18 C 222/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Vlaškovským ve věci žalobce: osobní údaje žalobce insolvenční správce dlužnice právnická osoba ″v likvidaci″, IČO zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa o 150 408 EUR

I. Žalovaná je povinna zaplatit do majetkové podstaty dlužníka [právnická osoba]„ v likvidaci“, [IČO] částku 150 408 EUR do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 144 343 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ostravě na soudním poplatku částku 146 085 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce jakožto insolvenční správce dlužnice [právnická osoba]„ v likvidaci“, [IČO] (dále jen dlužnice) se v řízení vedeném původně u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 25 ICm 511/2015 jako incidenční spor v rámci insolvenčního řízení dlužnice domáhal mj. určení, že právní úkon dlužnice spočívající v postoupení pohledávek mezi dlužnicí a žalovanou jako postupníkem, jehož předmětem bylo postoupení pohledávky za [právnická osoba] podnik [právnická osoba] (dále jen [příjmení] [jméno]) označené fakturou číslo 2013 ve výši 101 884 EUR a fakturou číslo 2013 ve výši 48 524 EUR je neplatný, in eventum je vůči věřitelům dlužnice neúčinný. Dále se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost vydat do majetkové podstaty dlužnice částku 150 408 EUR. Žalobce tvrdil, že dlužnice provedla ve prospěch [příjmení] [jméno] opravu kolejnicového oblouku západního a východního portálu tunelu [jméno]. Provedení těchto prací zajišťovala pro dlužnici subdodavatelsky žalovaná. Dlužnice vystavila [příjmení] [jméno] za provedené práce dne [datum] fakturu číslo 2013 ve výši 101 884 EUR a fakturu číslo 2013 ve výši 48 524 EUR. Následně došlo k postoupení shora uvedených pohledávek dlužnice za [příjmení] [jméno] na žalovanou, což vyplývá z oznámení o změně v osobě věřitele, které dlužnice zaslala [příjmení] [jméno]. [příjmení] [jméno] shora uvedené dlužné částky uhradil na základě tohoto oznámení žalované. Vůči dlužnici bylo dne [datum] zahájeno insolvenční řízení a dne [datum] bylo rozhodnuto o úpadku dlužnice a na její majetek byl prohlášen konkurs. Žalobce tvrdil, že právní jednání spočívající v postoupení pohledávek ze dne [datum] se uskutečnilo ve lhůtě jednoho roku před zahájením insolvenčního řízení, přičemž dlužnice byla v době uskutečnění tohoto jednání v úpadku, neboť měla k [datum] splatné pohledávky ve lhůtě více jak tři měsíce po lhůtě splatnosti. Žalobce byl přesvědčen, že uvedené postoupení pohledávek naplňovalo znaky zvýhodňujícího právního úkonu dle ust. § 241 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ) a současně se jedná o úmyslně zkracující právní úkon dle ust. § 242 IZ. Postoupením pohledávek došlo k plnému uspokojení žalované za dlužnicí, která byla v té době již v úpadku, aniž došlo k uspokojení ostatních věřitelů dlužnice, jejichž pohledávky byly v okamžiku postoupení pohledávek po lhůtě splatnosti.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Potvrdila, že v postavení subdodavatele prováděla pro dlužnici dílo ve prospěch [příjmení] [jméno]. Cena díla byla sjednána na částku 4 248 000 Kč, přičemž část ceny za dílo ve výši 101 884 EUR a 48 524 EUR byla žalované uhrazena přímo [příjmení] [jméno]. Žalovaná nesouhlasila s tím, že by dlužnice byla v době postoupení pohledávky v úpadku, neboť na počátku roku 2013 měla podepsané dostatečné kontrakty s odběrateli.

3. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 9. 2020, č. j. 25 ICm 511/2015 – 69, byla žaloba v části popsané výše zamítnuta (výrok III. a IV. rozsudku). Krajský soud uvedl, že žalobcem tvrzená smlouva o postoupení pohledávek, na jejímž základě měly být dlužnicí postoupeny pohledávky na žalovanou, nebyla uzavřena v písemné formě, neboť žalobce tento důkaz nepředložil a žalovaná soudu sdělila, že písemnou smlouvou nedisponuje. Pokud by postupní smlouva měla být uzavřena v ústní formě, tak nebyl předložen přesvědčivý důkaz o tom, že k uzavření postupní smlouvy došlo dne [datum], neboť nedatovaná oznámení o změně věřitele soud za takovýto důkaz nepovažuje. Podle závěrů krajského soudu žalobce neunesl břemeno tvrzení ani břemeno důkazní o uzavření postupní smlouvy mezi dlužnicí a žalovanou, a proto žalobě na určení, že postoupení předmětných pohledávek je právním úkonem neplatným, event. neúčinným, nebylo možno vyhovět. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) tak, že náhradu nákladů řízení přiznal procesně úspěšné žalované (výrok V.).

4. Rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 2. 2021, č. j. 14 VSOL 19/2021 - 92 byl shora uvedený rozsudek krajského soudu ve výrocích IV. a V. zrušen a věc byla v tomto rozsahu postoupena k dalšímu řízení Okresnímu soudu v Ostravě jako soudu věcně příslušnému. Rozsudek krajského soudu ve výroku III. vrchní soud potvrdil s odůvodněním, že primárnímu petitu, kterým se žalobce domáhal určení neplatnosti postupních smluv, nebylo možno vyhovět proto, že žalobce neprokázal svůj naléhavý právní zájem na požadovaném určení neplatnosti postupní smlouvy. Sekundárnímu petitu ohledně neúčinnosti postupních smluv nebylo možno vyhovět proto, že smlouvy o postoupení pohledávek nejsou platnými právními úkony dlužnice. Pokud v řízení není postaveno na jisto, že odporované postupní smlouvy jsou platné a že vyvolaly jimi zamýšlené právní účinky, tak nelze vyhovět žalobě, kterou se žalobce domáhá odvrácení těchto účinků vůči věřitelům dlužnice. [ulice] soud na rozdíl od krajského soudu vzal v řízení za prokázáno uzavření postupních smluv, avšak nikoliv jejich platné uzavření, což bylo důvodem, pro který nebylo možno vyslovit jejich neúčinnost. Za stavu, kdy bylo prokázáno, že pohledávky dlužnice za [příjmení] [jméno] žalované uhrazeny byly, nelze vyloučit, že uplatněný nárok žalobce na zaplacení částky 150 408 EUR do majetkové podstaty dlužnice je důvodný, neboť žalované bylo plněno na základě neplatné smlouvy. V rámci incidenčního sporu se však případným nárokem z titulu bezdůvodného obohacení nelze zabývat věcně, neboť jeho meritornímu projednání brání nedostatek podmínky řízení spočívající v nedostatku věcné příslušnosti insolvenčního soudu. K řízení o vydání majetkového prospěchu získaného plněním z neplatného právního úkonu jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy podle ust. § 9 odst. 1 o. s. ř.

5. Vrchní soud v Olomouci zavázal věcně příslušný okresní soud, nechť se zabývá posouzením nároku na zaplacení částky 150 408 EUR z hlediska dosud zjištěného skutkového stavu, tj. že dne [datum] byla mezi dlužnicí jako postupitelem a žalovanou jako postupníkem uzavřena smlouva o postoupení pohledávky dlužnice ve výši 101 884 EUR za [příjmení] [jméno], fakturovaná fakturou číslo 2013, a dne [datum] byla mezi dlužnicí jako postupitelem a žalovanou jako postupníkem uzavřena smlouva o postoupení pohledávky dlužnice ve výši 48 524 EUR za [příjmení] [jméno], fakturovaná fakturou číslo 2013, a to včetně obrany žalované, která tvrdí, že účelem postupních smluv měla být úhrada její pohledávky za dlužnicí vzniklé z titulu subdodávky na díle, které bylo dlužnicí provedeno pro [příjmení] [jméno].

6. Žalobce se v tomto řízení domáhal po žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši 150 408 EUR představující platby poskytnuté žalované ze strany [příjmení] [jméno] s odůvodněním, že postupní smlouvy jsou neplatné právní úkony. Dlužnice se fakticky nachází v úpadku od roku 2012 a žalobce eviduje dluhy dlužnice za více než 100 mil. Kč. Pan [příjmení] [příjmení] byl navíc souběžně členem představenstva dlužnice (do [datum]) a jednatelem žalované společnosti, a proto musel vědět, že se dlužnice v době uzavření postupních smluv fakticky nachází v úpadku. Jednatel žalované [jméno] [příjmení] byl od [datum] do [datum] také zaměstnancem dlužnice na pozici obchodního ředitele. Žalovaná přijala plnění od [příjmení] [jméno], čímž byla zvýhodněna oproti jiným věřitelům uspokojovaným v rámci insolvenčního řízení dlužnice.

7. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s odůvodněním, že se na úkor dlužnice neobohatila. Žalovaná provedla kompletně dílo pro [příjmení] [jméno], přičemž dlužnice nic nenakoupila a k provádění díla nevyslala jediného pracovníka. Jediným subjektem, který se při provádění zakázky pro [příjmení] [jméno] obohatil, je pouze dlužnice. Žalovaná dostala od [příjmení] [jméno] zaplaceno za svou práci. Žalovaná uvedla, že nebyla ve smluvním vztahu s objednatelem díla [příjmení] [jméno]. Žalovaná doplnila, že byla ve smluvním vztahu pouze s dlužnicí. Jednání žalobce označila žalovaná za jednání v rozporu s dobrými mravy a zásadou poctivého obchodního styku.

