162 C 20/2023

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Radanou Vilčovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení částky 152 762 Kč

I. Žaloba, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 152 762 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 30 686 Kč, do tří dnů právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně si dne 13. 6. 2023 podala u soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala zaplacení částky 152 762 Kč. Své podání odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel žalobkyní 25. 6. 2021 nájemní smlouvu, ve které se zavázal k úhradě nájemného ve výši 9 500 Kč měsíčně a od 1. 2. 2022 v částce 10 250 Kč měsíčně. Toto několikrát porušil, proto k datu 30. 8. 2022 byl nájemní vztah ukončen, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Za dobu trvání nájemní smlouvy užíval bytovou jednotku dle nájemní smlouvy a po ukončení nájemního vztahu bylo nutno byt zpřístupnit prostřednictvím odborné zámečnické firmy, neboť v bytové jednotce byla dokořán otevřena okna a následně po zpřístupnění bylo zjištěno, že byt je v dezolátním stavu, znečištěn, bez možnosti nadále byt užívat, neb pronajímat pro výrazné poškození celého interiéru. Žalovaný neumožnil celou dobu vstup do bytové jednotky a taktéž po ukončení nájemního vztahu nebyl ochoten předat klíče. Opravy bytové jednotky si vyžádaly částku 152 762 Kč, které jsou řádně vyspecifikovány v přiložených fakturách odborných firem. Jako důkaz prokazující rozsah poškození bytu je přiložena fotodokumentace, která byla pořízena za účasti tři nestranných svědků. V doplnění podání ze dne 24. 8. 2023 žalobkyně uvedla, že se jedná o bytovou jednotku č. , hodnota, o velikosti 2+1 na adrese , adresa, . Žalovaná částka je – poškození bytové jednotky představuje rozsah škody, kterou způsobil nájemce bytu , Jméno žalovaného, za období užívání 25. 6. 2021 do 6. 1. 2023. Poškození bytové jednotky představuje škody způsobené žalovaným, a to zejména poškození podlahových krytin, poškození omítek bytu, kuchyňské linky, včetně spotřebičů, osvětlení, elektroinstalace, zpřístupnění bytové jednotky, výměna zámku se specifikací jednotlivých prací a činnosti dle přiložených faktur. Žalovaný byl vyzván k úhradě vzniklé škody na majetku dne 10. 4. 2023 prostřednictvím zástupkyně žalobkyně.

2. Žalovaný k podané žalobě uvedl, že žalovaný nárok neuznává, a to z toho důvodu, že z žaloby a příloh, které se týkají vyúčtování služeb a prací, vyplývá, že si žalobkyně nechala zrekonstruovat byt a tyto náklady požaduje po žalovaném, když z valné většiny prací a služeb, jejichž odůvodněnost rozporuje, nebylo potřeba realizovat z důvodu, že nebyly poškozeny, jak bylo žalobkyní tvrzeno. Pokud některé věci byly zašpiněné nebo poškozené, mohly se umýt či opravit a tím uvést do původního stavu, nikoliv rovnou vyměnit staré a funkční věci, za nové. V podání ze dne 24. 1. 2024 žalovaný uvedl, že mu není známo, z jakého důvodu došlo k demontáži plovoucí podlahy, když tato byla plně funkční, docela drahá, položena samotným žalovaným na jeho náklady se souhlasem přítele žalobkyně. Tento nárok rozporuje a neuznává. Dále mu není známo, jaká suť a v jakém množství se musela likvidovat a proč tyto náklady by měl nést. V bytě nebylo nikde potřeba měnit žádná svítidla, bodovky, zásuvky, vypínače, dveře, umyvadlo, baterie, plovoucí podlahu, obvodové lišty, stínící techniku atd., a pokud takto bylo učiněno, tak došlo ke zhodnocení bytu na základě rozhodnutí žalobkyně, nikoliv z důvodu, že všechny tyto věci měl žalovaný zničit natolik, aby bylo nutné je vyměnit. K úpravě stěn štukováním žalovaný nárok neuznává, když si pamatuje, že v bytě bylo pár děr, které postačilo toliko zasádrovat s minimálními náklady. Nátěr bytu 2+1 za 15 000 Kč je podle něj nedůvodný. Taktéž rozporuje jednak důvodnost a výši nákladů za opravu zárubní. Nároky žalovaný neuznal, považuje je za nedůvodné a neprokázané. Žalovaný rozumí tomu, že byt bylo potřeba uklidit, jelikož on sám tuto možnost neměl, jelikož byly vyměněny zámky, je ochoten se s žalobkyní domluvit na odpovídající částce. Žalovaný nerozumí zakoupeným položkám na dokladech v cizím jazyce a žádal o jejich český překlad. Taktéž odmítá nutnost měnit kuchyňskou linku, kupovat skříně do předsíně apod., kde nic nebylo. Sporák byl v plně funkční, stejně jako digestoř. Náklady na realizaci rekonstrukce bytu, která byla činěna z rozhodnutí žalobkyně je ona jako majitelka bytu povinna nést. Nesouhlasí s přídavným zámkem za 858 Kč. Nároky žalobkyně považuje za neprokázané, nedůvodné, nemohu tak jít k tíži žalovaného jako nějaká náhrada škody. Navrhovala proto, aby žaloba byla zamítnuta a přiznány mu náklady řízení. U jednání žalovaný na tomto svém stanovisku v celém rozsahu setrval, když uvedl, že není dána ani aktivní legitimace žalobkyně v tomto sporu, která žalobkyní není tvrzena, ani prokázána a žalovaný rovněž zpochybnil veškeré listiny, které žalobkyně k důkazu předložila.

3. Soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalobkyně, která se bez jakékoliv omluvy k jednání konanému dne 3. 9. 2024 nedostavila.

4. Při zjišťování skutkového stavu soud vycházel z těchto důkazů:- z informace o jednotce a z listiny o jmenování opatrovníka vydané Okresním soudem v , adresa, dne 10. 5. 2017 ve věci , spisová značka, a ze dne 19. 7. 2022, že vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, byt v domě č. p. , adresa, je v katastru nemovitostí vedeného , Anonymizováno, úřadem pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, , evidována , jméno FO, a žalobkyně byla jmenována opatrovníkem , jméno FO, , narozené , datum, , které byla rozsudkem ze dne 23. 3. 2017 omezena svéprávnost s tím, že tato není způsobilá samostatně právně jednat a spravovat svůj majetek, přičemž žalobkyně jako opatrovník byla oprávněna a povinna ji zastupovat ve všech záležitostech, právních jednáních a při správě jejího jmění. Listinou ze dne 19. 7. 2022 byla žalobkyně ponechána nadále opatrovníkem omezené ve svéprávnosti , jméno FO, , když původní rozhodnutí bylo prodlouženo na dobu dalších pěti let,- ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené dne 25. 6. 2021, že mezi pronajímatelem , Jméno žalobkyně, a nájemcem , Jméno žalovaného, byla uzavřena smlouva o nájmu bytu, jejímž předmětem nájem bytu 2+1 v , adresa, , přičemž nájemní smlouva byla sjednána na dobu neurčitou od 25. 6. 2021. Nájemné bylo sjednáno na částku, včetně úhrad za služby spojené s užíváním bytu, v celkové výši 9 500 Kč měsíčně, splatné k 15. dni v měsíci, v němž úhrada náleží, ve prospěch účtu č. , č. účtu, ,- z výpovědi z nájmu bytu ze dne 30. 8. 2022, že , Jméno žalobkyně, jako pronajímatel, vypověděla smlouvu o nájmu bytu uzavřenou 25. 6. 2021 na základě § 2288 odst. 2 občanského zákoníku v tříměsíční době, když nájemce , Jméno žalovaného, si od pronajímatele pronajal byt č. , hodnota, v , adresa, , o velikosti 2+1 na , adresa, a důvodem výpovědi je užívání bytu pro vlastní potřebu, přičemž výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následující poté, kdy byla výpověď doručena nájemci a tato byla žalovanému doručena 30. 8. 2022, což stvrdil svým podpisem,- výzvou ze dne 10. 4. 2023, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím své zástupkyně žalovaného k úhradě poškození bytové jednotky o velikosti 2+1 na adrese , adresa, , ve výši 170 961 Kč, když uvedla, že vzhledem ke značnému poškození této bytové jednotky byla provedena rekonstrukce všech poškozených částí tohoto a tato si vyžádala částku 152 762 Kč plus náklady za právní zastoupení, když veškeré opravy byly prováděny odbornými firmami a jsou řádně doloženy a vyúčtovány. Žádala, aby jí byla částka 170 961 Kč ve lhůtě 10 dnů zaslána na účet, v opačném případě bude věc vymáhána soudní cestou.

