17 C 493/2024

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Sušněm ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 59 026,24 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 33 755,15 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z částky 33 755,15 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 25 271,09 Kč, kapitalizovaný úrok 6 143,10 Kč, úrok ve výši 23,99 % ročně z částky 58 028,24 Kč od , datum, od zaplacení, úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 24 273,09 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. V řízení se žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena , právnická osoba, . IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“ nebo „Banka“), domáhala po žalovaném, splnění dluhu ze Smlouvy o vydání kreditní karty č. , hodnota, , uzavřené dne , datum, (dále „Smlouva“), kterému byl po úspěšném posouzení jeho úvěruschopnosti poskytnut úvěrový rámec až do výše 60 000 Kč. Dle Smlouvy měl být úvěr splácen měsíční splátkou složenou z příslušné části čerpané jistiny, úroku z ní, pravidelných poplatků a nákladů spojených s vydáním a užíváním kreditní karty. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, porušil tím smluvní povinnosti a Banka tak dne , datum, úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. K zaplacení zbývá dlužná jistina 58 028,24 Kč, poplatky za výzvu k úhradě ve výši 998 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6 143,10 Kč (23,99 % z dlužné jistiny od , datum, do , datum, ), úrok ve výši 23,99 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení. Z celkové částky 59 026,24 Kč s příslušenstvím shora již žalovaný ničeho, ani přes poslední výzvu Banky, písemné oznámení o postoupení pohledávky shora a písemnou výzvu advokáta, nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu danou usnesením nevyjádřil.

3. O věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. na základě žalobkyní předložených listinných důkazů se souhlasem účastníků dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když tento postup byl zvolen poté, co žalobkyně byla s odkazy na konkrétní rozhodovací praxi předvídatelně poučena a vyzvána usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , k doplnění tvrzení a důkazů především k procesu posuzování úvěruschopnosti žalovaného a žalobkyně svá tvrzení a důkazy doplňujícím podáním ze dne , datum, zcela vyčerpala. Žalobkyně tvrzení doplnila, ale nadále nerelevantně, když v případě posuzování úvěruschopnosti žalovaného odkázala na informace získané přímo od žalovaného uvedené v Návrhu na uzavření Smlouvy s tím, že nadto provedla kontrolu Insolvenčního rejstříku „Bez záznamu“, databáze neplatných dokladů „Doklad nenalezený v databázi MV“, interního Black listu (IBL) „Bez záznamu“, v BRKI/NRKI „Bez negativního záznamu (jen pozitivní úvěrová historie)“, SOLUS „Nebyl zjištěn aktuální dluh po splatnosti“, příjem žalovaného byl ověřen z výpisu z běžného účtu u Banky, z něhož ověřila též výdaje žalovaného. Z výpisu z běžného účtu zjistila, že v měsíci duben 2021 byl celkový příjem žalovaného celkem 40 100 Kč, v měsíci květen 2021 33 300 Kč a v měsíci červen 2021 75 200 Kč. Dále takto zjistila, že žalovanému plynul příjem od zaměstnavatele , právnická osoba, , IČO , IČO, . Výdaje žalovaného za měsíc duben 2021 v celkové výši 46 467,16 Kč, za měsíc květen 2021 ve výši 30 049 Kč a za měsíc červen ve výši 39 157,91 Kč. Banka dále vypočetla tzv. disponibilní částku ve výši 7 051 Kč, vycházeje z životního minima a existenčního minima žalovaného, normativních nákladů na bydlení dle ustanovení. Na základě takových údajů Banka dospěla k tomu, že je žalovaný „schopným splácet předmětný úvěr“. Stejně tak uvedené v kartě Klienta ke Smlouvě 2 s tím, že byl ověřen výpis z registru SOLUS s výsledkem „nenalezen žádný závazek po splatnosti“, NRKI s výsledkem „nalezen – pozitivní“ a CEE „nenalezen“. Z uvedených zjištění žalobkyně dovodila, že je žalovaný schopný splácet předmětný úvěr.

