17 C 214/2022

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Sušněm ve věci manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátem údaje o zástupci proti manželovi: osobní údaje manžela zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení příjmení sídlem adresa o rozvod manželství

I. Manželství uzavřené dne [datum] mezi [celé jméno manželky], rozenou [příjmení], narozenou [datum] a [celé jméno manžela], narozeným [datum], před statutárním městem Ostrava, Úřadem městského obvodu [část obce], se rozvádí.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. V řízení zahájeném dne [datum] se manželka domáhala proti manželovi rozvodu jejich manželství, z něhož se narodili dva již zletilí synové. Manželství považuje za rozvrácené v důsledku dlouhodobých neshod daných jejich odlišnými povahami a zájmy, pro které došlo k postupnému citovému odcizení a podstatnému narušení manželského soužití. Dne [datum] se manželka s oběma syny účastníků odstěhovala do nového domu v [obec], aby se mohla starat o majetek bývalého velkostatku po svém otci, a manžel zůstal bydlet s otcem manželky nadále v domě v [část obce]. Od té doby manželé nevedou společnou domácnost, o obnovu manželského soužití se ani jeden z nich nepokusil a každý si hradí své náklady své domácnosti. Pokud tvrdí manžel opak, jde o tvrzení nepochopitelné, čistě účelové a hlavně cynické, pokud manželku v e-mailu z roku 2021 oslovuje„ miláčku“ přesto, že ví, že se doslova v roce 2014„ [anonymizováno]“, když zjistila, že si manžel, který se nechával vydržovat její rodinou, podal inzerát na vícero seznamek, kde umístil i své fotografie a se ženami z nich udržoval kontakty. Manžel podmiňoval rozvod vždy nereálným požadavkem na vyplacení milionových částek jako vyrovnání, které neustále navyšoval a v opačném případě [anonymizováno], že manželku finančně zničí. Proto manželka setrvala v již nefunkčním svazku i nadále, aniž by však manželské soužití s manželem obnovila. Manželovi šlo vždy jen o peníze a pouze kvůli penězům s rozvodem nesouhlasí ani nyní. Manželka již nemá„ nic“, nebojí se tak již manželových nereálných a stupňujících se požadavků, a proto se odhodlala až nyní dovést rozvod až do fáze soudní.

2. Manžel navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že manželství je sice rozvráceno, nikoliv však od roku 2012, ale až od srpna 2021, kdy manželka bez jeho vědomí převedla na syna mj. i dům v [část obce] z dědictví po jejím otci a manžel byl synem vyzván k jeho vyklizení. Manžel sám tento rozvrat manželství nezapříčinil. Rozvést se ale nechce přesto, že byl manželkou fyzicky napaden poté, co zjistila, že vznesl námitku neplatnosti darování a uplatnil nárok na výživné manžela. Nesporným učinil, že se manželka s oběma syny odstěhovala v roce 2012, aby se mohla lépe starat o majetek jejího otce, manžel je však i nadále navštěvoval, i když zůstal bydlet v domě v [část obce], kde pečoval o otce manželky až do jeho smrti v roce 2016. Učinil nesporným, že v roce 2014 se zaregistroval na inzertních serverech a navazoval známosti s jinými ženami proto, že byl„ mladší“ a„ chtěl nějakou zábavu“, k fyzickým kontaktům však nedošlo, šlo„ jen“ o„ písmenkování“ (rozuměj dopisování). O rozvodu však neuvažoval ani tehdy, kdy se to dozvěděla manželka a napadla jej kvůli tomu; popřel dokonce i, že by tehdy padlo slovo„ rozvod“. Rozvádět se v roce 2014 nechtěl ani přesto, že se dozvěděl o manželčině vážné známosti s jistým panem [příjmení] (Poznámka soudu: k dotazu soudu u jednání, zda se tedy i on chtěl rozvádět, výslovně uvedl:„ už si nevzpomínám“). Manžel namítal, že se manželka vůči němu zachovala v rozporu s dobrými mravy, kdy žila na hmotné úrovni dalece převyšující hmotnou úroveň manžela, měla mimomanželský poměr s panem [příjmení], pokusila se vyvést nemovitý majetek náležející do společného jmění, a v důsledku darování domu v [část obce] jej ohrozila existenční nouzí, neboť věděla, že nemá, jak jinak si zajistit bydlení. Rozvodem manželství by se manžel dostal do existenční nouze pozbytím práva bydlení v domě v [část obce] za situace, kdy je nemajetný a jeho měsíční příjem 14 754 Kč není dostačující k tomu, aby pokryl náklady na bydlení a další jeho životní potřeby. Přes shora uvedené manžel v závěrečné řeči u jednání navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že manželství lze stále ještě obnovit a pokud bude přesto rozvedeno, nechť je pak za příčinu jeho rozvratu označena nevěra manželky z roku 2014 s panem [příjmení].

