17 C 424/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Sušněm ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 53 845,74 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni , částka, , úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni , částka, , kapitalizovaný úrok z prodlení , částka, , úrok ve výši 9,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. V řízení se žalobkyně, na kterou byla pohledávka s účinností ke dni , datum, postoupena , právnická osoba, ., IČO , IČO, , (dále též „Banka“ či „právní předchůdce žalobkyně“), domáhala po žalované jednak zaplacení dlužné jistiny nepovoleného debetního zůstatku , částka, na běžném účtu dle Smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne , datum, , v jejímž rámci si tehdejší smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu č. , hodnota, pro žalovanou (dále jen „Smlouva 1“) a dle které je nepovolený záporný zůstatek na běžném účtu považován za pohledávku Banky za žalovanou splatnou dnem následujícím po odstoupení od Smlouvy 1, tedy , datum, . Dále se žalobkyně, na kterou byla pohledávka s účinností ke dni , datum, postoupena Bankou, domáhala po žalované, které bylo dle Smlouvy o úvěru č. 3120//133388701/SU (dále jen „Smlouva 2“), po úspěšném posouzení její úvěruschopnosti vyplaceno dne , datum, převodem na účet , částka, , plnění ze Smlouvy 2. Dle Smlouvy 2 měly být kromě jistiny zaplaceny „Poplatky“ složené z úroků ze Smlouvy 2 ve výši 9,9 % ročně a dalších plateb dle Smlouvy 2 a Ceníku (dále jen „Poplatky“), a to ve 108 měsíčních splátkách po , částka, . Splátky však žalovaná neplnila řádně a včas a došlo tak k zesplatnění ke dni , datum, . Na Smlouvu 2 bylo celkem zaplaceno , částka, . K zaplacení zbývá dlužná jistina , částka, , kapitalizovaný úrok , částka, (9,9 % ročně z dlužné jistiny do , datum, ), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, (12,75 % z dlužné jistiny za dobu do , datum, ), úrok ve výši 9,9 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z , částka, (, částka, a , částka, ) od , datum, do zaplacení. Z celkové částky , částka, (viz Smlouva 1) a , částka, (viz Smlouva 2) s příslušenstvím shora již žalovaná ničeho, ani přes písemné oznámení o postoupení pohledávky shora a písemné výzvy, nezaplatila.

2. Žalovaná bez jakékoliv omluvy k jednání nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodl o ní v její nepřítomnosti; v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Po provedeném dokazování listinami žalobkyní označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dle Smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne , datum, , jejíž nedílnou součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky a Ceník Banky, si tehdejší smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu č. , hodnota, pro žalovanou (Smlouva 1). Dle Výpisu z účtu shora vznikl ke dni , datum, nepovolený záporný zůstatek ve výši , částka, , nepočítaje v to příslušenství. Dle čl. IV. Všeobecných obchodních podmínek Banky je nepovolený záporný zůstatek na běžném účtu považován za pohledávku Banky za žalovanou a je splatný dnem následujícím po svém vzniku. Dle Návrhu smlouvy o Půjčce na kliknutí č. 3120//133388701/SU ze dne , datum, a jeho Akceptace Bankou ze dne , datum, (viz nárok ze Smlouvy 2), právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku , částka, převodem na účet při uzavření Smlouvy 2. Žalovaná se zavázala celkem kromě , částka, zaplatit Poplatky a úroky ve 108 měsíčních splátkách po , částka, . Dle Výpisu z účtu č. , č. účtu, žalovaná zaplatila celkem , částka, , včetně poslední platby , částka, dne , datum, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve spojení s Přílohou č. , hodnota, k ní se seznamem pohledávek, Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně o její právní osobnosti a Potvrzením o zaplacení úplaty za postoupení, vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně postoupil s účinností ke dni , datum, pohledávku za žalovanou včetně příslušenství na žalobkyni. Žalovaná dosud, přes Odstoupení od Smlouvy 1 ze dne , datum, , písemné Prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku ze dne , datum, s výzvou k okamžité úhradě nároku ze Smlouvy 2, předané k doručení dle Podacího archu k němu dne , datum, , Oznámení o postoupení pohledávky datované dnem , datum, , předané k doručení dle podacího archu k němu dne , datum, o postoupení pohledávek ze Smlouvy 1 a Smlouvy 2, ani přes následnou Předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne , datum, , předanou k doručení dle podacího archu k ní dne , datum, , ničeho ze žalovaných částek shora nezaplatila.

