17 C 501/2024

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Sušněm ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o určení neexistence pohledávky

I. Určuje se, že pohledávka žalovaného za žalobkyní ve výši , částka, , představující původně pohledávku žalobkyně vůči , právnická osoba, ., IČO , IČO, , ve výši , částka, z titulu plnění žalobkyní jako ručitelem a ve výši , částka, z titulu vrácení vkladu žalobkyně coby tichého společníka, nyní z titulu bezdůvodného obohacení, které mělo vzniknout tak, že správce konkurzní podstaty žalobkyně po skončení konkursu prohlášeného na její majetek vyplatil žalobkyni toto plnění namísto žalovanému, neexistuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. V řízení se žalobkyně domáhala určení, že žalovaný vůči ní nemá jím tvrzenou peněžitou pohledávku specifikovanou ve výroku tohoto rozsudku v celkové výši , částka, (dále jen „Pohledávka“), představující regresní nárok jednak z titulu ručení žalobkyně ve výši , částka, za společnost , právnická osoba, ., (dále jen „ČMS“) a jednak právo na vrácení vkladu z titulu tichého společenství žalobkyně v ČMS ve výši , částka, (tyto dva nároky dále také jako „Původní pohledávky“), kterou měl žalovaný nabýt přímo od žalobkyně Smlouvou o postoupení pohledávek z , datum, (dále jen „Smlouva“) a kterážto finanční částka byla zjištěna v konkursu ČMS a následně, spolu s dalšími finančními částkami žalobkyni vyplacena správcem konkursní podstaty po skončení konkurzu žalobkyně v rámci kterého bylo uspokojeno 100 % pohledávek věřitelů žalobkyně. Žalovaný není a nikdy nebyl věřitelem žádné z Původních pohledávek vůči ČMS, když podpisy stran na předmětné Smlouvě nejsou pravé, Smlouva obsahuje smyšlené údaje a byla antidatována. O tom svědčí i to, že to byla žalobkyně a nikoliv žalovaný, kdo Pohledávku řádně přihlásil do konkursu ČMS již v roce 2000 a tato Pohledávka byla v plném rozsahu zjištěna a následně na ni bylo v konkursu inkasováno 100 % její celkové nominální hodnoty. Žalovaný přitom žádnou pohledávku do konkursu nepřihlásil a insolvenční pořádek se na něj tudíž nemohl vztahovat. I kdyby však přesto byla řádně uzavřena, byla by absolutně neplatná pro rozpor s konkursním právem, jelikož v době jejího údajného uzavření byly původní pohledávky již sepsány v konkursní podstatě žalobkyně a případně by byla rovněž stižena neplatností pro oboustranný zkracující úmysl původních stran. Správce konkursní podstaty žalobkyně navíc od této Smlouvy v průběhu konkursního řízení žalobkyně platně odstoupil. Samotné tvrzené bezdůvodné obohacení dále navíc nelze ani zjistit, neboť plnění inkasovaná v konkursu na uvedené pohledávky se v průběhu konkursu promísila s ostatními příjmy konkursní podstaty a nebyla vedena odděleně. S ohledem na shora uvedené žalovanému žádný nárok z tzv. lepšího práva nevznikl a žalobkyně se na jeho úkor nemohla bezdůvodně obohatit. Jelikož je žalobkyně opakovaně ze strany žalovaného a dalších osob zjevně jednajících pod jednotným řízením pana , jméno FO, vyzývána k úhradě těchto pohledávek a u žalobkyně je tak vytvářen dlouhodobý stav právní nejistoty, jenž může odstranit pouze soudní rozhodnutí o neexistenci sporné pohledávky, je tak dán její naléhavý právní zájem na určení neexistence Pohledávky.

2. Žalovaný, kromě k věci se nevztahujících tvrzení o „skupině , jméno FO, “, navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu s tím, že žalobkyní tvrzené skutečnosti považuje za nepravdivé. Přesto učinil nesporným výši Pohledávky, to, že byla v konkursu ČMS přihlášena a zjištěna; tvrdil však, že přihlášku podal on, nikoli žalobkyně a že tak učinil na základě Smlouvy jako věřitel Původních pohledávek. Popřel žalobkyní namítanou nepravost i antidatovanost Smlouvy. Tvrdil, že Pohledávka byla do konkursní podstaty žalobkyně sepsána neoprávněně, čehož se již v roce 2017 domáhal vylučovací žalobou, že správce konkursní podstaty žalobkyně pochybil při nakládání s náhradním peněžitým plněním z konkursu ČMS zejména tím, že peněžní prostředky nevedl odděleně, ač byly předmětem excindačního sporu, a po zrušení konkursu je ponechal žalobkyni, která se tak na úkor žalovaného bezdůvodně obohatila. Žalovaný teprve až poté, co byl soudem marně vyzván k vyjádření se k žalobě usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , na které nereagoval nijak, poté, co byl následně vyzván již dle § 114b o. s. ř. usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , na které reagoval rozsáhlým podáním ze dne , datum, , aniž se však v něm jakkoliv zmínil o postoupení Pohledávky, ke kterému mělo dojít již , datum, , a neučinil tak ani v podání ze dne , datum, , ve kterém pouze obecně namítl nedostatek své pasivní věcné legitimace bez dalších bližších tvrzení či připojením jakéhokoliv listiny, teprve až poté, co mu bylo dne , datum, doručeno předvolání k jednání, podáním ze dne , datum, počal tvrdit, že dne , datum, (téměř po dvou letech) postoupil mj. Pohledávku na třetí osobu a poprvé připojil fotokopii smlouvy o postoupení pohledávek společnosti , právnická osoba, . datovanou dnem , datum, .

3. Žalovaný se k jednání nedostavil. Jak již shora uvedeno, podáním ze dne , datum, svou nepřítomnost omluvil „z důvodu nedostatku pasivní legitimace“. Soud proto věc projednal a rozhodl o ní v jeho nepřítomnosti; v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů a žalovaný se svou lehkovážnou neúčastí u jednání zbavil možnosti být vyzván dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů k jím uváděným sporným tvrzením, jako uvedeno níže a současně být poučen o nepříznivých důsledcích v podobě neunesení břemene tvrzení a důkazního v tomto sporu.

