17 C 213/2020

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Sušněm ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: statutární město Ostrava, IČO 00845451 sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava o 110 563 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci , částka, s ročním úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, 10 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, 8,25 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení a 15 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci , částka, s ročním úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, 10 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, 8,25 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení a 15 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, náhradu nákladů řízení v rozsahu 19 %, jejichž výše bude určena v samostatném usnesení, a to do 15 dnů od právní moci takového usnesení.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, náhradu nákladů řízení v rozsahu 81 %, jejichž výše bude určena v samostatném usnesení, a to do 15 dnů od právní moci takového usnesení.

1. V řízení se žalobce poté, co bylo usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , řízení částečně zastaveno, usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , připuštěna změna žaloby, usnesením vyhlášeným u jednání dne , datum, připuštěna změna žaloby a usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , částečně připuštěna a částečně nepřipuštěna změna žaloby a řízení částečně zastaveno, jako právní nástupce původního žalobce, vlastníka pozemků v k. ú. , adresa, pod pozemními komunikacemi, domáhal po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného.

2. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo žalobě v tehdy projednávaném rozsahu o , částka, s příslušenstvím vyhověno. K odvolání žalovaného Krajský soud v , adresa, rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , změnil rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu částky , částka, s příslušenstvím tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl, a ve zbývajícím rozsahu ohledně částky , částka, s příslušenstvím rozsudek zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. V mezidobí došlo ke změně v osobě žalobce, když dle Smlouvy o darování pozemku ze dne , datum, a Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, , došlo za řízení k převodu vlastnického práva a postoupení dosud uplatněné pohledávky na syna původního žalobce uvedeného shora v záhlaví.

3. Žalobce po vrácení věci setrval na dosavadním stanovisku ohledně nároku z pozemku p. č. 2993/4 o výměře 747 m2 (dále též „Pozemek“) pod místní komunikací III. třídy ve vlastnictví žalovaného v podobě bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného, které představuje to, oč se žalovaný na úkor jeho a jeho právního předchůdce obohatil, když v důsledku komunikace na něm, je dotčený Pozemek v celém svém rozsahu nevyužitelný. Žalovaný, po opakovaných výzvách a pokusech o odkoupení pozemků, které se však nenaplnily pro absenci konsensu s kupní cenou, zaplatil žalobci za takové užívání bez jakéhokoliv právního důvodu pouze za pozemek p. č. 2993/4 a to pouze za jeho část 315 m2 skutečně zastavěnou místní komunikací III. třídy tak, že za dobu až do , datum, uspokojil nárok žalobce za 315 m2 zcela, za dobu od , datum, do , datum, částkou za m2/rok nižší, než žalobce požadoval a než ji účastníci učinili za řízení nespornou ve výši , částka, /m2/rok. Žalobce vycházel při výpočtu žalované částky , částka, z původního nároku ve výši , částka, , představujícího bezdůvodné obohacení žalovaného za zbývajících 432 m2 do celkové výměry pozemku p. č. 2993/4 za dobu od , datum, do , datum, po , částka, /m2/rok ve výši , částka, , které se dle výzvy stalo splatným dne , datum, , dále za 747 m2 celkové výměry pozemku p. č. 2993/4 za dobu od , datum, do , datum, po , částka, /m2/rok ve výši , částka, , z čehož bylo zaplaceno , částka, a k zaplacení tak zbývá , částka, , které se dle výzvy stalo splatným dne , datum, , dále za 846 m2 celkové výměry pozemků p. č. 2993/4 a p. č. , hodnota, za dobu od , datum, do , datum, po , částka, /m2/rok ve výši , částka, , z čehož bylo zaplaceno , částka, a k zaplacení tak zbývá , částka, , které se dle výzvy stalo splatným dne , datum, , a dále za 846 m2 celkové výměry pozemků p. č. 2993/4 a p. č. , hodnota, za dobu od , datum, do , datum, po , částka, /m2/rok ve výši , částka, , z čehož bylo zaplaceno , částka, a k zaplacení tak zbývá , částka, , které se dle výzvy stalo splatným dne , datum, . Nedoplatek takto vzniklý (z obou pozemků) činil celkem , částka, a po odečtení nároku neúspěšně uplatněného z pozemku p. č. , hodnota, o výměře 99 m2 za celé žalované období ve výši , částka, tak představuje výše bezdůvodného obohacení za celý pozemek p. č. 2993/4 o výměře 747 m2 právě , částka, , z nichž žalovaný dosud žalobci, ani přes opakované písemné výzvy, ničeho nezaplatil.

4. Žalovaný po vrácení věci přesto, že nadále deklaroval svůj zájem o odkup „celých pozemků parc. č. 2993/4 a 2996 v k. ú. , adresa, , obec , adresa, “ (viz zejména vyjádření ze dne , datum, ), či na uzavření nájemní smlouvy (viz zejména vyjádření ze dne , datum, ) a učinil nesporným základ nároku žalobce, rovněž i to, že na Pozemku se nachází místní komunikace III. třídy ve vlastnictví žalovaného, to vše však následně s výhradou, že tato místní komunikace zabírá pouze plochu 315 m2 z Pozemku dle geometrického plánu č. 182/2018 a dle geometrického plánu č. 3247/2024 ze dne , datum, pro následné – žalobou dosud nepostižené období – dokonce 362 m2, setrval na svých dosavadních obranných tvrzeních, že žalobce má nárok na vydání bezdůvodného obohacení po , částka, /m2/rok za žalovanou dobu pouze za plochu 315 m2. Žalovaný žalobci vždy po jeho výzvách plnil nikoliv však ve výších jím požadovaných, nýbrž dle uvážení žalovaného ve spojení s posudky, které měl v té době k dispozici, a takto zaplatil žalobci dne , datum, 48 195 Kč za dobu od , datum, do , datum, , dne , datum, 12 476,66 Kč za dobu od , datum, do , datum, , dne , datum, 6 531,33 Kč za dobu od , datum, do , datum, a dne , datum, 19 029,45 Kč za dobu od , datum, do , datum, . Žalovaný tak nadále navrhoval zamítnutí žaloby. Uváděl, že Pozemek není znehodnocen dalším užíváním místní komunikací, nýbrž vedením vysokého napětí společnosti , právnická osoba, , a že za výměru 315 m2 Pozemku, na níž se dle jeho geodetického zaměření nachází samotná místní komunikace, již plnil. Současně zdůrazňoval, že je třeba vycházet ze znaleckého zaměření veřejně přístupné účelové komunikace a z výslechu znalkyně.

5. Žalovaný přes výslovné utvrzení soudu u jednání dne , datum, , že tak do nastoupení účinků koncentrace řízení učinil, v žádném ze svých podání do skončení jednání dne , datum, , u kterého byly provedeny úkony dle § 118 odst. 1 a 2 o. s. ř. a u kterého byly strany sporu poučeny dle § 118b odst. 1 věty druhé o. s. ř., netvrdil ničeho o tom, že by se na Pozemku mělo nacházet vedení vysokého napětí, sloupy vysokého napětí, či existovat ochranná pásma VN, ani se nezmínil o jakémkoli omezení z tohoto „nově“ a „opožděně“ a tedy nepřípustně tvrzeného důvodu. Poprvé tak přitom učinil až v podání ze dne , datum, po téměř dvou letech poté, co v řízení nastaly účinky koncentrace, kdy se současně domáhal vypracování aktualizace již dříve žalovaným předloženého a soudem do účinků koncentrace k důkazu provedeného geometrického plánu č. 3247/2024 ze dne , datum, tak, aby do něj byly „nově“ pojato též „vedení inženýrských sítí společnosti ČEZ“. Stejně tak žalovaný do , datum, netvrdil ničeho o tom, že by měl ke dni , datum, mimořádně vydržet služebnost odpovídající veřejnému statku na Pozemku, natož, aby do té doby k tomu označil jakýkoliv důkaz.