4. Po provedeném dokazování listinami žalobkyní označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne , datum, Smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky Banky a Ceník, na základě níž žalovanému aktivoval běžný účet , č. účtu, . Smlouvou o vydání kreditní karty č. , hodnota, uzavřenou dne , datum, (viz také jen „Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních kareta a aktualizovaný Ceník, byl po posouzení jeho úvěruschopnosti poskytnut žalovanému úvěrový rámec až do sjednaného limitu 60 000 Kč. Dle Výpisu z kartového účtu ve spojení se Souhrnným výpisem z účtu kreditní karty takto žalovaný za dobu od , datum, do , datum, celkem načerpal částku ve výši 222 620,30 Kč, z čehož následně uhradil 188 865,15 Kč, které byly započteny na úrok, poplatky a jistinu úvěru. Dle Rámcové smlouvy o postupování pohledávek uzavřené dne , datum, ve spojení se Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, se Seznamem a Potvrzením o úplatě za postoupení byla předmětná pohledávka za žalovaným s účinností od , datum, postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno Vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne , datum, a , datum, , předané k doručení dle Podacího archu k němu dne , datum, a , datum, . Nad shora uvedené žalovaný již ničeho dalšího neplnil a neučinil tak ani přes písemnou Výzvu k okamžité splatnosti kreditní karty ze dne , datum, , kterou byl žalovaný vyzván k „okamžitému“ plnění, předanou k doručení dle Podacího archu k ní dne , datum, , ani přes písemná Vyrozumění o postoupení pohledávky shora a písemnou výzvu advokátky ze dne , datum, , předanou k doručení dle Podacího archu k ní dne , datum, , nezaplatil.

5. Dle Návrhu na uzavření Smlouvy ze dne , datum, , Údaji klienta (fyzická osoba) ze dne , datum, (tedy vyhotovenými ex post), Protokolem o ověření úvěruschopnosti klienta ze dne neuvedeného, Prohlášením k protokolu o posouzení úvěruschopnosti klienta ze dne , datum, , Souhrnem žádosti o kreditní kartu nebo navýšení limitu karty, listinou označenou jako „Věc: CBL“, Formulářem pro standardní informace, ani Mimořádným výpisem z účtu žalovaného za dobu od , datum, do , datum, , nebylo prokázáno, a to ani poté, co k tomu byla žalobkyně usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , vyzvána, že by poskytovatel úvěru řádně ověřoval schopnost žalovaného úvěr splácet, zejména nijak dále neověřoval v listinách shora toliko žalovaným tvrzené výdaje a spolehl se toliko na výpočet jejich výše na základě tvrzení žalovaného, neověřoval (pod)nájemní smlouvu žalovaného, nezabýval se zjištěním, že žalovaný fakticky nebydlí na adrese svého trvalého pobytu, nebyly ověřovány výdaje domácnosti žalovaného za plyn, elektřinu a další služby s bydlením spojené (např. SIPO, Předpisem nájemného, Evidenčním listem nájemce), případné exekuce (např. v Centrální evidenci exekucí) vedené na žalovaného. Nebylo ověřováno, zda žalovaný má pracovní poměr na dobu určitou, či zda je ve zkušební době, jeho rodinný stav, nebyla zkoumána existence vyživovací povinnosti k jiné osobě, natož míra závislosti takové osoby na výživě žalovaného (k podrobnostem viz citované usnesení shora a již uvedené ve 3. odstavci tohoto odůvodnění). Na předchozím závěru o nedostatečném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nemůže ničeho změnit ani ex post soudem vyžádaná zpráva Exekutorské komory ze dne , datum, s negativním záznamem o exekucích, ani ex post soudem vyžádaná zpráva od , právnická osoba, . ze dne , datum, , ve spojení s přílohou k ní obsahující společný výpis z Bankovního a Nebankovního registru klientských informací (BRKI a NRKI) s pozitivním záznamem dluhu žalovaného po splatnosti k 6/2021 u téže Banky. Dle Výpisů z účtu č. , č. účtu, za 4/2021 až 6/2021 existoval ke dni , datum, na účtu záporný zůstatek 728,21 Kč, který vznikl jako rozdíl mezi platbami příchozími 40 100 Kč a odchozími 46 467,16 Kč, dále existoval ke dni , datum, na účtu kladný zůstatek 2 522,79 Kč, který vznikl jako rozdíl mezi příjmy 33 300 Kč a výdaji 30 049 Kč, když se navíc příchozí úhrada, zahrnující zřejmě příjem ze zaměstnání, snížila o 9 000 Kč, a dále existoval ke dni , datum, na účtu konečný zůstatek 39 157,91 Kč, který vznikl jako rozdíl mezi příjmy 75 200 Kč a výdaji 38 564,88 Kč, avšak počítaje v to i mimořádně příchozí platbu 40 000 Kč od Banky, bez kteréžto by byl zůstatek opět záporný. Z těchto Výpisů nelze učinit odpovědný závěr a struktuře jednotlivých nezbytných a případně zbytných výdajích žalovaného a jeho rodiny, když podstatná částky je vždy čerpána jako „Výběr hotovosti z bankomatu“; o to pečlivě pak měla Banka jako poskytovatel úvěru zkoumat zodpovědnost finančního chování žalovaného coby žadatele o kreditní kartu.

