemovitostem, neboť se nechopili držby vlastnického práva k nemovitostem v dobré víře, resp. v nikoliv nepoctivém úmyslu. Žalovaný v souvislosti s výše uvedeným názorem odkazuje na aktuální odbornou literaturu, která výslovně v této souvislosti uvádí: „, adresa, -li však osoba část cizího sousedního pozemku již s úmyslem pozemek v oplocené výměře užívat a držet (a posléze vydržet), tato skutečnost by v souladu s uvedeným měla působit jak nepravost držby, tak nepoctivý úmysl držitele.“ S ohledem na výše uvedené tedy žalovaný uzavírá, že žalobce nemohl vydržet vlastnické právo k nemovitostem, neboť předmětná držba žalobce a jeho právních předchůdců nesplňovala ani kritérium „nikoliv s nepoctivým úmyslem“.

4. Při zjišťování skutkového stavu vycházel soud z následujících důkazů, jimiž bylo prokázáno:- výpisem z katastru nemovitostí, že , jméno FO, , bytem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , adresa, ., je veden jako vlastník pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 152 m2, pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 6 m2 a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zahrada o výměře 223 m2, které jsou zapsány v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, -VŽ. Nabývacím titulem bylo „usnesení soudu číslo deníku , Anonymizováno, /, Anonymizováno, not. spis ze dne , datum, “. Dle výpisu je nemovitost zatížena věcným břemenem, a to jednak zástavním právem pro pohledávku ve výši , částka, pro , jméno FO, , adresa neznámá (na základě usnesení soudu číslo deníku , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ), a věcným břemenem doživotního bezplatného požívání a zákazu zcizení a zatížení ve prospěch , jméno FO, , adresa neznámá (na základě notářského spisu ze dne , datum, , č. d. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ),- sdělením ENERGOVOD n. p. ze dne , datum, , že komise národního podniku ENERGOVOD oznámila tímto sdělením , jméno FO, , že mu přidělila povolení ke stavbě 1 rodinného domu. Dále bylo , jméno FO, oznámeno, že stavbu domu musí zahájit v r. 1954 a že ve všech záležitostech týkajících se mj. bezplatné pomoci při jednání o získání pozemku se má obracet na soudruha , tituly před jménem, , Anonymizováno, , jméno FO, , ENERGOVOD n. p., , adresa, , který byl pověřen podnikovým ředitelem k řízení celé akce,- žádostí o stavební povolení ze dne , datum, , která je součástí stavebního spisu č.p. , adresa, , že , jméno FO, se obrátil na Jednotný národní výbor (dále jen „JNV“), referát pro výstavbu, s žádostí o udělení stavebního povolení na stavbu typového rodinného domku přidělenému mu dekretem ze dne , datum, . V žádosti je uvedeno, že: , jméno FO, postaví rodinný dům na pozemku v , adresa, na parcele č. , hodnota, (původně bylo v textu uvedeno „na parcele č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, “, toto číslo parcely bylo ale přeškrtnuto a nahrazeno ručně psaným číslem „, Anonymizováno, /, Anonymizováno, “, které bylo rovněž přeškrtnuto a nahrazeno číslem „, Anonymizováno, “), které je v držení jeho švagra , jméno FO, s tím, že pozemek mu předá jeho švagr a nečiní žádných námitek proti započetí stavby. V žádosti je dále uvedeno, že je k ní mj. přiloženo prohlášení švagra , jméno FO, o povolení stavby na pozemku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Stavební spis však shora uvedené prohlášení , jméno FO, neobsahuje,- oznámením o zahájení vyvlastňovacího řízení ze dne , datum, , že , jméno FO, dne , datum, požádal JNV, referát pro výstavbu, za účelem výstavby rodinného domku v rámci vládní akce individuální výstavby rod. domků svépomocí, o provedení vyvlastňovacího řízení pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zahrada, a parc. č. , hodnota, , stav. plocha, zapsané ve vložce č. , hodnota, poz. knihy k. ú. , adresa, . V oznámení je dále uvedeno, že pobyt jmenovaného (, jméno FO, ) je neznámý, a byl mu proto pro vyvlastňovací řízení ustanoven opatrovník , jméno FO, , úředník JNV. Ústní jednání v této věci bylo nařízeno na den , datum, , 9:00 hod.,- knihovní vložkou č. , hodnota, pozemkové knihy pro kat. území , adresa, ve spojení se sdělením Úřadu pro zastupování ve věcech majetkových ze dne , datum, , že ve prospěch , jméno FO, , nar. , datum, , je zde zapsáno vlastnické právo k pozemkům parc. č. St. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Pod poznámkou č. , hodnota, je uvedeno, že na parc. č. , hodnota, je dům č.p. , Anonymizováno, . Dle poznámky č. , hodnota, byl tento dům při náletu zbořen a dne , datum, byl ze záznamu v katastru vymazán. V poznámce č. , hodnota, je uvedeno, že podle dožádání JNV v , adresa, ze dne , datum, se dle § 20 zákona č. 280/49 Sb. poznamenává zahájení vyvlastňovacího řízení ohledně p. č. 500/27 a st. p. č. , hodnota, pro , jméno FO, ,- oznámením o komisionálním jednání na místě samém ze dne , datum, , že , jméno FO, byl dán na vědomí termín konání jednání dne , datum, , 10:30 hod., ve věci schválení stavby rod. domu na parc. č. , hodnota, v , adresa, ,- výměrem JNV, referátem pro výstavbu, ze dne , datum, , že žadateli , jméno FO, byla schválena individuální výstavba rodinného domku na parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, ,- předvoláním k projednání prodeje pozemku ze dne , datum, , že Rada městského národního výboru v , adresa, , odbor pro výstavbu, vyhotovila předvolání pro , jméno FO, , bytem , adresa, V, na den , datum, za účelem projednání prodeje pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a č. , hodnota, panu , jméno FO, s tím, aby předložila plnou moc majitele pozemku s ověřeným podpisem. Pro případ nedostavení se bylo v předvolání uvedeno, že bude nutno přikročit k vyvlastnění,- rozhodnutím Odboru pro výstavbu rady městského národního výboru ze dne , datum, , že dne , datum, bylo schváleno částečné užívání novostavby – jednopatrového obytného domu a bylo mu přiděleno popisné č. , hodnota, v k. ú. O.-, adresa, ,- rozhodnutím Odboru pro výstavbu rady městského národního výboru ze dne , datum, , že Obvodní národní výbor v , adresa, , odbor výstavby, povolil žadateli , jméno FO, trvalé užívání jednopatrového rod. domu a přidělil mu popisné č. , hodnota, v k. ú. O.-, adresa, ,- stavebním povolením č. , hodnota, -82 ze dne , datum, , že Obvodní národní výbor v , adresa, , odbor výstavby, povolil žadateli , jméno FO, nástavbu rod. domu na pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, VŽKG. V povolení se uvádí, že vlastnictví pozemku bylo prokázáno předložením dohody o zřízení práva osobního užívání, reg. Stát. notářstvím , adresa, pod č. (pozn. soudu: číslo neuvedeno). Následuje rukou psaná poznámka: Výpis z EN ze dne , datum, ,- rozhodnutím státního notářství v , adresa, ze dne , datum, , č.j. D , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , že v dědické věci po zůstaviteli , jméno FO, , zemř. dne , datum, , který měl s pozůstalou manželkou , jméno FO, , nar. , datum, , majetek v bezpodílovém spoluvlastnictví, připadla ke dni jeho úmrtí do dědictví ½ nemovitostí v k. ú. , adresa, VŽKG zaps. na LV , Anonymizováno, , parc. č. , hodnota, st. plocha s domem čp. , Anonymizováno, . Následně dalším rozhodnutím ze dne , datum, , č.j. D , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Státní notářství v , adresa, schválilo dohodu o vypořádání dědictví, podle