17 C 361/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Sušněm ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 136 951,37 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 124 290,41 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 124 290,41 Kč od 30. 11. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 12 660,96 Kč, kapitalizovaný úrok 8 460,03 Kč, úrok ve výši 13,2 % ročně z částky 97 267,03 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení, úrok ve výši 15 % ročně z částky 36 267,65 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 136 951,37 Kč od 1. 9. 2023 do 29. 11. 2024, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 660,96 Kč od 30. 11. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 21 134,21 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. V řízení se žalobkyně poté, co na ni byla pohledávka postoupena společností BNP Paribas , právnická osoba, , akciová společnost, se sídlem 1 boulevard Haussmann, , adresa, , Francouzská republika, registrační číslo , tel. číslo, , odštěpný závod: , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČO 3814742, pod obchodní značkou Hello bank! (dále též „Banka“, resp. „právní předchůdce žalobkyně“), domáhala po žalovaném, kterému bylo dle smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále „Smlouva 1“) a po úspěšném posouzení úvěruschopnosti, poskytnut dne 10. 11. 2022 spotřebitelský úvěr ve výši 100 000 Kč, plnění ze Smlouvy 1. Dle Smlouvy 1 měly být kromě jistiny zaplaceny „Poplatky“ složené z kapitalizovaných úroků a případně z pojistného, a to v 73 měsíčních splátkách po 2 000 Kč. Sjednané splátky nebyly placeny řádně a včas a Banka tak ke dni 31. 8. 2023 ukončila Smlouvu 1 a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. K zaplacení ze Smlouvy 1 zbývá dlužná jistina 97 267,03 Kč, kapitalizovaný úrok do 31. 8. 2023 ve výši 5 247,82 Kč, Poplatky ve výši 1 996,09 Kč, úrok ve výši 13,2 % ročně z dlužné jistiny od 1. 9. 2023 do zaplacení, a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny a Poplatků od 1. 9. 2023 do zaplacení. Žalobkyně se dále domáhala poté, co na ni byla postoupena pohledávka téhož právní předchůdce žalobkyně, domáhala po žalovaném, kterému bylo dle smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, (dále „Smlouva 2“) a po úspěšném posouzení úvěruschopnosti, poskytnut dne 19. 8. 2022 revolvingový úvěr ve výši do úvěrového rámce 40 000 Kč, který čerpal prostřednictvím kreditní karty, plnění ze Smlouvy 2. Dle Smlouvy 2 měly být kromě jistiny zaplaceny „Poplatky“ složené z kapitalizovaných úroků a případně z pojistného, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši min. 5 % z dlužné částky, nejméně však po 500 Kč. Sjednané splátky nebyly placeny řádně a včas a Banka tak ke dni 31. 8. 2023 ukončila Smlouvu 2 a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. K zaplacení ze Smlouvy 2 zbývá dlužná jistina 36 267,65 Kč, kapitalizovaný úrok do 31. 8. 2023 ve výši 3 212,21 Kč, Poplatky ve výši 1 420,60 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 1. 9. 2023 do zaplacení, a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny a Poplatků od 1. 9. 2023 do zaplacení. Z celkové částky 136 951,37 Kč (97 267,03 + 36 267,65 Kč) s příslušenstvím shora již žalovaný ničeho, ani přes písemné oznámení o postoupení pohledávky shora a písemné výzvy, nezaplatil.

2. Žalovaný se bez jakékoliv omluvy k jednání nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl o ní v jeho nepřítomnosti; v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Po provedeném dokazování listinami žalobkyní označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne 10. 11. 2022 Smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejíž nedílnou součástí byly zejm. Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky, (viz „Smlouva 1“). O podmínkách úvěru byl následně žalovaný informován Úvodním dopisem Banky ze dne 11. 11. 2022. Dle Přehledu transakcí bylo na tento úvěr postupně zaplaceno celkem 7 198 Kč, naposledy dne 14. 3. 2023. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným též dne 19. 8. 2022 Smlouvu o revolvingovém úvěru, jejíž nedílnou součástí byly zejm. Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky, (viz „Smlouva 2“). O podmínkách úvěru byl následně žalovaný informován Úvodním dopisem Banky ze dne 22. 8. 2022. Dle Přehledu transakcí bylo postupně odčerpáno 64 968,26 Kč a na tento úvěr postupně zaplaceno celkem 33 479,85 Kč, naposledy dne 11. 4. 2023. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 10. 2024 ve spojení s Notářským zápisem sepsaným dne 1. 11. 2023 notářem , tituly před jménem, , jméno FO, sp. zn. NZ 369/2023, v rámci portfolia postoupeného původně na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , výňatkem ze Seznamu takto postoupených pohledávek postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávku ze Smlouvy 1 a Smlouvy 2 za žalovaným včetně příslušenství na žalobkyni a toto postoupení oznámil Podáním ze dne 25. 11. 2024 žalovanému, předaným k doručení dle Podacího lístku k němu dne 25. 11. 2024. Žalovaný ani poté, co k tomu byl vyzván písemnou předžalobní Výzvou advokáta ze dne 25. 3. 2025, předanou k doručení dle Podacího lístku k ní dne 26. 3. 2025, dosud ničeho nezaplatil.