8. Soud provedl účastníky navržené důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění a závěry.

9. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná obdržela od [příjmení] [jméno] celkem částku 150 408 EUR. Z výpisů z účtu soud následně zjistil, že [příjmení] [jméno] zaslal žalované dne [datum] platbu 48 524 EUR na fakturu číslo 2013, dne [datum] platbu 50 000 EUR na fakturu číslo 2013, dne [datum] platbu 26 884 EUR na fakturu číslo 2013 a dne [datum] platbu 25 000 EUR na fakturu číslo 2013.

10. Z faktury – daňového dokladu číslo 2013 soud zjistil, že dne [datum] dlužnice v pozici dodavatele vyúčtovala [příjmení] [jméno] jako odběrateli opravu kolejnicového oblouku Západního portálu tunelu [jméno] (hotel Kempinsky) částkou 101 884 EUR splatnou dne [datum].

11. Z faktury – daňového dokladu číslo 2013 soud zjistil, že dne [datum] dlužnice v pozici dodavatele vyúčtovala [příjmení] [jméno] jako odběrateli opravu kolejnicového oblouku Východního portálu tunelu [jméno] (směr [obec]) částkou 48 524 EUR splatnou dne [datum].

12. Z objednávky [číslo] soud zjistil, že si dne [datum] [příjmení] [jméno] objednal u dlužnice [právnická osoba] práce spočívající v opravě Západního portálu tunelu [jméno] (hotel Kempinsky) za celkovou cenu 101 884 EUR.

13. Z objednávky [číslo] soud zjistil, že si dne [datum] [příjmení] [jméno] objednal u dlužnice společnosti [právnická osoba] práce spočívající v opravě Východního portálu tunelu [jméno] (směr [příjmení] město) za celkovou cenu 48 524 EUR.

14. Z oznámení o změně věřitele – nedatované I. soud zjistil, že předseda představenstva společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení] oznámil [příjmení] [jméno], že dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a [právnická osoba] s.r.o. jako postupníkem postoupena pohledávka včetně příslušenství ve výši 101 884 EUR, variabilní symbol [variabilní symbol] s tím, že [příjmení] [jméno] je povinen plnit své závazky postupníkovi na označený účet.

15. Z oznámení o změně věřitele – nedatované II. soud zjistil, že předseda představenstva společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení] oznámil [příjmení] [jméno], že dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a [právnická osoba] s.r.o. jako postupníkem postoupena pohledávka včetně příslušenství ve výši 48 524 EUR, variabilní symbol [variabilní symbol] s tím, že [příjmení] [jméno] je povinen plnit své závazky postupníkovi na označený účet.

16. Z odpovědi na výzvu o poskytnutí součinnosti ze dne [datum] soud zjistil, že [příjmení] [jméno] oznámil žalobci, že faktura číslo 2013 znějící na částku 101 884 EUR a faktura číslo 2013 znějící na částku 48 524 EUR byla na základě oznámení o změně věřitele proplacena žalované.

17. Ze seznamu věřitelů v insolvenčním řízení soud zjistil, že do insolvenčního řízení dlužnice [právnická osoba] vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] se přihlásilo celkem 97 věřitelů s pohledávkami vůči dlužnici v celkové výši 103 234 034,29 Kč, z nichž insolvenční správce popírá 40 372 299,10 Kč.

18. Z insolvenčního spisu dlužnice [právnická osoba] vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] soud zjistil: - z přihlášky P 13, že [právnická osoba] kancelář [právnická osoba] přihlásila do insolvenčního řízení pohledávky za dlužnicí ve výši 76 000 Kč se splatností [datum], ve výši 87 452,40 Kč se splatností [datum] a ve výši 106 992 Kč se splatností [datum], - z přihlášky P 35, že společnost [právnická osoba] přihlásila do insolvenčního řízení pohledávky za dlužnicí ve výši 200 000 Kč se splatností [datum], ve výši 3 415 681,20 Kč se splatností [datum] a ve výši 1 384 Kč se splatností [datum], - z přihlášky P 40, že společnost [právnická osoba] přihlásila do insolvenčního řízení pohledávky za dlužnicí ve výši 96 600 Kč se splatností [datum], ve výši 44 700 Kč se splatností [datum], ve výši 12 000 Kč se splatností [datum], ve výši 23 400 Kč se splatností [datum], ve výši 22 068,32 Kč se splatností [datum], ve výši 22 068,32 Kč se splatností [datum], ve výši 22 068,32 Kč se splatností [datum], ve výši 22 068,32 Kč se splatností [datum], ve výši 22 253,01 Kč se splatností [datum] a ve výši 22 253,01 Kč se splatností dne [datum], - z přihlášky P 50, že společnost [právnická osoba] přihlásila do insolvenčního řízení pohledávku za dlužnicí ve výši 505 997,52 Kč se splatností [datum], - z přihlášky P 85, že společnost [právnická osoba] přihlásila do insolvenčního řízení pohledávky za dlužnicí ve výši 17 039 Kč se splatností [datum], ve výši 151 684 Kč se splatností [datum], ve výši 37 793 Kč se splatností [datum], ve výši 10 362 Kč se splatností [datum], ve výši 62 522 Kč se splatností [datum] a ve výši 2 407 Kč se splatností [datum].

19. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byl členem představenstva dlužnice v době od [datum] do [datum] a členem dozorčí rady dlužnice byl v době od [datum] do [datum]. Insolvenční řízení vůči dlužnici [právnická osoba] bylo zahájeno na základě usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka]. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], bylo rozhodnuto o prohlášení konkursu na majetek dlužnice [právnická osoba] Insolvenčním správcem dlužnice byl ustanoven žalobce [celé jméno žalobce]

20. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] s.r.o. soud zjistil, že [jméno] [příjmení] je jednatelem žalované společnosti od [datum] dosud.

21. Z pracovní smlouvy soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byl zaměstnán u zaměstnavatele [právnická osoba] od [datum] na pozici obchodního ředitele na dobu určitou do [datum]. Z dodatku [číslo] soud zjistil, že pracovní poměr [jméno] [příjmení] u zaměstnavatele [právnická osoba] byl prodloužen do [datum]. Z dodatku [číslo] soud zjistil, že pracovní poměr [jméno] [příjmení] u zaměstnavatele [právnická osoba] byl změněn na pracovní poměr na dobu neurčitou.

22. Z rozvázání pracovního poměru soud zjistil, že [jméno] [příjmení] dne [datum] okamžitě zrušil svůj pracovní poměr u zaměstnavatele [právnická osoba] z důvodu uvedeného v ust. § 56 zákoníku práce.

23. Z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 9. 2018, č. j. 25 ICm 503/2015-84, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 9. 2019, č. j. 13 VSOL 160/2019-123 soud zjistil, že oba soudy v incidenčním sporu vedeného v rámci insolvenčního řízení dlužnice [právnická osoba] proti žalované polské [právnická osoba] SPÓŁKA Z ORGANICZONĄ ODPOWIEDZIALNOŚCIĄ dospěly k právnímu závěru, že ke dni [datum] byla dlužnice [právnická osoba] v úpadku ve formě platební neschopnosti (§ 3 odst. 1, odst. 2 písm. b) IZ), neboť dlužnice v této době měla již více věřitelů – Konstrukční kancelář [právnická osoba], [právnická osoba], VÍ [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], vůči nimž měla peněžité závazky více než 30 dnů po lhůtě splatnosti, které neplnila po dobu delší než tři měsíce po lhůtě splatnosti – závazek vůči věřitelce Konstrukční kancelář [právnická osoba] ve výši 270 444,40 Kč od [datum], závazek vůči věřitelce [právnická osoba] ve výši 3 617 065,20 Kč od [datum], závazek vůči věřitelce VÍ [právnická osoba] ve výši 410 522,17 Kč od [datum], závazek vůči věřitelce [právnická osoba] ve výši 586 044,28 Kč od [datum] a závazek vůči věřitelce [právnická osoba] ve výši 310 975,10 Kč od [datum].

24. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

25. Soud zamítl návrhy žalované na doplnění dokazování objednávkou č. CZ/RT/2012 [číslo] z č. l. 106, technickou zprávou z č. l. 107, protokolem [číslo] 2012 z č. l. 112, technickou zprávou z č. l. 114, protokolem [číslo] 2013 z č. l. 120, vyjádřením k projektové dokumentaci ze dne [datum] z č. l. 121, odborným stanoviskem z č. l. 122, případně předávacím protokolem, který však soudu nebyl žalovanou předložen. Žalovaná tyto důkazy označila k prokázání svých tvrzení o tom, že provedla pro [příjmení] [jméno] činnosti spočívající v opravách kolejnicových oblouků. Tyto skutečnosti však nejsou pro rozhodnutí soudu podstatné. Soud nijak nezpochybňuje tvrzení žalované, že prováděla pro [příjmení] [jméno] opravy kolejnicových oblouků. Podstatné však je, že smluvním partnerem a zhotovitelem díla pro objednatele [příjmení] [jméno] byla dlužnice společnost [právnická osoba] Pokud žalovaná tyto práce vykonávala, tak výlučně v postavení subdodavatele díla pro [příjmení] [jméno], když žalovaná byla ve smluvním vztahu pouze s dlužnicí.

26. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Dlužnice, společnost [právnická osoba], prováděla pro [příjmení] [jméno] opravu kolejnicového oblouku Západního a Východního portálu tunelu [jméno]. Provádění těchto prací zajišťovala pro dlužnici subdodavatelsky žalovaná. Dlužnice vystavila [příjmení] [jméno] za provedené práce dne [datum] fakturu číslo 2013 na částku 101 884 EUR a fakturu číslo 2013 na částku 48 524 EUR. Dne [datum] byla mezi dlužnicí jako postupitelem a žalovanou jako postupníkem uzavřena smlouva o postoupení pohledávky dlužnice ve výši 101 884 EUR za [příjmení] [jméno], fakturovaná fakturou číslo 2013, a dne [datum] byla mezi dlužnicí jako postupitelem a žalovanou jako postupníkem uzavřena smlouva o postoupení pohledávky dlužnice ve výši 48 524 EUR za [příjmení] [jméno], fakturovaná fakturou číslo 2013. Postoupené pohledávky byly [příjmení] [jméno] žalované uhrazeny. Účelem postupních smluv měla být úhrada pohledávky žalované za dlužnicí z titulu subdodávky na díle provedeném dlužnicí pro [příjmení] [jméno]. Dne [datum] bylo vůči dlužnici zahájeno insolvenční řízení a dne [datum] byl na majetek dlužnice prohlášen konkurs.

27. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce je zcela důvodná. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Jelikož byla smlouva o postoupení pohledávek mezi dlužnicí a žalovanou uzavřena [datum], tedy přede dnem nabytí účinnosti o. z., tak na právní vztahy mezi účastníky je nutno aplikovat dosavadní právní předpisy, konkrétně zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.).

28. Podle ust. § 451 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

29. Podle ust. § 457 obč. zák., je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

30. Podle ust. § 524 obč. zák., věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

31. Podle ust. § 526 obč. zák., postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli. Oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení.

32. Ve vztahu k aktivní legitimaci insolvenčního správce k podání žaloby soud odkazuje na ust. § 229 odst. 3 písm. c) IZ, podle něhož je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními insolvenční správce v době od prohlášení konkursu. Podle ust. § 294 IZ je insolvenční správce povinen uplatnit a vymáhat ve prospěch majetkové podstaty dlužníkovy pohledávky.

33. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] byly mezi dlužnicí jako postupitelem a žalovanou jako postupníkem uzavřeny smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 524 a násl. obč. zák. ve výši 101 884 EUR za [příjmení] [jméno], fakturované fakturou číslo 2013, a ve výši 48 524 EUR za [příjmení] [jméno], fakturované fakturou číslo 2013. V řízení nebylo zjištěno, že by obě smlouvy o postoupení pohledávek byly uzavřeny v písemné formě, i když to v době jejich uzavření účinná právní úprava vyžadovala (viz shora citované ust. § 524 obč. zák.). Obě strany sporu shodně uvedly, že smlouvy o postoupení pohledávek v písemné formě nemají k dispozici. Nebyly-li předmětné postupní smlouvy uzavřeny v písemné formě, je nutno dojít k závěru, že obě smlouvy o postoupení pohledávek jsou absolutně neplatné právní úkony podle ust. § 40 obč. zák. Pro úplnost soud uvádí, že ke shodným skutkovým a právním závěrům dospěl také Vrchní soud v Olomouci v rozsudku ze dne 24. 2. 2021, č. j. 14 VSOL 19/2021-92.

34. Pokud dlužnice oznámila [příjmení] [jméno] v souladu s ust. § 526 obč. zák., že došlo k postoupení pohledávky dlužnice za [příjmení] [jméno] na žalovanou jakožto postupníka, tak [příjmení] [jméno] byl povinen plnit svůj dluh žalované jako postupníkovi, a to až do doby, než by [příjmení] [jméno] byla neplatnost předmětných smluv oznámena nebo prokázána. Obecně platí, že oznámil-li postupitel dlužníku, že pohledávku postoupil postupníkovi, pak dlužník nemá (s výjimkou případů uvedených v § 525 obč. zák., eventuálně případů, ve kterých by dlužník prokázal, že postoupení pohledávky mělo za následek změnu (zhoršení) jeho právního postavení), vůči postupníku ve sporu o úhradu pohledávky k dispozici obranu založenou na námitce neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). Nejvyšší soud v tomto rozsudku uvedl, že oznámením o postoupení pohledávky adresované dlužníku postupitel vyvolá změnu osoby oprávněné přijmout plnění a také na sebe bere riziko vyplývající z toho, že i v případě neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky splní dlužník dluh třetí osobě (postupníkovi) s účinky pro postupitele. Dlužník se svého dluhu zprostí plněním novému (ve smlouvě o postoupení označenému) věřiteli, který je v případě neplatné postupní smlouvy oprávněn plnění od dlužníka přijmout s účinky pro (původního) věřitele. Otázku, zda postoupení pohledávky bylo platné, je možno řešit pouze ve vztahu mezi postupitelem a postupníkem. Pokud [příjmení] [jméno] plnil, jakožto dlužník, svůj dluh žalované podle oznámení o postoupení pohledávky učiněné dlužnicí [právnická osoba], tak plnil subjektu, který byl oprávněn poskytnuté plnění přijmout. Tímto plněním zároveň zanikl dluh [příjmení] [jméno], a to i za situace, že soud v tomto řízení dospěl k závěru o absolutní neplatnosti obou postupních smluv.

