163 C 14/2022

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl předsedou senátu Mgr. Pavlem Kučerou jako samosoudcem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 134 068 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 134 068 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 134 068 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 2 274 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ostravě soudní poplatek ve výši 6 703 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 134 068 Kč s příslušenstvím. Žalobce odůvodnil svou žalobu tím, že jako právnická osoba dle ustanovení § 49 odst. 1 zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh (dále jen zákon), vykonává dozor nad tím, zda jsou výrobky, které jsou dodávány na trh Evropské unie, v souladu se stanovenými požadavky nebo s požadavky příslušného nařízení Evropské unie a zda hospodářské subjekty plní své povinnosti stanovené zákonem. V rámci výkonu tohoto dozoru je žalobce v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 písm. a) zákona oprávněn provádět rozbory nebo zajistit provedení rozborů k ověření toho, zda výrobky plní stanovené požadavky nebo požadavky příslušného nařízení Evropské unie. Provedení těchto rozborů se zajišťuje u příslušných orgánů nebo osob, přičemž pokud bylo rozborem zjištěno, že výrobek nesplňuje stanovené požadavky nebo požadavky příslušného nařízení Evropské unie, hradí náklady na provedení rozboru dotčený hospodářský subjekt. Žalobci tak vznikl v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 písm. a) nárok ve výši 134 068 Kč proti žalovanému jako náhrada nákladů vynaložených žalobcem za rozbor nevyhovujícího vzorku – [anonymizována tři slova] (vzorek [číslo]). Žalobce na tuto částku vystavil dne [datum] fakturu a vyzval žalovaného k její úhradě. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětnou výzvu k úhradě faktury nereagoval a ničeho neuhradil, zaslal dne [datum] žalobce žalovanému upomínku k úhradě. Žalovaný ani přes tuto upomínku neuhradil ničeho.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí, neboť žalobce, jako správní orgán, nepostupoval v souladu se zásadou hospodárnosti dle ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, když předmětný rozbor byl proveden ze strany zkušební laboratoře [anonymizována čtyři slova] – [anonymizována čtyři slova] ve [anonymizováno] a následnou zprávu vypracovala [právnická osoba] pro testování a certifikaci, a.s., aniž by žalovaný měl možnost zasahovat do výběru uvedených subjektů. Navíc žalobce dne [datum] rozhodl o stažení nevyhovujících výrobků z trhu a oběhu a následně dne [datum] uložil žalovanému na základě zjištěných nedostatků pokutu ve výši 25 000 Kč. Dle žalovaného tak žalobce mohl přistoupit k rozhodnutí o [anonymizováno] výrobků z trhu a oběhu, aniž by nechal provádět nákladné testování, které několikanásobně překračuje výši uložené pokuty, neboť výrobky nevyhověly požadavkům vyplývajících z [anonymizována tři slova] a [ustanovení právního předpisu EU], o osobních ochranných prostředcích a o zrušení směrnice [ustanovení právního předpisu EU] EHS (dále jen nařízení), neboť nebyly řádně označeny. Celkově se jednalo pouze o zhruba 1 500 ks výrobků, a proto vynaložené náklady na rozbor nejsou přiměřené.

3. Soud po provedeném dokazování u jednání dne [datum] učinil tato zjištění z těchto listinných důkazů:

4. Protokolem o zkoušce [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí] a závěrečnou zprávou [číslo jednací] vydanou [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a [anonymizováno], a.s. dne [datum] vzal soud za prokázané, že byl proveden rozbor testovaného vzorku [anonymizováno] s označením [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova], na jehož základě bylo zjištěno, že tento vzorek nesplňuje požadavky pro filtrační [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], a to z důvodu netěsnosti.

5. Fakturou [číslo] vystavenou [anonymizována tři slova] a [anonymizováno], a.s., dne [datum] vzal soud za prokázané, že náklady na provedení rozboru byly vyčísleny na částku ve výši 134 068 Kč.

6. Faktury [číslo] vystavenou žalobcem dne [datum] a upomínkou ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalobce opakovaně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky.

7. Protokolu o jednání komise pro otevírání a hodnocení nabídek k veřejné zakázce malého rozsahu„ [anonymizována čtyři slova] – [anonymizována čtyři slova] – [anonymizováno]“ vyhotoveného žalobcem jako zadavatelem dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalobce provedl výběrové řízení za účelem nalezení nejvýhodnějšího dodavatele příslušných rozborů.

8. Rozhodnutím [obec] obchodní inspekce [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a [anonymizováno] [obec] obchodní inspekce č.j. [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] vzal soud za prokázané, že z důvodu zjištěných nedostatků bylo rozhodnuto o stažení výrobku z trhu a oběhu a následně byl žalovaný uznán vinen ze spáchání přestupku podle ustanovení § 54 odst. 4 písm. b) zákona, za což mu byla uložena pokuta ve výši 25 000 Kč.

