17 C 25/2022

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Sušněm ve věci manželky: osobní údaje manželky proti manželovi: osobní údaje manžela o rozvod manželství

I. Manželství uzavřené dne datum mezi celé jméno manželky, rozenou příjmení, narozenou datum a celé jméno manžela, narozeným datum, před Statutárním městem Ostrava, Úřadem městského obvodu část obce, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. V řízení se manželka návrhem ze dne datum domáhala po žalovaném rozvodu jejich manželství s tím, že dne datum vyvrcholily vzájemné hádky ohledně výchovných přístupů především již ke zletilému synovi účastníků, v důsledku kterých se spolu s dětmi od manžela odstěhovala, a to bez jeho vědomí, byť se zanechaným vysvětlujícím dopisem, když předchozí upozornění nebylo s ohledem na již vyostřené vztahy mezi manžely možné. Neustálé výčitky ze strany manžela směřující ke stupňování nejistoty manželky, coby matky dospívajícího a již dospělého syna, v její výchovné přístupy k dětem dospěly až do takového stadia, kdy pro manželku neexistovala jiná cesta, než manžela bez jeho vědomí opustit spolu s oběma dětmi a podat žalobu o rozvod.

2. Manžel učinil nesporným, že k hádkám, odcizení a následně k odstěhování bez předchozího upozornění došlo v důsledku stupňujících se hádek ohledně výchovy synů, především již zletilého syna jméno, když manželka nerespektovala jeho názor, že výchova dětí má být jednotná ze strany obou rodičů, nesmí být benevolentní tak, aby zletilý syn chodil domů brzy nad ránem a potkával svého otce, který jde zrovna do práce, aby se stýkal s jinou dívkou, kterou rodiče neznají, přespával u ní, aniž by jeho rodiče znali rodiče přítelkyně syna, zkrátka, aby si sice již osmnáctiletý syn rozhodoval zcela nezávisle na názoru rodičů o svém volném čase a svém osobním životě. Navrhoval však zamítnutí žaloby s tím, že spory o výchově synů nemohou být považovány za způsobilé k rozvodu manželství, které trvá již téměř 23 let, když manžel nadále manželku miluje a miluje i své oba syny a trval tak na zachování manželství a rodiny.