35. V případě neplatné smlouvy o postoupení pohledávky jsou si strany, tj. postupitel a postupník, povinny podle ust. § 457 obč. zák. vrátit vše, co podle ní plnily, tj. postupitel cenu zaplacenou za postoupení pohledávky, postupník právo na zaplacení postupované pohledávky. Plnil-li již dlužník na postupovanou pohledávku poté, kdy mu bylo postoupení oznámeno postupitelem, zanikl jeho závazek plnit a i v případě neplatné postupní smlouvy nejde tak o plnění dlužníka bez právního důvodu. Postupník je potom povinen poskytnout postupiteli, co mu bylo podle postupní smlouvy plněno, tedy plnění dlužníka na pohledávku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2016, sp. zn. 23 Cdo 2364/2015). V daném případě dlužnice [právnická osoba] jako postupitel neobdržela podle postupních smluv od žalované jakožto postupníka žádné plnění. [jméno] žalovaná v řízení uvedla, že účelem postupních smluv měla být úhrada pohledávky žalované za dlužnicí z titulu subdodávky na díle provedeném dlužnicí pro [příjmení] [jméno]. Nedůvodná je tedy námitka žalované odkazující na režim ust. § 457 obč. zák. o tzv. synallagmatičnosti (vzájemné podmíněnosti) závazku, kdy požadavek jedné smluvní strany, aby jí bylo druhou smluvní stranou vráceno plnění, jež jí poskytla, může uspět, jen je-li žadatelem navenek deklarována i připravenost vrátit to, co na základě takové smlouvy obdržel od druhé smluvní strany on sám. Jde-li o žalobu, musí se tento závazek promítnout i do znění žalobního návrhu. Jelikož dlužnice neobdržela podle postupních smluv od žalované žádné plnění, tak není povinna žalované ničeho vracet.

36. Na druhou stranu je žalovaná podle ust. § 457 obč. zák. povinna vrátit dlužnici to, co jí bylo podle postupní smlouvy plněno, tj. plnění poskytnuté [příjmení] [jméno] na předmětnou pohledávku. Soud proto zavázal žalovanou k zaplacení částky 150 408 EUR představující plnění, které žalovaná přijala od [příjmení] [jméno] poté, co dlužnice [právnická osoba] oznámila [příjmení] [jméno] postoupení pohledávky na žalovanou, neboť soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti obou postupních smluv. Pokud žalovaná namítala, že se podle ust. § 455 odst. 1 obč. zák. za bezdůvodné obohacení nepovažuje, bylo-li přijato plnění dluhu neplatného jen pro nedostatek formy, tak soud uvádí, že žalovaná přijala toto plnění od třetího subjektu – [příjmení] [jméno], který plnil žalované svůj dluh, který mu vznikl původně vůči dlužnici [právnická osoba] Jelikož soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti postupních smluv pro nedostatek jejich obligatorní písemné formy, tak k věřiteli (dlužnici [právnická osoba]) pouze přistoupila další osoba (žalovaná) oprávněná plnění přijmout s účinky i pro věřitele. Z hmotněprávního hlediska se však žalovaná nikdy nestala věřitelem [příjmení] [jméno]. S ohledem na absolutní neplatnost postupních smluv nedošlo ke změně v osobě věřitele závazku, a proto žalovaná není oprávněna si plnění ve výši 150 408 EUR ponechat.