4. Předně je třeba uvést, že soud nemá za prokázáno, že by žalovaný „ztratil“ svou pasivní věcnou legitimaci v tomto sporu, když žalovaný neunesl své břemeno důkazní poté, co se svou neúčastí u jednání zbavil možnosti být vyzván a poučen o případných nepříznivých následcích dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a neprokázal, že by mělo dojít k postoupení Pohledávky smlouvou o postoupení pohledávek údajně uzavřenou dne , datum, mezi žalovaným jako postupitelem a společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , jako postupníkem, když k tomu předložená pouhá fotokopie této smlouvy nebyla předložena v originále poté, co žalobkyně zpochybnila nejen pravost, ale i její obsahovou správnost, navíc v časovém kontextu již zmíněném shora ve 2. odstavci tohoto odůvodnění, kdy žalovaný přesto, že tvrdí, že k postoupení Pohledávky mělo dojít již dne , datum, , od , datum, je účastníkem nynějšího sporu, jehož předmětem Pohledávka je, přes opakované výzvy soudu se k žalobě vyjádří až poté, co je poučen dle § 114b o. s. ř., aniž by však v podání, kterým reaguje na jednotlivá konkrétní skutková tvrzení žalobkyně, jakkoliv zmínil to nejpodstatnější, a to právě postoupení Pohledávky, a učiní tak až téměř po dvou letech od data údajného postoupení a až v nejzazší situaci v souvislosti s nařízeným soudním jednáním. Pro zjednodušení se tak odkazuje na znění takové výzvy soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. konstatované u jednání poté, co byl proveden důkaz právě žalovaným předloženou fotokopií listiny označené jako „smlouva o postoupení pohledávek“ datovanou dnem , datum, . Takové skutečnosti ve svém souhrnu svědčí o tom, že k vyhotovení smlouvy ze dne , datum, tak došlo za účelem modu operandi zapadajícího do předchozího vzorce procesních postupů osob spřízněných s bývalým jednatelem žalobkyně panem , jméno FO, , včetně žalovaného (viz dále zejména v případě Žaloby na vyloučení Původních pohledávek ze dne , datum, ).

5. Soud vzal za prokázáno Úplným výpisem z OR žalobkyně, že žalobkyně byla od vzniku v roce 1992 holdingovou s. r. o. s podíly v dceřiných společnostech, mimo jiné i v ČMS, jak je níže prokázáno listinami předloženými žalobkyní zejména z konkursu na ČMS a konkursu na žalobkyni. Úplným výpisem z Obchodního rejstříku ČMS bylo prokázáno, že tato společnost byla od roku 1994 akciovou společností mimo jiné s předmětem podnikání výroba piva a sladu, od , datum, v konkurzu do , datum, , po dobu kterého dále pokračovala v provozu a dle Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, byla schválena konečná zpráva ze dne , datum, , podle které ČMS uspokojila v rámci konkurzu 100 % pohledávek svých věřitelů a má nárok na vrácení zbývající hyperochy přes 18 mil. Kč. Dle Rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne , datum, vydaném v řízení pod sp. zn. , spisová značka, byl v roce 1998 veškerý majetek žalobkyně bez odpovídající protihodnoty vyveden tak, že podíly na žalobkyni byly převedeny na nekontaktní osobu s pobytem v Bělorusku a do funkce jednatele žalobkyně byla zvolena nekontaktní osoba. Žalovaný byl součástí podvodného jednání, jehož cílem bylo zmocnit se peněz z konkurzu žalobkyně tím, že je měl z konkurzu žalobkyně získat jiný z konkurzních věřitelů, když kdosi zfalšoval podpisy statutárního orgánu onoho konkurzního věřitele na rozhodčí smlouvě, podle které měl být právě žalovaný ustanoven rozhodcem ve fiktivním sporu proti osobě ruské národnosti. Žalovaný tak jako „rozhodce“ vydal rozhodčí nález a této ruské osobě přiznal plnění právě vůči onomu konkurznímu věřiteli žalobkyně a tato ruská osoba poté podala vůči onomu konkurznímu věřiteli exekuční návrh a byla jí tak přikázána pohledávka onoho konkurzního věřitele vůči žalobkyni. Poškozený konkurzní věřitel se ale úspěšně domohl zrušení rozhodčího nálezu žalovaného, jak je prokázáno Rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve spojení s Rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve kterém bylo v odůvodnění mimo jiné uvedeno, že „Tvrzení žalobkyně, že o rozhodčím řízení nevěděla, nezúčastnila se ho, a že ji nebyly doručeny žádné listiny týkající se průběhu rozhodčího řízení (ani rozhodčí nález), je prokázáno právě obsahem rozhodčího spisu, který rozhodce , Jméno žalovaného, předal do soudní úschovy. Rozhodčí spis totiž obsahuje pouze kopii rozhodčího nálezu a fotokopie listin týkajících se osoby žalobkyně, a neobsahuje tak elementární dokumenty jako rozhodčí smlouvu, rozhodčí žalobu, výzvu adresovanou žalobkyni k vyjádření se k rozhodčí žalobě, doklady o případném jednání před rozhodcem, o provádění důkazů apod. Je vysoce pravděpodobné, že celé rozhodčí řízení bylo pouze fingováno a účelově vytvořeno.“.