6. Spor mezi účastníky po vrácení věci byl nadále o rozsah části Pozemku zasažené místní komunikací III. třídy na ní se nacházející, ve smyslu právně závazného názoru odvolacího soudu tedy o rozsah plochy Pozemku, která je zasažena veřejně přístupnou účelovou komunikací, která má být proto, ve smyslu závazného právního názoru odvolacího soudu, z nároku žalobce vyloučena s tím, že ve zbytku je pak Pozemek dotčen místní komunikací III. třídy ve vlastnictví žalovaného. Žalovaný odmítl jakýkoliv konsensus na takové výměře a přesto, že i z laického pohledu šlo o několik desítek m2 a trval na jejím odborném znaleckém posouzení. Nesporným naopak zůstalo, že částka představující bezdůvodné obohacení v Kč/m2/rok činí po celou žalovanou dobu , částka, , kterou tak soud vzal za prokázánu a pro nadbytečnost již dále nepřihlížel ke znaleckým posudkům, které si strany sporu nechaly vypracovat v průběhu řízení a které byly opatřeny doložkami znalců dle § 127a o. s. ř. (srovnej znalecký posudek , jméno FO, č. 1504/63/22 a , jméno FO, . , jméno FO, č. , hodnota, -477/2022 ve znění dodatku k němu č. , hodnota, -284/2020). Pro nadbytečnost nebyl proveden důkaz listinou označenou jako znalecký posudek (absentuje doložka znalce dle § 127a o. s. ř.) , jméno FO, . , jméno FO, č. 7506/2026, vypracovaný až dne , datum, , který se však týká ceny obvyklého nájemného Pozemku v době následující po období, jež je předmětem nynějšího řízení. Pokud byl pro tyto účely proveden důkaz listinou označenou jako znalecký posudek , jméno FO, č. , hodnota, -38/18, předložený žalobcem, avšak neopatřený doložkou dle § 127a o. s. ř., nebylo k ní, rovněž pro její nadbytečnost, dále přihlíženo. Dle nesporných tvrzení účastníků ve spojení s jejich vzájemnou korespondencí formou e-mailu ze dne , datum, , Sdělením žalovaného ze dne , datum, a Výpisem ze zasedání zastupitelstva žalovaného ze dne , datum, , Výzvou žalobce ze dne , datum, doručenou téhož dne žalovanému dle podacího razítka na ní, Urgencí sepsanou žalobcem dne , datum, a doručenou žalovanému dle podacího razítka na ní dne , datum, a Stanoviskem žalovaného k ní, jakož i předcházejícím výzvám žalobce ze dne , datum, , vzal soud za prokázáno, že účastníci zejména v předsoudní fázi řízení vedly jednání, jejichž předmětem bylo případné odkoupení většího z pozemků, příp. uzavření řádné nájemní smlouvy (srovnej též dopis žalovaného adresovaný žalobci ze dne , datum, ), avšak neúspěšně pro absenci konsensu s kupní cenou, resp. s výší nájemného.

7. V průběhu dalšího řízení (po vrácení věci) soud provedl dokazování v rozsahu zachyceném v protokolu o jednání ze dne , datum, , a to zejména rozsudkem Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, , Smlouvami již označenými v odstavci 2. shora ohledně aktivní legitimace žalobce, sdělením žalovaného ze dne , datum, jímž původnímu žalobci sděluje, že koupí Pozemek pouze za de facto poloviční cenu, než kterou požaduje žalobce, dále Výpisem 18. zastupitelstva Statutárního města , adresa, /, IBAN, /18 ze dne , datum, , kterým byl vysloven souhlas s nabídkou žalobci na odkoupení části(!) Pozemku, znaleckým posudkem č. , hodnota, -004/2025 , jméno FO, . Bc. , jméno FO, ze dne , datum, , kterým byla ve spojení s výslechem této znalkyně u jednání dne , datum, prokázána výměra části Pozemku, na které se nachází veřejně přístupná účelová komunikace, kterýžto nárok z ní již není předmětem řízení. Účastníkům bylo současně sděleno, že zrušující rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, neprolamuje účinky koncentrace nastalé v souladu s ust. § 118b o. s. ř., vyjma otázky výměry té části Pozemku, na které se nachází předmětná veřejně přístupná účelová komunikace.

8. Dle nesporných tvrzení účastníků ve spojení s Výpisem z KN LV č. , hodnota, k. ú. , adresa, , byl v celém žalovaném období právní předchůdce žalobce, a byl jím i před žalovaným obdobím, výlučným vlastníkem Pozemku p. č. 2993/4 o výměře 747 m2 (dále též „Pozemek“). Ve spojení se Smlouvami již označenými v odstavci 2, odůvodnění shora nároky, které jsou předmětem tohoto řízení byly postoupeny na žalobce s účinností od , datum, . Usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo tak návrhu původního žalobce se souhlasem žalobce vyhověno a na místo dosavadního žalobce tak v řízení nastoupil jeho syn s tím, že takto současně přijal stav dosavadního řízení. Dle nesporných tvrzení účastníků ve spojení s dosavadním obsahem spisu, z něhož vycházel již předchozí rozsudek zdejšího soudu i zrušující rozsudek Krajského soudu v , adresa, , je prokázáno, že pozemek p. č. 2993/4 v k. ú. , adresa, má výměru 747 m2 (viz také „Pozemek“), že se na něm nachází místní komunikace III. třídy ve vlastnictví žalovaného o výměře svršku 315 m2, a že mezi účastníky není sporu o tom, že obvyklé nájemné, z něhož je třeba při určení výše bezdůvodného obohacení vycházet, činí za celou žalovanou dobu částku , částka, za m2/rok. Mezi účastníky rovněž nebylo sporu o tom, jaké dílčí platby žalovaný žalobci v průběhu jednotlivých období poskytl, a to ve výších vycházejících již z předchozího rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , na který se v dalších podrobnostech odkazuje.

9. Rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, bylo v dané věci pravomocně vyřešeno, že v části plochy pozemků, na nichž se nachází veřejně přístupná účelová komunikace, nevzniká na straně žalovaného bezdůvodné obohacení, které by měl žalobci vydat, a že žaloba co do nároku vztahujícího se k původně též žalovanému pozemku p. č. , hodnota, není důvodná. Současně odvolací soud zaujal závazný právní názor, že žalovaný získává bezdůvodné obohacení nejen za užívání plochy 315 m2 na pozemku p. č. 2993/4, na níž se nachází místní komunikace III. třídy, nýbrž taktéž za užívání navazujícího prostoru vyjma té části pozemku, na níž se nachází veřejně přístupná účelová komunikace. V dalším řízení tak bylo třeba zjistit pouze přesnou výměru části pozemku p. č. 2993/4, jež je veřejně přístupnou účelovou komunikací dotčena.