37. Soud navíc shledal obě postupní smlouvy za absolutně neplatné právní úkony ve smyslu ust. § 39 obč. zák. i pro obcházení zákona. Je zřejmé, že účelem postupních smluv měla být úhrada pohledávky žalované za dlužnicí vzniklé z titulu subdodávky na díle, které bylo dlužnicí provedeno pro [příjmení] [jméno]. Žalovaná měla ve vztahu k dlužnici [právnická osoba] postavení věřitele z titulu nezaplacené ceny díla, které prováděla v postavení subdodavatele pro [příjmení] [jméno]. Přihláškami pohledávek věřitelů P 13, P 35, P 40, P 50, P 85 bylo prokázáno, že se dlužnice [právnická osoba] nacházela fakticky v úpadku již v době, kdy bylo realizováno postoupení pohledávek. Splatnost pohledávek uvedených věřitelů nastala již v roce 2012, případně na začátku roku 2013. K obdobným závěrům dospěl také Krajský soud v Ostravě a Vrchní soud v Olomouci (srov. bod 32 odůvodnění rozsudku krajského soudu ze dne 18. 9. 2018, č. j. 25 ICm 503/2015-84 nebo bod 46 odůvodnění rozsudku vrchního soudu ze dne 29. 10. 2019, č. j. 13 VSOL 160/2019-123). Oba soudy dospěly ke shodnému právnímu závěru, že dlužnice [právnická osoba] byla v úpadku ve formě platební neschopnosti (§ 3 odst. 1, odst. 2 písm. b) IZ), neboť měla již více věřitelů – např. Konstrukční kancelář [právnická osoba], [právnická osoba], VÍ [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], vůči nimž měla peněžité závazky více než 30 dnů po lhůtě splatnosti, které neplnila po dobu delší než tři měsíce po lhůtě splatnosti. V této souvislosti lze také zdůraznit, že jednatel žalované [jméno] [příjmení] byl v předmětné době (tj. od [datum] do [datum]) také členem představenstva dlužnice, z čehož lze dovodit, že [jméno] [příjmení] musel mít podrobný přehled o ekonomické situaci dlužnice [právnická osoba] Neplatnost postupních smluv lze proto dovodit také z ust. § 39 obč. zák., tj. z důvodu obcházení insolvenčního zákona. Lze souhlasit s žalobcem, že insolvenční řízení má za cíl uspořádat majetkové poměry dlužníka a v co nejvyšší míře uspokojit všechny insolvenční věřitele. V rámci insolvenčního řízení je třeba sledovat zásadu rovnosti všech účastníků, která je obecnou zásadou civilního řízení, přičemž pokud jde o vztah mezi insolvenčními věřiteli navzájem, je třeba dodržovat zásadu hájení společného zájmu věřitelů (§ 5 IZ), protože insolvenční řízení nemá za cíl uspokojit jen jednoho či několik málo z věřitelů, jak je tomu v případě exekučního řízení. Společný zájem věřitelů je zájmem nadřazeným zájmům jednotlivců a jeho cílem je, aby byli spravedlivě a v co nejvyšší možné míře uspokojeni všichni věřitelé (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 8. 2010, č. j. VSPH 642/2010-B-34).

38. Soud byl zavázán také k tomu, aby rozhodl o nákladech celého řízení. Žalobci bylo zdejším soudem vyhověno ve vztahu k nároku na zaplacení částky 150 408 EUR. V části, v níž se žalobce domáhal určení, že právní úkon dlužnice spočívající v uzavření dohody o započtení pohledávek mezi dlužnicí a žalovanou ve výši 1 800 000 Kč je neplatný, in eventum vůči věřitelům dlužnice neúčinný, a v části, v níž se žalobce domáhal, aby žalovaná byla zavázána zaplatit do majetkové podstaty dlužnice částku 1 800 000 Kč, bylo řízení zastaveno, neboť žalobce vzal v tomto rozsahu svou žalobu zpět bez bližšího odůvodnění. V tomto rozsahu tedy žalobce zpětvzetím návrhu z procesního hlediska ve smyslu ust. § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. zavinil, že řízení muselo být zastaveno. Návrh žalobce na určení, že právní úkon dlužnice spočívající v postoupení pohledávek mezi dlužnicí a žalovanou jako postupníkem, jehož předmětem bylo postoupení pohledávky za [příjmení] [jméno] ve výši 101 884 EUR a 48 524 EUR, je neplatný, in eventum vůči věřitelům dlužnice neúčinný, byl v rámci incidenčního sporu pravomocně zamítnut.

39. Soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupoval podle zásad uvedených v nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 3070/14, podle nichž při rozhodování o náhradě nákladů řízení nelze úspěch či neúspěch procesních stran posuzovat ve vztahu k řízení jako celku, nýbrž je nutno každou věc, tj. každý nárok, jenž je předmětem řízení, posoudit samostatně. Obecné soudy jsou proto povinny stanovit, zda a kdo má právo na náhradu nákladů řízení ve vztahu ke každému dílčímu žalobou vymezenému nároku. Určení úspěchu ve věci nemůže být provedeno mechanickým srovnáním počtu zamítavých a vyhovujících výroků a jejich„ hodnoty“. Spravedlivé, a nikoliv přepjatě formalistické řešení otázky náhrady nákladů řízení naopak vyžaduje, aby byl zohledněn i kontext celé věci, zejména pak reálný věcný vztah mezi (neúspěšným) návrhem určovacím a (úspěšným) návrhem na plnění. Skutečnost, že byl pravomocně zamítnut návrh žalobce na určení neplatnosti, in eventum neúčinnosti právního úkonu spočívajícího v postoupení pohledávek mezi dlužnicí a žalovanou, jehož předmětem bylo postoupení pohledávky za [příjmení] [jméno] ve výši 101 884 EUR a 48 524 EUR, nelze v daném případě posuzovat jako neúspěch žalobce resp. jako úspěch žalované. K zamítnutí určovací žaloby došlo pro nedostatek naléhavého právního zájmu na požadovaném určení práva. Navíc není-li postaveno najisto, že odporované postupní smlouvy jsou platné a že vyvolaly jimi zamýšlené právní účinky, nelze vyhovět žalobě, kterou se žalobce domáhá odvrácení těchto účinků vůči věřitelům dlužnice.