4. Dle Protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta ze dne , datum, a Přílohy k němu s pozitivní lustrací žalované v BRKI (viz níže k Manuálnímu vstupu Konsolidovaného blacklistu s dotazem na „FO - BRKI score“) nebylo prokázáno, a to ani poté, co k tomu byla žalobkyně usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , vyzvána, že by jako poskytovatel úvěru řádně ověřovala schopnost žalované úvěr ze Smlouvy 2 splácet, zejména se nijak nezabývala (rozuměj neověřovala) nejen příjmy, ale zejména výdaji a jejich strukturou zejména za poslední měsíce před poskytnutím úvěru žalované, ačkoliv vedla běžný účet žalované, na který úvěr dne , datum, vyplatila. Tedy se nijak nezabývala tím, zda žalovaná skutečně byla schopna vytvářet finanční rezervu korespondující s budoucí splátkou , částka, měsíčně a nemohla tak mít individuálně ve vztahu k finančním návykům žalované vytvořenu analýzu udržitelnosti splátkové povinnosti i do budoucna. Dle Manuálního vstupu Konsolidovaného blacklistu s dotazem na „FO - BRKI score“ bylo žalobkyni přitom známo, že v rubrice „Perform - ScoreFactor“ bylo u žalované generováno varovné hlášení „Vysoký počet aktivních smluv“ a „, adresa, částka překročení limitu za posledních 12 měsíců“, konkrétně pak 28 kontraktů, z toho exitující splátkový 1 při splátce , částka, měsíčně a zbývající sumou splátek , částka, , a z kreditních karet 4 s úvěrovým rámcem , částka, a sumou zbývajících splátek , částka, , odmítnutý z kreditních karet 1, odvolané 3 splátkové, ukončených 18 splátkových z toho 17 předčasně ukončených a tedy zjevně splácených novějšími a novějšími úvěry. Ze soudem ex post vyžádané zprávy z rejstříků NRKI a BRKI, byla prokázána existence nesplacených úvěrů ke dni poskytnutí úvěru, a to jednoho dokonce vůči témuž poskytovateli úvěru, dalších dvou vůči , právnická osoba, . a jeden vůči , právnická osoba, . Poskytovatel úvěru si nenechal předložit zejm. pracovní smlouvu, aby ověřil, zda nejde o pracovní poměr na dobu určitou, či ve zkušební době. Dále nebyly ověřovány výdaje žalované, natož jejich struktura, zejména ověřením výdajů za plyn, elektřinu a další služby s bydlením spojené (např. SIPO, Předpis nájemného, Evidenční list nájemce). Nebylo rovněž ničeho zjišťováno k případným osobním poměrům žalované, vyživovacím povinnostem k dalším osobám, nebyly vyžádány např. výplatní pásky za poslední měsíce před poskytnutím úvěru, zvláště když takto lze ověřit zejména absenci vyživovací povinnosti i, zda není zatížena případnými exekucemi (k podrobnostem viz shora ve 4. odstavci označené usnesení a výzva soudu u jednání dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.). Na předchozím závěru o nedostatečném zkoumání úvěruschopnosti žalované nemůže ničeho změnit ani neaktuální soudní rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, z roku 2020, které se navíc týkalo nároku z jiného právního titulu, než smlouvy o spotřebitelském úvěru jako v nyní projednávané věci. Je pak nerozhodné, že zprávou Exekutorské komory ze dne , datum, , vyžádanou soudem ex post, bylo prokázáno, že není aktivních exekucí, které by byly zahájeny přede dnem poskytnutí úvěru, když takto již nejsou evidovány skončené exekuce.

5. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu ve vztahu k nároku ze Smlouvy 1 soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když nárok žalobkyně poté, co na ni byla tato pohledávka dle § 1879 a násl. o. z. postoupena Bankou, je dán § 2991 o. z. a žalovaná je povinna vydat žalobkyni, oč se takto bezdůvodně obohatila, neboť mezi Bankou a žalovanou byla dle jejího obsahu uzavřena smlouva o běžném účtu dle § 2662 o. z., na základě které Banka zřídila a vedla pro žalovanou běžný účet a žalovaná tím, že způsobila nepovolený záporný zůstatek na běžném účtu, je povinna peněžní prostředky představující jeho výši , částka, žalobkyni vydat. Splatnost nastala v souladu s ujednáním čl. IV. VOP, které byly nedílnou součástí Smlouvy 1 a podle kterých se nepovolený záporný zůstatek na běžném účtu považuje za pohledávku Banky za žalovanou a je splatným dnem následujícím po svém vzniku, dne , datum, dle § 1958 odst. 1 o. z. a ode dne následujícího je žalovaná dle § 1968 o. z. v prodlení a žalobkyni vzniká nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výše je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

6. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu ve vztahu k nároku ze Smlouvy 1 a Smlouvy 2 však bylo žalobě vyhověno pouze co do 19 %, počítaje v to i kapitalizované příslušenství ke dni rozhodování (viz níže). Nároku ze Smlouvy 2 totiž bylo vyhověno pouze v části, ačkoliv bylo prokázáno, že žalovaná pohledávka byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. a Smlouva 2 dle svého obsahu splňuje náležitosti § 2395 a násl. o. z. jako smlouvy o úvěru. Nadto se však dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy č. , hodnota, , (dále jen „ZoSÚ“), žalované poskytnuté plnění považuje za spotřebitelský úvěr, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ tedy měl poskytovatel při uzavření Smluv shora povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění účinném do , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, je smlouva neplatná, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy předně zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalované a ze svých zjištění učinil přiléhavý závěr, že je schopna úvěr řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V nyní projednávané věci poskytovatel úvěru neověřoval žalovanou v Návrhu na uzavření Smlouvy 2 toliko tvrzené skutečnosti, jak již bylo uvedeno v odstavci 4. tohoto odůvodnění, na které se pro zjednodušení odkazuje, jakož i na poučení a výzvu soudu obsaženou v unesení zdejšího soudu tam označeném. Soud tak dospěl k závěru, že předchůdce žalobkyně řádně nesplnil povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované a Smlouvu 2 shledal neplatnou pro rozpor se zákonem dle § 86 ZoSÚ a § 588 o. z. Jak již shora uvedeno, jedná se o neplatnost absolutní pro porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, což odporuje zákonu.

7. U nároku žalobkyně uplatněného ze Smlouvy 2 shora pak s ohledem na shora uvedené platí, že plnila-li žalovaná na neplatnou smlouvu, je nutno její dosavadní plnění dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ zohlednit vůči nároku žalobkyně. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu § 2993 o. z., pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se poskytovatel úvěru dopustil při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudil pečlivě úvěruschopnost žalovaného (srovnej k tomu zejména rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, , č. j. , spisová značka, ). Zaplatila-li tedy žalovaná z neplatné Smlouvy 2 částku , částka, , je třeba toto plnění i bez námitky žalované započíst na jistinu, kterou je žalovaná povinna žalobkyni vrátit. Žaloba je proto částečně důvodná u nároku za Smlouvy 2 ve výši , částka, (rozdíl mezi , částka, vyplacených žalované a , částka, již zaplacenými). Splatnost soudem přiznané jistiny nastala v pátek dne , datum, , tedy dle § 1958 odst. 1 a contrario o. z. po Výzvě obsažené v Prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku ze dne , datum, ) poté, co se má za to dle § 573 o. z., že předmětná Výzva byla žalované doručena 3. pracovní den následující po dni, kdy byla odeslána. Ode dne následujícího po splatnosti je žalovaná dle § 1968 o. z. v prodlení a žalobkyni vzniká nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výše je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nikoliv však ke dni prodlení, nýbrž již ke dni, kdy právní předchůdce žalobkyně mohl poprvé nárok k zaplacení vůči žalované uplatnit, tedy ke dni, kdy měl za to, že nastalo prodlení dne , datum, , tedy ve výši 12,75 % ročně, když soud je vázán žalobním nárokem.

8. Ve zbývající části 81 %, počítaje v to i kapitalizované příslušenství ke dni rozhodování (viz níže), byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, když zde není takových nároků v důsledku neplatnosti Smlouvy, kdy jsou neplatná i vedlejší ujednání v ní.

9. Pro účely výpočtu procesního úspěchu ve sporu bylo postupováno zejména v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 tak, že do hodnoty sporu bylo kromě jistiny zahrnuto též příslušenství, které je rovněž předmětem řízení, kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku. Hodnota sporu tak činí , částka, (, částka, jistina a , částka, příslušenství), žalobkyni bylo přiznáno , částka, (, částka, jistina a , částka, příslušenství) a úspěch žalobkyně tak činí 19 %.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy převážně procesně úspěšné žalované dle dosavadního obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

11. Lhůty k plnění jsou dány ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.