10. Ze znaleckého posudku , jméno FO, . Bc. , jméno FO, , z něhož soud vycházel i při výslechu znalkyně při jednání dne , datum, , vzal soud za prokázáno, že veřejně přístupná účelová komunikace na Pozemku navazuje na asfaltový svršek místní komunikace III. třídy v nejvýše položených částech pozemku při jeho severní a východní hranici, vede od severozápadního rohu pozemku, kde se nachází křižovatka s místní komunikací III. třídy, pokračuje dále na sousední pozemek směrem na jihozápad podél západní hranice pozemku až k hranici sousedního pozemku p. č. , hodnota, a klesá tak z nejvyššího bodu napojení na místní komunikaci III. třídy plynule až k níže položenému sousednímu pozemku. Znalkyně tuto část vymezila podle skutečně zpevněné plochy v terénu s tím, že na stávajícím náspu místní komunikace nevznikl žádný další samostatný násep veřejně přístupné účelové komunikace, nýbrž pouze zpevnění na již existujícím svahu místní komunikace. Znalkyně dále výslovně uvedla, že nereagovala na idealizovaný obdélníkový tvar či jednotnou šíři komunikace po celé její délce, ale na konkrétní prostor zjevný na místě samém. Výměra části Pozemku, na které se nachází veřejně přístupná účelová komunikace, tedy činí 64 m2. Dle nesporných tvrzení účastníků ve spojení s Ortofotomapami Pozemku žalobce včetně pozemků s ním sousedících, které jsou též veřejnosti přístupné na www.cuzk.cz a Geometrickým plánem č. 182/2018 vypracovaným v 10/2018 GAKO – Oblouk, s. r. o., geodetické a kartografické práce, se na větším z pozemků žalobce nachází asfaltový povrch (viz též dvě barevné fotografie pořízené žalovaným na místě samém, předložené soudu dne , datum, ) místní komunikace III. třídy o výměře svršku 315 m2, jejímž vlastníkem je, též dle listiny označené „Mapa místních komunikací dle typu“ vyhotovené dne , datum, , žalovaný. Na dvou barevných fotografiích pořízených žalovaným na místě samém a předložených soudu dne , datum, , je vyobrazen pohled detailu asfaltového povrchu místní komunikace III. třídy na větším z pozemků a na ni, při levé straně Pozemku navazující pozemní komunikace zpevněná kamennou drtí přecházející takto od místní komunikace III. třídy shora jihozápadním směrem ke společné hranici Pozemku s původně žalovaným pozemkem p. č. , hodnota, a dále na bezprostředně sousední pozemek ve vlastnictví pana , jméno FO, . Ve spojení s Osvědčením Statutárního města , adresa, , Úřadu městského obvodu , adresa, , odboru výstavby, dopravy a životního prostředí, vydaným dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, , vedoucí tohoto odboru, a to v souladu s § 40 odst. 5 písm. b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v aktuálním znění, a nazvaným jako „Odpověď na žádost o posouzení komunikace“, má soud za prokázáno, že na části Pozemku dále existuje též veřejně přístupná účelová komunikace jako stálá cesta v terénu v podobě zpevněné komunikace trvalého charakteru, která je již dlouhodobě veřejností využívána a slouží k obslužnosti více pozemků s nutnou komunikační potřebou, jejichž vlastníkem není žalobce; silničnímu správnímu úřadu přitom není znám žádný dokument ani skutečnost, kterými by vlastník Pozemku brojil proti vzniku této veřejné komunikace. Fotografiemi místa samého pořízenými žalovaným ve spojení s fotografiemi pořízenými soudem ze serverů www.czuk.cz a www.mapy.cz v počtu 19 ks a danými k nahlédnutí stranám při dokazování též v barevném provedení přímo z obrazovky počítače online z těchto serverů, a to z let 2015, 2017, 2018 a 2019, dále ve spojení s aktuální ortofotomapou, předloženou původním žalobcem, ale též veřejnosti přístupnou na www.cuzk.cz, která umožňuje i měření ploch a vzdáleností pomocí tamního interaktivního nástroje a jež byl názorně stranám sporu při jednání soudu při dokazování prezentován, a takto zachycený stav byl i nesporným mezi účastníky, je prokázáno, že asfaltový svršek místní komunikace III. třídy široký přes 9 m prochází Pozemkem jeho nejvýše položenými částmi. Při jeho severní a východní hranici, v severovýchodním rohu Pozemku se nachází křižovatka s místní komunikací III. třídy pokračující dále na sousední pozemky směrem na jihovýchod a sever (viz též Mapa místních komunikací dle typu) a v severozápadním rohu většího z pozemků na komunikaci III. třídy navazuje veřejně přístupná účelová komunikace o šíři přes 5 m směřující podél západní hranice Pozemku na jihozápad v délce 11 m až k hranici původně žalovaného pozemku p. č. , hodnota, , kde se počíná trychtýřovitě rozšiřovat až k jeho východní a západní hranici tak, že fakticky zabírá 95% jeho plochy, nadto zbytek tohoto menšího pozemku zabírají tzv. zářezové svahy po stranách komunikace, když veřejně přístupná účelová komunikace klesá z nejvyššího bodu napojení na místní komunikaci III. třídy plynule až k níže položenému sousednímu pozemku ve vlastnictví pana , jméno FO, , kdy takto překonává převýšení zhruba 3 m soudě podle fotografií místa samého (viz zejm. fotografie s pohledy zboku na č. l. 89, 91, 94 spisu a barevné foto z Přílohové obálky žalovaného k podání č. l. 107), na kterých je vyobrazen i lem komunikace tvořený ještě se nesvažujícím pruhem o šíři 4 m (viz vzdálenost paty sloupů veřejného osvětlení a patníků lemujících komunikaci III. tř. na ortofotomapě, které jsou vzdáleny od hrany svršku komunikace 2,3 m; sloupy i patníky se přitom nacházejí na fotografiích při pohledu zboku v polovině pruhu lemujícího komunikaci) a na něj po 4 m navazující svah náspu svažující se až k hranici s původně žalovaným pozemkem p. č. , hodnota, , který tak logicky tvoří těleso komunikace a zasahuje až do vzdálenosti 14 m od vnější hrany asfaltového svršku komunikace. Největší vzdálenost mezi účelovou komunikací a komunikací III. třídy, které na pozemcích žalobce (tj. Pozemek a pozemek p. č. , hodnota, ) tvoří tvar obráceného písmene U dosahuje 14ti metrů (viz práce s ortofotomapou s měřením vzdálenosti při dokazování u jednání a výsledek měření zaznamenaný červenou propiskou na ortofotomapě č., hodnota, v přílohové obálce soudu). S ohledem na shora uvedené je možno učinit dílčí závěr, že tzv. „silniční těleso“ místní komunikace III. třídy je jako vzájemně ucelený funkční celek tvořeno nejen svrškem pokrytým asfaltem o výměře 315 m2, ale též pruhem lemujícím tuto komunikaci s instalovanými železobetonovými sloupy pouličního osvětlení a tvořícího i s ohledem na bezpečnost silničního provozu ochranné pásmo, které omezuje vlastníka pozemku stejně, jako samotný svršek komunikace, ale též podložím pod komunikací, včetně tělesa náspu i s jeho svahy [srovnej k tomu zejména ustanovení § 11, 12 a 13 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen „ZOPK“) o tělese komunikace, jejich součástech a příslušenství]. V daném případě je tak Pozemek žalobce významně (s ohledem na znalecký posudek , jméno FO, . , jméno FO, v rozsahu 683 m2 z celkem , hodnota, m2 jeho výměry) dotčen místní komunikací III. třídy, když již ze shora uvedeného je zřejmé, že od vnější hrany jejího asfaltového svršku k nejzazší hranici Pozemku činí největší vzdálenost 14 m, po kterou zasahuje samotný svah od hrany svršku komunikace, navíc sevřený mezi komunikaci III. třídy a veřejně přístupnou účelovou komunikaci, která zabírá 64 m2 z Pozemku dle znaleckého posudku , jméno FO, . , jméno FO, a zbytek Pozemku žalobce ohraničený tvarem obráceného písmene U je tak pro žalobce zcela nevyužitelný (již zde soud odkazuje zejména na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, nebo rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle kterých i za nezastavěné pozemky náleží právo na vydání bezdůvodného obohacení, pokud jsou tyto vlastníkem nevyužitelné).

