16 C 91/2024

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Pěnkavovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovnicí Jméno opatrovnice sídlem Adresa opatrovnice o zaplacení 41 548,10 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 372 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 5. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 29 176,10 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 622,20 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 997,68 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 310,32 Kč úroku ve výši 24,36 % ročně z částky 21 682,32 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 41 548,10 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 622,20 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 997,68 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 682,32 Kč od 31. 1. 2024 do zaplacení a úrokem ve výši 24,36 % ročně z částky 21 682,32 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , uzavřela dne 22. 2. 2022 s žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši 30 809 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 24 103 Kč s úrokovou sazbou ve výši 24,36 % ročně, odměny za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 206 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázala uhradit v hotovosti v 21 týdenních splátkách po 2 658 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 22. 11. 2023. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Od podpisu smlouvy uhradil toliko 12 628 Kč. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení dlužné částky, která činila na dlužné jistině 21 682,32 Kč a na dlužném poplatku 19 865,78 Kč. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024 na žalobkyni.

2. Opatrovník žalovaného navrhl zamítnutí žaloby z důvodu, že při poskytnutí úvěru nebyly zkoumány příjmové a výdajové poměry žalovaného a úvěrová smlouva je z tohoto důvodu neplatná.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno:- z žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 22. 2. 2022, že se žalovaný obrátil na společnost , právnická osoba, s žádostí o spotřebitelský úvěr, v němž uvedl, že bydlí v nájemním bytě, jeho nejvyšší dosažené vzdělání je základní a že je rozvedený. Uvedl, že pracuje na plný úvazek ve společnosti Czech employer agency s.r.o. s čistým příjmem 12 062 Kč a dalším příjmem domácnosti ve výši 24 000 Kč. V žádosti je uvedeno, že dokládá 2 výplatní pásky za 11, 12/2021,- z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 22. 2. 2022, že žalovaný uvedeného dne uzavřel se společností , právnická osoba, smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal za tento úvěr zaplatit Providentu poplatek ve výši 30 809 Kč. Celkovou dlužnou částku 55 809 Kč, smluvně sníženou o 5 206 Kč, se žalovaný zavázal uhradit ve 21 splátkách po 2 658 Kč,- ze smlouvy o postoupení ve spojení s její přílohou, že společnost , právnická osoba, uzavřela dne 29. 1. 2024 smlouvu o postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni,- z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 1. 2024 a podacího lístku ze dne 20. 2. 2024, že společnost , právnická osoba, vyhotovila oznámení adresované žalovanému o postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni, které žalobkyně žalovanému odeslala doporučenou zásilkou dne 20. 2. 2024. Oznámení obsahovalo výzvu k uhrazení dlužné částky do 10 dnů od jeho doručení,- z předžalobní výzvy k plnění ze dne 22. 5. 2024 včetně podacího lístku, že uvedeného dne zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do 6. 6. 2024.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 22. 2. 2022 částku 25 000 Kč, kterou se zavázal spolu s poplatkem za její zapůjčení uhradit ve 21 měsíčních splátkách po 2 658 Kč. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně uhradil 12 628 Kč. Dne 20. 2. 2024 odeslala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámení o postoupení pohledávky spolu s výzvou k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od doručení oznámení. Předžalobní výzvou ze dne 22. 5. 2024 vyzval zástupce žalobkyně žalovaného opětovně k úhradě dlužné částky.

5. Dle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

7. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 3 písm. c) ZoSÚ, je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

9. Dle § 86 odst. 1, 2 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Dle § 87 odst. 1 věta první ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

11. Po právním posouzení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným, coby spotřebitelem, v rámci své podnikatelské činnosti. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, z nichž vyplývá povinnost věřitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná podle § 87 ZoSÚ. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele, soud se tak ztotožňuje s názorem svého odvolacího soudu, že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti, a to i v režimu zákona č. 257/2016 Sb. (srov. rozsudek Krajského soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, ze dne 14. 3. 2018, ale též nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).

12. Žalobkyně ani na výzvu soudu ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. neprokázala, že by při uzavírání označené smlouvy řádně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, a to příjmovou a výdajovou stránku žalovaného v kontextu jeho konkrétních osobních poměrů, kdy v tomto směru vycházela toliko z údajů uvedených žalovaným ve smlouvě, aniž by sama bonitu klienta ověřila. Takový postup k prokázání zkoumání úvěruschopnosti nepostačuje.

13. Z výše uvedených důvodů soud vyhodnotil smlouvu ze dne 22. 2. 2022, jak opatrovník žalovaného sám navrhnul, jako neplatnou ve smyslu § 588 o. z. pro rozpor s § 86 a § 87 ZoSÚ. Žalobkyni tak náleží vrácení pouze toho, co bez prokázaného právního důvodu poskytla žalovanému, tj. toho, o co se žalovaný bezdůvodně obohatil ve smyslu § 2991 odst. 2 a § 2993 o. z. Bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku v celkové výši 25 000 Kč, přičemž ze strany žalovaného bylo před podáním žaloby uhrazeno 12 628 Kč. Soud tedy shledává žalobu důvodnou co do částky 12 372 Kč (jako rozdílu obou uvedených částek). Ve zbytku soud žalobu zamítnul.

14. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobkyně má rovněž právo na úroky z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. Splatnost nebyla sjednána (s ohledem na absenci platně uzavřených smluv), žalovaný tak byl podle 1958 odst. 2 o. z. povinen dlužnou částku zaplatit k výzvě žalobkyně. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění výzvou odeslanou dne 20. 2. 2024 s lhůtou k zaplacení ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy. Ve smyslu § 573 o. z. byla žalovanému doručena uvedená výzva dne 23. 2. 2024, a od 5. 3. 2024 je tak žalovaný s úhradou dlužné částky v prodlení. Soud tak v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. přiznal žalobkyni nárok i na zákonné úroky z prodlení.

15. Výrok III. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., když převážně procesně úspěšnější byl žalovaný, kterému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení dosud nevznikly.

16. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., a sice do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.