16 C 56/2022

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Pěnkavovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno jméno sídlem adresa o určení neplatnosti darovací smlouvy

I. Žaloba na určení, že darovací smlouva mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako dárci a žalovaným [celé jméno žalovaného] jako obdarovaným, jejímž předmětem je bezúplatný převod nemovitostí, a to ideální poloviny pozemku na parcele [číslo] (orná půda) zapsáném na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], a pozemku - parcely [číslo] (zahrada) a [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, rodinný dům, [adresa], zapsaném na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], je neplatná, se zamítá.

II. Žaloba, že Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj - Katastrální pracoviště Ostrava je povinen provést změnu vlastnického práva tak, že vlastníky ideální poloviny pozemku na parcele [číslo] (orná půda) zapsaném na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], jsou v režimu společného jmění manželů pan [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení], a že vlastníkem pozemku - parcely [číslo] (zahrada) a [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, rodinný dům, [adresa], zapsaném na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], je paní [jméno] [příjmení], se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupce na náhradě nákladů řízení, částku ve výši 16 671 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal určení neplatnosti darovací smlouvy. Svou žalobu odůvodnil tím, že je bratrem žalovaného, který je dle stavu zápisu v katastru nemovitostí v současné době, na základě darovací smlouvy ze dne [datum], výlučným vlastníkem nemovitostí, a to ideální poloviny pozemku na parcele [číslo] (orná půda) zapsáno na [list vlastnictví], k.ú. [část obce] a pozemku - parcely [číslo] (zahrada) a [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba, rodinný dům, [adresa], zapsáno na [list vlastnictví], k.ú. [část obce] Tyto nemovitosti žalovaný obdržel darem od jejich matky a od jejího manžela. Darovací smlouva byla sepsána dne [datum] mezi dárci, paní [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], [datum narození], bytem tamtéž, a žalovaným jako obdarovaným. Předmětem této smlouvy byl převod vlastnického práva k výše uvedeným nemovitostem, kdy ideální polovina pozemku - parcely [číslo] (orná půda) zapsané na [list vlastnictví], k.ú. [část obce] byla ve společném jmění manželů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a pozemek - parcela [číslo] (zahrada) a [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba, rodinný dům, [adresa], zapsaná na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], byla výlučným vlastnictvím [jméno] [příjmení]. Podpisy na této darovací smlouvě byly ověřeny JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec], nám. T.G. [příjmení], [PSČ] [obec]. Z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že vlastnické právo k uvedeným nemovitostem skutečně přešlo na žalovaného, [celé jméno žalovaného]. Podpisu smlouvy byl vyjma notářky a dárců přítomen rovněž oprávněný ze služebnosti, [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa]. Žalovaný, jakožto obdarovaný nemohl, na základě dále uvedených důvodů, být podepsání smlouvy přítomen, nebyl rovněž zastoupen na základě plné moci, což bude prokázáno výslechem přítomných, tj. JUDr. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a podpůrně dále výslechem Žalobce a Žalovaného. Ze shora uvedených důvodů Žalobce vznáší námitku neplatnosti darovací smlouvy ze dne [datum] mezi výše uvedenými dárci, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a žalovaným. Důvodem neplatnosti smlouvy ze dne [datum] je skutečnost, že darovací smlouva je v souladu s ust. §2055 n., zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, oboustranné právní jednání s povinnou písemnou formou, kdy dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci …a obdarovaný dar…přijímá. Tento podstatný znak nebyl a ani nemohl být naplněn, neboť žalovaný před 23 lety odcestoval do Spojených států amerických, kde následně nelegálně pobýval až do července roku 2020. Vzhledem k povaze jeho pobytu ve Spojených státech amerických nemohl ze země vycestovat do Evropy, respektive České republiky, neboť by mu již nebyl umožněn návrat zpět do USA. Vzhledem k délce pobytu v USA nedisponoval také platnými cestovními, ani osobními doklady, v darovací smlouvě není uvedeno ani číslo pasu, ani číslo OP, shodně ani v ověřovací doložce. To, že žalovaný nedisponoval platnými osobními doklady, a jejich číslo se tak nemohlo objevit v ověřovací knize, navrhujeme prokázat dotazem na Ministerstvo vnitra (evidenci dokladů) ve věci osobních a cestovních dokladů žalovaného a rovněž zápisem z ověřovací knihy. Současně se adresa uvedená jako jeho adresa trvalého pobytu v den podpisu smlouvy nezakládá na pravdě, neboť před svým odjezdem do USA byl k