6. Po právní posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud žalobě vyhověl v části 42 %, počítaje v to i kapitalizované příslušenství ke dni rozhodování (viz níže), neboť mezi účastníky měla být uzavřena smlouva, která dle svého obsahu splňuje náležitosti § 2395 a násl. o. z. jako smlouva o úvěru. Nadto se však dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy (dále jen „ZoSÚ“), žalovanému poskytnuté plnění považuje za spotřebitelský úvěr, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ tedy měl poskytovatel při uzavření Smlouvy shora povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, je smlouva neplatná, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy předně zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného a ze svých zjištění učinil přiléhavý závěr, že je schopen úvěr řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V nyní projednávané věci poskytovatel úvěru řádně neověřoval žalovaným toliko tvrzené skutečnosti, jak již bylo uvedeno v odstavci 5. a 3. tohoto odůvodnění, na které se pro zjednodušení odkazuje. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně řádně nesplnil povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného a Smlouvu shledal neplatnou pro rozpor se zákonem dle § 86 ZoSÚ a § 588 o. z. Jak již shora uvedeno, jedná se o neplatnost absolutní pro porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, což odporuje zákonu.

7. U nároku žalobkyně uplatněného ze Smlouvy by tak s ohledem na shora uvedené platí, že plnil-li žalovaný na neplatnou smlouvu, je nutno jeho dosavadní plnění dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ zohlednit vůči nároku žalobkyně. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu § 2993 o. z., pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustila při sjednávání úvěrové smlouvy shora, pokud právní předchůdce žalobkyně neposoudil pečlivě úvěruschopnost žalovaného (srovnej k tomu zejména rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, , č. j. , spisová značka, ). Zaplatil-li tedy žalovaný z neplatné Smlouvy částku 188 865,15 Kč, je třeba toto plnění i bez námitky žalovaného započíst na jistinu, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit. Žaloba je proto částečně důvodná ve výši 33 755,15 Kč (rozdíl mezi 222 620,30 Kč čerpaných a 188 865,15 Kč již zaplacenými). Splatnost soudem přiznané jistiny nastala v pondělí dne , datum, , tedy dle § 1958 odst. 1 a contrario o. z. „okamžitě“ (viz lhůta k plnění ve Výzvě ze dne , datum, ) poté, co se má za to dle § 573 o. z., že předmětná Výzva byla žalovanému doručena 3. pracovní den následující po dni, kdy byla odeslána. Ode dne následujícího po splatnosti je žalovaný dle § 1968 o. z. v prodlení a žalobkyni vzniká nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výše je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nikoliv však ke dni prodlení, nýbrž již ke dni, kdy právní předchůdce žalobkyně mohl poprvé nárok k zaplacení vůči žalovanému uplatnit, tedy ke dni, kdy měl za to, že nastalo prodlení dne , datum, ; tedy ve výši 14,75 % ročně, když soud je vázán žalobním nárokem.

8. Ve zbývající části 58 % vč. příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodování (viz níže), byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, když zde není takových nároků v důsledku neplatnosti Smluv, kdy jsou neplatná i vedlejší ujednání v nich.

9. Pro účely výpočtu procesního úspěchu ve sporu bylo postupováno zejména v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 tak, že do hodnoty sporu bylo kromě jistiny zahrnuto též příslušenství, které je rovněž předmětem řízení, kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku. Hodnota sporu tak činí 80 789,60 Kč (59 026,24 Kč jistina a 21 763,36 Kč příslušenství), žalobkyni bylo přiznáno 34 000,68 Kč (33 755,15 Kč jistina a 245,53 Kč příslušenství) a úspěch žalobkyně tak činí 42 %.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy převážně procesně úspěšnému žalovanému dle dosavadního obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

11. Lhůty k plnění jsou dány ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.