16 C 62/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Prajznerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalovaného a žalované oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení anonymizováno adresa o odčinění nemajetkové újmy

I. Návrh, aby žalovaní byli povinni zaplatit žalobkyni nemajetkovou újmu ve výši 100 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 1. na nákladech řízení částku 21 888,90 Kč, k rukám zástupce žalovaného, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 2. na nákladech řízení částku 15 354,90 Kč k rukám zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se svým návrhem došlým soudu dne 9. 2. 2021 domáhala odčinění nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč. Svou žalobu odůvodnila tím, že na základě žádosti žalovaných o územní souhlas (oznámení záměru) a ohlášení stavebního záměru ze dne 9. 1. 2018, vydal stát. instituce společný souhlas zn. anonymizováno číslo, sp. zn. anonymizováno číslo ze dne 10. 4. 2018 se stavebním záměrem pod názvem,,Novostavba RD na pozemku parc. číslo k. ú. obec u obec“ na pozemcích parc. číslo v katastrální uzemí u obec, jehož součástí je stavba rodinného domu, odběrné elektrické zařízení, vodovodní přípojka, čistírna odpadních vod včetně kanalizačního potrubí a vsaku, dešťová kanalizace a oplocení. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 5. 2020, č. j. číslo jednací byl výše uvedený společný souhlas zrušen a věc byla vrácena stát. instituce k dalšímu řízení. Jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Ostravě, důvodem pro zrušení společného souhlasu byla povinnost stavebníků (nyní žalovaných) předložit souhlas žalobkyně s ohlašovaným stavebním záměrem, což neučinili, ač jim to stavební zákon ukládal. Proto se předžalobní výzvou ze dne 16. 11. 2020 obrátila na žalované a vyzvala je k odčinění způsobené nemajetkové újmy zadostiučiněním poskytnutých v penězích, neboť již ke dni podání své žádosti ze dne 9. 1. 2018 o územní souhlas pro výše uvedený záměr a ohlášení stavebního záměru věděli, že se cítí být dotčena tímto záměrem části, týkající se likvidace odpadních a dešťových vod z rodinného domu na svých právech. Na předžalobní výzvu nereagovali. Dále žalobkyně v žalobě uvedla, že žádá o zařazení do okruhu účastníků navrhované veřejnoprávní smlouvy, jejímž předmětem je stavba rodinného domu na pozemku parc. číslo k. ú. obec u obec. Do okruhu účastníků veřejnoprávní smlouvy žalobkyně zařazena nebyla, když žalovaní vzali svůj návrh na uzavření veřejnoprávní smlouvy zpět, jak jí sdělil stát. instituce pod sp. zn. anonymizováno číslo ze dne 19. 10. 2017. Vzhledem ke zpětvzetí žádosti se stavební úřad nezabýval otázkou, zda měla být žalobkyně zahrnuta do okruhu třetích osob, tj. osob, které by byly účastníky územního nebo stavebního řízení, neboť se tato otázka stala zjevně bezpředmětnou. Dále žalobkyně uvedla, že se na žalované obrátila dopisem ze 7. 5. 2018 s tím, že žádá vyřešení jejího návrhu na likvidaci předčištěných a dešťových vod z těchto rodinných domků odváděním podél dosud nedokončené veřejné přístupové pozemní komunikace na pozemku parc. číslo v k. ú. obec u obec a komunikace na pozemku parc. číslo v k. ú. obec u obec do místního bezejmenného potůčku, který se nachází na pozemku parc. číslo dále je součástí pozemku parc. číslo (les) – oba v k. ú. obec u obec, neboť likvidací do vod povrchových (do potoka) nevyloučil ani hydrogeologický posudek pro stavbu rodinného domu na pozemku parc. číslo v k. ú. obec u obec. Tento svůj návrh žalobkyně uvedla v žádosti ze dne 18. 