níž zůst. syn , jméno FO, , nar. , datum, , nabyl ½ nemovitostí v k. ú. , adresa, VŽKG zaps. na LV , Anonymizováno, , na parc. č. , hodnota, st. plocha s domem čp. , Anonymizováno, (poznámka soudu: nepochybně jde o chybu v psaní, kdy správně mělo být uvedeno parc. č. , hodnota, ),- kupní smlouvou ze dne , datum, , že , jméno FO, , nar. , datum, , uzavřel s , adresa, – Městský obvod , adresa, , dne , datum, kupní smlouvu, na základě níž nabyl pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zastavěná plocha bez garáže v k. ú. , adresa, VŽ, pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, - zahrada o výměře 44 m2 v k. ú. , adresa, -VŽ a pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zahrada o výměře 54 m2 v k. ú. , adresa, -VŽ,- darovací smlouvou ze dne , datum, , že , jméno FO, , nar. , datum, , a , jméno FO, , nar. , datum, , coby dárci, darovali dne , datum, žalobci, coby obdarovanému, rodinný dům č.p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, a budovu bez č.p./č.e. – garáž na pozemcích parc. č. St. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , St. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a St. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , to vše zapsané na LV , Anonymizováno, pro k. ú. , adresa, -VŽ,- náhledem do katastru nemovitostí, že žalobce je vlastníkem nemovitostí, a to pozemků, pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 24 m2, k. ú. , adresa, -VŽ, pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, - zahrada o výměře 42 m2, k. ú. , adresa, -VŽ, pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zahrada o výměře 52 m2, k. ú. , adresa, -VŽ, rodinného domu v části obce , adresa, , postaveném na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, a stavby bez č.p./č.e. - garáže, postavené na pozemcích p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v katastrálním území , adresa, -VŽ, LV , Anonymizováno, ,- zprávou Archivu města , adresa, ze dne , datum, , že k žádosti žalobce o dohledání dokumentů, které by se vztahovaly k vyvlastnění pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc. č. St. , Anonymizováno, , Anonymizováno, (, jméno FO, ) , jméno FO, v k. ú. , adresa, , archiv sdělil, že se tyto dokumenty v Archivu města , adresa, nenacházejí s tím, že prošli písemnosti Jednotného národního výboru v , adresa, , Obvodní rady , adresa, a Obvodního národního výboru v , adresa, ,- zprávou Statutárního města , adresa, ze dne , datum, , že poslední zjistitelné bydliště , jméno FO, bylo na adrese , adresa, , s datem přihlášení , datum, . Nelze zjistit, kam a kdy se dotyčná odhlásila, v kolonce „Odhlášen“ je pouze poznámka „nebydlí“. , jméno FO, na adrese , adresa, přihlášen nebyl (fond Obvodní národní výbor , adresa, , kart. č. , hodnota, , domovní arch domu č.p. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, ). U , jméno FO, je poslední zjistitelná adresa , adresa, , a to k , datum, (fond Ústřední národní výbor , adresa, , kart. , Anonymizováno, , i. č. , hodnota, , , jméno FO, a , jméno FO, , konfiskace majetku). , jméno FO, i , jméno FO, měli před 2. světovou válkou domovské právo stále v obci , Anonymizováno, , , adresa, , na území Polska. Československé státní občanství nezískali, byť , jméno FO, o ně údajně opakovaně žádal (ve fondu Okresní úřad , adresa, se nám však žádný státoobčanský spis na jméno , jméno FO, dohledat nepodařilo). Oba byli tedy považováni za polské státní příslušníky. Po německé okupaci českých zemí v roce 1939 se oba přihlásili k německé národnosti (údajně pod nátlakem a hrozbou, že přijdou o krejčovskou živnost, případně, že budou deportováni do Polska nebo