17 C 312/2021
č. j. 17 C 312/2021-71
V PLATNOSTIOkresní soud v Ostravě zamítl žalobu o snížení výživného, protože žalovaný nadále studuje na vysoké škole a má zvýšené výdaje, přičemž jeho příjmy se zvýšily. Soud se opřel o § 923 odst. 1 zákona o rodinném právu, podle něhož nenastala kvalifikovaná změna podmínek, která by omlouvala snížení výživného. Žalobce, i přes své finanční obtíže a insolvenční řízení, je stále povinen plnit vyživovací povinnost ve stávající výši. Žalovanýmu byla přiznána náhrada nákladů řízení, včetně odměny za právní služby a paušální náhrady výdajů.
Plný text
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Sušněm ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o snížení výživného
I. Žaloba, aby výživné pro žalovaného, stanovené žalobci naposledy rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 8. 1. 2016, č. j. 0 P 536/2001-204, v částce částka měsíčně, bylo s účinností od datum sníženo na částku částka měsíčně, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalovaného.
1. V řízení se žalující otec žalovaného domáhal po žalovaném snížení výživného s účinností od datum z dosavadní výše částka měsíčně na částka měsíčně z důvodu ztráty zaměstnání a také dlouhodobé pracovní neschopnosti od datum do datum, následné evidence u úřadu práce jako nezaměstnaný a nového zaměstnání od datum se mzdou částka hrubého za hodinu. Doplnil, že od 8/ 2020 mu byl přiznán invalidní důchod I. stupně ve výši částka měsíčně, nachází se v insolvenci a nadále má další vyživovací povinnost k již zletilému synovi jméno roč. 2001, který dosud studuje a nebydlí se žalobcem. Z těchto důvodů není schopen nadále platit výživné ve stávající výši.
2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že by byl důvod naopak ke zvýšení výživného, neboť žalovaný je již studentem vysoké školy a žalovaný dosahuje vyšších příjmů, než u posledního rozhodování soudu, kdy výpadek příjmů v souvislosti s jeho zhoršeným zdravotním stavem byl vykryt přiznaným invalidním důchodem a pokud se týká insolvenčního řízení žalobce, výživné je přednostní pohledávkou a tudíž pro toto účely výše výživného se jedná o bezpředmětný argument.
3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Naposledy byly osobní, rodinné a majetkové poměry účastníků v souvislosti s výživným posuzovány zdejším soudem v řízení vedeném pod sp. zn. 0 P 536/2001, ve kterém bylo rozsudkem blíže označeným shora ve výroku tohoto rozhodnutí, výživné žalobce pro žalovaného, tehdy ještě nezletilého žáka 9. třídy ZŠ se zvýšenými výdaji v souvislosti s atopickým ekzémem, zvýšeno na částku částka měsíčně, když soud vycházel z celkem dvou vyživovacích povinností žalobce vyjma k žalovanému též k celé jméno žalobce, roč. 2001, v částce částka měsíčně stanoveného soudním rozhodnutím zdejšího soudu ze dne 4. 2. 2009, č. j. 0 P 1224/2008-17, které nabylo právní moci dne datum, dále z měsíčního čistého příjmu žalobce ze zaměstnání částka a běžných výdajů na bydlení. Matka žalovaného měla příjem ze zaměstnání ve výši částka čistého měsíčně, jednu vyživovací povinnost, a to k žalovanému žijícímu s ní ve společné domácnosti. V době rozhodné pro nyní projednávanou věc od datum žalovaný nadále bydlí ve společné domácnosti se svou matkou, řádně prezenčně studuje 1. ročník obec školy báňské – Technické univerzity obec, má nadále zvýšené výdaje v souvislosti s atopickým ekzémem. Matka žalovaného má průměrný příjem ze zaměstnání částka čistého měsíčně, vyživovací povinnost toliko k žalovanému. Žalobce se nachází v insolvenci, dne datum bylo zveřejněno usnesení o úpadku spojené s povolením oddlužení u Krajského soud v Ostravě pod sp. zn. insolvenční spisová značka, výživné ve stávající výši částka platí žalovanému řádně a včas prostřednictvím insolvenčního správce, ačkoliv v minulosti byl pravomocně odsouzen pro úmyslné neplnění zákonné povinnosti vyživovat žalovaného trestním příkazem zdejšího soudu ze dne 20. 