5. Pokud soud v řízení provedl další důkazy, z nichž v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že z těchto důkazů nezjistil žádné další podstatné skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí s ohledem na níže uvedený právní závěr.

6. V řízení byl prokázán skutkový stav. Vlastníkem bytové jednotky č. , adresa, byla v době nakládání s uvedenou bytovou jednotkou paní , jméno FO, , která byla rozhodnutím soudu omezena ve svéprávnosti a od roku 2017 byla žalobkyně tou, která vykonávala funkci jejího opatrovníka, tzn., že byla oprávněna a povinna opatrovance zastupovat ve všech záležitostech, právních jednáních a při správě jejího jmění, přičemž žalobkyně jako pronajímatel uzavřela s žalovaným jako nájemcem dne 25. 6. 2021 smlouvu o nájmu bytu 2+1 v , adresa, . Tato smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou od 25. 6. 2021 a nájemní poměr byl ukončen výpovědí ze dne 30. 8. 2022, kterou dala žalobkyně jako pronajímatel žalovanému z důvodu nutnosti užívání bytu pro vlastní potřebu. Výpovědní doba byla tímto sjednána jako tříměsíční, počínaje běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědí, kterou žalovaný převzal dne 30. 8. 2022. Žalobkyně pak prostřednictvím se své zástupkyně dopisem ze dne 10. 4. 2023 vyzvala žalovaného k úhradě poškození bytové jednotky 2+1 na adrese , adresa, ve výši 170 961 Kč za provedenou rekonstrukci poškozených částí, která si vyžádala částku ve výši 152 762 Kč a částku za právní zastoupení.

7. Podle § 90 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) - Účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný.