3. Po provedeném dokazování níže uvedenými důkazy má soud za prokázána skutková tvrzení manželky uvedená v návrhu, učiněná de facto nespornými manželem, a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dle oddacího listu a výpisů z CEO účastníků bylo jejich manželství uzavřeno dne datum. Dle rodných listů dětí a výpisů z CEO účastníků pochází z manželství již zletilý jméno datum narození a dosud nezletilý jméno datum narození a práva a povinnosti k nezletilému jméno pro dobu po rozvodu byla upravena rozsudkem zdejšího soudu ze dne 9. 12. 2021, č. j. číslo jednací, který nabyl právní moci datum. Zprávou opatrovníka nezletilého jméno ze dne datum ve spojení s účastnickými výslechy rodičů v opatrovnickém řízení v protokolu ze dne datum má jméno běžné potřeby odpovídající dětem jeho věku, s rozvodem manželství rodičů je srozuměn, preferuje péči matky a otec (zde manžel) uzavřel s matkou (zde manželkou) dohodu mimo jiné též o svěření jméno do její péče. Dle nesporných tvrzení účastníků ve spojení s jejich účastnickými výpověďmi ve stávajícím řízení, ale též v řízení opatrovnickém, bylo jejich manželství spokojené přibližně až do 16 let věku již zletilého jméno, kdy se začaly projevovat zásadní neshody ohledně výchovných přístupů k tehdy ještě nezletilému synu jméno v souvislosti s jeho dospíváním a zvyšující se snahou syna prosazovat svou nezávislost na úkor času tráveného společně s rodinou. Především od dovršení zletilosti syna v roce 2020 byla manželka spíše zastáncem volnějšího přístupu, založeného na vzájemné důvěře k dospělému synovi, ale manžel prosazoval naopak autoritativnější přístup, založený na pevném řádu, který platil i po dobu nezletilosti syna, a který manžel vyžadoval od syna jméno i nadále, a to to i po nabytí jeho zletilosti s tím, že pak dává„ špatný“ příklad svému mladšímu bratrovi Danielovi. Tyto neshody mezi manžely ve výchově již zletilého syna, vedly ke stále častějším hádkám, častějším a intenzivnějším výčitkám ze strany manžela jak vůči synovi jméno, který v důsledku těchto s ním přestal komunikovat, tak především vůči manželce, které neustále chování jméno vyčítal, kladl jí za vinu, že v jeho 18 letech ponocuje, stýká se s přítelkyní, tráví s ní volný čas, vrací se domů i nad ránem. Manžel se tak cítil být jako rodič stále více opomíjen. Když mu manželka navrhla mediaci, manžel to odmítl s tím, že nechce ingerenci cizí osoby do jejich rodinných záležitostí, poté, co byl v srpnu 2021 opuštěn, nabídl totéž manželce, avšak ta mediaci odmítla s tím, že je již pozdě. Manželka spolu s oběma syny dne datum opustila do té doby společné bydliště a odstěhovala se do jiného nájemního bytu, aniž manžela předem informovala, aniž mu kdokoliv ze synů či manželka sdělili, kde se budou nadále zdržovat (srovnej k tomu Protokoly o ústním jednání před Odborem sociálním, oddělením sociálně právní ochrany dětí ze dne datum a datum). Manžel nastalou situaci řešil tak, že se opil a manželce adresoval mimo jiné SMS, též zprávu o tom, že si chce ublížit (srovnej k tomu kromě výpovědi, též Úřední záznam PČR ze dne datum, Ambulantní zprávu FNsP obec ze dne datum). Manželka obdržení SMS oznámila na policii a manžel poté strávil noc na protialkoholní záchytné stanici s tím, že mimo jiné slíbil, že již takové výhružné zprávy psát nebude. Od odstěhování se, se manželka cítí být v psychické pohodě, ačkoliv jí manžel nadále adresuje i sedm SMS zpráv denně, na které však manželka již nereaguje, manžela již nemiluje a nemá zájem o jakékoliv snahy o obnovu manželského soužití ze strany manžela. Manželka i nadále totiž zastává názor, že při výchově je třeba vzájemné důvěry se synem, že dovršením 18 let je syn zletilý a může si o svém volném čase rozhodovat sám a pokud existuje sdílená důvěra, pak se jí i syn svěřuje a informuje ji o svých záměrech. Manžel naopak i u jednání setrval na tom, že věk 18 let ve vztahu k rozhodování bez ingerence rodičů nic neznamená, že jde nadále o dítě, které je potřeba vést a dbát na to, ať se zejména nestýká s dívkou, kterou otec nezná, ať se vrací domů nejpozději v deset hodin večer, když na nočních ulicích číhá neustálé nebezpečí pro takto mladého člověka. Právě především ze shora popsaných odlišných názorů každého z manželů na výchovu jejich již zletilého syna, když proti péči manželky o nezletilého syna nebylo ze strany manžela námitek, a z geneze sporů z toho plynoucích a manžele vzájemně v jejich důsledku odcizujících, na kterých každý z manželů setrvává i nadále a není ochoten tomu druhému z nich jakkoliv ustoupit, má soud za prokázán již dlouhodobý a hluboký rozvrat manželského soužití obou manželů, který manželka reálně vnímá a dala dostatečně najevo i svým setrvalým konáním směřovaným k rozvodu manželství, když dne datum opustila do té doby společnou domácnost, dne datum podala u soudu návrh na úpravu rodičovské odpovědnosti k nezletilému jméno i pro dobu po rozvodu, u jednání opatrovnického soudu dne datum setrvala na svém rozhodnutí nechat se rozvést a konečně dne datum podala u soudu návrh na rozvod a u jednání před soudem dne datum na rozvodu setrvala. Nadto manžel, aniž by jakkoliv zmírnil svůj názor, ačkoliv si je zcela vědom, že je pro manželku zásadní natolik, že se hodlá rozvádět, na výchovu především již zletilého syna jméno a snažil se tak urovnat své vztahy s ním a především pak se svou manželkou, setrvává na svém názoru, že ani dovršení věku 18 let nedává synovi oprávnění rozhodovat se o svém volném čase a svém osobním životě bez zásadní ingerence rodičů. Po dobu od srpna 2021 dosud tedy účastníci spolu jakkoliv již nežijí, ze strany manželky došlo k natolik zásadnímu citovému odcizení, že již nemá zájem nejen jakkoliv reagovat na manželovy příjmení zprávy, ale ani v manželství nadále setrvávat. Manžel sice zájem má, dává jej najevo především několikerými SMS zprávami denně, ale de facto nejpozději od srpna 2021 dosud neučinil ničeho natolik vstřícného vůči manželce, že by alespoň začala o obnovení kontaktů s ním uvažovat. K dotazu soudu, jakou případnou újmu by manžel pociťoval pro případ rozvodu, v rámci svého účastnického výslechu manžel vypověděl, že v případě rozvodu by pociťoval nespravedlnost v tom, že se po celý život snažil zabezpečit rodinu a vychovat šikovné děti, což se jim s manželkou podařilo, vybudovat rodinné zázemí, ale rozvodem by o toto vše přišel, zatímco on chce i nadále vědět o dětech a o manželce vše, chce s nimi budovat citovou vazbu.