dokonce do koncentračního tábora) a posléze získali německé státní občanství. Po 2. světové válce oba manželé byli krátce internováni, brzy však propuštěni pro špatný zdravotní stav; v roce 1946 byli zproštěni opatření, nařízených proti Němcům, a bylo jim umožněno podat si žádost o čs. státní občanství (fond Ústřední národní výbor , adresa, , kart. , Anonymizováno, , i. č. , hodnota, , Agenda odsunutých Němců, , jméno FO, a , jméno FO, ). Polehčující okolností bezpochyby bylo, že během války nevstoupil ani jeden z manželů do žádné z nacistických organizací. Žádosti , jméno FO, však Moravskoslezský zemský národní výbor, expozitura v , adresa, , svým rozhodnutím ze dne , datum, nevyhověl. Zamítnuto bylo i odvolání, podané k Ministerstvu vnitra, a to výměrem ze dne , datum, (fond Ústřední národní výbor , adresa, , kart. , Anonymizováno, , státoobčanský spis , jméno FO, ; viz příloha 3). Zdůvodnění v obou těchto výměrech uvedeno není. V důsledku toho byli oba považováni opět za polské státní občany a od polského konzulátu v , adresa, obdrželi , datum, polské pasy (viz příloha 4 – fond Ústřední národní výbor , adresa, , kart. , Anonymizováno, , i. č. , hodnota, , , jméno FO, a , jméno FO, , konfiskace majetku). Měli tedy před válkou státní občanství polské, za války německé a po válce opět polské. Datum úmrtí se nepodařilo zjistit ani u jednoho z manželů , jméno FO, , neboť z poválečného období archiv nedisponuje žádnými evidencemi přihlášených osob. Kremačními knihami ostravského krematoria , jméno FO, ani , jméno FO, neprochází. Hřbitovní kniha pro , adresa, je k dispozici pouze do roku 1945 a v evidenci městského hřbitova v , adresa, se manželé , jméno FO, nenalézají. O , jméno FO, má Archiv města , adresa, k dispozici jen minimum informací, a to v zásadě pouze z drobných zmínek ve výpovědích a žádostech obou rodičů. Zde se nikde varianta jeho jména jako „, Anonymizováno, “ nevyskytuje. Doložit lze pouze v jednom případě, a to v poválečném soupisu německého majetku v , adresa, , kde je dotyčný takto zapsán (ovšem zkomoleně – , Anonymizováno, ; fond Pomocný národní výbor , adresa, , kart. 5, i. č. , hodnota, – viz příloha 5). Zde je však nutno upozornit na skutečnost, že německé úřady běžně poněmčovaly i česká křestní jména (např. , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , , Anonymizováno, – , adresa, ), aniž by dotyční svá jména opravdu oficiálně změnili, což mohl být i případ , jméno FO, . O tom, že by , jméno FO, požádal oficiálně o změnu křestního jména, se archivu nepodařilo dohledat žádný doklad. Pokud by se tak nicméně skutečně stalo, musela by tato skutečnost být zpětně zanesena v příslušné matrice narození. Vzhledem k tomu, že , jméno FO, před druhou světovou válkou ještě nedosáhl plnoletosti (mezi lety 1919-1950 činila tato hranice 21 let), lze usuzovat, že byl považován za polského státního občana, stejně jako jeho rodiče. Plnoletým se stal k , datum, , tedy ještě před německou okupací zbytku českých zemí a přepadením Polska. Ohledně získání německého státního občanství v období 2. světové války nejsou žádné další informace. Není k dispozici žádný státoobčanský spis, jmenovaný neprochází také evidencí příslušníků nacistických formací (fond NSDAP, okresní vedení , adresa, ), stejně jako jeho rodiče. Na německé občanství , jméno FO, lze usuzovat tedy pouze z faktu, že byl povolán do německé armády. O tom, jaké měl občanství po válce, nejsou k dispozici opět žádné informace. V důsledku toho, že , jméno FO, a , jméno FO, byli po 2. světové válce považováni za , adresa, , měl být oběma zkonfiskován také jejich majetek. Oba se proti tomu odvolali, avšak vyhověno bylo pouze , jméno FO, , které její majetek (v této souvislosti je zmiňován dům č.p. , Anonymizováno, , knihovní vložka , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, ) konfiskován nebyl. Naproti tomu konfiskace majetku , jméno FO, (dům č.p. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, ) byla potvrzena (viz příloha 6 - fond Ústřední národní výbor , adresa, , kart. , Anonymizováno, , i. č. , hodnota, , , jméno FO, a , jméno FO, , konfiskace majetku),- zprávou Statutárního města , adresa, ze dne , datum, , že , jméno FO, vybudovala na stavební parcele č. , hodnota, v k. ú. , adresa, -VŽ v r. 1930 obytný dům, který byl při bombardování v r. 1944 téměř zcela zničen. Ve formuláři ke zjištění válečných škod se jako vlastník objektu dle výpovědi , jméno FO, uvádí její syn , jméno FO, údajně od r. 1940. , jméno FO, se po válce do ČSR již nevrátil. Je pravděpodobné, že byl po válce jako polský občan repatriován do Polska, patrně i rodiče s ním byli v kontaktu, neboť jako místo jeho pobytu po r. 1945 uváděli Polsko. , jméno FO, a , jméno FO, byli bezprostředně po válce považováni za osoby německé národnosti a jejich majetek byl dán dočasně do národní správy. Oba byli krátce internováni, záhy však došlo k jejich propuštění a bylo jim umožněno podat si žádost o čs. státní občanství. K jejich odsunu nedošlo a mohli zůstat v ČSR,- zprávou Generálního konzulátu Polské republiky v , adresa, ze dne , datum, , že , jméno FO, , nar. , datum, , byl ke dni úmrtí dne , datum, státním občanem Polské republiky,- úmrtním listem , jméno FO, , že tento zemřel dne , datum, ,- aplikací , právnická osoba, , že pěší vzdálenost mezi ulicí , adresa, , a ulicí , adresa, (místo posledního známého pobytu , jméno FO, ) je 1,8 km,- orto mapou- zprávou , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj ze dne , datum, , že pozemek parc. č. st. 4271/2 v katastrálním území , adresa, -VŽ vznikl z části pozemku parc. č. 500/27.

5. Soud po provedeném dokazování činí následující skutkový závěr: V r. 1930 vybudovala , jméno FO, na stavební parcele č. , hodnota, v k. ú. , adresa, -VŽ obytný dům, který byl při bombardování v r. 1944 téměř zcela zničen. Vlastníkem domu byl od r. 1940 syn , jméno FO, a , jméno FO, , , jméno FO, , nar. , datum, , který je dosud v katastru nemovitostí veden jako vlastník pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 152 m2, pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 6 m2 a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zahrada o výměře 223 m2, které jsou zapsány v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, , pro katastrální území , adresa, -VŽ. Nabývacím titulem , jméno FO, k těmto nemovitostem bylo dle výpisu z katastru nemovitostí usnesení soudu ze dne , datum, . Dané nemovitosti byly v r. 1933 zatíženy zástavním právem pro pohledávku ve výši , částka, pro , jméno FO, , a v r. 1941 věcným břemenem doživotního bezplatného požívání a zákazu zcizení a zatížení ve prospěch , jméno FO, . U obou jmenovaných je ve výpisu z katastru nemovitostí uvedena „adresa neznámá“. , jméno FO, i , jméno FO, měli před 2. světovou válkou domovské právo v obci , Anonymizováno, , , adresa, na území Polska. Československé státní občanství nezískali, oba byli považováni za polské státní příslušníky. Po německé okupaci českých zemí v roce 1939 se oba přihlásili k německé národnosti a posléze získali německé státní občanství. Po 2. světové válce byli oba manželé krátce internováni, brzy však propuštěni pro špatný zdravotní stav; v roce 1946 byli zproštěni opatření nařízených proti Němcům. Oba manželé byli považováni opět za polské státní občany a od polského konzulátu