17 C 260/2019

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Sušněm ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k jednotce [číslo] byt, zapsané na [list vlastnictví], vymezené v budově [adresa], bytový dům, zapsané na [list vlastnictví], stojící na pozemku [parcelní číslo], zapsaném na [list vlastnictví], spolu s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku [parcelní číslo] ve výši [číslo], to vše zapsané katastru nemovitostí, katastrální území Poruba – sever, obec Ostrava, část obce Poruba, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrálním pracoviště Ostrava.

II. Tato jednotka [číslo] zapsaná na [list vlastnictví], vymezená v budově [adresa], stojící na pozemku [parcelní číslo], spolu s podílem na společných částech domu [adresa] a pozemku [parcelní číslo] ve výši [číslo], zapsaným na [list vlastnictví], to vše v katastru nemovitostí, katastrální území Poruba – sever, obec Ostrava, část obce Poruba, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrálním pracoviště Ostrava, se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na vypořádání podílového spoluvlastnictví částku 383 333,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 55 640 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě náhradu nákladů řízení ve výši 4 917,03 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V řízení se žalobkyně domáhala po žalované zrušení podílového spoluvlastnictví k jednotce [číslo] byt, zapsané na [list vlastnictví] v k.ú. [okres] s tím, že žalobkyně vlastní 5/6 podíl a žalovaná 1/6 podíl na jednotce. Navrhla, aby jednotka byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně, když nechce již dále ve spoluvlastnictví setrvávat, jednotku není možné reálně rozdělit, je to žalobkyně, kdo vlastní výrazně větší podíl na jednotce, kdo jednotku ke svému bydlení užívá již více než 50 let, kdo do této nemovitosti investoval, udržovala ji a opravoval a kdo má k jednotce, jako společné věci, historickou rodinnou vazbu, neboť tato byla původně ve společném jmění žalobkyně a jejího manžela [jméno] [příjmení], po jehož smrti děděním připadla 1/6 podílu dceři manželů [jméno] [příjmení], ročník 1971. Tento podíl byl po zadlužení dcery v následné exekuci odkoupen žalovanou poté, co se tehdy žalobkyně mylně domnívala, že k následnému prodeji insolvenční správce nepřistoupí, když v bytě několik desítek let bydlí. V současnosti s ohledem na svůj věk sdílí vícegenerační společnou domácnost s dcerou a dvěma vnoučaty včetně sousední bytové jednotky ve vlastnictví syna žalobkyně (zde též zástupce žalobkyně). Žalobkyně se nejprve výzvou ke smíru ze dne [datum] a následnou předžalobní upomínkou ze dne [datum] marně pokoušela vyřešit stávající situaci se žalovanou dohodou, samozřejmě s tím, že splňuje podmínku solventnosti k vyplacení předmětného menšinového podílu žalované.

2. Žalovaná, za situace, kdy o její vzájemné žalobě a neurčitých a nesrozumitelných návrzích bylo pravomocně rozhodnuto usneseními zdejšího soudu ze dne 11. 9. 2020, č. j. 17 C 260/2019-67 a ze dne 9. 2. 2022, č. j. 17 C 260/2019-111, a to dílem o zastavení řízení o vzájemné žalobě a dílem o odmítnutí podání, především učinila nesporným předmět a rozsah spoluvlastnictví, navrhovala odložení vypořádání o dobu 7 let, po kterou by se žalobkyně odstěhovala do velkého rodinného domu obývaného dvěma staršími bezdětnými manžely a„ přijala pohostinnosti obyvatel rodinného domu v malé vesnici, kde si v pěkné přírodě může upevnit své zdraví“, jednotka by pak pronajata 3. osobě za tržní nájemné a spoluvlastníci by si tento zisk rozdělili v poměru 1:

5. Pozastavil se nad tím, že ačkoliv žalobkyně tvrdí, že je solventní, nevyužila možnosti vyplatit vypořádávaný podíl insolvenčnímu správci v době, kdy tak učinila žalovaná v elektronické aukci a nadto, i nad tím, že žalobkyně v předmětném bytě fakticky nebydlí.

3. Poté, co byl ve věci vypracován soudem ustanoveným znalcem znalecký posudek, ke kterému účastníci neměli jakýchkoliv připomínek a netrvali na výslechu znalce, bylo o věci rozhodnuto bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů se souhlasem účastníků dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.