8. Podle § 101 odst. 1 o.s.ř. - K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu.

9. Po zhodnocení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Soud se předně zabýval otázkou věcné legitimace obou stran v tomto řízení, když věcnou legitimací se rozumí stav, který vyplývá z hmotného práva, aktivní věcná legitimace je dána, jestliže žalobci svědčí tvrzené subjektivní právo a pasivní věcná legitimace se posuzuje z hlediska toho, zda je žalovaný nositelem tvrzené povinnosti. Případný nedostatek, ať již aktivní nebo pasivní legitimace má vždy za následek, že žalobce s takovouto žalobou nemůže být v řízení úspěšný. Procesní odpovědnost za to, že se vymezení účastníků kryje s jejich věcnou legitimací, nese výlučně žalobce. V daném případě však není z podané žaloby, ani jejího doplnění zřejmé, že žalobkyni svědčí uplatněné subjektivní právo, tj. právo na zaplacení částky 152 762 Kč, když předmětná bytová jednotka, která byla přenechána k užívání žalovanému v období od 25. 6. 2021 do 6. 1. 2023, nebyla ve vlastnictví žalobkyně. Tato bytová jednotka, včetně jejího vybavení byla uvedeném období ve vlastnictví matky žalobkyně, paní , jméno FO, . Žalobkyně toliko jako její opatrovník soudem ustanovený, tzn. osoba v přímém zastoupení, mohla takto konat pouze jménem opatrovance a na jeho účet, což znamená, že by ze všech právních jednání, kterými spravovala majetek opatrovance, mělo být zřejmé, že tak činí jako jeho zástupce. Ze žaloby, stejně jako z předchozích právních jednání, jakým bylo uzavření nájemní smlouvy, výpověď, výzva k plnění, neplyne, že by tato jednání činila žalobkyně v zastoupení, přičemž žalovanou stranou byla tato její aktivní legitimace v tomto sporu zpochybněna. Bylo tímto zpochybněno, že by žalobkyně měla právo žádat jakoukoliv finanční náhradu po žalovaném za opravy a rekonstrukci bytové jednotky ve vlastnictví opatrovance , jméno FO, . Z žádného tvrzení uvedeného v žalobě, ani z žádného jiného podkladu se oprávnění pro žalobkyni nepodává. Žalobkyně tedy v řízení netvrdila, že by byla nositelkou subjektivního práva, které by jí opravňovalo k podání této žaloby a možnosti se po žalovaném z tohoto nároku svým jménem také domáhat. Nedostatek aktivní legitimace žalobkyně v tomto sporu tak zákonitě vedlo k neúspěchu v této věci a zamítnutí žaloby. I v případě, že by žalobkyni svědčila aktivní legitimace v uvedeném sporu, pak by tato nebyla důvodná, neboť si žalobkyně nesplnila své povinnosti plynoucí z § 101 odst. 1 písm. a), b) o.s.ř., když netvrdila všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti. Občanskoprávní řízení ve sporných věcech je vedeno zásadou projednací, což znamená, že z hlediska procesní odpovědnosti za zjištění skutkového stavu věci tíží tato povinnost účastníky řízení (hovoří se o břemenu tvrzení a břemenu důkazním). Jsou to účastníci řízení, kteří mají povinnost tvrdit rozhodné skutečnosti a ke svým tvrzením navrhnout důkazy k jejich prokázání. Nesplnění povinnosti tvrzení nebo povinnosti důkazní, tj. neunesení jednoho z těchto břemen, má za následek nepříznivé rozhodnutí ve věci pro toho z účastníků, který si svou povinnost nesplní. Povinnost tvrzení ukládá účastníkům, tedy prvotně straně žalující, aby pravdivě a úplně vylíčila všechny potřebné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci. Vymezení toho, které skutkové okolnosti jsou pro právní posouzení věcí významné, vyplývá z obsahu právní normy, která bude na daný případ soud aplikovat. Žalobce plní primárně svoji povinnost tvrzení už v žalobě, kde musí skutkové okolnosti vylíčit způsobem, aby skutkový děj byl nezaměnitelně vymezen, když skutek se ve sporném řízení odvíjí především od žaloby, k jejímž nutným obsahovým náležitostem patří vylíčení rozhodujících skutečností, tj. údajů nezbytných k tomu, aby bylo jasné, o čem má soud rozhodnout. Nestačí tu pouhé všeobecné označení právního důvodu, o nichž žalobce svůj nárok opírá, ale je potřeba, aby byly všechny skutkové okolnosti jednotlivě tak, jak jdou za sebou a jak se jedna od druhé odvíjejí, vylíčeny, sice stručně, přesto však úplně. Tato zásada projednací předpokládá, že účastníci nejen pravdivě a úplně vylíčí všechny potřebné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci, ale rovněž, že navrhnou důkazy k prokázání svých tvrzení. Je nesprávný způsob postup, kdy jsou navrhovány důkazy, aniž by bylo uvedeno, k jakým skutkovým tvrzením, tedy jaká konkrétní skutková tvrzení mají navržené důkazy prokázat. Logicky správným je postup, kdy účastník nejprve vylíčí rozhodné skutkové okolnosti, čímž si plní povinnost tvrzení a k těmto tvrzením navrhne