v , adresa, obdrželi , datum, polské pasy. Datum úmrtí se nepodařilo zjistit ani u jednoho z manželů , jméno FO, . Poslední zjistitelné bydliště , jméno FO, bylo na adrese , adresa, , s datem přihlášení , datum, . Nelze zjistit, kam a kdy se dotyčná odhlásila, v kolonce „Odhlášen“ je pouze poznámka „nebydlí“. , jméno FO, na adrese , adresa, přihlášen nebyl, manželé patrně žili odděleně. U , jméno FO, je poslední zjistitelná adresa , adresa, , a to k , datum, . , jméno FO, se dle archivních záznamů přihlásil k německé národnosti a narukoval do německé armády. Do ČSR se po válce zřejmě již nevrátil, rodiče jako místo jeho pobytu po r. 1945 uváděli Polsko. , právnická osoba, města , adresa, o , jméno FO, nejsou žádné další údaje. , jméno FO, zemřel dne , datum, . Ke dni úmrtí byl státním občanem Polské republiky. Žádné další údaje k rodině , jméno FO, nebyly ani prostřednictvím Archivu města , adresa, a Generálního konzulátu Polské republiky v , adresa, zjištěny. K právním předchůdcům žalobce bylo zjištěno, že dne , datum, národní podnik Energovod přidělil , jméno FO, povolení ke stavbě rodinného domu s tím, že stavbu domu musí zahájit v r. 1954. Dále bylo , jméno FO, doporučeno, aby se ve všech záležitostech týkajících se mj. bezplatné pomoci při jednání o získání pozemku obracel na , tituly před jménem, , jméno FO, , Anonymizováno, , který byl pověřen podnikovým ředitelem , Anonymizováno, k řízení akce individuální výstavby rod. domků svépomocí. Dopisem ze dne , datum, se , jméno FO, obrátil na Jednotný národní výbor (dále jen „JNV“), referát pro výstavbu, s žádostí o udělení stavebního povolení na stavbu typového rodinného domku přidělenému mu dekretem ze dne , datum, . V žádosti uvedl, že postaví rodinný dům na pozemku v , adresa, na parcele č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , resp. č. , hodnota, , která je v držení jeho švagra , jméno FO, , který mu pozemek předá a souhlasí se započetím stavby. Dne , datum, , jméno FO, požádal JNV o provedení vyvlastňovacího řízení pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zahrada, a parc. č. , hodnota, , stav. plocha, zapsané ve vložce č. , hodnota, poz. knihy k. ú. , adresa, za účelem výstavby rodinného domku v rámci vládní akce individuální výstavby rod. domků. Dne , datum, oznámil JNV , jméno FO, , že zahájil vyvlastňovací řízení s tím, že pobyt , jméno FO, (, Anonymizováno, ) , jméno FO, je neznámý, a byl mu proto pro vyvlastňovací řízení ustanoven opatrovník , jméno FO, , úředník JNV. Ústní jednání v této věci bylo nařízeno na den , datum, v 9:00 hod. Poznámka o zahájení vyvlastňovacího řízení byla vložena do knihovní vložky č. , hodnota, pozemkové knihy pro kat. území , adresa, , v níž tehdy bylo ve prospěch , jméno FO, zapsáno vlastnické právo k pozemkům parc. č. st. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, s tím, že dům č. p. , Anonymizováno, stojící na parc. č. , hodnota, byl při náletu zbořen. Na den , datum, v 10:30 hod. bylo nařízeno jednání ve věci schválení stavby rod. domu , jméno FO, na parc. č. , hodnota, v , adresa, . Výměrem JNV ze dne , datum, byla žadateli , jméno FO, schválena individuální výstavba rodinného domku na parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, . Dne , datum, Rada městského národního výboru v , adresa, vyhotovila předvolání pro , jméno FO, , bytem , adresa, V (dle aplikace , právnická osoba, je pěší vzdálenost mezi ulicí , adresa, celkem , hodnota, km) na den , datum, za účelem projednání prodeje pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, a parc. č. st. , Anonymizováno, panu , jméno FO, . V předvolání byla , jméno FO, vyzvána, aby u jednání předložila plnou moc majitele pozemku s ověřeným podpisem. Pro případ nedostavení se bylo v předvolání uvedeno, že bude nutno přikročit k vyvlastnění. Žádné dokumenty o takovém vyvlastnění se v Archivu města , adresa, nenacházejí. Dne , datum, bylo Odborem pro výstavbu rady městského národního výboru schváleno , jméno FO, částečné užívání novostavby – jednopatrového obytného domu a bylo mu přiděleno popisné č. , hodnota, v k. ú. O.