11. V předchozím odstavci uvedené o tělese komunikace v nyní projednávané věci zasahujícím až do vzdálenosti 14 m od vnější hrany asfaltového svršku komunikace koresponduje též s úpravou v ZOPK, konkrétně v ustanovení § 30 odst. 2 písm. a) až c), kde jsou stanovena tzv. silniční ochranná pásma pro komunikace, která představují prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m do vzdálenosti 100 m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice, 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu silnice I. třídy nebo místní komunikace I. třídy a 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy. Je tak logické z důvodu, že každá komunikace vyžaduje prostor ohraničený nejen samotným svrškem komunikace, důležitý nejen pro zachování bezpečnosti provozu na takové komunikaci, ale i v souvislosti s příslušenstvím takové komunikace, které s jejím bezpečným užíváním bezprostředně souvisí, a jež tak omezuje vlastníka pozemku pod takovou komunikací takto přímo, kdy v takovém prostoru má ex lege zakázáno provádět jakékoliv činnosti způsobilé nejen ohrozit bezpečný provoz, ale i stabilitu silničního tělesa komunikace, že určitého ochranného pásma je třeba i pro další kategorie pozemních komunikací a tedy i pro místní komunikace III. třídy a veřejně přístupné účelové komunikace. S ohledem na shora uvedené tedy těleso místní komunikace III. třídy s jejími součástmi a příslušenstvím, tedy především s pásem se sloupy veřejného osvětlení a patníky a svážnicí náspu na kterém se komunikace nachází, zasahuje Pozemek v celé jeho výměře zbývající, po odečtení plochy zasažené veřejně přístupnou účelovou komunikací, tedy v rozsahu 683 m2. Omezení s tím spojená pro (původního) žalobce odpovídají právě takovému ochrannému pásmu se všemi důsledky z toho pro něj, jako pro vlastníka pozemků pod takovými komunikacemi s jejich součástmi, plynoucími a projevujícími se tím, že pro takového vlastníka pozemku v nyní projednávané věci je Pozemek, z důvodu místní komunikace III. třídy na něm v rozsahu bez 64 m2 i ve zbytku nevyužitelný.

12. Pokud žalovaný z historických fotografií místa samého, aniž však zpochybňoval jejich pravost a obsahovou správnost, a které byly mimo jejich tištěnou podobu v počtu 19 ks (viz Přílohová obálka soudu) dány stranám sporu k nahlédnutí při dokazování též v barevném provedení přímo z obrazovky počítače online ze serveru www.czuk.cz a www.mapy.cz a to z let 2015 až 2019, dovozoval, že účelová pozemní komunikace v roce 2015 ještě nebyla na pozemcích žalobce, tedy i na Pozemku, vybudována, pak se mýlí, když naopak zejména pak z fotografií z roku 2015 vyplývá, že se na nich ona komunikace již nachází, je zřetelná mezi jednotlivými patníky, které podle pozdějších fotografií stojí stále na totožném místě, je však zarostlá trávou a zjevně tedy ne tak často využívaná jako v následujících letech (míra využití však není podstatná za situace, kdy účastníci učinili nespornou výši bezdůvodného obohacení za m2 pozemků pro celou žalovanou dobu). Existenci veřejně přístupné účelové komunikace nelze hodnotit izolovaně od ostatních důkazů toliko z fotografií z roku 2015 tzv. „leteckého“ „pohledu shora“, ale v kontextu s dalšími důkazy, zejména pak s Osvědčením Statutárního města , adresa, shora a fotografií z roku 2015 vyobrazujících místo samé též z pohledu shora se znatelnými hranicemi komunikace, čemuž odpovídá i znatelný řidší porost; nadto vše je však předmětem řízení nárok na vydání bezdůvodného obohacení až od , datum, z Pozemku žalobce (z pozemku p. č. , hodnota, , který již není předmětem řízení, dokonce až od , datum, ), kdy již byla stálá cesta v terénu Pozemku v podobě zpevněné komunikace trvalého charakteru, která je již dlouhodobě veřejností využívána a slouží k obslužnosti více pozemků s nutnou komunikační potřebou (viz Osvědčení shora), zcela jasně patrná.

13. Nesporným účastníci učinili, že žalovaný zcela splnil svoji povinnost a zaplatil původnímu žalobci po jeho předchozích výzvách, a to opakovaně pro opakované vracení převáděné částky, považované původním žalobcem za neidentifikovanou, zpět žalovanému, dne , datum, částku , částka, za dobu od , datum, do , datum, (srovnej k tomu dále též záznam o provedení předběžné řídící kontroly před vznikem závazku č. 18/137/2017 ze dne , datum, , interní korespondenci zaměstnanců žalovaného ohledně opakovaně vrácené a nakonec zaplacené částky , částka, , a to formou e-mailů ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , výzvu ze dne , datum, doručenou téhož dne žalovanému dle podacího razítka na ní, odpověď žalovaného ze dne , datum, a , datum, , urgenci sepsanou původním žalobcem dne , datum, doručenou žalovanému dle podacího razítka na ní dne , datum, , předžalobní výzvu se skutkovým a právním rozborem ze dne , datum, předanou k doručení dne , datum, dle podacího archu k ní a doručenou žalovanému dne , datum, dle výpisu ze sledování zásilek , právnická osoba, . ve spojení s odpovědí žalovaného ze dne , datum, , spisový záznam ze dne , datum, , dopis původního žalobce adresovaný žalovanému ze dne , datum, , výdajové poukazy na tutéž částku , částka, ze dne , datum, , , datum, a , datum, , výpisy z účtu žalovaného s transakcí ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, ), tedy uvedenou platbou , částka, mimo jiné zaplatil původnímu žalobci též tzv. obvyklé nájemné za dobu od , datum, do , datum, za 315 m2 z Pozemku (tzn. dle Geometrického plánu č. 182/2018), a to zcela za těchto za 315 m2. K zaplacení však zbývá za dobu od , datum, do , datum, (18 měsíců) za zbývajících 368 m2 z Pozemku (nikoliv tedy z pozemku p. č. , hodnota, ) částka , částka, (38,25*368/12*18), která se dle předchozích opakovaných výzev zejména ze dne , datum, , , datum, a , datum, stala splatnou nejpozději dne , datum, , když žalovaný dne , datum, (poprvé tak učinil před jejím prvním vrácením původním žalobcem již , datum, ) zaplatil právě onu částku , částka, , jak ji sám po vzájemných korespondencích identifikoval (viz shora v závorce) s tím, že jde o platbu za dobu od , datum, do , datum, za oněch 315 m2 z Pozemku původnímu žalobci (k identifikaci platby srovnej též tvrzení žalovaného v podání ze dne , datum, na č. l. 34 spisu, Výpis Rady Statutárního města , adresa, ze dne , datum, č. 00361/, IBAN, /7 a dopis žalovaného adresovaný původnímu žalobci ze dne , datum, ). Původní žalobce písemně vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného za 747 m2 celkové výměry Pozemku (nikoliv z pozemku p. č. , hodnota, ) za dobu od , datum, do , datum, po , částka, /m2/rok ve výši , částka, (za 683 m2 Pozemku tedy , částka, ) výzvou ze dne , datum, , která se do dispozice žalovaného dostala nejpozději dne , datum, (viz reakce žalovaného na předžalobní výzvu sepsaná dne , datum, ) s tím, nechť tak žalovaný učiní nejpozději do , datum, . Žalovaný dle nesporných tvrzení účastníků zaplatil pouze , částka, a k zaplacení tak zbývá , částka, (za 683 m2 Pozemku tedy , částka, a k zaplacení zbývá , částka, =37 009-, částka, ), které se dle výzvy stalo splatným dne , datum, , avšak původní žalobce v rámci dispozice se žalobou po změnách a částečných zpětvzetích žaloby (viz odstavec 1. tohoto odůvodnění) požadoval příslušenství až ode dne , datum, . Původní žalobce písemně vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného za 846 m2 celkové výměry pozemků p. č. 2993/4 a p. č. , hodnota, (tedy již z obou pozemků) za dobu od , datum, do , datum, po , částka, /m2/rok ve výši , částka, (za 683 m2 Pozemku tedy , částka, ) výzvou ze dne , datum, odeslanou dle archu pošty k ní dne , datum, s tím, nechť tak žalovaný učiní nejpozději do , datum, . Žalovaný dle nesporných tvrzení účastníků zaplatil pouze , částka, a k zaplacení tak dle žalobce zbývá , částka, (za 683 m2 Pozemku tedy k zaplacení zbývá po zaokrouhlení , částka, =26 124,75-, částka, ), které se dle výzvy stalo splatným dne , datum, . Původní žalobce písemně vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného za 846 m2 celkové výměry pozemků p. č. 2993/4 a p. č. , hodnota, za dobu od , datum, do , datum, po , částka, /m2/rok ve výši , částka, (za 683 m2 Pozemku tedy , částka, ) výzvou ze dne , datum, s tím, nechť tak učiní nejpozději do , datum, . Žalovaný dle nesporných tvrzení účastníků zaplatil pouze , částka, (viz jeho písemná reakce k výzvě ze dne , datum, ) a k zaplacení tak zbývá , částka, (za 683 m2 Pozemku tedy k zaplacení zbývá po zaokrouhlení , částka, =50 072,44-, částka, ), které se dle výzvy stalo splatným dne , datum, . Shrnuto, žalovaný tak zcela zaplatil původnímu žalobci za užívání bez jakéhokoliv právního důvodu pouze za Pozemek, a to pouze za jeho část pokrytou asfaltovým povrchem místní komunikace III. třídy o výměře 315 m2 tak, že za dobu až do , datum, uspokojil nárok žalobce za 315 m2 zcela a za dobu od , datum, do , datum, pouze částkou za m2/rok nižší, než původní žalobce požadoval a než ji účastníci učinili až následně v průběhu řízení nespornou ve výši , částka, /m2/rok a za původně též žalovaný pozemek p. č. , hodnota, neuspokojil za dobu od , datum, do , datum, nárok žalobce ve výši , částka, /m2/rok vůbec.

14. Soud pro nadbytečnost neprovedl důkazy navržené žalovaným k posouzení „okolností vzniku účelové pozemní komunikace, zejména na pozemku 2996“ a tedy i toho, „zda jde o veřejnou účelovou pozemní komunikaci“, a to Stavebním spisem a výslechem zaměstnankyně Stavebního úřadu, která Osvědčení ze dne , datum, (viz shora) zpracovávala a stejně tak i vlastníka sousedního pozemku p. , jméno FO, , když uvedené je prokázáno, již shora provedeným samotným Osvědčením Statutárního města , adresa, , Úřadu městského obvodu , adresa, , odboru výstavby, dopravy a životního prostředí, vydaným dne , datum, , k jehož pravosti a obsahové správnosti nebylo připomínek. Pokud se žalovaný domáhal, aby Stavebním spisem a výslechem zaměstnankyně Stavebního úřadu bylo též zjištěno, jak dlouho je tato veřejně přístupná účelová komunikace využívána, pak jde rovněž o důkazy, jejichž provedení by bylo v rozporu s ekonomií řízení za situace, kdy již ze samotného Osvědčení, ale též ve spojení s fotografiemi místa samého ze serveru , právnická osoba, datovanými již od roku 2015 do současnosti, bylo jednoznačně prokázáno, že ona veřejně přístupná účelová komunikace se zde nacházela nejen již v roce 2015, ale tzv. od nepaměti a není tedy pravdivým tvrzení žalovaného, že k jejímu vybudování došlo až v rámci výstavby nových stavebních objektů na pozemcích sousedících s pozemky žalobce (tj. Pozemkem a původně žalovaným pozemkem p. č. , hodnota, ), konkrétně na pozemku parc. č. , hodnota, a 2998 v k. ú. , adresa, mezi lety 2018 a 2021. Uvedeným tvrzením, se žalovaný snažil docílit stavu, kdy je chybou původního žalobce, která by neměla být přičítána k tíži žalovaného, že se nedomáhal zastavení stavebních pracích na výstavbě účelové komunikace vůči tomu, kdo tuto stavbu prováděl a případně následného odstranění této stavby nacházející se na jeho pozemcích. Je zde třeba i v této souvislosti opakovaně odkázat na již shora prokázané z Osvědčení Statutárního města , adresa, ze dne , datum, , zejména, že mimo jiné na Pozemku žalobce kromě místní komunikace III. třídy, existuje též zpevněná komunikace trvalého charakteru jako veřejně přístupná účelová komunikace, a to dlouhodobě veřejností využívaná a sloužící k obslužnosti více pozemků s nutnou komunikační potřebou, jejichž vlastníkem není žalobce (blíže viz Osvědčení shora, včetně fotografií místa samého z různých úhlů pohledu z let 2015 až 2019, z nichž dále vyplývá i v čase vzrůstající využívání bezprostředně sousedících pozemků, zejména pak toho ve vlastnictví p. , jméno FO, ).