3. Po provedeném dokazování listinami, k nimž nebylo připomínek, a to oddacím listem účastníků, výpisy z centrální evidenci obyvatel, vzájemnými e-maily ze dne [datum] s předmětem„ předvolební fórek“, vytištěným obsahem internetové seznamky s ID„ [příjmení], 48“ z roku 2014 (rok pořízení byl učiněn nesporným, nadto prokázán svědeckou výpovědí syna účastníků a souhlasí se zvoleným ID, když 48 let bylo manželovi v roce 2014), dvěma vyhotoveními znaleckého posudku č. [tel. číslo] ze dne [datum], písemným potvrzením podepsaným manželem dne [datum] v 19:05 hod. na jednom z vyhotovení znaleckého posudku, účastnickými výpověďmi a svědeckou výpovědí syna nejstaršího syna účastníků [jméno], jehož věrohodnost nebyla zpochybňována, vzal soud za prokázáno a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Manželství jako první na straně obou účastníků bylo uzavřeno dne [datum]. Z manželství se dne [datum] narodil syn [jméno] a dne [datum] syn [jméno]. Manželka se cítila ze strany manžela přehlížená, a to již po porodu prvního ze synů, kdy měla pocit, že je na vše sama, zatímco manžel si užíval volného času popíjením alkoholu (viz výslech manželky dostával„ basu piv obden“, výpověď syna o tom, že z otce byl cítit alkohol a manželka mu to marně vyčítala) a uspokojování svých potřeb, a to i na úkor zdraví svých dětí (viz silné astmatické záchvaty staršího syna z důvodu alergií) a manželce nemluvě (opakovaně se dokonce„ utěšovala“, že možná [anonymizováno] zemře, jako její matka a tím se tak vše vyřeší; v uvedeném soud spatřuje počátek rezignace manželky na společné soužití s manželem), když ve velkém počal s chovem slepic, který však vzhledem ke své nezkušenosti nezvládal (viz„ smrděly tam záprtky, ale to byly stovky vajec, potom to házel do popelnice, do kompostéru“). Nejen do roku 2014 (viz dále), ale i následně manžel ponechával výchovu dětí, včetně zajištění návštěv lékařů, včetně alergologa, na manželce a od roku 2014, kdy již manželé spolu nežili, se dále odcizoval i svým synům, netrávil s nimi svůj volný čas a nečinil tak ani vůči manželce, jak je prokázáno především výpovědí syna účastníků, jež koresponduje s účastnickým výslechem manželky, ale plyne i z postoje manžela (viz níže o absenci snah manžela o obnovu manželství). V roce 2012, se manželé dohodli, že manželka s oběma syny (taková dohoda, která byla mezi manželi nesporná, prokazuje, že byla důsledkem dlouhodobé předchozí převažující péče o oba syny manželkou a uvedené potvrzuje i svědecká výpověď syna [jméno]) bude bydlet v nově zřízeném domě v [obec], aby se mohla starat o majetek bývalého velkostatku po svém otci, a že manžel zůstane bydlet s otcem manželky nadále v domě v [část obce] (viz shodná zjištění z účastnických výslechů účastníků korespondující s jejich, v této části nespornými tvrzeními). Zde je třeba uvést k takovému tvrzení manželky, že den odstěhování se [datum] nelze považovat za den, kdy by manželé ukončili společné soužití ve smyslu § 758 o. z., jak se manželka domnívala, neboť sama skutečnost, kdy manželé fakticky žijí odděleně takový závěr neumožňuje, neboť i po tomto datu se manželé navštěvovali, společně kooperovali v rámci organizování společného hospodaření (manžel si pořídil lovecký lístek a loveckou zbraň, aby mohl obhospodařovat lesy v [obec] a