16 C 67/2024

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Pěnkavovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o vydání věci

I. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni měřící zařízení – plynoměr výrobního čísla , hodnota, umístěný ve sklepě nemovitosti na adrese , Adresa žalovaného, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku za účasti pověřeného zástupce žalobkyně.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 8 534 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném vydání plynoměru výrobního čísla , hodnota, umístěného v odběrném místě č. EIC , Anonymizováno, v nemovitosti na adrese , adresa, . Svou žalobu odůvodnila tím, že jí ve smyslu § 71 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, vznikla povinnost vybavit odběrné místo žalovaného plynoměrem. Takto žalobkyně dodala dne 25. 3. 2020 do odběrného místa č. EIC , Anonymizováno, v nemovitosti na adrese , adresa, . Plynoměr je stále ve vlastnictví žalobkyně. Dne 16. 2. 2024 byl žalobkyni podán požadavek obchodníka s plynem – společnost , právnická osoba, , na ukončení distribuce plynu z důvodu neplacení s datem ukončení 20. 2. 2024. Služba dodávky plynu byla ve smyslu § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 349/2015 Sb. ukončena. S ohledem na tuto skutečnost žalobkyně provedla několik pokusů o demontáž předmětného plynoměru, žalovaný však toto neumožnil, plynoměr nezpřístupnil ani nevydal. Žalobkyně se proto domáhá vydání plynoměru soudní cestou.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. O věci bylo rozhodnuto se souhlasem účastníků ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. na základě žalobkyní předložených listinných důkazů.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno:- z protokolu o montáži ze dne 25. 3. 2020, že žalovanému byl v odběrném místě č. EIC , Anonymizováno, v nemovitosti na adrese , adresa, namontován plynoměr výrobní č. , hodnota, ,- z výpisu katastru nemovitostí, že žalovaný je vlastníkem pozemku parcelní č. , hodnota, , o výměře 544 m2, jehož součástí je stavba č. p. 191, nacházející se na adrese , adresa, , v obci , adresa, , katastrální území , adresa, , to vše zapsané na LV č. , hodnota, , , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště , adresa, ,- z žádosti o ukončení distribuce plynu, že dne 16. 2. 2024 byl žalobkyni podán požadavek obchodníka s plynem – společnosti Innogy , právnická osoba, . – na ukončení distribuce plynu z důvodu neplacení s datem ukončení 20. 2. 2024,- z oznámení o neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu ze dne 13. 3. 2024 a ze dne 9. 5. 2024 včetně potvrzení o podání zásilky, že žalobkyně žalovanému oznámila, že počínaje dnem 11. 3. 2024 do dne provedení skutečného odpojení, je odběr kvalifikován jako neoprávněný odběr plynu a neoprávněná distribuce. Zároveň byl žalovaný vyzván k umožnění přístupu k plynoměru a upozorněn na možnou povinnost hradit náhradu škody,- z protokolu o neúspěšném pokusu o demontáž plynoměru ze dne 8. 3. 2024, 20. 3. 2024, že žalobkyně se opakovaně snažila provést demontáž plynoměru, avšak žalovaný tuto demontáž neumožnil,- z předžalobní výzvy ze dne 31. 5. 2024 a z potvrzení o podání, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k vydání plynoměru.

5. Soud tedy vzal za prokázaný následující skutkový stav. Dne 6. 10. 2017 byl žalovanému v odběrném místě č. EIC , Anonymizováno, v nemovitosti na adrese , adresa, , namontován plynoměr, výrobní č. , hodnota, . Dne 13. 3. 2024 a dne 9. 5. 2024 žalobkyně žalovanému oznámila, že počínaje dnem 11. 3. 2024 do dne provedení skutečného odpojení, je odběr kvalifikován jako neoprávněný odběr plynu a neoprávněná distribuce, tedy bez uzavření smlouvy. Zároveň byl žalovaný vyzván k umožnění přístupu k plynoměru a upozorněn na možnou povinnost hradit náhradu škody. Dne 8. 3. 2024 a 20. 3. 2024 se pracovník žalobkyně bezúspěšně (pro nesoučinnost ze strany žalovaného, který plynoměr nezpřístupnil) pokusil o demontáž měřidla v odběrném místě na adrese , adresa, . Žalovaný byl k součinnosti ohledně vydání předmětného plynoměru vyzván výzvou ze dne 31. 5. 2024.

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že na odběrném místě na adrese , adresa, , dochází k neoprávněnému odběru a neoprávněné distribuci plynu, neboť probíhá dodávka plynu bez uzavřené smlouvy (§ 74 odst. 1, písm. a), b) energetického zákona, § 74 odst. 4, písm. a) a d), energetického zákona). Ustanovení § 59 odst. 1, písm. j), bod 6, energetického zákona, stanoví právo provozovatele distribuční soustavy omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu, mimo jiné při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu, čímž může z technického hlediska dojít demontáží měřícího zařízení. Přes opakované výzvy žalovaný žalobkyni neumožnil provést demontáž měřícího zařízení, což je jediná možnost, jak neoprávněný odběr plynu ukončit. Ustanovení § 71 odst. 5 energetického zákona stanoví, že jakýkoliv zásah do měřícího zařízení bez souhlasu provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, ke které je měřící zařízení připojeno, se zakazuje. V § 71 odst. 6 energetického zákona se stanoví, že zákazníci jsou povinni umožnit provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřícímu zařízení za účelem mimo jiné odebrání měřícího zařízení. Tato ustanovení však nevylučují možnost žalobkyně domáhat se vydání předmětného zařízení ve smyslu § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), tedy domáhat se ochrany svého vlastnického práva, jelikož měřící zařízení je ve vlastnictví žalobkyně. Žalobě proto bylo v celém rozsahu vyhověno a žalovaný byl v souladu s § 1040 odst. 1 o. z. zavázán vydat žalobkyni plynoměr, a to tak, že pověřenému zástupci žalobkyně zpřístupní své prostory a nechá jej plynoměr demontovat.

7. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci procesní úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení potřebných k uplatňování svého práva, neboť měla ve věci plný úspěch, přičemž za účelně vynaložené náklady žalobkyně je třeba považovat odměnu za zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby, a to za převzetí a přípravu věci, za předžalobní upomínku a za sepis žaloby ve výši po 1 500 Kč dle § 7, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 3 režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala, že její zástupce je k datu soudního rozhodnutí plátcem DPH, byl jí v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž přiznán nárok na DPH ve výši 21 % z odměny advokáta a režijních paušálů. Dále je třeba do nákladů zahrnout částku ve výši 2 000 Kč, kterou zaplatila žalobkyně za soudní poplatek. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

8. Žalovaný byl v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. zavázán k vydání měřícího zařízení, jakož i k náhradě nákladů řízení, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.