40. Z hlediska procesního úspěchu a neúspěchu účastníků v řízení, resp. procesnímu zavinění na zastavení řízení, soud učinil závěr, že žalobce byl celkově úspěšný ve vztahu k nárokům vztahujícím se k zaplacení částky 150 408 EUR. Naopak žalobce z procesního hlediska zavinil zastavení řízení ve vztahu k nárokům vztahujícím se k zaplacení částky 1 800 000 Kč. Při posuzování míry procesního úspěchu účastníků řízení a náhrady nákladů řízení soud vycházel z tarifní hodnoty sporu ve výši 4 173 822 Kč, když předmět plnění vyjádřený v cizí měně v částce 150 408 EUR přepočetl na měnu České republiky podle kurzu devizového trhu ČNB ke dni zahájení řízení v sazbě 27,75 Kč/EUR. Žalobce měl procesní úspěch v rozsahu 70 % (4 173 822 Kč / 5 973 822 Kč), přičemž v rozsahu 30 % z procesního hlediska zavinil zastavení řízení (1 800 000 Kč / 5 973 822 Kč). Žalobci proto vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 40 %.

41. Při stanovení odměny za úkon právní služby je nutno vycházet z tarifní hodnoty výše peněžitého plnění v době započetí tohoto úkonu. Plnění požadované v cizí měně je třeba přepočíst podle kurzu (stanoveného ČNB) vždy k tomu dni, v němž byl konkrétní úkon právní služby započat. Soud přiznal žalobci odměnu za následujících 11 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. takto: úkon; kurz EUR; tarifní hodnota; odměna za úkon 1. příprava a převzetí věci; 27,75 Kč; 4 173 822 Kč + 1 800 000 Kč; 32 220 Kč 2. sepis žaloby; 27,75 Kč; 4 173 822 Kč + 1 800 000 Kč; 32 220 Kč 3. účast u jednání [datum]; 25,70 Kč; 3 865 486 Kč + 1 800 00 Kč; 30 980 Kč 4. doplnění žaloby z [datum] /částečné zpětvzetí; 25,61 Kč; 3 851 949 Kč + 1 800 000 Kč; 30 940 Kč 5. účast u jednání [datum]; 26,64 Kč; 4 006 869 Kč; 24 340 Kč 6. účast u jednání [datum]; 26,23 Kč; 3 945 202 Kč; 24 100 Kč 7. sepis odvolání; 27,22 Kč; 4 094 106 Kč; 24 700 Kč 8. účast u jednání [datum]; 25,98 Kč; 3 907 600 Kč; 23 940 Kč 9. účast u jednání [datum]; 25,57 Kč; 3 845 933 Kč; 23 700 Kč 10. doplnění žaloby z [datum]; 25,67 Kč; 3 860 973 Kč; 23 780 Kč 11. účast u jednání [datum]; 24,46 Kč; 3 678 980 Kč; 23 020 Kč celkem;;; 293 940 Kč 42. Dále žalobci náleží náhrada hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 11 úkonů právní služby po 300 Kč, tj. celkem 3 300 Kč. Cestovní výdaje dle § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a vyhlášky č. 589/2020 Sb. za cestu k ústnímu jednání z [obec] do [obec] a zpět dne [datum] motorovým vozidlem tov. zn. Škoda Karoq v rozsahu 176 km, při spotřebě 4,5 l [číslo] km, ceně nafty 27,20 Kč a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy 4,40 Kč/km činí celkem 990 Kč. Náhrada 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad v celkové výši 298 230 Kč odpovídá částce 62 628 Kč. Z celkové náhrady nákladů řízení ve výši 360 858 Kč pak náleží žalobci 40 %, což představuje částka 144 343 Kč.

43. Jelikož byl žalobce jakožto insolvenční správce dlužnice osvobozen od placení soudního poplatku dle ust. § 11 odst. 2, písm. n) zákona č. 549/1991 Sb., zákona o soudních poplatcích, je žalovaná povinna ve smyslu ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., zákona o soudních poplatcích zaplatit podle výsledku řízení odpovídající část tohoto soudního poplatku. Při stanovení výše soudního poplatku soud vycházel z ust. § 6 odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb., zákona o soudních poplatcích, přičemž za základ soudního poplatku považoval částku 4 173 822 Kč (150 408 EUR x 27,75 Kč). Jelikož byla žalovaná v řízení neúspěšná v rozsahu 70 %, tak byla zavázána zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ostravě 70 % z vyměřeného soudního poplatku ve výši 208 692 Kč, tj. 146 085 Kč.

44. Dlužnou částku jakož i náklady řízení a soudní poplatek byla žalovaná zavázána zaplatit žalobci popřípadě státu ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovanou zavázal k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.