manželka nadále navštěvovala svého otce a sdílela při těch příležitostech s manželem i domácnost v [část obce], jak je prokázáno účastnickými výslechy ve spojení s výslechem syna účastníků [jméno]). Zlom, od kterého již v předchozí větě uvedené neplatí o společném soužití manželů, nastal později, a to v roce 2014. Teprve od té doby manželé již nevedou společnou domácnost, každý z nich si začal hradit své náklady své oddělené domácnosti a nelze již hovořit o tom, že by manželé nadále tvořili manželské či rodinné společenství. Od té doby se zejména manželka již nepokoušela o obnovu manželského soužití a současně dávala najevo, že manželské společenství s manželem již nehodlá sdílet (srovnej zejména výslech svědka - syna účastníků, který koresponduje s účastnickou výpovědí manželky). Manželé udržovali ojedinělý intimní poměr i po roce 2014 (viz výpověď manželky„ bála jsem se“,„ zcvakla jsem krovky a pokračovala ve schématu platit všecko, platit, platit, platit…“,„ vyhrožoval mi těma miliónnama“,„ tím, že bydlí s dědou na tom baráku… a byl by nerad, aby se dědovi něco stalo…“, viz absence vizi budoucnosti:„ myslela jsem, že brzy umřu“, stejně jako její matka ve 46 letech…, manžel měl navíc„ zbrojní průkaz…“; též viz výpověď syna„ měla z něho strach“). Od té doby však, bylo také stále více patrnější, že manželovy snahy nebyly a nejsou primárně zaměřeny na obnovení plnohodnotného manželského soužití, na obnovení manželčiny důvěry a citů k ní po odhalení manželových aktivit na internetové seznamce (viz níže), nýbrž na udržení si jistoty bydlení a s tím spojené finanční stability (bydlel totiž i po smrti otce manželky v roce 2016 nadále v rodinném domě ve vlastnictví otce manželky a poté manželky) (srovnej k tomu zejména též výpověď manžela, coby účastníka řízení„ …kdyby mi dala podepsat výminek, tak jí to podepíšu…“,„ tchán po mě peníze nikdy nechtěl…“, rovněž tak viz svědeckou výpověď syna účastníků o„ ztrátě“ 100tis. Kč z trezoru v [část obce]). Pro nadbytečnost nebyl proveden důkaz svědeckou výpovědí kamarádky manželky paní [příjmení], navrženou manželkou k prokázání tvrzení, že manželé žijí odděleně, od roku 2012 nevedou společnou domácnost a každý z nich si hradí své náklady na svou domácnost, když podstatným pro řízení bylo již zjištění, že manželé spolu již nežijí od roku 2014, tedy ve smyslu § 755 odst. 2 písm. b) o. z. alespoň po dobu tří let ke dni vyhlášení rozsudku o rozvodu. V roce 2014 totiž manželka zjistila, že manžel aktivně navazuje kontakty s jinými ženami skrze seznamku s ID„ [příjmení], 48“ a označením stavu„ nezadaný“, resp.„ single“, byť toliko písemné (viz nesporné tvrzení manžela k tomu o„ písmenkování“ a viz rovněž jeho účastnická výpověď), což vedlo ke ztrátě důvěry a citu manželky k manželovi a natolik zásadnímu zlomu ve vzájemných manželských vztazích, že manželka přikročila k zahájení příprav na rozvod kvůli ztrátě důvěry k manželovi zadáním vypracování znaleckého posudku pro účely majetkového vyrovnání a manžel písemně podmínil rozvod výplatou 3 mil. Kč v 19:00 hod. dne [datum], resp. 3,5 mil. Kč v 19:05 hod. téhož dne„ jako vyrovnání k rozvodu“ (viz Písemná výzva manžela ze dne [datum] na druhém z vyhotovení Znaleckého posudku). [příjmení] rozvod byl sice manželce vymluven tehdy ještě žijícím