9. 2017, kde žádala stát. instituce o zařazení do okruhu účastníků navrhované veřejnoprávní smlouvy, přičemž jí bylo přípisem ze dne 19. 10. 2017 sděleno, že se stavební úřad touto otázkou, zda by měla být zahrnuta do okruhu třetích osob, nezabýval, když došlo ke zpětvzetí žádosti na uzavření veřejnoprávní smlouvy. V reakci na dopis žalobkyně ze dne 7. 5. 2018 žalovaný 1. žalobkyni uvedl, že byť je přesvědčen, že nemůže dojít ke kontaminaci majetku žalobkyně v žádném případě, přesto jí rád vyhoví a nechá přepracovat dokumentaci, ve které bude provedena změna odvodu předčištěných vod z původního vsakování na odvod do společné kanalizace a následné vypouštění do bezejmenného potoka. Tento dopis žalovaného 1. je důkazem, že žalovaní neodstoupili od řešení likvidace dešťových vod z rodinného domu na pozemku parc. číslo zasakováním do vsakovací jámy. Dle žalobkyně tak žalovaní nemohou být přesvědčeni, že konají v dobré víře a v souladu s právními předpisy, když vědí, že návrh žalobkyně na kanalizaci podél komunikace na pozemku se týkal jak likvidace předčištěných odpadních vod, tak likvidace dešťových vod a v části likvidace dešťových vod záměr neupravili, vzhledem k nepředložení souhlasu žalobkyně se zasakovaním dešťových vod přes půdní vrstvy do vod podzemních ke společnému souhlasu ze dne 10. 4. 2018. Tímto svých jednáním žalovaní postupovali v rozporu se stavebním zákonem, v důsledku čehož žalobkyni vznikla nemajetková újma na jejím právu chránit svůj majetek, která by v případě jejího souhlasu nevznikla. Tuto újmu není třeba prokazovat. Příčinu nemajetkové újmy žalobkyně spatřuje ve skutečnosti, že jí žalovaní odepřeli právo chránit svůj majetek, když nepožádali o její souhlas, ač jim to stavební zákon ukládá. S ohledem na výše uvedené má žalobkyně za to, že samotné konstatování porušení práva není dostačující a proto žádala za přiměřené zadostiučinění v peněnzích, s ohledem na setrvání žalovaných na likvidaci dešťových vod z jejich rodinného domu na pozemku parc. číslo přes půdní vrstvy do vod podzemních a i v případě kanalizace na pozemku parc. číslo do níž mají být vypouštěny předčištěné odpadní vody z jejich rodinného domu na pozemku parc. číslo. Proto žádá za utrpěnou nemajetkovou újmu zadostiučinění v penězích, a to ve výši 100 000 Kč.

2. Žalovaní ve svém vyjádření uvedli, že nárok uplatněný žalobou neuznávají, když mají za to, že v souvislosti s vedeným stavebním řízením nejsou ve sporu pasivně legitimováni. Nárok žalobkyně je rovněž zcela nedůvodný s ohledem na skutečnost, že žalobkyně řádně využila svých oprávnění, vedoucích ke zrušení rozhodnutí stavebního úřadu, jež jí právní řád přiznává a současně, důvody zrušení rozhodnutí stavebního úřadu jsou výlučně formálního charakteru, neboť realizací stavebního záměru žalovaných nemůže dojít k újmě na majetkových právech žalobkyně. Žalobkyně tvrdí, že podstatou její újmy je skutečnost, že nebyla přizvána jako účastník do stavebního řízení (resp. do řízení o vydání společného souhlasu – územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného záměru), vedeného u stát. instituce pod sp. zn. anonymizováno číslo. Okruh účastníků stavebního řízení však vymezuje správní orgán a nikoliv stavebník, a proto je to stavební úřad, kdo je povinen v případě, že společné oznámení záměru trpí vadami, vyzvat stavebníka k odstranění nedostatků a poučit