-, adresa, . Dne , datum, Obvodní národní výbor v , adresa, , odbor výstavby, povolil žadateli , jméno FO, trvalé užívání jednopatrového rod. domu č. p. , Anonymizováno, v k. ú. O.-, adresa, . Dne , datum, Obvodní národní výbor v , adresa, , odbor výstavby, povolil žadateli , jméno FO, nástavbu rod. domu na pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , Anonymizováno, . Rozhodnutím státního notářství v , adresa, ze dne , datum, , č. j. D , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v dědické věci po zůstaviteli , jméno FO, , zemř. dne , datum, , který měl s pozůstalou manželkou , jméno FO, , nar. , datum, , majetek v bezpodílovém spoluvlastnictví, připadla ke dni jeho úmrtí do dědictví ½ nemovitostí v k. ú. , adresa, , Anonymizováno, , zaps. na LV , Anonymizováno, , parc. č. , hodnota, st. plocha s domem č.p. , Anonymizováno, . Dalším rozhodnutím ze dne , datum, , č. j. D , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Státní notářství v , adresa, schválilo dohodu o vypořádání dědictví, podle níž zůst. syn , jméno FO, , nar. , datum, , nabyl ½ nemovitostí v k. ú. , adresa, VŽKG, zaps. na LV , Anonymizováno, , na parc. č. , hodnota, st. plocha s domem č.p. 1883. Kupní smlouvou ze dne , datum, , jméno FO, , nar. , datum, , nabyl od města , adresa, pozemek parc. č. st. 4271/1 – zastavěná plocha bez garáže, pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, - zahrada o výměře 44 m2 a pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zahrada o výměře 54 m2, to vše v k. ú. , adresa, -VŽ. Darovací smlouvou ze dne , datum, , jméno FO, , nar. , datum, , a , jméno FO, , nar. , datum, , darovali žalobci rodinný dům č. p. 1883 na pozemku parc. č. st. 995 a budovu bez č.p./č.e. – garáž na pozemcích parc. č. St. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , St. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a St. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , to vše zapsané na LV , Anonymizováno, pro k. ú. , adresa, -VŽ. Žalobce je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník nemovitostí, a to pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 24 m2, k. ú. , adresa, -VŽ, pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, - zahrada o výměře 42 m2, k. ú. , adresa, -VŽ, pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zahrada o výměře 52 m2, k. ú. , adresa, -VŽ, rodinného domu v části obce , adresa, , postaveném na pozemku p. č. st., Anonymizováno, , Anonymizováno, a stavby bez č.p./č.e. - garáže, postavené na pozemcích p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, -VŽ, LV , Anonymizováno, . Jde-li o pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, -VŽ, pak tento v minulosti vznikl z části pozemku parc. č. 500/27.

6. Podle § 1091 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) - k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

7. Podle § 1095 o. z. - uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

8. Podle § 1096 o. z. - nabyl-li někdo poctivě držbu od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ 1090 odst. 1), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce (odst. 1). Při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího (odst. 2).