5. 2021, sp. zn. 4 T 38/2020, když mu v době od datum do datum ničím ani v minimální výši nepřispěl na výživu. Žalobce má příjem jednak ze zaměstnání u právnická osoba, IČO, od datum dosud ve výši částka čistého měsíčně a jednak z invalidního důchodu I. stupně částka čistého měsíčně, který mu byl přiznán od datum pro pokles pracovní schopnosti o 45 % v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu po prodělaném kardiovaskulárním onemocnění v srpnu 2020, s jehož následky má rovněž i on zvýšené výdaje. Nejpozději od listopadu 2021 nežije ve společné domácnosti se svou bývalou družkou, matkou celé jméno žalobce, roč. 2001, na které nadále platí výživné částka měsíčně. Nikdo z účastníků, jakož i matka žalovaného nepobírají v době rozhodné žádnou z dávek SSP ani dávek pomoci v hmotné nouzi a nevlastní movitý majetek vyšších hodnot.
4. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud žalobu v plném rozsahu zamítl, když žalovaný se nadále připravuje na své budoucí povolání řádným studiem na vysoké škole a není tak schopen se sám živit a nadále tak trvá vyživovací povinnost žalobce k němu ve smyslu § 910 odst. 1 a § 911 o. z. Na straně žalobce nedošlo v době, která je předmětem tohoto řízení od datum k tzv. kvalifikované změně, která by zakládala důvod ke snížení výživného, natož o částka, ve smyslu § 923 odst. 1 o. z., neboť příjmy žalovaného se v mezidobí naopak zvýšily z částka na částka čistého měsíčně (částka + částka) a došlo také k nárůstu potřeb žalovaného započetím studia na vysoké škole. K podstatnému nárůstu příjmů došlo na straně matky žalovaného, která však tím, že sdílí společnou domácnost se žalovaným, na rozdíl od žalobce nese veškerou zbývající tíhu vyživovací povinnosti k žalovanému. Je na žalobci, jako jeho otci, aby rovněž on reflektoval zvýšené potřeby žalovaného, jejichž uspokojování tíží každého z rodičů podle míry dané v souladu s § 913 odst. 1 o. z. jejich schopnostmi, možnostmi a majetkovými poměry, a nadále plnil svou vyživovací povinnost k žalovanému alespoň ve výši stávající tak, aby ve spojení s vyživovací povinností matky žalovaného byly odůvodněné potřeby žalovaného nadále plně pokryty tak, aby bylo lze nadále konstatovat, že žalovaný, jako student vysoké školy se zvýšenými výdaji danými jeho vleklým dermatologickým onemocněním, i nadále sdílí životní úroveň svých rodičů v souladu s ustanovením § 915 odst. 1 o. z.
5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně procesně úspěšnému žalovanému bylo přiznáno právo na náhradu za zastoupení advokátem, a to za odměnu za dva úkony právní služby, a to přípravu a převzetí věci a účast u jednání, po částka dle § 7 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen„ AT“) při tarifní hodnotě částka dle § 8 odst. 2 AT, tedy dané pětinásobkem ročního plnění částka měsíčně o které mělo být výživné sníženo, a paušální náhradu hotových výdajů po částka za každý ze dvou úkonů shora dle § 13 odst. 4 AT. Náhrada nákladů řízení se dle § 149 odst. 1 o. s. ř. platí k rukám advokátky žalovaného, a to ve lhůtě dané § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné, neboť účastníci se tohoto práva výslovně vzdali. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.