trvalému pobytu hlášen v [obec] [část obce], teprve po návratu v červenci 2020, tedy po datu podepsání smlouvy, bylo provedeno přihlášení k trvalému pobytu na adrese [adresa], [číslo] [obec]. Dne [datum], tedy cca měsíc před podpisem darovací smlouvy, byl žalobce u své matky na oslavě narozenin. Ani při této příležitosti nebyl žalovaný přítomen, spojil se s matkou pouze prostřednictvím SKYPE. Rozhovoru se účastnila celá rodina, na jeho straně pak nejen on osobně, ale i jeho manželka a jejich dvě děti. Bylo zcela zřejmé, že se nacházejí ve svém domě v USA. Toto je možno doložit svědeckou výpovědí žalobce, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. V rozhodné době, tj. v dubnu 2020 nastal první vrchol epidemie onemocnění COVID v ČR i v Evropě, a byly rovněž v platnosti nařízení omezující leteckou dopravu mezi USA a zeměmi EU, žalovaný tedy ani fakticky neměl možnost do Evropy, konkrétně do ČR, v období podepsání smlouvy přicestovat. Nemohl tedy, tak jak je tvrzeno v darovací smlouvě, tuto vlastnoručně podepsat. Podpis na zmíněné smlouvě tak nemůže v žádném případě být jeho podpisem. Pro prokázání skutečnosti, že se nejedná o jeho vlastnoruční podpis, navrhujeme provedení znaleckého posudku z oboru písmoznalectví. Ve smlouvě je rovněž nepravdivě uvedeno, že žalovaný je„ osoba blízká, která žila s [jméno] Kiebžákem…ve společné domácnosti nejméně po dobu jednoho roku před podpisem smlouvy a z tohoto důvodu pečovala o společnou domácnost, bytem [adresa], [PSČ] [obec]“. Jak vyplývá z výše uvedených informací, žalovaný se nacházel v USA bez možnosti volně cestovat do Evropy, a nemohl tak současně pobývat s panem [příjmení] ve společné domácnosti a pečovat o ni. Rovněž sousedé manželů [příjmení], pan [jméno] [příjmení], paní [příjmení] [jméno] [příjmení] a manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] mohou svědčit o tom, že v uvedené době se žalobce v domácnosti Kiebžákových nevyskytoval. Když se žalobce dozvěděl, že byla výše uvedená neplatná darovací smlouva podepsána, podal ve věci trestní oznámení, neboť měl za to, že vzhledem k nepřítomnosti obdarovaného nemohla být darovací smlouva platně podepsána, a tedy i následné ověření a zejména převod nemovitosti jsou neplatné. PČR ve svém vyrozumění, shodně s tvrzením žalobce, uvádí, že lustracemi v policejních systémech byla nalezena jen jedna rezervace (ve smyslu letecké přepravy do ČR) na jméno [celé jméno žalovaného], a to z července 2020. S ohledem na § 12, zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, však konstatuje, že trestně-právní ochrana je ochranou ultima ratio a že v daném případě je nutné postupovat v rovině občansko-právní. Podle § 80 zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád, určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. O naléhavý právní zájem může zásadně jít jen tehdy, jestliže by bez soudem vysloveného určení, že právní vztah nebo právo existuje či nikoliv, bylo buď ohroženo právo žalobce, nebo by se jeho právní postavení stalo nejistým, což – řečeno jinými slovy – znamená, že buď musí jít u žalobce o právní vztah (právo) již existující (alespoň v době vydání rozhodnutí), nebo o takovou jeho procesní, případně hmotněprávní situaci, v níž by objektivně v již existujícím právním vztahu mohl být ohrožen, případně pro nejisté své postavení by mohl být vystaven konkrétní újmě (nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 17/95). Taktomu je i v daném případě, kdy Žalobce namítá neplatnost Darovací smlouvy, v důsledku čehož se domáhá toho, aby bylo v důsledku neplatnosti smlouvy vlastnické právo navráceno do předchozího stavu, a nemovitý majetek se tak stal součástí dědického řízení po zůstavitelce [jméno] [příjmení], jejímž je žalobce synem a právoplatným dědicem. Žalobce na takto podané žalobě tedy má naléhavý právní zájem, neboť vyřešení, zda mezi účastníky předmětnou darovací smlouvou byl či nebyl platně založen příslušný závazkový právní vztah, bude představovat zásadně významnou okolnost pro určení vlastnického práva, změnu zápisu vlastnického práva v Katastru nemovitostí a následné dědické řízení. Ze shora uvedené argumentace vyplývá, že žalobce má, dle § 80 Zákona 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, naléhavý právní zájem na takto podané žalobě.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Namítal, že předmětná darovací smlouva je perfektním právním úkonem s jasně projevenou vůlí účastníků, na kterou je třeba dle § 575 o. z. pohlížet jako na platnou. Úřední ověření podpisů dárkyně i obdarovaného naplňuje taxativní podmínky legalizace dle § 74 odst. 2 zákona č. 358/1992 Sb., notářský řád v platném znění. Žalobě však nelze vyhovět i proto, že v souladu s judikaturou by ani eventuální vyhovění žalobě nemohlo vést ke změně zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí. Navrhuje-li žalobce výslech notářky JUDr. [příjmení], pak tato má povinnost mlčenlivosti dle §56 odst. 1 notářského řádu a žalovaný tuto mlčenlivosti nezbavuje.