9. Podle § 3066 o. z. - do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

10. Po právní stránce se soud zabýval otázkou, zda žalobce splnil předpoklady mimořádného vydržení dle § 1095 o. z. K mimořádnému vydržení nemovité věci zákon vyžaduje jen uplynutí vydržecí doby 20 let a to, že držiteli nebyl prokázán nepoctivý úmysl. Nikoli nepoctivý úmysl držitele znamená, že drží věc v přesvědčení, že jeho držba nepůsobí nikomu újmu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. , spisová značka, ). Do vydržecí doby se dle § 1096 započítává i doba poctivého předchůdce. Předpokladem tedy je, že se ani u něj neprokáže nepoctivý úmysl. Podle § 3066 o. z. se do vydržecí doby započítává i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě i přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.; tato doba však v případě nemovitostí neskončí dříve, než uplynutím 5 let od nabytí jeho účinnosti. Občanský zákoník nabyl účinnosti dne , datum, . Vlastnické právo k věci tedy nabude mimořádným vydržením držitel, který měl po , datum, věc po stanovenou dobu v držbě nikoli v nepoctivém úmyslu, a to i se započtením stejně kvalifikované držby jeho předchůdce, pokud ovšem ten sám již vlastnické právo vydržení nenabyl. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele a jeho předchůdců tíží toho, kdo vydržení popírá, tedy v daném případě žalované. Soud proto žalovaným poskytl poučení dle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř., aby tvrdili a prokázali, že žalobce, resp. jeho právní předchůdci, drželi předmětné nemovitosti v nepoctivém úmyslu. Nic takového však prokázáno nebylo, naopak, z provedených důkazů vyplývá opak. Právní předchůdci žalobce vlastnické právo k předmětným nemovitostem s ohledem na ochrannou lhůtu danou ustanovením § 3066 občanského zákoníku vydržet nemohli, když nikdo jiný krom žalobce držbu od , datum, nevykonával. Držby předmětných nemovitostí se právní předchůdce žalobce chopil v r. 1954, kdy na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , který mu dle stavebního spisu spolu s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, předal jeho švagr , jméno FO, , zahájil výstavbu rodinného domu č. p. , Anonymizováno, . Žádný nepoctivý úmysl k okamžiku uchopení držby (nicméně ani následně) nebyl zjištěn. Již od r. 1954 tak právní předchůdci žalobce vykonávali nepřetržitě nikým nerušenou držbu těchto pozemků. , jméno FO, , nar. , datum, , zemř. dne , datum, , dosud evidovaný jako vlastník předmětných pozemků, jakož i jeho rodiče , jméno FO, a , jméno FO, , byli ve vztahu k těmto pozemkům nečinní, do držby nezasahovali, majetkové nároky k nemovitostem nečinili, a to přesto, že se , jméno FO, ještě dne , datum, přihlásila k pobytu na ul , adresa, , tedy na adrese nacházející se blízko předmětným pozemkům. , jméno FO, i , jméno FO, měli polské státní příslušenství, československé státní příslušenství nikdy nezískali. Za 2. světové války se přihlásili k německé národnosti, oba získali německé občanství. , jméno FO, byl pak po válce jeho majetek zkonfiskován. , jméno FO, se konfiskaci majetku vyhnula, nicméně lze předpokládat, že předmětem konfiskace by byl i majetek jejich syna , jméno FO, (tedy i předmětné nemovitosti), neboť , jméno FO, se přihlásil k německé národnosti a bojoval v německé armádě. Po válce se , jméno FO, do ČSR již nevrátil, žil na neznámé adrese v Polsku, a v zahájeném, ale neskončeném řízení o vyvlastnění předmětných pozemků byl zastoupen opatrovníkem. Ani jeho matku, , jméno FO, , se ve věci případného prodeje předmětných pozemků , jméno FO, z poslední známé adresy , adresa, , nepodařilo předvolat. Vzhledem k těmto okolnostem je zcela evidentní, že právní předchůdci žalobce, ani žalobce sám, svou držbou nepůsobili nikomu újmu, žádné skutečnosti nasvědčující jejich nepoctivému úmyslu nebyly prokázány. Zákonné podmínky pro mimořádné vydržení tak byly splněny, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

11. Právo na náhradu nákladů řízení soud procesně úspěšnému žalobci ve smyslu § 142a o. s. ř. nepřiznal, když žalovaní nebyli žádným způsobem vyzváni k splnění své povinnosti - v daném případě k souhlasnému prohlášení, které by samo o sobě bylo podkladem pro změnu zápisu vlastnictví v katastru nemovitostí.