otcem manželky (viz výpověď syna a manželky a shodně též manžel), manželské soužití však již manželé neobnovili. Od uvedeného roku 2014 manželka kontinuálně dávala najevo, že manželské společenství s manželem obnovit nechce, a to nejen konkludentně, když postupně převáděla svůj výlučný majetek, včetně domu v [část obce], který zdědila po otci, na syny účastníků a dokonce na ně převedla bez vědomí manžela i nemovité věci (pozemek jehož součástí je stavba domu [adresa] v [obec] a pozemek p. [číslo] v k.ú. [část obce]), nabyté za trvání manželství. Manželka neochotu obnovit manželské společenství ve smyslu § 758 o. z. však projevovala i výslovně, když o rozvratu manželství informovala i syny účastníků, byť zpětně s ohledem na jejich nízký věk v roce 2014 (srovnej výslech syna účastníků o vzájemných vztazích mezi manželi, který koresponduje s účastnickou výpovědí manželky o tom, že od roku 2014 k manželovi nic necítí, k rozvodu se bála přistoupit, neboť se bála reakcí manžela, který jí vyhrožoval, že ji finančně zničí a teprve nyní, kdy„ nemá už nic“ se manžela„ nebojí“ a„ podala“ žalobu o rozvod…“). Výpovědí staršího syna účastníků [jméno] je prokázáno (vyjma shora již uvedeného), že manžel od roku 2012, ani následně po dobu jejich vysokoškolského studia synům výživné neplatil, staršímu synovi koupil„ vzduchovky“ a k narozeninám přispěl 200 Kč, synům se osobně nijak nevěnoval, péči o ně ponechával na manželce a vzájemně si jakkoliv nepředávali a nepřerozdělovali získané finanční prostředky, ani se jeden s druhým neradil jak je např. investovat a co za ně pořizovat, každý z manželů hospodařil s jím získanými financemi bez ohledu na názor druhého z nich (viz svědecká výpověď staršího syna, která koresponduje s účastnickou výpovědí manželky a a contrario též manžela, který nic takového netvrdil, vyjma oněch„ [anonymizováno]“). Pro nadbytečnost nebyl proveden ani důkaz audiovizuálním záznamem napadení manžela manželkou navrhovaný manželem k prokázání svého napadení manželkou poté, co ji informoval, že vznáší námitku neplatnosti darování nemovitostí synovi účastníků a poté, co uplatnil nárok na výživné manžela, když uvedené bylo prokázáno již účastnickou výpovědí manželky a svědectvím syna s tím, že šlo o facky. E-mailem z roku 2021, je prokázáno, že [datum] manžel užil k oslovení manželky slova„ miláčku“, a to v rámci e-mailu s předmětem„ předvolební forek“ a pozval manželku včetně syna [jméno] na oběd, načež mu manželka odpovídá toliko:„ jo, jo, dojdeme, už ho lovím z pelechu“. Pro nadbytečnost nebyl proveden ani manželem u jednání navrhovaný výslech blíže neurčeného okruhu svědků, kteří by se měli vyjádřit k manželčině nevěře s panem [příjmení], když jednak nebylo ničeho tvrzeno o tom kdy, vyjma toliko obecného tvrzení, že to bylo v roce 2014, kde a jak taková nevěra měla probíhat, a jednak je třeba odkázat na níže, v rámci právního posouzení, uvedené o tom, že přesto, že o této údajné nevěře manžel věděl již od roku 2014, přesto považoval manželství nadále až do srpna 2021 za plně souladné, čímž dal najevo, že tuto údajnou nevěru manželce logicky odpustil a kvalifikovaného jednání, které způsobilo rozvrat manželství, se podle manžela dopustila manželka až v roce 2021, kdy mu mimo jiné přišla výzva k vyklizení domu v [část obce].

4. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud manželství dle § 755 o. z. rozvedl, když bylo prokázáno, že je nejpozději od roku 2014 dosud tak hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Prvopočáteční příčinu rozvratu manželství soud spatřuje odlišnosti povah manželů a jejich vzájemného nesouladu, která se počala projevovat v odlišných názorech na to, jak vést společnou domácnost, jak společně hospodařit, jak spolu trávit volný čas (manželka se cítila upozaděná de facto již od narození prvního ze synů, nedostávalo se jí opory ze strany manžela a vše, týkající se nejen výchovy dětí, ale i správy společné domácnosti byla manželem odkázána řešit sama, manžel obden vypil„ basu piv“, ačkoliv to manželce vadilo a svůj nesouhlas mu dávala najevo, manželka chtěla trávil více volného času v přírodě, manžel nikoliv, vyjma ojedinělého výletu do [obec] – viz výpověď manželky a syna). Uvedené pak postupně vyvrcholilo v to, že ačkoliv dle § 687 odst. 2 o. z. jsou manželé zejména povinni spolu žít, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti, manžel svým nezodpovědným jednáním završil rozvrat manželství v důsledku své nevěry vedoucí ke ztrátě důvěry ze strany manželky, které se dopustil v roce 2014, když navázal vícero známostí s jinými ženami skrze internetovou seznamku, s těmito ženami ve věku mezi 38 a 47 lety (viz preference v seznamce) si dopisoval, označoval se přitom statusem„ nezadaný“, resp.„ single“ a musel si tak být vědom, že se nevěry, byť v písemné formě (viz„ písmenkování“) vůči své manželce dopouští a že jí takové případné zjištění citově zraní, což se následně též stalo. Rok 2014, kdy manželka přišla manželovi na to, že navazuje známosti s jinými ženami, je tedy tím zlomovým okamžikem, kdy došlo k završení procesu rozpadu manželského soužití manželů. Od onoho zjištění nevěry manžela se manželé vzájemně odcizili, přestali společně rozhodovat o společných financích, manžel nepřispíval ani na výživu společných synů, a to ani po dobu jejich následného vysokoškolského studia; došlo tak k rozpadu ekonomické stránky manželského společenství. Nejen do roku 2014, kdy bylo synům 13 a 11 let, ale i následně manžel ponechával výchovu dětí, včetně zajištění návštěv lékařů, včetně alergologa, na manželce a od roku 2014, kdy již manželé spolu nežili, se dále odcizoval i svým synům, netrávil s nimi volný svůj čas a nečinil tak ani vůči manželce; každý z manželů tak žil svým životem a trávil volný čas odděleně, což vedlo i k ukončení i společenské funkce manželství. Skutečnost, že manželé udržovali občasný intimní poměr i po roce 2014 a nevymizela tak zcela i biologická funkce manželství, sama o sobě neznamená, že se přes shora uvedené jedná o zdravé rodinné prostředí a zdravé manželské společenství, jak je má na mysli již shora citované ustanovení o. z. a jak je objektivně vnímán význam slova„ manželství“ ve společnosti, když i starší syn účastníků po celé své dětství, ale zejména pak od roku 2014 intenzivně vnímal, že vtah mezi rodiči není standardní, naopak že se jedná o dvě oddělené domácnosti, tu otce v [část obce] a tu matky v [obec], které, pokud spolu i nadále jakkoliv kooperují, pak nikoliv v rámci společného soužití ve společné rodinné domácnosti, ale prostě jen s ohledem na vzájemně výhodné„ transakce“ (starost manžela o dům v [část obce] a do roku 2016 výpomoc tchánovi a oproti tomu nepožadování výživného