15. Pokud žalovaný i po vrácení věci odvolacím soudem nově (blíže k tomu viz odst. 5. odůvodnění shora) poukazoval na vedení vysokého napětí a jeho ochranné pásmo, soud k této námitce dále nepřihlížel. Uvedená otázka nebyla po vrácení věci odvolacím soudem znovu otevřena a, jak bylo účastníkům výslovně sděleno, účinky koncentrace řízení nastalé při předchozím jednání dne , datum, zůstaly nedotčeny, vyjma otázky výměry té části pozemku, na níž se nachází předmětná veřejně přístupná účelová komunikace. Za této procesní situace by další dokazování k namítanému vedení vysokého napětí bylo nad rámec závazného právního názoru odvolacího soudu; soud tak neprovedl důkazy fotografiemi na č. l. 269 až 274 spisu pořízenými žalovaným až dne , datum, , listinami na č. l. 280 až 283 spisu, o opakovaných marných pokusech o odkoupení části Pozemku. Stejně tak, namítal-li žalovaný nově (blíže k tomu viz odst. 5. odůvodnění shora) v řízení až poté, co došlo ke koncentraci řízení dle §118b o. s. ř., mimořádné vydržení dle § 1095 o. z., ke kterému mělo dojít ještě před koncentrací, soud nejenže k těmto novým tvrzením nepřihlížel, ale pro jejich nadbytečnost neprovedl důkaz ani listinami k tomu žalovaným současně předloženými (viz listiny na č. l. 323 až 336 spisu, a to historické snímky, mapy a fotografie existující již před koncentrací a jež mohl a měl mít k dispozici žalovaný již před koncentrací). Po koncentraci dle § 118b o. s. ř. již účastník nemůže bez dalšího doplňovat nová rozhodná skutková tvrzení a nové důkazy. Námitku mimořádného vydržení žalovaný opřel o v řízení do okamžiku koncentrace absentující skutková tvrzení stojící na rozsáhlém skutkovém základu (držba, její charakter, doba držby, návaznost držby, atd., viz podání ze dne , datum, ). Nešlo tak pouze o novou právní kvalifikaci již včas tvrzených skutků.

16. Pokud soud provedl důkaz geometrickým plánem č. , hodnota, -64/2024 ze dne , datum, , vzniklým až po koncentraci řízení, neučinil z něj žádná relevantní zjištění, když opět toliko vymezuje vlastní svršek místní komunikace a nikoliv zejména též přilehlé náspy, jež nadto nijak nevymezuje část veřejně přístupné účelové pozemní komunikace na rozdíl od znaleckého posudku soudem ustanovené znalkyně , jméno FO, . Bc. , jméno FO, ve spojení s jejím výslechem, který právě vymezuje část Pozemku zasaženou veřejně přístupnou účelovou komunikací a jejím využíváním. Pro nadbytečnost pak soud neprovedl žalovaným navrhovaný důkaz, „pokud se soud neztotožňuje s právním názorem a zaměřením provedeným geodetem v rámci geometrického plánu. č. , hodnota, -64/2024 ze dne , datum, “ a tedy s výměrou místní komunikace ne do koncentrace tvrzenou výměrou 315 m2, ale nově 362 m2, za „a) Vypracování znaleckého posudku za účelem vymezení části současného pozemku parc. č. 2993/4 v katastrálním území , adresa, , které jsou zasažené místní komunikací a části pozemku zasazené veřejně prospěšnou účelovou komunikací a jejím využíváním“ a za „b) Následným zpracováním geometrického plánu dle zjištění dle znaleckého posudku“, když jde o důkazy zcela nadbytečné vzhledem k závěrům znalkyně , jméno FO, . Bc. , jméno FO, , proti nimž nebylo po jejím výslechu žádných námitek, nadto označené až po koncentraci řízení. Soud neprovedl až po koncentraci předložený Znalecký posudek znalce , jméno FO, . , jméno FO, č. 7506/2026 ze dne , datum, , který se týká ceny obvyklého nájemného Pozemku v době následující až po období, jež je předmětem nynějšího řízení a byl tedy shledán ierelevantním.

17. Pokud žalovaný dále navrhoval též ohledání na místě samém „ke zjištění stávajícího stavu“, když „žalovaný má za to, že je tady spor ohledně podloží pod komunikací na pozemku 2993/4, která je ve vlastnictví žalovaného, co by obce, kdy je zřejmé, že je vybudována na náspu, avšak není zřejmé, jestli tento násep není historicky protipovodňovým valem, který by byl ve vlastnictví , právnická osoba, a nikoliv ve vlastnictví obce, co by vlastníka svršků komunikace“, soud ani takový důkaz pro jeho nadbytečnost neprovedl, když nehledě k tomu, že žalovaný nově počal po koncentraci řízení tvrdit dále to, že Pozemek je současně dotčen ochranným pásmem vedení vysokého napětí, uvedené tvrzení není rozhodující za situace, kdy se bezdůvodně obohacují dva, aniž je mezi nimi ujednán konkrétní rozsah (spolu)užívání pozemku žalobce a nejde tak o dělenou odpovědnost za bezdůvodné obohacení, ale o odpovědnost solidární, kdy se může ten, na jehož úkor se tito obohacují, domáhat jeho vydání po kterémkoliv z nich. Jinak řečeno, i pokud by bylo více staveb vícera vlastníků na dotčeném pozemku (za stávající situace by šlo navíc o stavby vrstvené „na sobě“), pak bezdůvodné obohacení v celém jeho rozsahu lze požadovat po kterémkoliv z nich, neboť je-li závazek solidární, je věřitel oprávněn požadovat celé plnění po kterémkoliv ze zavázaných nebo může podle své volné úvahy plnění mezi ně rozvrhnout. Je-li zcela na vůli a úvaze věřitele, po kterém z dlužníků se bude domáhat zaplacení závazku, nemůže výkon tohoto práva současně znamenat porušení právní povinnosti. Srovnej k tomu zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , podle kterých za situace, kdy bezdůvodné obohacení spočívá v neoprávněném užívání cizí věci více osobami bez jejího reálného rozdělení a dohody o tom, kterou její konkrétní část bude ta která z nich užívat, vyplývá z povahy plnění, že takoví uživatelé jsou vůči vlastníkovi věci k poskytnutí peněžité náhrady zavázáni společně a nerozdílně. Lze se tedy domáhat vydání bezdůvodného obohacení v plné výši i jen vůči jednomu z těchto „bezesmluvních spoluuživatelů“, tedy v projednávané věci vůči žalovanému. Je tedy volbou věřitele, coby žalobce, zda se žalobou bude domáhat vydání „celého“ bezdůvodného obohacení po jednom z více „spoluuživatelů“, či pouze vůči jednomu z nich, jak také žalobce coby věřitel v nyní projednávané věci učinil.

18. Po provedeném dokazování listinami níže označenými má soud za prokázaná i níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce je procesním nástupcem původního žalobce ve vztahu k uplatněnému nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Pozemek p. č. 2993/4 v k. ú. , adresa, má výměru 747 m2. Na tomto Pozemku se nachází místní komunikace III. třídy ve vlastnictví žalovaného o výměře jejího svršku 315 m2. Na části téhož pozemku se dále nachází veřejně přístupná účelová komunikace, jejíž průběh byl souhlasně vymezen právním názorem zdejšího soudu ve spojení se souhlasným názorem Krajského soudu v , adresa, a jejíž výměra byla v tomto řízení nově zjištěna znaleckým posudkem a výslechem znalkyně na 64 m2. Žalovanému proto nevzniká bezdůvodné obohacení za 64 m2 plochy pozemku p. č. 2993/4, na níž se tato veřejně přístupná účelová komunikace nachází, avšak vzniká mu bezdůvodné obohacení za zbývající část tohoto pozemku, kterou odvolací soud shledal pro žalobce nevyužitelnou v důsledku existence místní komunikace III. třídy a s ní souvisejícího navazujícího prostoru. Po odečtení 64 m2 veřejně přístupné účelové komunikace z celkové výměry 747 m2 činí výměra pozemku p. č. 2993/4 rozhodná pro nárok žalobce 683 m2. Protože žalovaný již v minulosti plnil za plochu 315 m2 představující samotný asfaltový povrch místní komunikace III. třídy, zůstává za první žalované období předmětem nároku žalobce toliko zbývajících 368 m2 z pozemku p. č. 2993/4. Za další období pak nárok žalobce odpovídá po odečtení plnění žalovaného a po odečtení plochy 64 m2 veřejně přístupné účelové komunikace částkám níže uvedeným. Žalovaný tedy zaplatil původnímu žalobci po jeho předchozích výzvách za dobu od , datum, do , datum, pouze za 315 m2 Pozemku a dosud tak neučinil za zbývajících 368 m2 tohoto pozemku po , částka, /m2/rok, tedy za 18 měsíců celkem , částka, , ačkoliv tak dle výzev žalobce tak měl učinit nejpozději do , datum, . Za dobu od , datum, do , datum, zaplatil žalobci pouze za 315 m2 Pozemku , částka, a dosud tak neučinil v plné výši za 315 m2 a vůbec pak za zbývajících 368 m2 tohoto Pozemku, když tak mělo být zaplaceno po , částka, /m2/rok, tedy za 17 měsíců, celkem , částka, , ačkoliv tak dle výzev žalobce měl učinit nejpozději do , datum, , avšak původní žalobce v rámci dispozice se žalobou po změnách a částečných zpětvzetích žaloby (viz odstavec 1. tohoto odůvodnění) požadoval příslušenství až ode dne , datum, , a k zaplacení tak zbývá , částka, . Za dobu od , datum, do , datum, zaplatil , částka, a dosud tak neučinil v plné výši za 315 m2 a vůbec pak za zbývajících 368 m2 Pozemku, když tak mělo být zaplaceno po , částka, /m2/rok, tedy za 12 měsíců, celkem , částka, , ačkoliv tak dle výzvy žalobce měl učinit nejpozději do , datum, a k zaplacení tak zbývá , částka, . Za dobu od , datum, do , datum, zaplatil , částka, a dosud tak neučinil v plné výši za 315 m2 a vůbec pak za zbývajících 368 m2 Pozemku, když tak mělo být zaplaceno po , částka, /m2/rok, tedy za 23 měsíců, celkem , částka, , ačkoliv tak dle výzvy žalobce měl učinit nejpozději do , datum, a k zaplacení tak zbývá , částka, . Shrnuto, žalovaný tak zcela zaplatil žalobci za užívání bez jakéhokoliv právního důvodu pouze za pozemek p. č. 2993/4, a to pouze za jeho část pokrytou asfaltovým povrchem místní komunikace III. třídy o výměře 315 m2 tak, že za dobu až do , datum, uspokojil nárok žalobce za 315 m2 zcela a za dobu od , datum, do , datum, pouze částkou za m2/rok nižší, než žalobce požadoval a než ji účastníci učinili až následně v průběhu řízení nespornou ve výši , částka, /m2/rok.

19. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu bylo žalobě vyhověno v části 81 %, počítaje v to i příslušenství kapitalizované ke dni rozhodování (viz níže). Soud je v dalším řízení vázán závazným právním názorem odvolacího soudu, dle něhož v části plochy Pozemku, na níž se nachází veřejně přístupná účelová komunikace, žalovanému bezdůvodné obohacení nevzniká, tedy v oněch 64 m2. Naproti tomu za užívání Pozemku v rozsahu přesahujícím plochu samotného svršku místní komunikace III. třídy, avšak mimo zjištěnou výměru 64 m2 veřejně přístupné účelové komunikace, žalovaný bezdůvodné obohacení získává, neboť jde o navazující prostor, jehož užívání je funkčně spojeno s místní komunikací ve vlastnictví žalovaného a který je pro žalobce z tohoto důvodu nevyužitelný a je tak dle § 2991 odst. 1 o. z. povinen takto získané bezdůvodné obohacení ochuzenému vydat. V jednání (původního) žalobce uplatněním nároku v projednávané věci soud neshledal jakékoliv zjevné zneužití práva, které by ve smyslu § 8 o. z. nepožívalo právní ochrany, a to ani v původním záměru žalobce předmětné pozemky žalovanému prodat, když vzájemná jednání následně ztroskotala s ohledem na nemožnost dohodnout se na kupní ceně, zvláště pak za situace, kdy žalovaný deklaroval zájem o odkoupení toliko části většího z pozemků žalobce. Pozemek žalobce o celkové výměře 747 m2 byl v žalované době a nadále je dotčen místní komunikací III. třídy, jejímž vlastníkem je dle § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen „ZOPK“), žalovaná obec, a to ve výměře 683 m2 (nikoliv tedy jen ve výměře 315 m2; viz shora již uvedené v rámci dokazování), tedy bez té jeho části, na které se nachází veřejně přístupná účelová komunikace ve vlastnictví jiného (viz § 9 odst. 1 ZOPK) a ze které tak žalovanému bezdůvodné obohacení na úkor žalobce nevzniká. Pozemek je tedy dotčen místní komunikací III. třídy jednak primárně jejím svrškem, ale také jejími součástmi a příslušenstvím a toliko v rozsahu 64 m2 veřejně přístupnou účelovou komunikací a tedy komunikací, která je dle § 7 odst. 1 ZOPK v terénu zřetelně patrnou, navíc zpevněnou kamennou drtí, byť postačí pouhá znatelnost v terénu, jak vyplývá též z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, a jak ji polohově a touto výměrou též identifikovala znalkyně , jméno FO, . Bc. , jméno FO, . Pro samotný rozsah bezdůvodného obohacení daný nad rámce toliko 315 m2 svršku komunikace je třeba odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle které, je-li obec vlastníkem místní komunikace zřízené na cizím pozemku bez právního titulu, může jí vzniknout bezdůvodné obohacení i v rozsahu odpovídajícím užívání nezastavěné, ale k provozu komunikace nezbytné plochy (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , či sp. zn. , spisová značka, ). Dle § 2 odst. 1 ZOPK je pozemní komunikace dopravní cesta včetně pevných zařízení nutných pro zajištění jejího užití a bezpečnosti. Dle § 12 ZOPK jsou součástí komunikace mimo jiné též konstrukční vrstvy vozovky a krajnice, násypy, svahy, příkopy, odvodnění, silniční pomocné pozemky, svislé dopravní značky, odrazníky, směrové sloupky, svodidla, zábradlí, opěrné zdi apod. Dle § 13 ZOPK je příslušenstvím komunikace mimo jiné také veřejné osvětlení, světelná signalizační zařízení, silniční vegetace atd. Samozřejmě nelze paušálně přičítat jakoukoliv plochu vedle komunikace, ale musí jít o plochu, která je součástí komunikace, jejím příslušenstvím, nebo je pro její provoz nezbytná. Pro situaci na Pozemku je podstatné, jak bylo prokázáno shora, že komunikace je vybudována na náspu nacházejícím se de facto na celém Pozemku, vyjma té části dotčené veřejnou účelovou komunikací (nikoliv pouze jejím svrškem, jak správně též zohlednila znalkyně , jméno FO, . Bc. , jméno FO, ). Od plochy užívané obcí pro místní komunikaci III. třídy bylo tedy třeba odečíst jen tu část Pozemku, kterou už obec neužívá výlučně pro místní komunikaci, nýbrž která je výlučně dotčena samostatnou veřejně přístupnou účelovou komunikací. Překryvná část, v níž je zároveň zachována funkce náspu jako součásti tělesa místní komunikace, se neodečítá automaticky.