jej o následcích jejich neodstranění. Jakákoliv tvrzená újma vzniklá žalobkyni v souvislosti s tím, že nebyla přizvána jako účastník řízení k rozhodování o společném souhlasu, nebyla způsobena v příčinné souvislosti s nepřiložením jejího souhlasu stavebníkem (žalovanými), ale mohla být způsobena čistě teoreticky pouze v důsledku vadného posouzení žádosti žalovaných o vydání společného souhlasu stavebním úřadem a v té souvislosti i vydáním nezákonného rozhodnutí stavebním úřadem. V té souvislosti tak žalovaní nemohou být pasivně legitimováni ve věci náhrady přiměřeného zadostiučinění za tvrzenou nemajetkovou újmu. Společný souhlas vydává stavební úřad po přezkoumání všech podkladů ve věci a po přezkumu okruhu dotčených subjektů, a pokud by byl společný souhlas vydán v rozporu se zákonem, a žalobkyni v té souvislosti vznikla újma, přicházela by v úvahu nanejvýš odpovědnost státu dle zákona č. 82/1998 Sb., zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nebo nesprávným úředním rozhodnutím. Dále žalovaní ve svém vyjádření uvedli, že žalobkyní tvrzená snaha žalovaných o uzavření veřejnoprávní smlouvy, která nakonec uzavřená nebyla z řady objektivních důvodů, nemá pro předmětný spor žádnou zásadní relevanci. A byť byli žalovaní přesvědčeni, že jejich stavební záměr není způsobilý jakkoliv ovlivnit či omezit výkon vlastnického práva žalobkyně, přesto se rozhodli investovat do vybudování výpusti z ČOV do místního potoku podle požadavku žalobkyně, o čemž byla žalobkyně informována dopisem, který byl doručen 17. 5. 2018. Ohledně tohoto záměru si žalovaní nechali zpracovat hydrogeologický posudek ze dne 19. 11. 2020, který se vyjadřuje k podmínkám zasakování dešťových vod na pozemcích číslo – číslo pro k. ú. obec u obec. Po zrušení rozhodnutí stát. instituce, rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě pod č. j. spisová značka vydal dne 23. 2. 2021 stát. instituce pod sp. zn. anonymizováno číslo rozhodnutí o opakovaném stavebním povolení, ve kterém se vypořádal s námitkami žalobkyně a vydal žalovaným stavební povolení. Pokud žalobkyně tvrdí, že žalovaní věděli, že žalobkyně by mohla být dotčena na svých právech stavebním záměrem části, týkající se likvidace odpadních a dešťových vod, tak žalobkyně nemohla být dotčena tím, že nebyla účastníkem řízení ve věci posouzení žalovanými podaných žádostí, ohledně kterých byl správním orgánem vydán společný souhlasu, a to nejen s ohledem na veškeré, žalovanými zajištěné podklady, ale také z toho důvodu, že rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. anonymizováno číslo (společný souhlas) se ve své podstatě nedotýkalo likvidace odpadních a dešťových vod (ČOV nebyla předmětem ohlášení, je vodním dílem a vyžaduje povolení příslušného vodoprávního úřadu), a o tom, že stavba ČOV nebyla předmětem ohlášení žalobkyně věděla. Žalobkyně nespojuje vznik nemajetkové újmy s tím, že by jí realizovaný nebo plánovaný záměr zasáhl do jejich nezadatelných majetkových či nemajetkových práv, vznik újmy spojuje toliko s tím, že jí nebylo umožněno být účastníkem řízení před stavebním úřadem. Žalobkyně využila svých oprávnění, vedoucích ke zrušení rozhodnutí stavebního úřadu, dosáhla projednání stavebního záměru v rámci stavebního řízení, kterého je nyní účastníkem a tudíž nemohlo dojít ke vzniku žádné nemajetkové újmy na její straně.

3. U ústního jednání žalobkyně na podaném návrhu setrvala a uvedla, že ve stejné věci podala také žalobu na stát. instituce.