na děti a plateb za výlučné užívání nemovitých věcí ve výlučném vlastnictví manželky), když takový„ konsenzus“ byl velice křehký, neboť ve vypjatých situacích vygradoval třeba i napadením fackou ze strany manželky (viz ztráta 100tis. Kč z trezoru v [část obce], podání návrhu na výživné manžela vůči manželce). Je paradoxem, kdy na jednu stranu manžel navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že manželství je možno obnovit, ale současně pro případ rozvodu nechť je za převážnou příčinu rozvratu označena údajná manželčina nevěra s panem [příjmení] v roce 2014, tedy v oné době„ písmenkování“ manžela s jinými ženami. Logicky tak za situace, kdy manžel za okamžik rozvratu manželství označil až srpen 2021, dal tím najevo, že manželce tuto údajnou nevěru (i kdyby k ní skutečně došlo), odpustil a manželství tak dle manžela až do roku 2021 bylo dle jeho názoru plně funkční a tedy společné soužití z jeho pohledu v kontextu jeho procesního postoje shora, tedy v roce 2014 obnoveno a zachováno až do roku 2021. Nemohla tak být tato nevěra, i kdyby byla prokázána, označena za příčinu rozvratu manželství, když souladným je manžel paradoxně považoval dalších 7 let až do srpna 2021, kdy teprve až tehdy podle něj došlo k rozvratu manželských vztahů mezi manželi, nadto však manžel přesto ani nyní s rozvodem nesouhlasí s tím, že„ manželské soužití je možné ještě stále obnovit“. Uvedené plyne i z logiky věci, když nemůže být za příčinu rozvratu manželství označena údajná manželčina nevěra s panem [příjmení] v témže roce 2014, za situace, kdy manžel, ačkoliv, jak sám tvrdil, o nevěře již v roce 2014 věděl, přesto si na tuto pro něj jistě závažnou situaci„ už nevzpomíná“, jak rovněž paradoxně tvrdil u jednání; platí tak, že takové potenciální jednání manželky nebylo způsobilým vyvolat kvalifikovaný rozvrat manželství, tedy nastolit situaci, kdy již je společné manželské soužití nadále pro druhého z manželů natolik neúnosné, že jediným řešením je rozvod. Nebyl to však manžel, kdo v roce 2014 rozvod inicioval, ale manželka a nikoliv kvůli její nevěře, nýbrž kvůli nevěře manžela, kterou v té době vnímala právě manželka natolik intenzivně, že začala činit reálné konkrétní kroky k rozvodu (viz znalecký posudek a jednání s manželem ohledně znespornění vyrovnacího podílu z majetku, se kterým však manžel písemně nesouhlasil, nikoliv však s rozvodem – srovnej jím psanou poznámku na jednom z vyhotovení posudku„ cena k jednání“). Shrnuto, dle shora uvedeného tedy manžel nepovažoval onu údajnou nevěru manželky, pakliže k ní skutečně došlo, za natolik závažnou a způsobilou rozvratu manželství, kterou by bylo možno považovat za tzv. kvalifikovanou příčinu vedoucí ke ztrátě vzájemné důvěry, odcizení se, ukončení společného soužití a vrcholící rozvodem. Jinak řečeno, nemůže být příčinou rozvratu manželského soužití něco, na co si dotčený manžel ani„ nepamatuje“ a navíc navrhuje zachování manželství s tím, že je lze„ obnovit“. I tato„ obranná taktika“ manžela tak svědčí o jeho vypočítavosti a takto poněkud naivním krytí skutečné motivace - vytěžit z rozvodového řízení výhodnější pozici pro následné vypořádání SJM a získání nejen podkladů pro paralelně vedené řízení o výživné manžela (viz soudem nepřipuštěná a manželkou přesto zodpovězená otázka při účastnickém výslechu o výdělku a obsahu pracovního poměru, která nijak nesouvisela s rozvodem a spornými tvrzeními