17 C 556/2023

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Sušněm ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0, občan Slovenské republiky Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 12 320,22 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 12 320,22 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 19 010,46 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 2 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. V řízení se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 12 320,22 Kč s příslušenstvím představující náklady žalobkyně vynaložené na zjištění neoprávněného odběru elektřiny ve výši 12 320,22 Kč, když škoda způsobená neoprávněným odběrem elektřiny ve výši kupní ceny elektřiny ve výši 6 690,24 Kč byla žalobkyni přiznána již předcházejícím trestním rozhodnutím. Dlužnou částku žalovaná žalobkyni dosud nezaplatila, ačkoliv k tomu byla vyzvána nejpozději do datum a neučinila tak ani po následných písemných upomínkách před podáním žaloby. právnická osoba mezinárodnímu prvku v řízení v osobě žalované, občanky Slovenské republiky, přijal soud následující závěry. Mezinárodní příslušnost soudu České republiky se odvozuje z článku 1 odst. 1. a článku 4 odst.

1. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, jehož použití dle článku 81 přicházelo v úvahu od datum na řízení zahájená po tomto datu. Použití hmotného práva ČR v mimosmluvním nároku na náhradu škody se odvozuje od Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím II.), jeho článku 1 odst. 1. a článku 4 odst. 1.

3. O věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. na základě žalobkyní předložených listinných důkazů se souhlasem účastníků dle ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.

4. Po provedeném dokazování plnou mocí udělenou žalobkyní dodavatelské společnosti ze dne datum, oznámením o výsledku kontroly odběrného místa ze dne datum, protokolem o kontrole odběrného místa ze dne datum, výpočtem náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, čestným prohlášením ze dne datum, cenovým rozhodnutím ERÚ ze dne datum, oznámením o neoprávněném odběru elektřiny ze dne datum včetně doručenky, daňovým dokladem VS var. symbol, upomínkou ze dne datum, předžalobní upomínkou ze dne datum včetně doručenky, má soud za prokázaná skutková tvrzení žalobkyně v žalobě a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Pracovníky společnosti právnická osoba., zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne datum kontrolou č. hodnota zjištěno, že žalovaná provádí na adrese adresa, neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 energetického zákona. Kontrolou odběrného místa za přítomnosti Policie ČR bylo zjištěno a zdokumentováno neoprávněné napojení bytu č. hodnota obývaného žalovanou (viz Smlouva o nájmu bytu ze dne datum) k síti nízkého napětí tak, že na elektroměrové desce byl osazen jednofázový elektroměr číslo hodnota, provozní plomba svorkovnice na jeho krytu byla poškozená, odvodní svorka elektroměru byla vypálená a chyběla, odvodní fázový vodič byl svévolně vodivě spojen s ústrojím elektroměru, průtok proudu elektroměrem byl ověřen měřením a opticky zjištěn podle kotoučku elektroměru otáčejícího se doprava. Odečet stavu číselníku elektroměru nebylo možno provést z důvodu znečištěné vnitřní strany krytu elektroměru, což bylo způsobeno zahořením odvodní svorky elektroměru (viz Žádost o přezkoušení elektroměru a její výsledek v Protokole č. 1102/20 z datum ve spojení s Osvědčením o přezkoušení stanoveného měřidla ze dne datum). Poškození elektroměru tedy znemožnilo provedení řádné kontroly tohoto měřidla. právnická osoba byla stanovena dle ustanovení § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. ve znění účinném ke dni neoprávněného odběru. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 19 010,46 Kč. Celková způsobená škoda se skládá jednak ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 6 690,24 Kč, která však byla žalobkyni coby poškozené přiznána rozsudkem Okresního soud v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum, kterým byla žalovaná uznána vinou z předmětného jednání, tedy že v době od právnická osoba. 2020 do datum na místě shora prováděla neoprávněný odběr elektřiny. Takto způsobená škoda se skládá též z nákladů na zjišťování a odstranění neoprávněného odběru ve výši 10 958,97 Kč vč. DPH, které žalobkyně pověřené společnosti zaplatila dle čestného prohlášení ze dne datum. Žalobkyně vyzvala žalovanou fakturou VS var. symbol ze dne datum k zaplacení 19 010,46 Kč nejpozději do datum. Žalovaná dluh dosud nesplnila, ačkoliv byla následně písemně upomínána upomínkou ze dne datum a předžalobní upomínkou ze dne datum.

5. Po právním posouzení věci soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když nárok žalobkyně na náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny je dán ust. § 51 odst. 3 věta prvá zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (energetický zákon), podle kterého je žalovaná povinna nahradit žalobkyni v penězích vzniklou škodu a dle věty poslední citovaného ustanovení, též prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Dle § 51 odst. 1 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (energetický zákon), podle kterého je za neoprávněný odběr z elektrizační soustavy považováno mj. připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, jak tomu bylo v daném případě. Výše škody za neoprávněný odběr elektřiny v částce 6 690,24 Kč vypočtená v souladu s ust. § 51 odst. 3 citovaného zákona, ve spojení s § 9 odst. 1 a odst. 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, tj. oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odst. 1 nebyla předmětem tohoto řízení, když tento nárok byl žalobkyni již přiznán v předchozím trestním řízení. Náklady vynaložené na zjištění neoprávněného odběru elektřiny, které jsou předmětem tohoto řízení, představují částku 12 320,22 Kč, kterou žalobkyně pro tento účel musela vynaložit. Žalovaná byla písemně vyzvána k zaplacení fakturou shora nejpozději do datum, jakož i k zaplacení ceny elektřiny takto neoprávněně odebrané ve výši 6 690,24 Kč, čímž nastala splatnost obou nároků dle § 1958 odst. 2 o. z., a ode dne následujícího je žalovaná v prodlení a žalobkyni vzniká nárok na úrok z prodlení dle § 1968 a 1970 o. z., jehož výši stanoví § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tedy včetně nároku na úrok z prodlení z částky 6 690,24 Kč, přiznané žalobkyni, avšak bez příslušenství, které je tak rovněž předmětem stávajícího řízení, v předcházejícím trestním řízení a představujícím výše škody za neoprávněný odběr danou cenou elektřiny.

6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně procesně úspěšné žalobkyni přiznáno právo na náhradu za zaplacený soudní poplatek 1 000 Kč, paušální náhradu odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), (dále jen „AT“), za 3 úkony po 300 Kč a dle § 7 AT, dále z náhrady hotových výdajů za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT a dle § 13 odst. 4 AT, a z 21 % DPH z částek shora vyjmenovaných, vyjma soudního poplatku, když zástupkyně žalobkyně je plátkyní DPH dle osvědčení o její registraci. Soud při stanovení výše nákladů řízení vycházel z § 14b AT, ve znění účinném od datum, jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který žalobkyně opakovaně používá pro podávání skutkově a právně obdobných žalob a předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč. Náklady řízení se dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. platí k rukám advokáta žalobkyně.

7. Žalovaná byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. zavázána zaplatit dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náhradu nákladů řízení, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě, ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, dvojmo. Nesplní-li povinná dobrovolně, co ji ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.