4. Rovněž žalovaní na svých stanoviscích u ústního jednání setrvali a navrhovali zamítnutí žaloby, s tím, že zástupce žalovaných u ústního jednání ještě uvedl, že rozhodnutím Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. spisová značka zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě konkrétních vlastníků, ve kterém byly řešeny skutkově totožné otázky, jako u žalovaných.

5. Při svých skutkových zjištěních vzal soud za prokázáno: -) z rozhodnutí stát. instituce ze dne 10. 4. 2018 pod sp. zn. anonymizováno číslo, že anonymizováno úřad vydal společný souhlas, územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru pod názvem,,Novostavba RD na pozemku parc. číslo k. ú. obec u obec“; rozhodnutí nebylo žalobkyni doručováno, -) z rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě sp. zn. číslo jednací ze dne 5. 5. 2020, že Krajský soud rozsudkem zrušil společný územní souhlas a souhlas s provedením stavby, vydaný stát. instituce ze dne 6. 4. 2018, sp. zn. anonymizováno číslo a společný územní souhlas a souhlas s provedením stavby ze dne 10. 4. 2018 pod sp. zn. anonymizováno číslo a vrátil jej žalovanému stát. instituce k dalšímu řízení, -) z rozhodnutí – opakovaného stavebního povolení ze dne 23. 2. 2021 vydaného stát. instituce, že tento úřad opakovaně rozhodl a vydal společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru ze dne 10. 4. 2018 a povolil stavbu uváděnou pod názvem,,Novostavba RD na pozemku parc. číslo k. ú. obec u obec“ a součástí rozhodnutí je i vypořádání se s námitkami paní celé jméno žalobkyně jako účastníka řízení, -) z předžalobní výzvy, že žalobkyně žalované dne 16. 11. 2020 vyzvala k úhradě částky 100 000 Kč do 5 dnů od doručení výzvy z titulu způsobené nemajetkové újm., 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že stát. instituce dne 10. 4. 2018 vydal společný souhlas se stavebním záměrem pod názvem,,Novostavba RD na pozemku parc. číslo k. ú. obec u obec“, kdy žalobkyně nebyla účastníkem tohoto řízení. Následně Krajský soud v Ostravě dne 5. 5. 2020 pod sp. zn. číslo jednací vydal rozsudek, kterým zmíněný společný souhlas zrušil a vrátil městskému úřadu k dalšímu řízení. Následně stát. instituce vydal dne 23. 2. 2021 opakované stavební povolení, kterým zmiňovaný stavební záměr žalovaných povolil a v rámci tohoto rozhodnutí se vypořádal se všemi námitkami žalobkyně, která v tomto opakovaném řízení již účastníkem řízení byla. Toto rozhodnutí dosud není v právní moci, když bylo napadeno odvoláním žalobkyně. Žalobkyně v tomto řízení brojí, že by jí byla způsobena nemajetková újma, kterou vyhodnotila v částce 100 000 Kč, neboť samotné konstatování porušení práva není dostačující a tuto svou újmu spojuje se skutečností, že nebyla účastníkem řízení, ve kterém stát. instituce dne 10. 4. 2018, pod sp. zn. anonymizováno číslo vydal společný souhlas se stavebním záměrem žalovaných. Žalobkyně brojí, že ačkoliv žalovaní věděli o jejich námitkách, nebyla účastníkem řízení, když si žalovaní nevyžádali její souhlas s ohlášeným stavebním záměrem, byť jim to ukládá stavební zákon. Dle § 109 písm. e) z. číslo sb., je účastníkem stavebního řízení vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno. Žalobkyně ve správním řízení využila svých oprávnění, která vedly ke zrušení dotčeného rozhodnutí, a následně se žalobkyně účastníkem řízení stala a o jejich námitkách bylo stavebním úřadem rozhodnuto. Žalobkyni tak nemohla vzniknout žádná újma v souvislosti s tím, že nebyla účastníkem řízení k rozhodování o společném souhlasu. Případná újma by žalobkyni mohla vzniknout pouze v důsledku vadného posouzení žádosti žalovaných o vydání společného souhlasu stavebním úřadem a v té souvislosti vydáním nezákonného rozhodnutí stavebního úřadu. Za té situace by pak přicházela případně v úvahu odpovědnost státu dle zákona č. 82/98 Sb. za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, když povinnost řádně stanovit okruh účastníků, je uložena stavebnímu úřadu, který stavební řízení vede. Bylo tak na stavebním úřadu, aby stanovil okruh účastníků, nikoliv na žalovaných, jakožto stavebnících. Za této situace, kdy jednak povinnost vymezit okruh účastníků, je uložena stavebnímu úřadu a jednak žalobkyně v rámci svých opravných prostředků dosáhla zrušení rozhodnutí, ve kterém nebyla účastníkem řízení, pak nemohlo dojít k vzniku nemajetkové újmy na straně žalobkyně, když jednání žalovaných ve stavebním řízení nebylo protiprávním jednáním a nemohla tak ani vzniknout v příčinné souvislosti s jejich údajným protiprávním jednáním (nepřiložením souhlasu žalobkyně stavebníkem) žádná újma, tudíž podmínky odpovědnosti za škodu nebyly naplněny. V případě, že za okruh účastníků stavebního řízení odpovídá stavební úřad a nikoliv účastník (stavebník), chybí na straně žalovaných pasivní legitimace, byť přes poučení soudem o nedostatku pasivní legitimace žalovaných, žalobkyně na svém označení žalovaných setrvala. Z důvodu nedostatku pasivní legitimace na straně žalovaných, kdy žalobkyně v tomto směru neunesla břemeno důkazní, byla žaloba zamítnuta, a soud se proto dále ani nezabýval dalšími skutečnostmi tvrzenými v žalobě týkajících se skutkového posouzení stavebního záměru – zda mohlo či nemohlo zamýšleným stavebním záměrem dojít k újmě žalobkyně v důsledku likvidace odpadních a dešťových vod a rovněž ani výší požadového zadostiučinění. Navrhovaný hydrogeologický posudek z tohoto důvodu soud považoval za nadbytečný, a proto důkaz tímto posudkem neprováděl, a ze stejného důvodu ani důkaz rozhodnutím NSS ČR sp.zn. spisová značka.

7. Protože byli žalovaní v řízení plně úspěšní, přiznal soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. žalovaným náklady za zastupování, a to u žalovaného 1. celé jméno žalovaného v částce 17 340 Kč, když tuto odměnu představují 3 úkony á 4 080 Kč dle § 7 bodu 5 ve spojení s ust. § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/96 Sb. Byla přiznána odměna ve výši 4 080 Kč za převzetí věci, sepis vyjádření k žalobě a účast u ústního jednání a dále ještě úkon á 5 100 Kč za právní poradu s žalovaným 1. dne 22. 11. 2021. K tomu náleží 3 x polovina režijního paušálu, který je stanoven ve výši 300 Kč při zastupování dvou účastníků, tedy náleží 3 x polovina, tj. 450 Kč a 1 x režijní paušál v plné výši 300 Kč za právní poradu. Součástí odměny je i DPH ve výši 3 798,90 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř.

8. Dále úspěšné žalované 2. soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 12 690 Kč, a to za 3 úkony právní pomoci á 4 080 Kč – za převzetí, zastoupení, sepis vyjádření k žalobě a účast u ústního jednání a k tomu 3 x polovinu režijního paušálu, tj. 450 Kč. K tomu náleží DPH ve výši 2 664,90 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tedy 21 888,90 Kč na nákladech řízení žalovaného a 15 354,90 Kč na nákladech řízení žalované 2.

9. Lhůta k plnění je dána ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a povinnost hradit náklady řízení k rukám zástupce vyplývá z ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalovaní domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.