k němu se vztahujícími), ale i pro naplnění jednoho ze základních předpokladů pro jeho přiznání výživného manžela a sice převážný podíl na rozvratu manželství na straně povinné z výživného, tedy manželky. Nutno však zdůraznit, že to byl právě manžel, kdo svým nezodpovědným a nikoliv jen ojedinělým (známosti na seznamce navázal s více ženami - viz výpis kontaktů na Seznamce) a o to pak závažnějším jednáním završil rozvrat manželství již v roce 2014, kdy mu jasně manželka dala najevo, že se chce rozvést a činila k tomu i reálné kroky, které se však po nesouhlasu manžela s výší finančního vyrovnání staly nadále irelevantními. Manželka však od roku 2014 manželovi neodpustila a manželské soužití plnohodnotně neobnovila, naopak od té doby systematicky i nadále vše směřovala k rozvodu samozřejmě s ohledem na to, že nechtěla přistoupit na manželem stupňované finanční požadavky, kterými podmiňoval svůj souhlas s rozvodem. Na tom nemůže nic změnit ani e-mail z roku 2021, kde oslovuje manželku„ miláčku“ jednostranně a bez opětování toliko manžel a reakce manželky je naopak stručná a toliko věcná. Stejně tak úsluha v podobě pozvánky na oběd nemůže vést k závěru, že by účastníci vedli rodinnou domácnost ve smyslu § 758 o. z., když společně nehospodařili, náklady spojené s jejich bydlením i osobními potřebami nepovažovali za společné, natož, aby je společně uhrazovali, nesdružovali finanční prostředky, natož, aby je jakkoliv vzájemnou dohodou přerozdělovaly, tedy společně nehospodařili se svými příjmy a jejich finanční prostředky byly, a to již od roku 2014, odděleny. Rodinnou domácnost pak od roku 2014 dosud manželé neobnovili především pro absenci takové vůle na straně manželky.

5. Jelikož k rozvratu došlo před více než třemi lety, je s ohledem na ustanovení § 755 odst. 2 písm. b) o. z. irelevantním nesouhlas manžela s rozvodem, nadto není ani manželka tou, která by se v převážné míře zasloužila o rozvrat manželství a není tak namístě se již zabývat dalšími obrannými tvrzeními manžela o tom, že se manželka vůči němu zachovala v rozporu s dobrými mravy, kdy žila na hmotné úrovni dalece převyšující hmotnou úroveň manžela, že se pokusila vyvést nemovitý majetek náležející do společného jmění, a že v důsledku darování domu v [část obce] jej ohrozila existenční nouzí, neboť věděla, že nemá, jak jinak si zajistit bydlení. A rovněž tak je irelevantní i ta skutečnost, že manžel v závěrečné řeči u jednání navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že manželství lze stále ještě obnovit, když v této souvislosti je třeba odkázat na shora již uvedené o dlouholeté neochotě manželky tak učinit a stejně tak i o manželově„ vypočítavosti“ takovéto jeho procesní obrany, o které svědčí i vzápětí vyjádřené procesní stanovisko v závěrečné řeči u jednání, kde pro případ, že manželství bude přeci jen rozvedeno, nechť je pak za příčinu jeho rozvratu označena nevěra manželky z roku 2014 s panem [příjmení].

6. Ze shora uvedených důvodů má tedy soud za to, že nelze ani do budoucna očekávat, že by došlo k obnovení společného soužití manželů, což striktně vylučuje především manželka a což de facto manžel podmiňuje zřízením„ výminku“ v domě v [část obce].

7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 23 z. ř. s., když účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nadto se účastníci práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdali.