17 C 383/2016

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Sušněm ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o částka s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni [částka] s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

III. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Po částečném zastavení řízení a připuštění změny žaloby usnesením zdejšího soudu ze dne 13. 7. 2017, č. j. 17 C 383/2016-39, se žalobkyně v řízení zahájeném dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení kupní ceny [částka] členských práv a povinností v bytovém družstvu dle smlouvy o jejich převodu, kterou jako prodávající se žalovaným kupujícím uzavřela dne [datum] a který jí dosud dohodnutou částku nezaplatil a neučinil tak ani přes písemnou výzvu ze dne [datum]. Žalovaný tak využil tísně žalobkyně ve spojení s jejími mezními intelektovými schopnostmi a její důvěřivosti, pro kterou žalobkyně již ve Smlouvě potvrdila převzetí finanční částky, když neměla pochybnosti o následném uhrazení sjednané částky žalovaným, ačkoliv tomu tak fakticky nebylo.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako zcela nedůvodné, učinil nesporným, že se žalobkyní uzavřel mj. Smlouvu, ohradil se však, že by jí neměl zaplatit ujednaných [částka], což učinil oproti výdajovému (nesprávně uvádí„ příjmovému“) pokladnímu dokladu, který stejně jako smlouvu žalobkyně vlastnoručně podepsala. Vznesl rovněž námitku promlčení žalobou uplatňovaného nároku, když řádná žaloba byla podána až prostřednictvím jí soudem ustanoveného právního zástupce až podáním ze dne [datum], ačkoliv cena za převod podílu dle Smlouvy měla být uhrazena dne [datum].

3. Pokud žalovaný v podání ze dne [datum] soudu vytýkal, že nikterak nepostihl, zejména pak odmítnutím žaloby pro vady to, že žalobkyně nedodržela opakovaně soudcovskou lhůtu k doplnění žaloby, a dokonce uzavřel, že soudní řízení tím trpí neodstranitelnou vadou, je třeba již na tomto místě zdůraznit, že za situace, kdy v dané věci nešlo již toliko na základě skutkových tvrzení o zřejmě bezúspěšné (svévolné) uplatňování práva (nabylo tehdy dokonce ani poznatků k její případné nezpůsobilosti k právním úkonům, resp. pochybnostem o její plné svéprávnosti) a žalobkyně v návaznosti na výzvu soudu k odstranění vad žaloby požádala mj. též o ustanovení zástupce z řad advokátů, nepřichází pak v úvahu sankcionovat nesplnění výzvy odmítnutím žaloby ještě před tím, než je takový zástupce účastníku ustanoven, uplyne relevantní doba pro řádné převzetí věci, včetně seznámení se s ní, se zkontaktováním se a poradou s klientem tak, aby soudem ustanovený zástupce z řad advokátů mohl řádně zastoupení vykonávat a měl tak dostatek času na kvalifikované odstranění vad žaloby. Doba od právní moci [datum] (odstavec II. výroku) usnesení ze dne 21. 3. 2017, č. j. 17 C 383/2016-32, do odstranění vad podáním ze dne [datum], pak není nijak nepřiměřenou; i kdyby v mezidobí došlo již k odmítnutí žaloby pro vady, lze je i nadále odstranit i v případné odvolací lhůtě, jak je zajisté též zástupkyni žalovaného jako advokátce známo.

4. Z nesporných tvrzení účastníků ve spojení se smlouvou o převodu práv a povinností spojených s členstvím ve Stavebním bytovém družstvu [část obce], ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva“), která byla ve shodném znění předložena stranami sporu a čtena rovněž z připojeného spisu Policie ČR, Městského ředitelství policie [obec], Územního odboru SKPV, oddělení hospodářské kriminality, č. j. KRPT-49297-17/TČ-2014-070781-2035, má soud za prokázáno, že uvedeného dne žalobkyně jak převádějící opatřila svým podpisem uvedenou smlouvu, včetně doložky České pošty, s. p. o legalizaci podpisů, když takto chtěla převést byt [číslo] o velikosti 2+1, umístěný ve 2. nadzemním podlaží budovy [adresa] na ulici [ulice a číslo] v [obec] [část obce] na žalovaného za převodní cenu [částka] se splatností ke dni podpisu Smlouvy Dohodou ze dne [datum] o finančním vypořádání za převod družstevního bytu dle Smlouvy, výdajovým (žalovaný uvádí zjevně nesprávně„ Příjmovým“) pokladním dokladem ze dne [datum], ve spojení s úředním záznamem o podání vysvětlení žalobkyně z připojeného trestního spisu, je prokázáno, že i tyto listiny žalobkyně podepsala, ale dle důkazů níže jasně vyplývá, že tak učinila, vč. Smlouvy shora, limitována psychicky svou vrozenou intelektovou nedostačivostí, zvýšenou sugestibilitou, ovlivnitelností a zneužitelností, je schopna projevit svou svobodnou vůli jen při běžných každodenních činnostech, které dobře zná a tudíž i ovládá, zejména pak u peněžitých částek nepřevyšujících tisíce Kč; dokonce byla žalobkyně schopna podepsat i prázdný list papíru viz níže. Spisem Policie ČR, Městského ředitelství policie [obec], Územního odboru SKPV, oddělení hospodářské kriminality, č. j. KRPT-49297-17/TČ-2014-070781-2035, zejména tamními úředními záznamy o podání vysvětlení ze dne [datum] (paní [příjmení]), ze dne [datum] (žalobkyně, tam poškozené), ze dne [datum] ([jméno] Ďuriana, přítele žalobkyně), ze dne [datum] (žalovaného, tam podávajícího vysvětlení) a Usnesením Policie ČR v tamní věci ze dne 16. 4. 2014, č. j. KRPT-49297-17/TČ-2014-070781-2035, že v tamní věci byl žalovaný prošetřován jako podezřelý z trestného činu, jehož se měl dopustit tak, že se žalobkyní uzavřel Smlouvu se záměrem dosáhnout neoprávněného majetkového prospěchu tím, že přislíbenou převodní cenu [částka] žalobkyni neuhradil, pouze jí zajistil nájem jiného menšího bytu, uhradil za ni kauci [částka] a předplatil nájemné za měsíce [číslo] až [číslo] a žalobkyni poté z převáděného bytu vystěhoval. Posledně citovaným usnesením Policie ČR byla tamní trestní věci odložena ad acta mj. s tím, že nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak. Zcela čistým (prázdným) listem papíru A4, přeloženým na polovinu, který žalobkyně po vstupu do jednací síně na výzvu soudu„ Dobrý den, podepište to tady, prosím“ (poznámka soudu: uvedené bylo proneseno klidným tónem hlasu) podepsala v jeho dolní části, aniž se jakkoliv pozastavila, ohradila, zamyslela, dotazovala na důvod, či jakkoliv jinak reagovala, ve spojení účastnickým výslechem žalobkyně, který má povahu toliko subsidiárního důkazu, při kterém žalobkyně byla schopna odpovídat jednoslovně, výjimečně několika slovy a pokud tvořila věty, pak bez jejich jakékoliv logické návaznosti, má soud za prokázáno ve spojení se znaleckým posudkem [číslo] vypracovaným dne [datum] Mgr. [jméno] [příjmení], znalkyní v oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, klinické psychologie, ve spojení s výslechem znalkyně a konzultantským psychiatrickým vyšetřením MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], že žalobkyně je od svých 6-8 let věku (pozn. soudu: tedy i ke dni [datum]), kdy se její rozumový vývoj pro vrozené celoživotní psychické narušení zastavil, osobou s těžkou duševní chorobou trvalého rázu, a to intelektovou nedostačivostí, jejíž intelektové schopnosti se pohybují ve středním pásmu lehké mentální retardace, se zvýšenou sugestibilitou, ovlivnitelností a zneužitelností, schopnou projevit svou svobodnou vůli jen při běžných každodenních činnostech, které dobře zná a tudíž i ovládá. Její rozpoznávací a ovládací schopnosti ve vztahu k řešení nových, jí do té doby neznámých či složitějších socioekonomických situacích jsou podstatně sníženy. Není schopna posoudit (ne) výhodnost návrhů jedinců (nikoliv jen autorit typu nadřízených, úředních osob apod.) převyšujících ji rozumovým nadáním, neboť je emočně sociálně naivní, důvěřivá a zranitelná vůči manipulacím. Chápání právních úkonů typu prodeje bytu je pro ni pro jejich komplexnost a nikoliv každodenní běžnost intelektuálně nedostupné, jakož i cenové položky typu desetitisíců a výše. Nemá tudíž ani představu o hodnotě sumy [částka], když její osobní zkušenost se s financemi se pohybuje v řádu několika tisíců daných jejím běžným měsíčním příjmem a výdejem. K nakládání s financemi jí pomáhá okruh lidí – partner, spolupracovníci (srov. též jejich zájem na ochraně žalobkyně dle úředního záznamu o pohovoru policie s paní [příjmení] ze dne [datum], podnět [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne [datum], adresovaný zdejšímu opatrovnickému soudu a konečně též úřední záznam o podání vysvětlení [jméno] [příjmení] ze dne [datum], partnera žalobkyně a sdělení odboru sociálních věcí statuárního města Ostravy ze dne [datum] o prošetření poměrů u žalobkyně), když bez jejich pomoci, lze spíše předpokládat selhání žalobkyně v plánování a koordinování takových částek. Znalkyně rovněž vyslovila kategorický závěr, že smysl Smlouvy ze dne [datum] a její formulace jsou pro žalobkyni a její úroveň chápání nedostupné, vzhledem ke své zvýšené podrobivosti a sugestibilitě její osobnosti na pokyn autoritativně vystupujícího jedince je schopna stvrdit podpisem jakýkoliv jí takto předložený text (srov. i pokus se zcela prázdným listem papíru shora), a že je zcela běžné, že podobně postižení jedinci jsou omezeni ve způsobilosti k právním úkonům z důvodů své snadné zneužitelnosti a neschopnosti se v daných záležitostech orientovat a kvalifikovaně rozhodovat.

5. Soud vychází z provedeného důkazu znaleckým posudkem znalkyně shora ve spojení s jejím výslechem, když námitky žalovaného shledal nedůvodnými, neboť z uvedeného znaleckého posudku a následně též z výslechu znalkyně zcela jednoznačně vyplývá, že žalobkyně psychickým onemocněním v nezměněné podobě trpí již od svého dětství a pak tedy jím trpěla i ke dni [datum] a k toliko laickému názoru žalovaného, že žalobkyně tehdy byla„ ve stavu, kdy byla schopna posoudit následky svého jednání a projevit svou vůli v souvislosti se Smlouvou“ tak nelze přihlížet a její chování zajisté„ naprosto normální“ není a na věci nemůže nic změnit ani to, že žalobkyně učinila nesporným, že Smlouvu podepsala a podepsala i pokladní výdajový doklad na [částka] a že kvůli tomu bylo prověřování policií odloženo ad acta (k námitce ad 1.2. v podání ze dne [datum]). Nelze tedy souhlasit ani s námitkou žalovaného, že znalecký posudek je nesprávný a neúplný, když znalkyně se řádně vypořádala se všemi otázkami položenými nejen soudem, ale též zástupkyní žalovaného, znalecký posudek je konzistentní, věcný, bez vnitřních rozporů, koncipovaný výstižně a gradující zcela přirozeně logicky až do závěrečných odpovědí, které obsahují jasné a kategorické závěry, jež nepřipouští různé výklady. Další námitka žalovaného (ad 1.3. v podání ze dne [datum]), je rovněž nedůvodná, když znalkyně se k účasti žalobkyně v řízení a k jejím možným projevům vyjádřila (viz bod 8. Závěru posudku ve spojení s výpovědí znalkyně před soudem ze dne [datum] k prvnímu dotazu soudu) a mj. též s ohledem na účastnický výslech žalobkyně a její zcela i pro laika zjevné strohé a nesoustředěné vyjadřování. Zjevnost nezpůsobilosti žalobkyně k právním úkonům i pro laika, a to z důvodů shora již uvedených, je prokázána též úředním záznamem o pohovoru policie s paní [příjmení] ze dne [datum] z připojeného trestního spisu, dále podnětem [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne [datum], adresovaným zdejšímu opatrovnickému soudu (srov.„ očividné mentální omezení“,„ často se nesrozumitelně vyjadřuje“,„ v práci jedná protichůdně“,„ je velmi ovlivnitelná“,„ není schopna se samostatně se o sebe postarat“,„ je natolik ovlivnitelná, že pokud by nebyl v dosahu její nynější přítel, je velmi pravděpodobné, že by se jí do života pokoušel úspěšně zasahovat někdo jiný“), a konečně též i sdělením odboru sociálních věcí statuárního města Ostravy ze dne [datum] o prošetření poměrů u žalobkyně (srov.„ velmi obtížná komunikace“, neschopnost zodpovědět některé otázky,„ má sklony uzavírat pro ni nevýhodné smlouvy, které jsou příčinou vzniku dluhů“,„ je snadno ovlivnitelná a zneužitelná“). S ohledem na shora uvedené tedy soud nepřistoupil k žalovaným navrhovanému reviznímu znaleckému posudku, když takový postup by byl v řízení především neekonomický a nadbytečný. Soudu je navíc z úřední činnosti známo, když sám učinil podnět ze dne [datum] poté, co byl proveden též výslech znalkyně k jí vypracovanému znaleckému posudku, že dále z podnětu třetích osob (spolupracovnic žalobkyně) je u zdejšího soudu bylo usnesením ze dne 13. 9. 2019, č. j. 41 Nc 1007/2019-24, zahájeno jak řízení ve věci svéprávnosti žalobkyně (tam posuzované), současně pak ve věci jejího opatrovnictví a spis se t. č. nachází u znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie MUDr. [jméno] [příjmení]. Již zde se sluší podotknout, pokud žalovaný navrhoval vyčkat tamního znaleckého posudku, byl by takový postup v rozporu se zásadou ekonomie řízení, navíc tamní znalecký posudek by musel být ve zdejším řízení posuzován jako listinný důkaz, nikoliv jako znalecký posudek. Nadto je pak třeba také dodat, že jednou absolutně neplatné ujednání ve Smlouvě nemůže následně ani hmotněprávní stálý opatrovník omezeného ve svéprávnosti s účinky ex tunc jakkoliv zhojit.

6. Pro nadbytečnost soud neprovedl žalovaným navrhovaný důkaz výslechem svědka [příjmení]. Večerka k předání a převzetí částky [částka] žalobkyní a k jednání s ní v kontraktační fázi Smlouvy a bezprostředně poté, když takové zjištění by bylo irelevantní s ohledem na níže uvedené právní posouzení věci (absolutní neplatnost Smlouvy). Pokud soud provedl důkazy listinami, a to zápisy o první poradě s klientem ze dne [datum], o další poradě ze dne [datum], o jednání s protistranou ze dne [datum] a o další poradě ze dne [datum], neučinil z nich žádná relevantní zjištění potřebná k prokázání skutkového stavu v projednávané věci, a proto k nim dále nepřihlížel.

7. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] žalobkyně a žalovaný podepsali Smlouvou, jejímž předmětem byl převod práv a povinností spojených s členstvím ve Stavebním bytovém družstvu [část obce], spojených s nájmem bytu [číslo] o velikosti 2+1, umístěným ve 2. nadzemním podlaží budovy [adresa] na ulici [ulice a číslo] v [obec] [část obce]. Převodní cena v ní byla ujednána ve výši [částka] a její splatnost ke dni podpisu Smlouvy Smlouva byla opatřena úřední doložkou o legalizaci těchto podpisů. Téhož dne [datum] dále podepsali dohodu o finančním vypořádání za převod družstevního bytu dle Smlouvy a žalobkyně svým podpisem stvrdila též výdajový pokladní doklad o převzetí částky [částka] od žalovaného. Žalobkyně však byla nejen od svého dětství dosud, ale i ke dni [datum], limitována psychicky svou vrozenou těžkou duševní chorobou trvalého rázu, a to intelektovou nedostačivostí, zvýšenou sugestibilitou, ovlivnitelností a zneužitelností, schopna projevit svou svobodnou vůli jen při běžných každodenních činnostech, které dobře zná a tudíž i ovládá, zejména pak u peněžitých částek nepřevyšujících tisíce Kč, což vnímají lidé i v jejím bezprostředním okolí, zejména její spolupracovníci. Její rozpoznávací a ovládací schopnosti ve vztahu k řešení nových, jí do té doby neznámých či složitějších socioekonomických situacích jsou podstatně sníženy. Není schopna posoudit (ne) výhodnost návrhů jedinců (nikoliv jen autorit typu nadřízených, úředních osob apod.) převyšujících ji rozumovým nadáním, neboť je emočně sociálně naivní, důvěřivá a zranitelná vůči manipulacím. Chápání právních úkonů typu prodeje bytu je pro ni pro jejich komplexnost a nikoliv každodenní běžnost intelektuálně nedostupné, jakož i cenové položky typu desetitisíců a výše. Nemá tudíž ani představu o hodnotě sumy [částka], když její osobní zkušenost se s financemi se pohybuje v řádu několika tisíců daných jejím běžným měsíčním příjmem a výdejem. Policie ČR z vlastní iniciativy prošetřovala osobu žalovaného jako podezřelého z trestného činu, jehož se mohl dopustit vůči žalobkyni při uzavírání Smlouvy tím, že se záměrem dosáhnout neoprávněného majetkového prospěchu jí přislíbil zaplacení [částka], aniž tak následně učinil. Trestní věc byla odložena ad acta. U zdejšího soudu bylo usnesením ze dne 13. 9. 2019, č. j. 41 Nc 1007/2019-24, zahájeno jak řízení ve věci svéprávnosti žalobkyně (tam posuzované), současně pak ve věci jejího opatrovnictví a spis se t. č. nachází u znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie k vypracování znaleckého posudku k posouzení míry svéprávnosti žalobkyně (tam posuzované).

8. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl. Smlouvu, jež byla žalobkyní podepsána dne [datum], je třeba posuzovat v souladu s ustanoveními zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). Jak bylo shora prokázáno, žalobkyně již od svého dětství a zejména pak i k [datum], kdy činila právní úkon (uzavírala Smlouvu) byla stižena trvalou duševní poruchou, která ji činila (a i nadále činí) k takovému úkonu zcela neschopnou. Dle ustanovení § 38 odst. 2 obč. zák. je tak právní úkon, jež je předmětem tohoto řízení a na základě kterého mělo dojít k převodu členských práv a povinností k bytovému družstvu, spojených s nájmem konkrétního družstevního bytu za úplatu [částka] neplatným. Navíc jde o neplatnost absolutní, když důvod neplatnosti dle § 38 odst. 2 není uveden v taxativním výčtu v ustanovení § 40a obč. zák. a k takové neplatnosti tak musí soud přihlížet ex offo, i kdyby takové obrany ze strany žalobkyně nebylo. Jak bylo prokázáno, smysl Smlouvy ze dne [datum] a její formulace byly pro žalobkyni a její úroveň chápání nedostupné, vzhledem k její zvýšené podrobivosti a sugestibilitě její osobnosti byla na pokyn autoritativně vystupujícího jedince schopna stvrdit podpisem jakýkoliv jí takto předložený text (viz též pokus soudu se zcela prázdným listem papíru shora). Ostatně sama znalkyně vyslovila, že je zcela běžné, že podobně postižení jedinci jsou omezeni ve způsobilosti k právním úkonům z důvodů své snadné zneužitelnosti a neschopnosti se v daných záležitostech orientovat a kvalifikovaně rozhodovat. V projednávané věci navíc nelze důvod neplatnosti vtahovat jen na část předmětné Smlouvy dle § 41 obč. zák., jež by byla oddělitelná od jejího ostatního obsahu, neboť z povahy právního úkonu, kterým se převádí členská práva a povinnosti k bytovému družstvu, jež nebyla žalobkyně schopna plně posoudit, když samotný smysl Smlouvy a její formulace byly pro žalobkyni a její úroveň chápání nedostupné v důsledku její těžké duševní poruchy, a proto se důvod neplatnosti vztahuje na celou Smlouvu Smlouva tedy pro svou absolutní neplatnost nemohla vyvolat jí zamýšlené účinky, absolutní neplatnost působí s účinky ex tunc. Domáhala-li se tedy žalobkyně zaplacení převodní ceny [částka] dle Smlouvy, která je ex tunc stižena absolutní neplatností, nemohla být se svým nárokem úspěšná už jen pro absenci právního titulu takový nárok zakládajícího. V takové situaci je bezpředmětným a tedy nadbytečným zabývat se tím, co bylo mezi stranami Smlouvy a tedy účastníky tohoto řízení sporným, tedy zda bylo převodní cena žalobkyni žalovaným zaplacena či nikoliv. Z neplatné Smlouvy totiž nevznikla žádná práva a povinnosti, zejména tedy nedošlo k převodu členských práv a povinností ze žalobkyně na žalovaného, žalovanému nevznikla povinnost za tento převod žalobkyni zaplatit převodní cenu. Pro úplnost je třeba dodat, že smyslem a účelem právní úpravy neplatnosti právních úkonů učiněných osobou jednající v duševní poruše je ochrana osoby s duševním postižením. Jejím cílem je mimo jiné umožnit takovým osobám reálně požívat svých práv, včetně práva na ochranu majetku (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 173/13). Současně soud posuzoval, zda ono stižení Smlouvy neplatností na druhou stranu neodporuje ústavně chráněnému principu právní jistoty a ochrany nabytých práv v dobré víře a dospěl k závěru, že v daném případě je třeba setrvat na absolutní neplatnosti Smlouvy, když míra, kdy tento princip nabývá na důležitosti na úkor ochrany osoby s duševní chorobou, vzrůstá v okamžiku, kdy jsou takovým neplatným jednáním postiženy tzv. třetí osoby, avšak předmětné řízení se nadále týká toliko stran původní Smlouvy, aniž byly dotčeny práva třetích osob a nejde tak o situaci, kdy by byla neplatnost právního úkonu pro duševní poruchu, která působí od samého počátku, fakticky nalézána až v následném soudním řízení mezi právními nástupci původních stran Smlouvy retroaktivně. Závěr, že právní úkon učiněný žalobkyní jako osobou s duševní poruchou je neplatný, soud shledává na základě shora prokázaného a uvedeného plně v souladu s účelem ustanovení § 38 odst. 2 obč. zák., neboť je na místě, aby důsledky Smlouvy a jejích ujednání nevedly k poškození žalobkyně jako osoby s duševní poruchou, jejíž ochraně právě uvedené ustanovení slouží na úkor žalovaného, bezprostředního účastníka Smlouvy, kterému navíc, jak již shora při dokazování bylo již uvedeno, muselo být zřejmé, že ujednání Smlouvy a její důsledky jsou pro osobnost žalobkyně nedostupné.

9. Byť jsou soudu zřejmé též následky absolutní neplatností stižené Smlouvy v podobě upravené v ustanovení § 457 obč. zák., kdy je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal, nelze v žalobou uplatněném nároku shledat nárok ani na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 451 a násl. obč. zák., když tím, že žalobkyně tvrdí, že jí žalovaný dluží částku [částka], logicky nemohlo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení na úkor žalobkyně vzniknout, neboť k naplnění absolutně neplatné smlouvy nedošlo a žalovaný se tak nestal a na základě absolutně neplatné Smlouvy ani nemohl stát vlastníkem takto převáděných práv a povinností za které by měl žalobkyni bezdůvodné obohacení vydat.

10. Vznesl-li žalovaný námitku promlčení žalobou uplatňovaného nároku s tím, že řádná žaloba byla žalobkyní podána až prostřednictvím jí soudem ustanoveného právního zástupce podáním ze dne [datum], ačkoliv cena za převod podílu dle Smlouvy měla být uhrazena dne [datum], soud ji shledává irelevantní, neboť s ohledem na prokázanou nezpůsobilost žalobkyně mj. též k uzavření Smlouvy a tomu, že taková těžká psychická porucha u žalobkyně přetrvává již od jejích 6-8 let věku, klasifikovaná jako porucha trvalá, nelze o jakékoliv lhůtě, nejen lhůtě promlčecí ve smyslu § 101 obč. zák. (k počátku promlčení mělo dojít před [datum]) a jejím plynutí dle § 113 obč. zák. vůbec hovořit.

11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého by měl plně procesně úspěšný žalovaný právo na jejich náhradu, avšak soud žalovanému tento nárok v souladu s § 150 o. s. ř. nepřiznal, neboť jednak nelze po žalobkyni, která byla nejen v době kontraktační fáze nezpůsobilou k dispozici s jejím majetkem a tedy nezpůsobilou k uzavření smlouvy shora, jednak to byl právě žalovaný, který tím, že se žalovanou jako právně nezpůsobilou smlouvu uzavřel a tím vlastně celou situaci, jako ten plně způsobilý k právním úkonům, způsobil. Je přitom irelevantní, zda byl schopen rozpoznat již při uzavírání smlouvy právní nezpůsobilost žalobkyně k takovému úkonu. Přiznání náhrady nákladů řízení žalovanému by se tak jevilo být v rozporu s dobrými mravy.

12. S ohledem na uvedené v předchozím odstavci o nákladech řízení, je irelevantní návrh žalovaného, aby žalobkyni nebyly přiznány náklady řízení, když řádně a včas nevyzvala žalovaného k plnění ještě před podáním žaloby dle § 142a o. s. ř. a učinila tak až za řízení dne [datum]. Nadto je třeba odkázat zejména na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4388/2013 a závěr v něm vyslovený, že absence výzvy podle ustanovení § 142a o. s. ř. nebude zásadně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případech, kdy žalovaný (dlužník) ani po doručení žaloby dluh nezaplatí, popřípadě jinak nepřivodí jeho zánik (např. započtením). Není-li totiž dlužník ochoten (nebo schopen) existující dluh ve lhůtě odpovídající ustanovení § 142a o. s. ř. zaplatit, není dán sebemenší důvod sankcionovat„ pochybení“ věřitele, jde-li o absenci předžalobní výzvy k plnění.

13. O nákladech státu, které za řízení vznikly v souvislosti s vyplaceným znalečným, bylo rozhodnuto dle § 148 o. s. ř., kdy povinnost k jejich placení nelze uložit žalovanému, který byl plně procesně úspěšný, ani žalobkyni, která sice byla procesně zcela neúspěšná, avšak nejenže splňuje předpoklady pro osvobození od placení soudních poplatků, ale byla od jejich placení v plném rozsahu osvobozena usnesením zdejšího soudu ze dne 21. 3. 2017, č. j. 17 C 383/2016 - 22. Proto bylo rozhodnuto, že stát nemá právo na náhradu nákladů řízení.