důkazní prostředky k jejich prokázání. Pokud žalobkyně v tomto řízení pouze tvrdila, že požaduje částku 152 762 Kč po žalovaném za poškození bytu, pak bylo na ni, aby přesně vylíčila, jak k této částce dospěla, co tato částka obsahuje, tzn. co bylo v uvedeném bytě poškozeno, v jakém rozsahu, co bylo zničeno bez možnosti opravy apod. Žaloba však žádné takové vylíčení skutku neobsahuje, a ani po výzvě soudu ze strany žalobkyně nebylo adekvátním způsobem reagováno a žaloba náležitě doplněna. Tuto povinnost si žalobkyně proto nesplnila ani tím, že v doplnění žaloby uvedla, že žalovaná částka představuje škody způsobené žalovaným poškozením podlahových krytin, omítek, kuchyňské linky, včetně spotřebičů, osvětlení, elektroinstalace, zpřístupnění bytové jednotky a výměna zámku se specifikací jednotlivých prací a činností dle přiložených faktur. Soud zde odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci 29 Cdo 2268/2011 ze dne 23. 5. 2012, ze kterého vyplývá: „Závěr, podle něhož vylíčení rozhodujících skutečností může mít zprostředkovaně původ i v odkazu na listinu, kterou žalobce coby důkazní materiál připojí k žalobě a na kterou v textu žaloby výslovně odkáže, je výjimkou ze zásady, že vylíčení rozhodujících skutečností má obsahovat samotná žaloba (§ 79 odst. 1. o.s.ř.) a jako výjimka by měl být aplikován restriktivně. Bylo by v rozporu se zásadou rovnosti účastníků, aby soud svou činností (analýzou předložených listin) v podstatě plnil (a nahrazoval) procesní aktivitu žalobce, jde-li o splnění požadavků kladených na žalobu ustanovením § 79, odst. 1, věty druhé, o.s.ř.“. Soud nebyl v tomto případě oprávněn si z listin, které žalobkyně k žalobě připojila (fotodokumentaci, faktury, pokladní doklady apod.), vytvářet skutková tvrzení, ke kterým byla povinna sama žalobkyně, a to i s přihlédnutím ke skutečnosti, že ze strany žalovaného byl žalobní nárok, jeho důvodnost a přiložené listiny zpochybněny. Soud byl připraven u jednání žalobkyni ve smyslu § 118a) odst. 1 a 3 o.s.ř. poučit o její povinnosti řádně tvrdit všechny významné skutečnosti a k těmto navrhnout a označit důkazy, ovšem tím, že žalobkyně se k jednání bez omluvy nedostavila (všechny další podmínky pro řízení byly splněny, neboť žalobkyně byla řádně předvolána k jednání v dostatečném časovém předstihu a do doby konání jednání svou neúčast neomluvila, z vážného důvodu nepožádala o odročení jednání), pak soudu nezbylo, než rozhodnout na základě spisu a s ohledem na nedostatek aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení, ale i pro nesplněnou povinnost tvrzení, žalobu jako nedůvodnou, zamítnout.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovanému, který měl v řízení plný úspěch, přiznal soud plnou náhradu nákladů řízení a žalobkyně byla proto žalovanému zavázána zaplatit na nákladech řízení částku 30 686 Kč. Tyto náklady řízení se sestávají z nákladů na právní zastoupení žalovaného spočívající v odměně zástupce, jejíž výše se odvíjí od § 7, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a představuje částku 7 220 Kč za jeden úkon ve věci a hotové výdaje 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Soud přiznal žalovanému náhradu těchto úkonů:- příprava a převzetí věci dne 20. 9. 2021 – 7 220 Kč a hotové výdaje 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.),- sepis vyjádření k žalobě ze dne 24. 1. 2024 – 7 220 Kč a hotové výdaje 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb.),- další porada s klientem dne 15. 1. 2024 – 7 220 Kč a hotové výdaje 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb.),- účast u ústního jednání dne 3. 9. 2024 – 7 220 Kč a hotové výdaje 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb.).Dále soud zavázal žalobkyni zaplatit žalovanému na nákladech řízení náhradu za ztrátu času za 2 půlhodiny, 1 půlhodina á 100 Kč, tj. 200 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a cestovné zástupce žalovaného k jednání konanému dne 3. 9. 2024 za cestu z , adresa, a zpět v délce 52 km, tj. 26 km za jednu cestu motorovým vozidlem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , RZ , SPZ, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km benzínu Natural dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. při sazbě 5,60 Kč/1 km, tj. 291 Kč (§ 1 písm. b), spotřebě benzínu Natural 95 při ceně 38,20 Kč/ 1 l (§ 4 písm. a), tj. 115 Kč, činí cestovné 406 Kč. Soud uložil žalobkyni zaplatit žalovanému takto vyčíslené náklady řízení ve výši 30 686 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, když lhůta k plnění je dána § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).