3. Při zjišťování skutkového stavu vycházel soud z následujících důkazů, jimiž bylo prokázáno: - nespornými tvrzeními účastníků, že jako datum uzavření darovací smlouvy mezi dárci, paní [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození], na straně jedné, a žalovaným jako obdarovaným na straně druhé, je na darovací smlouvě uveden den [datum], - usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 1. 9. 2021, č.j. 99 D 2055/2021 – 29, že řízení o pozůstalosti po zůstavitelce [jméno] [příjmení], nar.a [datum], zemřelé dne [datum], bylo zastaveno z důvodu majetku nepatrné hodnoty.

4. Soud po provedeném dokazování činí skutkový závěr, že [jméno] [příjmení], [datum narození], která na podkladě darovací smlouvy ze dne [datum], měla žalovanému darovat nemovitosti v k.ú. [část obce] zapsané na [list vlastnictví] a 564, dne [datum], zemřela. Řízení o pozůstalosti po zůstavitelce [jméno] [příjmení] bylo zastaveno z důvodu majetku nepatrné hodnoty.

5. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že zde není naléhavý právní zájem na určení neplatnosti předmětné darovací smlouvy ve smyslu § 80 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.). Důvodem pro uvedený závěr je fakt, že žalobou navržený výrok, že se určuje, že darovací smlouva je neplatná, není způsobilý přivodit změnu dosavadního zápisu vlastnického právu v katastru nemovitostí. Uvedený závěr je zcela v souladu s konstantní judikaturou i zavedenou právní praxí. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněného v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaného nakladatelstvím C. H. Beck (dále Soubor), pod C 286, sv. 3, -„ rozsudek soudu, jímž by bylo určeno, že smlouva o převodu nemovitosti je neplatná, nemůže sloužit jako podklad pro záznam vlastnického práva do katastru nemovitostí. Ve vztahu k existenci vlastnického práva žalobkyň k předmětnému pozemku má právní otázka platnosti označené kupní smlouvy povahu předběžné otázky. Nejvyšší soud v rozhodnutí publikovaném v Souboru pod C 67, sv. 1, uvedl, že má-li právní otázka, o níž má být rozhodnuto na základě žaloby o určení, povahu otázky předběžné ve vztahu k jiné právní otázce, není dán naléhavý právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li přímo žalovat na určení existence nebo neexistence samotného práva nebo právního vztahu“. [příjmení] právní názor Nejvyšší soud zaujal v rozhodnutí R 68 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2001, podle něhož –„ lze-li žalovat o určení práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy, jež se tohoto práva nebo právního vztahu týká (§ 80 písm. c) OSŘ)“. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 22 Cdo 543/2001). Podaná žaloba je tak v rozporu s uvedenou judikaturou, s níž se okresní soud zcela ztotožňuje, a soud proto žalobu zamítnul.

6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný byl v řízení plně procesně úspěšný a byly mu proto přiznány účelně vynaložené náklady řízení v celkové výši 16 671 Kč Tyto náklady sestávají z odměny advokáta podle § 7, 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších změn a doplňků (advokátní tarif) ve výši po 3 100 Kč za 3 úkony právní pomoci (tj. převzetí a příprava věci, sepis vyjádření a účast u jednání) a 3 x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu. Součástí nákladů je dále náhrada za ztrátu času ve výši 8 půlhodin po 100 Kč (§ 14 odst. 1 advokátního tarifu) a cestovné (§ 13 advokátního tarifu) ve výši 2778 za jízdu zástupce žalovaného z [obec] do [obec] a zpět, celkem 350 km při průměrné spotřebě dle VTP 6,9 l/100km, ceně benzínu BA dle daňového dokladu ze dne [datum] ve výši 46,90 Kč a sazbě základní náhrady 4,70 Kč za 1km jízdy. Vzhledem k tomu, že žalovaný prokázal, že jeho zástupce je k datu soudního rozhodnutí plátcem DPH, byl mu v souladu s § 137 o. s. ř. rovněž přiznán nárok na DPH ve výši 21% ze shora uvedených položek. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalobce zavázán zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalovaného. Žalobce byl zavázán zaplatit náklady řízení, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, když tato lhůta je v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.