4. Z nesporných tvrzení účastníků ve spojení s výpisy z KN pro k. ú. [okres] pro [list vlastnictví] a pro [list vlastnictví], vzal soud za prokázáno, že jednotka, blíže označená ve výroku tohoto rozsudku, se nachází v podílovém spoluvlastnictví, kdy vlastníkem ideálních 5/6 je žalobkyně a ideální 1/6 žalovaná. Těmito výpisy z KN ve spojení s usnesením zdejšího soudu ze dne 23. 10. 2017, č. j. 99 D 2161/2017-83, je dále prokázáno, že s právními účinky vkladu do KN dne [datum] nabyla v dědictví po zůstaviteli Ing. Arch. [jméno] [jméno], manželu žalobkyně zemřelému dne [datum], naposledy bytem jako žalobkyně shora, předmětný podíl 1/6 dcera žalobkyně [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa]. Dle výpisů z KN shora ve spojení se sdělením insolvenčního Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] ve věci dlužníků [jméno] [příjmení], [datum narození] a jejího manžela, došlo ke zpeněžení předmětného podílu 1/6 na jednotce formou elektronické aukce poté, co žalobkyně tehdy neakceptovala nabídku insolvenčního správce na odkup za 158 333,33 Kč, a podíl tak nabyla žalovaná za vydraženou částku 186 278 Kč, jak je prokázáno též kupní smlouvou uzavřenou dne [datum] (viz datum podpisu poslední ze stran smlouvy) a toto vlastnické právo s právními účinky vkladu do KN dne [datum] nabyla žalovaná. Z výpisů z KN shora ve spojení s dědickým usnesením shora označeným, je dále prokázáno, že původně nabyli jednotku do výlučného vlastnictví smlouvou o převodu vlastnictví jednotky dle § 24 zák. č. 72/1994 Sb. ze dne [datum] s právními účinky vkladu do KN dne [datum], žalobkyně s manželem poté, co již v bytě předtím společně bydleli a v následném dědickém řízení nabyla žalobkyně ideálních 5/6 jednotky spolu s podílem na společných částech domu s jednotkou a pozemku pod domem v katastrální území Poruba – sever. Výzvou ze dne [datum] ve spojení s Předžalobní výzvou ze dne [datum], doručenou dle doručenky k ní žalované dne [datum], se žalobkyně marně pokusila o vypořádání podílového spoluvlastnictví a marně takto žalovanou vyzývala ke smírnému vyřízení, když v Předžalobní výzvě provedla pro žalovanou i právní rozbor věci to vše s tím, že jinak se bude svého nároku domáhat soudu. Výpisem z nadačního rejstříku z [datum], má soud za prokázáno, že žalovaná vznikla [datum] jako nadace zřízená za účelem podpory osob v obtížné životní situaci, sociální pomoci, zajištění bydlení a nalézaní domova. Návrhem žalované na uzavření Dohody o úpravě užívání nemovitosti spoluvlastníky ze dne [datum], adresovaným žalobkyni a podepsaným toliko žalovanou jako jeho navrhovatelkou, je prokázáno, že žalovaná v něm konstatuje, že předmětnou jednotku nelze rozdělit podle vlastnických podílů na ní, nabídla žalobkyni, aby se po„ blíže neurčenou dobu (např. 5-6 měsíců)“ vystěhovala z jednotky, ve které bydlí, a využila„ ubytovacích a stravovacích služeb dle § 2326-2331 NOZ v rodinném domě se zahradou na venkově v klidném prostředí“, tedy nabídla žalobkyni ve věku 76 let, která několik desítek let bydlí v předmětné jednotce v prostředí, na které je logicky zvyklá, přechodný nájem u cizích lidí – byť, jak uvádí sama žalovaná, jde o dva starší bezdětné manžely ve velkém rodinném domě; to vše proto, aby po uvedenou„ blíže neurčenou dobu (např. 5-6 měsíců)“ byla jednotka pronajata 3. osobě za tržní čisté nájemné 12 000 Kč měsíčně (tj. bez ceny služeb s bydlením), a to na dobu neurčitou (viz článek IV Návrhu Dohody), přičemž z podílu žalobkyně by žalovaná hradila ony náklady na ubytování a stravu a případný zbytek by žalobkyni zasílala. Jelikož žalovaná namítala obsahovou nesprávnost listinného důkazu předloženého žalobkyní k prokázání obvyklé ceny jednotky pro účely soudního vypořádání, a to [právnická osoba] ze dne [datum], s tím, že obvyklá cena předmětné jednotky je vyšší, než 1 500 000 Kč ve vyjádření uvedených, a navrhla vypracování znaleckého posudku, byl tedy soudem ustanoven znalec. Znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum] znalce [příjmení] [celé jméno znalce], ke kterému nebylo připomínek, byla určena mimo jiné obvyklá cena předmětné jednotky jako byt užívané již od 70. let včetně podílu na společných částech domu s jednotkou a pozemku pod domem v katastrální území Poruba – sever, a to ve výši 2 300 000 Kč. Podíl o velikosti ideální 1/6 má tedy pro účely vypořádání po zaokrouhlení na padesátihaléře hodnotu 383 333,50 Kč. Mimořádným výpisem zaúčtovaných transakcí za období [datum] až [datum] z účtu ve vlastnictví žalobkyně byl prokázán běžný zůstatek téměř 300 000 Kč a ve spojení s návrhem žalobkyně, nechť je jí uloženo vyplatit vypořádací podíl žalované do tří dnů, má tak soud za prokázánu i její solventnost pro účely vypořádání podílového spoluvlastnictví k jednotce včetně podílu na společných částech domu s jednotkou a pozemku pod domem, to vše v katastrální území Poruba – sever.