4. Po právní stránce byla věc posouzena dle § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinného od 1. 1. 2014 (dále „o. z.“), neboť z důvodů shora již uvedených v rámci zjištěného skutkového stavu, je manželství účastníků tak hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití ani do budoucna. Jelikož práva a povinnosti k nezletilému jméno z manželství pocházejícímu byla pravomocně upravena soudem schválenou dohodou účastníků coby rodičů a účastníky nebylo tvrzeno ani v předchozím opatrovnickém řízení soudem zjištěno, že by případný rozvod měl negativní vliv na zdravý vývoj nezletilého jméno, a rozvod rodičů tak není ve smyslu ustanovení § 755 odst. 2 písm. a) o. z. v rozporu s jeho zájmem, soud stávající manželství účastníků na základě tohoto rozsudku rozvedl. Příčiny rozvratu manželství soud spatřuje především na straně obou účastníků, kdy tito nebyli schopni a ochotni řešit rozpory vznikající při řešení neshod zejména ohledně výchovy tehdy ještě nezletilého syna jméno, mírně pak převažující na straně manželky, která namísto trpělivého vysvětlování svých výchovných benevolentnějších, avšak nikoliv proto vadných, výchovných přístupů svému manželovi, který je spíše zastáncem autoritativní výchovy, v rámci které se však mylně domnívá, že plnoletost nedává synovi jméno oprávnění rozhodovat se o svém volném čase a svém osobním životě bez zásadní ingerence rodičů, zvolila nakonec cestu rezignace a opuštění společné domácnosti, aniž manžela o svém úmyslu předem informovala a konfrontovala jej tak s pro něj zcela nečekanou a o to tvrději na něj doléhající realitou vyústivší v nutný zákrok policie, kdy bylo třeba, v důsledku tehdy reálně existující situace hrozící sebepoškozením manžela, hospitalizace v protialkoholní záchytné stanici. Zde je třeba poznamenat, že jakkoliv těžce onen„ pobyt“ nese manžel, stejně tak i to, že zákrok police iniciovala manželka, pak s ohledem na zprávu FNsP a úřední záznam policie shora, bylo takového zákroku, pro jeho tehdejší stav s téměř 2 promile alkoholu v krvi a SMS zprávu, ve které oznamuje manželce, že si ublíží, zajisté potřeba. Ze shora uvedených důvodů a zejména z nich vyplývající neslučitelnosti jejich diametrálně odlišných názorů na výchovu dětí, neochotu se druhému z manželů alespoň přiblížit a učinit tak kompromis, má soud za to, že nelze ani do budoucna očekávat, že by došlo k obnovení jejich společného soužití, což, nyní již setrvale a dlouhodobě vylučuje i sama manželka. Rozvod manželství soud neshledal ani v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel, když jím nebylo tvrzeno, a to ani po výslovném dotazu soudu v rámci jeho účastnického výslechu, že by mu byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma, za kterou nelze považovat to, že by šlo o z jeho pohledu vnímanou nespravedlnost a jakési nedocenění toho, že se po celý život snažil zabezpečit rodinu a vychovat šikovné děti, vybudovat rodinné zázemí, o což by rozvodem přišel; takové následky jsou, bohužel, toliko běžnými újmami se sporným rozvodem běžně spojovanými. Nadto pak nebylo nikým tvrzeno, ani soudem zjištěno, že by zde byly dokonce jakékoliv mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství; to vše za situace, kdy spolu manželé nežijí ve smyslu § 758 o. z. déle, než 3 roky.

5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 23 z. ř. s. a tím, že se účastníci práva na náhradu nákladů řízení vůči sobě navzájem výslovně vzdali. Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě, ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, dvojmo. Oba účastníci jsou povinni do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku předložit své občanské průkazy a toto rozhodnutí, opatřené doložkou právní moci, k příslušnému úřadu v místě svého trvalého bydliště k vyznačení nastalých změn, pokud mají v občanském průkazu zapsán údaj o rodinném stavu. Manžel, který při uzavření manželství přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci výroku o rozvodu manželství oznámit příslušnému úřadu pověřenému vedením matrik, že opět přijímá své dřívější příjmení.