9. Dle ustanovení § 49 odst. 1 zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, dozor nad tím, zda výrobky jsou dodávány na trh, uváděny do provozu nebo používány výrobcem pro vlastní potřebu v souladu se stanovenými požadavky nebo s požadavky příslušného nařízení Evropské unie, zda hospodářské subjekty plní své povinnosti stanovené tímto zákonem a zda výrobky nejsou neoprávněně opatřovány označením CE nebo jiným stanoveným označením podle tohoto zákona, nebo podle příslušného nařízení Evropské unie, provádí orgán dozoru, kterým je [ulice] obchodní inspekce, nebo další správní orgán, pokud tak jiný zákon stanoví.

10. Dle ustanovení § 49 odst. 2 písm. a) zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, orgány dozoru mohou provádět rozbory nebo zajistit provedení rozborů k ověření toho, zda výrobky plní stanovené požadavky nebo požadavky příslušného nařízení Evropské unie; provedení těchto rozborů se zajišťuje u příslušných orgánů nebo osob; pokud bylo rozborem zjištěno, že výrobek nesplňuje stanovené požadavky nebo požadavky příslušného nařízení Evropské unie, hradí náklady na provedení rozboru dotčený hospodářský subjekt.

11. Dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

13. Žalovaný, jakožto distributor, dodal na trh výrobek v množství [číslo] ks – [anonymizováno 5 slov] – [anonymizována čtyři slova] neuveden, datum výroby/doba životnosti: [datum] rok. kód/typ/model: [anonymizována dvě slova], šarže [číslo], výrobce: [anonymizováno 5 slov]. [anonymizováno], u kterého bylo na základě výsledků provedených zkoušek odebraného vzorku akreditovanou zkušební laboratoří zjištěno, že výrobek nesplňuje požadavky pro [anonymizována dvě slova] typu [anonymizováno] dle příslušných technických norem. Žalobci tak vzniklo v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 písm. a) zákona právo na úhradu nákladů na provedení rozboru, tyto náklady byly přitom vyčísleny na částku 134 068 Kč. Výše těchto nákladů přitom vychází ze složitosti tohoto druhu testování, když žalobce vyvinul veškeré úsilí, které po něm lze požadovat k minimalizaci těchto nákladů, neboť provedl výběrové řízení za účelem nalezení nejvýhodnějšího dodavatele příslušných rozborů. Žalovaný přitom v řízení konkrétně netvrdil a tudíž ani neprokázal, s jakými nižšími náklady by bylo možné tyto rozbory provést (pouze obecně uvedl, že náklady byly dle jeho názoru příliš vysoké). Pokud jde o tvrzení žalovaného, dle nějž žalobce nemusel rozbory provádět a mohl výrobek stáhnout z trhu a oběhu z důvodu toho, že označení výrobku nesplňuje požadavky nařízení, tak ani s tímto se soud neztotožňuje. Formální nesoulad spočívající v nedostatečném označení výrobku dle čl. 41 nařízení je totiž možné odstranit dodatečným umístěním příslušného označení na výrobek a následně jej opětovně uvést na trh. Porušení stanovených požadavků nebo požadavků příslušného nařízení Evropské unie, která byla zjištěna na základě provedených rozborů, tj. nedostatečná těsnost, však představují zásadnější porušení než nedostatečné označení, neboť daný výrobek tím pádem nechrání jeho uživatele před riziky v rozsahu, který je na něm deklarován a za jehož účelem jej uživatelé kupují, čímž je vystavuje nebezpečí poškození zdraví. Nesplnění těchto vlastností by nebylo možné zjistit, aniž by byly provedeny příslušné rozbory. Na povinnost uhradit náklady za provedené rozbory dle ustanovení § 49 odst. 2 písm. a) nemůže mít vliv ani množství, v němž distributor výrobek na trh dodal, neboť výrobci by nic nebránilo dodat tento výrobek ve větším množství. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci celkem částku 134 068 Kč spolu s příslušenstvím, neboť se žalovaný dostal se zaplacením dlužné částky do prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přičemž výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

14. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má v řízení plně úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení na straně žalobce jsou tvořeny čtyřmi paušálními náhradami po 300 Kč (sepsání žaloby, vyjádření k podanému odporu, příprava účasti na jednání, účast na jednání před soudem dne [datum]) dle ustanovení § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a náhradou cestovného pověřeného zaměstnance žalobce ve výši 1 074 Kč za cestu na jednání dne [datum] a zpět. Náklady řízení tedy v daném případě činí celkem částku 2 274 Kč.

15. Povinnost žalovaného zaplatit státu soudní poplatek vyplývá z ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen (což žalobce v souladu s ustanovením § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích je) a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek žalovaný.