6. Soud vzal dále za prokázáno zejména nespornými tvrzeními účastníků ve spojení s Úplným výpisem z OR žalobkyně, údaji veřejnosti přístupnými (https://upadci.justice.cz), jakož i Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve spojení s usnesením Krajského osudu v Olomouci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , že u Krajského soudu v Brně byl pod sp. zn. , spisová značka, na žalobkyni dne , datum, prohlášen konkurs a ustanoven správce konkursní podstaty žalobkyně, který trval až do zrušení konkursu dne , datum, (viz Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ), když bylo uspokojeno 100 % pohledávek všech věřitelů a žalobkyni i poté byla vydána zbytková, avšak významná peněžitá částka ve výši , částka, . Nesporným mezi účastníky bylo (viz podání žalovaného ze dne , datum, v čl. IV. na str. 5) a vyplývá též ze Soupisu konkursní podstaty žalobkyně ze dne , datum, , že dne , datum, sepsal správce konkursní podstaty žalobkyně obě Původní pohledávky do soupisu konkursní podstaty s tím, že u částky , částka, jde o „plnění za dlužníka jeho věřiteli z titulu ručitelského závazku“, a u částky , částka, o „vrácení vkladu tichého společníka“. Dne , datum, se dle Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , o nařízení prvního přezkumného jednání, konalo první přezkumné jednání. Veškeré peněžní příjmy konkursní podstaty žalobkyně byly poukazovány na účet konkursní podstaty č. , č. účtu, zřízený jako jediný, jak je prokázáno Vyjádřením správce konkursní podstaty žalobkyně k námitkám proti konečné zprávě ze dne , datum, , ze kteréhožto účtu správce konkursní podstaty platil veškeré závazky konkursní podstaty. Dle Schválené konečné zprávy v konkursu žalobkyně ze dne , datum, , správce konkursní podstaty na tento bankovní účet podstaty inkasoval na jaře 2022 plnění z částečného rozvrhu z konkursu společnosti , právnická osoba, . ve výši cca 135 mil. Kč a naopak vyplatil na částečný rozvrh z konkurzu žalobkyně z května 2022 částku , částka, , na odměnu správce konkursní podstaty 15,7 mil. Kč a na náklady spojené se správou podstaty 3,2 mil. Kč. Dále správce na tento účet inkasoval na původní pohledávky z konkursu ČMS 100 % jejich přihlášené výše (viz znesporněno též žalovaným v podání ze dne , datum, v čl. IV. na str. 5), a to postupně na základě částečných rozvrhových usnesení v konkursu ČMS, a to v roce 2017 65 %, v květnu 2022 cca. 25 % a v prosinci 2022 zbytek, jak je patrno z Výpisu z bankovního účtu za období , datum, - , datum, . Nesporným bylo, že při těchto částečných rozvrzích, v jejichž rámci byly inkasovány částky odpovídající zjištěným pohledávkám, nebyly peněžní prostředky inkasované z konkursu ČMS vedeny odděleně jako předmět tehdy probíhajícího excindačního řízení k Vylučovací žalobě žalovaného z roku 2017 projednávané tehdy Krajským soudem v Brně pod sp. zn. , spisová značka, . Na návrh žalobkyně a se souhlasem všech jejích konkurzních věřitelů i správce konkurzní podstaty bylo dne , datum, vydáno usnesení o zrušení konkurzu na žalobkyni (viz usnesení Krajského soudu v Brně ze dne , datum, č.j. , spisová značka, ). Následně bylo mj. i řízení o výše uvedené vylučovací žalobě žalovaného pod sp. zn. , spisová značka, zastaveno. Bývalý insolvenční správce žalobkyně Podáním ze dne , datum, adresovaným Krajskému soud v Brně k tamní věci sp. zn. , spisová značka, (viz článek II. Podání) od Smlouvy odstoupil (blíže viz níže v souvislosti s ustanovením § 14 odst. 4 ZKV a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Peněžní prostředky inkasované správcem konkursní podstaty žalobkyně z konkursu ČMS tak tvořily toliko menší část celkového objemu finančních prostředků konkursní podstaty, které se v letech 2017 až 2022 promísily s ostatními příjmy v celkové výši přes 160 mil. Kč a byly z tohoto jediného účtu postupně rozvrhovány mezi věřitele, hrazeny náklady správy podstaty i další výdaje (nelze tedy identifikovat, zda zůstatek, který žalobkyně po zrušení konkursu získala zpět pod svou dispozici, představoval plnění z původních pohledávek, nebo jiné prostředky podstaty). Přitom již dne , datum, doběhla v souladu s § 22 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání, v tehdejším znění účinném od , datum, , (dále jen „ZKV“), lhůta, ve které bylo možno přihlásit pohledávky do konkursu žalobkyně tak, aby se k takové přihlášce vůbec přihlíželo. Žalovaný tím, že se nedostavil k jednání a zbavil se tak možnosti být vyzván a poučen o nepříznivých následcích nesplněním výzvy ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., neprokázal, že by jakoukoliv svou pohledávku související s Původními pohledávkami (např. podmíněnou pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení pro případ, že by do konkursní podstaty žalobkyně bylo inkasováno plnění na původní pohledávky, či podmíněnou pohledávku na náhradu škody, způsobenou tím, že žalobkyně nejednala v souladu se smlouvou o postoupení původních pohledávek žalovanému) do konkurzu žalobkyně přihlásil. Žalobkyní označený důkaz k tomu, že žádnou z takových pohledávek žalovaný do konkursu žalobkyně po dobu jeho 18ti let trvání nikdy nepřihlásil (ačkoliv měl disponovat Pohledávkou dle jím toliko tvrzené Smlouvy již od , datum, ) soud v podobě Seznamu všech přihlášených pohledávek do konkursu žalobkyně pro nadbytečnost neprovedl, když uvedené je s ohledem na procesní pasivitu žalovaného již prokázáno a nadto též samotnou Přihláškou pohledávky žalobkyně do konkursu ČMS ze dne , datum, (blíže viz níže). Vycházeje z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázáno, že Pohledávka ve výši , částka, byla v konkursu na majetek ČMS zjištěna, a že na ni bylo v průběhu konkursu postupně plněno. Sporným však bylo, kdo byl v době přezkumného jednání jejím věřitelem, jakož i to, zda žalovaný následně nabyl jakékoli právo k náhradnímu peněžitému plnění inkasovanému správcem konkursní podstaty žalobkyně v následném konkurzu žalobkyně. Z listinných důkazů předložených žalobkyní bylo prokázáno, že to byla žalobkyně, kdo přihlásil obě Původní pohledávky ve výši , částka, a , částka, do konkursu ČMS, a to dne , datum, . Uvedené je prokázáno Přihláškou pohledávky žalobkyně do konkursu ČMS ze dne , datum, ve výši , částka, představující vklad žalobkyně coby tichého společníka dle Smlouvy o tichém společenství ze dne , datum, (viz jako příloha Přihlášky), který byla také skutečně dne , datum, společnosti ČMS žalobkyní bezhotovostně převeden dle Výpisu z účtu žalobkyně (viz jako příloha Přihlášky). Dále je uvedené prokázáno Přihláškou pohledávky žalobkyně do konkursu ČMS ze dne , datum, ve spojení s jejími Doplněními ze dne , datum, a , datum, , ve výši , částka, představující to, co bylo za ČMS zaplaceno žalobkyní za 31 akcií zastavených (viz též Prohlášení ČMS ze dne , datum, jako příloha Přihlášky) pro případ nezaplacení německé firmě SEEGER spol. s r. o., za dodání ČMS výstroje sladovního zařízení dle smlouvy uzavřené dne , datum, (viz jako příloha Přihlášky), které byla také skutečně německé společnosti do zástavy předány dle Protokolu o předání a převzetí cenných papírů ČMS dne , datum, a kterážto dlužná částka vč. příslušenství byla dle účetního deníku žalobkyně k , datum, žalobkyní této německé společnosti zaplacena (viz jako příloha Přihlášky). Obě Původní pohledávky byly dle Seznamu přihlášených pohledávek z přezkumného jednání v konkursu ČMS ze dne , datum, na tomto přezkumném jednání dne , datum, zjištěny v plném rozsahu. Ke svému tvrzení, že tak učinil on, žalovaný neunesl své břemeno důkazní, když se svou neúčastí u jednání zbavil možnosti být vyzván a poučen o případných nepříznivých následcích dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., pokud neprokáže své tvrzení, že to byl on, kdo přihlásil svou pohledávku vůči ČMS do tamního konkursu u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , spisová značka, a kdy a jakou formou (v podrobnostech viz protokol o jednání). Žalovaný si tedy žádnou z Původních pohledávek do konkurzu ČMS nepřihlásil a dne , datum, doběhla lhůta, dokdy bylo možné pohledávky do konkursu ČMS přihlásit tak, aby se k takové přihlášce v rámci konkursu ČMS přihlíželo (viz. § 22 odst. 2 ZKV v tehdejším znění).