20. Žalovaný tak dluží žalobci nedoplatek na nároku z bezdůvodného obohacení za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, , za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, , za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, a za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Ode dnů následujících po splatnosti jednotlivých dílčích částek se žalovaný ocitl v prodlení dle § 1968 o. z. a žalobci vznikl dle § 1970 o. z. nárok též na úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení byla určena podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud přiznal žalobci úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Shrnuto, žalovaný tak dluží žalobci částku , částka, s příslušenstvím a v rozsahu zbývajícího nároku na zaplacení , částka, /m2/rok též ze zbývající části Pozemku 64 m2, na které se nachází veřejně přístupná účelová komunikace ve vlastnictví nikoliv žalovaného, byla žaloba jako nedůvodná a nárok na zaplacení , částka, s příslušenstvím tak byl v této části jako nedůvodný zamítnut.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žalobci procesně úspěšnému v 81 % bylo přiznáno 62 % ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , z odměny, vycházeje z tarifní hodnoty sporu, kterou zástupce žalobce odvíjí z hodnoty přisouzené jistiny , částka, , po , částka, dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění do , datum, (dále jen „AT24“), a to za každý z 15 úkonů právní služby učiněných nejpozději do , datum, dle § 11 odst. 1 AT24, a to za převzetí a přípravu věci (1.), sepis kvalifikované předžalobní výzvy ze dne , datum, (2.), sepis žaloby dne , datum, (3.), další poradu s klientem ze dne , datum, reagující na částečnou úhradu a předjímající částečné zpětvzetí žaloby (4.), sepis vyjádření k odůvodnění odporu a částečného zpětvzetí žaloby ze dne , datum, (5.), dále sepsaného k výzvě soudu dne , datum, (6.), další poradu s klientem ze dne , datum, , jejímž obsahem bylo následné rozšíření žaloby (7.), sepis vyjádření a návrhu na změnu žaloby ze dne , datum, (8.), sepis podání k výzvě soudu dne , datum, (9.), další poradu s klientem ze dne , datum, , jejímž obsahem bylo následné rozšíření žaloby (10.), jedenkrát jednání s protistranou, ačkoliv proběhla po úvodním jednání před soudem dvě, a to dne , datum, a , datum, , (11.), které je úkonem právní služby za každé dvě započaté hodiny dle § 11 odst. 1 písm. i) AT, sepis vyjádření a návrhu na změnu žaloby ze dne , datum, (12.), účast u jednání soudu dne , datum, (13.), sepis vyjádření k odvolání žalovaného dne , datum, (14.) účast u jednání před odvolacím soudem dne , datum, (15.), dále z náhrady hotových výdajů za 15 úkonů shora po , částka, dle § 13 odst. 4 AT24. Dále tak má žalobce nárok na 62 % z náhrady odměny po , částka, dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v aktuálním znění (dále jen „AT“), za dalších 7 úkonů právní služby učiněných nejpozději po , datum, dle § 11 odst. 1 AT, a to za další poradu s klientem ze dne , datum, v souvislosti se změnou na straně žalobce (16.), sepis vyjádření a návrhu na změnu na straně žalobce ze dne , datum, (17.), sepis vyjádření ke znaleckému posudku dne , datum, (18.), další poradu s „novým“ klientem ze dne , datum, , jejímž obsahem byl rozbor obsáhlé obrany žalovaného v podobě mapek, snímků a historických záznamů (19.), sepis vyjádření k obraně žalovaného dne , datum, (20.), sepis vyjádření ke stanovisku žalovaného dne , datum, (21.) a za účast u jednání soudu dne , datum, (22.), dále z náhrady hotových výdajů za těchto 7 úkonů po , částka, dle § 13 odst. 4 AT. Dále náleží žalobci na odměně advokáta dle § 7 AT24, avšak ve výši ½ ze , částka, , tedy po , částka, za každý ze 4 úkonů právní služby učiněných nejpozději po , datum, dle § 11 odst. 2 AT24, a to za prosté předžalobní výzvy za období o která byla žaloba postupně za řízení rozšiřována ze dne , datum, (23.) a , datum, (24.), a dvě účasti u jednání soudu dne , datum, , které mělo charakter přípravy jednání dle § 11 odst. 3 ve spojení s odst. 2. písm. g) téhož ustanovení AT24 (25.) a dne , datum, , při kterém mělo být vyhlášeno meritorní rozhodnutí dle § 11 odst. 3 ve spojení s odst. 2. písm. f) téhož ustanovení AT24 (26.), dále náhrada hotových výdajů za tyto 4 (půl)úkony po , částka, dle § 13 odst. 4 AT24. Současně náleží žalobci též 21 % DPH z částek shora vyjmenovaných, vyjma soudního poplatku, když zástupce žalobce je plátcem DPH dle osvědčení ze dne , datum, . Náklady řízení se dle § 149 odst. 1 o. s. ř. platí k rukám advokáta žalobce.

22. Pro účely výpočtu procesního úspěchu ve sporu bylo postupováno zejména v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 tak, že do hodnoty sporu bylo kromě jistiny, o které bylo aktuálně rozhodováno spolu s tou, která byla v průběhu řízení již zamítnuta, zahrnuto též příslušenství z obou jistin, které je rovněž předmětem řízení, kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku. Hodnota sporu tak činí , částka, (, částka, obě jistiny a , částka, příslušenství), žalobci bylo přiznáno , částka, (, částka, jistina a , částka, příslušenství) a úspěch žalobce tak činí 81 %.

23. V průběhu řízení bylo z rozpočtových prostředků státu proplaceno znalečné. Žalobce byl ve sporu neúspěšný v 19 % a žalovaný v 81 %. Soud rozsudkem rozhodl dle § 155 odst. 1 o. s. ř. toliko o základu náhrady nákladů řízení účastníků vůči státu s tím, že její výše bude určena v samostatném usnesení.

24. Lhůty k plnění jsou dány ustanovením § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., tedy do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to s ohledem na výše částek, dále na to, že výplata peněz z rozpočtu obce, podléhá obligatorním kontrolním mechanismům, které si žádají určitý nezbytný časový prostor, zejm. s ohledem na zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, který neumožňuje obci, aby byl např. dán příkaz k úhradě ještě před nabytím právní moci rozsudku, který je teprve následně podkladem k provedení konkrétní finanční operace, byla stanovena delší, než zákonná lhůta k plnění. Recipročně pak byla táž lhůta určena žalobci k náhradě nákladů státu. Současně pak taková doba nepřiměřeně neohrozí zejm. žalobce v jeho legitimním očekávání včasného splnění přiznaného nároku.