4. Po provedeném dokazování též zbývajícími listinami žalobkyní označenými jako důkaz však soud především nemá za prokázáno, a to ani poté, co k tomu byla žalobkyně vyzvána usnesením zdejšího soudu ze dne 30. 9. 2025, č. j. , spisová značka, , a následně též u jednání dle § 118 a odst. 1 a 3 o. s. ř., že by poskytovatel úvěru řádně ověřoval schopnost žalovaného úvěr splácet. Banka stanovila životní výdaje klienta na základě dat sdělených klientem v kombinaci s interními informacemi Banky, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení (viz část Argumentace užití ekonomického modelu pro potřeby dokladování úvěruschopnost) na částku 12 000 Kč; užila přitom souboru automatizovaných modelů. Žalovaný uvedl v Osobním dotazníku žadatele o úvěr jako celkové výdaje rovněž částku 12 000 Kč. Jde však o zjevně nereálné „celkové“ výdaje (tedy nejen za bydlení v nájemním bytě, ale i za služby s bydlením, cestovné, stravu, ošacení, hygienu atd.) za situace, která byla Bance současně s modelem známa z výpisů z účtu žalovaného za dobu od 27. 7. 2022 do 26. 8. 2022, když žalovaný i při deklarovaném čistém měsíčním příjmu dosahoval setrvale záporných zůstatků na účtu (-10 123,64 Kč k 31. 7. 2022, k 26. 8. 2022 -9 993,08 Kč) a zjevně tak nedisponoval příjmem, který byl Bankou vyhodnocen v Protokole o prověření úvěruschopnosti klienta pro úvěry převzaté od Hello bank! jako „dostatečný pro poskytnutí úvěru“. Stejně tak Banka vycházela z klientem na žádosti uvedené „splátky ve výši 0 Kč“, ačkoliv sama Banka krátce po sobě poskytla žalovanému druhý úvěr, aniž ten předchozí byl splacen a ze soudem ex post vyžádané zprávy , právnická osoba, . ze dne 9. 10. 2025, ve spojení s přílohou k ní obsahující společný výpis z Bankovního a Nebankovního registru klientských informací (BRKI a NRKI), bylo prokázáno, že ke dni dřívějšího z úvěrů shora bylo u žalovaného evidováno sedm nesplacených úvěrů. Že „docházelo i k dotazům do NRKI/BRKI“, a to nejpozději v době posuzování každé z žádostí o úvěr, žalobkyně neprokázala. Banka měla k dispozici výplatní pásky žadatele, avšak pouze ve vztahu ke druhému z úvěrů (u prvního z nich poskytnutého dne 19. 8. 2022 k dispozici žádné výplatní pásky neměla), z nichž bylo zřejmé, že má čistý příjem 20 871 Kč resp. 22 858 Kč dle výplatních pásek za 8/2022 a 9/2022 a sám žalovaný tvrdil příjem 25 000 Kč čistého měsíčně. Banka dospěla k závěru, že žalovaný je schopen přesto splácet 2 000 Kč měsíčně a tedy zvládnout „nové splátkové zatížení“ (viz Protokol o prověření úvěruschopnosti klienta), vycházeje však, jak již shora dovozeno, z nereálných individualitě žalovaného neodpovídajících celkových měsíčních výdajů. Z výpisů z účtu žalovaného již shora označených za dobu od 27. 7. 2022 do 26. 8. 2022, které měla Banka k dispozici (jiné k dispozici neměla - soudu nebyly jiné, dřívější předloženy), zvláště pak ze struktury tamních pohybů, bylo Bance známo, že v 8/2022 počáteční zůstatek činil −9 574,52 Kč a konečný zůstatek −9 993,08 Kč. Měsíční obrat příchozích plateb činil přitom 39 171 Kč a odchozích pak 39 589,56 Kč (čistá změna činila přibližně −418,56 Kč). Pokud by řádně zkoumala strukturu výdajů žalovaného, pak by jí byly známy odchozí platby na sázkové a herní platformy „sazka.cz“ (např. 27. 7. a 28.