7. Jak již bylo uvedeno ve 4. odstavci tohoto odůvodnění, soud nemá za prokázáno, že by žalovaný „ztratil“ svou pasivní věcnou legitimaci v tomto sporu především s ohledem na neunesení břemene důkazního žalovaného v důsledku své nezodpovědné neúčasti u jednání, kdy se tak zbavil možnosti být vyzván a poučen o případných nepříznivých následcích z toho planoucích dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. v podobě neprokázání postoupení Pohledávky smlouvou o postoupení pohledávek datovanou dnem , datum, na třetí osobu (k podrobnostem viz 4. odstavci tohoto odůvodnění). Rovněž i toto údajné postoupení Původních pohledávek svědčí v kontextu dále uvedeným o tom, že k vyhotovení smlouvy ze dne , datum, tak došlo v pokračujícím modu operandi zapadajícím do předchozího vzorce procesních postupů osob spřízněných s bývalým jednatelem žalobkyně panem , jméno FO, , včetně žalovaného, který například Žalobu na vyloučení Původních pohledávek ze dne , datum, opíraje se o Smlouvu z , datum, podal až poté, co došlo usnesením Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , k odmítnutí dovolání ve věci vylučovací žaloby ohledně týchž Původních pohledávek nikoliv žalovaného, ale společnosti SOLOMON INVEST, INC z Britských , adresa, ostrovů, která tvrdila, že Původní pohledávky nabyla ona na základě Smlouvy o postoupení pohledávek údajně uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní, za kterou takto jednal právní zástupce zmocněný nekontaktním Bělorusem, a touto společností, za kterou jednal pan , jméno FO, (původně přitom bývalý jednatel žalobkyně; viz též úplný výpis z OR žalobkyně, odsouzený za úmyslné vyvádění aktiv bez odpovídající protihodnoty ze žalobkyně Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, a tato společnost, na kterou měla předmětná Pohledávka přejít 16 dnů po údajné Smlouvě z , datum, , v souladu s ujednáními v ní také toto postoupení oznámila Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, správci konkursní podstaty ČMS do řízení před Krajským obchodním soudem v Brně pod sp. zn. , spisová značka, ; žalovaný však, rovněž přes ujednání o povinnosti tak učinit ujednané ve Smlouvě, nikomu postoupení na jeho osobu neoznámil, což rovněž svědčí o obsahové nesprávnosti a antidatovanosti Smlouvy. Žalovaným přitom, byla podána nová Vylučovací žaloba ze dne , datum, až poté, co byla ta předchozí vylučovací žaloba společnosti SOLOMON INVEST, INC, datovaná však pozdějším datem (viz oněch 16 dnů shora), pravomocně zamítnuta. Žalovaným bylo pak tvrzeno, že to on nabyl Původní pohledávky Smlouvou o jejich postoupení ze dne , datum, . Tuto Smlouvu, kterou ve fotokopii předložila žalobkyně, měla za žalobkyni podepsat 3. osoba zmocněná , jméno FO, coby tehdy ještě jednatelem žalobkyně (Plná moc soud předložena nebyla vůbec, přes připravenost soudu vyzvat tak u jednání nepřítomného žalovaného dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. včetně poučení o nepříznivých důsledcích v podobě neunesení břemene důkazního ohledně její obsahové správnosti a pravosti). Revizním znaleckým posudkem Kriminalistického ústavu ze dne , datum, , opatřeným mimo jiné též doložkou dle § 127a o. s. ř., (viz tento posudek č. , IBAN, /ČJ20212306TC), bylo přitom vyloučeno, že by Smlouva o postoupení Původních pohledávek datovaná , datum, mohla být uzavřena , datum, (tedy i v kontextu se shora i níže již řečeným, že byla antidatována), když ke dni , datum, ještě neexistovala česká mutace počítačového fontu použitého ve Smlouvě. Přesto, že žalovaný paušálně odmítl jeho závěry a naopak odkazoval na listinu označenou jako znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, , který však soudu nejpozději u jednání nepředložil, soud nadále přihlížel ke znaleckému posudku Kriminalistického ústavu ze dne , datum, , když jeho závěry navíc zapadají do celého komplexu dalších shora již uvedených jednání žalovaného, zejména jako „rozhodce“, které svědčí o jeho nepoctivém záměru zkrátit finančně žalobkyni neúspěšnými opakovanými pokusy opřenými o listiny nejistého původu. K doplnění celého kontextu jednání žalovaného pod vlivem pana , jméno FO, je třeba zdůraznit též skutečnost, že Smlouva o postoupení Původních pohledávek, antedatována (viz shora již citovaná rozhodnutí soudů ve věci vylučovací žaloby SOLOMON INVEST, INC) dnem , datum, , byla za žalobkyni podepisována , tituly před jménem, , jméno FO, (ten byl odsouzen Rozsudkem KS v Brně ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , pro trestné činy pomoci k , podezřelý výraz, činu porušování povinností při správě cizího majetku) a za společnost SOLOMON INVEST, INC., jejím tehdejším jednatelem , jméno FO, (tedy bývalým jednatelem žalobkyně do jeho odsouzení Rozsudkem KS v Brně ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , pro trestné činy podvodu, porušování povinností při správě cizího majetku, zkreslování údajů hospodářské a obchodní evidence, pomoci k , podezřelý výraz, činu zpronevěry). O postupech „třetích osob“ (viz níže , jméno FO, , HALLET CORPORATION, či viz výše SOLOMON INVEST, INC., jako údajní věřitelé žalobkyně), mezi které byl takto zařazen též žalovaný (viz Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , odkazující ve 4. odstavci na Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým byla odmítnuta odvolání , Jméno žalovaného, , , jméno FO, a HALLETT CORPORATION proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne , datum, . č. j. , spisová značka, , kterým byla schválena konečná zpráva o zpeněžování majetku z podstaty, a ve kterém byly popsány praktiky „…osob, vystupujících jako účastníci řízení, aniž by jimi byli např. , Jméno žalovaného, , , adresa, , , jméno FO, , Moskva, Hallet Corporation, Mahé…“ a snažící se „„pod různými záminkami dosáhnout plnění z konkursní podstaty. Nejnověji jako „věřitel“ vystupuje , jméno FO, van der Borght, který se podáním doručeným soudu dne , datum, , o 16 let (!) opožděně podanou přihláškou pohledávky ve výši , částka, , snaží dosáhnout plnění z konkursní podstaty““), svědčících o tom, že se takto snaží pod různými záminkami dosáhnout plnění z konkurzní podstaty, lze dovodit i z toho, že i sám žalovaný v minulosti neúspěšně uplatňoval vůči správci konkursní podstaty vylučovací nárok též na 106 mil. Kč (viz žaloba žalovaného proti správci konkursní podstaty žalobkyně ze dne , datum, projednávaná tehdy Krajským soudem v Brně pod sp. zn. , spisová značka, (viz též Žaloba žalovaného ze dne , datum, ), a to na základě smlouvy, údajně uzavřené v roce 1998 (viz Smlouva o převodu cenných papírů, údajně uzavřená dne , datum, mezi žalobkyní a žalovaným); soudy však nevzaly existenci smlouvy za prokázánu a vylučovací žalobu, opírající se o nárok uplatňovaný až po 22 letech v roce 2020 pravomocně zamítly, mimo jiné z důvodu jeho odvozování od antedatované smlouvy o převodu tam specifikovaných akcií (viz Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ve spojení s Rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Jednání v koordinaci s bývalým jednatelem žalobkyně panem , jméno FO, lze v kontextu shora uvedeného shledat i ve spojení s tím, že s dalším nárokem na zaplacení téměř 125 mil. Kč se na žalobkyni obrací dále fyzická osoba , jméno FO, s pobytem v Rusku, zastoupený totožným advokátem, který zastupoval pana , jméno FO, v , podezřelý výraz, řízení (viz Dopis právního zástupce osoby jménem , jméno FO, ze dne , datum, a Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Dopisem ze dne , datum, se pak dále s nárokem na zaplacení přes 125 mil. Kč za akcie emitované ČMS na žalobkyni obrací společnost HALLET CORPORATION, sídlem na Seychelských ostrovech, zastoupená stejným advokátem, kterým byl zastoupen žalovaný již v řízení shora již zmíněném u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. , spisová značka, o zamítnutý nárok na cca 106 mil Kč pro nepravost smlouvy, údajně uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní a žalovaným o převodu cenných papírů. Uvedený nárok přitom posledně jmenovaná společnost ze Seychelských ostrovů uplatnila formou vylučovací žaloby vůči správci konkurzní podstaty žalobkyně, avšak neúspěšně (viz Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. (70) , spisová značka, , ve spojení s Rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a ve spojení s Usnesením Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Nadto jsou dle jejich obsahu všechny tři výzvy, tedy jak ty shora již označené od různých věřitelů ze dne ze dne , datum, a ze , datum, , tak i Výzva žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ze dne , datum, adresovaná žalobkyni, která je předmětem tohoto třízení a kterou žalobkyně odůvodňuje naléhavý právní zájem na určení neexistence Pohledávky z ní, tedy výzvy, které pochází od různých právních zástupců, formulovány prakticky stejně a tedy lze z nich takto dovozovat opět vzorec jednotného řízení pana , jméno FO, .

8. Nad shora prokázané, i kdyby žalovaný předmětnou Pohledávkou disponoval od , datum, , pak od ní bývalý insolvenční správce žalobkyně Podáním ze dne , datum, adresovaným Krajskému soud v Brně k tamní věci sp. zn. , spisová značka, (viz článek II. Podání) odstoupil v souladu s § 14 odst. 4 ZKV s odkazem též na tehdejší rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, s tím, že „ke dni prohlášení konkursu na majetek účastníka takovou smlouvou dosud vůbec nebo zčásti nesplnily obě smluvní strany“, když „pan , jméno FO, dosud ani zčásti nezaplatil úplatu za postoupení pohledávek“ ujednanou ve Smlouvě v částce 2,6 mil. Kč a splatnou do 15 dnů od údajného podpisu Smlouvy a postoupení dlužníkovi (tj. ČMS) neoznámili. Pohledávky přitom byly sepsány v konkursní podstatě (tehdy) před 13 lety (v r. 2006), údajné právo mělo vylučovateli vzniknout před téměř 19 lety (v r. 2000) a s vylučovací žalobou žalovaný otálel až do roku 2017. Že se toto odstoupení dostalo do dispozice žalovaného je prokázáno jeho vlastním Podáním ze dne , datum, v tamní věci, kde na straně 6 na toto odstoupení sám žalovaný odkazuje; není tedy pravdou, že by o tomto odstoupení žalovaný nevěděl. Pokud žalovaný svou věřitelskou pozici zakládal na tvrzení, že měl Původní pohledávky nabýt Smlouvou datovanou již dnem , datum, , vzdal se možnosti být soudem poučen a vyzván dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k prokázání tohoto tvrzení, k předložení originálu Smlouvy, jejíž pravost a platnost, jakož i pravost podpisů stran na ní, byla žalobkyní popřena, a to odkazem mimo jiné též na logický průběh sledu právních jednání jež by logicky následoval od věřitele disponujícího nejen pro žalobkyni jako právnickou osobu, ale především pro žalovaného jako osoby fyzické zajisté pro její výši neběžné pohledávky. Smlouva je tedy nadále jak věcně, tak i časově nesprávná, antedatována a podpisy stran Smlouvy na ní nejsou pravé. Ostatně i znalecký posudek Kriminalistického ústavu, opatřený doložkou dle § 127a o. s. ř., vyloučil možnost, že by byla vyhotovena v době, kterou nese (viz absence použitého písmového fontu, který tehdy ještě neexistoval). Žalovaný svá (toliko tvrzená) práva ze Smlouvy navíc začal uplatňovat až po více než 16 letech od jejího údajného uzavření, tedy až v roce 2017, kdy podal vylučovací žalobu ve věci Původních pohledávek; do té doby nijak jako údajný věřitel nejednal, nepodal ani přihlášku do konkursu ČMS, ani do konkursu žalobkyně. Žalovaný se svou neúčastí u jednání zbavil možnosti ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. doplnit tvrzení a o označit k nim důkazy o tom, zda zaplatil cokoliv z ujednané částky za postoupení Pohledávky, zda tehdejším správcům konkursních podstat (ČMS i žalobkyně) kdykoliv doručil jakákoliv oznámení o postoupení Pohledávky ve svůj prospěch, ač taková povinnost dle Smlouvy měla existovat (o to více zdůrazněno, když postoupení, které v témže období tvrdila společnost SOLOMON INVEST, INC., tato společnost příslušné oznámení skutečně, na rozdíl od žalovaného, učinila). Konečnou zprávou dle § 302 IZ Městského soudu v Praze v insolvenčním řízení vedeném na majetek společnosti , právnická osoba, . pod sp. zn. MSPH , spisová značka, , ve spojení s Vyjádřením insolvenční správkyně k podaným námitkám v tamní věci ze dne , datum, a Usnesením Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , je prokázáno, že na majetek společnosti bylo zahájeno insolvenční řízení na základě insolvenčního návrhu podaného touto společností samotnou, přičemž jako její zásadní majetek byly tvrzeny právě pohledávky odvozované od žalovaným tvrzeného postoupení. Současně však z těchto listin vyplývá, že insolvenční správkyně považovala tyto tvrzené pohledávky za neexistentní, příp. účelově tvrzené, a proto je dle § 217 odst. 2 insolvenčního zákona ze soupisu majetkové podstaty vyřadila. Z obsahu těchto listin rovněž plyne, že majetkovou podstatu uvedené společnosti fakticky netvoří tyto tvrzené Původní pohledávky, nýbrž toliko složená záloha, a že ani insolvenční správkyně společnosti , právnická osoba, . nepovažovala tvrzený převod Původních pohledávek na tuto společnost za prokázaný a věrohodný. Tato skutková zjištění tak zapadají do již dříve zjištěného skutkového stavu věci, podle něhož byly údajné převody předmětných Původních pohledávek opakovaně tvrzeny různými osobami a subjekty, avšak bez spolehlivého prokázání nabývacího titulu, pravosti listin, oznámení postoupení, zaplacení ceny za postoupení či jiného skutečného ekonomického obsahu transakce. Uvedené naopak podporuje závěr, že i tvrzené postoupení na společnost , právnická osoba, . bylo účelové, případně že k němu vůbec nedošlo. Soud proto ani po doplnění dokazování těmito listinami nemá za prokázané, že by žalovaný předmětnou pohledávku platně a účinně postoupil na společnost , právnická osoba, ., ani že by tato společnost nabyla jakékoli právo, které by mohlo vylučovat rozhodnutí v nyní projednávané věci vůči žalovanému.

9. Žalovaný vyzval žalobkyni k zaplacení Pohledávky (tj. Původních pohledávek) dopisem svého právního zástupce ze dne , datum, mimo jiné s tím, že se bezdůvodně obohatila na jeho úkor tím, že v konkursu vedeném na majetek ČMS postupně inkasovala částku ve výši , částka, odpovídající dvěma tzv. Původním pohledávkám žalobkyně, když předmětná plnění měla ve skutečnosti náležet žalovanému jakožto „skutečnému“ věřiteli těchto pohledávek. Žalobkyně dopisem ze dne , datum, uvedený nárok žalovaného odmítla.

10. Soud pro nadbytečnost neprovedl důkazy navržené žalobkyní, a to Konkurzním spisem Krajského soudu v Brně, sp. zn. , spisová značka, , na který žalobkyně toliko pro úplnost a jako celek paušálně odkázala a který si měl soud vyžádat, když to, že „žalobkyně je společností s ručením omezeným, která v nedávné minulosti prošla konkurzním řízením“ bylo prokázáno již listinami shora citovanými. V důsledku neúčasti žalovaného u jednání a vzdání se práva být vyzván a poučen dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. se soud blíže nezabýval, bez absentujících bližších tvrzení žalovaného o vysvětlení souvislosti „skupiny , jméno FO, “ s nyní projednávanou věcí, kde jde především o soubor jednání žalovaného (viz shora), takovými tvrzeními žalovaného v článku II. jeho podání ze dne , datum, a pro nadbytečnost neprovedl ani tam označené důkazy rozhodnutími v šesti různých věcech před Krajským soudem v , adresa, či Krajským soudem v , adresa, ; nadto, na rozdíl od pana , jméno FO, , nebylo ničeho tvrzeno o tom, že by snad měl být kdokoliv z oné „skupiny“ trestně souzen, natož pravomocně odsouzen. Soud neprovedl žalovaným toliko paušálně označený důkaz spisem Krajského soudu v Brně sp. zn. , spisová značka, , když tvrzení, že žalovaný podal tamní excindační žalobu bylo již prokázáno listinami shora označenými žalobkyní, jakož i nesporným tvrzením o tom. Soupisem konkursní podstaty žalobkyně ze dne , datum, , který žalovaný označoval k prokázání, že do soupisu konkursní podstaty byly takto zařazeny Původní pohledávky, bylo nesporným a rovněž prokázáno shora, avšak z této listiny, kterou k důkazu předložila žalobkyně, nebylo prokázáno, že by šlo o pohledávky „jejichž vlastníkem je žalovaný“, jak měl z tohoto důkazu dovozovat žalovaný.

11. Po provedeném dokazování listinami žalobkyní označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně byla osobou, která do konkursu vedeného na majetek ČMS, v dubnu 2000 přihlásila obě Původní pohledávky ve výši , částka, a , částka, . Tyto pohledávky byly v konkursu ČMS při přezkumném jednání dne , datum, zjištěny v plném rozsahu ve prospěch žalobkyně. Tyto Původní pohledávky byly dne , datum, sepsány do konkursní podstaty žalobkyně a plnění na ně poskytnutá v konkursu ČMS byla v letech 2017 až 2022 inkasována tehdejším správcem konkursní podstaty žalobkyně na jediný účet konkursní podstaty, na němž se promísila s ostatními příjmy podstaty v celkovém objemu přesahujícím 160 mil. Kč a z něhož byly hrazeny rozvrhy, náklady správy podstaty i další výdaje. Po zrušení konkursu na majetek žalobkyně jí byla vydána zbytková částka přes 63 mil. Kč. Naopak nebylo prokázáno, že by žalovaný kdy nabyl věřitelská práva k uvedeným Původním pohledávkám nebo že by mu kdy svědčilo právo k plnění z nich plynoucímu. Žalovaný neprokázal, že by tyto pohledávky sám přihlásil do konkursu ČMS, ani že by do konkursu žalobkyně přihlásil jakoukoli pohledávku související s tvrzeným postoupením původních pohledávek či s tvrzeným bezdůvodným obohacením. Nebylo rovněž prokázáno, že by žalovaný pohledávky nabyl na základě Smlouvy o postoupení pohledávek datované dnem , datum, . Naopak tato listina nemohla být vyhotovena v datu, které nese. Ve svém souhrnu pak další zjištěné okolnosti, zejména návaznost tvrzení žalovaného na dřívější neúspěšné a výrazně časově opožděné nároky osob spojených s bývalým jednatelem žalobkyně , jméno FO, , svědčí o účelovém a dodatečném vytváření listin a procesních tvrzení směřujících k získání plnění z majetku žalobkyně, za což byl tento bývalý jednatel žalobkyně v , podezřelý výraz, řízení také pravomocně odsouzen. Nebylo dále prokázáno ani tvrzení žalovaného, že svou údajnou pohledávku postoupil dne , datum, společnosti , právnická osoba, ., neboť k tomu předložil pouze zpochybněnou fotokopii listiny, nikoli její originál, a toto tvrzení uplatnil až výrazně opožděně a v rozporu se svým předchozím procesním postupem. Bylo však prokázáno, že žalovaný nadále vůči žalobkyni vystupoval jako osoba, která po ní požaduje plnění z titulu tvrzeného bezdůvodného obohacení, a to výzvou ze dne , datum, . Žalovaný se tak nikdy nestal věřitelem Původních pohledávek přihlášených a zjištěných v konkursu ČMS ve prospěch žalobkyně, neprokázal ani své tvrzené nabývací tituly z let 2000 a 2024, ani žádné další skutkové okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit jeho právo k plnění inkasovanému v konkursu žalobkyně. Současně nebylo možné spolehlivě identifikovat, že by zůstatek vydaný po zrušení konkursu žalobkyni představoval právě plnění z původních pohledávek, neboť tato plnění byla v průběhu konkursu promísena s ostatními prostředky konkursní podstaty.

12. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalobkyně má naléhavý právní zájem dle § 80 o. s. ř. na určení, které je předmětem tohoto řízení, neboť byla žalovaným výslovně vyzvána k úhradě částky , částka, z titulu tvrzeného bezdůvodného obohacení, a žalovaný přitom nadále tvrdí existenci svého domnělého práva. Pokud jde o samotnou existenci tvrzené pohledávky žalovaného, soud vycházel z pravidel hmotného práva upravujících jednak vznik a změnu závazků, zejména institutu postoupení pohledávky dle § 524 obč. zák. účinného v době tvrzeného uzavření Smlouvy, ve vztahu k účinkům postoupení vůči dlužníku pak dle § 526 obč. zák., s přihlédnutím k režimu obchodních závazkových vztahů dle § 261 obchodního zákoníku, v tehdy účinném znění a jednak pravidel konkursního práva dle § 14 ZKV, § 18 téhož zákona, § 20 téhož zákona a § 23 téhož zákona, v tehdejším znění účinném od , datum, . V konkursu vedeném na majetek ČMS byly obě Původní pohledávky žalobkyní řádně přihlášeny a následně zjištěny jako pohledávky žalobkyně, přičemž žalovaný sám tyto Původní pohledávky do konkursu nepřihlásil (viz § 20 a § 23 zákona č. 328/1991 Sb., v tehdy účinném znění). Žalovaný s odkazem na shora již uvedené v souvislostí s neúčastí žalovaného u jednání a vzdáním se tak práva být poučen a vyzván dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. nepředložil v tomto řízení žádný originál ani originálně ověřenou kopii Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, , ač na tuto listinu výslovně odkazoval, a nenabídl ani žádný důkaz o tom, že by na uvedenou Smlouvu dle výslovného ujednání v ní cokoliv zaplatil na úplatu za postoupení a že by byla dlužníku jakkoliv oznámena, což bylo pro její účinky dle § 526 odst. 1 obč. zák. nezbytné (na rozdíl od dalšího z řady údajných postupníků společnosti SOLOMON INVEST, INC, jak již uvedeno shora). Soud současně vzal v úvahu, že žalobkyně doložila znalecký posudek Kriminalistického ústavu zpochybňující časovou pravost tvrzené smlouvy, zatímco žalovaný pouze obecně odkázal na existenci jiného znaleckého posudku, který však k důkazu nepředložil. K otázce právního významu soupisu konkursní podstaty nutno uvést, že zařazení Pohledávky do soupisu konkursní podstaty žalobkyně dne , datum, potvrzuje, že správce konkursní podstaty měl za to, že s pohledávkami je oprávněna nakládat žalobkyně, a nikoli žalovaný; z ničeho neplyne, že by kdy správce uznal žalovaného jako jejího vlastníka ve smyslu § 18 odst. 1 až 3 zákona č. 328/1991 Sb., v tehdy účinném znění. Žalovaný nepředložil žádný důkaz o tom, že by žalobkyni poskytl úplatu sjednanou ve výši 2,5 mil. Kč za jím tvrzené postoupení Pohledávky, a ani neprokázal, že by kdy žalobkyně potvrdila převod práv. Nebylo tedy prokázáno, že by žalovaný nabyl vlastnické právo k předmětným Původním pohledávkám, a soud tak nemá za prokázané, že by žalovaný měl lepší právo k plnění inkasovanému žalobkyní v konkursu ČMS. Jelikož v konkursu na majetek ČMS byla jako věřitel těchto pohledávek zjištěna žalobkyně dle § 23 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., v tehdy účinném znění, a žalovaný své tvrzení o nabývacím titulu neprokázal, není žalovaný nositelem žádné z Původních pohledávek vůči žalobkyni, která by mohla být uplatněna jako nárok z bezdůvodného obohacení dle § 451 obč. zák.; správce konkursní podstaty žalobkyně v roce 2019 od uvedené smlouvy v průběhu konkursního řízení žalobkyně navíc výslovně odstoupil v souladu s § 14 odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb., v tehdy účinném znění, s odkazem též na tehdejší rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , mimo jiné pro nezaplacení sjednané úplaty, čímž i případné teoretické účinky Smlouvy zanikly a toto odstoupení se dostalo do dispozice žalovaného (srov. § 344, § 345 a § 349 obchodního zákoníku, v tehdy účinném znění). I kdyby byla Smlouva skutečně uzavřena, byla by přesto absolutně neplatná dle § 39 obč. zák., neboť jí bylo disponováno s Původními pohledávkami, které však v době tvrzeného (neprokázaného) postoupení dne , datum, byly již sepsány v konkursní podstatě žalobkyně a jen správce konkursní podstaty byl oprávněn s nimi nakládat v souladu s ustanovením § 18 odst. 3 ZKV (viz zjem. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , či sp. zn. , spisová značka, ). Dle § 14 odst. 1 písm. a) citovaného zákona č. 328/1991 Sb. totiž prohlášením konkursu přechází oprávnění nakládat s majetkem podstaty na správce. Je nutno též souhlasit i s dalším argument žalobkyně, že ani samotná existence tvrzeného bezdůvodného obohacení nebyla v řízení prokázána. Dle § 451 obč. zák. totiž musí jít o majetkový prospěch získaný na úkor jiného, přičemž dle § 458 odst. 1 obč. zák. musí být vydáno vše, co bylo bezdůvodným obohacením nabyto, popřípadě poskytnuta peněžitá náhrada. Peněžní prostředky inkasované tehdejším správcem konkursní podstaty žalobkyně z konkursu ČMS však tvořily pouze malou část celkového objemu finančních prostředků konkursní podstaty, které se v letech 2017 až 2022 promísily s ostatními příjmy v celkové výši přes 160 mil. Kč a byly z tohoto jediného (nikoliv odděleného) účtu postupně rozvrhovány mezi věřitele, hrazeny náklady správy podstaty i další výdaje. Za tohoto skutkového stavu nelze spolehlivě identifikovat, zda zůstatek, který žalobkyně po zrušení konkursu získala zpět do své dispozice, představoval plnění z Původních pohledávek, anebo jiné prostředky konkursní podstaty. Žalovaný tedy neunesl své břemeno tvrzení a důkazní ani ohledně vzniku a rozsahu tvrzeného bezdůvodného obohacení ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř., a soud při hodnocení provedených důkazů dle § 132 o. s. ř. nemohl učinit spolehlivý skutkový závěr o tom, jaký konkrétní majetkový prospěch měla žalobkyně na úkor žalovaného získat. Pro případ, že by přeze všechno shora již uvedené žalovaný přeci jen disponoval Původními pohledávkami, nebyl tak prokázán ani vznik, ani rozsah tvrzeného bezdůvodného obohacení.