5. Po provedeném dokazování níže označenými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Jednotka včetně podílu na společných částech domu s jednotkou a pozemku pod tímto domem, to vše v katastrální území Poruba – sever a blíže označená ve výroku tohoto rozsudku, se nachází v podílovém spoluvlastnictví, kdy vlastníkem ideálních 5/6 je žalobkyně a ideální 1/6 žalovaná. V této bytové jednotce bydlí po desítky let dosud žalobkyně, která spolu s manželem v průběhu užívání bytu jednotku nabyli do svého vlastnictví dne [datum] smlouvou o převodu vlastnictví jednotky dle § 24 zák. č. 72/1994 Sb. V následném dědickém řízení po manželovi žalobkyně nabyla dne [datum] žalobkyně ideálních 5/6 jednotky spolu s podílem na společných částech domu s jednotkou a pozemku pod domem a zbývající podíl 1/6 nabyla jejich dcera. Následně koupí v elektronické aukci v insolvenčním řízení nabyla dne [datum] vlastnictví podílu 1/6 žalovaná za 186 278 Kč poté, co žalobkyně nevyužila předkupního práva k tomuto podílu v tehdejší částce 158 333,33 Kč. Žalovaná, která jako nadace vznikla [datum] za účelem podpory osob v obtížné životní situaci, sociální pomoci, zajištění bydlení a nalézaní domova, navrhla žalobkyni, aby na dobu neurčitou využila ubytování v domě 3. osob ve venkovském prostředí s tím, že toto ubytování a strava bude hrazeno ze zisku z pronájmu jednotky za tržní nájemné třetí osobě. Účastníci se jako spoluvlastníci ale nedohodli na způsobu užívání jednotky, kdy ani jedna ze stran nebyla ochotna akceptovat návrhy protistrany, ani na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dohodou, ačkoliv bylo mezi nimi nesporným, že předmět spoluvlastnictví nelze rozdělit podle podílů. Obvyklá cena podílu o velikosti ideální 1/6 z předmětné jednotky včetně podílu na společných částech domu s jednotkou a pozemku pod domem v katastrální území Poruba – sever činí 383 333,50 Kč a žalobkyně má dostatek finančních prostředků vypořádací podíl v této výši žalované zaplatit.

6. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť dle § 1140 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v aktuálním znění (dále jen„ o. z.“), nemůže být žalobkyně jako spoluvlastník nucena nadále setrvávat ve spoluvlastnictví se žalovanou, za situace, kdy nejsou schopni se dohodnout na způsobu užívání společné nemovité věci. Žalobkyně nežádala o zrušení spoluvlastnictví v nevhodné době, jak má na mysli ustanovení § 1140 odst. 2 o. z., neboť důvod žalované, pro odložení vypořádání o dobu 7 let, po kterou by se žalobkyně odstěhovala do ubytování u cizích lidí a jednotka by se pronajala za tržní nájemné novému nájemci a spoluvlastníci by tak měli z předmětu svého spoluvlastnictví zisk, považoval soud pro případnou aplikaci posledně citovaného ustanovení o. z. za irelevantní a tudíž nedůvodný, když pro posouzení důvodnosti návrhu na odklad vypořádání je nutno tvrdit nikoliv subjektivní tj. osobní poměry či zájmy jednoho ze spoluvlastníků, nýbrž naopak poměry objektivní, týkající se společné věci a trvající pouze po přechodnou dobu (srovnej k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5159/2014). Tím, že se žalobkyně domáhá zrušení spoluvlastnictví, nejde z její strany ani o zjevné zneužití práva ve smyslu § 8 o. z., když naopak pro člověka, který ve věku 76 let několik desítek let bydlí v předmětné jednotce v prostředí, na které je logicky uvyklý, by bylo podstatně horší vykořenění z tohoto ustáleného prostředí domova a přestěhování do kvalitativně nižší formy bydlení ve formě ubytování oproti stávajícímu bydlení v případě, že by k návrhu žalované na způsob společného užívaní jednotky, generující zisk ve formě tržního nájemného, přistoupil. Jelikož se účastníci jako spoluvlastníci nedohodli o zrušení jejich spoluvlastnictví, rozhodl o něm dle § 1143 o. z. soud a zároveň též o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Jelikož jde o bytovou jednotku sloužící k účelu uspokojování potřeb trvalého bydlení jako celek, není její rozdělení dle § 1142 odst. 1 o. z. možné, na čemž se ostatně shodli i účastníci sami, přistoupil soud v pořadí ke druhému zákonnému způsobu vypořádání dle § 1147 o. z., a to k přikázání předmětu vypořádání žalobkyni coby vlastníku podstatně převažujícího podílu ideálních 5/6, který se výlučně podílel na údržbě a opravách věci po dobu několika desítek let od 70. let minulého století, který se převážně zasloužil o nabytí předmětu vypořádání, který k němu má těsnější citové pouto s historickou rodinnou vazbou (žalovaná navrhovala pronájem de facto jakékoliv třetí osobě). Zároveň soud stanovil přiměřenou náhradu žalované, coby druhému ze spoluvlastníků za zrušení vlastnictví odpovídající obvyklé ceně 1/6 z celkové obvyklé ceny předmětné jednotky s podílem na společných částech domu s jednotkou a pozemku pod tímto domem, stanovené znaleckým posudkem ve výši 383 333,50 Kč (viz shora). V souladu se závěry Nejvyššího soudu ČR vyslovenými v rozhodnutí pod sp. zn. 22 Cdo 1942/2016 soud konstatuje, že žalobkyně, jako ta ze spoluvlastníků, která bude povinna vyplatit druhému ze spoluvlastníků vyrovnací podíl, má k dispozici dostatek finančních prostředků, aby se vyrovnacího podílu žalované řádně a včas ve výši 383 333,50 Kč dostalo.

7. Převážně procesně úspěšná žalobkyně, která byla neúspěšná toliko ve výši vypořádacího podílu, když jeho výše závisela na znaleckém posudku, má dle § 142 odst. 3 o. s. ř. vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 55 640 Kč, která se skládá z 12 000 Kč za zaplacený soudní poplatek, z odměny advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) za 4 úkony po 9 860 Kč při tarifní hodnotě sporu 383 333,50 Kč dle § 8 odst. 5 věty první AT, za zálohu 3 000 Kč žalobkyní složenou pro účely vypracování znaleckého posudku, dále z náhrady hotových výdajů za 4 úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, a to za přípravu a převzetí věci, sepis předžalobní upomínky s právním rozborem věci dne [datum], sepis žaloby a písemného vyjádření k věci samé dne [datum], vyprovokovaného podáním žalované; ostatní podání žalobkyně považuje soud za nikoliv účelná ve věci, neboť jsou jimi doplňována tvrzení, jež měla být součástí žaloby. Náklady řízení se dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. platí k rukám advokáta žalobkyně. Soudu je známo, že v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, v němž všichni účastníci (spoluvlastníci) mají v řízení shodné procesní postavení žalobců i žalovaných a v němž předem nemohou přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu, a naopak každý z odlišných návrhů jednotlivých účastníků může mít rozumný a přesvědčivý základ (srovnej k tomu rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 572/19), a ve kterém se zpravidla jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení jeví, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, avšak v právě projednávané věci soud spatřuje zvláštní důvody k tomu, aby žalovaná hradila náklady řízení žalobkyně právě s ohledem na zásadní stanovisko žalované vypořádání odložit s tím, že byt bude pronajat 3 osobě a budou tak zhodnoceny investice žalované do pořízení podílu na jednotce, dále s ohledem na jednotlivá podání žalované, která„ uměle“ prodlužovala spor ať už v důsledku následného neplnění poplatkové povinnosti, či v důsledku vad takových podání, která ani přes konkrétní poučení soud nebyla odstraněna.

8. Vzhledem k tomu, že státu vznikly náklady řízení, které platil dle usnesení ze dne 18. 5. 2021, č. j. 17 C 260/2019-103, za soudem ustanoveným znalcem vypracovaný znalecký posudek, má stát dle § 148 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu za část odměny znalce nekrytou zálohou zaplacenou žalobkyní ve výši 4 917,03 Kč (rozdíl mezi zálohou složenou žalobkyní 3 000 Kč a celkovou odměnou za posudek 7 917,03 Kč) podle výsledků řízení vůči zcela neúspěšné žalované.

9. Lhůty k plnění jsou dány ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., a to v délce tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí i s ohledem na žalobkyní tvrzenou solventnost a schopnost zaplatit vypořádací podíl řádně a včas.