7. částky −19 Kč, −49 Kč a -10 Kč), dále opakované internetové platby na „Fortuna/ifortuna.cz“ (např. 22. 8. -100 Kč) a „BETANO CZK AP“ (např. 24. 8. −30 Kč). Úvěrové/„půjčkové“ toky v tomto období nejsou ve výpisu jednoznačně označeny jako splátky či čerpání úvěru; jde převážně o běžné karetní a hotovostní operace, přičemž identifikovatelné položky úvěrového typu (např. „PLÁNOVANÁ SPLÁTKA ÚVĚRU“ či „POJIŠTĚNÍ SPLÁTEK“) se objevují ve výpisu za 9/2022. V 9/2022 činil počáteční zůstatek − 9 993,08 Kč a konečný zůstatek 23 327,07 Kč s celkovými příchozími platbami 87 208 Kč a odchozími 53 887,85 Kč (tj. čistá změna cca +33 320,15 Kč). Výrazné zlepšení zůstatku souvisí s jednorázovým příjmem z čerpání úvěru (viz níže). Úvěrové/„půjčkové“ toky v tomto období jsou patrny dne 23. 9., kdy došlo k „ČERPÁNÍ ÚVĚRU“ ve výši +50 000 Kč, což zásadně zvýšilo zůstatek. K odchozím kreditním platbám patří „, právnická osoba, , právnická osoba, . – , právnická osoba, “ −2 758 Kč a drobná položka −1 Kč dne 5. 9. (zjevně verifikační platba). Dále je evidována „PLÁNOVANÁ SPLÁTKA ÚVĚRU/ÚROKU“ −63,78 Kč dne 15. 9. a „POJIŠTĚNÍ SPLÁTEK“ −10 Kč dne 16. 9. a −50 Kč dne 25.

9. Tyto položky dohromady dokumentují jak čerpání, tak průběžné náklady a splátky související s jiným úvěrem, ke kterému nebylo při posuzování úvěruschopnosti Bankou přihlédnuto. I v 9/2022 dochází na účtu k pohybům svědčících o hraní her a sázek – opakovaná odchozí platba „Fortuna/ifortuna.cz“ (např. 7. 9. −100 Kč, 8. 9. −150 Kč), „BETANO CZK AP“ (např. 2. 9. −175 Kč a −95 Kč; 23. 9. více položek v řádu −50 Kč až −58 Kč; 26. 9. −100 Kč), dne 26. 9. odchozí platba „WWW.SYNOTTIP.CZ“ přes GOPAY ve výši −100 Kč. Banka v souvislosti s posuzováním výdajů žalovaného nezkoumala nájemní smlouvu žalovaného, nebyly ověřovány jeho výdaje za plyn, elektřinu a další služby s bydlením spojené (např. SIPO, Předpis nájemného, Evidenční list nájemce). Nebyly ověřovány Výplatní pásky za poslední měsíce před poskytnutím úvěru (zkoumána byla toliko u staršího z úvěrů výplatní páska za 8/2022 a u druhého pak za 9/2022), zvláště když takto lze ověřit zejména tvrzenou neexistenci vyživovacích povinností, příp. neexistenci exekucí (na věci nic nemění, že soudem ex post vyžádaná zpráva z Centrální evidence exekucí je negativní). Nebyla vyžádána ani pracovní smlouva, aby tak bylo ověřeno, zda žalovaný nemá pracovní poměr na dobu určitou, či zda není ve zkušební době a byl ověřen toliko tvrzení den nástupu do zaměstnání v Žádosti. K dalším podrobnostem viz citované usnesení shora a poučení u jednání dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Nebyly tedy dostatečně zohledněny osobní, rodinné a majetkové poměry žalovaného tak, aby byla dána dostatečná míra pravděpodobnosti, že ke dni poskytnutí úvěru je v možnostech žadatele úvěr řádně a včas v následných 36 měsících splácet, o čemž svědčí mj. i to, že již od třetí splátky byl žalovaný v prodlení. Vzhledem k tomu že právní předchůdce žalobkyně neměl k dispozici ověřené a doložené údaje o výdajích žalovaného, nemohl řádně posoudit schopnost žalovaného úvěr řádně splácet. Na předchozím závěru o nedostatečném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nemůže ničeho změnit ani neaktuální soudní rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, z roku 2020, kterým však žalobkyně argumentovala k žádosti soudu o předložení listin vyžádaných od žalovaného při posuzování jeho schopnosti úvěr řádně a včas splácet.

5. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu bylo žalobě vyhověno v části 74 %, počítaje v to příslušenství kapitalizované ke dni rozhodování (viz níže), ačkoliv bylo prokázáno, že žalovaná pohledávka ze smluv shora byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. a Smlouva 1 i Smlouva 2 dle svého obsahu splňuje náležitosti § 2395 a násl. o. z. jako smlouva o úvěru. Nadto se však dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy, (dále jen „ZoSÚ“), žalovanému poskytnutá plnění považují za spotřebitelský úvěr, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ tedy měl poskytovatel při uzavření Smlouvy 1 a Smlouvy 2 shora povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, je smlouva neplatná, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. , spisová značka, , z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy předně zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného a ze svých zjištění učinil přiléhavý závěr, že je schopna úvěr řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , spisová značka, ). V nyní projednávané věci poskytovatel úvěru neověřoval žalovaným v Žádosti/Smlouvě o poskytnutí úvěru toliko tvrzené skutečnosti, jak již bylo uvedeno v odstavci 4. tohoto odůvodnění, na které se pro zjednodušení odkazuje, jakož i na poučení a výzvu soudu v usnesení označeném shora ve 4. odstavci a u jednání dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Soud tak dospěl k závěru, že předchůdce žalobkyně řádně nesplnil povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného a Smlouvu shledal neplatnou pro rozpor se zákonem dle § 86 ZoSÚ a § 588 o. z. Jak již shora uvedeno, jedná se o neplatnost absolutní pro porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, což odporuje zákonu.

6. U nároků žalobkyně uplatněných ze Smlouvy 1 a Smlouvy 2 pak s ohledem na shora uvedené platí, že plnil-li žalovaný na neplatnou smlouvu, je nutno tato dosavadní plnění dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ zohlednit vůči nároku žalobkyně. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu § 2993 o. z., pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustil právní předchůdce žalobkyně při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudil pečlivě úvěruschopnost žalovaného (srovnej k tomu zejména rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, , č. j. , spisová značka, ). Zaplatil-li tedy žalovaný z neplatné Smlouvy 1 částku 7 198 Kč, je třeba toto plnění i bez námitky žalovaného započíst na jistinu, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit. Žaloba je proto částečně důvodná u nároku ze Smlouvy 1, a to ve výši 92 802 Kč (rozdíl mezi 100 000 Kč čerpanými a 7 198 Kč již zaplacenými). Zaplatil-li dále žalovaný z neplatné Smlouvy 2 částku 33 479,85 Kč, je třeba toto plnění i bez námitky žalovaného započíst na jistinu, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit. Žaloba je proto částečně důvodná u nároku ze Smlouvy 2, a to ve výši 31 488,41 Kč (rozdíl mezi 64 968,26 Kč postupně čerpanými a 33 479,85 Kč již zaplacenými). Splatnost soudem přiznané jistiny nastala v pátek dne 29. 11. 2024, tedy dle § 1958 odst. 1 a contrario o. z. následující den (viz lhůta k plnění ve Výzvě ze dne 25. 11. 2024) poté, co se má za to dle § 573 o. z., že předmětná Výzva byla žalovanému doručena 3. pracovní den následující po dni, kdy byla odeslána. Ode dne následujícího po splatnosti je žalovaný dle § 1968 o. z. v prodlení a žalobkyni vzniká nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výše je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nikoliv však ke dni prodlení, nýbrž již ke dni, kdy právní předchůdce žalobkyně mohl poprvé nárok k zaplacení vůči žalovanému uplatnit, tedy ke dni, kdy měl zato, že nastalo prodlení dne 1. 10. 2023; tedy ve výši 15 % ročně, když soud je vázán žalobním nárokem.

7. Ve zbývající části 26 %, počítaje v to i kapitalizované příslušenství ke dni rozhodování (viz níže), byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, když zde není takových nároků v důsledku neplatnosti Smlouvy 1 a Smlouvy 2, kdy jsou neplatná i vedlejší ujednání v nich.

8. Pro účely výpočtu procesního úspěchu ve sporu bylo postupováno zejména v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 tak, že do hodnoty sporu bylo kromě jistiny zahrnuto též příslušenství, které je rovněž předmětem řízení, kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku. Hodnota sporu tak činí 239 648,06 Kč (136 951,37 Kč jistina a 102 696,69 Kč příslušenství), žalobkyni bylo přiznáno 177 029,77 Kč (130 490,25 Kč jistina a 46 539,52 Kč příslušenství) a úspěch žalobkyně tak činí 74 %.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žalobkyni procesně úspěšné v 74 % bylo přiznáno 48 % ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 479 Kč, z odměny za čtyři úkony právní služby po 6 580 Kč a ½ úkonu podání nikoliv ve věci samé ze dne 9. 10. 2025, dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v aktuálním znění (dále jen „AT“), z náhrady hotových výdajů za pět úkonů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT a z 21 % DPH z částek shora vyjmenovaných, vyjma soudního poplatku, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH dle osvědčení o jeho registraci. Nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů za podání ve věci samé ze dne 11. 11. 2025 nebyl přiznán, když šlo o reakci na výzvu soudu k doplnění tvrzení a označení důkazů k prokázání zkoumání úvěruschopnosti, která však měla být součástí již samotné žaloby. Náhrada nákladů řízení se platí k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

10. Lhůty k plnění jsou dány ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.