13. Neplatnost Smlouvy by bylo lze dovodit též ze „zkracovacího úmyslu“ obou smluvních stran Smlouvy s ohledem na okolnosti navazující na , podezřelý výraz, jednání tehdejšího jednatele žalobkyně pana , jméno FO, , který byl za účelové vyvádění majetku z žalobkyně i dceřiných společností pravomocně odsouzen; právní úkon, který obě smluvní strany uzavřely v úmyslu zkrátit možnost uspokojení věřitelů jedné z nich, je neplatný pro rozpor s účelem zákona dle § 39 obč. zák. V konkursních poměrech je přitom třeba odlišovat tuto neplatnost od odporovatelnosti právního úkonu dle § 42a obč. zák. ve spojení s § 16 ZKV. Lze dále přisvědčit žalobkyni i v tom, že ani samotné žalovaným tvrzené bezdůvodné obohacení by nebylo lze zjistit, neboť plnění inkasovaná v konkursu žalobkyně na uvedené pohledávky se v průběhu konkursu promísila s ostatními příjmy konkursní podstaty a nebyla vedena odděleně; tvrzený nárok by tak bylo nutno poměřovat pravidly uvedenými v § 451 a § 458 obč. zák. Nebylo-li Pohledávky, nebylo-li jejího postoupení Smlouvou na žalovaného, nemůže být ani následného, toliko tvrzeného, postoupení na společnost , právnická osoba, ., neboť postoupit bylo lze jen pohledávku svědčící postupiteli, a to písemnou smlouvou dle § 524 obč. zák., přičemž účinky vůči dlužníku se řídily ustanovením § 526 obč. zák. Ze shora uvedených důvodů se tedy žalovaný nikdy nestal věřitelem Původních pohledávek a nesvědčí mu tak ani žádný nárok z bezdůvodného obohacení ve smyslu § 451 obč. zák., ani z titulu tvrzeného postoupení Pohledávek dle § 524 obč. zák., ani z titulu bezdůvodného obohacení opřeného o tzv. „lepší právo“, které se v hmotněprávní rovině promítá opět do režimu § 451 a § 458 obč. zák., ani z jakéhokoli jiného právního titulu.

14. Ani existence následného insolvenčního řízení vedeného na majetek společnosti , právnická osoba, . a ani okolnost, že tato společnost následně podala žalobu na plnění opřenou mimo jiné o tutéž tvrzenou pohledávku, nevede k závěru o nedostatku naléhavého právního zájmu žalobkyně na požadovaném určení dle § 80 o. s. ř. Naopak právě z těchto skutečností je patrné, že okruh osob vystupujících jako údajní nabyvatelé téže pohledávky se proměňuje, aniž by byla meritorně a s konečnou platností vyřešena základní otázka, zda předmětná pohledávka vůbec existuje a zda kdy přešla ze žalobkyně na žalovaného či na jakýkoli další subjekt. Určovací výrok v této věci proto vytváří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků a je způsobilý předejít dalším sporům. Na tomto závěru nic nemění ani to, že v jiném řízení byla podána žaloba na plnění; podle ustálené judikatury může být naléhavý právní zájem na určení dán i tehdy, je-li teoreticky možná i žaloba na plnění, jestliže určovací žaloba řeší širší základ sporného právního vztahu a odstraňuje stav právní nejistoty. V projednávané věci navíc podle tvrzení žalobkyně toto řízení o plnění dosud neskončilo meritorním rozhodnutím a směřuje k jeho zastavení pro nezaplacení soudního poplatku; i z tohoto důvodu není způsobilé odstranit nejistotu v právním postavení žalobkyně. Soud proto uzavírá, že právě opakované a účelově působící změny v osobě údajných nabyvatelů pohledávky, včetně tvrzeného převodu na společnost , právnická osoba, ., existenci naléhavého právního zájmu žalobkyně nikoli oslabují, nýbrž naopak potvrzují.

15. Shrnuto, nebylo prokázáno, že by žalovaný kdy nabyl věřitelská práva k pohledávkám, které byly v konkursu na majetek společnosti , právnická osoba, ., pravomocně zjištěny ve prospěch žalobkyně (§ 20 a § 23 odst. 1 ZKV), ani že by žalobkyně na úkor žalovaného získala jakékoli plnění, které by žalovanému náleželo ve smyslu § 451 obč. zák. Naopak z provedených důkazů jednoznačně vyplývá, že v konkursu na majetek ČMS byla jako věřitel těchto pohledávek postavena najisto žalobkyně, že žalovaný žádnou takovou pohledávku do konkursu neuplatnil (§ 20 zákona č. 328/1991 Sb.) a že rovněž neprokázal existenci účinné Smlouvy o jejich postoupení dle § 524 obč. zák., ani její účinky vůči dlužníku ve smyslu § 526 obč. zák. Jelikož tedy žalovaný neměl a nemá vůči žalobkyni žádné právo, jehož neexistenci by měl soud zamítnutím žaloby potvrdit, a současně se žalobkyně domáhá určení, které objektivně odstraňuje její právní nejistotu, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a že je na požadovaném určení dán naléhavý právní zájem dle § 80 o. s. ř. Soud proto podané určovací žalobě vyhověl a rozhodl ve smyslu odstavce I. výroku tohoto rozsudku.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně procesně úspěšné žalobkyni přiznána náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , odměny za dva úkony právní služby učiněné nejpozději do , datum, po , částka, dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění do , datum, (dále jen „AT24“), a to za přípravu a převzetí věci a sepis žaloby, náhrada hotových výdajů za tyto dva úkony učiněné do nejpozději do , datum, po , částka, dle § 13 odst. 4 AT24, dále náhrada odměny za dva úkony právní služby učiněné od , datum, po , částka, dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v aktuálním znění (dále jen „AT“), a to za sepis podání ve věci samé dne , datum, a účast u jednání dne , datum, , náhrada hotových výdajů za tyto dva úkony učiněné od , datum, po , částka, dle § 13 odst. 4 AT. Dále na náhradu za cestovné vozidlem značky Škoda Superb RZ , SPZ, k jednání dne , datum, , na trase ze sídla zástupce žalobkyně shora do , adresa, a zpět, v obou směrech 722 km, při kombinované spotřebě benzínu Natural 95 6,7 litrů na 100 km, při ceně , částka, za 1 l paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., spolu s náklady za amortizaci vozidla po , částka, na 1 km jízdy; celkem na cestovném , částka, , z toho na náhradě za ujeté kilometry , částka, a za pohonné hmoty , částka, . Dále na náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 AT po , částka, za každou jen započatou půlhodinu strávenou na cestě, přičemž zástupce žalobkyně takto účtoval 14 půlhodin. Dále 21 % DPH z částek shora, vyjma soudního poplatku, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH dle osvědčení ze dne , datum, . Náhrada nákladů řízení se dle § 149 odst. 1 o. s. ř. platí k rukám advokáta žalobkyně.

17. Lhůty k plnění jsou dány ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.